Postup : 2017/2772(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0397/2018

Předložené texty :

B8-0397/2018

Rozpravy :

CRE 01/10/2018 - 19

Hlasování :

PV 03/10/2018 - 9.8
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0373

NÁVRH USNESENÍ
PDF 460kWORD 63k
24.9.2018
PE624.114v01-00
 
B8-0397/2018

předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B8‑0405/2018

předložený v souladu s čl. 128 odst. 5 jednacího řádu


o technologiích distribuovaných účetních knih a blockchainech: budování důvěry s vynecháním zprostředkovatelů (2017/2772(RSP))


Eva Kaili za Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Usnesení Evropského parlamentu o technologiích distribuovaných účetních knih a blockchainech: budování důvěry s vynecháním zprostředkovatelů (2017/2772(RSP))  
B8‑0397/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na otázku Komisi o technologiích distribuovaných účetních knih a blockchainech: budování důvěry s vynecháním zprostředkovatelů (O-000092/2018 – B8‑0405/2018),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o virtuálních měnách,(1)

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2017 k finančním technologiím („fintech“): vliv technologií na budoucnost finančnictví,(2)

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. února 2018 „Zeměpisné blokování a jiné formy diskriminace kvůli státní příslušnosti, místu bydliště či místu usazení zákazníků“,(3)

–  s ohledem na obecné nařízení o ochraně osobních údajů (nařízení (EU) 2016/679),

–  s ohledem na návrh nařízení o prodloužení doby trvání Evropského fondu pro strategické investice (COM(2016)0597 – C8-0375/2016 – 2016/0276(COD)),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. října 2017 týkající se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018 (11815/2017 – C8-0313/2017 – 2017/2044(BUD)),(4)

–  s ohledem na iniciativy Komise zaměřené na prozkoumání technologií distribuovaných účetních knih (DLT) včetně mj. iniciativ „Blockchain4EU: Blockchain pro průmyslové transformace“, „EU Blockchain and Observatory Forum“, „Blockchains for Social Good“ a „Study on the Opportunity and Feasibility of an EU Blockchain Infrastructure“,

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že technologie distribuované účetní knihy (dále DLT) a blockchainů může představovat nástroj, který podpoří posílení občanů tím, že jim poskytne příležitost kontrolovat svá vlastní data a rozhodnout, jaká data mají v účetní knize sdílet, jakož i schopnost zvolit, kdo může tato data vidět;

B.  vzhledem k tomu, že DLT je univerzální technologií, která může zlepšit efektivnost transakčních nákladů tím, že odstraní zprostředkovatele a náklady na zprostředkování, jakož i zvýší transparentnost transakcí, přetvoří hodnotové řetězce a zlepší organizační efektivitu prostřednictvím důvěryhodné decentralizace;

C.  vzhledem k tomu, že DLT může prostřednictvím nezbytných šifrovacích a kontrolních mechanismů zavést paradigma založené na IT, které umí provést demokratizaci údajů a zlepšit důvěru a transparentnost, a zároveň bude poskytovat bezpečný a účinný způsob provádění transakcí;

D.  vzhledem k tomu, že DLT podporuje pseudonymizaci uživatelů, nikoliv jejich anonymizaci;

E.  vzhledem k tomu, že DLT je stále se vyvíjející technologie, jež vyžaduje podpůrný a stimulující rámec vstřícný vůči inovacím, který poskytne právní jistotu a bude dodržovat zásadu technologické neutrality a současně podpoří ochranu spotřebitelů, investorů a životního prostředí, bude zvyšovat sociální hodnotu technologie, snižovat digitální propast a zlepšovat digitální dovednosti občanů;

F.  vzhledem k tomu, že DLT může poskytnout rámec transparentnosti, snížit korupci, odhalit daňové úniky, umožnit sledování nezákonných plateb, usnadnit politiky pro boj proti praní peněz a odhalit zneužívání aktiv;

