Postup : 2018/2965(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0230/2019

Předložené texty :

B8-0230/2019

Rozpravy :

Hlasování :

PV 28/03/2019 - 8.10

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0328

<Date>{26/03/2019}26.3.2019</Date>
<NoDocSe>B8-0230/2019</NoDocSe>
PDF 213kWORD 67k

<TitreType>NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreSuite>předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B8-0017/2019</TitreSuite>

<TitreRecueil>v souladu s čl. 128 odst. 5 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Titre>o situaci v oblasti právního státu a boje proti korupci v EU, konkrétně na Maltě a na Slovensku</Titre>

<DocRef>(2018/2965(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Sophia in 't Veld</Depute>

<Commission>{LIBE}za Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci</Commission>

</RepeatBlock-By>


B8-0230/2019

Usnesení Evropského parlamentu o situaci v oblasti právního státu a boje proti korupci v EU, konkrétně na Maltě a na Slovensku

(2018/2965(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na články 2, 4, 5, 6, 7, 9 a 10 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

 s ohledem na článek 20 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

 s ohledem na články 6, 7, 8, 10, 11, 12 a 47 Listiny základních práv Evropské unie,

 s ohledem na stanovisko k otázkám týkajícím se jmenování soudců ústavního soudu Slovenské republiky, které přijala Benátská komise na svém 110. plenárním zasedání (Benátky, 10.–11. března 2017),

 s ohledem na stanovisko k ústavnímu uspořádání, dělbě moci, nezávislosti soudnictví a prosazování práva na Maltě, které přijala Benátská komise na svém 117. plenárním zasedání (Benátky, 14.–15. prosince 2018),

 s ohledem na zprávu Komise ze dne 23. ledna 2019 Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvanou „Občanství pro investory a pobytové režimy v Evropské unii” (COM(2019)0012),

 s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2014 o občanství EU na prodej[1] a na společné tiskové prohlášení Komise a maltských orgánů o programu pro individuální investory na Maltě ze dne 29. ledna 2014,

 s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 s doporučeními Komisi k vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva[2] a na své usnesení ze dne 14. listopadu 2018 o potřebě komplexního mechanismu EU na ochranu demokracie, právního státu a základních práv[3],

 s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2017 o právním státě na Maltě[4],

 s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2018 o rozhodnutí Komise aktivovat čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU v souvislosti se situací v Polsku[5] a na svá předchozí usnesení ze dne 13. dubna 2016 o situaci v Polsku[6], ze dne 14. září 2016 o nedávném vývoji v Polsku a jeho dopadu na základní práva stanovená v Listině základních práv Evropské unie[7] a ze dne 15. listopadu 2017 o stavu právního státu a demokracie v Polsku[8],

 s ohledem na své usnesení ze dne 19. dubna 2018 o ochraně investigativních novinářů v Evropě: případ slovenského novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové[9],

 s ohledem na své usnesení ze dne 3. května 2018 o pluralitě a svobodě sdělovacích prostředků v Evropské unii[10],

 s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2018 o návrhu, který vybízí Radu, aby podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii rozhodla, zda existuje zřejmé nebezpečí, že Maďarsko závažně poruší hodnoty, na nichž je Evropská unie založena[11], a na svá předchozí usnesení ze dne 10. června 2015[12], 16. prosince 2015[13] a 17. května 2017[14] o situaci v Maďarsku,

 s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2018 o právním státě v Rumunsku[15],

 s ohledem na zprávu ze dne 22. března 2018 o návštěvě delegace ad hoc Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro rozpočtovou kontrolu na Slovensku ve dnech 7.–9. března 2018,

 s ohledem na zprávu z vyšetřovací mise Výboru pro rozpočtovou kontrolu na Slovensku ve dnech 17.–19. prosince 2018,

 s ohledem na zprávu ze dne 11. ledna 2018 o cestě delegace ad hoc Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a vyšetřovacího výboru pro prošetření údajných porušení a nesprávného úředního postupu při uplatňování právních předpisů Unie v souvislosti s praním peněz, vyhýbáním se daňovým povinnostem a daňovými úniky (výbor PANA) na Maltu od 30. listopadu do 1. prosince 2017,

