Postup : 2016/2529(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0161/2016

Předložené texty :

B8-0161/2016

Rozpravy :

Hlasování :

PV 04/02/2016 - 8.10
CRE 04/02/2016 - 8.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0051

NÁVRH USNESENÍ
PDF 317kWORD 128k
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0149/2016
27.1.2016
PE576.522v01-00
 
B8-0161/2016

předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu


o systematických masových vraždách příslušníků náboženských menšin, jichž se dopouští ISIS  (2016/2529(RSP))


Lars Adaktusson, Cristian Dan Preda, Elmar Brok, Andrej Plenković, Antonio Tajani, Michael Gahler, Mariya Gabriel, David McAllister, Michèle Alliot-Marie, Esther de Lange, Kinga Gál, Tunne Kelam, György Hölvényi, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Lorenzo Cesa, Roberta Metsola, Philippe Juvin, Adam Szejnfeld, Davor Ivo Stier, Therese Comodini Cachia, Barbara Matera za skupinu PPE

Usnesení Evropského parlamentu o systematických masových vraždách příslušníků náboženských menšin, jichž se dopouští ISIS (2016/2529(RSP))  
B8-0161/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení ze dne 27. února 2014 o situaci v Iráku(1), usnesení ze dne 18. září 2014 o situaci v Iráku a Sýrii a ofenzívě IS, včetně pronásledování menšin(2), zejména na jeho bod 4, usnesení ze dne 27. listopadu 2014 o Iráku: únosy a týrání žen(3), usnesení ze dne 12. února 2015 o humanitární krizi v Iráku a Sýrii, zejména v souvislosti s Islámským státem(4), zejména na jeho bod 27, usnesení ze dne 12. března 2015 o nedávných útocích a únosech ze strany ISIS/Dá'iš na Blízkém východě, zejména Asyřanů(5), zejména na bod 2, usnesení ze dne 12. března 2015 o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2013 a o politice Evropské unie v této oblasti(6), zejména na jeho body 129 a 211, usnesení ze dne 12. března 2015 o prioritách EU pro činnost Rady OSN pro lidská práva v roce 2015(7), zejména na jeho body 66 a 67, usnesení ze dne 30. dubna 2015 o pronásledování křesťanů ve světě v souvislosti se zavražděním studentů v Keni teroristickou skupinou aš-Šabáb(8), zejména na jeho bod 10, a usnesení ze dne 30. dubna 2015 o ničení kulturních památek příslušníky ISIS/Dá‘iš(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2006 o situaci žen v ozbrojených konfliktech a jejich úloze při rekonstrukci a v demokratickém procesu v zemích po ukončení konfliktů(10),

–  s ohledem na své doporučení Radě ze dne 18. dubna 2013 k zásadě OSN „odpovědnost za ochranu“ (R2P)(11),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 16. března 2015 o regionální strategii EU pro Sýrii a Irák, jakož i hrozbu, kterou představuje ISIL/Dá'iš, ze dne 20. října 2014 o krizi v Sýrii a Iráku v souvislosti s ISIL/Dá'iš, ze dne 30. srpna 2014 o Iráku a Sýrii, ze dne 14. dubna 2014 a 12. října 2015 o Sýrii a ze dne 15. srpna o Iráku,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2003/335/SVV ze dne 8. května 2003 o vyšetřování a trestním stíhání genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů(12),

–  s ohledem na obecné zásady EU na podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo víry, obecné zásady EU na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva, obecné zásady EU týkající se násilí páchaného na ženách a dívkách a boje proti všem formám jejich diskriminace, obecné zásady pro politiku EU vůči třetím zemím týkající se mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, obecné zásady EU týkající se dětí a ozbrojených konfliktů, obecné zásady EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte a obecné zásady EU v oblasti lidských práv ohledně svobody projevu online a offline,

–  s ohledem na vystoupení EU v Radě pro lidská práva OSN ze dne 25. března 2015 (Interaktivní dialog o zprávě Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva o Iráku),

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o Iráku a Sýrii a na její odpovědi na parlamentní otázky na tato témata: „Genocida řecko-pravoslavných křesťanů v Sýrii“ (E-004733/2015), zodpovězena dne 1. června 2015; „Irák - křesťané mučeni a oloupeni“ (E-004152/2015), zodpovězena dne 30. června 2015; „Pronásledování a genocida křesťanů“(P-012721/2015), zodpovězena dne 30. října 2015; „Únosy křesťanů v Sýrii“ (E-004156/2015) a „Ochrana křesťanských komunit na Blízkém východě“ (E-004001/2015), obě otázky zodpovězeny dne 10. listopadu 2015,

