Postup : 2015/3035(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0050/2016

Předložené texty :

B8-0050/2016

Rozpravy :

Hlasování :

Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0020

NÁVRH USNESENÍ
PDF 328kWORD 132k
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0050/2016
14.1.2016
PE575.952v01-00
 
B8-0050/2016

předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu


o prioritách EU pro zasedání Rady OSN pro lidská práva v roce 2016 (2015/3035(RSP))


Andrzej Grzyb, Cristian Dan Preda, Therese Comodini Cachia, Mariya Gabriel, László Tőkés, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Davor Ivo Stier, Bogdan Brunon Wenta, Fernando Ruas, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Theodoros Zagorakis, Ramón Luis Valcárcel Siso za skupinu PPE

Usnesení Evropského parlamentu o prioritách EU pro zasedání Rady OSN pro lidská práva v roce 2016 (2015/3035(RSP))  
B8-0050/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a úmluvy OSN o lidských právech společně s jejich opčními protokoly,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 60/251 o zřízení Rady pro lidská práva (UNHRC),

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech, Evropskou sociální chartu a Listinu základních práv EU,

–  s ohledem na akční plán EU pro lidská práva a demokracii na období 2015–2019,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o UNHRC,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o porušování lidských práv, a to i na usnesení o diskusích ohledně případů porušování lidských práv, demokracie a zásad právního státu (ve smyslu článku 135 jednacího řádu),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2015 o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2014 a politice Evropské unie v této oblasti(1),

–  s ohledem na článek 2, čl. 3 odst. 5 a na články 18, 21, 27 a 47 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na výroční zprávu UNHRC za rok 2015 předloženou Valnému shromáždění OSN,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že si v letech 2015 a 2016 připomínáme významná výročí týkající se lidských práv, míru a demokracie: 70. výročí založení Organizace spojených národů, 50. výročí Mezinárodní úmluvy o občanských a politických právech (ICCPR) a Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (ICESCR), 30. výročí Deklarace OSN o právu na rozvoj (1986) a 20. výročí Pekingské deklarace a akční platformy (1995) a 15. výročí přelomové rezoluce Rady bezpečnosti OSN o ženách, míru a bezpečnosti (2000) a rozvojových cílů tisíciletí (2000);

B.  vzhledem k tomu, že dodržování lidských práv bez ohledu na rasu, původ, náboženství, pohlaví či barvu pleti je povinností všech států, že Parlament opět opakuje, že se hlásí k zásadě nedělitelnosti lidských práv (ať už se jedná o práva občanská, politická, hospodářská, sociální či kulturní), která jsou spolu provázána a vzájemně závislá, a vzhledem k tomu, že pokud je člověk zbaven kteréhokoli z těchto práv, má to přímý negativní dopad na práva ostatní; vzhledem k tomu, že všechny státy jsou povinny dodržovat základní práva svého obyvatelstva a činit konkrétní kroky, aby přispěly k dodržování těchto práv na vnitrostátní úrovni, a že jsou rovněž povinny spolupracovat na mezinárodní úrovni na odstranění překážek, které brání uplatňování lidských práv ve všech oblastech;

C.  vzhledem k tomu, že dodržování, prosazování a ochrana univerzálnosti lidských práv je součástí etického a právního acquis Evropské unie a jedním ze základních kamenů evropské jednoty a integrity;

D.  vzhledem k tomu, že činnost Unie v jejích vztazích se třetími zeměmi se řídí článkem 21 Lisabonské smlouvy, který zdůrazňuje univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod a stanoví, že je nutné mít úctu k lidské důstojnosti, dodržovat zásady rovnosti a solidarity a zásady Charty OSN a mezinárodního práva;

E.  vzhledem k tomu, že dodržování lidských práv by mělo být začleněno do všech politických oblastí týkajících se míru a bezpečnosti, rozvojové spolupráce, obchodu a investic, humanitární činnosti, změny klimatu a boje proti terorismu, neboť tyto otázky nelze řešit nezávisle na problematice dodržování lidských práv;

F.  vzhledem k tomu, že členské státy OSN přijaly Agendu 2030 a zavázaly se k jejímu uplatňování a že tato agenda předpokládá vybudování světa, v němž budou všeobecně dodržována lidská práva, bude v něm panovat úcta k lidské důstojnosti, k zásadám právního státu, spravedlnost, rovnost a nediskriminace;

