Postup : 2016/2798(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0298/2017

Předložené texty :

B8-0298/2017

Rozpravy :

Hlasování :

PV 17/05/2017 - 10.9
CRE 17/05/2017 - 10.9
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0217

NÁVRH USNESENÍ
PDF 286kWORD 56k
5.5.2017
PE589.252v02-00
 
B8-0298/2015

předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B8-0000/2015

v souladu s čl. 128 odst. 5 jednacího řádu


o Evropském rámci kvalifikací pro celoživotní učení  (2016/2798(RSP))


Thomas Händel za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci
POZM. NÁVRHY

Usnesení Evropského parlamentu o doporučení Rady o evropskému rámci kvalifikací pro celoživotní učení (2016/2798(RSP))  
B8-0000/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh doporučení Rady o evropském rámci kvalifikací pro celoživotní učení, kterým se zrušuje doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení (COM(2016)0383),

  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 10. června 2016 o agendě pro nové dovednosti pro Evropu,

  s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení(1),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2241/2004/ES o jednotném rámci Společenství pro průhlednost v oblasti kvalifikací a schopností, které stanoví rámec, jenž lidem pomáhá prezentovat své dovednosti a kvalifikace(2),

  s ohledem na nové priority strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy do roku 2020, které stanovila společná zpráva o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) přijatá v roce 2015(3),

  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení(4),

  s ohledem na přehled Eurydice o uznávání předchozího neformálního a informálního učení v oblasti vysokoškolského vzdělávání,

  s ohledem na vícejazyčnou evropskou klasifikaci dovedností, kompetencí, kvalifikací a povolání. Jak evropská klasifikace dovedností, kompetencí, kvalifikací a povolání, tak evropský rámec kvalifikací budou používat stejný formát pro elektronické zveřejňování údajů o kvalifikacích (obsažen v příloze VI návrhu),

  s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009 o zavedení evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy(5),

  s ohledem na nezávislý evropský registr agentur zabezpečujících kvalitu(6) vytvořený v kontextu evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, což je registr agentur zajišťujících kvalitu, které v podstatné míře splňují evropské normy a hlavní směry,

  s ohledem na evropský systém přenosu a akumulace kreditů(7) vytvořený v kontextu evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání a evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu, který byl vytvořen doporučením Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009(8),

–  s ohledem na boloňský proces týkající se vysokoškolského vzdělávání, prohlášení ministrů z Jerevanu z roku 2015 a zprávu s názvem „Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání v roce 2015: zpráva o provádění boloňského procesu“,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Erasmus+: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport,(9)

  s ohledem na úmluvu Rady Evropy o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu (Lisabonská úmluva o uznávání) a doporučení o používání rámců kvalifikací při uznávání zahraničních kvalifikací, které výslovně zmiňuje evropský rámec kvalifikací (ERK) jako nástroj, který má být využíván při uznávání kvalifikací v akademické oblasti,

  s ohledem na Rozšiřování účasti v zájmu spravedlnosti a růstu: strategii rozvoje sociálního rozměru a celoživotního učení v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání do roku 2020, která zahrnuje všechny zúčastněné státy v evropském rámci kvalifikací,

  s ohledem na zprávu organizace UNESCO z roku 2015 o uznávání, ověřování a akreditaci neformálního a informálního učení v členských státech UNESCO,

  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací(10) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU ze dne 20. listopadu 2013(11),

  s ohledem na otázku Komisi o evropském rámci kvalifikací pro celoživotní učení (O-000038/2017 – B8-0218/2017),

  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že řádné, uznání, pochopení a zhodnocení dovedností přesahuje oblast toho, co vyžaduje trh práce; vzhledem k tomu, že nabízené dovednosti a ty, které jsou potřeba na trhu práce, mají prospěch z evropského rámce kvalifikací, který může tyto dovednosti rozpoznat a najít pro ně uplatnění, a tím poskytovat sociální a hospodářské výhody; vzhledem k tomu, že je zásadní pomoci jednotlivcům k tomu, aby v průběhu svého života získávali a doplňovali své schopnosti a dovednosti;