–  s ohledem na prohlášení zvláštního zástupce EU pro lidská práva Stavrose Lambrinidise, které učinil jménem Evropské unie na otevřené rozpravě Rady bezpečnosti OSN na téma „oběti útoků a zneužívání z etnických či náboženských důvodů na Blízkém východě“ ze dne 27. března 2015,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 60/1 ze dne 24. října 2005 o výsledcích Světového summitu OSN (body 138 až 140) a na zprávu generálního tajemníka OSN ze dne 12. ledna 2009 o uplatňování odpovědnosti za ochranu,

–  s ohledem na prohlášení generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna o Iráku a o odpovědnosti za ochranu,

–  s ohledem na brífink zvláštního zástupce generálního tajemníka OSN pro Irák Jána Kubiše pro Radu bezpečnosti OSN ze dne 11. listopadu 2015,

–  s ohledem na prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva Navi Pillayové ze dne 25. srpna 2014 o otřesném, široce rozšířeném a systematickém pronásledování, jímž trpí trpí irácké civilní obyvatelstvo,

–  s ohledem na prohlášení zvláštní zástupkyně generálního tajemníka OSN pro sexuální násilí v konfliktech Zainab Hawy Bangurové ze dne 15. července 2014 „Irák: ozbrojené skupiny nesmí používat sexuální násilí pro vojenské nebo politické cíle“ a na prohlášení ze dne 3. srpna 2015 a na první výročí tragických událostí v Sindžáru,

–  s ohledem na společné prohlášení zvláštní zástupkyně generálního tajemníka OSN pro sexuální násilí v konfliktech Zainab Hawy Bangurové a zvláštního zástupce generálního tajemníka OSN pro Irák Nikolaje Mladenova ze dne 13. srpna 2014 s názvem „Irák: představitelé OSN požadují okamžité ukončení sexuálního násilí vůči iráckým menšinám“,

–  s ohledem na nedávné rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Iráku a Sýrii, zejména na rezoluci 2249 (2015) odsuzující nedávné teroristické útoky spáchané ISIS,

–  s ohledem na rezoluci S-22/1 Rady pro lidská práva OSN o „Stavu lidských práv v Iráku s ohledem na porušování lidských práv, jehož se dopouští takzvaný Islámský stát v Iráku a Levantě a s ním spřízněné skupiny“ ze dne 3. září 2014,

–   s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966,

–  s ohledem Úmluvu OSN o právech dítěte ze roku 1989 a na její opční protokol o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů z roku 2000,

–  s ohledem na Deklaraci OSN o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře z roku 1981,

–  s ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1984,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia ze dne 9. prosince 1948,

–  s ohledem na rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora ze dne 26. února 2007 o případu týkajícím se uplatňování Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia (Bosna a Hercegovina v. Srbsko a Černá Hora), rozsudek senátu Mezinárodního tribunálu pro stíhání osob odpovědných za vážná porušení mezinárodního humanitárního práva spáchaná na území bývalé Jugoslávie od roku 1991 ze dne 2. srpna 2001 (veřejný žalobce v. Radislav Krstić) a na rozsudek odvolacího senátu v témže případu ze dne 19. dubna 2004,

–  s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu, zejména na jeho články 5 až 8,

–  s ohledem na Rámec pro analýzu Úřadu zvláštního poradce OSN pro prevenci genocidy (OSAPG),

–  s ohledem na prohlášení zvláštního poradce generálního tajemníka OSN pro prevenci genocidy a zvláštního poradce generálního tajemníka OSN pro odpovědnost za ochranu o situaci v Iráku ze dne 12. srpna 2014,

–  s ohledem na zprávy asistenční mise OSN v Iráku (UNAMI) o ochraně civilního obyvatelstva v ozbrojeném konfliktu v Iráku, které se týkají období od 11. září do 10. prosince 2014 a období od 11. prosince 2014 do 30. dubna 2015,

–  s ohledem na zprávu Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 27. března 2015 o stavu lidských práv v Iráku s ohledem na porušování lidských práv, jehož se dopouští takzvaný Islámský stát v Iráku a Levantě a s ním spřízněné skupiny, zejména na bod 16 této zprávy „Porušování lidských práv, jehož se dopouští ISIL – útoky na náboženské a etnické skupiny“,

–  s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje pro podporu a ochranu lidských práv a základních svobod při boji proti terorismu ze dne 16. června 2015, zejména na bod 11 této zprávy,

–  s ohledem na zprávu Rady pro lidská práva na jejím 28. zasedání ze dne 8. července 2015 a na vyjádření irácké delegace, zejména na bod 746 této zprávy,

–  s ohledem na prohlášení zvláštního poradce generálního tajemníka OSN pro prevenci genocidy a zvláštního poradce generálního tajemníka OSN pro odpovědnost za ochranu o situaci v Iráku ze dne 13. října 2015 o sílícím podněcování k násilí z náboženských důvodů,