G.  vzhledem k tomu, že DLT umožňuje zajistit integritu údajů a její schopnost poskytnout zjevně pravou auditní stopu umožňuje nové modely veřejné správy a přispívá k větší bezpečnosti;

H.  vzhledem k tomu, že regulační přístup k DLT by měl být vstřícný k inovacím a založený na zásadě technologické neutrality a současně také umožnit vytváření ekosystémů vstřícných vůči inovacím a inovačních center;

I.  vzhledem k tomu, že blockchain je jen jedním druhem DLT; vzhledem k tomu, že některá DLT řešení ukládají všechny jednotlivé transakce v blocích, které jsou vzájemně spojeny v chronologickém pořadí, aby vytvořily řetězec, který zajišťuje bezpečnost a integritu údajů;

J.  vzhledem k tomu, že kybernetické útoky mají na takové řetězce patrně menší dopad, neboť je třeba se úspěšně zaměřit spíše na velké množství kopií než na centralizovanou verzi;

K.  vzhledem k tomu, že DLT může významně zlepšit klíčová odvětví ekonomiky i kvalitu veřejných služeb a poskytovat spotřebitelům a občanům zkušenosti s transakcemi na vysoké úrovni a snížit náklady, které jim vzniknou;

L.  vzhledem k tomu, že otázky a obavy týkající se uplatňování horizontálních předpisů a pravidel v otázkách, jako je ochrana údajů nebo zdanění, mohou brzdit potenciální vývoj DLT v EU;

M.  vzhledem k tomu, že aplikace DLT mají potenciál rychle se stát systémovými, podobně jako v případě digitálních inovací, které zásadně změnily služby v jiných odvětvích, jako jsou telekomunikace;

N.  vzhledem k tomu, že rizika a problémy týkající se této technologie nejsou dosud zcela známy.

DLT, decentralizace a využití

1.  zdůrazňuje, že DLT snižuje náklady na zprostředkování v důvěryhodném prostředí mezi stranami transakcí a umožňuje přímou („peer to peer“) výměnu hodnot, což může posílit postavení občanů, narušit starší modely, zlepšit služby a snížit náklady v celých hodnotových řetězcích v široké škále klíčových odvětví;

2.  zdůrazňuje hluboký dopad, který mohou aplikace založené na DLT mít na strukturu veřejné správy a úlohu orgánů, a žádá Komisi, aby vypracovala studii, v níž by posoudila možné scénáře širšího zavádění veřejných sítí založených na DLT;

3.  zdůrazňuje širokou škálu aplikací založených na DLT, které by mohly ovlivnit všechny oblasti hospodářství;

Energetika a využívání šetrné k životnímu prostředí

4.  zdůrazňuje, že DLT může transformovat a demokratizovat energetické trhy tím, že umožní domácnostem produkovat energii šetrnou vůči životnímu prostředí a přímo ji směňovat; zdůrazňuje, že tyto technologie poskytují škálovatelnost a flexibilitu provozovatelům, dodavatelům a uživatelům zařízení;

5.  zdůrazňuje, že DLT může podporovat výrobu a spotřebu zelené energie a může zlepšit účinnost výměny energie; konstatuje, že DLT může přeměnit provoz sítě a umožnit společenstvím a jednotlivcům poskytovat síťové služby a účinněji začleňovat obnovitelné zdroje; rovněž zdůrazňuje, že DLT může vytvářet alternativy ke státem podporovaným systémům investic do obnovitelné energie;

6.  konstatuje, že DLT může usnadnit energetickou transformaci a distribuční infrastrukturu a vytvořit nový transakční ekosystém obklopující elektrická vozidla; zdůrazňuje, že DLT zlepšuje podávání zpráv v energetice a umožňuje přesné sledování udělování povolenek v oblasti obnovitelných zdrojů nebo uhlíku;

7.  zdůrazňuje, že DLT může podpořit elektrifikaci chudých venkovských komunit pomocí alternativních platebních a dárcovských mechanismů;

