Postup : 2016/2727(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0633/2016

Předložené texty :

B8-0633/2016

Rozpravy :

PV 25/05/2016 - 18
CRE 25/05/2016 - 18

Hlasování :

PV 26/05/2016 - 6.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0233

NÁVRH USNESENÍ
PDF 343kWORD 75k
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0623/2016
23.5.2016
PE582.654v01-00
 
B8-0633/2016

předložený na základě prohlášení Rady a Komise

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu


o transatlantických tocích údajů (2016/2727(RSP))


Ignazio Corrao, Laura Ferrara, Beatrix von Storch za skupinu EFDD

Usnesení Evropského parlamentu o transatlantických tocích údajů (2016/2727(RSP))  
B8-0633/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na právní rámec stanovený Smlouvou o Evropské unii (SEU), zejména na články 2, 3, 4, 5, 6, 7, 10 a 21 této smlouvy, na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na články 1, 3, 6, 7, 8, 10, 11, 20, 21, 42, 47, 48 a 52 této listiny, na Evropskou úmluvu o lidských právech, zejména na články 6, 8, 9, 10 a 13 této úmluvy, a na judikaturu evropských soudů v oblasti bezpečnosti, soukromí a svobody projevu,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů(1) (dále jen „směrnice o ochraně osobních údajů“),

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)(3) a na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV(4),

–  s ohledem na rozhodnutí Komise 2000/520/ES ze dne 26. července 2000 (rozhodnutí o bezpečném přístavu),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 27. listopadu 2013 o obnovení důvěry v tok údajů mezi EU a Spojenými státy (COM(2013)846) a na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 27. listopadu 2013 o fungování bezpečného přístavu z hlediska občanů EU a společností usazených v EU (sdělení o bezpečném přístavu) (COM(2013)847),

–  s ohledem na rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 6. října 2015 ve věci C-362/14 Maximillian Schrems v. komisař pro ochranu údajů (EU:C:2015:650),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 6. listopadu 2015 o předávání osobních údajů z EU do Spojených států amerických podle směrnice 95/46/ES po rozsudku Soudního dvora ve věci C-362/14 (Schrems) (COM(2015)0566),

–  s ohledem na prohlášení pracovní skupiny zřízené podle článku 29 ze dne 3. února 2016 o důsledcích rozsudku ve věci Schrems,

–  s ohledem na zákon o soudní nápravě z roku 2015, který svým podpisem uvedl v platnost prezident Obama dne 24. února 2016 (H.R.1428),

–  s ohledem na zákon USA o svobodě z roku 2015(5),

–  s ohledem na reformy činností zpravodajských služeb USA stanovené v prezidentské směrnici o politice č. 28 (PPD-28)(6) a na na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 29. února 2016 s názvem „Transatlantické toky údajů: obnovení důvěry díky silným ochranným opatřením“ (COM(2016)0117),

–  s ohledem na stanovisko pracovní skupiny zřízené podle článku 29 č. 01/2016 ze dne 13. dubna 2016 k návrhu rozhodnutí o odpovídající úrovni ochrany u systému EU–USA na ochranu soukromí,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Evropský soudní dvůr ve svém rozsudku ze dne 6. října 2015 ve věci C-362/14 Maximillian Schrems v. komisař pro ochranu údajů prohlásil rozhodnutí o bezpečném přístavu za neplatné;

B.  vzhledem k tomu, že Evropský soudní dvůr ve svém rozsudku ve věci C-362/14 zdůraznil následující skutečnosti;

i.  důležitost základního práva na ochranu osobních údajů, a to i v případech, kdy jsou údaje předávány mimo EU,

ii.  že rozhodnutí Komise o bezpečném přístavu neobsahovalo dostatečná zjištění týkající se omezení, pokud jde o přístup veřejných orgánů USA k údajům předávaným na základě tohoto rozhodnutí, a existence účinné právní ochrany proti takovému zásahu,

iii.  že americké požadavky bezpečnosti státu, veřejného zájmu nebo prosazování zákonů měly přednost před zásadami bezpečného přístavu, tj. přednost, podle níž jsou společnosti ve Spojených státech povinny neuplatnit tyto zásady, pokud jsou v rozporu s těmito požadavky,

iv.  že globální přístup veřejných orgánů k obsahu elektronické komunikace zasahuje do podstaty základního práva na respektování soukromého života,

v.  že existence rozhodnutí Komise, které shledává, že třetí země zajišťuje odpovídající úroveň ochrany předávaných osobních údajů, nemůže popřít ani omezit pravomoci vnitrostátních orgánů dozoru nezávisle zkoumat, zda předávání údajů do třetí země probíhá v souladu s požadavky stanovenými ve směrnici o ochraně osobních údajů;