 s ohledem na zprávu ze dne 16. listopadu 2018 o cestě delegace ad hoc Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci na Maltu a na Slovensko ve dnech 17. až 20. září 2018,

 s ohledem na slyšení a výměny názorů, které pracovní skupina provedla s obecným pověřením sledovat situaci v EU, pokud jde o právní stát a boj proti korupci, a řešit konkrétní situace, zejména na Maltě a na Slovensku (skupina pro sledování právního státu), kterou dne 4. června 2018 zřídil Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, zejména ve spolupráci s Parlamentním shromážděním Rady Evropy a jeho Výborem expertů pro hodnocení opatření proti praní peněz a financování terorismu (MONEYVAL), vnitrostátními institucemi a orgány, zástupci Evropské komise, agenturami EU, jako je Europol, a různými zúčastněnými stranami, včetně zástupců občanské společnosti a oznamovatelů na Maltě a na Slovensku,

 s ohledem na otázku Komisi o situaci v oblasti právního státu a boje proti korupci v EU, konkrétně na Maltě a na Slovensku (O-000015/2019 – B8-0017/2019),

 s ohledem na návrh usnesení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

 s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že skupina pro sledování právního státu byla zřízena dne 4. června 2018 s obecným mandátem monitorovat situaci v oblasti právního státu a boje proti korupci v EU a zkoumat konkrétní situace, zejména na Maltě a na Slovensku;

B. vzhledem k tomu, že Unie a její členské státy mají povinnost dodržovat zásady právního státu, demokracie, lidská práva a základní svobody a řídit se hodnotami a zásadami zakotvenými ve Smlouvách EU a v mezinárodních nástrojích v oblasti lidských práv a musí této povinnosti dostát;

C. vzhledem k tomu, že čl. 6 odst. 3 SEU potvrzuje, že základní práva, která jsou zaručena Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP) a která vyplývají z ústavních tradic společných členským státům, tvoří obecné zásady práva Unie;

D. vzhledem k tomu, že EU funguje na základě presumpce vzájemné důvěry v to, že členské státy jednají ve shodě s principy demokracie, právního státu a se základními právy zakotvenými v EÚLP, Listině základních práv Evropské unie a Mezinárodním paktu o občanských a politických právech;

E. vzhledem k tomu, že ani národní svrchovanost ani subsidiarita nemohou odůvodnit systematické odmítání ze strany členského státu dodržovat základní hodnoty Evropské unie a Smlouvy, jejichž smluvní stranou se dobrovolně stal;

F. vzhledem k tomu, že skupina pro sledování právního státu uspořádala řadu setkání s různými zúčastněnými stranami, přičemž hlavní pozornost byla věnována situaci na Maltě a na Slovensku; vzhledem k tomu, že rovněž proběhla výměna názorů na bezpečnost novinářů v Bulharsku následně po vraždě Viktorie Marinové; vzhledem k tomu, že na zmíněné schůzi se rovněž diskutovalo o dočasném zadržení novinářů Attily Bira a Dimitara Stojanova, kteří vyšetřovali obvinění z podvodů v souvislosti s finančními prostředky EU v Rumunsku a Bulharsku;

G. vzhledem k tomu, že vraždy Daphne Caruanové Galiziové na Maltě, Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové na Slovensku a vražda Viktorie Marinové v Bulharsku otřásly evropským veřejným míněním a působí na novináře v EU odrazujícím účinkem;

H. vzhledem k tomu, že vyšetřování těchto vražd dosud vedlo k identifikaci několika podezřelých, aniž by se však dospělo k závěrům, pokud jde o to, kdo za vraždami ve skutečnosti stojí, ačkoli se jedná o nejdůležitější prvek, který je třeba vyjasnit; vzhledem k tomu, že na Maltě došlo k zastrašování tří osob a policie i oficiální vyšetřování vraždy jsou i nadále aktivní;

I. vzhledem k tomu, že skupina pro sledování právního státu neměla možnost ověřit stav vyšetřování ve všech jeho aspektech, neboť příslušné orgány se dovolávaly legitimní potřeby zajistit důvěrnost, aby bylo v těchto případech vražd možné dosáhnout pokroku;