8.  zdůrazňuje, že je nutné podporovat technická řešení, která jsou méně náročná na spotřebu energie a obecně co nejvíce šetrná k životnímu prostředí; zdůrazňuje, že některé mechanismy hledání konsenzu, mimo jiné koncepty „důkaz prací“, „důkaz na základě podílu“, „důkaz na základě autority“ a „důkaz na základě uplynulého času“, mají odlišné požadavky na spotřebu energie; vyzývá Komisi, aby do svých činností souvisejících s DLT přidala hledisko energetické účinnosti a aby prostřednictvím výzkumných iniciativ prozkoumala energetický dopad a energetickou účinnost různých mechanismů pro hledání konsenzu;

9.  vyzývá k posouzení modelů správy v rámci rozvíjejících se různorodých mechanismů hledání konsenzu, a to s přihlédnutím k možným potřebám zprostředkovatelských systémů, subjektů a organizací s cílem potvrdit a ověřit pravost výměn a včas zabránit podvodnému chování;

10.  zdůrazňuje, že DLT může oběhovému hospodářství přinést nové příležitosti prostřednictvím stimulace recyklace a umožnění existence reputačních systémů fungujících v reálném čase;

Doprava

11.  podtrhuje potenciál DLT v oblasti mobility a logistiky, včetně registrace a správy vozidel, ověřování jízdních vzdáleností, inteligentního pojištění a dobíjení elektrických vozidel;

Odvětví zdravotnictví

12.  zdůrazňuje potenciál DLT pro zlepšení datové efektivity a podávání zpráv o klinických zkouškách v odvětví zdravotnictví, což umožní výměnu digitálních údajů mezi veřejnými a soukromými institucemi pod dohledem občanů/pacientů;

13.  uznává potenciál ke zlepšení účinnosti zdravotnictví prostřednictvím interoperability elektronických zdravotnických údajů, ověřování totožnosti a lepší distribuce léků;

14.  konstatuje, že DLT umožňuje občanům kontrolovat své zdravotní údaje a využívat této transparentnosti a zvolit si, jaká data chtějí sdílet, rovněž pokud jde o využívání těchto dat ze strany pojišťoven, a umožňuje širší ekosystém v oblasti zdravotní péče; zdůrazňuje, že aplikace DLT by měly chránit soukromí citlivých zdravotních údajů;

15.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala případy použití založené na DLT v řízení systémů zdravotní péče a určila referenční případy a požadavky, které umožní vkládání vysoce kvalitních údajů a interoperabilitu mezi různými DLT, v závislosti na systému, druhu instituce a jejich pracovním postupu;

Dodavatelské řetězce

16.  zdůrazňuje význam DLT pro zlepšení dodavatelských řetězců; konstatuje, že DLT může usnadnit předávání a monitorování původu zboží a jeho složek nebo součástí a může zlepšit transparentnost, viditelnost a kontrolu souladu s předpisy prostřednictvím zajištění dodržování protokolů udržitelnosti a protokolů o lidských právech v místě původu produktu, čímž sníží riziko začlenění nezákonného zboží do dodavatelského řetězce a zajistí ochranu spotřebitele; konstatuje, že DLT lze používat jako nástroj ke zlepšení účinnosti celních úředníků při kontrole padělků;

Vzdělání

17.  zdůrazňuje potenciál DLT pro ověření akademické kvalifikace, šifrovanou certifikaci vzdělání (např. „blockcerts“) a mechanismy pro převod kreditů;

18.  zdůrazňuje, že nedostatečné znalosti o potenciálu DLT odrazují evropské občany od využívání inovativních řešení pro své podniky;

19.  zdůrazňuje, že je potřeba zřizovat neziskové organizace, například výzkumná střediska, která by byla středisky pro inovace a specializovala by se na technologii DLT, aby mohly v členských státech plnit vzdělávací funkci v oblasti technologií;