–  s ohledem na zprávu vysokého komisaře OSN pro lidská práva o technické pomoci poskytované při podpoře a ochraně lidských práv v Iráku ze dne 27. července 2015, zejména na bod 18 této zprávy,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro lidská práva OSN ze dne 13. března 2015 vypracovanou na žádost irácké vlády,

–  s ohledem na zprávu nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise pro Syrskou arabskou republiku, která byla předložena Radě pro lidská práva dne 13. srpna 2015, zejména na body 165 až 173 této zprávy,

–  s ohledem na proslov papeže Františka v Santa Cruz de la Sierra (Bolívie) dne 9. července 2015,

–  s ohledem na Pařížský akční plán ze dne 8. září 2015,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že generální tajemník OSN v rámci svého vystoupení během neformálního interaktivního dialogu Valného shromáždění OSN s názvem „Klíčový a trvalý závazek: uplatňování odpovědnosti za ochranu“, který proběhl dne 8. září 2015, uvedl, že od přijetí zásady o odpovědnosti za ochranu mezinárodní společenství až příliš často selhalo při ochraně velkého počtu zranitelného obyvatelstva;

B.  vzhledem k tomu, že genocidium, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny nesmí zůstat nepotrestány bez ohledu na okamžik a místo jejich spáchání, a vzhledem k tomu, že jejich účinné trestní stíhání musí být zajištěno přijetím opatření na vnitrostátní úrovni a posílením mezinárodní spolupráce;

C.  vzhledem k tomu, že genocidium, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny jsou problémem, který se týká všech členských států EU, které jsou podle společného postoje Rady 2003/444/SZBP ze dne 16. června 2003 odhodlány spolupracovat, aby těmto trestným činům předcházely a ukončily beztrestnost jejich pachatelů;

D.  vzhledem k tomu, že podle judikatury Mezinárodního soudního dvora „vzniká státu povinnost zabránit (genocidě) a odpovídající povinnost konat v okamžiku, kdy se stát dozví nebo by se za obvyklých okolností měl dozvědět o tom, že nastalo závažné riziko, že genocida bude spáchána“(13);

E.  vzhledem k tomu, že podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2249 (2015) zakládá násilná extremistická ideologie organizace známé jako „ISIS/Dá'iš“, její teroristické činy, trvalé systematické a rozsáhlé útoky proti civilnímu obyvatelstvu, zneužívání lidských práv a porušování mezinárodního humanitárního práva, včetně skutků spáchaných z náboženských či etnických důvodů, a ničení kulturního dědictví a nezákonného obchodování s kulturními statky, celosvětové ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti;

F.  vzhledem k tomu, že nejzranitelnější skupinou jsou v Iráku a Sýrii křesťané, kteří jsou trvalým a systematickým terčem útoků ze strany organizace tzv. „ISIS/Dá'iš“, která na jí ovládaných územích záměrně usiluje o jejich zničení a kulturní vyhlazení; vzhledem k tomu, že dochází k zabíjení, vraždění, bití, vydírání, únosům a mučení křesťanů; vzhledem k tomu, že dochází k jejich uvržení do otroctví (zejména v případě žen a dívek, které jsou terčem dalších forem sexuálního násilí), k jejich násilnému konvertování na islám a jsou oběťmi nucených sňatků a nedovoleného obchodování s lidmi; vzhledem k tomu, že násilné nábory se týkají i dětí; vzhledem k tomu, že jsou ničeny kostely a církevní a kulturní památky;

G.  vzhledem k tomu, že křesťané jsou nevíce pronásledovanou náboženskou skupinou na světě, a vzhledem k tomu, že podle údajů je každoročně zabito přes 150 000 křesťanů, což uvedl Parlament ve svém usnesení ze dne 30. dubna 2015 o pronásledování křesťanů ve světě; vzhledem k tomu, že místopředseda Parlamentu Antonio Tajani, který je pověřen pro dialog s církvemi a náboženskými obcemi podle článku 17 Smlouvy o fungování Evropské unie, uvedl během zasedání ad-hoc skupiny na vysoké úrovni dne 1. prosince 2015 k tématu: „Pronásledování křesťanů ve světě: výzva k řešení“ následující: „Není žádná jiná náboženská obec, která by byla vystavena takové nenávisti, násilí a systematickým útoků, jako křesťané“; vzhledem k tomu, že předseda Parlament Martin Schulz na stejném zasedání uvedl, že pronásledování křesťanů není věnována dostatečná váha a není náležitě řešeno;