J. vzhledem k tomu, že skupina pro sledování právního státu měla možnost se na Maltě i na Slovensku zabývat ve vztahu k právnímu státu řadou problematických témat, zejména pokud jde o oblasti, jichž se týká práce Daphne Caruanové Galiziové a Jána Kuciaka;

K. vzhledem k tomu, že skupina pro sledování právního státu byla pravidelně informována, a to i příbuznými Daphne Caruanové Galiziové, pokud jde o žádost o úplné a nezávislé oficiální vyšetřování její vraždy, zejména co se týče okolností, které tento čin umožnily, reakci veřejných orgánů, a opatření, která mohou být zavedena, aby se zajistilo, že k takové vraždě nedojde znovu;

L. vzhledem k tomu, že úroveň spolupráce s Europolem v rámci uvedených vyšetřování se v jednotlivých šetřeních liší;

M. vzhledem k tomu, že zejména v případě Malty zhodnotil předchozí ředitel Europolu míru spolupráce mezi maltskými orgány a Europolem jako suboptimální, což je situace, kterou jeho nástupce následně vyhodnotil tak, že se zlepšila a je uspokojivá; vzhledem k tomu, že zástupci Europolu sdělili členům skupiny pro sledování právního státu, že vyšetřování nebylo zastaveno, s tím, že byly zatčeny tři osoby podezřelé ze spáchání trestného činu; vzhledem k tomu, že byli jmenováni odborníci Europolu za účelem plnění specifických úkolů v rámci úředního vyšetřování;

N. vzhledem k tomu, že co se týče nabytí telefonu novinářky Pavly Holcové na Slovensku, přetrvává nejasnost ohledně způsobu, jakým byl získán, a přístupu Europolu k údajům získaným z tohoto telefonu, ačkoli Europol uvedl, že podpoří, aby byl telefon podroben analýze;

O. vzhledem k tomu, že existují vážné obavy v souvislosti s bojem proti korupci a organizované trestné činnosti v EU, a to i na Maltě a na Slovensku, a vzhledem k tomu, že to ohrožuje důvěru občanů ve veřejné instituce, což může mít za následek nebezpečné propojení mezi zločineckými skupinami a veřejnými orgány;

P. vzhledem k tomu, že velké evropské konsorcium investigativních novinářů přezkoumalo a rozsáhle zveřejnilo vyšetřování, která publikovala Daphne Caruanová Galiziová;

Q. zejména vzhledem k tomu, že boj proti praní špinavých peněz v EU je neuspokojivý, mimo jiné z důvodu stávajících nedostatků v provádění právních předpisů EU proti praní špinavých peněz, jak se zdůraznilo v rámci nedávných případů nedostatečného prosazování boje proti těmto praktikám, do něhož jsou zapojeny velké bankovní instituce v různých členských státech;

R. vzhledem k tomu, že Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) ve svém doporučení z července 2018 adresovaném maltské finanční zpravodajské a analytické jednotce (FIAU) dospěl k závěru, že na Maltě existují „obecné a systematické nedostatky v boji proti praní peněz“, zejména pokud jde o případ Pilatus Bank, a zároveň uznal, že akční plán FIAU byl „krok správným směrem“; vzhledem k tomu, že Komise následně zjistila, že „maltská finanční zpravodajská a analytická jednotka porušila své povinnosti“ v rámci právních předpisů EU proti praní špinavých peněz a že doporučení orgánu EBA plně neprovedla; vzhledem k tomu, že Komise proto v listopadu 2018 přijala své stanovisko k této věci;

S. vzhledem k tomu, že na Maltě sídlí rozsáhlý bankovní sektor, jenž zahrnuje některé bankovní instituce, které nesplňují všechny regulační standardy a požadavky, jak dokládá případ banky Pilatus Bank a odnětí její licence Evropskou centrální bankou (ECB);

T. vzhledem k tomu, že zpráva z vyšetřování případu „Egrant“ není veřejně přístupná; vzhledem k tomu, že dostupné závěry nepodporují tvrzení, podle nichž je vlastnictví společnosti Egrant Inc. spojeno s maltským předsedou vlády a jeho manželkou; vzhledem k tomu, že k úplné neupravené zprávě z vyšetřování má přístup jen předseda vlády, ministr spravedlnosti, vedoucí kanceláře předsedy vlády a mluvčí předsedy vlády;

