Postup : 2017/2932(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0679/2017

Předložené texty :

B8-0679/2017

Rozpravy :

Hlasování :

PV 14/12/2017 - 8.5
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0499

NÁVRH USNESENÍ
PDF 185kWORD 53k
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0678/2017
11.12.2017
PE614.302v01-00
 
B8-0679/2017

předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu


o situaci v Afghánistánu (2017/2932(RSP))


Bodil Valero za skupinu Verts/ALE

Usnesení Evropského parlamentu o situaci v Afghánistánu (2017/2932(RSP))  
B8-0679/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na své předchozí zprávy a usnesení o Afghánistánu, a zejména na své usnesení ze dne 13. června 2013 o vyjednávání dohody o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje mezi EU a Afghánistánem(1) a ze dne 26. listopadu 2015 o Afghánistánu, zejména o vraždách v provincii Zábul(2),

–  s ohledem na dohodu o spolupráci mezi EU a Afghánistánem v oblasti partnerství a rozvoje podepsanou dne 18. února 2017,

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 24. července 2017 o prvcích strategie EU v Afghánistánu (JOIN(2017)0031),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 16. října 2017 týkající se Afghánistánu,

–  s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN ze dne 15. září 2017 o situaci v Afghánistánu a jejích dopadech na mezinárodní mír a bezpečnost,

–  s ohledem na zprávu Podpůrné mise OSN v Afghánistánu (UNAMA) z března 2017 nazvanou „Boj Afghánistánu proti korupci: druhé bojiště“ (‘Afghanistan’s Fight Against Corruption: The Other Battlefield’),

–  s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva vnitřně vysídlených osob ze dne 12. dubna 2017 o jeho misi do Afghánistánu,

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN týkající se Afghánistánu, včetně rezoluce č. 2344 (2017) ze dne 17. března 2017 o obnoveném mandátu mise UNAMA,

–  s ohledem na tisková prohlášení Rady bezpečnosti OSN o Afghánistánu, zejména tisková prohlášení ze dne 31. července, 2. srpna a 17. října 2017,

–  s ohledem na svědectví zvláštního generálního inspektora USA pro obnovu Afghánistánu, které dne 1. listopadu 2017 uvedl v podvýboru pro vnitrostátní bezpečnost,

–  s ohledem na bruselskou konferenci o Afghánistánu, která se konala dne 5. října 2016 a již společně uspořádaly Afghánistán a EU, a na tiskové prohlášení Komise ze dne 5. října 2016 nazvané „Bruselská konference o Afghánistánu: dlouhodobá mezinárodní podpora politické a hospodářské stability a rozvoje v Afghánistánu“,

–  s ohledem na zprávu žalobce Mezinárodního trestního soudu (ICC) ze dne 14. listopadu 2016 o činnostech předběžného zkoumání,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právním postavení uprchlíků přijatou v roce 1951 a její Protokol z roku 1967,

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000) ze dne 31. října 2000 o ženách, míru a bezpečnosti,

–  s ohledem na informační zprávu Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) ze dne 23. srpna 2017 nazvanou „Afghánistán: klíčové socioekonomické ukazatele, státní ochrana a mobilita ve městech Kábul, Mazár-e Šaríf a Herát“,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že od doby, kdy byla před 16 lety zahájena vojenská intervence NATO vedená USA proti al-Káidě a Tálibánu, nebylo v Afghánistánu dosaženo ani míru, ani udržitelného rozvoje, a to přes významný pokrok v přístupu k základní zdravotní péči a vzdělávání, lepší postavení žen a prodloužení střední délky života o 15 let;

B.  vzhledem k tomu, že podle nedávné zprávy, kterou vypracoval zvláštní zástupce generálního tajemníka OSN pro Afghánistán a vedoucí mise UNAMA Tadamiči Jamamoto, nabývá povstání Tálibánu na intenzitě; vzhledem k tomu, že je tato země poznamenána hluboce zakořeněným politickým napětím a sociálními a hospodářskými obtížemi při opětovném začleňování afghánských uprchlíků, kteří se každý den vrací, i mnoha mladých Afghánců, kteří vstupují na trh práce;

C.  vzhledem k tomu, že podle OSN oslabuje korupce v Afghánistánu legitimitu státu a tato situace vážně ohrožuje udržitelný rozvoj tím, že brání „vzniku skutečného hospodářství“, a je jádrem problému beztrestnosti, který je zase hlavní příčinou přetrvávajících problémů v oblasti lidských práv;

D.  vzhledem k tomu, že Afghánistán je jednou z nejchudších zemí na světě a její hospodářský růst se výrazně pozastavil poté, co se z ní v roce 2014 stáhla většina mezinárodních bezpečnostních sil; vzhledem k tomu, že hospodářství této země významně závisí na zahraniční hospodářské pomoci a že nejméně 60 % státního rozpočtu je financováno prostřednictvím mezinárodní rozvojové pomoci;

