Postup : 2019/2574(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0133/2019

Předložené texty :

B8-0133/2019

Rozpravy :

PV 13/02/2019 - 20
CRE 13/02/2019 - 20

Hlasování :

PV 14/02/2019 - 10.16

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0130

NÁVRH USNESENÍ
PDF 151kWORD 53k
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0128/2019
12.2.2019
PE635.358v01-00
 
B8-0133/2019

předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu


o budoucnosti smlouvy INF a důsledcích pro Evropskou unii  (2019/2574(RSP))


Klaus Buchner, Bodil Valero, Ska Keller, Philippe Lamberts, Reinhard Bütikofer, Jordi Solé, Michèle Rivasi za skupinu Verts/ALE

Usnesení Evropského parlamentu o budoucnosti smlouvy INF a důsledcích pro Evropskou unii (2019/2574(RSP))  
B8-0133/2019

Evropský parlament,

–   s ohledem na Smlouvu o jaderných zbraních středního doletu (dále jen „smlouva INF“) ze dne 8. prosince 1987 mezi Spojenými státy americkými a Svazem sovětských socialistických republik (SSSR),

–  s ohledem na prohlášení Bílého domu ze dne 1. února 2019, v němž se uvádí, že v reakci na údajné porušování smlouvy INF ze strany Ruska prezident Donald Trump rozhodl, že Spojené státy s platností od 2. února pozastaví svou účast na smlouvě INF a budou usilovat o rozvoj systému pozemního odpalování raket středního doletu nesoucích konvenční hlavici,

–  s ohledem na znepokojení, které vyjádřily Spojené státy a NATO ve věci nedodržování smlouvy INF ze strany Ruska, zejména pokud se jedná o jeho nový raketový systém 9M729, naposledy v prohlášení Severoatlantické rady ze dne 1. února 2019,

–  s ohledem na prohlášení prezidenta Vladimira Putina z 2. února ve věci pozastavení účasti Spojených států na smlouvě INF, podle kterého Ruská federace svou účast na této smlouvě rovněž pozastaví,

–  s ohledem na znepokojení Ruska ohledně toho, že Spojené státy v určitých evropských zemích rozmisťují své střely Aegis Ashore a odpalovací zařízení MK41, jejichž dolet se souběžně se systémy protiraketové obrany nachází v zakázaném pásmu a které by mohly být schopny v budoucnu zasáhnout ruská velká města, což je v rozporu s povinnostmi vyplývajícími ze smlouvy INF,

–  s ohledem na význam bezvýhradného dodržování Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (dále jen „smlouva o NPT“) z roku 1968, která všem státům ukládá povinnost v dobré víře usilovat o jaderné odzbrojení a ukončit závody v jaderném zbrojení,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 13. prosince 2011 o vytvoření zóny bez jaderných zbraní v oblasti Blízkého východu (A/RES/66/61),

–  s ohledem na Smlouvu o zákazu jaderných zbraní (dále jen „smlouva o TPNW“), již dne 7. července 2017 přijalo Valné shromáždění OSN,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2010 o Smlouvě o nešíření jaderných zbraní(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2013 o doporučeních hodnotící konference stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní ohledně vytvoření zóny bez zbraní hromadného ničení na Blízkém východě(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. října 2016 o jaderné bezpečnosti a nešíření jaderných zbraní(3),

–  s ohledem na semináře EU o nešíření zbraní a odzbrojování a na pravidelné schůze Konsorcia EU pro nešíření,

–  s ohledem na strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení, kterou schválila Evropská rada dne 12. prosince 2003,

–  s ohledem na závěry Rady týkající se 9. hodnotící konference stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (8079/15),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2012/422/SZBP ze dne 23. července 2012 na podporu procesu vedoucího k vytvoření zóny bez jaderných zbraní a všech dalších zbraní hromadného ničení na Blízkém východě(4),

–  s ohledem na basilejskou výzvu k odzbrojení a udržitelné bezpečnosti ze dne 29. ledna 2019, kterou podepsali starostové, poslanci a zástupci think tanků a občanské společnosti,

–  s ohledem na společné prohlášení sedmi francouzských mírových organizací ze dne 24. ledna 2019 na připomínku 73. výročí první rezoluce Valného shromáždění OSN, tj. rezoluce č. 1(1), která byla přijata dne 24. ledna 1946 a vyzývala k odstranění jaderných zbraní,

–  s ohledem na skutečnost, že Nobelova cena za rok 2017 byla udělena Mezinárodní kampani za zrušení jaderných zbraní (ICAN),

–  s ohledem na proslov výkonného ředitele Mezinárodní kampaně k plénu Evropského parlamentu ze dne 7. února 2018,