G.  vzhledem k tomu, že k prosazování a dodržování lidských práv a zásad demokracie a právního státu přispívají pravidelná zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC), jmenování zvláštních zpravodajů, mechanismus všeobecného pravidelného přezkumu a tzv. zvláštní procedury pro specifické situace jednotlivých zemí nebo pro určitá témata;

H.  vzhledem k tomu, že někteří současní členové UNHRC mají pochybnou pověst, pokud jde o dodržování lidských práv, a to i pokud jde o spolupráci se zvláštními procedurami OSN a dodržování povinnosti podávat zprávy orgánům pro monitorování smluv OSN v oblasti lidských práv;

Rada OSN pro lidská práva

1.  vítá jmenování velvyslance Čchö Kjong-rima předsedou UNHRC na rok 2016;

2.  vítá výroční zprávu UNHRC předloženou Valnému shromáždění OSN, která se týká jejího 28., 29. a 30. zasedání;

3.  znovu opakuje své stanovisko, že členové UNHRC by měli být voleni mezi státy, které dodržují lidská práva, zásady právního státu a demokracie, a připomíná členským státům OSN, aby mimo jiné prosazovaly princip, podle něhož mají být na každý stát, jenž má být zvolen členem UNHRC, uplatňována kritéria založená na výsledcích dosažených v oblasti lidských práv; vyzývá k vypracování závazných postupů pro ověřování toho, zda jsou dodržována kritéria členství v UNHRC; vyjadřuje znepokojení nad situací týkající se lidských práv v některých zemích, jež byly nedávno zvoleny členy UNHRC, a zdůrazňuje, že je důležité hájit nezávislost UNHRC, a zajistit tak, aby tato rada mohla nadále účinně a nestranně plnit své poslání;

4.  znovu vyjadřuje podporu zvláštním procedurám a nezávislosti držitelů tohoto mandátu, která jim umožňuje vykonávat jejich úkoly zcela nestranně, a vyzývá všechny státy, aby s nimi spolupracovaly;

5.  znovu potvrzuje význam univerzálnosti všeobecných pravidelných přezkumů (VPR), má-li se získat ucelený obraz o stavu lidských práv ve všech členských zemích OSN, a opět potvrzuje svou podporu druhé fázi přezkumu, která se zaměřuje na plnění doporučení vydaných během první fáze; znovu nicméně vyzývá k tomu, aby doporučení, která státy nepřijaly v první fázi, byla znovu zvážena v dalších fázích těchto přezkumů;

6.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby se všeobecných pravidelných přezkumů plně účastnilo široké spektrum zúčastněných stran, zejména z řad občanské společnosti, a aby se předešlo všem omezením, která by mohla v tomto ohledu existovat;

7.  vyzývá EU a Komisi, aby na doporučení ze všeobecných pravidelných přezkumů navazovala v rámci politického dialogu EU s dotčenými zeměmi s cílem hledat způsoby a prostředky, jak tato doporučení uplatňovat prostřednictvím strategií pro jednotlivé země či regiony;

8.  vítá iniciativu pro změnu, kterou navrhl vysoký komisař OSN pro lidská práva a jejímž cílem je zlepšovat a posilovat globální přítomnost kanceláří OSN pro lidská práva vytvořením osmi regionálních center, která by monitorovala stav lidských práv a prosazovala jejich dodržování prostřednictvím přímé spolupráce s partnery s cílem transformovat doporučení lidskoprávních mechanismů v reálné změny v daném místě;

Občanská a politická práva

9.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že některé země přijaly ústavní změny, které mají za cíl změnit časové omezení výkonu funkce prezidenta, což v některých případech vedlo až k násilnostem v souvislosti s volbami; opakuje, že dodržování občanských a politických práv, včetně individuální a kolektivní svobody projevu a svobody shromažďování a sdružování, je ukazatelem demokratické, tolerantní a pluralitní společnosti;

10.  opakuje, že svobodné a skutečné volby pořádané pravidelně na základě všeobecného a rovného volebního práva jsou jedním ze základních práv, jehož by měli v souladu s Všeobecnou deklarací lidských práv (čl. 21 odst. 3) a s Mezinárodní úmluvou o občanských a politických právech (článek 25) požívat všichni občané; opakuje, že svoboda projevu a dynamické prostředí příznivé pro rozvoj nezávislé a pluralitní občanské společnosti jsou základními podmínkami pro podporu dodržování lidských práv;