B.  vzhledem k tomu, že větší srovnatelnost kvalifikací zvyšuje možnost zaměstnání a profesního růstu pro všechny migrující pracovníky;

C.  vzhledem k tomu, že je kladen důraz na dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií a že by měla být zavedena strukturální opatření za účelem získávání a ověřování těchto dovedností;

D.  vzhledem k tomu, že pokud se vezmou v úvahu nové výzvy spojené se společností a s technologickými a demografickými změnami, další rozvoj evropského rámce kvalifikací může podpořit celoživotní učení jak pro podporu rovných příležitostí a spravedlnosti ve vzdělávání, tak pro lepší prostupnost mezi systémy vzdělávání a odborné přípravy; vzhledem k tomu, že vzdělávání a odborná příprava by měly lidem pomoci přizpůsobit se okolnostem, kterým mohou čelit, prostřednictvím zvyšování kvalifikace a vzdělávání občanů uceleným způsobem, tak aby se stali kritickými, sebevědomými a nezávislými, a zároveň prostřednictvím získávání dovedností, které jsou ve 21. století nutné;

E.  vzhledem k tomu, že průběžné doplňování znalostí, dovedností a kompetencí – také označovaných jako celoživotní učení – může připívat k pomoci lidem dosáhnout svého osobního rozvoje a plného potenciálu, být ku prospěchu společnosti a též zlepšit vyhlídky jednotlivců na to, že najdou práci a zabezpečí svou kariéru;

F.  vzhledem k tomu, že cílem evropského rámce kvalifikací je usnadnit srovnávání mezi vzdělávacími systémy a tím podnítit změny a reformy na vnitrostátní a odvětvové úrovni, což v konečném důsledku umožní dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a rámce ET2020;

G.  vzhledem k tomu, že kvůli nedostatečným ambicím členských států a navzdory dosavadní míře zapojení je i nadále transparentnost související s kvalifikacemi nedostatečná a míra uznávání zahraničních kvalifikací nízká, a vzhledem k tomu, že je potřeba posílit evropský rámec kvalifikací tak, aby byly kvalifikace ještě transparentnější a bylo možné je srovnat;

H.  vzhledem k tomu, že evropský rámec kvalifikací by měl poskytnout zastřešující rámec pro uživatele a usnadnit spolupráci mezi orgány členských států, sociálními partnery, poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy, odbory, občanskou společností a dalšími zúčastněnými stranami na mezinárodní úrovni;

I.  vzhledem k tomu, že pouze v Nizozemsku a ve Švédsku zavedli v rámci svých národních rámců kvalifikací konkrétní postupy pro zařazení neformálních kvalifikací a žádný členský stát nemá v rámci svého národního rámce kvalifikací konkrétní postupy pro informální učení;

J.  vzhledem k tomu, že členské státy by co nejdříve, nejpozději však do roku 2018, měly v souladu s evropským rámcem kvalifikací zavést opatření týkající se uznávání neformálního a informálního učení, včetně dovedností získaných během dobrovolnické činnosti, provázaná s národními rámci kvalifikací;

K.  vzhledem k tomu, že se členské státy v prohlášení z Jerevanu z roku 2015 výslovně zavázaly k přezkoumání vnitrostátních právních předpisů s cílem plně je sladit s Lisabonskou úmluvou o uznávání a k přezkoumání národních rámců kvalifikací s cílem zajistit, aby studijní směry zahrnuté v těchto rámcích zajišťovaly náležité uznání předchozího učení;

L.  vzhledem k tomu, že je odpovědností a výlučnou pravomocí členských států zajistit kvalitu obsahu výuky a organizaci vzdělávacích systémů a evropský rámec kvalifikací do této odpovědnosti nezasahuje;

