Postup : 2018/2763(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0443/2018

Předložené texty :

B8-0443/2018

Rozpravy :

Hlasování :

Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0382

NÁVRH USNESENÍ
PDF 309kWORD 63k
1.10.2018
PE624.121v01-00
 
B8-0443/2018

předložený na základě otázek k ústnímu zodpovězení B8‑0402/2018, B8‑0403/2018 a B8‑0404/2018

v souladu s čl. 128 odst. 5 jednacího řádu


o příspěvku EU k závaznému nástroji OSN, který by upravoval činnost nadnárodních společností a dalších podniků z hlediska lidských práv (2018/2763(RSP))


Linda McAvan za Výbor pro rozvoj

Usnesení Evropského parlamentu o příspěvku EU k závaznému nástroji OSN, který by upravoval činnost nadnárodních společností a dalších podniků z hlediska lidských práv (2018/2763(RSP))  
B8‑0443/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2, 3, 21 a 23 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 k provádění doporučení Parlamentu z roku 2010 týkajících se sociálních a environmentálních norem, lidských práv a sociální odpovědnosti podniků(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 30. května 2018 o výroční zprávě k výroční zprávě o provádění společné obchodní politiky(2),

–  s ohledem na čl. 207 odst. 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na strategický rámec EU pro lidská práva a demokracii, jak jej přijala Rada pro zahraniční věci dne 25. června 2012, a na akční plán pro lidská práva a demokracii na období 2015–2019, který Rada přijala dne 20. července 2015,

–  s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, které schválila Rada OSN pro lidská práva ve své rezoluci 17/4 ze dne 16. června 2011,

–  s ohledem na strategii Komise „Obchod pro všechny“ ,

–  s ohledem na odvětvové pokyny Komise k provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv(3),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 14. července 2015 o stavu provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv (SWD(2015)0144),

–  s ohledem na stanovisko Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) s názvem „Zlepšování přístupu k opravným prostředkům v oblasti obchodu a lidských práv na úrovni EU“(4),

–  s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva 26/9 ze dne 26. června 2014, v níž bylo rozhodnuto o „ustavení otevřené mezivládní pracovní skupiny pro nadnárodní společnosti a další podniky z hlediska lidských práv, jejímž úkolem je vypracovat právně závazný mezinárodní nástroj, kterým se bude na základě mezinárodního práva v oblasti lidských práv regulovat činnost nadnárodních společností a dalších podniků“,

–  s ohledem na obecnou připomínku č. 24(2017) Výboru OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva o povinnostech státu v souladu s Mezinárodním paktem o hospodářských, sociálních a kulturních právech v souvislosti s obchodními aktivitami (E/C.12/GC/24),

–  s ohledem na Maastrichtské principy týkající se extrateritoriálních závazků států v oblasti hospodářských, sociálních a kulturních práv(5),

–  s ohledem na iniciativu OSN s názvem „Global Compact“(6),

–  s ohledem na pokyny OECD pro nadnárodní společnosti,

–  s ohledem na Tripartitní deklaraci Mezinárodní organizace práce o principech týkajících se nadnárodních společností a sociální politiky, ve znění z roku 2017,

–  s ohledem na pokyny OECD pro náležitou péči v oděvním a obuvnickém odvětví,

–  s ohledem na právo dítěte a obchodní zásady vypracované fondem UNICEF,

–  s ohledem na závěry Rady o podnikání a lidských právech přijaté dne 20. června 2016,

–  s ohledem na normu ISO 26000 „Pokyny pro oblast společenské odpovědnosti“,

–  s ohledem na pokyny OECD pro náležitou péči na podporu odpovědného chování podniků,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech(7),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami(8),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 ze dne 17. května 2017, kterým se stanoví povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí(9),

–  s ohledem na doporučení Rady Evropy členským státům o lidských právech a podnikání přijaté dne 2. března 2016,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2018 o   o rovnosti žen a mužů v obchodních dohodách EU(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2017 o výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2016 a o politice Evropské unie v této oblasti(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. listopadu 2017 o strategii EU-Afrika: urychlení rozvoje(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. dubna 2017 o stěžejní iniciativě EU pro oděvní průmysl(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2017 o přezkumu Evropského konsensu o rozvoji(14),

