Postup : 2015/3034(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0051/2016

Předložené texty :

B8-0051/2016

Rozpravy :

Hlasování :

PV 21/01/2016 - 8.4
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0019

NÁVRH USNESENÍ
PDF 280kWORD 85k
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0043/2016
14.1.2016
PE575.953v01-00
 
B8-0051/2016

předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu


o provádění čl. 42 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii (2015/3034(RSP))


Ioan Mircea Paşcu, Knut Fleckenstein, Richard Howitt, Victor Boştinaru, Gilles Pargneaux, Vincent Peillon, Ana Gomes, Afzal Khan, Tonino Picula, Neena Gill, Liisa Jaakonsaari, Sorin Moisă, Victor Negrescu, Boris Zala za skupinu S&D

Usnesení Evropského parlamentu o provádění čl. 42 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii (2015/3034(RSP))  
B8-0051/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na hlavu V Smlouvy o Evropské unii (SEU), a zejména na čl. 42 odst. 7 této smlouvy,

–  s ohledem na čl. 2 odst. 4 a článek 222 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2012 o doložkách EU o vzájemné obraně a solidaritě: politický a operační rozměr(1),

–  s ohledem na Chartu Organizace spojených národů, a zejména na ustanovení kapitoly VII a článku 51 této charty,

–  s ohledem na prohlášení prezidenta Francouzské republiky před francouzským parlamentem dne 16. listopadu 2015, že Francie je ve válce,

–  s ohledem na závěry Evropské rady týkající se obrany a bezpečnosti, které přijala na svém zasedání ve dnech 19.–20. prosince 2013 a 25.–26. června 2015,

–  s ohledem na závěry zasedání Rady pro zahraniční věci (ministrů obrany) konaného dne 17. listopadu 2015,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 13. listopadu 2015 došlo v Paříži k několika teroristickým útokům, které si vyžádaly životy nejméně 130 lidí více než 26 národností;

B.  vzhledem k tomu, že francouzská vláda se po teroristických útocích v Paříži dne 13. listopadu 2015 oficiálně odvolala na doložku vzájemné obrany podle čl. 42 odst. 7 SEU;

C.  vzhledem k tomu, že členské státy jsou poté, co se Francie odvolala na doložku vzájemné obrany, povinny poskytnout jí pomoc a podporu všemi prostředky, které jsou v jejich moci, v souladu s článkem 51 Charty OSN;

D.  vzhledem k tomu, že použití síly ze strany EU nebo jejích členských států je přípustné pouze v případě, že je právně opodstatněné na základě Charty OSN; bera v této souvislosti na vědomí přirozené právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu v souladu s článkem 51 Charty OSN; zdůrazňuje, že je lepší konfliktům a útokům předcházet, než řešit jejich následky;

E.  vzhledem k tomu, že solidarita, podpora a vzájemná pomoc členských států, včetně uplatňování prostředků EU, patří mezi základní hodnoty Evropské unie; vzhledem k tomu, že bezpečnost členských států je nedělitelná a všichni evropští občané by měli mít stejné bezpečnostní záruky a stejnou úroveň ochrany před konvenčními i nekonvenčními hrozbami, včetně terorismu a útoků páchaných státními i nestátními subjekty;

F.  vzhledem k tomu, že EU pokládá boj proti mezinárodnímu terorismu za svou prioritu a že naplňování zásady solidarity vyžaduje kroky doma i v zahraničí v souladu s mezinárodním právem; vzhledem k tomu, že vnitřní a vnější rozměr bezpečnosti EU spolu nutně úzce souvisí;

G.  vzhledem k tomu, že bezpečnostní a obranná architektura, kterou stanoví Smlouvy, nebyla dosud plně zavedena; vzhledem k tomu, že v Lisabonské smlouvě je zakotvena posílená spolupráce v oblasti společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), včetně udělování konkrétních úkolů a misí skupinám států, jakož i koncepce stálé strukturované spolupráce ve vojenských záležitostech; vzhledem k tomu, že za dosahování pokroku v oblasti bezpečnosti a obrany Unie zodpovídají členské státy;