11.  připomíná, že svoboda myšlení, svědomí, náboženského vyznání a přesvědčení patří k základním lidským právům a že tyto svobody jsou uznány ve Všeobecné deklaraci lidských práv a zaručeny článkem 18 Mezinárodního paktu OSN o občanských a politických právech; vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že některé země nadále nedodržují normy OSN a používají státní represi, jejíž součástí mohou být tělesné tresty, odnětí svobody, horentní pokuty či dokonce trest smrti, což je v rozporu se svobodou náboženského vyznání či přesvědčení; je znepokojen rostoucím pronásledováním náboženských menšin či menšin vyznávajících určité přesvědčení, včetně křesťanských společenství, jakož i nezákonným poškozováním míst, kde se tyto menšiny setkávají; podporuje zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro svobodu náboženského vyznání a přesvědčení ohledně násilí páchaného „ve jménu náboženství“; vyzývá EU, aby uplatňovala doporučení uvedená v této zprávě, která se týkají iniciativ spjatých s mezináboženským dialogem;

12.  vítá závazek EU, že bude prosazovat svobodu náboženského vyznání či přesvědčení na mezinárodních fórech, a to i podporou mandátu zvláštního zpravodaje OSN pro svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení; v plné míře podporuje praxi EU vyvíjet vedoucí iniciativu, když jsou v Radě OSN pro lidská práva a na Valném shromáždění OSN projednávány rezoluce na toto téma; žádá, aby byla přijata konkrétní opatření zaměřená na účinné provádění a zlepšení pokynů EU týkajících se podpory a ochrany svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení; domnívá se, že jak na mezinárodních, tak na regionálních fórech by měla být přijata opatření, která by měla podobu otevřeného, transparentního a pravidelného dialogu s náboženskými sdruženími a společenstvími v souladu s článkem 17 Smlouvy o fungování Evropské unie;

13.  odsuzuje neustálé šikanování a věznění obhájců lidských práv a představitelů opozice státní mocí v řadě třetích zemí; vyjadřuje znepokojení nad nespravedlivými a restriktivními zákony, které mimo jiné omezují zahraniční financování a vedou k zužování prostoru pro činnost občanské společnosti; vyzývá vlády všech států, aby prosazovaly a podporovaly svobodu sdělovacích prostředků, organizace občanské společnosti a činnost obhájců lidských práv a aby jim umožnily působit bez strachu, represí a zastrašování;

14.  opakuje, že se dlouhodobě staví proti trestu smrti, mučení a krutému, nelidskému a ponižujícímu zacházení a trestání ve všech případech a za všech okolností; znovu zdůrazňuje, že zrušení trestu smrti přispívá k upevnění lidské důstojnosti, a opakuje své přesvědčení o tom, že každý jednotlivec má právo na život a lidskou důstojnost;

15.  oceňuje významný pokrok, jehož bylo dosud dosaženo, neboť mnoho zemí pozastavilo výkon trestu smrti a řada dalších učinila legislativní kroky vedoucí k jeho zrušení; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že v některých zemích byl v posledních letech výkon trestu smrti obnoven; vyzývá státy, které trest smrti zrušily nebo uvalily dlouhodobé moratorium na jeho výkon, aby dodržely své závazky;

16.  zastává názor, že dnešní digitální technologie představují výhody i výzvy pro ochranu práva na soukromí, pro uplatňování svobody projevu na internetu na celém světě a pro bezpečnost, neboť tyto technologie slouží často jako prostředek pro extremistickou a teroristickou propagandu i nábor stoupenců; v této souvislosti vítá jmenování zvláštního zpravodaje OSN pro právo na soukromí v digitálním věku, jehož mandát zahrnuje i otázky sledování a soukromí, které se dotýkají osob on-line i off-line;

Sociální a hospodářská práva

17.  oceňuje úsilí UNHRC o to, aby měla všechna lidská práva stejnou váhu a byl na ně kladen stejný důraz, jež se UNHRC snaží realizovat jmenováním držitelů mandátu zvláštní procedury pro hospodářská, sociální a kulturní práva;

18.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad růstem extrémní chudoby, kvůli níž nelze plně požívat všech lidských práv; vítá proto zprávu zvláštního zpravodaje UNHRC o extrémní chudobě a lidských právech (A/HRC/29/31) a podporuje jeho návrhy týkající se odstranění extrémní chudoby; domnívá se, že v zájmu boje proti všeobecné chudobě je důležité řešit narůstající rozdíly a podporovat sociální a hospodářská práva prostřednictvím zajištění snazšího přístupu k potravinám, vodě, vzdělání, zdravotní péči a bydlení;