–  s ohledem na svou zprávu o dopadu mezinárodního obchodu a obchodních politik EU na globální hodnotové řetězce(15),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 ze dne 20. října 2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o sociální odpovědnosti podniků v dohodách o mezinárodním obchodu(17),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2016 o výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2015 a o politice Evropské unie v této oblasti(18),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2016 o zvýšení účinnosti rozvojové spolupráce(19),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 o odpovědnosti podniků za závažné porušování lidských práv ve třetích zemích(20),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o boji proti obchodování s lidmi ve vnějších vztazích EU(21),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. dubna 2016 o soukromém sektoru a rozvoji(22),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2015 o výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2014 a o politice Evropské unie v této oblasti(23),

–  s ohledem na studii zadanou podvýborem pro lidská práva na téma „Provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv“(24),

–  s ohledem na otázku místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Komisi a Radě o příspěvku EU k závaznému nástroji OSN, který by upravoval činnost nadnárodních společností a dalších podniků z hlediska lidských práv (O-000074/2018 – B8‑0402/2018, O-000075/2018 – B8-0403/2018 and O-000078/2018 – B8‑0404/2018),

 

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro rozvoj,

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že EU je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv; vzhledem k tomu, že na těchto zásadách spočívá i činnost Unie na mezinárodní scéně (včetně její politiky v oblasti rozvoje a obchodní politiky) v souladu se soudržností politik ve prospěch rozvoje, která je zakotvena v článku 208 Smlouvy o fungování Evropské unie; vzhledem k tomu, že podle článku 208 SFEU musí být tato zásada respektována ve veškeré vnější činnosti Unie;

B.  vzhledem k tomu, že Evropská unie je normativní a ekonomickou mocností a že tudíž musí zaujmout vedoucí úlohu při šíření osvědčených postupů a vypracovávání globálních norem;

C.  vzhledem k tomu, že provádění Agendy 2030 předpokládá, že hospodářský rozvoj půjde ruku v ruce se sociální spravedlností, řádnou správou, dodržováním lidských práv včetně práv sociálních a práva na lidskou důstojnost a svobodu pro všechny, jakož i s vysokými pracovněprávními a environmentálními normami; vzhledem k tomu, že udržitelný rozvoj, obchod a lidská práva se mohou vzájemně ovlivňovat a posilovat;

D.  vzhledem k tomu, že povinnosti v oblasti lidských práv mají v první řadě jednotlivé státy; vzhledem k tomu, že ačkoli státy nejsou samy o sobě odpovědné za porušování lidských práv soukromými subjekty, lze mít za to, že své závazky vyplývající z mezinárodního práva v oblasti lidských práv porušují, pokud nepřijaly vhodné kroky náležité péče za účelem předcházení, vyšetřování, trestání a odškodňování případů porušování lidskoprávních norem soukromými subjekty; vzhledem k tomu, že státy mají obvykle pravomoc o těchto opatřeních rozhodovat s využitím politických kroků, právních předpisů, nařízení a soudních rozhodnutí;

E.  vzhledem k tomu, že náležitá péče je konceptem, s nímž pracují pokyny OECD pro nadnárodní společnosti(25)

F.  vzhledem k tomu, že státy by měly na svém území resp. ve své jurisdikci plnit své povinnosti v oblasti lidských práv; vzhledem k tomu, že státy by měly jasně formulovat očekávání, že povinnost chránit znamená povinnost regulovat všechny podniky usazené na jejich území nebo spadající do jejich jurisdikce ve snaze zajistit, aby ve veškeré své činnosti dodržovaly lidská práva, a to i ve svých dceřiných společnostech, ve společnostech, které kontrolují, a v subjektech ve svých dodavatelských řetězcích v celosvětovém měřítku;

