Postup : 2016/2637(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-1136/2016

Předložené texty :

B8-1136/2016

Rozpravy :

PV 25/10/2016 - 19
CRE 25/10/2016 - 19

Hlasování :

Přijaté texty :


NÁVRH USNESENÍ
PDF 280kWORD 54k
19.10.2016
PE589.736v01-00
 
B8-1136/2016

předložený na základě otázek k ústnímu zodpovězení B8-1801/2016 a B8-1802/2016

v souladu s čl. 128 odst. 5 jednacího řádu


o transmastných kyselinách (2016/2637(RSP))


Mireille D’Ornano, Sylvie Goddyn, Jean-François Jalkh

za skupinu ENF

Usnesení Evropské parlamentu o transmastných kyselinách (2016/2637(RSP))  
B8-1136/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, a zejména na čl. 30 odst. 7 uvedeného nařízení(1),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 3. prosince 2015 o přítomnosti tuků obsahujících transmastné kyseliny v potravinách a v celkové stravě obyvatel Unie (COM(2015)0619 final),

–  s ohledem na zprávu Společného výzkumného střediska s názvem „Trans fatty acids in Europe: where do we stand? A synthesis of the evidence: 2003-2013“ („Transmastné kyseliny v Evropě: současný stav v této oblasti. Shrnutí poznatků za období 2003–2013“),

–   s ohledem na publikaci WHO: systematické vyhodnocování získaných poznatků“(2), „Odstranění tuků s obsahem transmastných kyselin v Evropě – nástin koncepce“(3) a „Vliv příjmu transmastných kyselin na krevní lipidy a lipoproteiny: systematický přehled a metaregresní analýza“(4),

–  s ohledem na otázky položené Radě a Komisi, které se týkají transmastných kyselin (O-000105/2016 – B8-1801/2016 a O-000106/2016 – B8-1802/2016),  

–   s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že transmastné kyseliny představují zvláštní druh nenasycených tuků;

B.  vzhledem k tomu, že transmastné kyseliny se přirozeně vyskytují v potravinách získávaných z přežvýkavců, jako jsou mléčné výrobky a maso, v některých rostlinách a produktech rostlinného původu (pór, hrách, hlávkový salát, řepkový olej) a že se nacházejí především v průmyslově vyráběných částečně hydrogenovaných rostlinných tucích (rostlinných tucích, které se zpracovávají přidáním atomů vodíku a které se používají na smažení a pečení a ve zpracovaných potravinách za účelem prodloužení jejich trvanlivosti);

C.  vzhledem k tomu, že francouzskou kuchyni, která používá živočišné tuky včetně transmastných kyselin, UNESCO uznalo za nemateriální kulturní dědictví a že je tato kuchyně známa z důvodu tzv. francouzského paradoxu;

D.  vzhledem k tomu, že příjem transmastných kyselin je v důsledku toho většinou spjat se spotřebou průmyslově vyráběných částečně hydrogenovaných tuků, které se v průmyslu používají v celé řadě nápojů a potravinových výrobků (jak balených, tak i nebalených, jak jsou volně prodávané potraviny a potraviny nabízené v rámci stravování);

E.  vzhledem k tomu, že lidská spotřeba přirozeně se vyskytujících transmastných kyselin pocházejících z přežvýkavců je obecně nízká, a vzhledem k tomu, že WHO uvádí, že není pravděpodobné, že by tyto přirozeně se vyskytující transmastné kyseliny představovaly v rámci současného stravování zdravotní riziko, a to s ohledem na jejich poměrně nízký příjem;

F.   vzhledem k tomu, že se transmastné kyseliny přirozeně vyskytují v lidském mateřském mléce;

G.  vzhledem k tomu, že toto usnesení se týká pouze mastných kyselin, které jsou vyráběny průmyslově;

H.  vzhledem k tomu, že mnoho restaurací a zařízení s rychlým občerstvením používá k fritování tuky obsahující transmastné kyseliny, protože jsou laciné a mohou se v průmyslových fritézách používat opakovaně;

I.  vzhledem k tomu, že při přípravě určitých druhů potravin (např. sušenek, zákusků, slaného občerstvení nebo fritovaných potravin) se používají nebo vznikají další transmastné kyseliny;

J.  vzhledem k tomu, že se častá spotřeba průmyslově vyráběných částečně hydrogenovaných rostlinných olejů pojí se zvýšeným rizikem vzniku kardiovaskulárních chorob (a to více než kterýkoli jiný dlouhodobě působící faktor), neplodnosti, endometriózy, žlučových kamenů, Alzheimerovy choroby, diabetu, obezity a některých druhů nádorových onemocnění;

K.  vzhledem k tomu, že zdravotní rizika spojená s konzumací transmastných kyselin jsou dobře zdokumentována, protože severoamerické cukrovary financovaly výzkumné projekty zabývající se lipidy, aby prokázaly spojitost výskytu kardiovaskulárních chorob a spotřebou tuků;