19.  zastává názor, že korupce, daňové úniky, špatná správa veřejných statků a nedostatek odpovědnosti jsou nebezpečí, která ohrožují rovnocenné uplatňování lidských práv a poškozují demokratické procesy, jako je právní stát a nestranný výkon spravedlnosti; domnívá se, že boj proti korupci vyžaduje opatření pro zajištění dodržování lidských práv, zejména práv na informace, svobodu projevu a shromažďování, na nezávislou justici a demokratickou účast na věcech veřejných;

Podnikání a lidská práva

20.  podporuje účinné a komplexní uplatňování obecných zásad OSN týkajících se podnikání a lidských práv v rámci EU i mimo ni, a to mimo jiné prostřednictvím rozvoje národních akčních plánů; zdůrazňuje, že je třeba přijmout všechna opatření nezbytná k řešení nedostatků v účinném provádění těchto obecných zásad OSN, včetně nedostatků v přístupu ke spravedlnosti a prostředkům právní nápravy;

21.  vyzývá OSN a EU, aby řešily otázku obhájců pozemkových práv, kteří se stávají oběťmi postihů, včetně hrozeb, zastrašování, svévolného zadržování, útoků a vražd; požaduje, aby mechanismy OSN a akční plán EU pro lidská práva a demokracii zahrnovaly do svých lidskoprávních projektů také obhájce pozemkových práv;

22.  vítá iniciativu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, jejímž cílem je posílit projekt zodpovědnosti a opatření právní nápravy, aby přispíval ke spravedlivému a účinnějšímu režimu vnitrostátních prostředků právní nápravy, a to zejména v případech závažného porušování lidských práv v oblasti podnikání; vyzývá všechny vlády, aby plnily své povinnosti spjaté s dodržováním lidských práv obětí a jejich přístupu ke spravedlnosti, pokud tito lidé čelí praktickým a právním problémům při získávání přístupu k prostředkům právní nápravy na státní a mezinárodní úrovni;

23.  konstatuje, že v červenci 2015 poprvé zasedala otevřená mezivládní pracovní skupina pro vypracování právně závazného mezinárodního nástroje v oblasti lidských práv týkajícího se nadnárodních společností a ostatních podniků, která byla ustavena rezolucí Rady OSN pro lidská práva ze dne 26. června 2014; vyzývá EU a její členské státy, aby sledovaly jednání o tomto mezinárodním nástroji;

Migrace

24.  je znepokojen nejzávažnější humanitární krizí od druhé světové války způsobenou rostoucím počtem osob, které byly nuceny opustit své domovy v důsledku pronásledování, ozbrojených konfliktů a všeobecného násilí a které se v touze po ochraně a lepším životě vydávají na nebezpečnou cestu, při níž riskují své životy;

25.  vyzývá všechny země, aby k migraci přistupovaly z hlediska lidských práv a zvláštní pozornost věnovaly situaci marginalizovaných a znevýhodněných skupin migrantů, jakými jsou ženy a děti; vyzývá všechny státy, aby řešily násilí páchané na ženách a dívkách na základě pohlaví, a zdůrazňuje, že migrační politiku je zapotřebí koncipovat z hlediska rovnosti pohlaví, aby odpovídala konkrétním potřebám žen a dívek;

26.  zdůrazňuje, že odpovědnost za současnou bezprecedentní migrační krizi nese mezinárodní společenství, a to jak z hlediska příčin, tak z hlediska prostředků nezbytných k jejímu řešení; vyzývá všechny členské státy OSN, aby se svým přínosem podílely na řešení migrační krize a reagovaly jak na její příčiny, tak na její důsledky; připomíná, že všechny státy mají povinnost dodržovat a chránit lidská práva všech osob na svém území bez ohledu na jejich státní příslušnost či původ; připomíná, že veškeré dohody o spolupráci v oblasti migrace a zpětném přebírání osob se státy, které nejsou členy EU, jsou v souladu s mezinárodním právem;

27.  vyzývá EU a členské státy, aby prostřednictvím vnějších politik zintenzívnily svou podporu boji proti obchodování s lidmi a kladly zvláštní důraz na ochranu obětí, zejména nezletilých; domnívá se, že by EU měla posílit spolupráci se třetími zeměmi a dalšími relevantními subjekty, aby s nimi mohla sdílet osvědčené postupy a přispívat k rozbíjení mezinárodních sítí obchodníků; vítá zprávu zvláštní zpravodajky OSN pro obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, ze dne 3. srpna 2015;