H.  vzhledem k tomu, že se extremismus a stálé pronásledování křesťanů nyní stává závažnou příčinou v rámci rozmáhajícího se jevu hromadné migrace a vnitřního vysídlování; vzhledem k tomu, že v důsledku pronásledování křesťanů v Sýrii a Iráku jejich počty dramaticky poklesly: v Iráku z 1 400 000 v roce 2003 na 300 000 a v Sýrii z 1,25 milionu v roce 2011 na necelých 500 000 dnes, což vyplývá z údajů, které uvedla nadace Aid to the Church in Need ve své zprávě nazvané „Pronásledováni a zapomenuti? Zpráva o útlaku křesťanů za svou víru v letech 2013–2015“, a z dalších spolehlivých veřejných zdrojů;

I.  vzhledem k tomu, že genocida je podle mezinárodního práva vymezena podle článku II Úmluvy OSN o prevenci a potrestání zločinů genocidy jako „kterýkoli z následujících činů, páchaných s úmyslem zničit částečně nebo úplně národnostní, etnickou, rasovou či náboženskou skupinu: a) usmrcení příslušníků takové skupiny; b) způsobení těžkých tělesných ublížení nebo duševních poruch členům takové skupiny; c) úmyslné uvedení kterékoli skupiny do takových životních podmínek, které mají přivodit její úplné nebo částečné fyzické zničení; d) opatření směřující k tomu, aby se v takové skupině bránilo rození dětí; a e) násilné převádění dětí z jedné skupiny do jiné“; vzhledem k tomu, že článek III této úmluvy považuje za trestnou nejen genocidu, ale také spolčení k spáchání genocidia, přímé a veřejné podněcování k spáchání genocidia a účastenství na genocidiu;

J.   vzhledem k tomu, že v rozsudku ze dne 2. srpna 2001, který vydal senát Mezinárodního tribunálu pro stíhání osob odpovědných za vážná porušení mezinárodního humanitárního práva na území bývalé Jugoslávie od roku 1991 ve věci žalobce v. Radislav Krstic, který se týkal genocidy v Srebrenici, se uvádí, že „rovněž souběžné útoky na kulturní a náboženské statky a symboly cílené skupiny […] mohou být důvodně považovány za důkaz úmyslu fyzického zničení skupiny (bod 580);

K.  vzhledem k tomu, že v rozsudku ze dne 19. dubna 2004 odvolacího senátu Mezinárodního tribunálu pro stíhání osob odpovědných za vážná porušení mezinárodního humanitárního práva na území bývalé Jugoslávie od roku 1991 ve věci žalobce v. Radislav Krstic, který se týkal genocidy v Srebrenici, se uvádí, že „početní velikost cílené skupiny je nezbytným a významným kritériem pro zahájení vyšetřování, které však v některých případech nemusí být důvodem pro jeho ukončení, neboť jsou zde i jiná hlediska. Počet jednotlivých dotčených osob by neměl být posuzován jen na základě absolutních čísel, ale i ve vztahu k celkové velikosti celé skupiny. Kromě počtu dotčeného podílu osob může být vhodným kritériem i jejich postavení v rámci skupiny. Je-li určitá část skupiny pro celkovou skupinu natolik významná či je-li nezbytná pro její přežití, může to podporovat zjištění, že takovou část lze považovat za podstatnou ve smyslu článku 4“;

L.  vzhledem k tomu, že muslimské obyvatelstvo Srebrenice před jejím dobytím v roce 1995 činilo přibližně 40 000 osob, z nichž bylo zabito 7000 až 8000 muslimských mužů, a Mezinárodní tribunál pro stíhání osob odpovědných za vážná porušení mezinárodního humanitárního práva na území bývalé Jugoslávie od roku 1991 shledal, že tento skutek je genocidou;

M.  vzhledem k tomu, že v případě pronásledovaných křesťanů v Sýrii a Iráku lze prokázat většinu z osmi kategorií jednotlivých faktorů, které jsou uvedeny v Rámci pro analýzu genocidy, který vypracovat úřad zvláštního poradce OSN pro zabránění genocidě (OSAPG) (tj. diskriminace a porušování lidských práv; okolnosti, které ovlivňují možnosti zabránit genocidě; přítomnost nelegálních zbraní a ozbrojených prvků; ambice vedoucích představitelů země/regionu; činy, které prohlubují rozkol mezi národnostními, rasovými, etnickými a náboženskými skupinami; okolnosti které usnadňují spáchání genocidia; jednání zakládající genocidu; prokazatelný úmysl „zničit zcela či částečně“; a spouštěcí faktory);

N.  vzhledem k tomu, že počátky soustavné genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů páchaných na křesťanech v Iráku se datují od roku 2003, kdy došlo k zabíjení křesťanů, a vzhledem k tomu, že od té doby se počet těchto činů vystupňoval a obětí se stali všichni křesťané z důvodu svého náboženského přesvědčení; vzhledem k tomu, že ve většině případů prohlašovaly osoby odpovědné za tyto skutky, že jejich úmyslem je vyhnat křesťany z Iráku;