U. vzhledem k tomu, že nebylo zahájeno žádné následné vyšetřování s cílem odhalit skutečné vlastníky podniku Egrant, což je ještě třeba objasnit;

V. vzhledem k tomu, že odhalení týkající se skutečného majitele společnosti „17 Black“, kterým je nyní údajně generální ředitel společnosti Tumas Group, jíž maltská vláda zadala zakázku na výstavbu elektrárny Electrogas na Maltě, ještě více zdůrazňují potřebu větší transparentnosti, pokud jde o finanční zájmy a vazby na členy vlády, jako je ředitel kanceláře předsedy vlády a současný ministr cestovního ruchu a bývalý ministr energetiky;

W. vzhledem k tomu, že  ředitel kanceláře předsedy vlády a současný ministr cestovního ruchu a bývalý ministr energetiky jsou jedinými vysoce postavenými vládními činiteli z kteréhokoli členského státu EU, o nichž se zjistilo, že jsou skutečnými majiteli právnické osoby, která byla odhalena v kauze Panama Papers; vzhledem k tomu, že posledně jmenovaný ministr  poskytl delegaci Evropského parlamentu svědectví ohledně využívání svých společností a učinil přitom prohlášení, která jsou v rozporu s dokumenty uveřejněnými v kauze Panama Papers;

X. vzhledem k tomu, že nedostatečná bezpečnost novinářů a zmenšující se prostor pro občanskou společnost z důvodu obtěžování a zastrašování podkopává dohled nad výkonnou mocí a snižuje občanskou angažovanost občanů;

Y. vzhledem k tomu, že novináři, a zejména, avšak nikoli výhradně investigativní novináři stále častěji čelí takzvaným „strategickým žalobám proti účasti veřejnosti“ (SLAPP), které jsou zamýšleny pouze k maření jejich práce;

Z. vzhledem k tomu, že se rodina Daphne Caruanové Galiziové musí zabývat nenávistnými kampaněmi a žalobami pro pomluvu i po její smrti, a to i ze strany členů maltské vlády, a že místopředseda vlády uvedl, že není přesvědčen, že by bylo nutné tyto žaloby pro pomluvy brát zpět;

AA. vzhledem k tomu, že rodina a přátelé Daphne Caruanové Galiziové i aktivisté z řad občanské společnosti se také musí vypořádat se současnou situací týkající se jejího improvizovaného památníčku, což zahrnuje odstraňování a ničení upomínkových předmětů;

BB. vzhledem k tomu, že Benátská komise ve svém stanovisku k Maltě, které přijala na svém 117. plenárním zasedání ve dnech 14. a 15. prosince 2018[16], zdůraznila pozitivní povinnost států chránit novináře jakožto otázku, která  přímo souvisí s právním státem, a poukázala na to, že „mezinárodním závazkem vlády [Malty] je zajistit, aby sdělovací prostředky a občanská společnost mohly hrát aktivní úlohu v tom, aby orgány musely skládat účty“[17] ;

CC. vzhledem k tomu, že Benátská komise zdůraznila, že zřízení výboru pro jmenování soudců v roce 2016 bylo ze strany maltských orgánů pozitivním krokem, a že rovněž zdůraznila, že přesto zůstává několik znepokojivých bodů v souvislosti se zásadou nezávislosti soudnictví, zejména pokud jde o organizaci pravomocí státních zastupitelství a o strukturu soudnictví, a v souvislosti s celkovým rozdělením a vyvážeností pravomocí v zemi, které se jednoznačně kloní k exekutivě, a zejména k předsedovi vlády, jenž má dalekosáhlý soubor pravomocí, a to i v rámci různých postupů jmenování, jako u členů soudních orgánů, a že to není spojeno s řádnými brzdami a protiváhami[18];

DD. vzhledem k tomu, že Benátská komise uvedla, že stávající rozdělení pravomocí státního zastupitelství mezi policii a nejvyššího státního zástupce na Maltě představuje rozporný systém, který „je z hlediska dělby moci problematický“; vzhledem k tomu, že rovněž konstatovala, že nejvyšší státní zástupce, který má pravomoci v rámci trestního stíhání, zároveň je právním poradcem vlády a předsedá finanční zpravodajské a analytické jednotce (FIAU), zastává velmi vlivný úřad, který je „problematický z hlediska zásady demokratických brzd a protivah a dělby moci“[19] ;