28.  vyzývá mezinárodní společenství, aby učinilo všechny potřebné kroky s cílem zabránit všem dalším migračním tlakům a za tímto účelem rozšířilo a posílilo příslušné agentury, jako je UNHCR a Frontex;

Změna klimatu a lidská práva

29.  vítá pařížskou dohodu, které bylo dosaženo podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a která se týká přizpůsobení, zmírňování, vývoje technologií a jejich předávání a budování kapacit; vyzývá všechny signatářské státy, aby plnily své závazky;

30.  opětovně připomíná, že negativní dopady změny klimatu představují bezprostřední a potenciálně nezvratnou celosvětovou hrozbu pro plné požívání lidských práv a že zvláště závažně dopadá změna klimatu na zranitelné skupiny, které se již nyní nacházejí v tíživé situaci; se znepokojením konstatuje, že se v důsledku doprovodných jevů změny klimatu, jako je např. vzestup hladin oceánů, a extrémních povětrnostních změn způsobujících sucha či povodně, očekává, že bude docházet k ještě větším ztrátám na lidských životech a ke stěhování obyvatelstva a že se nebude dostávat potravin a vody;

Práva žen

31.  vítá nedávnou rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2242 o ženách, míru a bezpečnosti, která ženy považuje za hlavní prvek veškerého úsilí zaměřeného na řešení globálních výzev, včetně narůstajícího násilného extremismu, změny klimatu, migrace, udržitelného rozvoje, míru a bezpečnosti; oceňuje závěry celosvětové studie OSN o provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti, v níž se zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby se ženy ujaly vůdčí role a zapojily se do řešení konfliktů a budování míru a že díky jejich zapojení došlo ke zlepšení humanitární pomoci, zvýšení úsilí o zachování míru, úspěšnému završení mírových jednání a napomohlo se boji proti násilnému extremismu;

32.  vyjadřuje své hluboké rozhořčení nad skutečností, že od vzniku násilných extremistických skupin, jako jsou např. Dá'iš v Sýrii a Boko Haram v západní Africe, dostalo násilí vůči ženám nový rozměr, kdy se sexuální násilí stalo nedílnou součástí cílů a ideologie těchto extremistických skupin i jejich zdrojem příjmů, což mezinárodní společenství staví před nové a velice závažné výzvy; vyzývá všechny vlády a orgány OSN, aby se ještě rezolutněji zapojily do boje proti těmto zločinům a obnovily důstojné postavení žen, kterým by se mělo dostat spravedlnosti, odškodnění a měla by jim být poskytnuta příslušná podpora;

33.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit nezávislé postavení žen tím, že se budou řešit příčiny nerovnosti mezi ženami a muži, jež činí ženy a dívky zranitelnými během konfliktů; vyzývá OSN a všechny její členské státy, aby přijaly konkrétní opatření s cílem zajistit nezávislé postavení žen, jejich smysluplné zapojení do předcházení konfliktům a jejich řešení i do mírových jednání a procesů budování míru, a to zvýšením jejich zastoupení na všech úrovních rozhodování, včetně vnitrostátních, regionálních a mezinárodních institucí a mechanismů;

Práva dětí

34.  opětovně připomíná, že Úmluva OSN o právech dítěte z roku 1989, která je mezinárodní úmluvou o lidských právech s největším počtem smluvních stran, stanoví řadu práv dítěte, včetně práva na život, zdraví, vzdělání a hru, jakož i právo na rodinný život a na ochranu před násilím a diskriminací a právo na vyslyšení názoru dítěte; vyzývá všechny strany této úmluvy, aby dostály svým závazkům;

35.  vítá skutečnost, že OSN plánuje zahájit celosvětovou studii, která má prostřednictvím monitorování a hodnocení poskytnout přehled o tom, jak jsou stávající mezinárodní právní předpisy a normy uplatňovány v praxi, a zhodnotit, jak mohou státy konkrétně zlepšit své politiky a řešení v této oblasti; naléhavě žádá všechny státy, aby tuto studii podpořily a aktivně se do ní zapojily;

