Postup : 2015/2979(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-1401/2015

Předložené texty :

B8-1401/2015

Rozpravy :

Hlasování :

PV 17/12/2015 - 9.10
CRE 17/12/2015 - 9.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0471

NÁVRH USNESENÍ
PDF 272kWORD 77k
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-1362/2015
14.12.2015
PE574.471v01-00
 
B8-1401/2015

předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu


o 20. výročí Daytonské mírové dohody (2015/2979(RSP))


Knut Fleckenstein, Tanja Fajon, Afzal Khan, Tonino Picula, Victor Boştinaru, Richard Howitt, Eric Andrieu, Nikos Androulakis, Francisco Assis, Zigmantas Balčytis, Hugues Bayet, Brando Benifei, Goffredo Maria Bettini, José Blanco López, Vilija Blinkevičiūtė, Simona Bonafè, Nicola Caputo, Nessa Childers, Andrea Cozzolino, Andi Cristea, Miriam Dalli, Viorica Dăncilă, Nicola Danti, Isabella De Monte, Monika Flašíková Beňová, Eugen Freund, Doru-Claudian Frunzulică, Eider Gardiazabal Rubial, Enrico Gasbarra, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Neena Gill, Ana Gomes, Theresa Griffin, Sylvie Guillaume, Sergio Gutiérrez Prieto, Cătălin Sorin Ivan, Liisa Jaakonsaari, Juan Fernando López Aguilar, Javi López, Andrejs Mamikins, Louis-Joseph Manscour, Costas Mavrides, Marlene Mizzi, Sorin Moisă, Csaba Molnár, Alessia Maria Mosca, Victor Negrescu, Momchil Nekov, Demetris Papadakis, Emilian Pavel, Vincent Peillon, Miroslav Poche, Liliana Rodrigues, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Daciana Octavia Sârbu, Christel Schaldemose, Siôn Simon, Renato Soru, Tibor Szanyi, Elena Valenciano, Julie Ward, Boris Zala, Flavio Zanonato za skupinu S&D

Usnesení Evropského parlamentu o 20. výročí Daytonské mírové dohody (2015/2979(RSP))  
B8‑1401/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na Všeobecnou rámcovou dohodu o míru v Bosně a Hercegovině a na přílohy této dohody, které byly uzavřeny dne 21. listopadu 1995 v Daytonu a oficiálně podepsány dne 14. prosince 2015 v Paříži,

–  s ohledem na svá usnesení o Bosně a Hercegovině a o Srebrenici,

–  s ohledem na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve věci Sejdić a Finci v. Bosna a Hercegovina (věc č. 27996/06 a 34836/06) ze dne 22. prosince 2009,

–  s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé, která byla podepsána dne 16. června 2008 v Lucemburku a vstoupila v platnost dne 1. června 2015,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že všeobecná rámcová dohoda, známá spíše jako Daytonská mírová dohoda, ukončila zvěrstva bosenské války a nastolila v Bosně a Hercegovině mír;

B.  vzhledem k tomu, že smluvní strany Daytonské mírové dohody se mimo jiné zavázaly, že se vyvarují jakýchkoli akcí namířených proti územní celistvosti či politické nezávislosti Bosny a Hercegoviny; vzhledem k tomu, že další ustanovení dohody jsou dodnes relevantní;

C.  vzhledem k tomu, že Daytonská mírová dohoda, zejména příloha 4 této dohody, poskytla Bosně a Hercegovině ústavu, která se i dnes stále používá; vzhledem k tomu, že toto ústavní uspořádání znesnadňuje rozhodování a fungování institucí a činí je neefektivními, neboť bosenskou společnost nadále rozděluje na základě etnického klíče; vzhledem k tomu, že ústavou daná diskriminace, která brání občanům, kteří se nepřihlásí k některému z konstitutivních národů této země, v tom, aby kandidovali ve volbách, je v rozporu s Evropskou úmluvou o základních právech;

D.  vzhledem k tomu, že dne 1. června 2015 vstoupila v platnost dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Bosnou a Hercegovinou a EU a v souladu s novým přístupem EU k Bosně a Hercegovině orgány této země přijaly a začaly uplatňovat program reforem, který má řešit její obtížnou sociálně-ekonomickou situaci a zajistit další pokrok v začleňování do EU; vzhledem k tomu, že tato země hodlá v blízké budoucnosti podat žádost o členství v EU;

1.  připomíná si uzavření Daytonské mírové dohody, které bylo velkým vítězstvím diplomacie nad válkou, neboť ukončilo konflikt, který přivodil zvěrstva, jež šokovala celý svět, vyžádal si přes 100 000 životů a miliony lidí vyhnal z domovů;