G.  vzhledem k tomu, že obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, o nichž panuje v Radě pro lidská práva konsenzus, zůstávají autoritativním rámcem pro prevenci a řešení rizika, že obchodní činnost bude spojena s negativními dopady na lidská práva, a vzhledem k tomu, že v roce 2017 zadal podvýbor pro lidská práva Evropského parlamentu studii o provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, z níž jasně vyplývá, že členské státy EU jsou v celosvětovém srovnání nejdále co do uplatňování těchto zásad a přijaly či se chystají přijmout nejvyšší počet národních akčních plánů;

H.  vzhledem k tomu, že obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv se vztahují na všechny státy a na všechny obchodní podniky na nadnárodní úrovni i jiné podniky, bez ohledu na jejich velikost, odvětví, umístění, vlastnictví a strukturu, a jsou založeny na třech pilířích rámce OSN „chránit, respektovat, napravovat“, jimiž jsou: 1) povinnost státu chránit osoby před porušováním lidských práv, jehož se dopouštějí třetí strany včetně podniků; 2) odpovědnost podniků za dodržování lidských práv; a 3) větší přístup obětí k účinné nápravě, jak soudní, tak mimosoudní; zdůrazňuje, že i když nejsou obecné zásady OSN právně závazné, jsou široce uznávány a podporovány a jsou základem pro politické přístupy k otázce vztahu podnikání a lidských práv v mezinárodním měřítku; je třeba uznat následující principy: stávající povinnosti jednotlivých států dodržovat, chránit a naplňovat základní svobody; úlohu podniků jako specializovaných orgánů společnosti, které vykonávají speciální funkce, na něž je kladen požadavek, aby dodržovaly všechny příslušné právní předpisy a lidská práva; práva a povinnosti musí být v případě jejich porušování vyváženy odpovídajícími a účinnými opravnými prostředky; vzhledem k tomu, že z dostupných údajů a informací vyplývá, že tam, kde se uplatňují obecné zásady OSN, se výskyt případů porušování lidských práv v souvislosti s činností podniků snižuje;

I.  vzhledem k tomu, že iniciativa OSN Global Compact žádá podniky, aby v rámci své sféry vlivu přijaly, podporovaly a schválily soubor nejdůležitějších hodnot týkajících se lidských práv, pracovních norem, životního prostředí a boje proti korupci, zavázaly se k jejich dodržování a dobrovolně se jimi řídily při svých obchodních operacích;

J.  vzhledem k tomu, že společnosti jsou jedním z hlavních aktérů hospodářské globalizace, finančních služeb a mezinárodního obchodu a žádá se po nich, aby dodržovaly všechny příslušné právní předpisy a platné mezinárodní smlouvy a lidská práva; vzhledem k tomu, že tyto podniky a nadnárodní korporace mohou někdy způsobovat porušování lidských práv nebo k němu přispívat a ovlivňovat práva zranitelných skupin, jako jsou menšiny, původní obyvatelstvo, ženy a děti, nebo přispívat k problémům se životním prostředím; vzhledem k tomu, že mohou také hrát významnou úlohu tím, že budou poskytovat pozitivní podněty v oblasti podpory lidských práv, demokracie, environmentálních norem a sociální odpovědnosti podniků;

K.  vzhledem k tomu, že mezi právy a povinnostmi nadnárodních společností existuje asymetrie, zejména ve smlouvách o ochraně investic, v nichž jsou investorům přiznávána rozsáhlá práva, jako je právo na „spravedlivé a rovné zacházení“, která nemají vždy protějšek v odpovídajících závazných a vymahatelných povinnostech, pokud jde o dodržování lidských práv, pracovněprávních předpisů a právních předpisů na ochranu životního prostředí během celého dodavatelského řetězce;

L.  vzhledem k tomu, že se uznává, že evropské podniky působící celosvětově a jdoucí příkladem pomocí nediskriminační podnikové kultury mají dlouhodobý pozitivní dopad na lidská práva;

M.  vzhledem k tomu, že EU v zájmu jednoty svých vnitřních a vnějších politik hraje vůdčí úlohu při vyjednávání a provádění řady iniciativ globální odpovědnosti, které jdou ruku v ruce s podporou a dodržováním mezinárodních norem v oblasti podnikání a lidských práv; vzhledem k tomu, že EU a její členské státy se rovněž účastní řady instrumentů, jako jsou obecné zásady OSN z roku 2011 a doporučení Rady Evropy o lidských právech a podnikání z roku 2016;