O.  vzhledem k tomu, že dne 31. října 2010 bylo po útoku na syrskou katedrálu Panny Marie Spasitelky v Bagdádu zabito 58 osob, včetně 51 rukojmích a 2 kněží; vzhledem k tomu, že skupiny, které se hlásí k organizaci al-Káida či k Islámskému státu v Iráku, uvedly, že křesťané představují „oprávněný cíl“; vzhledem k tomu, že po několika týdnech od této události došlo k sérii bombových vražedných útoků, jejichž cílem byly čtvrti Bagdádu obývané převážně křesťany;

P.  vzhledem k tomu, že v rámci systematických bombových útoků, které se v posledních letech zaměřily na křesťanské církve v Iráku, došlo k útokům či bombovým atentátům na 66 kostelů (41 v Bagdádu, 19 v Mosulu, 5 v Kirkúku a 1 v Ramádí); vzhledem k bombovým útokům na dva řády, klášter a církevní sirotčinec;

Q.  vzhledem k tomu, že v noci dne 6. srpna 2014 uprchlo před postupem sil organizace tzv. „ISIS/Dá'iš“ na Mosul, Qaraqosh a další vesnice na pláních Ninive přes 150 000 křesťanů, kteří přišli o veškerý svůj majetek, a vzhledem k tomu, že tito křesťané jsou až do dnešního dne rozptýleni po severním Iráku, kde přežívají v nuzných podmínkách;

R.  vzhledem k tomu, že zvláštní zástupkyně OSN pro otázky sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech Zainab Hawa Bangurová uvedla, že v Iráku „jsou zprávy o tom, že se etnické a náboženské menšiny stávají terčem osobního napadení, včetně sexuálního násilí“; vzhledem k tomu, že dne 3. srpna 2015 po uplynutí roku od tragédie v Sindžáru, tato zvláštní zástupkyně prohlásila, že „v následujících dnech, uprostřed strašlivého zabíjení, ISIL dostihl a pochytal stovky žen a dívek z etnických a náboženských menšin, přičemž zavedl jako vzor sexuální násilí, zotročování, únosy a obchodování s lidmi, které pokračuje dodnes; (...) Tyto otřesné zločiny sexuálního násilí během konfliktu, které mohou představovat válečné zločiny, zločiny proti lidskosti nebo genocidu, nebudou zapomenuty“;

S.  vzhledem k tomu, že dne 13. srpna 2014 zvláštní zástupkyně generálního tajemníka OSN pro otázky sexuálně motivovaného násilí páchaného při konfliktech Zainab Hawa Bangurová a zvláštní zástupce generálního tajemníka pro Irák Nikolaj Mladenov vydali společné prohlášení potvrzující, že ISIS patrně unesl 1 500 křesťanských a jezídských žen a že je poté přinutil k sexuálnímu otroctví; vzhledem k tomu, že v těchto prohlášeních tito dva zvláštní zástupci uznávají „zjevné zaměření na ženy a děti a barbarské činy, které „Islámský stát v Iráku a Levantě“ spáchal vůči menšinám v oblastech, které kontroluje“;

T.  vzhledem k tomu, že zvláštní poradce generálního tajemníka OSN pro předcházení genocidě a zvláštní poradce generálního tajemníka OSN pro odpovědnost za ochranu dne 12. srpna 2014 prohlásil k situaci v Iráku, že „zprávy, které jsme obdrželi o činech páchaných „Islámským státem“, mohou také naznačovat riziko genocidy“;

U.  vzhledem k tomu, že zpráva výboru OSN pro lidská práva ze dne 13. března 2015 vypracovaná na žádost irácké vlády uvádí, že „etnické a náboženské skupiny, na které se ISIS zaměřuje, zahrnují jezídské, křesťanské, turkmenské, mandejské, kakaiské, kurdské a šíitské komunity, a že lze důvodně dojít k závěru, že některé z incidentů [v Iráku v letech 2014–2015] ... . mohou představovat genocidu“;

V.  vzhledem k tomu, že zpráva o ochraně civilního obyvatelstva v ozbrojeném konfliktu v Iráku: 1. května až 31. října 2015 o situaci v Iráku, kterou vypracoval Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva a mise Organizace spojených národů na pomoc Iráku a Úřad OSN pro lidská práva, zveřejněná dne 19. ledna 2016, uvádí, že: „Násilí, jímž trpí civilní obyvatelstvo v Iráku, je nadále šokující. Takzvaný „Islámský stát v Iráku a Levantě“ (ISIL) nadále páchá systematické a rozšířené násilí a porušuje mezinárodní právní předpisy v oblasti lidských práv a humanitární právo. Tyto činy mohou v některých případech vyústit ve válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a případně v genocidu“;