E.  vzhledem k tomu, že podle zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva vnitřně vysídlených osob žije v Afghánistánu v důsledku konfliktu více než 1,8 milionu vnitřně vysídlených osob a v roce 2016 uteklo rekordních 650 000 osob do jiných oblastí země, v nichž hledají bezpečí, což představuje průměrně 1500 osob denně; vzhledem k tomu, že se předpokládá, že tento trend v roce 2017 ještě posílil; vzhledem k tomu, že uprchlíci, kteří jsou násilně navraceni, zejména z Pákistánu, kde je 1,7 milionu registrovaných uprchlíků, a Íránu, kde je přibližně 1 milion registrovaných uprchlíků, ale i z členských států, představují pro vládu Afghánistánu další zátěž v době, kdy vnitrostátním institucím zcela chybí kapacita tyto humanitární výzvy řešit;

F.  vzhledem k tomu, že žalobkyně Mezinárodního trestního soudu Fatou Bensoudová dne 3. listopadu 2017 oznámila, že požádá soudce tohoto soudu, aby zahájili vyšetřování možných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných v Afghánistánu od 1. května 2003, kdy se Afghánistán stal členem Mezinárodního trestního soudu, a to aktéry, jako jsou Tálibán, afghánské orgány a zahraniční ozbrojené síly;

G.  vzhledem k tomu, že podle zprávy zvláštního generálního inspektora pro obnovu Afghánistánu získal Tálibán v posledních měsících území na východě země a v srpnu 2017 kontroloval nebo usiloval o kontrolu přibližně 43 % okresů v Afghánistánu a Dá´iš je odpovědný za nejméně šest sebevražedných útoků v minulém roce namířeným proti šíitskému obyvatelstvu;

H.  vzhledem k tomu, že etnické skupiny šíitských Hazárů, Sikhů a Hindů čelí závažné společenské diskriminaci od sunnitské většiny, což je v kombinaci se skutečností, že afghánská společnost je z velké části založená na klanové struktuře a etnické příslušnosti, velmi problematické pro již tak zranitelné vysídlené osoby a osoby vracející se z Íránu, EU a USA, protože jsou často přemisťovány do oblastí, kde nemají žádné sociální nebo etnické vazby, a čelí proto stigmatizaci a závažným obtížím; vzhledem k tomu, že počet teroristických útoků připisovaných Tálibánu nebo Islámskému státu v posledním roce vzrostl a stále častěji se zaměřovaly také na šíitskou menšinu, a vzhledem k tomu, že se útočníkům dokonce podařilo spáchat tyto činy uvnitř vysoce střežené zvláštní bezpečnostní zóny v Kábulu, kde má sídlo většina zahraničních ambasád a mezinárodních organizací; vzhledem k tomu, že se odvětví zdravotní a lékařské péče nachází ve velmi zranitelné situaci, a to v důsledku dlouhodobých útoků na nemocnice, zdravotníky a pacienty, které představují závažné porušení mezinárodního humanitárního práva;

I.  vzhledem k tomu, že podle OSN se bezpečnostní situace zhoršuje v celém Afghánistánu, avšak nejzoufalejší je v centrálních a jižních oblastech, kde je počet civilních obětí nejvyšší v zemi – v prvních devíti měsících roku 2017 tam bylo zabito více než 8000 civilistů a, jak uvádí OSN, objevuje se tam „znepokojivý trend“, kdy jsou úmyslně zabíjeni náboženští vůdci, civilisté, kteří údajně podporují vládu nebo afghánské národní bezpečnostní síly, a soudní zaměstnanci;

J.  vzhledem k tomu, že ministr zahraničí Pákistánu Chavadža Ásif údajně uvedl, že vliv Pákistánu na afghánský Tálibán se zmenšuje v důsledku toho, že jeho základny byly přesunuty na afghánskou stranu hranice, zatímco afghánská vláda se nadále domnívá, že její sousedé, konkrétně Pákistán, ale také Rusko a Írán, povstalce podporují;

K.  vzhledem k tomu, že ve své nedávno oznámené strategii pro Afghánistán povolil prezident Trump vyslání několika tisíc dalších vojáků USA a posílené využívání ozbrojených sil USA na podporu operací afghánských jednotek, ve snaze zvrátit zisky Tálibánu a donutit povstalce, aby usilovali o mírové rozhovory s afghánskou vládou;

L.  vzhledem k tomu, že na bruselské konferenci o Afghánistánu, která se konala v říjnu 2016, přislíbilo mezinárodní společenství finanční podporu pro Afghánistán ve výši 13,6 miliard EUR, z čehož 5 miliard EUR pocházelo od EU a jejích členských států – tím se EU jako celek stává největším partnerem v oblasti rozvojové spolupráce s Afghánistánem, tj. zemí, v níž v roce 2017 přibližně 9,3 milionu osob (z toho 5,3 milionu dětí) potřebovalo humanitární pomoc, což oproti roku 2016 představuje 13% nárůst;

