Postup : 2019/2582(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0184/2019

Předložené texty :

B8-0184/2019

Rozpravy :

Hlasování :

PV 14/03/2019 - 11.15
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :


<Date>{11/03/2019}11.3.2019</Date>
<NoDocSe>B8-0184/2019</NoDocSe>
PDF 162kWORD 51k

<TitreType>NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreSuite>předložený na základě prohlášení Rady a Komise</TitreSuite>

<TitreRecueil>v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Titre>o evropské dlouhodobé strategické vizi prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky </Titre>

<DocRef>(2019/2582(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Christian Ehler, Paul Rübig, Kathleen Van Brempt, Zdzisław Krasnodębski, Fredrick Federley, Benedek Jávor, Dario Tamburrano, Barbara Kappel</Depute>

<Commission>{ITRE}za Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku</Commission>

</RepeatBlock-By>


B8-0184/2019

Usnesení Evropského parlamentu o evropské dlouhodobé strategické vizi prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky

(2019/2582(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2018 s názvem „Čistá planeta pro všechny – evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“ (COM(2018)0773),

 s ohledem na Rámcovou úmluvu Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a na Kjótský protokol k této úmluvě,

 s ohledem na Pařížskou dohodu, rozhodnutí 1/CP.21, 21. konferenci smluvních stran (COP21) úmluvy UNFCCC a na 11. konferenci smluvních stran, která byla zároveň setkáním smluvních stran Kjótského protokolu (CMP11) a konala se ve dnech 30. listopadu až 11. prosince 2015 v Paříži ve Francii,

 s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje,

 s ohledem na usnesení ze dne 25. října 2018 o konferenci OSN o změně klimatu konané v roce 2018 v polských Katovicích (COP24)[1],

 s ohledem na balíček předpisů týkajících se čisté energie,

 s ohledem na návrh usnesení Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku,

 s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

1. vítá sdělení Komise o dlouhodobé strategii do roku 2050 s názvem „Čistá planeta pro všechny – Evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“, která zdůrazňuje příležitosti a výzvy, jež transformace k ekonomice s čistými nulovými emisemi skleníkových plynů přináší evropským občanům a evropské ekonomice, a stanoví základ pro širokou diskusi za účasti orgánů EU, vnitrostátních parlamentů, podnikového sektoru, nevládních organizací, měst a komunit, i občanů;

2. vyjadřuje přesvědčení, že Evropa by mohla být vedoucí silou klimatické neutrality investicemi do inovativních technologických řešení, zvyšováním kompetencí občanů a sladěním kroků v klíčových oblastech, jako je energetika, průmyslová politika a výzkum, za současného zajištění sociální spravedlnosti pro spravedlivý přechod;

3. souhlasí se strategickými oblastmi, jež stanovila Komise, u nichž jsou vyžadovány společné kroky, a podporuje účinné využívání energie, šíření obnovitelných zdrojů a globální konkurenceschopnost průmyslu EU;

4. zdůrazňuje význam různých opatření a právních předpisů v oblasti klimatu přijatých v různých politických oblastech, avšak varuje, že roztříštěný přístup může vést k nekonzistentnostem a nepovede k dosažení ekonomiky s nulovými emisemi skleníkových plynů v EU do roku 2050; domnívá se, že je třeba přijmout zastřešující přístup;

5. souhlasí s cílem EU dosáhnout do roku 2050 ekonomiky s nulovými čistými emisemi skleníkových plynů, jak se stanoví ve sdělení Komise; žádá členské státy, aby se dohodly na strategii na dosažení tohoto cíle na zvláštním summitu EU v Sibiu v květnu 2019, a vyzývá členské státy, aby pro dosažení tohoto cíle přijaly příslušné závazky;

Energetická politika

6. zdůrazňuje ústřední úlohu energetiky při přechodu k hospodářství s nulovými čistými emisemi skleníkových plynů;

7. připomíná, že Unii se podařilo v uplynulých desetiletích dostatečně oddělit emise skleníkových plynů a hospodářský růst a že snížila emise, zejména zvyšováním energetické účinnosti a prosazováním obnovitelných zdrojů;

8. zdůrazňuje, že přechod k čisté energii by měl nadále vést k modernizaci evropské ekonomiky, přinášet udržitelný ekonomický růst a sociální a environmentální přínosy evropským občanům;