–  s ohledem na prohlášení Bulletinu jaderných vědců ze dne 24. ledna 2019, podle nějž ukazují tzv. „hodiny posledního soudu“ i nadále za dvě minuty dvanáct kvůli rizikům, které představují jaderné zbraně a změna klimatu pro lidstvo a civilizaci,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že smlouva INF, kterou v roce 1987 podepsaly Spojené státy a Sovětský svaz, po obou stranách požaduje, aby zničily svůj arzenál balistických střel a střel s plochou dráhou letu s doletem mezi 500 a 5500 km, odpalovaných ze země a vybavených jadernými a konvenčními hlavicemi, a zakazuje jim takové rakety vlastnit, vyrábět a testovat;

B.  vzhledem k tomu, že smlouva INF přispěla k zajištění a zvyšování stability v době studené války, neboť se díky ní výrazně snížil počet raket rozmístěných v Evropě, takže Evropa měla z úspěchu této smlouvy největší prospěch; vzhledem k tomu, že v důsledku smlouvy INF zničily Spojené státy a Sovětská unie celkem 2 692 střel krátkého a středního doletu, a to ve smlouvou stanovené lhůtě 1. června 1991;

C.  vzhledem k tomu, že dne 1. února 2019 Spojené státy oznámily, že do šesti měsíců odstoupí od smlouvy INF, protože jsou přesvědčeny, že Rusko tuto dohodu závažně porušuje;

D.  vzhledem k tomu, že dne 2. února 2019 oznámil prezident Ruské federace, že Rusko pozastaví plnění smlouvy INF a rozvine nové typy raket; vzhledem k tomu, že ruské orgány opakovaně upozorňovaly na své znepokojení ohledně zařízení protiraketové obrany organizace NATO;

E.  vzhledem k tomu, že Rusko umístilo do Kaliningradu rakety krátkého doletu Iskander, které mohou nést jaderné hlavice, a provádí cvičení a přelety se zapojením systémů schopných využívat jaderných zbraní, a vzhledem k tomu, že prohlášení vedoucích ruských politických a vojenských představitelů zvyšují obavy z toho, že Rusko stále více spoléhá na jaderné zbraně;

F.  vzhledem k tomu, že v některých oblastech světa již existuje řada smluv o zónách bez jaderných zbraní, konkrétně v Latinské Americe a Karibiku, jižním Pacifiku, jihovýchodní Asii, Africe a Střední Asii;

G.  vzhledem k tomu, že generální tajemník OSN dne 20. září 2017 otevřel k podpisu Smlouvu OSN o zákazu jaderných zbraní a že tuto smlouvu k dnešnímu dni podepsalo 70 států, z nichž 21 se stalo jejími stranami díky ratifikaci smlouvy; vzhledem dále k tomu, že jeden z těchto států (Rakousko) je členským státem EU a že Irsko pravděpodobně u generálního tajemníka OSN uloží listiny o ratifikaci v několika nadcházejících měsících;

H.  vzhledem k tomu, že vetší počet rozmístěných jaderných zbraní zvyšuje riziko nechtěných jaderných výbuchů, a zejména pak odpálení jaderné hlavice nešťastnou náhodou;

1.  zdůrazňuje, že zrušení smlouvy INF ohrožuje jeden z nejzásadnějších bezpečnostních zájmů Evropy; zdůrazňuje, že smlouva INF představovala po více než 30 let klíčový přínos pro evropskou bezpečnost a že pokud dovolíme, aby byla přestala platit, bude to mít vážné a negativní důsledky, včetně návratu k destabilizujícím závodům v jaderném zbrojení, podkopání evropské bezpečnosti a institucí, které jsou klíčové pro mír a stabilitu, a oslabení mezinárodních právních institucí založených na pravidlech a norem v této oblasti; zdůrazňuje, že konec platnosti smlouvy INF by mohl vést k prohloubení jaderných a vojenských hrozeb a rizik a potenciálně i k použití jaderných zbraní, ať už na základě špatného odhadu či nehody, nebo úmyslu;

2.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad prohlášeními Spojených států a Ruska, podle nichž pozastaví platnost svých povinností vyplývajících ze smlouvy INF, a má za to, že pohrůžky, že do šesti měsíců od smlouvy odstoupí, povedou k novým závodům ve zbrojení;

3.  vyzývá Rusko i Spojené státy, aby naléhavě zahájily rozhovory s cílem vyřešit problém vzájemných tvrzení o nedodržování Smlouvy pod záštitou zvláštního ověřovacího při Radě bezpečnosti OSN nebo jiného vhodného fóra s cílem přezkoumat tato tvrzení a rozhodnout o následných krocích zaměřených na dosažení plného dodržování této smlouvy oběma stranami a posílit smlouvu INF jejím obnoveným dodržováním díky posílené transparentnosti, vzájemnému monitorování, ověřování a dalším vhodným krokům na ujištění stran a budování důvěry ohledně toho, že tato smlouva nadále nebude porušována ani oslabována;