20.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost vytvoření celounijní, vysoce škálovatelné a interoperabilní společné sítě, která umožní využívání technologických zdrojů vzdělávacích institucí v Unii za účelem přijetí této technologie pro sdílení údajů a informací, což přispěje k účinnějšímu uznávání akademických a odborných kvalifikací; rovněž vybízí členské státy, aby přizpůsobily specializované učební plány na úrovni univerzit tak, aby zahrnovaly studium nových technologií, jako jsou studie v oblasti DLT;

21.  uznává, že pro důvěryhodnost DLT je třeba zlepšit informovanost o této technologii a její pochopení; vyzývá členské státy, aby tuto otázku řešily prostřednictvím cílené odborné přípravy a vzdělávání;

Kreativní odvětví a autorská práva

22.  zdůrazňuje, že pro „digitalizovaný“ tvůrčí obsah může DLT umožnit sledování a správu duševního vlastnictví a usnadnit ochranu autorských práv a patentů; zdůrazňuje, že DLT může umožnit větší odpovědnost a tvůrčí rozvoj umělců prostřednictvím otevřené veřejné knihy, která může rovněž jasně identifikovat vlastnictví a autorská práva; zdůrazňuje, že DLT by mohla pomáhat propojit tvůrce s jejich prací, a zlepšit tak bezpečnost a funkčnost v kontextu společného ekosystému otevřených inovací, zejména v oblastech, jako je doplňková výroba a 3D tisk;

23.  konstatuje, že DLT by mohla být prospěšná pro autory tím, že přinese větší transparentnost a vysledovatelnost využívání jejich tvůrčího obsahu a rovněž omezí zprostředkovatele, pokud jde o platbu za jejich tvůrčí obsah;

Finanční odvětví

24.  zdůrazňuje význam DLT v oblasti finančního zprostředkování a její potenciál ke zlepšení transparentnosti a snížení transakčních nákladů a skrytých nákladů prostřednictvím lepší správy údajů a zefektivnění postupů; upozorňuje na problémy související s interoperabilitou, které využívání této technologie může představovat pro finanční odvětví;

25.  vítá výzkum a testování, které velké finanční instituce uskutečnily při průzkumu schopností DLT; zdůrazňuje, že využívání této technologie rovněž může ovlivnit infrastruktury finančního odvětví a narušit finanční zprostředkování;

26.  vyzývá Komisi a finanční orgány, aby sledovaly vývoj trendů a případů využívání ve finančním odvětví;

27.  zdůrazňuje volatilitu a nejistotu týkající se kryptoměn; konstatuje, že lze provést další zkoumání proveditelnosti alternativních způsobů platby a převodu hodnoty pomocí kryptoměn; vyzývá Komisi a Evropskou centrální banku, aby poskytly zpětnou vazbu o zdrojích volatility kryptoměn, identifikovaly hrozby pro veřejnost a prozkoumaly možnosti začlenění kryptoměn do evropského platebního systému;

Ekosystém DLT

Vlastní nezávislost, identita a důvěra

28.  zdůrazňuje, že DLT umožňuje uživatelům, aby se identifikovali a přitom byli schopni kontrolovat, jaké osobní údaje chtějí sdílet; konstatuje, že celá škála využití umožňuje různé úrovně transparentnosti, což zesiluje požadavek, aby jednotlivá využití byla v souladu s právem EU; rovněž zdůrazňuje, že údaje ve veřejné účetní knize jsou pseudonymní, nikoli anonymní;

29.  zdůrazňuje, že DLT podporuje vznik nových modelů pro změnu současného konceptu a architektury digitálních identit; konstatuje, že v důsledku toho se digitální identita rozšiřuje na lidi, organizace a objekty a dále zjednodušuje procesy identifikace, jako je zásada „poznej svého zákazníka“, a zároveň umožňuje osobní kontrolu nad údaji;