9. domnívá se, že vedoucí úloha EU v obnovitelných energiích a energetické účinnosti ukazuje dalším částem světa, že přechod k čisté energii je možný a přínosný i nad rámec boje proti změně klimatu;

10. poukazuje na to, že dosažení ekonomiky s nulovými čistými emisemi skleníkových plynů si vyžádá značné dodatečné investice do energetického systému EU a s ním spojené infrastruktury oproti současné částce, a to ve výši přibližně 175 až 290 miliard EUR ročně;

11. zdůrazňuje, že s ohledem na různou startovní pozici při přechodu na jiné zdroje energie může být úsilí o snížení emisí skleníkových plynů pro dosažení klimatické neutrality na úrovni EU vyvíjeno nestejně v různých částech Unie;

12. vyzývá členské státy, aby bezodkladně provedly balíček opatření pro čistou energii; připomíná, že členské státy mají pravomoc rozhodovat o svém energetickém mixu v klimatickém a energetickém rámci EU;

13. domnívá se, že klíčovou roli sehrají rozvoj technologií a technologická řešení, energetická účinnost, udržitelná energie z obnovitelných zdrojů a úplná integrace energetického trhu;

14. zdůrazňuje, že je zapotřebí anticipační přístup k zajištění spravedlivého přechodu pro občany EU a na podporu regionů, jejichž ekonomiky závisejí na činnostech spojených s odvětvími a technologiemi, jejichž útlum se očekává nebo jež by se měly v budoucnosti transformovat;

15. vyzývá všechny orgány státní správy na národní, regionální i místní úrovni, aby zavedly opatření na podporu účasti občanů na energetickém přechodu a na podporu výměny osvědčených postupů;

Průmyslová politika

16. znovu opakuje, že přechod k ekonomice s nulovými emisemi skleníkových plynů představuje pro EU výzvy a příležitosti a že je zapotřebí investic do průmyslových inovací včetně digitálních a čistých technologií, aby se podpořil růst a posílila konkurenceschopnost, zvýšily budoucí dovednosti a vytvořily miliony pracovních míst, například v rostoucím oběhovém hospodářství a biohospodářství;

17. domnívá se, že se hospodářská prosperita, globální průmyslová konkurenceschopnost a klimatická politika navzájem posilují;

18. zdůrazňuje, že pro získání tolik potřebné důvěry investorů a pro umožnění toho, aby evropská odvětví mohla přijímat dlouhodobá investiční rozhodnutí, protože doba života většiny průmyslových zařízení přesahuje 20 let, je klíčový stabilní a předvídatelný rámec energetické a klimatické politiky;

Výzkum a inovace

19. zdůrazňuje, že pro podporu vedoucí úlohy Evropské unie v boji proti změně klimatu jsou klíčové unijní a vnitrostátní výzkumné a inovační programy;

20. domnívá se, že otázka klimatu by měla být vhodně začleňována do přípravy a provádění programů výzkumu a inovací;

21. upozorňuje na zprávu Panelu na vysoké úrovni pro možnosti dekarbonizace[2] o úloze výzkumu a inovací při dosahování cílů Pařížské dohody a při získávání konkurenční výhody EU v úsilí o dekarbonizaci; bere na vědomí soubor tematických a průřezových doporučení tohoto panelu, zejména s ohledem na zaměření nového rámcového programu EU pro výzkum a inovace na období 2021–2027 – Horizont Evropa;

22. domnívá se, že v příštích dvou desetiletích bude nutné vyvinout značné úsilí v oblasti výzkumu a inovací, aby se nízkouhlíková a bezuhlíková řešení stala pro všechny dostupnými a byla sociálně a ekonomicky proveditelná a aby byla nalezena nová řešení pro dosažení ekonomiky s nulovými emisemi skleníkových plynů;

23. zdůrazňuje svůj postoj, že nejméně 35 % výdajů programu Horizont Evropa musí přispívat k dosažení cílů v oblasti klimatu a musí být součástí obecného cíle Unie začleňovat klimatické hledisko do všech oblastí činnosti;

 

°

° °

24. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

[1] Přijaté texty, P8_TA(2018)0430.

[2] Závěrečná zpráva Panelu na vysoké úrovni pro možnosti dekarbonizace, generální ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace, listopad 2018.

Poslední aktualizace: 14. března 2019Právní upozornění