L.  vzhledem k tomu, že členské státy by za účelem boje proti příčinám obezity měly přijmout veškerá nezbytná opatření;

M.  vzhledem k tomu, že příjem transmastných kyselin (více než kterákoli jiná výživná látka vztaženo na jednu kalorii) zvyšuje riziko z hlediska rozvoje ischemické choroby srdeční, což je onemocnění, které má podle střízlivých odhadů v EU na svědomí přibližně 660 000 úmrtí ročně, neboli asi 14 % z celkového počtu úmrtí;

N.  vzhledem k tomu, že WHO vydala konkrétnější doporučení, že by se mělo konzumovat méně než 1 % denní energie ve formě transmastných kyselin(5);

O.  vzhledem k tomu, že americký Úřad pro potraviny a léčiva (FDA) dospěl v červnu 2015 k závěru, že částečně hydrogenované tuky se z hlediska použití v potravinách pro lidi „obecně nepovažují za bezpečné“;

P.  vzhledem k tomu, že nehledě na omezené celounijní údaje se v nedávné studii, v níž jsou shrnuty údaje z devíti zemí EU, ukázalo, že průměrná denní spotřeba transmastných kyselin je nižší než 1 % denního energetického příjmu, avšak v některých z těchto členských států je jejich příjem u konkrétních podskupin obyvatel vyšší(6);

Q.  vzhledem k tomu, že se na základě nejnovějších veřejně dostupných údajů potvrzuje, že nehledě na údajné snížení obsahu transmastných kyselin v některých potravinách existuje na některých unijních trzích s potravinami stále celá řada potravin s vysokým obsahem těchto tuků, tj. nad 2 g transmastných kyselin na 100 g tuků (např. sušenky nebo popcorn, které mají přibližně 40–50 g tuků s obsahem transmastných kyselin/100 g tuků, a také nebalené potraviny jako pekařské výrobky);

R.  vzhledem k tomu, že mezinárodní studie ukazují, že opatření zaměřená na omezení transmastných kyselin v potravinách vedou ke snížení jejich obsahu, aniž by zároveň docházelo ke zvýšení celkového obsahu tuku, a že tato opatření jsou realistická a realizovatelná a pravděpodobně budou mít pozitivní vliv na veřejné zdraví;

S.  vzhledem k tomu, že se ukazuje, že opatření týkající se označování potravin jsou neúčinná, jelikož určité poznatky o transmastných kyselinách má bohužel pouze každý třetí spotřebitel v EU, a že je nutné přijmout kroky zaměřené na zvyšování povědomí o této problematice prostřednictvím vzdělávacích systémů a kampaní ve sdělovacích prostředcích;

T.  vzhledem k tomu, že právní předpisy EU neregulují obsah transmastných kyselin v potravinách, ani nevyžadují jeho uvádění na obalu;

U.  vzhledem k tomu, že Rakousko, Dánsko, Lotyšsko a Maďarsko přijaly právní předpisy, které omezují obsah transmastných kyselin v potravinách, zatímco většina ostatních členských států zvolila dobrovolná opatření, jako je samoregulace, doporučení ohledně stravování nebo kritéria týkající se složení některých tradičních výrobků;

V.  vzhledem k tomu, že k pochopení rozdílů mezi různými druhy tuků jsou zapotřebí odborné znalosti, které spotřebitelé nezískávají nijak snadno; vzhledem k tomu, že označování transmastných kyselin v tomto případě k ochraně lidského zdraví nestačí;

W.  vzhledem k tomu, že výsledky nedávných studií ukázaly, že osoby s vyšším sociálně-ekonomickým postavením se stravují zdravěji než lidé s nižším sociálně-ekonomickým statusem a že spolu s tím, jak roste sociální nerovnost, dochází ke zvětšování těchto rozdílů; vzhledem k tomu, že úsporná politika, kterou členské státy pod tlakem Komise zavedly, vedla ke zvýšení chudoby a k obtížnému přístupu ke zdravým místním potravinám;

X.  vzhledem k tomu, že transmastné kyseliny se používají spíše v levnějších potravinách a že v důsledku toho může docházet k prohlubování nerovností mezi jednotlivými skupinami obyvatel, protože osoby s nižšími příjmy mají sklon konzumovat levnější potraviny s vyšším obsahem transmastných kyselin;

Y.  vzhledem k tomu, že členské státy by měly přijmout vhodná rozhodnutí, která by omezila příjem průmyslově vyráběných transmastných kyselin;

Z.  vzhledem k tomu, že zdravotnické organizace, skupiny spotřebitelů, sdružení zdravotnických pracovníků a potravinářské společnosti naléhavě vyzvaly k omezení obsahu průmyslově vyráběných transmastných kyselin v potravinách(7) na podobnou úroveň, jakou stanovily dánské orgány (tedy 2 g transmastných kyselin na 100 g tuků);

AA.  vzhledem k tomu, že by legislativní návrh týkající se transmastných kyselin neměl vést k dalšímu prohloubení mléčné krize;