M.  vzhledem ke stávajícím rozdílům v osvědčeních o uznání mezi regiony, zejména v příhraničních regionech, a výsledným rozdílům v zaměstnatelnosti;

N.  vzhledem k tomu, že veřejné i soukromé knihovny významnou měrou přispívají k celoživotnímu učení a zlepšování gramotnosti a digitálních dovedností;

O.  vzhledem k tomu, že v současné době se evropského rámce kvalifikací účastní celkem 39 zemí: členské státy, země EHP, kandidátské země, potenciální kandidátské země (Bosna a Hercegovina, Kosovo) a Švýcarsko;

1.  uznává iniciativu Komise revidovat evropský rámec kvalifikací a dále podporovat modernizaci evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy a současně respektovat vnitrostátní pravomoci a zaručit, že charakteristické rysy vzdělávacích systémů členských států budou zabezpečeny;

2.  poukazuje na to, že prosazování kritického a netradičního myšlení je pro rozvoj nových dovedností potřebných v budoucnu rozhodující;

3.  doporučuje chránit bohatý soubor nejen technických, ale i manuálních dovedností, které se předávají mezi generacemi, a umožnit rozvoj a růst řemeslných výrobních odvětví, které musí být zachovány coby způsob zajištění individuálního charakteru každého členského státu;

4.  konstatuje, že úlohou evropského rámce kvalifikací je zvýšit srovnatelnost kvalifikací dosažených v členských státech při současném zachování charakteristických rysů vnitrostátních systémů vzdělávání;

5.  zdůrazňuje, že Unie by měla umožnit, aby byly každému bez ohledu na věk a postavení uznány jeho dovednosti a kompetence včetně těch z dobrovolné činnosti, a aby byly zviditelněny, uznávány a oceňovány bez ohledu na to, kde nebo jak je získal, a to jasným a přístupným způsobem, zejména v příhraničních regionech; zdůrazňuje potřebu většího úsilí členských států o rychlejší a účinnější uznávání kvalifikací a odkazování na příslušnou úroveň evropského rámce kvalifikací;

6.  připomíná, že je nutné klást důraz na provádění evropského rámce kvalifikací s cílem zvýšit kvalitu a potenciál tohoto nástroje;

7.  doporučuje větší pružnost, pokud jde o zachování aktuálních odkazů v národních rámcích na evropský rámec kvalifikací;

8.  připomíná, že jedním z hlavních úkolů evropského rámce kvalifikací je usnadňovat a podporovat převádění kvalifikací a ověřovat formální a neformální vzdělávání a odbornou přípravu mezi jednotlivými systémy vzdělávání a odborné přípravy tak, aby byla umožněna nadnárodní profesní mobilita a mobilita ve vzdělávání, a řešit nesourodost evropského pracovního trhu, aby bylo lépe vyhověno osobním potřebám občanů a celé společnosti;

9.  vyzývá Komisi, aby s ohledem na větší srozumitelnost a přehlednost zvážila, zda je potřeba dále přepracovat tři horizontální oblasti (znalosti, dovednosti a kompetence); vyzývá ke zhodnocení evropského rámce klíčových kvalifikací z roku 2006 jako hlavního referenčního dokumentu pro dosažení většího souladu v terminologii mezi různými rámci EU, a tím i přístupu založeného na skutečných výsledcích učení;

10.  poukazuje na to, že je důležité analyzovat a vyvíjet nástroje pro předpovídání budoucích potřeb v oblasti dovedností, a proto vyzývá členské státy a všechny zúčastněné subjekty, jako jsou zaměstnavatelé, aby se v této souvislosti podělily o své osvědčené postupy;