30.  zdůrazňuje, že správa osobních údajů znamená, že uživatelé mají pro správu vlastních údajů kapacitu a technické znalosti a dovednosti; je znepokojen nebezpečím zneužití vlastních údajů a zranitelností vůči podvodným systémům kvůli nedostatku znalostí;

31.  zdůrazňuje, že pro budoucnost této technologie jsou nezbytné digitální identity; domnívá se, že členské státy by si měly vyměňovat osvědčené postupy týkající se bezpečnosti těchto údajů;

32.  zdůrazňuje, že ačkoliv DLT podporuje vlastní svrchovanou identitu, „právo být zapomenut“ není v této technologii snadno použitelné;

33.  konstatuje, že je mimořádně důležité, aby využívání DLT bylo v souladu s právními předpisy EU o ochraně údajů, a zejména s obecným nařízením o ochraně údajů; vyzývá Komisi a evropského inspektora ochrany údajů (EIOÚ), aby k tomuto bodu poskytli další pokyny;

34.  zdůrazňuje, že důvěru v DLT umožňují šifrovací algoritmy, které nahrazují třetí zprostředkující stranu prostřednictvím mechanismu, který provádí validaci, uložení a uchovávání transakcí;

35.  zdůrazňuje, že důvěru v blockchainy bez povolení umožňují šifrovací algoritmy, účastníci, koncepce sítě a struktura, a že zprostředkovatele třetích stran může nahradit mechanismus, který provádí validaci, uložení a uchovávání transakcí a urychluje zúčtování a uzavření některých transakcí s cennými papíry; konstatuje, že účinnost ochranných opatření závisí na správném uplatňování této technologie, což si žádá technologický vývoj, který zajistí skutečnou bezpečnost zvyšující důvěru;

Chytré kontrakty

36.  zdůrazňuje, že chytré kontrakty (smart contracts) jsou umožněny prostřednictvím DLT a mohou sloužit jako klíčový prostředek decentralizovaných aplikací; zdůrazňuje, že Komise musí provést podrobné posouzení možných a právních důsledků, např. rizik týkajících se příslušnosti; je přesvědčen, že sledování případů využívání bude prospěšné při průzkumu potenciálu chytrých kontraktů;

37.  zdůrazňuje, že rozhodujícím krokem k usnadnění chytrých kontraktů je právní jistota týkající se platnosti digitálního šifrovacího podpisu;

38.  vyzývá Komisi, aby podporovala rozvoj technických norem s příslušnými mezinárodními organizacemi, jako je ISO, ITU a Evropský výbor pro normalizaci a Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CEN-CENELEC), a provedla hloubkovou analýzu stávajícího právního rámce v jednotlivých členských státech, pokud jde o vymahatelnost chytrých kontraktů; pokud by se při využívání chytrých kontraktů v rámci jednotného digitálního trhu vyskytly potenciální překážky, vyzývá Komisi, aby přijala vhodná opatření s cílem posoudit, zda jsou tyto překážky přiměřené; konstatuje však, že právní jistotu lze posílit pomocí právní koordinace nebo vzájemného uznání mezi členskými státy, co se chytrých kontraktů týče;

Interoperabilita, standardizace a rozšiřitelnost

39.  zdůrazňuje, že existuje řada technologií DLT, které mají různé technologické vlastnosti i odlišné mechanismy týkající se správy (distribuované účetní knihy se skupinou uživatelů autorizovaných ke schvalování transakcí a bez ní) a hledání konsenzu;

40.  konstatuje, že zajištění efektivity vyžaduje interoperabilitu i) mezi jednotlivými DLT, ii) mezi aplikacemi vytvořenými na základě téže DLT a iii) mezi DLT a staršími systémy;

41.  vítá iniciativy organizací, jako je ISO, zaměřené na vytvoření norem pro DLT; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve spolupráci s ostatními mezinárodními organizacemi na stanovování norem;