EE. vzhledem k tomu, že delegace Benátské komise poznamenala, že budoucí oddělení úloh nejvyššího státního zástupce „je v návaznosti na zprávu komise pro celkovou reformu soudního systému z roku 2013 na Maltě nyní široce akceptováno“[20];

FF. vzhledem k tomu, že Benátská komise uvedla, že vedle úkolů policie a nejvyššího státního zástupce v oblasti trestního stíhání mají i soudci možnost zahajovat šetření a že „se zdá, že neexistuje žádná koordinace mezi šetřeními a policejním vyšetřováním“[21];

GG. vzhledem k tomu, že Benátská komise rovněž zdůraznila, že Stálý protikorupční výbor (PCAC)  vykazuje nedostatky, pokud jde o jeho složení, jelikož jmenování jeho členů je závislé na předsedovi vlády, ač je musí konzultovat s opozicí, a také pokud jde o příjemce jeho zpráv, konkrétně ministra spravedlnosti, který nemá žádnou vyšetřovací pravomoc, což vede k tomu, že zprávy vedou k faktickému vyšetřování a stíhání pouze ve velmi omezeném počtu případů[22];

HH. vzhledem k tomu, že Benátská komise dospěla k závěru, že postup pro jmenování policejního prezidenta by měl být založen na veřejném výběrovém řízení; policejní prezident by měl být širokou veřejností vnímán jako politicky neutrální[23];

II. vzhledem k tomu, že Malta zahájila pod vedením prezidenta proces zkoumání možností ústavních reforem, do nějž jsou zapojeny různé politické síly a občanská společnost, přičemž většina těchto reforem bude k přijetí vyžadovat dvoutřetinovou většinu v Parlamentu;

JJ. vzhledem k tomu, že nezbytnou součástí evropské demokracie je monitorování zhoršující se situace právního státu v členských státech ze strany Evropského parlamentu a formát skupiny pro sledování právního státu umožňuje Parlamentu pozorně sledovat situaci a spolupracovat s orgány členských států a s občanskou společností;

KK. vzhledem k tomu, že navzdory široce podporovaným usnesením Evropského parlamentu[24] Komise stále ještě nepředložila návrh komplexního a nezávislého mechanismu pro sledování situace, pokud jde o demokracii, právní stát a základní práva, a to každoročně ve všech členských státech;

LL. vzhledem k tomu, že využívání „režimů udělování občanství a pobytu investorům“ členskými státy EU představuje vážné riziko pro boj proti praní špinavých peněz, podrývá vzájemnou důvěru a integritu schengenského prostoru, umožňuje vstup státních příslušníků třetích zemí pouze na základě jejich nahromaděného bohatství, a nikoli na základě jejich užitečných znalostí, dovedností nebo humanitárních aspektů a vede ke skutečnému prodeji občanství EU; vzhledem k tomu, že Komise výslovně uvedla, že již nepodporuje maltské režimy udělování občanství a pobytu investorům;

MM. vzhledem k tomu, že Komise zveřejnila zprávu o režimech udělování občanství a pobytu investorům, jež podává přehled stávajících postupů a identifikuje některá rizika, která tyto režimy představují pro EU, zejména pokud jde o bezpečnost, praní peněz, daňové úniky a korupci;

NN. vzhledem k tomu, že maltská vláda uzavřela se soukromou firmou Henley & Partners důvěrnou dohodu o realizaci maltského „režimu udělování občanství a pobytu investorům“, což znemožňuje ověřit, zda jsou dohodnuté postupy, objemy prodejů a další podmínky v souladu s maltským, unijním a mezinárodním právem a s bezpečnostními aspekty;

OO. vzhledem k tomu, že uplatňování požadavku pobytu u žadatelů o maltský režim udělování občanství a pobytu investorům není v souladu s podmínkami pro tyto režimy, jež byly dohodnuty s Komisí v roce 2014; vzhledem k tomu, že Komise nepřijala žádná účinná opatření k řešení tohoto nedodržování  požadavku na pobyt;

