Postup : 2018/2718(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0245/2018

Předložené texty :

B8-0245/2018

Rozpravy :

Hlasování :

PV 31/05/2018 - 7.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0237

NÁVRH USNESENÍ
PDF 271kWORD 50k
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0242/2018
28.5.2018
PE621.629v01-00
 
B8-0245/2018

předložený na základě prohlášení Komise

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu


o Nástroji pro propojení Evropy po roce 2020 (2018/2718(RSP))


Roberts Zīle, Zdzisław Krasnodębski za skupinu ECR

Usnesení Evropského parlamentu o Nástroji pro propojení Evropy po roce 2020 (2018/2718(RSP))  
B8‑0245/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 311, 312 a 323 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(1), a jeho následnou změnu nařízením Rady (EU, Euratom) 2017/1123 ze dne 20. června 2017(2),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení(3) a na návrh Komise ze dne 14. září 2016 na změnu interinstitucionální dohody (COM(2016)0606),

–  s ohledem na návrh nařízení Rady předložený Komisí dne 14. září 2016, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (COM(2016)0604) a průvodní pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0299),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. května 2018 s názvem „Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání. Víceletý finanční rámec na období 2021–2027“ (COM(2018)0321),

–  s ohledem na prohlášení Komise, které učinil Jean-Claude Juncker dne 2. května 2018, týkající se rozhodnutí, jež Komise přijala ohledně balíčku VFR po roce 2020,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že odvětví dopravy je stále klíčovou oblastí investic, jež přispívá k hospodářskému růstu, konkurenceschopnosti a rozvoji, jelikož podporuje hospodářský potenciál každého členského státu a regionu EU a tím posiluje hospodářskou, sociální a územní soudržnost, podporuje vnitřní trh a bojuje proti nerovnováhám mezi regiony;

B.  vzhledem k tomu, že současná energetická infrastruktura EU stárne, a je proto možné, že nebude schopna uspokojit budoucí poptávku po energii nebo zajistit bezpečnost dodávek energie;

C.  vzhledem k tomu, že byl Nástroj pro propojení Evropy koncipován jako společný, centrálně spravovaný program financování pro infrastrukturu v oblasti dopravy, energetiky a telekomunikací jako součást strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a že dosáhl hmatatelných výsledků v praxi;

D.  vzhledem k tomu, že Nástroj pro propojení Evropy poskytuje značnou část financování EU v oblasti projektů zaměřených na dopravu a energetiku a silně přispívá k cíli spočívajícímu ve vytvoření nízkoemisního evropského hospodářství;

E.  vzhledem k tomu, že druhy projektů spolufinancovaných Nástrojem pro propojení Evropy odpovídají ambici EU zvýšit v evropském měřítku konektivitu ve třech hlavních odvětvích a soustředit podporu na veřejné statky s evropským rozměrem; vzhledem k tomu, že Nástroj pro propojení Evropy přispívá k prioritám Komise v oblasti zaměstnanosti, hospodářského růstu a investic, vnitřního trhu, energetické unie, klimatu a jednotného digitálního trhu, čímž posiluje konkurenceschopnost EU v celosvětovém měřítku;

F.  vzhledem k tomu, že do konce roku 2017 bylo z Nástroje pro propojení Evropy v oblasti dopravy (CEF Transport) rozděleno již 21,3 miliardy EUR na granty pro projekty v rámci sítě TEN-T a tato částka vygenerovala investice v celkové výši 41,6 miliardy EUR; vzhledem k tomu, že během roku 2018 budou podepsány další grantové dohody pro výzvy k podávání návrhů s kombinovaným financováním z grantů z Nástroje pro propojení Evropy a ze soukromých finančních prostředků, a to včetně prostředků z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI); vzhledem k tomu, že počáteční rozpočet pro tuto výzvu ve výši 1 miliardy EUR se v listopadu 2017 zvýšil o 350 milionů EUR za účelem podpory priority „Inovace a nové technologie“ v souladu s cíli akčního plánu pro alternativní paliva;

G.  vzhledem k tomu, že se očekává, že Komise v květnu a v červnu 2018 zveřejní legislativní návrhy na evropské strategické investice, včetně aktualizovaného Nástroje pro propojení Evropy;

1.  zdůrazňuje, že investice do dopravní infrastruktury znamená investici do dlouhodobého hospodářského růstu, soudržnosti, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti, což jsou oblasti, kde musí EU občanům přinést skutečnou přidanou hodnotu;

2.  zdůrazňuje, že investice do energetické infrastruktury jsou klíčové pro provádění energetické unie, a že Nástroj pro propojení Evropy je proto hlavním politickým nástrojem, který umožňuje odstraňovat investiční mezeru v odvětví energetiky a dosahovat hospodářského růstu a zaměstnanosti;