N.  vzhledem k tomu, že v posledních letech začala EU a její členské státy přijímat právní předpisy, které zvyšují odpovědnost podniků a vkládají do právního řádu prvky tzv. řádné péče v oblasti lidských práv (human rights due diligence, HRDD), což přispívá k vytvoření globálních norem, nicméně je třeba tuto praxi dále rozvíjet, mimo jiné ve vztahu k nařízení EU o tzv. konfliktních minerálech a ke směrnici o uvádění nefinančních informací (NFR) a nařízení o dřevě (EUTR); vzhledem k tomu, že Evropská komise nejevila ochotu předložit další návrhy právních předpisů pro odvětví jako například výroba oděvů, a to i přes opakované výzvy Evropského parlamentu; vzhledem k tomu, že množství vnitrostátních legislativních podnětů by mohlo vést k neefektivnímu právnímu prostředí a nerovným podmínkám v EU; vzhledem k tomu, že rozumným krokem vpřed by v tomto směru mohla být závazná smlouva OSN;

O.  vzhledem k tomu, že oběti případů porušování lidských práv, kterého se dopouštějí i podniky z EU, mohou uplatňovat nárok na odškodnění u domácích soudů v EU na základě nařízení (EU) č. 1215/2012; vzhledem k tomu, že ustanovení tohoto nařízení vyžadují silnější mezinárodní rámec ke zvýšení jejich efektivity, pokud jde o postižené strany, přičemž musí být zajištěny „rovné podmínky“ pro velké společnosti se sídlem v EU a pro ty, které v EU sídlo nemají;

P.  vzhledem k tomu, že na světě dosud chybí celostní přístup k odpovědnosti podniků za porušování lidských práv a vzhledem k tomu, že oběti porušování lidských práv, do něhož jsou zapojeny nadnárodní společnosti, se potýkají s mnohými překážkami v přístupu k opravným prostředkům, včetně soudních opravných prostředků a záruk, že se újma již nebude opakovat; vzhledem k tomu, že tyto překážky v přístupu k opravným prostředkům představují další závažné porušení lidských práv; vzhledem k tomu, že celostní přístup by ve spojení s nárůstem počtu vnitrostátních iniciativ pro posílení náležité péče poskytl právní jistotu jak podnikům, tak jednotlivcům;

Q.  vzhledem k tomu, že nerovnost s sebou často nese i vysokou míru zranitelnosti žen vůči porušování lidských práv a že při hledání přístupu k opravným prostředkům čelí ženy specifické zátěži;

R.  vzhledem k tomu, že podle stanoviska Agentury pro základní práva z roku 2017 je možné udělat více pro zajištění účinného soudního a mimosoudního přístupu k nápravě porušování lidských práv v souvislosti s podnikáním v EU i za jejími hranicemi, a to i tím, že bude obětem poskytnuta další pomoc v přístupu k soudům a možnost podávat hromadné žaloby, díky čemuž snadněji unesou důkazní břemeno; vzhledem k tomu, že by měla být pro společnosti, mimo jiné i pro mateřské společnosti, zpřísněna povinnost náležité péče ve vztahu k dodržování lidských práv v pobočkách nebo v rámci dodavatelského řetězce;

S.  vzhledem k tomu, že Listina základních práv EU stanoví jak vnitrostátní, tak extrateritoriální závazky pro státy, pokud jde o jejich povinnost zajistit obětem porušování lidských práv přístup k soudním opravným prostředkům;

T.  vzhledem k tomu, že systém odpovědnosti podniků za porušování lidských práv je v současné době na půdě OSN předmětem jednání v rámci mezivládní pracovní skupiny Rady pro lidská práva (OEIGWG), jejíž mandát není časově omezen; tato skupina, zřízená na Valném shromáždění OSN v roce 2014, se zabývá vztahem nadnárodních společností a dalších podniků k lidským právům; vzhledem k tomu, že EU a její členské státy hrají v OEIGWG důležitou úlohu a že Rada neudělila Komisi žádný mandát k vyjednávání jménem Evropské unie v OEIGWG;