Boj proti terorismu

36.  bere s uspokojením na vědomí pokyny týkající se boje proti terorismu vypracované Evropskou službou pro vnější činnost a Komisí, jejichž cílem je zajistit dodržování lidských práv při plánování a provádění projektů pomoci v boji proti terorismu ve třetích zemích; v této souvislosti připomíná, že dodržování základních práv a svobod je nezbytným předpokladem úspěšnosti protiteroristických politik, což se týká i využívání digitálních technologií v oblasti sledování; zdůrazňuje, že v boji proti teroristické a extremistické propagandě a náboru bojovníků je třeba rozvíjet účinné komunikační strategie přizpůsobené současným digitálním technologiím; podporuje mezinárodní úsilí o zastavení porušování lidských práv, kterého se dopouští ISIS/Dá'iš;

Demokratizace

37.  doporučuje, aby EU více usilovala o rozvoj soudržnějšího přístupu k procesům demokratizace s vědomím toho, že svobodné a spravedlivé volby jsou pouze jedním z jejich rozměrů, čímž by pozitivně přispěla k posílení demokratických institucí; domnívá se, že sdílení osvědčených postupů v oblasti transformace v rámci politik rozšiřování a sousedství by mělo být využito k podpoře a konsolidaci dalších demokratizačních procesů po celém světě;

Začleňování problematiky lidských práv do všech politik EU

38.  vyzývá EU, aby  souladu s článkem 21 Lisabonské smlouvy a obecnými ustanoveními o vnější činnosti Unie prosazovala univerzálnost a nedělitelnost lidských práv, včetně občanských, politických, hospodářských, sociálních a kulturních práv;

39.  znovu vyzývá EU, aby její přístup byl založen na právech a aby začlenila otázky dodržování lidských práv do oblasti obchodu, investičních politik, veřejných služeb a rozvojové spolupráce i do společné bezpečnostní a obranné politiky; rovněž zdůrazňuje, že politika EU v oblasti lidských práv by měla zajišťovat, aby její vnitřní i vnější politiky byly ve vzájemném souladu a odpovídaly závazkům plynoucím ze Smlouvy;

40.  zdůrazňuje význam, který EU připisuje 16. cíli udržitelného rozvoje Agendy 2030, který se týká míru a spravedlnosti a měl by představovat hlavní prioritu všech vnitřních i vnějších činností, zejména pokud jde o financování rozvojové spolupráce;

Země podléhající všeobecnému pravidelnému přezkumu (VPR)

Gruzie

41.  vítá členství Gruzie v Radě OSN pro lidská práva a nedávný všeobecný pravidelný přezkum týkající se Gruzie; bere na vědomí smysluplné legislativní reformy, díky nimž došlo k určitému pokroku a zlepšení v oblastech soudnictví, prosazování práva, státního zastupitelství, boje proti špatnému zacházení, práv dítěte a ochrany soukromí i osobních údajů a vnitřně vysídlených osob;

42.  naléhavě vyzývá gruzínské orgány, aby skoncovaly se všemi formami špatného zacházení, zejména pokud jde o vyšetřovací vazbu a nápravná opatření uvalovaná na úředníky, kteří sloužili v předchozí vládě, což může být považováno za případy selektivní spravedlnosti; vyjadřuje hluboké znepokojení nad zneužíváním soudního systému v boji proti politickým oponentům; je nadále znepokojen situací v oblasti svobody projevu a plurality sdělovacích prostředků i skutečností, že pozorovatelé nemají přístup do okupovaných regionů Abcházie a do Cchinvali / regionu Jižní Osetie, v němž stále dochází k častému porušování lidských práv, a vyzývá gruzínskou vládu, aby přijala příslušná opatření s cílem zajistit, že budou přijata opatření v návaznosti na doporučení učiněná v rámci všeobecného pravidelného přezkumu;

Libanon

43.  vyjadřuje Libanonu uznání za jeho politiku otevřených hranic a přijímání uprchlíků z Palestiny, Iráku a Sýrie, kterou tato země uplatňuje již řadu let, zdůrazňuje, že tato země má celosvětově nejvyšší koncentraci uprchlíků na počet obyvatel, a vyzývá EU k poskytnutí většího objemu prostředků a k úzké spolupráci s libanonskými orgány, aby této zemi pomohla zajistit ochranu práv uprchlíků a žadatelů o azyl; v této souvislosti je znepokojen údajně vysokým počtem dětských nebo nucených sňatků mezi syrskými uprchlíky; vyzývá libanonskou vládu, aby zvážila reformu zákona na regulaci vstupu do Libanonu, pobytu v této zemi a odchodu z ní;