4.  naléhavě vybízí místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a členské státy, aby v nadcházejících šesti měsících využily veškeré prostředky, jimiž disponují, s cílem přesvědčit Rusko a Spojené státy, aby i nadále dodržovaly smlouvu INF a dále posílily dodržování jejích ustanovení; zdůrazňuje, že tyto krátkodobé snahy EU by se měly zejména zaměřit na to, aby Rusku a Spojeným státům umožnily vyřešit problémy s fakty a důkazy a aby vymezily, zda došlo k technickým nebo závažným porušením Smlouvy, a to i prostřednictvím inspekcí na místě, pokud jde o ruské střely 9M729 a systémy protiraketové obrany „Aegis Ashore“ Spojených států, a aby umožnily řešení těchto problémů způsobem, který posílí smlouvu INF a režim nešíření jaderných zbraní a současně evropskou a mezinárodní bezpečnost;

5.  je přesvědčen, že evropská bezpečnost by měla zůstat i nadále nedělitelná; vyzývá všechny členské státy EU, které jsou členy NATO, aby podle toho také jednaly;

6.  vyzývá všechny státy disponující jadernými zbraněmi, aby přijaly průběžná opatření ke snížení rizika výbuchů jaderných zbraní, včetně omezení provozního statusu jaderných zbraní a jejich přesunutí z místa, kde jsou rozmístěny, do skladiště, snížení významu jaderných zbraní ve vojenských doktrínách a rychlého omezení počtu u všech druhů jaderných zbraní;

7.  zdůrazňuje, že je naléhavě třeba, abychom předešli regionálním závodům v jaderném zbrojení a rozmisťování nových jaderných zbraní mezi Atlantským oceánem a Uralem;

8.  doporučuje vstup v platnost Smlouvy OSN o zákazu jaderných zbraní, univerzální přijetí Smlouvy o nešíření a zavedení dalších zón bez jaderných zbraní, neboť by se jednalo o pozitivní kroky; je přesvědčen, že aby byla důvěryhodná, musí jít Evropa příkladem a musí podpořit svět bez jaderných zbraní, k němuž by se zavázaly všechny evropské státy;

9.  naléhavě vybízí Unii, aby jednala jako proaktivní a důvěryhodný „poskytovatel bezpečnosti“ díky tomu, že zahájí iniciativy zaměřené na oživení snah o vícestranné jaderné odzbrojení a kontrolu zbraní založené na pravidlech; vybízí místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a členské státy, aby – mj. i s ohledem na vypršení nové smlouvy START v roce 2021 a na nadcházející hodnotící konferenci stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní v roce 2020 – vypracovaly důvěryhodnou a ctižádostivou strategii jaderného odzbrojení, která bude usilovat o dosažení Evropy bez zbraní hromadného ničení; v tomto ohledu vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a členské státy, aby naléhavě zvážily:

i)  vypracování hloubkového přezkumu a aktualizace strategie EU z roku 2003 proti šíření zbraní hromadného ničení se silným důrazem na vícestranné odzbrojení;

ii)  urychlený podpis a ratifikaci Smlouvy OSN o zákazu jaderných zbraní;

iii)  přijetí opatření na omezení počtu a odstranění všech jaderných zbraní krátkého doletu a jaderných taktických zbraní považovaných za jako „substrategické“ nebo „nestrategické“ jaderné zbraně z území Evropy, včetně západní části Ruska;

iv)  přijetí unijní iniciativy na zapojení Číny do budoucích vícestranných opatření zaměřených na omezení počtu a odstranění jaderných zbraní středního doletu;

10.  opakuje svůj postoj ze dne 12. prosince 2018, pokud se jedná o budoucí Evropský obranný fond, konkrétně stanovisko, podle nějž zbraně hromadného ničení a s nimi spojená technologie bojových hlavic a nosičů nesmí být způsobilá k financování, a to s ohledem na probíhající interinstitucionální jednání s Radou a Komisí;

11.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, členským státům, NATO, Kongresu USA, ruskému parlamentu a OSN.

 

(1)

Úř. věst. C 349 E, 22.12.2010, s. 77.

(2)

Úř. věst. C 440, 21.1.2015, s. 97.

(3)

Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 202.

(4)

Úř. věst. L 196, 24.7.2012, s. 67.

Poslední aktualizace: 13. února 2019Právní upozornění