Postup : 2018/2900(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0552/2018

Předložené texty :

B8-0552/2018

Rozpravy :

Hlasování :

PV 29/11/2018 - 8.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0475

NÁVRH USNESENÍ
PDF 475kWORD 60k
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0551/2018
27.11.2018
PE631.545v01-00
 
B8-0552/2018

předložený na základě prohlášení Rady a Komise

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,


o skandálu „cum-ex“: finanční trestná činnost a mezery v platném právním rámci (2018/2900(RSP))


Pervenche Berès, Peter Simon, Jeppe Kofod za skupinu S&D
Miguel Urbán Crespo, Dimitrios Papadimoulis za skupinu GUE/NGL
Sven Giegold za skupinu Verts/ALE

Usnesení Evropského parlamentu o skandálu „cum-ex“: finanční trestná činnost a mezery v platném právním rámci (2018/2900(RSP))  
B8‑0552/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 4 a 13 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na články 115 a 116 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na unii kapitálových trhů, jedním z jejíchž primárních cílů je zajištění „integrity, průhlednosti, účinnosti a řádného fungování finančních trhů“,

–  s ohledem na čl. 1 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy)(1) (dále jen „nařízení o orgánu ESMA“), které orgánu ESMA ukládá přispívat k zajištění integrity, průhlednosti, účinnosti a řádného fungování finančních trhů,

–  s ohledem na článek 9 nařízení o orgánu ESMA, kterým se přiznává tomuto orgánu vedoucí úloha při prosazování průhlednosti a spravedlivých podmínek na finančních trzích, sledování finančních činností, vydávání doporučení a varování a dočasného zákazu nebo omezení takovýchto činností, pokud představují hrozbu pro dosažení cílů stanovených v článku 1,

–  s ohledem na čl. 22 odst. 4 nařízení o orgánu ESMA, jakož i na čl. 22 odst. 4 nařízení (EU) č. 1093/2010(2) ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA), který stanoví, že na žádost Parlamentu může orgán pro bankovnictví „provádět šetření u určitého typu finanční činnosti nebo typu produktu nebo způsobu chování s cílem posoudit případné hrozby pro integritu finančních trhů či stabilitu finančního systému a doporučit dotčeným příslušným orgánům vhodná opatření“,

–  s ohledem na článek 31 nařízení o orgánu ESMA, které stanoví, že orgán ESMA „plní obecnou úlohu koordinátora mezi příslušnými orgány, zejména v případě, že by nepříznivý vývoj mohl potenciálně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu finančního systému Unie“,

–  s ohledem na článek 40 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů(3), který svěřuje orgánu ESMA pravomoc zasáhnout s cílem dočasně zakázat nebo omezit uvádění na trh, distribuci nebo prodej určitých finančních nástrojů či určitý typ finanční činnosti či praktiky, pokud a) navržené opatření řeší významné ohrožení pro řádné fungování a integritu finančních či komoditních trhů nebo stabilitu celého finančního systému v Unii nebo jeho části, b) hrozbu neřeší regulační požadavky podle práva Unie použitelné na příslušný finanční nástroj nebo činnost a c) příslušné orgány nepřijaly opatření k řešení dané hrozby nebo přijatá opatření na tuto hrozbu nereagují dostatečně,

–  s ohledem na zjištění o skandálu „cum-ex“, která učinilo konsorcium investigativních novinářů vedené německou neziskovou mediální organizací CORRECTIV dne 18. října 2018,

–  s ohledem na čtvrtý vyšetřovací výbor německého Spolkového sněmu, který skandál prošetřuje a jehož činnost vyvrcholila zprávou(4) z června 2017,

–  s ohledem na šetření německých a dánských správců daně,

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 25. listopadu 2015(5) a ze dne 6. července 2016(6) o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2015 obsahující doporučení Komisi o zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence do politik v oblasti daně z příjmu právnických osob v Unii(7),

–  s ohledem na své doporučení Radě a Komisi ze dne 13. prosince 2017 v návaznosti na vyšetřování praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků(8),