3.  je přesvědčen, že v odvětví dopravy je třeba upřednostnit projekty, které vytvářejí a zlepšují přeshraniční spojení, dokončují chybějící spojnice a odstraňují úzká místa; domnívá se tedy, že v takovémto scénáři by Nástroj pro propojení Evropy konkrétním způsobem přispíval k dosažení ambice spočívající ve vytvoření jednotného evropského dopravního prostoru;

4.  zdůrazňuje, že Nástroj pro propojení Evropy byl, je a musí i nadále být účinným a zacíleným nástrojem pro investice do transevropské sítě (TEN) v odvětví dopravy, energetiky a v digitálním odvětví, který přispívá k prioritám EU v oblasti zaměstnanosti, hospodářského růstu a investic, vnitřního trhu, energetické unie, klimatu a jednotného digitálního trhu;

5.  kromě toho trvá na tom, že by se Nástroj pro propojení Evropy měl soustředit na to, aby poskytoval přidanou hodnotu EU při rozvoji konektivity v dopravě, především tím, že se zaměří na projekty na celostátní, regionální a místní úrovni, které by bez podpory EU nebyly realizovány;

6.  vybízí Komisi, aby i nadále vyčleňovala financování z Nástroje pro propojení Evropy ve formě grantů, neboť velká většina financování z tohoto nástroje se týká projektů, které přinášejí prospěch širšímu regionu a EU, ale pro něž není k dispozici dostatek prostředků na vnitrostátní úrovni ani tržní financování;

7.  vyzývá Komisi, aby zvážila další možnosti, jak propagovat Nástroj pro propojení Evropy jako politický nástroj se zvláštními odvětvovými cíli, který se zabývá složitými projekty s přeshraničním rozměrem nebo s rozměrem celounijní interoperability;

8.  zdůrazňuje význam přímého řízení, které pobízí k rychlému rozdělení finančních prostředků a naprosto řádnému plnění rozpočtu, a rovněž podtrhuje, že přímé řízení grantů Nástroje pro propojení Evropy se ukázalo jako velmi účinné a zajistilo kvalitní zásobu projektů a výběrový proces založený na konkurenci, zaměření na politické priority EU, koordinované provádění a plné zapojení členských států; zdůrazňuje, že Výkonná agentura pro inovace a sítě (INEA) má z hlediska finančního řízení Nástroje pro propojení Evropy velmi dobré výsledky, zejména díky své flexibilitě, pokud jde o rychlé přesměrování peněz, které nebyly využity na určitá opatření, na financování nových opatření; trvá tedy na posílení agentury INEA s cílem zajistit náležité vynaložení prostředků EU;

9.  podtrhuje, že dokončení řady rozsáhlých infrastrukturních projektů sítě TEN-T, jejichž realizace v současnosti probíhá, vyžaduje značné investice, z nichž část závisí na pokračování poskytování podpory EU, jinak hrozí zastavení projektů;

10.  zdůrazňuje přínosy doplňkovosti Nástroje pro propojení Evropy, programu Horizont 2020, evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondy) a fondu EFSI; poukazuje na to, že Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond soudržnosti mají silný regionální rozměr, který reaguje na místní poptávku a soustřeďuje finanční podporu na méně rozvinuté regiony a členské státy, které jsou způsobilé k čerpání podpory z Fondu soudržnosti;

11.  podtrhuje, že je důležité i nadále v rámci Nástroje pro propojení Evropy vyčleňovat / účelově vázat určitou částku prostředků Fondu soudržnosti pro příští VFR na období 2021–2027 na projekty v oblasti dopravy v maximální výši míry financování, která platí pro Fond soudržnosti; zdůrazňuje, že částka vyčleněná z Fondu soudržnosti v příštím VFR na období 2021–2027 musí zůstat alespoň v takové výši jako v předchozím VFR na období 2014–2020 a že tato částka musí každopádně postačovat k dokončení probíhajících projektů financovaných z těchto vyčleněných prostředků Fondu soudržnosti v průběhu příštího VFR na období 2021–2027;

12.  vítá iniciativy, v jejichž rámci byla část rozpočtu určeného na politiku soudržnosti (11,3 miliardy EUR – doprava) provedena pomocí přímého řízení v rámci Nástroje pro propojení Evropy; konstatuje, že investice do dopravní infrastruktury EU by měly i nadále tvořit vyvážený systém centrálně řízených a sdílených zdrojů řízení;