2.  vítá výsledky, jichž bylo dosaženo v otázce návratu uprchlíků a vnitřně vysídlených osob, rekonstrukce a restituce nemovitostí v souladu s ustanoveními přílohy VII Daytonské mírové dohody; trvá na tom, že je nezbytné přílohu a související strategii plně provést; žádá, aby bylo úsilí na všech úrovních lépe koordinováno a aby bylo více pozornosti věnováno nejzranitelnějším vysídleným osobám, včetně Romů a žen, jež se staly obětí násilí; zdůrazňuje, že je nezbytné začlenit do místního prostředí osoby, které se nemohly vrátit do místa svého původního bydliště; s lítostí konstatuje, že podle Mezinárodního výboru Červeného kříže je stále nezvěstných asi 7 000 osob, o jejichž osudu není nic známo;

3.  konstatuje, že navzdory svým omezením zůstává Daytonská mírová dohoda základním kamenem územní celistvosti, svrchovanosti, mezinárodní subjektivity a politické nezávislosti Bosny a Hercegoviny; zdůrazňuje, že v uplynulých dvou desetiletích došlo v této zemi i regionu k pokroku, ale že je zapotřebí dalšího úsilí v oblasti usmíření a demokratického rozvoje a konsolidace;

4.  lituje, že je společnost Bosny a Hercegoviny nadále etnicky rozdělená a že není prováděn rozsudek ESLP ve věci Sejdić-Finci; vyzývá EU, aby zintenzivnila své úsilí o dosažení dohody mezi konstitutivními národy ohledně provedení uvedeného rozhodnutí, zaručení rovnosti práv pro všechny občany Bosny a Hercegoviny a další posílení závazků v oblasti lidských práv;

5.  zdůrazňuje, že důležitou úlohu v procesu budování míru a usmíření sehrává občanská společnosti na té nejnižší úrovni a zejména zapojení mladých lidí do mezikulturního dialogu a výměn a do politické sféry; upozorňuje na to, že na podpoře dialogu a porozumění mezi nejrůznějšími skupinami ve společnosti se významně podílejí kulturní aktivisté, umělci, spisovatelé a akademičtí pracovníci; naléhavě vyzývá k tomu, aby byla v Bosně podporována výchova k demokracii, základním právům a občanství;

6.  vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že v Republice srbské pokračují přípravy referenda o státním soudu a státním zastupitelství Bosny a Hercegoviny, které lze rovněž vnímat jako zpochybnění územní celistvosti a svrchovanosti Bosny a Hercegoviny; odsuzuje dále nedávné rozhodnutí vlády Republiky srbské přerušit spolupráci s určitými justičními a donucovacími orgány v zemi; zdůrazňuje, že jakékoli nedostatky soudnictví Bosny a Hercegoviny i další otázky právního státu by měly být řešeny prostřednictvím strukturovaného dialogu o soudnictví; připomíná závazek zachovat reformu soudnictví a otázky spojené s vypořádáním se s válečnými zločiny jako hlavní priority tohoto strukturovaného dialogu;

7.  zdůrazňuje, že podle Daytonské mírové dohody nemají entity právo na odtržení; připomíná dále, že přijetím písemného závazku se všechny politické síly zavázaly respektovat „svrchovanost, územní celistvost a politickou nezávislost Bosny a Hercegoviny“;

8.  připomíná, že Daytonská mírová dohoda uznala, že pouze ústřední orgány mohou tuto zemi zastupovat v mezinárodních organizacích, ale že těžkopádná byrokratická struktura a složitý, časově náročný a neefektivní proces rozhodování v Bosně a Hercegovině může mít negativní dopad na perspektivu evropské integrace pro tuto zemi a oslabit její schopnost fungovat jako budoucí člen EU; lituje, že po vstupu dohody o stabilizaci v platnost měl být v souladu s jejími pravidly a povinnostmi ustaven parlamentní výbor pro stabilizaci a přidružení, k čemuž nedošlo, protože ze strany Bosny a Hercegoviny byl vznesen požadavek na zanesení etnického rozměru do společného jednacího řádu; naléhavě vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby otázku funkčnosti řešila v úzké spolupráci s Benátskou komisí; pověřuje orgány EU, aby zvážily možnost aktivního zapojení do úsilí o nalezení udržitelného řešení ústavního uspořádání Bosny a Hercegoviny;

9.  znovu, dvacet let po podpisu Daytonské mírové dohody, potvrzuje závazek Evropy vůči míru a prosperitě v Bosně a Hercegovině; podporuje její evropské aspirace a vybízí k politickým reformám, které prosazují sociálně-ekonomický rozvoj a lepší fungování státu v zájmu zlepšení kvality života všech občanů této země; důrazně nabádá k odmítnutí nacionalistické rétoriky, která by mohla zmařit pokrok, jehož dosud bylo dosaženo;

10.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vysoké představitelce, místopředsedkyni, Radě, Komisi, předsednictvu Bosny a Hercegoviny, Radě ministrů Bosny a Hercegoviny, Parlamentnímu shromáždění Bosny a Hercegoviny, vládám a parlamentům Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské, deseti oblastním/regionálním vládám a signatářům Daytonské mírové dohody.

Právní upozornění