1.  konstatuje, že v důsledku globalizace a rostoucí internacionalizace obchodních aktivit a dodavatelských řetězců se zvyšuje význam úlohy, kterou podniky hrají při zajišťování dodržování lidských práv, přičemž již nyní platí, že pro zamezení porušování lidských práv ve třetích zemích zásadně důležité mezinárodní normy, pravidla a spolupráce;

2.  je toho názoru, že by se nadnárodní korporace měly zdržovat financování a provádění komerčních i nekomerčních činností, které by mohly posilovat radikalizaci nebo extremismus, zejména pokud se jedná o manipulaci náboženského vyznání, a měly by se rovněž zdržovat veškeré přímé či nepřímé podpory jakékoli skupiny, která propaguje, podporuje nebo ospravedlňuje násilí;

3.  je pevně přesvědčen o tom, že soukromý sektor je významným partnerem při dosahování cílů udržitelného rozvoje a při mobilizaci dodatečných zdrojů pro rozvoj; zdůrazňuje, že vzhledem ke své stále důležitější úloze v rozvojové spolupráci musí subjekty soukromého sektoru sladit svou činnost se zásadami účinnosti rozvoje a řídit se zásadami odpovědnosti podniků po celou dobu životního cyklu projektů;

4.  připomíná, že klíčovým prvkem druhého pilíře obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv je náležitá péče (due diligence); zdůrazňuje, že správně prováděná náležitá péče může rovněž pomoci rozšířit přístup k opravným prostředkům; vybízí EU a její členské státy k tomu, aby usilovaly o přijetí uceleného rámce, který stanoví závazné požadavky pro podniky týkající se náležité péče v oblasti lidských práv;

5.  připomíná, že pokud bude proces vytváření národních akčních plánů vhodně koncipován a pokud bude přizpůsoben místním podmínkám, může nejen přispět k účinnému provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, ale i k posílení vnitrostátních mechanismů ochrany lidských práv;

6.  opakovaně vyzývá zástupce EU k tomu, aby uvedené zásady OSN a další mezinárodní standardy týkající se sociální odpovědnosti podniků soustavně nastolovaly při dialozích o lidských právech s třetími zeměmi;

7.  rozhodně se vyslovuje pro důsledné provádění zásad OSN v EU i za jejími hranicemi, které byly jednomyslně schváleny Radou v červnu 2011, a vyzývá EU a členské státy, aby vypracovaly a přijaly ambiciózní, avšak proveditelný plán EU a národní akční plány, v nichž budou srozumitelně vyjádřena očekávání kladená na vlády a všechny druhy podniků v zájmu rychlého, účinného a komplexního provádění uvedených zásad; je toho názoru, že by národní akční plány měly obsahovat ukazatele pro posouzení dosažených úspěchů; rovněž zdůrazňuje, že by EU měla zajistit nezávislé a pravidelné vzájemné hodnocení národních akčních plánů členských států i dosaženého pokroku, zejména v zájmu usnadnění přístupu k opravným prostředkům; připomíná, že uvedené obecné zásady lze pro účely řešení jejich nedostatků doplnit o souběžné, právně závazné iniciativy;

8.  považuje za politováníhodné, že stále chybí celosvětový přístup k tomu, jakým způsobem mají nadnárodní společnosti dodržovat lidská práva a zajistit dostupnost opravných mechanismů, což by mohlo přispět k beztrestnosti nadnárodních korporací za porušování lidských práv, a tedy i k oslabení práv a důstojnosti jednotlivců; lituje, že obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv nejsou součástí právně vymahatelných nástrojů; připomíná, že důvodem jejich nedostatečného uplatňování je podle všeobecného názoru jejich právně nezávazný charakter, stejně jako je tomu u jiných mezinárodně uznávaných norem;

