Postup : 2018/2752(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0309/2018

Předložené texty :

B8-0309/2018

Rozpravy :

PV 11/09/2018 - 15
CRE 11/09/2018 - 15

Hlasování :

PV 12/09/2018 - 6.8
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0341

NÁVRH USNESENÍ
PDF 268kWORD 50k
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0308/2018
5.9.2018
PE621.720v01-00
 
B8-0309/2018

předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu


o autonomních zbraňových systémech (2018/2752(RSP))


Michael Gahler, Cristian Dan Preda, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, David McAllister, Sandra Kalniete, Laima Liucija Andrikienė, Elmar Brok, Tunne Kelam, Eduard Kukan, Julia Pitera, Bogdan Andrzej Zdrojewski za skupinu PPE

Usnesení Evropského parlamentu o autonomních zbraňových systémech (2018/2752(RSP))  
B8-0309/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na svou studii o dopadu používání bezpilotních letounů a robotů ve válečných konfliktech na lidská práva ze dne 3. května 2013,

–  s ohledem na své různé postoje, doporučení a usnesení, jako je například mandát pro zahájení jednání přijatý na plenárním zasedání dne 13. března 2018 za účelem přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program rozvoje evropského obranného průmyslu, usnesení ze dne 13. prosince 2017 o výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2016 a o politice Evropské unie v této oblasti(1), doporučení Radě ze dne 7. července 2016 k 71. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů(2) a usnesení ze dne 27. února 2014 o bezpilotních letounech vybavených zbraněmi(3),

–  s ohledem na prohlášení EU o smrtících autonomních zbraňových systémech (LAWS) v rámci skupiny vládních expertů stran, které podepsaly Úmluvu o některých konvenčních zbraních, učiněné v Ženevě ve dnech 13.–17. listopadu 2017 a 9.–13. dubna 2018,

–  s ohledem na příspěvky různých států včetně členských států EU před schůzemi skupiny vládních expertů v roce 2017 a 2018,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Úmluva OSN o některých konvenčních zbraních má za cíl zakázat nebo omezit používání určitých typů zbraní, u nichž se má za to, že způsobují zbytečné nebo neospravedlnitelné utrpení bojovníkům nebo postihují bez rozlišování civilní obyvatelstvo;

B.  vzhledem k tomu, že autonomní zbraňové systémy jsou předmětem jednání a analýz ve skupině expertů stran, které podepsaly Úmluvu o některých konvenčních zbraních, v Ženevě;

C.  vzhledem k tomu, že autonomní smrtící zbraňové systémy ještě neexistují; vzhledem k tomu, že neautonomní systémy, jako jsou automatizované dálkově ovládané systémy a systémy řízené na dálku, by neměly být považovány za autonomní smrtící zbraňové systémy;

D.  vzhledem k tomu, že zapojení a dohled člověka je pro rozhodovací proces týkající se usmrcení zásadní, neboť lidé i nadále zůstávají odpovědní za rozhodnutí týkající se života a smrti;

E.  vzhledem k tomu, že se na veškeré zbraňové systémy a jejich operátory plně vztahuje mezinárodní právo, včetně mezinárodního humanitárního práva, a že dodržování mezinárodního práva je klíčový požadavek, jejž musí státy plnit, zejména v případě respektování zásad, jako je ochrana civilního obyvatelstva nebo přijímání preventivních opatření pro útok;

F.  vzhledem k tomu, že smrtící zbraňový systém by měl být považován za autonomní, pokud je speciálně navržen tak, aby byl schopen měnit svou vlastní vnitřní logiku, ignorovat své původní úkoly a upravit svá pravidla nasazení bez zásahu člověka;

G.  vzhledem k tomu, že lidská kontrola smrtícího zbraňového systému by měla být z hlediska dodržování mezinárodního humanitárního práva považována za smysluplnou, pokud umožňuje lidské osobě změnit úkoly systému nebo ukončit jeho zapojení do boje;

1.  zdůrazňuje, že je třeba řešit potenciální výzvy, které mohou autonomní smrtící zbraňové systémy představovat na mezinárodní úrovni, avšak zároveň připomíná, že tyto systémy dosud nebyly plně vyvinuty; vyzývá členské státy, aby v tomto ohledu usilovaly o dosažení jednotného postoje;

2.  zdůrazňuje, že s ohledem na různé přístupy států, které jsou stranami Úmluvy o některých konvenčních zbraních, je třeba stanovit předběžnou pracovní definici autonomních smrtících zbraňových systémů a smysluplné lidské kontroly, neboť přijetí takového ustanovení by EU mohlo pomoci ke stanovení a dalšímu utváření přijatelných mezinárodních norem a omezení těchto budoucích systémů;

3.  s ohledem na výše zmíněné vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, členské státy a Radu, aby vypracovaly a přijaly společný postoj k autonomním zbraňovým systémům; zdůrazňuje, že je třeba do něj zahrnout ustanovení týkající se smysluplné lidské kontroly s ohledem na použití smrtící síly;

4.  zdůrazňuje skutečnost, že žádné ze zbraní nebo zbraňových systémů, které v současné době používají síly EU nebo jejích spojenců, nejsou autonomní smrtící zbraňové systémy; připomíná, že zbraně a zbraňové systémy speciálně navržené k ochraně vlastních platforem, sil a obyvatelstva proti vysoce dynamickým hrozbám, jako jsou nepřátelské rakety, střelivo a letadla, nejsou považovány za autonomní smrtící zbraňové systémy; zdůrazňuje, že rozhodnutí o útoku na letadlo s lidskou posádkou by měli přijímat lidští operátoři;

5.  varuje před možností, že by rozhodnutí Evropské unie a jejích členských států o zavedení příliš velkého počtu omezení, pokud jde o možné autonomní smrtící zbraňové systémy, vedla k riziku, že přijdou o technologický náskok a možné výhody na bojištích budoucnosti,  pokud by ostatní významní aktéři na mezinárodní scéně nezamýšleli dodržovat obdobná omezující pravidla;

6.  trvá na tom, že by všichni operátoři budoucích autonomních zbraňových systémů měli projít přísným a komplexním školením o právních, etických a morálních aspektech provozování těchto systémů a o jejich možných důsledcích;

7.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Evropské službě pro vnější činnost, parlamentům a vládám členských států a generálnímu tajemníkovi NATO.

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0494.

(2)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0317.

(3)

Úř. věst. C 285, 29.8.2017, s. 110.

Poslední aktualizace: 7. září 2018Právní upozornění