–  s ohledem na rozhodnutí ze dne 1. března 2018(9) o zřízení zvláštního výboru pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (TAX3) a o definici jeho povinností, početního složení a délky mandátu,

–  s ohledem na svou rozpravu na plenárním zasedání dne 23. října 2018 o skandálu „cum-ex“,

–  s ohledem na společnou schůzi výborů ECON a TAX3 ze dne 26. listopadu 2018,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že pro obchody typu „cum-ex“ je typický rychlý obchod s akciemi s („cum“) dividendovými právy a bez („ex“) nich ze strany bank a burzovních makléřů, aby bylo možné utajit totožnost skutečného vlastníka; vzhledem k tomu, že tyto režimy umožnily oběma stranám nárokovat si slevy na dani z kapitálových zisků, která však byla uhrazena pouze jednou;

B.  vzhledem k tomu, že ačkoliv je obtížné vypočítat maximální částku vzniklé škody, jelikož řada akcí byla zahájena na konci 90. let 20. století a je již poměrně dlouhou dobu promlčená, odhaduje se, že celková škoda skandálu „cum-ex“ vzniklá dotčeným členským státům dosahuje alespoň 55 miliard EUR, což představuje asi jednu třetinu celkového rozpočtu EU na rok 2017;

C.  vzhledem k tomu, že tyto obchodu údajně vymyslel německý právník Hanno Berger, který bojuje proti nařčením, že transakce „cum-ex“, na kterých pracoval, byly nelegální; vzhledem k tomu, že pan Berger byl obviněn u wiesbadenského soudu za to, že údajně obdržel nenáležité vrácení daně z obchodů, které byly oceněny na 15,8 miliardy EUR (18 miliard USD) a které podle žaloby stály správce daně 106 milionů EUR; vzhledem k tomu, že státní zástupci v Německu údajně vyšetřují úlohu desítek bank, makléřských společností, účetních společností a advokátních kanceláří, které se na obchodech podílely;

D.  vzhledem k tomu, že skandál „cum-ex“ prokázal, že v Evropě dochází v nebývalé míře k profesionální a organizované finanční trestné činnosti, přičemž subjekty, které se na ní podílely, údajně využily mezery v přeshraničním zdanění a zákonné praktiky obchodování, které akcionářům umožňují nárokovat si dvojí vlastnictví týchž akcií;

E.  vzhledem k tomu, že se uvádí, že se do těchto praktik trestné činnosti zapojily finanční instituce z Německa i z jiných členských států EU, včetně několika známých obchodních bank;

F.  vzhledem k tomu, že v roce 2016 bylo odhaleno, že dánský daňový orgán nekonal přes četná varování, že zahraniční společnosti zneužívají dánské daňové předpisy a padělají dokumenty, aby mohly podvodně zažádat o vrácení daně z dividend, přičemž se odhaduje, že toto zneužívání stálo dánského správce daně více než 1,5 miliardy EUR(10);

G.  vzhledem k tomu, že německá vláda si údajně byla řadu let vědoma těchto podvodných daňových praktik, ale ostatní členské státy informovala až v roce 2015; vzhledem k tomu, že německé ministerstvo financí údajně prohlásilo, že si je vědomo 418 samostatných případů daňových podvodů „cum-ex“, jejichž souhrnná hodnota činí 5,7 miliardy EUR;

H.  vzhledem k tomu, že závěrečná zpráva čtvrtého vyšetřovacího výboru Spolkového sněmu, jakož i německé soudy dospěly k závěru, že daňové praktiky, jako jsou obchody „cum-ex“, které zahrnují prodeje na krátko, jsou nezákonné a že sdružení německých bank problém zhoršilo, místo aby jej pomohlo vyřešit;

I.  vzhledem k tomu, že vliv podnikatelské lobby, jak se ukázalo v této i v jiných věcech, hluboce prorůstá do vnitrostátních i evropských institucí, o čemž svědčí zprávy, že v poradních skupinách poskytujících poradenství Evropské centrální bance převládají zástupci bankovního odvětví(11) a že největší účetní firmy se výrazně zapojují do tvorby politik EU(12);