44.  podporuje doporučení Výboru OSN pro odstranění diskriminace žen (CEDAW) vyzývající k přijetí opatření, jež by zvýšila povědomí migrantek pracujících v cizí domácnosti o jejich lidských právech vyplývajících z Úmluvy o odstranění diskriminace žen, jíž je Libanon smluvní stranou; zejména zdůrazňuje, že je třeba odstranit „systém kafála“ a zajistit migrantkám pracujícím v cizí domácnosti účinný přístup ke spravedlnosti, včetně zaručení jejich bezpečnosti a práva k pobytu během právních a administrativních procesů týkajících se jejich statusu;

Mauritánie

45.  zdůrazňuje, že zatímco mauritánská vláda učinila pokrok při přijímání legislativních opatření zaměřených na boj proti všem formám otroctví a otrokářským praktikám, skutečnost, že opatření nejsou účinně vymáhána, přispívá k přetrvávání těchto praktik; vyzývá orgány, aby přijaly protiotrokářský zákon, aby na celostátní úrovni zahájily systematické a pravidelné shromažďování rozčleněných údajů o všech formách otrokářství a aby vypracovaly důkladnou studii založenou na důkazech o historii a povaze otrokářství s cílem tyto praktiky vymýtit;

46.  naléhavě vyzývá mauritánské orgány, aby v souladu s mezinárodními úmluvami a mauritánskými zákony umožnily uplatňování svobody projevu a shromažďování; vyzývá také k propuštění Birama Daha Abeidy, Bilala Ramdaneho a Djibyho Sowa, aby mohli beze strachu z obtěžování nebo zastrašování pokračovat ve své nenásilné kampani proti pokračujícímu otrokářství;

Myanmar/Barma

47.  vítá skutečnost, že se dne 8. listopadu 2015 uskutečnily volby konané na základě soutěže mezi kandidáty, což je důležitý milník v přechodu země k demokratickému režimu; pozitivně vnímá snahu myanmarských voličů o pokračující demokratizaci země; je však i nadále znepokojen ústavním rámcem pro tyto volby, v nichž je 25 % parlamentních křesel vyhrazeno pro armádu; uznává pokrok, jehož bylo dosud dosaženo v oblasti lidských práv, zároveň si však všímá řady oblastí, které i nadále vzbuzují značné obavy a mezi něž patří práva menšin a svoboda projevu, sdružování a pokojného shromažďování; podporuje Myanmar v jeho probíhajícím politickém přechodu k demokracii, míru, stabilitě a hospodářskému rozvoji;

48.  odsuzuje diskriminaci Rohingyů, kterou ještě zhoršuje chybějící právní postavení tohoto etnika a stále masovější šíření nenávistných projevů proti vyznavačům jiného náboženství než budhismu; vyzývá k úplnému, transparentnímu a nezávislému vyšetření všech zpráv o porušování lidských práv Rohingyů a domnívá se, že čtyři zákony na „ochranu rasy a náboženství“, které parlament přijal v roce 2015, zahrnují diskriminační prvky v oblasti genderu; opakovaně žádá, aby Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva bylo povoleno zřídit v této zemi svou kancelář; trvá na tom, že je nutné, aby předtím, než budou dokončena jednání o investiční dohodě mezi EU a Myanmarem/Barmou, bylo provedeno kompletní posouzení dopadu na udržitelnost;

Nepál

49.  vítá skutečnost, že dne 20. září 2015 vstoupila v platnost nová nepálská ústava, která by měla položit základy budoucí politické stabilitě a hospodářskému rozvoji této země; doufá, že v blízké budoucnosti budou vyřešeny zbývající obavy, jež vzbuzuje politické zastoupení menšin, včetně Dalitů, a zákony o státním občanství;

50.  vyjadřuje politování nad tím, že v zemi panuje obecná neochota převzít odpovědnost za případy porušování lidských práv, jichž se dopustily obě strany za občanské války, a to navzdory přijetí Aktu o zmizelých osobách, pravdě a usmíření v květnu 2014; naléhavě žádá nepálskou vládu, aby přistoupila k Mezinárodní úmluvě o ochraně všech osob před nuceným zmizením; odsuzuje omezování základních svobod tibetských uprchlíků; naléhavě žádá Indii, aby ukončila neoficiální blokádu nepálského hospodářství, jež spolu s ničivým zemětřesením, k němuž došlo v dubnu 2015, způsobuje humanitární krizi a více než milion Nepálců uvrhuje do chudoby;