9.  se znepokojením konstatuje, že přetrvávají i nadále překážky v přístupu k soudním opravným prostředkům, zvláště v případě nadnárodních korporací, neboť pro poškozené je kupříkladu obtížné určit příslušný soud, chybí trestněprávní úprava určitých situací, v nichž dochází k porušování lidských práv, či dochází ke korupci, která může mařit soudní řízení v rozvojových zemích; připomíná, že důležité jsou rovněž vhodné mimosoudní opravné prostředky, jichž se ovšem často nedostává; vyzývá vlády států, aby vystupňovaly své úsilí a skrze soudní, správní, legislativní nebo jiné vhodné prostředky zajistily, aby v případě, že na jejich území či v jejich jurisdikci dojde k porušování lidských práv, měli poškození přístup k účinným opravným prostředkům;

10.  opakuje, že je naléhavě nutné, aby byla na všech úrovních, tedy na vnitrostátní, evropské i mezinárodní úrovni, vyvíjena efektivní a vnitřně soudržná činnost s cílem řešit porušování lidských práv nadnárodními společnostmi, zajistit přístup k opravným prostředkům, odstraňovat právní problémy vyplývající z nadnárodního charakteru podniků a korporací a z rostoucí komplexity globálních hodnotových řetězců nadnárodních společností a související nejistoty, pokud jde o odpovědnost za porušování lidských práv; opětovně zdůrazňuje, že je zapotřebí v plné míře zavést extrateritoriální závazky pro státy, jak je uvedeno v maastrichtských zásadách, a stavět na různých nástrojích Rady Evropy, zejména na Evropské úmluvě o lidských právech; v obecnější rovině naléhavě žádá EU o to, aby v souladu s doporučeními obsaženými ve stanovisku agentury FRA z roku 2017 zahájila iniciativy s cílem rozšířit přístup k opravným prostředkům v extrateritoriálních případech;

11.  klade důraz na princip přednosti lidských práv v mezinárodním právu, zakotvený v článku 103 Charty OSN, a poukazuje na to, že je nutné tento princip konsolidovat prostřednictvím jasného systému, v němž by povinnosti v oblasti lidských práv měly jednoznačně přednost před jinými typy závazků a který by obsahoval ustanovení o vhodných mechanismech k prosazování lidskoprávních norem, monitorování a opravných prostředcích ve spojení s přiměřenými sankcemi a kompenzacemi v případě porušení; trvá na tom, že tento přístup je nezbytný k odstranění nerovnováhy způsobené globalizací a k tomu, aby se lidská práva a planeta staly prvořadou záležitostí; zdůrazňuje, že koordinace a výměna informací a osvědčených postupů může pozitivně přispívat k iniciativám podniků, které se rozhodly dodržovat lidská práva a sociální a environmentální normy;

12.  zdůrazňuje, že zavedení sociální odpovědnosti podniků na základě dobrovolnosti by mohlo vytvořit prostředí, v němž by podniky, které se rozhodnou mezinárodní normy uplatňovat, byly v konkurenční nevýhodě; zdůrazňuje, že to samo o sobě nestačí k tomu, aby bylo zajištěno plné dodržování mezinárodních norem a závazků;

13.  vítá v této souvislosti zahájení činnosti v rámci Organizace spojených národů prostřednictvím OEIGWG, jejímž účelem je vytvoření závazného nástroje OSN pro nadnárodní společnosti a další podniky z hlediska lidských práv, a domnívá se, že v oblasti podpory a ochrany lidských práv je to nezbytný krok vpřed;

14.  zdůrazňuje, že závazná smlouva by měl vycházet z rámce vytvořeného obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv a měla obsahovat tyto prvky: vymezení závazných požadavků náležité péče pro nadnárodní společnosti a další podniky, a to i pokud jde o jejich dceřiné společnosti; uznání extrateritoriálních závazků států v oblasti lidských práv; uznání trestní odpovědnosti podniků; mechanismy koordinace a spolupráce mezi státy v oblasti vyšetřování, stíhání v přeshraničních případech a vymáhání práva; zřízení mezinárodních soudních a mimosoudních mechanismů pro dohled a prosazování práva; je toho názoru, že nový nástroj by měl státům uložit povinnost přijmout regulační opatření, která by od podniků vyžadovala, aby v souvislosti s lidskými právy uplatňovaly politiky a postupy náležité péče, a navrhuje, aby byla tato povinnost uplatňována buď v zemi, kde tato škoda vznikla, nebo v zemi, kde má mateřská společnost sídlo či kde vykonává podstatnou část svých činností;

