Postup : 2019/2615(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0168/2019

Předložené texty :

B8-0168/2019

Rozpravy :

PV 13/03/2019 - 27
CRE 13/03/2019 - 27

Hlasování :

PV 14/03/2019 - 11.18
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0219

<Date>{11/03/2019}11.3.2019</Date>
<NoDocSe>B8‑0168/2019</NoDocSe>
PDF 143kWORD 47k

<TitreType>NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreSuite>předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku</TitreSuite>

<TitreRecueil>v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Titre>o situaci v Nikaragui</Titre>

<DocRef>(2019/2615(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Fabio Massimo Castaldo, Ignazio Corrao, Rolandas Paksas</Depute>

<Commission>{EFDD}za skupinu EFDD</Commission>

</RepeatBlock-By>

Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0165/2019

B8‑0168/2019

Usnesení Evropského parlamentu o situaci v Nikaragui

(2019/2615(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na svá předchozí usnesení o Nikaragui, zejména na usnesení ze dne 16. února 2017[1] a 31. května 2018[2],

 s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 2. října 2018 vydané jménem EU o situaci v Nikaragui,

 s ohledem na závěry Rady ze dne 21. ledna 2019 týkající se Nikaraguy,

 s ohledem na prohlášení mluvčí místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky ze dne 1. března 2019 o obnovení národního dialogu v Nikaragui,

 s ohledem na výzvu Meziamerické komise pro lidská práva ze dne 28. února 2019 k vytvoření podmínek, které by umožňovaly dodržování lidských práv během nikaragujského dialogu,

 s ohledem na svou ad hoc delegaci do Nikaraguy ve dnech 23.–26. ledna 2019,

 s ohledem na dopis zaslaný předsedou Evropského parlamentu prezidentovi Nikaraguy Danielu Ortegovi,

 s ohledem na dohodu o přidružení mezi EU a Střední Amerikou z roku 2012,

 s ohledem na obecné zásady EU týkající se ochránců lidských práv z června 2004, které byly v roce 2008 aktualizovány,

 s ohledem na nikaragujskou ústavu,

 s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že od vypuknutí sociálních protestů dne 18. dubna 2018 proti plánovaným reformám nikaragujského systému sociálního zabezpečení a stále autokratičtějším sklonům prezidentského páru, Daniela Ortegy a Rosario Murillové, se situace v Nikaragui zhoršila a vypukla vážná a dalekosáhlá krize, protože Ortegův režim odpověděl na protesty bezprecedentním násilím a represemi a použil polovojenské a pořádkové jednotky, ale i řádné bezpečnostní jednotky;

B. vzhledem k tomu, že v důsledku těchto represí bylo v loňském roce zabito více než 300 lidí a přes 3 000 lidí bylo zraněno, více než 700 osob bylo uvězněno a desítky tisíc jsou v exilu nebo na útěku do sousedních zemí;

C. vzhledem k tomu, že Meziamerická komise pro lidská práva a Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva upozornily na řadu případů porušení práv při vládní reakci na protesty, včetně svévolného a neúměrného užití síly ze strany policie (mimo jiné použití palných zbraní a mimosoudních poprav), svévolného a nezákonného zadržování a nuceného mizení, používání fyzického zneužívání a mučení proti zadržovaným demonstrantům (mimo jiné sexuálního násilí), používání odstřelovačů, akcí skupin ozbrojených civilistů, kteří se účastní násilného potlačování protestů a postupují ve spolupráci s orgány nebo ve spolupráci s orgány toto násilí tolerují, a bránění v přístupu k lékařské péči pro osoby, které byly v potyčkách zraněny;

D. vzhledem k tomu, že tato strategie represí též zahrnuje vážné útoky na tisky a svobodu sdělovacích prostředků, včetně cenzury a uzavírání médií, jakož i svévolné zatýkání a zadržování novinářů;

E. vzhledem k tomu, že v prosinci 2018 nikaragujská vláda pozastavila misi Mezioborové skupiny nezávislých odborníků (GIEI) a zvláštní monitorovací mechanismus pro Nikaraguu (MESENI) Meziamerické komise pro lidská práva;

F. vzhledem k tomu, že politická krize vedla k tomu, že s problémy se potýkající ekonomika Nikaraguy se ponořila hluboko do recese, což přináší nárůst nezaměstnanosti a další vážně důsledky pro obyvatelstvo v zemi, která již předtím patřila k nejchudším v regionu;

G. vzhledem k tomu, že ve dnech 23.–26. ledna 2019 navštívila Nikaraguu ad hoc delegace Evropského parlamentu, aby zhodnotila situaci; vzhledem k tomu, že delegace přednesla orgánům tři jasné požadavky, totiž aby propustily všechny politické vězně, aby ukončily represe a aby umožnily návrat lidskoprávních organizací do země;