W.  vzhledem k tomu, že ty, kteří nebyli schopni z Mosulu a plání Ninive uprchnout, „ISIS/Dá'iš“ zajal, a vzhledem k tomu, že nemuslimské ženy a děti byly zotročeny, některé z nich prodány a jiné surově zabity a nafilmovány pachateli;

X.  vzhledem k tomu, že „ISIS/Dá'iš a extremistické milice v Sýrii záměrně a systematicky cílí na křesťanské kostely a další budovy, jako je kostel sv. Františka v syrském Aleppu, který se stal 25. října 2015 během mše terčem útoku granáty;

Y.  vzhledem k tomu, že po únosu jeho kněží v květnu 2015 byl pomocí buldozerů stržen klášter Mar Elian v syrském městě Karajtín, který je jen jednou z mnoha významných křesťanských kulturních památek, jež zničil „ISIS/Dá'iš“;

Z.  vzhledem k tomu, že po obsazení syrského města Karajtín unesl „ISIS/Dá'iš“ 230 obyvatel, z nichž většina byla křesťany;

AA.  vzhledem k tomu, že v únoru 2015 „ISIS/Dá'iš“ po obsazení několika zemědělských osad na jižním břehu řeky Chábúr v severovýchodní provincii Hassakeh unesl více než 220 asyrských křesťanů, a vzhledem k tomu, že únosci dosud propustili jen několik z nich, zatímco osud ostatních zadržovaných není znám;

AB.  vzhledem k tomu, že 2. dubna 2015 se útočníci v Garisse záměrně zaměřili na osoby jiného než muslimského vyznání a z přítomných si vybírali křesťany, které pak surově popravili; vzhledem k tomu, že skupina aš-Šabáb otevřeně a veřejně prohlašuje, že vede válku proti křesťanům v tomto regionu;

AC.  vzhledem k tomu, že zpráva Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 27. března 2015 o stavu lidských práv v Iráku s ohledem na porušování lidských práv, jehož se dopouští takzvaný Islámský stát v Iráku a Levantě a s ním spřízněné skupiny, uvádí (v bodě 16 „Porušování lidských práv, jehož se dopouští ISIL – útoky na náboženské a etnické skupiny“), že některé z „násilných činů páchaných na civilním obyvatelstvu vzhledem k jeho příslušnosti nebo domnělé příslušnosti k etnické nebo náboženské skupině […] s ohledem na získané souhrnné informace […] mohou představovat genocidu“;

AD.  vzhledem k tomu, že podle zprávy o ochraně civilního obyvatelstva v ozbrojeném konfliktu v Iráku (11. prosince 2014 – 30. dubna 2015), již vypracovala mise Organizace spojených národů na pomoc Iráku, „se ISIL nadále dopouští systematického a rozšířeného porušování a zneužívání mezinárodních právních předpisů v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva. V některých případech to může představovat válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a případně genocidu.“;

AE.  vzhledem k tomu, že zpráva vysokého komisaře OSN pro lidská práva o „technické pomoci na podporu prosazování a ochrany lidských práv v Iráku“ ze dne 27. července 2015 uvádí, že „UNAMI/OHCHR nadále dostává četné důvěryhodné zprávy o hrubém porušování a zneužívání lidských práv a závažném porušování mezinárodního humanitárního práva, jehož se dopouští ISIL vůči civilnímu obyvatelstvu zjevně rozšířeným nebo systematickým způsobem. V některých případech to může představovat válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu.“ (bod 18);

AF.  vzhledem k tomu, že zpráva zvláštního zpravodaje pro podporu a ochranu lidských práv a základních svobod v rámci boje proti terorismu ze dne 16. června 2015 uvádí, že „je zjevné, že se ISIL dopouští závažného porušování mezinárodního práva, včetně genocidy, zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a závažného porušování právních norem v oblasti lidských práv“ (bod 11);

AG.  vzhledem k tomu, že ve zprávě z 28. zasedání Rady pro lidská práva, které se uskutečnilo 8. července 2015, irácká delegace potvrdila, že „Dá'iš se dopouští krutých zločinů, které by mohly být považovány za genocidu, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů ve formě masakrů a hromadných poprav vězňů a neozbrojených zajatých vojáků, duchovních, dětí a žen, kteří odmítají jeho ideologii“;

AH.  vzhledem k tomu, že podle přístupu „odpovědnost za ochranu“ (R2P) má v souladu s Chartou OSN v případě, že určitý stát (nebo nestátní aktér) zjevně selhává v ochraně svého obyvatelstva nebo je dokonce pachatelem takových zločinů, odpovědnost za přijetí kolektivních opatření na ochranu tohoto obyvatelstva mezinárodní společenství;