Omán

51.  vyjadřuje Ománu uznání za zřízení vládní Národní komise pro lidská práva a za pozvání, na jehož základě v září 2014 proběhla průlomová návštěva zvláštního zpravodaje OSN pro právo na pokojné shromažďování; doufá, že tyto konstruktivní kroky povedou k intenzivnější spolupráci Ománu se zástupci OSN pro lidská práva a s nezávislými organizacemi činnými v oblasti lidských práv;

52.  vybízí Omán, aby přijal nezbytné kroky ke zlepšení situace, kterou zvláštní zpravodaj OSN popsal jako všudypřítomnou atmosféru strachu a zastrašování v zemi, přičemž uvedl, že lidé „se bojí mluvit upřímně, bojí se mluvit po telefonu, bojí se scházet“; je i nadále znepokojen zákazem všech politických stran a novým zákonem o státní příslušnosti, který byl přijat v srpnu 2014 a podle něhož mohou být občané, kteří se zapojí do skupin údajně poškozujících národní zájmy, zbaveni občanství, a vybízí vládu, aby v této souvislosti tento zákaz a tento zákon znovu zvážila; vyzývá orgány EU a členské státy, aby Ománu nabídly technickou a právní pomoc s vytvářením bezpečného prostředí příznivého pro organizace občanské společnosti;

Rwanda

53.  vyjadřuje znepokojení nad situací v oblasti lidských práv ve Rwandě, kde dochází mj. k omezování svobody projevu a sdružování, zmenšování demokratického prostoru poskytovaného opozičním politickým stranám a nezávislým aktivitám občanské společnosti a kde neexistuje prostředí, jež by umožňovalo vznik nezávislého soudnictví; vyzývá rwandskou vládu, aby zpřístupnila demokratický prostor, v němž budou moci svobodně fungovat všechny skupiny obyvatel;

54.  je znepokojen navrhovanou ústavní změnou, jejímž cílem je dovolit stávajícímu prezidentovi kandidovat na třetí funkční období; vyzývá rwandskou vládu, aby dodržovala článek 5 Africké charty pro demokracii, volby a správu věcí veřejných, který vyžaduje, aby smluvní strany přijaly veškerá vhodná opatření k zajištění ústavního pořádku, a zejména ústavního předání moci, a článek 23 této charty, který stanoví, že jakákoli změna ústavy představuje porušení zásady demokratické změny vlády;

Venezuela

55.  vyjadřuje znepokojení nad tíživou situací v oblasti lidských práv v této zemi, jež vyplývá z toho, že se v posledních letech zhoršují hospodářské, politické i sociální podmínky; znovu opakuje, že svoboda projevu, nezávislé soudnictví a právní stát jsou klíčovými složkami každé demokratické společnosti; v této souvislosti vyzývá venezuelské orgány, aby odstranily veškerá omezení svobody sdělovacích prostředků a práva na informace, dodržovaly mezinárodní právo ve všech soudních řízeních a okamžitě propustily všechny politické vězně; vítá výsledek voleb ze dne 6. prosince 2015 a sestavení nového Národního shromáždění; odsuzuje veškeré snahy o narušení úplného uvedení volebních výsledků do praxe, například vyloučení některých demokraticky zvolených poslanců; vyzývá zvolené poslance, aby zahájili konstruktivní dialog s cílem řešit hospodářské, politické, sociální a bezpečnostní výzvy, jimž Venezuela čelí;

Bělorusko

56.  vítá propuštění zbývajících politických vězňů, k němuž došlo v srpnu 2015, a vyzývá běloruské orgány, aby propuštěné politické vězně rehabilitovaly a v plném rozsahu jim navrátily jejich občanská a politická práva; bere na vědomí nedostatky, jež během prezidentských voleb v roce 2015 zjistili nezávislí mezinárodní pozorovatelé, a vyzývá Bělorusko, aby nastávající parlamentní volby uskutečnilo v souladu s mezinárodně uznávanými standardy; naléhavě žádá Bělorusko jako jedinou zemi v Evropě, která dosud uplatňuje trest smrti, aby se připojilo k celosvětovému moratoriu na výkon trestu smrti, a to jako první krok na cestě k jeho trvalému zrušení;

o

o  o

57.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vysoké představitelce, místopředsedkyni Komise pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, Radě bezpečnosti OSN, generálnímu tajemníkovi OSN, předsedovi 69. zasedání Valného shromáždění OSN, předsedovi Rady OSN pro lidská práva, vysoké komisařce OSN pro lidská práva a generálnímu tajemníkovi Parlamentního shromáždění Rady Evropy.

 

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0470.

Právní upozornění