H.  vzhledem k tomu, že čl. 42 odst. 6 SEU týkající se stálé strukturované spolupráce by měl být aktivován mezi těmi státy, které si vzájemnou úzkou spolupráci přejí;

I.  vzhledem k tomu, že EU musí prohloubit spolupráci se Severoatlantickou aliancí (NATO) s cílem zajistit větší kompatibilitu, pokud jde o bezpečnostní a obrannou politiku obou rámců, zejména je-li některý členský stát na svém území obětí ozbrojeného napadení, k němuž se řadí i teroristické útoky;

J.  vzhledem k tomu, že orgány EU musí k bezpečnostní a obranné politice přistupovat aktivněji a prosazovat provádění všech ustanovení o bezpečnostní a obranné politice zakotvených ve Smlouvách, včetně ustanovení o zvláštní úloze NATO v zajištění evropské a transatlantické bezpečnosti a obrany; vzhledem k tomu, že strategické partnerství EU a NATO by mělo být posíleno; vzhledem k tomu, že orgány EU musí podporovat všechny členské státy v jejich úsilí o plné provádění těchto ustanovení;

1.  s velkým uspokojením vítá jednomyslnou a plnou podporu, kterou Francii vyjádřily všechny členské státy; zejména vítá připravenost všech členských států poskytnout veškerou potřebnou pomoc a podporu;

2.  upozorňuje na skutečnost, že veškeré užití síly musí být v souladu s Chartou OSN, mezinárodním právem v oblasti lidských práv a mezinárodním humanitárním právem;

3.  připomíná, že to bylo poprvé, kdy se někdo odvolal na doložku vzájemné obrany; domnívá se, že tento případ vytvoří precedens pro budoucí uplatňování doložky vzájemné obrany a měl by rovněž přispět k posílení evropské bezpečnosti a obrany;

4.  s velkým uspokojením sleduje, že poté, co se Francie odvolala na doložku vzájemné obrany, byly vyčleněny dodatečné zdroje na boj proti terorismu; vybízí všechny členské státy, aby své příspěvky zachovaly, dokud to bude třeba; oceňuje aktivní úlohu Francie v tomto společném úsilí; vybízí příslušné orgány EU, aby poskytovaly pomoc, dokud bude zapotřebí;

5.  domnívá se, že odvolání se na doložky vzájemné obrany a solidarity podle Smluv je v první řadě politickou záležitostí; zdůrazňuje, že v případě odvolání se na tyto doložky by měla proběhnout politická debata v Evropské radě i v Evropském parlamentu;

6.  připomíná svou výzvu, kterou v předchozích usneseních adresoval místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby navrhla praktická opatření a pokyny zajišťující efektivní reakci v případě, že se členský stát odvolá na doložku vzájemné obrany, a poskytla analýzu úlohy orgánů EU pro případ, že k odvolání se na tuto doložku dojde; vyjadřuje však politování nad skutečností, že když byla tato doložka poprvé uplatněna, žádná analýza ani pokyny k dispozici nebyly, což vedlo k současné situaci, která vyžaduje opatření, řízení i spolupráci ad hoc;

7.  domnívá se, že zavedení praktických opatření a pokynů pro případ budoucího uplatnění doložky vzájemné obrany zůstává bezodkladnou prioritou; zdůrazňuje, že při vypracování těchto pokynů by mělo být přihlédnuto ke zkušenostem z prvního uplatnění čl. 42 odst. 7; opakuje svůj názor, že povinnost poskytnout pomoc a podporu, jež vyjadřuje politickou solidaritu mezi členskými státy, by měla zajistit rychlé rozhodnutí v Radě na podporu napadeného členského státu; domnívá se, že by tomuto účelu posloužily konzultace vedené na základě požadavku článku 32 SEU, aniž by bylo dotčeno právo každého členského státu zajistit si mezitím vlastní obranu;

8.  vyjadřuje obavu, že řízení pomoci a podpory v rámci doložky vzájemné obrany na dvoustranném základě, jako v tomto případě, nebude možné u všech členských států, a proto vyzývá Evropskou radu, aby se zasadila o další rozvoj doložky vzájemné obrany a posílení zprostředkující úlohy příslušných orgánů EU;