AI.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 12. března 2015 o nedávných útocích a únosech ze strany ISIS/Dá'iš na Blízkém východě, zejména Asyřanů, uvedl, že „rozhodně odsuzuje ISIS/Dá'iš a mimořádně závažné případy porušování lidských práv, které podle Římského statutu Mezinárodního trestního soudu lze považovat za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny a které lze nazývat genocidou“ (bod 2);

1.  co nejdůrazněji odsuzuje „ISIS/Dá'iš“ a jeho mimořádně závažné porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, jehož se dopouští s cílem vyhladit všechny křesťany a další původní náboženské a etnické menšiny v oblastech, které kontroluje;

2.  zastává názor, že ti, kteří konspirují, plánují, podněcují, páchají nebo se pokoušejí páchat zvěrstva a mezinárodní zločiny proti křesťanům (Chaldejcům, Asyřanům, syrským křesťanům, melchitským křesťanům, Arméncům) a dalším etnickým a náboženským menšinám, včetně jezídů, Turkmenů, Šabaků, sabejských mandejců, příslušníků menšiny Kaka'i a Kurdů, nebo se na takových činech spolupodílejí či je podporují, a ti, kteří se na tyto menšiny konkrétně zaměřují z etnických nebo náboženských důvodů, se dopouštějí a tímto jsou označeni za pachatele a osoby odpovědné za páchání „válečných zločinů“, „zločinů proti lidskosti“ a „genocidy“;

3.  naléhavě žádá všechny smluvní strany Úmluvy OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia podepsané v Paříži dne 9. prosince 1948 a dalších příslušných mezinárodních dohod, aby na svém území zamezily páchání válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidě; vyzývá Sýrii a Irák, aby akceptovaly jurisdikci Mezinárodního trestního soudu;

4.  naléhavě vyzývá každou ze smluvních stran Úmluvy OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948 a jiných mezinárodních dohod o prevenci a trestání válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy, zejména příslušné orgány zemí a jejich státní příslušníky, kteří jakýmkoli způsobem podporují či financují tyto zločiny, podílejí se na nich nebo jsou za ně spoluzodpovědní, aby v plném rozsahu splnili své zákonné povinnosti vyplývající ze zmíněné úmluvy a dalších mezinárodních dohod;

5.  naléhavě vyzývá příslušné orgány zemí, které přímo či nepřímo podporují či financují tyto válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu, podílejí se na nich nebo jsou za ně spoluzodpovědné, aby v plném rozsahu splnily své zákonné povinnosti vyplývající z mezinárodního práva a aby ukončily toto nepřijatelné jednání, které působí obrovské škody irácké a syrské společnosti, a zejména křesťanům a dalším náboženským menšinám, a které vážně destabilizuje sousední země a mezinárodní mír a bezpečnost;

6.  naléhavě žádá všechny země mezinárodního společenství, aby zlepšily své právní a soudní systémy s cílem zabránit tomu, aby jejich státní příslušníci a občané odcházeli k „ISIS/Dá'iš“ a zapojovali se do válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidě proti křesťanům a dalším náboženským menšinám v Iráku a Sýrii, a aby zajistily, že pokud se takových zločinů dopustí, budou co nejdříve trestně stíháni, a to i za podněcování k páchání těchto trestných činů a jejich podporu na internetu;

7.  naléhavě vyzývá všechny vlády a veřejné orgány, včetně EU (zejména Evropskou službu pro vnější činnost) a její členské státy, mezinárodní orgány a instituce a jejich příslušné činitele a zástupce, aby nazývali zvěrstva, která páchá „ISIS/Dá'iš“ na křesťanech a dalších původních náboženských menšinách, včetně jezídů, pravým jménem: „zločiny proti lidskosti“, „válečnými zločiny“ a „genocidou“;

8.  vyzývá OSN a jejího generálního tajemníka, zvláštní zástupce, zvláštní zpravodaje a vysokého komisaře pro lidská práva, aby nazývali zvěrstva, která jsou na těchto místech páchána na křesťanech a dalších náboženských menšinách v Iráku a Sýrii, pravým jménem: „válečnými zločiny“, „zločiny proti lidskosti“ a „genocidou“;

9.  uznává, podporuje a požaduje dodržování, ze strany všech, nezcizitelného práva všech náboženských a etnických menšin, původních i jiných, žijících v Iráku a Sýrii, aby mohly i nadále žít důstojně, rovnoprávně a bezpečně ve svých historických a tradičních domovských zemích a vyznávat své náboženství zcela svobodně, bez jakéhokoli nátlaku, násilí nebo diskriminace; je přesvědčen, že v zájmu ukončení utrpení a masového exodu křesťanů a jiných původních obyvatel tohoto regionu je nezbytně nutné, aby se všichni regionální političtí a náboženští představitelé jasně a jednoznačně postavili za podporu setrvání těchto obyvatel a za podporu jejich plných a rovných práv jakožto občanů svých domovských zemí;