PP. vzhledem k tomu, že obvinění týkající se prodeje zdravotních a schengenských víz v Libyi a Alžírsku maltskými úředníky nebyla plně prošetřena[25];

QQ. vzhledem k tomu, že novináři na Slovensku uvedli během návštěvy skupiny pro sledování právního státu (ROLMG), že působí v prostředí, kde nemůže být vždy zaručena plná nezávislost a bezpečnost; vzhledem k tomu, že v případě organizace RTVS (Rozhlas a televize Slovenska) došlo k situacím, jež byly vnímány jako politické zasahování do novinářské práce, například když vydány krátké pokyny pro zpravodajství;

RR. vzhledem k tomu, že národní zákon o tisku na Slovensku právě prochází novelizací, což je příležitostí k posílení svobody sdělovacích prostředků a bezpečnosti novinářů;

SS. vzhledem k tomu, že se vyskytují zprávy o korupci a podvodech na Slovensku, jež se týkají i  zemědělských fondů EU a je do nich zapojena platební agentura pro zemědělství, a tyto zprávy si vyžadují důkladné a nezávislé prošetření, přičemž některé z nich skutečně úřad OLAF vyšetřuje a parlamentní Výbor pro rozpočtovou kontrolu provedl s ohledem na ně v prosinci 2018 pracovní cestu ke zjištění potřebných údajů na Slovensko; vzhledem k tomu, že Slovensko má nejvyšší míru odhalování nesrovnalostí a podvodů ze všech členských států EU[26];

TT. vzhledem k tomu, že členové skupiny pro sledování právního státu (ROLMG) jsou znepokojeni ohledně nestrannosti donucovacích orgánů a nezávislosti soudnictví na Slovensku, zejména s ohledem na politizaci a nedostatek transparentnosti při procesech výběru a jmenování důležitých činitelů, jako je policejní prezident;

UU. vzhledem k tomu, že po vraždě Jána Kuciaka podal demisi slovenský předseda vlády a další vysocí členové vlády, stejně jako zástupce nejvyššího státního zástupce a policejní prezident;

VV. vzhledem k tomu, že na Slovensku nebyl dokončen legislativní proces reformy výběru soudců Ústavního soudu a nadcházející výběrové řízení, v němž má být nahrazeno devět soudců, kteří odcházejí do důchodu, proběhne podle stávajících postupů;

WW. vzhledem k tomu, že členové skupiny pro sledování právního státu  v rámci své pracovní cestu zaznamenali závazek hájit standardy právního státu, který projevili různí zaměstnanci slovenských veřejných orgánů a aktéři z řad občanské společnosti;

XX. vzhledem k tomu, že světový index svobody tisku za rok 2018, který vypracovala organizace Reportéři bez hranic, řadí Slovensko na 27. místo na rozdíl od 17. místa z roku 2017, Maltu na 65. místo, na něž klesla ze 47. místa, a Bulharsko jakožto nejhůře umístěný členský stát EU na 111. místo oproti 109. místu z roku 2017;

YY. vzhledem k tomu, že organizace Transparency International zařadila ve svém ročním indexu vnímání korupce Maltu na 51. místo (oproti 46. místu v roce 2017), Slovensko na 57. místo (pokles z 54. místa v roce 2017) a Bulharsko na 77. místo (oproti 71. místu v roce 2017); vzhledem k tomu, že všechny tyto tři země se umisťují hluboko pod průměrem EU[27];

OBECNÉ PŘIPOMÍNKY

1. důrazně odsuzuje neustálé úsilí stále vyššího počtu vlád členských států o narušení právního státu, dělby moci a nezávislosti soudnictví; vyjadřuje znepokojení nad tím, že ačkoli většina členských států přijala právní předpisy s cílem zajistit nezávislost soudů a nestrannost v souladu se standardy Rady Evropy, přetrvávají problémy, pokud jde o způsob, jak se tyto standardy uplatňují;

2. připomíná, že jednou ze složek hodnot uvedených v článku 2 SEU a zároveň nezbytnou podmínkou jejich ochrany je právní stát; vyzývá všechny příslušné subjekty na úrovni EU a členských států, včetně vlád, parlamentů a justice, aby více usilovaly o dodržování a posilování právního státu;