C.  vzhledem k tomu, že v situaci, kdy již neplatí rozhodnutí o bezpečném přístavu, se společnosti předávající údaje z EU do USA ocitají v právní nejistotě a hrozí jim možné kroky a postihy ze strany členských států za nedodržení příslušných právních předpisů, mohou však využít k předávání údajů do USA jiné nástroje, například standardní smluvní ustanovení (Komise má k dispozici vzory smluvních ustanovení pro společnosti v obchodním vztahu se zpracovateli údajů za oceánem) a závazná podniková pravidla (soubor pravidel nastiňující politiku společnosti ve věci mezinárodního předávání osobních údajů v rámci téže skupiny podniků);

D.  vzhledem k tomu, že systém EU-US na ochranu soukromí uvítala valná většina zástupců podniků a podnikatelů, není však zatím jasné, zda tento nový rámec zajistí trvalou právní jistotu pro podniky předávající údaje z EU do USA;

1.  vítá úsilí Komise a vlády USA o dosažení podstatného zlepšení v systému EU-USA na ochranu soukromí ve srovnání s rozhodnutím o bezpečném přístavu a zdůrazňuje důležitost transatlantického obchodu a spolupráce;

2.  zdůrazňuje, že pro oba partnery je nadále absolutně klíčové, aby mezi EU a USA existoval zdravý vztah; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba na základě jednání mezi USA a EU jako celkem nalézt řešení, které bude respektovat právo na ochranu osobních údajů a právo na soukromí;

3.  bere na vědomí důsledky rozsudku ESD C-362/14 a předpisů EU na právo být zapomenut, jak je popsáno v rozsudku ESD C-131/12 ze dne 13. května 2014 (Google Spain SL Google Inc. v. AEPD) a v článku 17 obecného nařízení o ochraně údajů, které vstoupí v platnost v roce 2018, které již vytvářejí značné právní, ekonomické a kulturní rozpory mezi obchodními partnery z EU a USA;

4.  připomíná, že rozhodnutí o odpovídající ochraně a jeho přílohy musí být v souladu s požadavky rozsudku C-362/14 tím, že uloží „náročné povinnosti společnostem, které zacházejí s údaji Evropanů, a jejich důsledné prosazování“, „jasné záruky a povinnosti postupovat transparentně spojené s přístupem vlády USA“ a „účinnou ochranu práv občanů EU s několika možnostmi nápravy“;

5.  vyzývá Komisi, aby plně uskutečnila doporučení, která formulovala pracovní skupina zřízená na základě článku 29 ve svém stanovisku 01/2016 k návrhu rozhodnutí o odpovídající úrovni ochrany u systému EU-USA na ochranu soukromí;

6.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že ujednání systému na ochranu soukromí možná nebudou v plném rozsahu splňovat požadavky Listiny základních práv, směrnice o ochraně osobních údajů, obecného nařízení o ochraně osobních údajů a příslušných rozsudků Evropského soudního dvora a Evropského soudu pro lidská práva;

7.  vyzývá Komisi, aby nepřekračovala své prováděcí pravomoci tím, že rozhodne, že systém na ochranu soukromí skýtá odpovídající úroveň ochrany v USA, aniž by provedla úplné posouzení systému USA a vzala v úvahu otázky, na které upozorňuje toto usnesení;

8.  zdůrazňuje, že je třeba, aby rozhodnutí o odpovídající ochraně obsahovalo ustanovení o dvouletém období, po jehož uplynutí pozbude rozhodnutí platnosti, a aby bylo zahájeno nové jednání s USA o zlepšeném rámci na základě obecného nařízení o ochraně osobních údajů;

9.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a Kongresu Spojených států amerických.

 

(1)

Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

(2)

Úř. věst. L 350, 30.12.2008, s. 60.

(3)

Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.

(4)

Úř. věst. L 119, 4.5.2016,s. 89.

(5)

https://www.congress.gov/114/plaws/publ23/PLAW-114publ23.pdf

(6)

https://www.whitehouse.gov/the-press-office/2014/01/17/presidential-policy-directive-signals-intelligence-activities

Právní upozornění