J.  vzhledem k tomu, že vyšetřování ze strany konsorcia evropských novinářů určilo za hlavní cílové trhy pro obchodní praktiky „cum-ex“ Německo, Dánsko, Španělsko, Itálii a Francii, za nimiž se umístily Norsko, Finsko, Polsko, Dánsko, Nizozemsko, Rakousko a Česká republika, a vzhledem k tomu, že tyto praktiky mohly zahrnovat neznámý počet členských států EU, jakož i zemí Evropského sdružení volného obchodu (například Švýcarsko);

K.  vzhledem k tomu, že veřejné orgány nebyly schopny nebo ochotny provést hloubkové šetření ohledně informací, které sdíleli státní zástupci z jiných členských států ohledně skandálu „cum-ex“;

L.  vzhledem k tomu, že v případě arbitráže u dividend, na niž poukázal skandál „cum-ex“, vyvstává skutečnost, že finanční instituce, hedgeové fondy, kapitáloví obchodníci, právníci a velké mezinárodní firmy působící v oblasti daňového poradenství, z nichž někteří jsou velkými a významnými hráči na evropském kapitálovém trhu, tyto praktiky aktivně propagovali;

M.  vzhledem k tomu, že v jádru tohoto skandálu stojí jednotky pro speciální účel, protože investiční bankéři a hedgeové fondy vytvářeli jednotky pro speciální účel, které následně prodali obchodníci investorům, přičemž banky poskytly úvěry, čímž se znásobil objem obchodů až dvacetinásobně;

N.  vzhledem k tomu, že skutečnost, že zahraniční investoři mají nárok na vrácení daně z dividend vybírané srážkou, hraje ve skandálu ústřední roli;

O.  vzhledem k tomu, že v prosinci 2017 Komise předložila nové pokyny pro daně placené srážkou s cílem zjednodušit postupy pro přeshraniční investory v EU a současně vybídla členské státy, aby přijaly systémy úlevy na dani vybírané srážkou u zdroje; vzhledem k tomu, že tento nový kodex chování pro daně vybírané srážkou(13), který jen okrajově zmiňuje riziko podvodů a navrhuje, aby se podvody řešily pomocí systémů IT nebo úlevou u zdroje, urychluje vnitrostátní procesy pro schválení žádostí o vrácení daně vybírané srážkou;

P.  vzhledem k tomu, že Komise zdůrazňuje, že nový kodex chování týkající se daně vybírané srážkou má odstranit riziko podvodného chování, jako je dvojí žádost o vrácení daně a neoprávněné žádosti o vrácení daně nebo žádosti o úlevu; avšak vzhledem k tomu, že v souvislosti se skandálem „cum-ex“ je, zdá se, zjevné, že úleva u zdroje zvýší riziko dvojího nezdanění nebo nulového zdanění;

Q.  vzhledem k tomu, že využívání daní vybíraných srážkou je základní nástroj, který mohou členské státy použít k jednostrannému zakročení proti erozi základu daně a přesouvání zisků, a je třeba je náležitě používat;

R.  vzhledem k tomu, že se za uplynulých 25 let ukázala jako významná, pokud jde o zveřejňování citlivých informací, které jsou ústředním bodem veřejného zájmu, úloha oznamovatelů;

S.  vzhledem k tomu, že mandát Zvláštního výboru pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (TAX3) výslovně zahrnuje veškerý relevantní vývoj v oblasti působnosti výboru, k němu dojde během jednoho funkčního období;

1.  rozhodně odsuzuje daňové podvody, krádež peněz evropských daňových poplatníků a praktiky vyhýbání se daňovým povinnostem, pro něž jsou typické systémy obchodování zahrnující arbitráž u dividend, na něž poukázal skandál „cum-ex“, a jež podrývají základ daně několika členských států, čímž připravují občany o velmi důležité veřejné statky a poskytování sociálních služeb;

2.  zdůrazňuje, že podle směrnice EU o boji proti praní peněz(14) jsou „daňové trestné činy“ související s přímými a nepřímými daněmi zahrnuty do širší definice „trestné činnosti“ a považují se za predikativní trestné činy v oblasti praní peněz;