H. vzhledem k tomu, že se v Nikaragui v posledním desetiletí zhoršila situace, pokud jde o demokracii a právní stát; vzhledem k tomu, že nedílnou součástí vnější politiky EU, včetně dohody o přidružení mezi EU a zeměmi Střední Ameriky z roku 2012, musí být rozvoj a upevnění demokracie a právního státu a dodržování lidských práv a základních svobod;

I. vzhledem k tomu, že Daniel Ortega byl od roku 2007 zvolen do úřadu prezidenta již ve třech po sobě jdoucích obdobích, a to navzdory skutečnosti, že nikaragujská ústava opětovné zvolení do funkce v po sobě jdoucích obdobích zakazuje, což svědčí o korupci a autoritářství, které nyní vládnou tomuto státu; vzhledem k tomu, že orgány EU a Organizace amerických států volby v roce 2011 a 2016 ostře kritizovaly s tím, že je provázely nesrovnalosti a že proběhly bez přítomnosti pozorovatelů těchto organizací či jiných věrohodných mezinárodních pozorovatelů;

1. odsuzuje pokračující represe a vážná porušování lidských práv v Nikaragui, kriminalizaci představitelů občanské společnosti a tisku, neúměrné užití síly ze strany policie a ozbrojených polovojenských skupin s cílem potlačit sociální protesty, pokračující případy obtěžování, nezákonná zatčení a svévolné zadržování osob, které se účastnily opozičních protestů;

2. vyjadřuje znepokojení nad tím, že se posilují omezení pro občanský prostor a projevy nesouhlasu v Nikaragui, včetně uzavření nezávislých médií a zrušení právní registrace řady organizací občanské společnosti a zajištění jejich zboží a majetku;

3. odsuzuje rozhodnutí nikaragujské vlády vyhostit ze země Mezioborovou skupinu nezávislých odborníků (GIEI) a zvláštní monitorovací mechanismus pro Nikaraguu (MESENI) Meziamerické komise pro lidská práva a vzít zpět pozvání k návštěvě země předané Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva; naléhavě vybízí orgány, aby umožnily jejich návrat do země a obnovily spolupráci s nimi;

4. vítá změkčení rozsudku pro 100 vězňů zatčených po vypuknutí sociálních protestů v zemi, ale vyjadřuje politování nad skutečností, že jsou i nadále neprávem zadržovány stovky lidí; vyzývá k okamžitému propuštění všech, kteří byli zadrženi z politických důvodů, a opakuje, že řádný proces a veškeré další právní záruky zakotvené v nikaragujské ústavě musí být dodržovány v případě každého vězně a za všech okolností;

5. zdůrazňuje význam politického dialogu mezi vládou a opozicí v zemi; vítá obnovení dialogu mezi nikaragujskou vládou a občanskou aliancí jako pozitivní první krok k překonání současné politické krize prostřednictvím řešení, které vyplyne z jednání, což je i nadále jediná možná cesta ze současné krize;

6. vyzývá strany, aby vyjednávaly v dobré víře a transparentně a inkluzivně a současně aby zapojily také subjekty občanské společnosti; je přesvědčen, že situace vězňů by měla být i nadále na prvních místech pořadu jednání, protože ve vězení jsou stále stovky nevinných lidí;

7. vyjadřuje politování nad skutečností, že nikaragujské orgány nedodržují záruky poskytnuté v době návštěvy delegace Evropského parlamentu, zejména tím, že obtěžují politické vězně, kteří se sešli s delegací;

8. je vážně znepokojen novým zákonem proti praní peněz, financování terorismu a šíření zbraní hromadného ničení, který byl přijat dne 16. července 2018 a v jehož článku 394 a 395 je uvedena vágní definice terorismu a který se zdá být šitý na míru kriminalizaci účastníků pokojných protestů; odsuzuje skutečnost, že tento zákon byl opakovaně použit k zadržení protestujících, novinářů a aktivistů;

9. vyzývá EU, aby i nadále monitorovala situaci v Nikaragui, a vyzývá Radu, Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby posoudily možnost aktivovat cílené individuální sankce proti osobám odpovědným za porušování lidských práv v Nikaragui, pokud nebude dosaženo pokroku v jednáních a při plnění podmínek stanovených delegací Evropského parlamentu, totiž propuštění politických vězňů, ukončení represí a umožnění návratu lidskoprávních organizací;

10. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi Organizace amerických států, Parlamentnímu shromáždění EU-Latinská Amerika, Středoamerickému parlamentu, Limské skupině a vládě a parlamentu Nikaragujské republiky.

 

[1] Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 189.

[2] Přijaté texty, P8_TA(2018)0238.

Poslední aktualizace: 13. března 2019Právní upozornění