Postup : 2019/2575(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0154/2019

Předložené texty :

B8-0154/2019

Rozpravy :

Hlasování :

PV 12/03/2019 - 9.22

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0156

<Date>{06/03/2019}6.3.2019</Date>
<NoDocSe>B8‑0154/2019</NoDocSe>
PDF 144kWORD 54k

<TitreType>NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreSuite>předložený na základě prohlášení Rady a Komise</TitreSuite>

<TitreRecueil>v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Titre>o bezpečnostních hrozbách spojených s rostoucí technologickou přítomností Číny v EU a možných opatřeních na úrovni EU ke snížení této přítomnosti</Titre>

<DocRef>(2019/2575(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Caroline Nagtegaal</Depute>

<Commission>{ALDE}za skupinu ALDE</Commission>

</RepeatBlock-By>

Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0154/2019

B8‑0154/2019

Usnesení Evropského parlamentu o bezpečnostních hrozbách spojených s rostoucí technologickou přítomností Číny v EU a možných opatřeních na úrovni EU ke snížení této přítomnosti

(2019/2575(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace,[1]

 s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii,[2]

 s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 13. září 2017 o agentuře ENISA, „Agentuře EU pro kybernetickou bezpečnost“, zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 a o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií („akt o kybernetické bezpečnosti“) (COM(2017)0477),

 s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Digitální Evropa na období 2021–2027 (COM(2018)0434),

 s ohledem na návrh nařízení, kterým se zřizuje Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a síť národních koordinačních center (COM(2018)0630),

 s ohledem na prohlášení Rady a Komise ze dne 13. února 2019 o bezpečnostních hrozbách spojených s rostoucí technologickou přítomností Číny v EU a možných opatřeních na úrovni EU ke snížení této přítomnosti,

 s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 14. února 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic do Evropské unie,[3]

 s ohledem na svá usnesení o vztazích mezi EU a Čínou, zejména na usnesení ze dne 12. září 2018 o situaci v oblasti vztahů mezi EU a Čínou,[4]

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 nazvané „Akční plán 5G pro Evropu“ (COM(2016)0588),

 s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2017 o internetové konektivitě pro růst, konkurenceschopnost a soudržnost: evropská gigabitová společnost a 5G,[5]

 s ohledem na nařízení (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů),[6]

 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění nařízení (EU) č. 913/2010 a ruší nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010,[7]

 s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že infrastruktura 5G pozdvihne propojení v oblasti digitální ekonomiky na zcela novou úroveň; vzhledem k tomu, že je to klíčový stavební kámen gigabitové společnosti, zejména v oblastech jako doprava, energetika a zdravotnictví, a odvětví obrany a bezpečnosti, který představuje normu pro budoucnost mobilních komunikačních technologií;

B. vzhledem k tomu, že nedostatky sítí 5G mohou být zneužity za účelem narušení informačních systémů, případně mohou velmi vážně poškodit ekonomiku na evropské i vnitrostátní úrovni; vzhledem k tomu, že je nezbytný přístup založený na analýze rizik;

C. vzhledem k tomu, že zvýšená úloha poskytovatelů technologií ze třetích zemí na trhu EU v oblasti 5G vedla k závažné diskusi v rámci členských států, zejména v souvislosti s čínským státním zákonem o zpravodajských službách, který platí od června 2017;

D. vzhledem k tomu, že rozsah a parametry toho, co čínské orgány nazývají „zpravodajskou činností“, nejsou v čínském státním zákoně o zpravodajských službách přesně definovány; vzhledem k tomu, že tento zákon poskytuje úřadům nové právní důvody ke sledování a prošetřování zahraničních i domácích jednotlivců a institucí, včetně občanů a orgánů EU, za účelem ochrany čínské vnitrostátní bezpečnosti;

E. vzhledem k tomu, že čínské telekomunikační společnosti získávají dotace v rámci státní podpory, které by mohly dále posílit jejich možnosti uplatňování státního zákona o zpravodajských službách, což by mohlo vést k bezpečnostním problémům, ale rovněž by díky tomu tyto společnosti získaly nespravedlivou ekonomickou výhodu;

F. vzhledem k tomu, že nařízení o prověřování přímých zahraničních investic, které by mělo vstoupit v platnost do konce roku 2020, posiluje schopnost členských států prověřovat zahraniční investice na základě kritérií bezpečnosti a veřejného pořádku a zavádí mechanismus spolupráce, který umožní Komisi a členským státům spolupracovat v posuzování bezpečnostních rizik, včetně rizik týkajících se kybernetické bezpečnosti, jež mohou zahraniční investice představovat;

G. vzhledem k tomu, že směrnice o bezpečnosti sítí a informací měla být provedena do 9. května 2018; vzhledem k tomu, že cílem této směrnice je posílit bezpečnost základní infrastruktury Evropy a zajistit, aby byly ohlašovány významné kybernetické incidenty; vzhledem k tomu, že směrnice, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace, požaduje po telekomunikačních společnostech, aby přijaly opatření za účelem zvládnutí bezpečnostních rizik, jimž čelí sítě a služby, a informování úřadů a v určitých případech i uživatelů o významných bezpečnostních incidentech;