3.  se znepokojením konstatuje, že skandál „cum-ex“ otřásl důvěrou občanů v unijní a vnitrostátní daňové systémy, a zdůrazňuje, jak je důležité obnovit důvěru veřejnosti a zajistit, aby se újma, k níž došlo, neopakovala;

Evropské orgány dohledu

4.  vyzývá Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) a Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), aby provedly šetření v souladu s článkem 22 nařízení o orgánu ESMA a o orgánu EBA ohledně využívání složitých finančních opatření za účelem agresivního vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků, včetně veškerých forem arbitráže u dividend, a to s cílem posoudit hrozbu, kterou mohou představovat pro integritu finančních trhů a stabilitu finančního systému;

5.  doporučuje, aby se v rámci šetření zjistilo, kde selhala koordinace a dohled orgánů finančního dohledu, burzy cenných papírů a správců daně v různých členských státech, což umožnilo, aby tyto systémy krádeže daní fungovaly řadu let a nebyly odhaleny;

6.  doporučuje, aby se v rámci šetření analyzovala, změřila, popsala a určila úloha jednotlivých subjektů na trhu – bank, investičních společností, správců aktiv, pojišťoven, správců hedgeových fondů a depozitářů – a jejich podíl v rámci hodnotového řetězce, který tyto obchody vytvořily;

7.  doporučuje, aby se v rámci šetření stanovila právní povaha fondů používaných k tomuto účelu, sledoval jejich původ a konečný příjemce a přezkoumaly se licence účastníků trhu, kteří se zapojili do těchto podvodných obchodních praktik;

8.  navrhuje, aby součástí šetření byla doporučení opatření, která mají příslušné orgány podniknout, a aby byly výsledky a závěry šetření zveřejněny;

9.  vyzývá Radu, aby uplatnila článek 18 nařízení o orgánu ESMA a o orgánu EBA s cílem zajistit rychlou a koordinovanou evropskou reakci s ohledem na závazek orgánu ESMA a EBA zasáhnout kvůli pokračující hrozbě pro integritu evropského finančního systému vzhledem ke zjevně přeshraniční povaze těchto ujednání;

10.  vyzývá k podniknutí koordinovaného celoevropského šetření skandálu, k zajištění výměny informací a případně ke společné vyšetřovací činnosti mezi správci daně a donucovacími orgány a orgány státních zástupců v dotčených členských státech;

11.  vyzývá k tomu, aby vnitrostátní a evropské orgány dohledu získaly mandát prošetřit praktiky vyhýbání se daňovým povinnostem, protože představují riziko pro finanční stabilitu a integritu vnitřního trhu;

Šetření a sankce

12.  vyzývá členské státy, které byly označeny za údajné hlavní cílové trhy pro obchodní praktiky zahrnující arbitráž u dividend, konkrétně pak Německo, Dánsko, Španělsko, Itálii, Francii, Finsko, Polsko, Nizozemsko, Rakousko, Norsko a Českou republiku, aby i nadále vyšetřovaly možné podvody a jiné praktiky prováděné finančními institucemi, právníky, účetními a daňovými poradci v jejich jurisdikcích;

13.  vyzývá všechny členské státy, aby důkladně vyšetřily a analyzovaly praktiky vyplácení dividend ve svých jurisdikcích, aby nalezly mezery ve svých daňových zákonech, které zavdávají příležitost ke zneužití ze strany daňových podvodníků a subjektů vyhýbajících se daňovým povinnostem, aby analyzovaly možný přeshraniční rozměr těchto praktik a ukončily veškeré škodlivé daňové praktiky;

14.  vybízí vnitrostátní kontrolní úřady, aby provedly audity postupů vrácení daně z kapitálových zisků s ohledem na transakce s dividendami a akciemi s cílem určit možnou újmu vzniklou v důsledku skandálu „cum-ex“ a mezer na vnitrostátní úrovni;

15.  vybízí příslušné orgány, aby zahájily trestněprávní vyšetřování, dočasně zajistily podezřelý majetek, podrobily vyšetřování správní rady, které se mohly zapojit do tohoto skandálu, uložily zúčastněným stranám přiměřené pokuty a sankce a přijaly nutné kroky ke zpětnému získávání veškerých aktiv ukradených z veřejných prostředků;