1.  vítá společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o prvcích strategie EU v Afghánistánu, které vyjadřuje význam, jaký EU jako celek přisuzuje vyřešení konfliktu a dlouhodobému rozvoji v Afghánistánu;

2.  vyjadřuje závažné znepokojení nad pokračujícím ozbrojeným konfliktem a z něho vyplývající obecnou nestabilitou v Afghánistánu a vyzývá členské státy, aby dokud bude tato situace trvat, nuceně nenavracely afghánské občany do Afghánistánu; staví se proti stávající neformální dohodě o zpětném přebírání osob („společný další postup“), která zřizuje rámec pro spolupráci v oblasti zpětného přebírání osob a o níž bylo rozhodnuto bez řádného parlamentního dohledu a demokratické kontroly a bez jakéhokoli monitorování ze strany EU a jejích členských států zaměřeného na situaci a podmínky těch, kteří byli nuceně navráceni do Afghánistánu;

3.  zdůrazňuje význam průběžné pomoci Afghánistánu a vítá finanční závazky, které potvrdila EU a její členské státy na bruselské konferenci; zejména žádá o podporu pro iniciativy, které řeší prioritní potřeby vnitřně vysídlených osob a navracejících se uprchlíků; připomíná slib EU, že se bude zabývat podvody souvisejícími s prostředky EU vyplacenými Afghánistánu, a rovněž očekává důslednou kontrolu dřívějších plateb;

4.  vyzývá EU a členské státy, aby považovaly protikorupční iniciativy ve spolupráci s Afghánistánem za svou prioritu, s cílem podpořit mírové snahy, které jsou založeny na zapojení jednotlivých aktérů i na regionální integraci;

5.  vítá dlouhodobé zaměření EU na posílení úlohy i práv afghánských žen a uznává, že je třeba školit policistky, jelikož ženy v občanské společnosti jsou mimořádně zranitelné vůči násilí a zneužívání, zatímco policisté jsou zapleteni do dlouhodobého obtěžování žen na ulicích;

6.  vyzývá afghánskou vládu, aby zvýšila politickou inkluzívnost, posílila odpovědnost a aktivně bojovala proti kultuře korupce a nepotismu; v této souvislosti konkrétně vítá skutečnost, že bylo v červnu 2016 zřízeno justiční středisko proti korupci, jehož cílem je vyšetřovat a stíhat závažné případy korupce a přijímat opatření směřující k přijímání zaměstnanců do veřejných služeb na základě zásluh a ke zveřejňování majetku úředníků;

7.  vítá skutečnost, že se Afghánistán nedávno stal členem Partnerství pro otevřené vládnutí a iniciativy v oblasti transparentnosti těžebního průmyslu; naléhavě vyzývá vládu, aby více usilovala o ochranu klíčových veřejných zdrojů, jako jsou půda a minerály, před těžbou kriminálními a povstaleckými sítěmi;

8.  bere na vědomí doporučení uvedená ve zprávě mise UNAMA – především, že je třeba, aby vláda realizovala již započaté reformy, jako je revidovaný trestní zákoník, s cílem vytvořit transparentní a účinný systém veřejného řízení, a zřízení nezávislého protikorupčního sekretariátu v rámci vlády;

9.  dále bere na vědomí výzvu mise UNAMA, aby mezinárodní společenství dlouhodobě podporovalo a posilovalo snahy afghánské vlády v oblasti boje proti korupci, a vyzývá vládu, aby posílila vnitrostátní kapacitu pro vymáhání odcizeného majetku prostřednictvím programů, jako je iniciativa pro vymáhání odcizeného majetku, kterou vede skupina Světové banky a Úřad OSN pro drogy a kriminalitu;

10.  vyzývá afghánskou vládu, aby přijala další kroky, které zabrání mučení zadržovaných osob a špatnému zacházení s těmito osobami a aby ratifikovala Opční protokol k Úmluvě proti mučení;

11.  vítá rozhodnutí žalobce Mezinárodního trestního soudu, že zahájí vyšetřování možných zločinů proti lidskosti spáchaných v Afghánistánu od roku 2003, a vyzývá všechny vlády, které poskytly své ozbrojené jednotky mezinárodním bezpečnostním podpůrným silám (ISAF) pod vedením NATO nebo mezinárodní koalici podporující „válku proti teroru“, aby s Mezinárodním trestním soudem plně spolupracovaly při jeho vyšetřování;

12.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vládě a parlamentu Afghánistánu, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Radě a Komisi.

 

(1)

Úř. věst. C 65, 19.2.2016, s. 133.

(2)

Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 129.

Právní upozornění