Návrh usnesení - B8-1399/2015Návrh usnesení
B8-1399/2015

NÁVRH USNESENÍ o patentech a právech šlechtitelů rostlin

14.12.2015 - (2015/2984(RSP))

předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B8‑1112/2015
v souladu s čl. 128 odst. 5 jednacího řádu

James Nicholson, Bas Belder, Janusz Wojciechowski, Zbigniew Kuźmiuk, Beata Gosiewska, Jadwiga Wiśniewska za skupinu ECR

Viz také společný návrh usnesení RC-B8-1394/2015

Postup : 2015/2981(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B8-1399/2015
Předložené texty :
B8-1399/2015
Přijaté texty :

B8‑1399/2015

Usnesení Evropského parlamentu o patentech a právech šlechtitelů rostlin

(2015/2984(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. května 2012 o patentování v podstatě biologických způsobů šlechtění[1],

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/44/ES ze dne 6. července 1998 o právní ochraně biotechnologických vynálezů[2], zejména na její článek 4, v němž se stanoví, že produkty získané v podstatě biologickými způsoby patentovatelné nejsou;

–  s ohledem na Evropskou patentovou úmluvu ze dne 5. října 1973, zejména na čl. 53 písm. b) této úmluvy,

–  s ohledem na rozhodnutí Velkého stížnostního senátu Evropského patentového úřadu ze dne 25. března 2015 ve věci G2/12 (o rajčatech) a G2/13 (o brokolici),

–  s ohledem na prováděcí předpisy Evropského patentového úřadu, zejména na článek 26 těchto předpisů, který stanoví, že pro evropské patentové přihlášky a patenty týkající se biotechnologických vynálezů se jako doplňující prostředek výkladu použije směrnice 98/44/ES,

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu na ochranu nových odrůd rostlin ze dne 2. prosince 1961, ve znění revidovaném v Ženevě dne 10. listopadu 1972, dne 23. října 1978 a 19. března 1991 (dále jen „úmluva UPOV z roku 1991“),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství[3] (dále jen „nařízení Rady (ES) č. 2100/94“), zejména na čl. 15 písm. c) a d) tohoto nařízení,

–  s ohledem na Dohodu Rady o Jednotném patentovém soudu ze dne 19. února 2013[4] (dále jen „dohoda o JPS“), zejména na čl. 27 písm. c) této dohody,

–  s ohledem na Dohodu o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví, včetně obchodu s padělky (TRIPS), zejména na čl. 27 odst. 3 této dohody, který stanoví, že členové mohou vyloučit z patentovatelnosti v podstatě biologické postupy,

–  s ohledem na otázku předloženou Komisi týkající se patentů a práv šlechtitelů rostlin (O-000146/2015 – B8‑1112/2015),

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že biologický rostlinný materiál zahrnující znaky rostlin je naprosto nezbytný k podpoře inovací a získávání nových odrůd, aby bylo možno zaručit v celosvětovém měřítku dodávky potravin, čelit změně klimatu, předcházet monopolům v rámci šlechtitelského odvětví a zároveň zajistit více příležitostí pro malé a střední podniky;

B.  vzhledem k tomu, že práva duševního vlastnictví jsou důležitá pro zajištění hospodářských pobídek pro vývoj nových rostlinných produktů a pro konkurenceschopnost;

C.  vzhledem k tomu, že patenty produktů pocházejících z konvenčního šlechtění nebo patenty genetických materiálů nezbytných pro konvenční šlechtění mohou oslabit výjimku stanovenou v čl. 53 písm. b) Evropské patentové úmluvy a v článku 4 směrnice 98/44/ES;

D.  vzhledem k tomu, že produkty získané v podstatě biologickými postupy, jako jsou rostliny, semena, původní znaky a geny, by patentovatelné být neměly;

E.  vzhledem k tomu, že šlechtění rostlin je inovativní proces, který využívali zemědělci a zemědělské komunity od počátků zemědělství, a vzhledem k tomu, že nepatentované druhy a metody šlechtění jsou důležité pro genetickou diverzitu;