1.  připomíná, že otázka průmyslově vyráběných transmastných kyselin představuje pro Parlament skutečný problém, a opakuje, že je znepokojen rizikem, které představuje pro lidské zdraví chudoba a jeden z jejich dopadů, totiž nadměrná konzumace transmastných kyselin;

2.  poukazuje na to, že Spojené státy už oznámily, že výrobci potravin budou muset k polovině roku 2018 odstranit částečně hydrogenované tuky z produktů prodávaných na jejich domácím trhu, protože se roku 2015 dospělo k závěru, že transmastné kyseliny nejsou obecně považovány za bezpečné;

3.  připomíná, že existují důkazy, že pouhým zavedením horní hranice pro obsah průmyslově vyráběných transmastných kyselin lze rychle dosáhnout významného příznivého účinku na zdraví;

4.  zdůrazňuje, že většina občanů EU – zejména ti nejvíce ohrožení – nemají informace o průmyslově vyráběných transmastných kyselinách a důsledcích jejich spotřeby pro zdraví, což jim může bránit v informovaném rozhodování;

5.  je znepokojen tím, že ohrožené skupiny občanů, včetně občanů s nižším vzděláním a nižším sociálně-ekonomickým postavením, a také děti mají větší sklon ke konzumaci potravin s vyšším obsahem průmyslově vyráběných transmastných kyselin;

6.  uznává, že všechny stávající strategie zaměřené na omezení spotřeby transmastných kyselin jsou podle všeho spojeny s podstatným snížením obsahu těchto tuků v potravinách, a že členské státy by měly být samy schopny stanovit jejich správnou hranici v závislosti na místní kuchyni;

7.  upozorňuje na to, že podle Světové zdravotnické organizace(8) je účinné uplatňování politiky označování transmastných kyselin pravděpodobně nejnákladnější možností, zatímco v zemích, které tyto tuky zakázaly, měl tento zákaz vzhledem k nízkým nákladům na jeho uplatňování a sledování, nakolik se dodržuje, minimální finanční dopad;

8.  domnívá se, že vzhledem k nedostatečné informovanosti spotřebitelů o negativních důsledcích spotřeby transmastných kyselin na zdraví je povinné označování těchto látek důležité, avšak méně účinné než zavedení povinné horní hranice, pokud jde o snižování jejich spotřeby evropskými občany;

9.  upozorňuje v této souvislosti dále na to, že strategie označování průmyslově vyráběných transmastných kyselin se týká pouze některých potravin a nezahrnuje mléčné výrobky, nebalené potraviny či jídlo v restauracích;

10.  vyzývá členské státy, aby podporovaly výrobce potravin, kteří jsou zapojeni do snižování obsahu průmyslově vyráběných transmastných kyselin v jejich výrobcích a motivovaly je a aby poukazovaly na přínos používání místních mléčných výrobků jakožto zdroje lipidů;

11.  poukazuje v této souvislosti na oznámení Komise, že provede důkladné posouzení dopadu, aby vyhodnotila náklady a přínosy různých možných hraničních hodnot, a žádá Komisi, aby zohlednila dopad jejich zavedení zejména na malé a střední podniky;

12.  vyzývá potravinářské odvětví, aby dávalo přednost alternativním řešením, která by respektovala zdravotní normy, jako je používání lepších olejů, nové postupy modifikace tuků nebo kombinace složek nahrazujících transmastné kyseliny (vlákniny, celulózy, škrobu, bílkovinných směsí atd.); vyzývá členské státy, aby zajistily, aby opatření, jejichž cílem je omezit obsah transmastných kyselin ve zpracovaných potravinách, nemotivovala k širšímu používání palmového oleje v produktech, protože tento olej má v rozvojových zemích vysoké environmentální i sociální náklady;

13.  žádá dále Komisi, aby podporovala členské státy při zvyšování gramotnosti v oblasti výživy, aby umožnila spotřebitelům vybírat si zdravější potraviny a podporovala je v tom a aby se zapojila do diskuze se zástupci průmyslu, s cílem přimět je ke změně složení jejich výrobků, aby byly zdravější;

14.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s.18.

(2)

Bulletin of the World Health Organization 2013; 91:262–269H.

(3)

http://www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0010/288442/Eliminating-trans-fats-in-Europe-A-policy-brief.pdf?ua=1.

(4)

http://apps.who.int/iris/bitstream/10665/246109/1/9789241510608-eng.pdf.

(5)

http://apps.who.int/iris/bitstream/10665/42665/1/WHO_TRS_916.pdf?ua=1 pg89, WHO/FAO odborná zpráva série 916

(6)

Mouratidou et al. Trans Fatty acids in Europe: where do we stand? JRC Science and Policy Reports 2014 doi:10.2788/1070.

(7)

http://www.beuc.eu/publications/open_letter_industrially_produced_tfas_freeeu.pdf

(8)

Odstranění tuků s obsahem transmastných kyselin v Evropě – nástin koncepce, s. 6, http://www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0010/288442/Eliminating-trans-fats-in-Europe-A-policy-brief.pdf.

Právní upozornění