Postup : 2019/2575(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0162/2019

Předložené texty :

B8-0162/2019

Rozpravy :

Hlasování :

PV 12/03/2019 - 9.22

Přijaté texty :


<Date>{06/03/2019}6.3.2019</Date>
<NoDocSe>B8‑0162/2019</NoDocSe>
PDF 151kWORD 54k

<TitreType>NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreSuite>předložený na základě prohlášení Rady a Komise</TitreSuite>

<TitreRecueil>v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Titre>o bezpečnostních hrozbách v souvislosti s nárůstem přítomnosti čínských technologií v EU a možných opatřeních na úrovni EU pro zmírnění těchto hrozeb</Titre>

<DocRef>(2019/2575(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Helmut Scholz, Kostadinka Kuneva, Martina Michels, Eleonora Forenza, Stelios Kouloglou, Dimitrios Papadimoulis</Depute>

<Commission>{GUE/NGL}za skupinu GUE/NGL</Commission>

</RepeatBlock-By>


B8‑0162/2019

Usnesení Evropského parlamentu o bezpečnostních hrozbách v souvislosti s nárůstem přítomnosti čínských technologií v EU a možných opatřeních na úrovni EU pro zmírnění těchto hrozeb

(2019/2575(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na zprávu Information Economy Report 2017 (zpráva o informační ekonomice) s názvem „Digitalisation, Trade and Development“ (Digitalizace, obchod a rozvoj), kterou zveřejnila Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD/IER/2017),

 s ohledem na zprávu Trade and Development Report 2018 (zpráva o obchodu a rozvoji) s názvem „ Power, Platforms and Free Trade Delusion“ (Moc, platformy a mylná představa o volném obchodu), kterou zveřejnila Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD/TDR/2018),

 s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace[1],

 s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii[2],

 s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2014 o programu agentury NSA (USA) pro sledování, subjektech členských států pro sledování a dopadech na základní práva občanů EU a na transatlantickou spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí[3],

 s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 13. září 2017 o agentuře ENISA, Agentuře EU pro kybernetickou bezpečnost, a zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 a o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií („akt o kybernetické bezpečnosti“), který předložila Komise (COM(2017)0477),

 s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 12. září 2018, kterým se zřizuje Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a síť národních koordinačních center, který předložila Komise (COM(2018)0630),

 s ohledem svůj postoj v prvním čtení ze dne 14. února 2019 k návrhu Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic do Evropské unie[4],

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 s názvem „Akční plán 5G pro Evropu“ (COM(2016)0588),

 s ohledem na usnesení ze dne 1. června 2017 o internetové konektivitě pro růst, konkurenceschopnost a soudržnost: evropská gigabitová společnost a 5G[5],

 s ohledem na nařízení (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)[6],

 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění nařízení (EU) č. 913/2010 a ruší nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010[7],

 s ohledem na program Digitální Evropa,

 s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že EU a její členské státy potřebují plán veřejných investic pro rozvoj nejmodernějších kapacit odvětví vyspělých technologií, jako je kybernetická bezpečnost, IKT, umělá inteligence a digitální ekonomika; vzhledem k tomu, že bylo navrženo několik strategií EU, které však nebyly plně provedeny;

B. vzhledem k tomu, že je zapotřebí zajistit spravedlivý digitální rozvoj a zároveň usilovat o zlepšování životní úrovně v celosvětovém měřítku;

C. vzhledem k tomu, že některé soukromé digitální a IT společnosti, zejména ze Spojených států a Číny, nadále zavádějí monopoly na digitálním trhu, což jim dává moc určovat mezinárodní normy a vyhýbat se svým sociálním odpovědnostem;

D. vzhledem k tomu, že síť 5G bude jednou z klíčových technologií budoucí digitální infrastruktury, která rozšíří možnost připojení různých zařízení k sítím (internet věcí atd.) a přinese nové možnosti uplatnění v mnoha oblastech, jako je doprava, mobilita, energetika, zdraví, finance, telekomunikační služby, digitální ekonomika a umělá inteligence;

E. vzhledem k tomu, že zranitelnosti sítí 5G by mohly být využity k ohrožení IT systémů s potenciálními závažnými škodami pro občany a jejich životy a pro evropská i vnitrostátní hospodářství; vzhledem k tomu, že pro poskytovatele technologií je technicky možné využívat prvků technologie 5G sítí k narušení soukromí údajů občanů, společností a orgánů; vzhledem k tomu, že v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek a s udělováním licencí je zapotřebí přístup založený na analýze rizik;