9.  vybízí k monitorování vývoje situace, pokud jde o uplatnění čl. 42 odst. 7 SEU, např. prostřednictvím mechanismu, jako jsou společná konzultační jednání;

10.  konstatuje, že doložka solidarity obsažená v článku 222 SFEU by umožnila, aby byly Francii a dalším členským státům přímo zapojeným do boje proti terorismu poskytnuty všechny relevantní prostředky EU;

11.  vyzývá k lepší koordinaci mezi orgány správy hranic a policejními a jinými donucovacími a zpravodajskými orgány a požaduje, aby mezi nimi docházelo k účinnější a strukturovanější výměně informací; podtrhuje, že je zapotřebí, aby existoval mechanismus koordinace a vzájemné pomoci mezi členskými státy, které vedou zvláštní rozsáhlé policejní operace;

12.  vyzývá ke společné zahraniční politice EU týkající se budoucnosti Sýrie a širšího Blízkého východu, jež bude uplatňována v koordinaci se všemi zúčastněnými subjekty; domnívá se, že by tato politika měla být nedílnou součástí budoucí globální strategie EU; konstatuje, že dosavadní koordinace mezi členskými státy, jež se podílí na boji proti terorismu v dané oblasti, měla být lepší; konstatuje, že vojenská podpora poskytovaná koalici, která se pokouší odvracet postup ISIS/Dá'iš v Iráku, Sýrii a Libyi, dosud kvůli nedostatečné organizaci a koordinaci nerealizovala potenciál integrovaného evropského přístupu;

13.  je toho názoru, že by stávající uplatnění čl. 42 odst. 7 SEU mělo být podnětem k uvolnění potenciálu všech ustanovení Smlouvy týkajících se bezpečnosti a obrany, u nichž by mělo být postupováno stejně; připomíná v této souvislosti, že je důležité uplatňovat správně a v plném rozsahu balíček týkající se obrany, který zahrnuje směrnice 2009/81/ES o zadávání zakázek v oblasti obrany a 2009/43/ES o transferech uvnitř Společenství;

14.  vyzývá k plnému provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012, kterým se provádí článek 10 protokolu Organizace spojených národů proti nedovolené výrobě střelných zbraní a obchodování s nimi a jež má zajišťovat účinnou kontrolu převodu střelných zbraní pro civilní účely; vítá přezkum právních předpisů EU v oblasti střelných zbraní (včetně předpisů o deaktivaci, správních sankcích a signálních zbraních) a záměr posílit policejní spolupráci s okolními zeměmi v boji proti pašování zbraní; žádá proto Komisi, aby posílila kapacity Europolu v této oblasti;

15.  domnívá se, že uplatnění doložky vzájemné obrany, zejména s ohledem na hrozbu terorismu, které čelí členské státy, a na míru konfliktů v sousedství, rovněž podtrhuje, že je nutné, aby EU měla slovo v Radě bezpečnosti OSN; je toho názoru, že by EU měla v Radě bezpečnosti OSN učinit maximum pro podporu nového porozumění mezinárodnímu humanitárnímu právu, které by odráželo současné nekonvenční ozbrojené hrozby, jakož i hrozby představované nestátními subjekty, např. teroristickými skupinami, a pro zajištění toho, aby byly tyto hrozby odpovídajícím způsobem zapracovány do platného mezinárodního práva; domnívá se, že by EU měla v souladu s mezinárodním právem prosazovat v oblasti mimořádných humanitárních preventivních opatření a kroků normu týkající se mezinárodní bezpečnosti a lidských práv nazvanou „odpovědnost za ochranu“;

16.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedovi Evropské rady, předsedovi Evropské komise, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, generálnímu tajemníkovi Severoatlantické aliance, generálnímu tajemníkovi OSN, prezidentovi USA a ministrovi obrany USA.

(1)

Úř. věst. C 419, 16.12.2015, s. 138.

Právní upozornění