16.  zdůrazňuje, že je třeba koordinovaného opatření mezi vnitrostátními orgány, aby se zaručilo vrácení všech aktiv ukradených z veřejných prostředků;

17.  zastává názor, že jak pachatelé, tak osoby, které tyto trestné činy umožnily, mezi něž patří nejen daňoví poradci, ale též právníci, účetní a banky, by měli být neprodleně předáni spravedlnosti a měli by čelit trestněprávním sankcím; zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí ukončit beztrestnost bílých límečků a zajistit lepší prosazování finančních nařízení;

Daně

18.  vybízí členské státy, ale přezkoumaly a aktualizovaly daňové dohody mezi členskými státy a se třetími zeměmi s cílem odstranit mezery, které jsou pobídkou pro obchodní praktiky motivované krácením daní za účelem vyhýbání se daňovým povinnostem;

19.  vyzývá Komisi, aby posoudila současný stav všech potenciálně škodlivých úmluv o daních a veškeré případné mezery v pravidlech EU týkajících se společného zdanění mateřských společností a jejich poboček, dále aby předložila nová, vylepšená politická opatření pro boj proti praktikám zahrnujícím arbitráž u dividend a aby podnikla nutné kroky, aby zabránila obchodníkům využívat mezery v daňových zákonech;

20.  vyzývá Komisi, aby přestala povzbuzovat členské státy k přijetí systémů úlevy na dani vybírané srážkou u zdroje;

21.  žádá evropské orgány dohledu, aby zvážily zákaz finančních nástrojů, činností nebo praktik motivovaných snížením daňových povinností, zejména pokud jde o arbitráž u dividend, pokud jejich pachatelé neprokáží, že tato komplexní finanční opatření mají věcný ekonomický účel, jímž není vyhýbání se daňovým povinnostem;

22.  vyzývá k vyšetření úlohy jednotek pro speciální účel a zvláštních účelových jednotek a dále vyzývá Komisi, aby zvážila omezení užívání těchto nástrojů s ohledem na to, že se zjistilo, že velký podíl případů užívání těchto jednotek v tocích přímých zahraničních investic je ukazatelem agresivního daňového plánování(15);

23.  konstatuje, že francouzský senát ve snaze bojovat proti praktice arbitráže u dividend předložil pozměňovací návrh k návrhu rozpočtového zákona, který by umožnil srazit 30 % hodnoty transakce pro příjemce v zahraničí a tato hodnota by se vrátila a posteriori, pokud by příjemci prokázali, že jsou konečným příjemcem; vyzývá evropské normotvůrce, aby posoudili možnost zavedení tohoto opatření na úrovni EU;

Spolupráce a výměna informací

24.  vyjadřuje politování nad skutečností, že tato nová zjištění patrně svědčí o možných nedostatcích stávajících systémů výměny informací a spolupráce mezi orgány členských států v oblasti zdanění a finanční trestné činnosti; připomíná členským státům jejich povinnost podle čl. 4 odst. 3 SEU upřímně, loajálně a rychle spolupracovat; vyzývá vnitrostátní správce daně, aby plně využili potenciál povinné automatické výměny informací v oblasti daní, kterou stanoví postupné změny směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní(16);

25.  lituje skutečnosti, že nedávno přijatá směrnice Rady (EU) 2018/822 ze dne 25. května 2018 (DAC6)(17) by byla neumožňovala výměnu informací o transakcích „cum-ex“, protože by nebyly považovány za transakce podléhající oznamování, a vyzývá k tomu, aby byla směrnice DAC6 změněna tak, aby ukládala povinné zveřejňování systémů arbitráže u dividend, včetně poskytnutí vrácení daně z dividend a z kapitálových zisků;

26.  naléhavě vyzývá správce daně členských států, aby jmenovali jednotné kontaktní místo v souladu s pokyny pracovní skupiny OECD pro sdílené zpravodajství a spolupráci, a vyzývá Komisi, aby zajistila a usnadnila spolupráci mezi nimi s cílem zajistit, že informace týkající se případů s přeshraničním prvkem budou mezi členskými státy sdíleny rychle a účinně;