F. vzhledem k tomu, že technické vybavení pro 5G poskytuje pouze omezený počet společností;

G. vzhledem k tomu, že společnosti ze třetích zemí mohou představovat problém pro bezpečnost členských států, jelikož mohou mít přístup k osobním údajům a ovládat digitální infrastrukturu mnoha strategických odvětví a služeb a mohou rovněž poskytovat přístup vnitrostátních zpravodajských služeb k údajům;

H. vzhledem k tomu, že Snowdenova odhalení ukázala, že program PRISM americké národní bezpečnostní agentury NSA a vládní komunikační ústředí Spojeného království (GHCQ) v minulosti systematicky zneužívaly evropské komunikační sítě a v obrovském měřítku porušovaly práva občanů na soukromí údajů;

I. vzhledem k tomu, že americké státní zpravodajské agentury tvrdí, že zařízení značky Huawei představuje hrozbu pro národní bezpečnost, ale toto tvrzení nepodložily důkazy; vzhledem k tomu, že Huawei je hospodářskou konkurencí několika velkých amerických společností;

J. vzhledem k tomu, že v důsledku globálního dodavatelského řetězce IKT technologií může jakýkoliv zákaz používání čínských technologií poškozovat evropské operátory a společnosti, protože naruší dodávku zařízení, zvýší náklady pro operátory v EU i jejich zákazníky, zpozdí zavádění nové generace 5G služeb v nadcházejících letech a potenciálně poškodí stávající sítě;

K. vzhledem k tomu, že kybernetickou bezpečnost je třeba řešit na multilaterální úrovni, aby se zajistila silná a koordinovaná reakce;

L. vzhledem k tomu, že s dodavateli by nemělo být zacházeno různě na základě země jejich původu, ale namísto toho by s nimi mělo být zacházeno na základě závazků a záruk, které nabízejí pro ochranu práva občanů EU na soukromí údajů a zabránění sledování a sabotáže technologií,

1. vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly strategii a plány veřejných investic s cílem snížit závislost EU na zahraničních technologiích v oblasti kybernetické bezpečnosti, IKT, umělé inteligence a digitální ekonomiky;

2. má za to, že rozhodnutí členských států o přístupu společností ze třetích zemí k budoucím telekomunikačním a 5G službám by měla být založena na technické odbornosti a řádném posouzení rizik a na závazcích a zárukách těchto společností chránit právo občanů EU na soukromí údajů a předcházet sledování a sabotáži technologií, spíše než na politickém tlaku vlády USA;

3. vyzývá Komisi a členské státy, aby usilovaly o multilaterální systém řízení kybernetické bezpečnosti s cílem zavést regulační a politický rámec OSN pro kybernetickou bezpečnost; vítá spuštění globálního indexu kybernetické bezpečnosti Mezinárodní telekomunikační unií OSN (ITU);

4. žádá Komisi a členské státy, aby plně provedly mechanismy spolupráce zavedené směrnicí EU o bezpečnosti sítí a informací;

5. vyzývá Komisi a členské státy, aby řádně uplatňovaly akt o kybernetické bezpečnosti a aby v této záležitosti úzce spolupracovaly;

6. konstatuje, že silnější mandát Agentury Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) by posílil certifikaci kybernetické bezpečnosti, a domnívá se, že agentura ENISA by mohla hrát klíčovou úlohu při analýze hrozeb pro kybernetickou bezpečnost;

7. připomíná, že všechny společnosti poskytující technologie a služby v EU musí dodržovat právo EU a členských států a jsou odpovědné za jakékoliv porušení právních předpisů o ochraně údajů a kybernetické bezpečnosti;

8. považuje za nezbytné provést důkladné a nezávislé posouzení dopadů na životní prostředí v souvislosti s možnými negativními dopady technologií 5G na lidské zdraví;

9. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

 

[1] Úř. věst. L 321, 17.12:2018, s. 36.

[2] Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1.

[3]Úř. věst. C 378, 9.11.2017, s. 104.

[4] Přijaté texty, P8_TA(2019)0121.

[5] Úř. věst. C 307, 30.8.2018, s. 144.

[6] Úř. věst. L 119, 19.7.2016, s. 1.

[7]Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129.

Poslední aktualizace: 8. března 2019Právní upozornění