42.  zdůrazňuje, že je důležité při vytváření norem uplatňovat globální přístup, aby inovativní společnosti nebyly prostřednictvím regulačních rámců vyhnány z EU;

43.  zdůrazňuje, že vytváření důvěry prostřednictvím DLT vyžaduje rozsáhlé počty spolehlivých a rozšířených distribuovaných účetních knih, aby se zabránilo soustředění údajů v rukou několika málo hráčů na trhu, neboť to by mohlo vést k nekalým spolčením; vyzývá k vytváření středisek DLT v celé EU;

Bezpečnost infrastruktury

44.  připomíná význam ochrany infrastruktury DLT a navrhuje, že v zájmu účinného využití výhod této technologie nesmí být dovoleno zneužívat dominantního postavení;

45.  vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala technologický vývoj (jako je kvantová výpočetní technika), posuzovala technologická rizika, podporovala odolnost vůči kybernetickým útokům či zhroucení systému a prosazovala projekty v oblasti ochrany údajů, aby byla zajištěna udržitelnost projektů DLT jako součásti agendy „EU Blockchain Observatory“; vyzývá Komisi, aby odpovídajícím způsobem přidělila prostředky;

46.  vyzývá příslušné orgány a Komisi, aby pro aplikace DLT vyvinuly zátěžové testy;

Strategická důležitost DLT pro veřejnou infrastrukturu

47.  zdůrazňuje potenciál DLT, pokud jde o efektivnost služeb a řízení veřejného sektoru a snížení byrokracie, zejména s ohledem na prosazování akčního plánu eGovernment se zvláštním zřetelem k přijetí digitální zásady „jen jednou“ v celé EU, čímž se dále sníží administrativní zátěž občanů, podniků a orgánů veřejné správy;

48.  zdůrazňuje potenciál DLT decentralizovat řízení a zlepšit schopnost občanů pohnat vlády k odpovědnosti; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti vylepšení tradičních veřejných služeb, mimo jiné včetně digitalizace a decentralizace veřejných registrů, katastru nemovitostí, udělování povolení a potvrzení občanům (např. rodných listů nebo oddacích listů) a řízení migrace, zejména prostřednictvím vývoje konkrétních případů využití a pilotních případů; vyzývá Komisi, aby prozkoumala i aplikace DLT, které zlepšují procesy týkající se soukromí a důvěrnosti výměny údajů, jakož i přístup ke službám elektronické správy pomocí decentralizované digitální identity;

49.  je si vědom rizik spojených s využitím DLT, zejména používáním neschválených aplikací blockchain pro trestné činnosti, včetně daňových úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem a praní peněz, a trvá na tom, že tyto otázky musí být Komisí a členskými státy naléhavě sledovány a řešeny; vyzývá Komisi, aby za tímto účelem prozkoumala také potenciál DLT v oblasti vymáhání práva, sledování praní špinavých peněz a transakcí stínové ekonomiky a daňového monitorování;

50.  vyzývá Komisi, aby sledovala potenciál DLT pro zlepšení sociálního blahobytu a posoudila sociální dopad této technologie;

51.  vyzývá Komisi, aby vytvořila platformy založené na DLT, které umožní monitorování a sledování financování EU nevládních organizací, a zvýšila tak viditelnost programů pomoci EU a odpovědnost příjemců;

52.  s ohledem na možnosti účinnosti, které DLT přináší, zdůrazňuje potenciál evropských blockchainů veřejného sektoru vyhovujících právu EU, které umožní decentralizované přeshraniční transakce mezi členskými státy, a usnadní tak rozvoj bezpečnějších a efektivnějších služeb, podávání zpráv o regulaci a datové transakce mezi občany a orgány EU;

53.  zdůrazňuje, že evropské blockchainy veřejného sektoru by umožnily větší transparentnost, účinnější zpracování informací a rozvoj bezpečnějších služeb pro evropské občany; zdůrazňuje způsob, jakým by mohla být navržena povolená síť blockchain sdílená mezi členskými státy, aby uchovávala údaje občanů bezpečným a flexibilním způsobem;