27.  vyzývá členské státy, aby posílily spolupráci v daňových věcech prostřednictvím automatické výměny informací, jakož i pomocí intenzivnější spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami prostřednictvím sítě FIU.net, a tak zlepšily transparentnost, správní spolupráci a koordinaci a výměnu informací; žádá Komisi, aby zvážila předložení legislativního návrhu o finanční zpravodajské jednotce EU, evropském centru pro společnou vyšetřovací činnost a mechanismu včasného varování;

28.  opakuje výzvu k vytvoření centra EU pro soudržnost a koordinaci daňové politiky v rámci Komise(18) s cílem zajistit účinnou a rychlou spolupráci mezi členskými státy a usnadnění včasného varování v případech, jako je skandál „cum-ex“; vybízí členské státy, aby tuto výzvu podpořily, a Komisi, aby předložila legislativní návrh takovéhoto mechanismu;

Lepší regulace finančních trhů

29.  zdůrazňuje, že osoby, které umožnily a propagovaly daňové podvody, by měly nést společnou právní odpovědnost za návrh transakcí „cum-ex“ a srovnatelných agresivních daňových plánů; upozorňuje, že pokud se podílí na podvodech, měly by systematicky podléhat jak trestním sankcím, tak disciplinárním opatřením;

30.  vyzývá Komisi, aby zvážila nutnost zavedení evropského rámce pro daň z kapitálových příjmů, která omezí pobídky, které destabilizují přeshraniční finanční toky, vytvářejí fiskální hospodářskou soutěž mezi členskými státy a podkopávají základy daně, které zaručují udržitelnost evropského sociálního státu;

31.  naléhavě vyzývá členské státy, aby se zapojily do postupu posílené spolupráce a dohodly se co nejrychleji na dani z finančních transakcí; zdůrazňuje, že pokud by bývala byla daň z finančních transakcí zavedena, odrazovala by od tohoto druhu praktik a ty by nebyly pro daňové podvodníky tak ziskové;

Navýšení zdrojů na boj proti finanční trestné činnosti

32.  vyjadřuje politování nad tím, že finanční krize vedla k paušálnímu omezení zdrojů a personálu u správců daní v EU; vyzývá členské státy, aby investovaly do nástrojů, které mají daňové orgány a finanční zpravodajské jednotky k dispozici, a aby tyto nástroje modernizovaly a dále aby vyčlenily nezbytné lidské zdroje na tento úkol za účelem zlepšení dohledu a zkrácení prodlev a omezení chybějících informací při výměnách mezi správci daně a osobami povinnými k dani, a to s cílem zajistit, nakolik to bude možné, aby žádosti o vrácení daně nemohly být předkládány a propláceny bez důkazu, že byly příslušné daně skutečně zaplaceny;

33.  vyzývá Komisi, orgán ESMA a EBA, aby významně navýšily své lidské a finanční zdroje vyčleněné na boj proti finanční trestné činnosti;

Urychlení přijetí dalších právních předpisů EU

34.  odsuzuje skutečnost, že v současnosti blokují členské státy v Radě několik legislativních spisů, týkajících se např. veřejného výkaznictví za jednotlivé země a společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob, jejichž cílem je zajistit větší soudržnost mezi daňovými předpisy, větší transparentnost a výměnu informací; vyzývá členské státy, aby ve věci těchto spisů rychle dosáhly dohody; vyzývá rovněž k ukončení uplatňování pravidla jednohlasného rozhodování v daňových záležitostech v Radě;

35.  zdůrazňuje, že je třeba na vnitrostátní a unijní úrovni chránit oznamovatele, kteří zveřejní informace například o daňových podvodech a vyhýbání se daňovým povinnostem; vyzývá každého, kdo má hodnotné informace, jejichž znalost je ve veřejném zájmu, aby tyto informace oznámil, a to buď interně, nebo externě vnitrostátním orgánům, nebo případně veřejnosti; a vyzývá k rychlému přijetí návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2018 o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie (COM(2018)0218), jejž předložila Komise, a to s ohledem na stanoviska přijatá příslušnými výbory Evropského parlamentu;