13.  vyzývá Komisi a členské státy, aby byly i nadále odhodlány dosáhnout hlavních politických cílů Nástroje pro propojení Evropy:

a)  v oblasti dopravy – do roku 2030 dokončení hlavní sítě TEN-T, včetně zavedení systémů SESAR a ERTMS a dokončení globální sítě TEN-T do roku 2050;

b)  v oblasti energetiky – dokončení prioritních koridorů transevropské energetické sítě (TEN-E) do roku 2030, zejména zavedení inteligentních energetických sítí a jejich digitalizace, dosažení cílů pro rok 2030 v oblasti propojení (včetně okrajových členských států), rozvoj zasmyčkovaných elektrizačních soustav na moři a zajištění bezpečnosti dodávek energie, mj. prostřednictvím synchronizace;

c)  v oblasti digitalizace – maximalizace přínosů jednotného digitálního trhu pro všechny občany a podniky do roku 2030 díky dosažení plně kyberneticky bezpečné gigabitové společnosti do roku 2025, příprava na terabitovou konektivitu do roku 2030 a zavádění celounijní infrastruktury pro data a digitální služby;

14.  domnívá se, že je nezbytný aktualizovaný Nástroj pro propojení Evropy, který zahrnuje všechny druhy dopravy, včetně silniční infrastruktury a vnitrozemských vodních cest, a zaměřuje se na propojení a dokončení sítí v okrajových oblastech a zahrnuje všechny potřeby v oblasti dopravy, včetně digitálních řešení, modálního přechodu a udržitelnější dopravy; je přesvědčen, že tento aktualizovaný Nástroj pro propojení Evropy by měl rovněž upřednostnit přímější spojení mezi hlavními a globálními sítěmi, včetně například horizontálních priorit, jako jsou mořské dálnice; je přesvědčen, že by tato priorita měla být zohledněna v seznamech předem určených projektů, které budou součástí příštího nařízení o Nástroji pro propojení Evropy;

15.  opakuje, že výzva k podávání návrhů s kombinovaným financováním, jež byla vypsána v roce 2017 a jež spojuje granty z Nástroje pro propojení Evropy s tržními finančními nástroji, zejména finančními nástroji dostupnými v rámci fondu EFSI, má posílit případnou doplňkovost mezi těmito dvěma režimy podpory a současně přilákat pomocí pákového efektu jiné zdroje financování, zejména fond EFSI, soukromé investory nebo národní podpůrné banky;

16.  připomíná, že v odvětví telekomunikací dvojí zaměření Nástroje pro propojení Evropy na digitální přeshraniční služby ve veřejném zájmu a komunikační a výpočetní infrastrukturu prokázalo, že program má významný dopad na dosažení cílů jednotného digitálního trhu EU, pomáhá rozvíjet a provádět společné politiky, které bojují s výzvami, jimž společnost čelí, včetně digitální transformace zdravotnictví, kybernetické bezpečnosti, pokrytí koridorů sítě TEN-T sítí páté generace (5G) a digitalizace odvětví veřejné správy;

17.  připomíná, že návrh Komise týkající se VFR z roku 2011 zavedl finanční nástroj s celkovým rozpočtem 50 miliard EUR, které byly rozděleny na 9,1 miliardy EUR na projekty v oblasti energetiky, 9,2 miliardy EUR na projekty v oblasti telekomunikací / v digitální oblasti a na 21,7 miliardy EUR na projekty v oblasti dopravy, přičemž ve Fondu soudržnost bylo na projekty v oblasti dopravy vyčleněno / účelově vázáno dalších 10 miliard EUR, čímž celkový rozpočet pro odvětví dopravy činil 31,7 miliardy EUR; konstatuje, že během jednání o VFR na období 2014–2020 a o fondu EFSI se tato částka značně snížila;

18.  vítá zavedení synergií napříč odvětvími v rámci Nástroje pro propojení Evropy; očekává, že bude zvýšena flexibilita budoucích odvětvových politických pokynů a Nástroje pro propojení Evropy s cílem usnadnit synergie a zvýšit schopnost reakce na nový technologický vývoj a priority, jako je digitalizace, při současném zrychlení vytváření nízkoemisního hospodářství a boje proti společným výzvám pro společnost, jako je kybernetická bezpečnost;

19.  vyzývá Komisi, aby využila rámec Nástroje pro propojení Evropy k dosažení cílů vytyčených v dokumentu „EU směřuje k obranné unii a představuje akční plán vojenské mobility“;

20.  domnívá se, že navrhovaná výše vyčleněných prostředků pro Nástroj pro propojení Evropy (jak je uvedeno ve sdělení „Rozpočet EU pro budoucnost“) – a zejména malá částka vyčleněných prostředků na dopravu – není uspokojivá, a konstatuje, že tyto prostředky jsou nižší, než byly v rámci VFR na období 2014–2020; vyzývá proto Komisi, aby do návrhu nařízení o Nástroji pro propojení Evropy začlenila vyšší částku a alespoň zachovala tutéž úroveň financování Nástroje pro propojení Evropy jako v rámci předchozího VFR v souladu s potřebami a přínosy infrastruktury v oblasti dopravy, energetiky a telekomunikací;

21.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a členským státům.

 

(1)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.

(2)

Úř. věst. L 163, 24.6.2017, s. 1.

(3)

Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

Poslední aktualizace: 18. září 2018Právní upozornění