15.  vyzývá členské státy OSN, aby zajistily, že proces jednání nebude ovlivňován komerčními a jinými podobnými zájmy, tak jako to činí Světová zdravotnická organizace (WHO) a jak je stanoveno v čl. 5 odst. 3 Rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku (WHO FCTC), včetně přísných etických pravidel k zamezení střetů zájmů a neetického lobbingu, a žádá státy, aby uplatňovaly přitom plnou transparentnost ohledně styků účastníků jednání se zástupci průmyslu;

16.  připomíná, že v průběhu celého procesu je třeba zaujmout přístup zohledňující rovnost pohlaví a věnovat zvláštní pozornost zranitelným skupinám, jako jsou původní obyvatelé a děti;

17.  připomíná, že Parlament vyjádřil tomuto multilaterálnímu procesu v OEIGWG svou jednoznačnou podporu v osmi různých usneseních;

18.  poukazuje na to, že je velmi důležité, aby se EU a její členské státy do tohoto mezivládního procesu aktivně zapojily prostřednictvím vytvoření pracovní skupiny, jíž by se účastnily všechny příslušné útvary Komise, ESVČ, pracovní skupiny pro lidská práva v rámci Rady (COHOM) a příslušných výborů Evropského parlamentu, a to na základě zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje;

19.  znovu připomíná svoji výzvu EU a členským státům, aby zahájily skutečné a konstruktivní jednání v tomto mezivládním procesu s cílem dokončit mandát OEIGWG; zdůrazňuje, že je nesmírně důležité, aby EU konstruktivně přispěla k dosažení účinné závazné dohody s cílem efektivně řešit odpovědnost podniků za porušování lidských práv a související problémy;

20.  vyzývá členské státy OSN, aby zajistily, že jednání vedoucí k uzavření smlouvy budou vedena transparentním způsobem na základě konzultací s celou řadou nositelů práv, jichž se smlouva potenciálně týká, včetně organizací občanské společnosti a platforem sdružujících oběti; vyzývá EU a členské státy, aby v rámci svého vyjednávacího postoje zaujímaly smysluplně genderový přístup;

21.  vyzývá EU, aby zajistila, aby každá revize nebo budoucí strategický dokument související se strategickým rámcem a akčním plánem EU pro lidská práva a demokracii zahrnoval jasné cíle a měřitelná kritéria pro účast EU na jednání o smlouvě OSN;

22.  rozhoduje, že bude nadále úzce sledovat proces jednání otevřené mezivládní pracovní skupiny OSN;

23.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost.

 

 

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0298.

(2)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0230.

(3)

http://www.etoconsortium.org/nc/en/main-navigation/library/maastricht-principles/?tx_drblob_pi1%5BdownloadUid%5D=23

(4)

Stanovisko agentury FRA – 1/2017 [B-HR].

(5)

http://www.etoconsortium.org/nc/en/main-navigation/library/maastricht-principles/?tx_drblob_pi1%5BdownloadUid%5D=23

(6)

https://www.unglobalcompact.org/

(7)

Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1.

(8)

Úř. věst. L 330, 15.11.2014, s. 1.

(9)

Úř. věst. L 130, 19.5.2017, s. 1.

(10)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0066.

(11)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0494.

(12)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0448.

(13)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0196.

(14)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0026.

(15)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0330.

(16)

Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 23.

(17)

Přijaté texty, P7_TA(2010)0446.

(18)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0502.

(19)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0437.

(20)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0405.

(21)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0300.

(22)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0137.

(23)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0470.

(24)

http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2017/578031/EXPO_STU(2017)578031_EN.pdforhttp://www.europarl.europa.eu/thinktank/en/document.html?reference=EXPO_STU%282017%29578031

(25)

http://www.oecd.org/corporate/mne/48004323.pdf

Poslední aktualizace: 3. října 2018Právní upozornění