36.  připomíná, že placení daní je jednak nezbytným příspěvkem společnosti ze strany podniků, jednak nástrojem řádné správy věcí veřejných, a je proto podmínkou pro odpovědnou podnikatelskou činnost; zdůrazňuje, že je třeba začlenit škodlivé daňové praktiky do působnosti sociální odpovědnosti podniků;

37.  připomíná, že podle směrnice o boji proti praní peněz se úvěrové i finanční instituce, jakož i daňoví poradci, účetní a právníci považují za „povinné osoby“, a jsou proto povinni dodržovat soubor pravidel týkajících se předcházení praní peněz, jeho odhalování a oznamování;

38.  vítá návrh Komise ze dne 12. září 2018, kterým se mění mimo jiné nařízení o zřízení Evropského orgánu dohledu, a to s cílem posílit úlohu orgánu EBA v dohledu nad finančním odvětvím v rámci boje proti praní peněz (COM(2018)0646); zdůrazňuje, že v souladu s jednotným mechanismem dohledu je orgánu EBA svěřen úkol provádět činnosti v rámci včasné intervence, jak stanoví příslušný právní předpis Unie; zastává názor, že by ECB měla mít za úkol varovat vnitrostátní příslušné orgány a měla by koordinovat veškeré činnosti v případě podezření na nedodržování pravidel v oblasti boje proti praní peněz v bankách a ve skupinách, nad nimiž vykonává dohled;

Návazné kroky ze strany orgánů

39.  vyzývá zvláštní výbor TAX3, aby provedl vlastní posouzení zjištění v rámci skandálu „cum-ex“ a aby do své závěrečné zprávy začlenil výsledky a další relevantní doporučení;

40.  opakuje, že by měl být co nejdříve v návaznosti na doporučení přijatá na plenárním zasedání dne 13. prosince 2017(19) vytvořen stálý podvýbor pro boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem, daňovým únikům a praní peněz;

41.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské centrální bance, Evropskému orgánu pro bankovnictví a Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy.

 

(1)

Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84.

(2)

Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12.

(3)

Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84.

(4)

Deutscher Bundestag, Drucksache 18/12700, 20.6.2017.

(5)

Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 51.

(6)

Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 79.

(7)

Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 74..

(8)

Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 132..

(9)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0048.

(10)

European Network on Debt and Development, Tax Games - the Race to the Bottom (Hry s daněmi – závod ke dnu):

https://eurodad.org/tax-games-2017

(11)

Haar, Kenneth, Open door for forces of finance at the ECB (Otevřené dveře pro finanční síly v ECB), Corporate Europe Observatory, říjen 2017: https://corporateeurope.org/sites/default/files/attachments/open_door_for_forces_of_finance_report.pdf

(12)

Accounting for influence: how the Big Four are embedded in EU policy-making on tax avoidance (Účetnictvím k vlivu: jak je velká čtyřka zapojena do tvorby politik EU v oblasti vyhýbání se daňovým povinnostem), Corporate Europe Observatory, červenec 2018:

https://corporateeurope.org/power-lobbies/2018/07/accounting-influence

(13)

Tisková zpráva Evropské komise, Capital Markets Union: Commission announces new tax guidelines to make life easier for cross-border investors (Unie kapitálových trhů: Komise zveřejnila nové daňové pokyny, které usnadní život přeshraničním investorům), 11. prosince 2017:

http://europa.eu/rapid/press-release_IP-17-5193_cs.htm

(14)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES, Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73.

(15)

IHS, Aggressive tax planning indicators (Ukazatele agresivního daňového plánování, vypracováno pro Komisi, GŘ TAXUD studie o zdanění, pracovní dokument č. 71, říjen 2017.

(16)

Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1.

(17)

Úř. věst. L 139, 5.6.2018, s. 1.

(18)

Viz usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2016 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem, Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 79.

(19)

Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 132..

Poslední aktualizace: 29. listopadu 2018Právní upozornění