F.  vzhledem k tomu, že směrnice 98/44/ES stanoví právní úpravu pro biotechnologické vynálezy, zvláště pro genetické inženýrství, avšak vzhledem k tomu, že – jak je naznačeno v bodech odůvodnění 52 a 53 této směrnice –, nebylo úmyslem zákonodárce umožnit v rámci působnosti této směrnice patentovatelnost produktů získaných v podstatě biologickými způsoby;

G.  vzhledem k tomu, že na rozhodnutí Evropského patentového úřadu čeká v současné době řada žádostí týkajících se produktů získaných v podstatě biologickými postupy, a že je proto naléhavě třeba vyjasnit oblast působnosti a výklad směrnice 98/44/ES, a zejména jejího článku 4;

H.  vzhledem k tomu, že směrnice 98/44/ES implicitně uznává právo volného nakládání s materiálem spadajícím do působnosti patentu pro experimentální účely, jak vyplývá z čl. 12 odst. 3 písm. b) a čl. 13 odst. 3 písm. b);

I.  vzhledem k tomu, že ustanovení čl. 27 písm. c) dohody o JPS, podle kterého se práva vyplývající z patentu nevztahují na šlechtitele, se bude týkat jen patentů udělených na základě jednotného patentového systému a nebude se týkat automaticky všech vnitrostátních patentů v EU, což povede k nejednotné situaci, pokud jde o možnost šlechtění za použití materiálu získaného v podstatě biologickými postupy, které spadá do oblasti působnosti patentu;

J.  vzhledem k tomu, že základní zásadou mezinárodního sytému odrůdových práv založeného na úmluvě UPOV z roku 1991 a systému EU vycházejícího z nařízení Rady (ES) č. 2100/94 je to, že držitel odrůdových práv nesmí bránit dalším osobám v užívání chráněné odrůdy pro další šlechtění;

1.  vyjadřuje své znepokojení nad tím, že by nedávné rozhodnutí Velkého stížnostního senátu Evropského patentového úřadu ve věci G2/12 (o rajčatech) a G2/13 (o brokolici) mohlo vést k vyššímu počtu patentů udělených EPÚ, pokud jde o charakteristické znaky, které se do nových odrůd zavádějí v podstatě biologickými postupy, jako je křížení a selekce;

2.  naléhavě vyzývá Komisi, aby objasnila oblast působnosti a výklad směrnice 98/44/ES, a zejména jejího článku 4 a také čl. 12 odst. 3 písm. b) a čl. 13 odst. 3 písm. b), s cílem zajistit právní jednoznačnost, pokud jde o zákaz patentovatelnosti produktů získaných v podstatě biologickými postupy, a aby objasnila, že je dovoleno provádět šlechtění za použití biologického materiálu spadajícího do oblasti působnosti patentu;

3.  vyzývá Komisi, aby své objasnění týkající se patentovatelnosti produktů získaných v podstatě biologickými způsoby sdělila EPÚ, aby bylo možno jej používat jako doplňující prostředek výkladu;

4.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že Unie bude garantovat přístup k materiálu získanému v podstatě biologickými postupy a jeho využití ke šlechtění rostlin tak, aby nedošlo k případné interferenci s postupy zaručujícími, že na šlechtitele se práva vyplývající z patentu nevztahují;

5.  vyzývá Komisi, aby aktivně spolupracovala se třetími zeměmi při sjednávání obchodních dohod a dohod o partnerství s cílem zajistit, aby se patentovatelnost nevztahovala na v podstatě biologické postupy;

6.  vyzývá Komisi, aby podávala zprávy o vývoji a dopadech patentového práva v oblasti biotechnologie a genetického inženýrství, jak je požadováno v čl. 16 písm. c) směrnice 98/44/ES a jak Parlament požadoval ve svém usnesení ze dne 10. května 2012 o patentování v podstatě biologických způsobů šlechtění;

7.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Evropskému patentovému úřadu.