11.  podtrhuje význam programů odborné přípravy a odborných praxí při formování dovedností, a proto zdůrazňuje nutnost podporovat duální vzdělávací systémy v členských státech, které kombinují odbornou praxi v podnicích a vzdělávání na odborných školách; připomíná, že zaměstnavatelé a podnikatelé hrají klíčovou úlohu v odborné přípravě na pracovišti i v poskytování odborné praxe, a je toho názoru, že jejich úloha by měla být dále podporována a rozvíjena;

12.  doporučuje, aby byl evropský rámec kvalifikací s ohledem na cíle strategie EU 2020 dostatečně úzce spojen s potřebami společnosti, včetně pracovního trhu, s cílem zlepšit konkurenceschopnost evropského hospodářství a pomoci jednotlivcům rozvíjet jejich potenciál;

13.  zdůrazňuje nutnost plně využít možnosti poskytované evropským rámcem kvalifikací s cílem podněcovat a podporovat mobilitu studentů a pracovníků v rámci EU, a tím podporovat celoživotní učení a povzbuzovat rozvoj mobilní a pružné pracovní síly v celé Evropě v době hospodářských výzev a globalizace trhu;

14.  zdůrazňuje, že řada členských států se stále nachází v počátečních fázích provádění svých národních rámců kvalifikací, které jsou založeny na osmi úrovních evropského rámce kvalifikací; vyzývá Komisi, aby podpořila členské státy s cílem zajistit, že budou v provádění tohoto postupu dále pokračovat;

15.  zdůrazňuje význam iniciativy v oblasti klasifikace evropských dovedností, kompetencí, kvalifikací a povolání, která ve 25 jazycích určuje a kategorizuje dovednosti, kompetence, kvalifikace a povolání relevantní pro trh práce EU a vzdělávání a odbornou přípravu;

16.  vyzývá k silné podpoře a propagaci společných evropských zásad týkajících se poskytování a rychlého uznávání a rozpoznávání neformálního a informálního učení, poněvadž je to obzvlášť důležité pro začlenění „atypických“ studentů; v této souvislosti nastiňuje nárůst odborné přípravy založené na odvětví se zvláštním důrazem na starší osoby, osoby se zdravotním postižením, dlouhodobě nezaměstnané, starší pracovníky a ostatní skupiny, a vydávání osvědčení, jež by měly být do postupu uznávání zahrnuty; vyzývá Komisi, aby zhodnotila, zda lze kredity evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu využít k ověřování a uznávání informálního a neformálního učení; věří, že nedojde ke znehodnocení dosažených formálních úspěchů;

17.  zdůrazňuje, že je zapotřebí lepší koordinace mezi evropským rámcem kvalifikací a jinými existujícími nástroji pro uznávání a transparentnost, jako jsou evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu, evropský systém přenosu a akumulace kreditů a Europass, s podporou systémů zajišťování kvality, aby se vytvářela součinnost a zvýšila se účinnost nástrojů transparentnosti;

18.  doporučuje, aby Komise vypracovala nástroj pro sebehodnocení zaměstnavatelů s cílem zajistit účinnější využívání evropského rámce kvalifikací; vybízí zaměstnavatele, aby kriticky přemýšleli o úrovni dovedností a schopností potřebných pro zaměstnání;

19.  zdůrazňuje možná rizika spojená s určováním výsledků učení v evropském rámci kvalifikací z hlediska dopadu na osnovy a zdůrazňuje význam rozmanitosti vzdělávacích systémů v EU a zúčastněných zemích;

20.  vyzývá zbývající členské státy, aby urychleně propojily své národní rámce kvalifikací s evropskými rámce kvalifikací; naléhavě vyzývá k rychlejšímu tempu s cílem odstranit všechny zbývající překážky bránící uznávání;

21.  doporučuje Komisi, aby znovu vyhodnotila náklady na zlepšení evropského rámce kvalifikací, protože v současné době nejsou plánovány žádné dodatečné náklady; obává se, že rozsah práce na revizi evropského rámce kvalifikací se podceňuje;