H. vzhledem k tomu, že evropský kodex pro elektronické komunikace zajistí v EU dostupnost rádiového spektra 5G do konce roku 2020; vzhledem k tomu, že členské státy pořádají v rámci zavádění technologie 5G nezávislé dražby frekvencí spektra, které potenciálně umožňují společnostech ze třetích zemí získat dominantní postavení na trhu v několika členských zemích a následně v EU jako celku; vzhledem k tomu, že Čína má ambiciózní strategii v oblasti umělé inteligence, pro kterou data představují klíčový zdroj;

1. připomíná, že je naléhavě nutné budovat uvnitř EU kapacity pro digitální infrastrukturu a zároveň posilovat strategickou autonomii EU; připomíná význam sítí 5G, a potvrzuje tedy svůj závazek k akčnímu plánu pro 5G;

2. připomíná, že zavádění sítí 5G bude zlepšeno zajištěním dostupnosti příslušného rádiového spektra v EU do konce roku 2020, jak je stanoveno v evropském kodexu pro elektronické komunikace; zdůrazňuje, že hlavní výzvou pro provozovatele je nedostatek koordinace a předvídatelnosti;

3. opětovně připomíná potřebu společné evropské iniciativy, která bude řešit stávající otázky související s poskytovateli telekomunikačních zařízení podporovanými čínskou vládou, aby se zvýšila digitální odolnost a zabezpečení určené k ochraně jednotného trhu, které obstojí i v budoucnosti; žádá, aby mezitím bylo zvýšeno sdílení informací mezi členskými státy EU;

4. požaduje, aby byla prošetřena možná bezpečnostní rizika spojená s používáním zahraničních technologií a aby byla technologie 5G považována za klíčovou infrastrukturu, a tudíž aby povinností všech společností bylo splňovat vyšší bezpečnostní standardy;

5. v tomto ohledu vítá a klade důraz na prvek vzájemného informování mezi členskými státy v rámci mechanismu spolupráce, který zavádí nařízení o prověřování přímých zahraničních investic;

6. zdůrazňuje, že nařízení o prověřování přímých zahraničních investic chrání klíčovou infrastrukturu; připomíná, že společnosti podnikající v EU využívají výhody jednotného trhu, ale musí vyhovovat standardům a právnímu rámci EU;

7. se zájmem konstatuje, že počet členských států, které mají zavedený prověřovací mechanismus, se od prvního návrhu nařízení o prověřování přímých zahraničních investic ze strany Komise v roce 2017 zvýšil;

8. podporuje různé kroky Komise, které již byly podniknuty s cílem přijímat více opatření pro boj s hrozbami v oblasti kybernetické bezpečnosti a zajistit přísné uplatňování vhodných opatření k řízení rizik, včetně sankcí vůči poskytovatelům, kteří nedodržují své závazky;

9. vítá a podporuje dohodu ohledně aktu o kybernetické bezpečnosti a posílení mandátu Agentury Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost za účelem lepší podpory členských států v boji proti hrozbám a útokům v oblasti kybernetické bezpečnosti;

10. vítá a podporuje návrhy týkající se center kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a sítě národních koordinačních center, která mají pomoci EU udržovat a rozvíjet nezbytné technologické a průmyslové schopnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti k zajištění jednotného digitálního trhu;

11. v této souvislosti vítá program Digitální Evropa, který stanovuje bezpečnostní požadavky, a dohled Komise nad subjekty usazenými v EU, avšak řízenými ze třetích zemí, zejména pro účely opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti.

12. připomíná, že účinná kybernetická bezpečnost vyžaduje vysoké bezpečnostní standardy; požaduje síť, která bude bezpečná již od návrhu a ve výchozím nastavení; naléhavě žádá členské státy, aby spolu s Komisí prozkoumaly všechny dostupné prostředky k zajištění vysoké úrovně bezpečnosti, v případě potřeby uplatněním evropského certifikátu kybernetické bezpečnosti;

13. připomíná, že hospodářská soutěž je v takto inovativním odvětví zcela zásadní; připomíná, že hospodářská soutěž zajišťuje, aby podniky byly silnými konkurenty s prostředky, které splňují požadavky trhu;

14. vyzývá členské státy k plnému provádění směrnice o bezpečnosti sítí a informací a Komisi k bedlivému sledování této fáze, aby byla ustanovení této směrnice řádně prosazována a evropští občané lépe chráněni před vnějšími bezpečnostními hrozbami;

15. vyzývá Komisi k zohlednění výše uvedené žádosti v dalších diskusích o strategii pro EU a Čínu, aby se zajistilo, že EU bude i nadále konkurenceschopná a zvládne zabezpečit svou digitální infrastrukturu;

16. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, vládě Čínské lidové republiky a vládám a parlamentům členských států.

 

[1] Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36.

[2] Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1.

[3] Přijaté texty, P8_TA(2019)0121.

[4] Přijaté texty, P8_TA(2018)0343.

[5] Úř. věst. C 307, 30.8.2018, s. 144.

[6] Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.

[7] Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129.

Poslední aktualizace: 8. března 2019Právní upozornění