54.  vyzývá Komisi, aby zhodnotila bezpečnost a efektivnost systémů elektronického hlasování, včetně systémů, které využívají DLT, pro soukromý i veřejný sektor; vybízí k dalšímu průzkumu případů využití;

Malé a střední podniky, přenos technologií a financování

55.  vítá potenciál DLT ke zlepšení stávajících hodnotových řetězců, k transformaci obchodních modelů, a tím i k podpoře prosperity poháněné inovacemi; zdůrazňuje dopad zefektivnění dodavatelských řetězců a zvýšení interoperability mezi podniky;

56.  zdůrazňuje, že otevřené protokoly blockchain mohou snížit překážky vstupu malých a středních podniků a zlepšit hospodářskou soutěž na digitálních tržištích;

57.  zdůrazňuje, že malé a střední podniky mohou těžit z vynechání prostředníků tím, že se sníží transakční náklady, náklady na zprostředkování a regulační zátěž; konstatuje, že používání DLT vyžaduje investice do specializované infrastruktury nebo služeb s vysokou kapacitou;

58.  konstatuje, že inovativní malé a střední podniky a začínající podniky potřebují přístup k financování, aby mohly rozvíjet projekty na základě DLT; vyzývá EIB a EIF, aby vytvořily možnosti financování, jež budou podporovat podnikatelské úsilí na základě DLT k urychlení přenosu technologií;

59.  žádá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy s cílem zajistit právní jistotu pro investory, uživatele a občany, ať už aktivní, či pasivní, a zároveň podporovala harmonizaci v Unii a studovala myšlenku zavedení evropského pasu pro projekty založené na DLT;

60.  zdůrazňuje potenciál „počátečních nabídek mincí“ coby alternativního investičního nástroje při financování malých a středních podniků a inovativních začínajících podniků a pro urychlení přenosu technologií; zdůrazňuje, že nedostatečná jasnost, pokud jde o právní rámec platný pro „počáteční nabídky mincí“, může jejich potenciál negativně ovlivnit; připomíná, že právní jistota může přispět ke zvýšení ochrany investorů a spotřebitelů a ke snížení rizik plynoucích z nevyvážených informací, podvodného chování, protiprávních činností, jako je praní špinavých peněz a daňové úniky, a dalších rizik, jak zdůrazňuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) ve své smlouvě o „počátečních nabídkách mincí“ z roku 2017; vyzývá Komisi, aby poskytla pokyny, normy a požadavky na zveřejnění, zejména v případě uživatelských žetonů, které lze považovat spíše za zvláštní třídu aktiv než za cenný papír;

61.  zdůrazňuje nebezpečí spojené s „počátečními nabídkami mincí“; vyzývá Komisi a příslušné regulační orgány, aby určily kritéria, která posílí ochranu investorů, a stanovily požadavky na zveřejnění a povinnosti pro iniciátory „počátečních nabídek mincí“; zdůrazňuje, že pro uvolnění potenciálu „počátečních nabídek mincí“ a předcházení podvodům a negativním signálům na trhu je nezbytná právní jasnost;

62.  zdůrazňuje, že „počáteční nabídky mincí“ mohou být zásadním prvkem unie kapitálových trhů; vyzývá Komisi, aby prozkoumala právní požadavky, které v rámci posilování financování a inovačních projektů malých a středních podniků umožní propojení této třídy aktiv s jinými finančními nástroji;

63.  vyzývá Komisi, aby vytvořila středisko pro monitorování „počátečních nabídek mincí“ a stejně tak databázi o jejich charakteristikách a taxonomii, která bude rozlišovat bezpečnostní a uživatelské žetony; naznačuje, že užitečnými výstupy tohoto střediska, pokud jde o pomoc členským státům při zkoumání možností „počátečních nabídek mincí“, by mohly být modelový rámec regulačních pískovišť a kodex chování spolu s normami;