22.  naléhavě vyzývá členské státy, aby prováděly strategie sociálního rozměru pro své systémy vzdělávání a odborné přípravy s cílem zlepšit podporu rovných příležitostí, spravedlnost ve vzdělávání, boj proti nerovnosti a lepší prostupnost mezi systémy vzdělávání a odborné přípravy, a naléhá na Komisi, aby v tom členské státy podpořila;

23.  vyzývá Komisi, aby přehodnotila svou podporu financování odborného vzdělávání a přípravy a vysokoškolského vzdělávání založeného na výkonnosti i výši školného v rámci programu modernizace s cílem zajistit sociální úlohu systémů vzdělávání a odborné přípravy a přístup ke kvalifikacím;

24.  naléhavě vyzývá Komisi, aby vyjasnila předpokládanou úlohu mezi evropským systémem kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu a evropským systémem přenosu a akumulace kreditů s cílem zajistit větší transparentnost revize vůči zúčastněným stranám;

25.  vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost tomuto závazku zařadit informální a neformální učení v současnosti vyloučené z většiny národních rámců kvalifikací a následně i evropského rámce kvalifikací, zejména informálního učení, které je v současné době vyloučeno zcela;

26.  zdůrazňuje, že je potřeba lépe porozumět kvalifikacím získaným mimo EU a jejich uznávání s cílem podpořit začleňování migrantů a uprchlíků do evropské společnosti, na trh práce a do systémů vzdělávání a odborné přípravy; v této souvislosti vítá doporučení, která jsou základem vztahů mezi národními a regionálními rámci kvalifikací třetích zemí, národními rámci kvalifikací členských států a evropskými rámci kvalifikací, zejména možnost strukturovaných dialogů se sousedními zeměmi EU, které mají dohodu o přidružení s Evropskou unií, což může vést k upevnění jejich národních rámců kvalifikací v evropském rámci kvalifikací a k podpoře rozvoje národních rámců kvalifikací třetích zemí ze strany EU (například prostřednictvím rozvojové pomoci);

27.  uznává, že je v zájmu třetích zemí, aby používaly evropský rámec kvalifikací jako referenční bod pro své vlastní systémy kvalifikací a aby byl evropský rámec kvalifikací revidován s cílem zjednodušit formální srovnávání kvalifikací získaných ve třetích zemích s těmi získanými v EU;

28.  zdůrazňuje, že na vytváření, provádění, prosazování a sledování evropského rámce kvalifikací na úrovni Evropské unie a vnitrostátní úrovni by se měly podílet a úzce spolupracovat příslušné zúčastněné strany, jako jsou veřejné služby zaměstnanosti, sociální partneři, poskytovatelé vzdělávání a odborné přípravy a občanské společnosti, aby byla zajištěna jeho široká podpora;

29.  domnívá se, že nástroj, jako je evropský rámec kvalifikací, vyžaduje neustálou aktualizaci a soustavné úpravy a že by v zájmu podpory a zlepšení měl být pravidelně kontrolován, zejména s ohledem na uživatelskou vstřícnost, propustnost a transparentnost, a zdůrazňuje, že evropský rámec kvalifikací bude úspěšný pouze v případě, že se členské státy skutečně zavážou k jeho provádění a využívání;

30.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

 

 

(1)

  Úř. věst. C 111, 6.5.2008, s. 1.

(2)

  Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s.6.

(3)

  Úř. věst. C 417, 15.12.2015, s. 25.

(4)

  Úř. věst. C 398, 22.12.2012 s. 1.

(5)

  Úř. věst. C 155, 8.7.2009, s. 1.

(6)

  https://www.eqar.eu/.

(7)

  http://ec.europa.eu/education/library/publications/2015/ects-users-guide_en.pdf.

(8)

  Úř. věst. C 155, 8.7.2009, s. 11.

(9)

  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50.

(10)

  Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22.

(11)

  Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 132.

Právní upozornění