10.  žádá mezinárodní společenství, včetně EU a jejích členských států, aby pro křesťany a příslušníky jiných náboženských menšin, kteří byli nuceni opustit svou zemi nebo byli násilně vysídleni, zajistilo nezbytné bezpečností podmínky a vyhlídky, jež jim umožní co nejdříve uplatnit právo na návrat do vlasti, na ochranu svých domovů, půdy, majetku a osobních věcí, ale i svých kostelů a náboženských a kulturních center, a na důstojný život s vyhlídkami na budoucnost;

11.  odsuzuje a odmítá jakoukoli interpretaci poselství islámu, která vytváří podmínky pro násilnou, krutou, totalitní, utlačující a expanzivní ideologii, jež legitimizuje vyhlazování křesťanských menšin; naléhavě vyzývá Organizaci islámské spolupráce (OIC) a její orgány, Radu pro spolupráci arabských států v Zálivu (Radu pro spolupráci v zálivu – GCC) a muslimské představitele, aby zvěrstva, která „ISIS/Dá'iš“ páchá na křesťanech a dalších původních náboženských menšinách, co nejdůrazněji odsoudili a aby je nazývali pravým jménem: „zločiny proti lidskosti“, „válečnými zločiny“ a „genocidou“;

12.  žádá Radu bezpečnosti OSN, aby v případech, kdy již selhaly ostatní vnitrostátní nebo mezinárodní mechanismy, zvážila uplatnění kapitoly VII Charty OSN a vytvoření bezpečných přístavů, v nichž by násilně vysídlené křesťany a další náboženské menšiny, mohly chránit jednotky schválené OSN;

13.  žádá útvary EU pro humanitární pomoc a spolupráci, aby při své činnosti plně spolupracovaly přímo s uznávanými představiteli křesťanských církví a společenství a dalších náboženských a etnických menšin, které jsou terčem útoků, a aby je zapojily do svých plánů a do praktického poskytování a distribuce pomoci, s cílem zajistit, aby byly lépe naplňovány jejich potřeby a potřeby obyvatelstva obecně; domnívá se, že dobrým příkladem je Erbil (Irák), kde pod vedením chaldejského katolického arcibiskupa Bašára Matti Wardy vytvořily vnitřně vysídlené osoby komunitu provozující vzdělávací zařízení (od předškolního až po vysokoškolský stupeň) a po jednom roce otevřely malé obchody a podniky sloužící hostitelskému společenství;

14.  zdůrazňuje, že v souladu s ustanoveními výše uvedených úmluv OSN a dohod se na žádného z pachatelů, včetně těch, kteří se spikli, plánovali, podněcovali, páchali nebo se pokusili spáchat kterýkoli z těchto činů, nesmí vztahovat beztrestnost, a že ti, kteří nesou za takové činy odpovědnost, by měli být postaveni před příslušné národní nebo mezinárodní soudy, a to jak existující, tak případně před soudy vytvořené zvlášť pro tento účel;

15.  kategoricky odmítá a považuje za nelegitimní oznámení vůdce „ISIS/Dá'iš“ o tom, že v oblastech, které jsou pod jeho kontrolou, zřídil kalifát; zdůrazňuje, že vytvoření a rozšiřování „islámského kalifátu“ a činnost dalších násilných extremistických skupin na Blízkém východě jsou přímým ohrožením bezpečnosti tohoto regionu a evropských zemí a představují jasné porušení mezinárodních právních předpisů v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva;

16.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, vládě a parlamentu Sýrie, vládě a zákonodárnému sboru Iráku, regionální vládě Kurdistánu, orgánům Organizace islámské spolupráce (OIC), Radě pro spolupráci arabských států v Zálivu (Rada pro spolupráci v Zálivu – GCC), generálnímu tajemníkovi OSN, Valnému shromáždění OSN, Radě bezpečnosti OSN a Radě OSN pro lidská práva.

 

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2014)0011.

(2)

Přijaté texty, P8_TA(2014)0027.

(3)

Přijaté texty, P8_TA(2014)0066.

(4)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0040.

(5)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0071.

(6)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0076.

(7)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0079.

(8)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0178.

(9)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0179.

(10)

Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 287.

(11)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0180.

(12)

Úř. věst. L 118, 14.5.2003, s. 12.

(13)

Rozsudek ze dne 26. února 2007 ve věci, která se týkala uplatnění Úmluvy OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia (Bosna a Hercegovina v. Srbsko a Černá Hora), bod 431.

Právní upozornění