64.  vítá rozhodnutí Komise a Rady zahrnout DLT jako legitimní odvětví pro financování v rámci EFSI 2.0;

Politiky ke zvyšování využívání DLT v Evropě

65.  zdůrazňuje, že jakýkoli regulační přístup k DLT by měl být vstřícný k inovacím, umožňovat pasportizaci a měl by se řídit zásadou technologické neutrality a neutrality obchodních modelů;

66.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby rozvíjely a prováděly strategie odborné přípravy a rekvalifikace v oblasti digitálních dovedností, které zajistí aktivní a inkluzivní účast evropské společnosti na změně paradigmatu;

67.  vybízí Komisi a příslušné vnitrostátní orgány, aby rychle vybudovaly odborné znalosti a regulační kapacity, a umožnily tak případně rychlé přijetí legislativních nebo regulačních opatření;

68.  zdůrazňuje, že Unie by neměla regulovat DLT samu o sobě, nýbrž by měla usilovat o odstranění stávajících překážek uplatňování blockchainů; vítá přístup Komise, jež při zkoumání regulačního prostředí pro používání DLT a aktérů, již ji využívají v jednotlivých odvětvích, uplatňuje metodu případů použití a vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly soudržnost a harmonizaci regulačních přístupů;

69.  vyzývá Komisi, aby posuzovala a rozvíjela evropský právní rámec s cílem vyřešit veškeré soudní problémy, které by mohly vzniknout v případě podvodů nebo trestních věcí při výměně za pomoci DLT;

70.  konstatuje, že používání případů má zásadní význam pro vývoj osvědčených postupů v ekosystému DLT a pro posouzení a řízení dopadů automatizačních postupů na strukturu zaměstnanosti;

71.  vítá progresivní rámce výzkumu zaměřené na lepší posouzení potenciálních příležitostí a výzev spojených se vznikajícími technologiemi na podporu lepšího rozhodování a konkrétně vítá projekt Komise „Blockchain4EU: Blockchain pro průmyslovou transformaci“;

72.  žádá Komisi a členské státy, aby vyvinuly společné iniciativy zaměřené na zvyšování povědomí a vzdělávání občanů, podniků a orgánů veřejné správy, jejichž cílem je usnadnit porozumění této technologii a její zavádění;

73.  zdůrazňuje význam výzkumu DLT a investic do této technologie; konstatuje, že VFR na období po roce 2020 by měl zajistit financování pro výzkumné iniciativy a projekty založené na DLT, neboť je zapotřebí základní výzkum DLT, včetně výzkumu potenciálních rizik a společenského dopadu;

74.  vyzývá Komisi, aby zvýšila povědomí o DLT, vyvinula iniciativy pro vzdělávání občanů o této technologii a řešila problém digitální propasti mezi členskými státy;

75.  doporučuje, aby byly stávající a budoucí iniciativy související s DLT a pilotní projekty prováděné Komisí úzce koordinovány, možná pod vedením „EU Blockchain Observatory“, s cílem dosáhnout účinků součinnosti a zajistit vytvoření skutečné přidané hodnoty a současně zabránit nákladným dvojitým strukturám; vyzývá Komisi, aby si s Parlamentem pravidelně vyměňovala informace o dosaženém pokroku v rámci pilotních projektů souvisejících s DLT;

76.  žádá Komisi, aby zahájila politické iniciativy k podpoře konkurenčního postavení EU v oblasti DLT;

77.  zdůrazňuje, že Unie má vynikající příležitost stát se světovou špičkou v oblasti DLT a být důvěryhodným aktérem při utváření jejího rozvoje a jejích trhů na celém světě, a to ve spolupráci s našimi mezinárodními partnery;

78.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a Radě.

 

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0228.

(2)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0211.

(3)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0023.

(4)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0408.

Poslední aktualizace: 1. října 2018Právní upozornění