3. konstatuje s hlubokým znepokojením, že dochází k nárůstu výhrůžek, jejichž cílem jsou novináři a svoboda sdělovacích prostředků, k nárůstu veřejného znevažování a všeobecného oslabování této profese, zvyšující se hospodářské koncentraci tohoto odvětví a sílící dezinformaci; připomíná, že silná demokracie vycházející z právního státu nemůže fungovat bez silné a nezávislé „čtvrté složky moci“;

4. naléhavě vyzývá Radu, aby přezkoumala a dále sledovala veškeré návrhy Komise a Parlamentu, pokud jde o řízení o nesplnění povinnosti a postup podle článku 7 SEU, a to zejména tím, že přijme neprodlená opatření na základě odůvodněného návrhu Komise ze dne 20. prosince 2017 ohledně Polska a prioritně zařadí bod o situaci v Maďarsku na program Rady, že bude okamžitě a úplně informovat Parlament ve všech fázích postupu a vyzve Parlament, aby Radě předložil odůvodněný návrh týkající se Maďarska;

VYŠETŘOVÁNÍ A PROSAZOVÁNÍ PRÁVA

5. vyzývá vládu Malty, aby neprodleně zahájila kompletní a nezávislý průzkum veřejného mínění, pokud jde o vraždy Daphne Caruanové Galiziové, se zvláštním důrazem na okolnosti, které umožnily, aby k ní došlo, reakce veřejných orgánů a opatření, která mohou být zavedena s cílem zajistit, aby se podobná vražda již neopakovala;

6. naléhavě vyzývá maltskou vládu, aby veřejně a jednoznačně odsoudila jakékoli projevy nenávisti vůči zesnulé Daphne Caruanové Galiziové a znevažování její památky; naléhavě žádá, aby byla přijata důrazná opatření vůči všem veřejným činitelům šířícím nenávist;

7. považuje za nanejvýš důležité nalézt řešení pamětního místa připomínajícího Daphne Caruanovou Galiziovou ve Vallettě, a to ve spolupráci s občanskou společností a s rodinou zesnulé, aby bylo možné si ji neomezeně připomínat;

8. vyzývá příslušné maltské orgány, aby zveřejnily úplnou, redakčně neupravenou zprávu o soudním vyšetřování společnosti Egrant;

9. naléhavě žádá vládu Malty a vládu Slovenska, aby zajistily, aby donucovací orgány urychleně a úplně vyšetřily veškeré náznaky trestných činů, a to i v případech, kdy tyto náznaky odhalují oznamovatelé a novináři, zejména v údajných případech souvisejících například s korupcí, finanční trestnou činností, praním peněz, podvody a daňovými úniky, o nichž Daphne Caruanová Galizianová a Ján Kuciak informovali;

10. vyjadřuje politování nad tím, že ne všichni členové maltské vlády, například ministr pro cestovní ruch a bývalý ministr energetiky, byli ochotni se setkat s delegací pracovní skupiny monitorující situaci v oblasti právního státu (ROLMG), a nad tím, že se tato skupina nemohla setkat ani se zástupci společnosti Nexia BT, například s jejím jednatelem;

11. bere se znepokojením na vědomí, že se maltské orgány neobrátily s žádnou oficiální žádostí o právní pomoc na německou spolkovou kriminální policii (Bundeskriminalamt) s cílem získat přístup k údajům uloženým v laptopech a na pevných discích Daphne Caruanové Galiziové, poté co je její rodina předala německým orgánům;

12. vítá nedávné závěry vyšetřování a následné zatčení čtyř osob, které byly v souvislosti s vyšetřováním vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové obviněny v září 2018; vyzývá donucovací orgány, aby pokračovaly ve vyšetřování na vnitrostátní i na mezinárodní úrovni, a to všemi dostupnými prostředky, s cílem předat spravedlnosti ty, kdo vraždu objednali nebo se na ní podíleli, mimo jiné prodloužením platnosti dohody společného vyšetřovacího týmu i po dubnu 2019;

13. konstatuje, že vyšetřování vraždy Jána Kuciaka a Mariny Kušnírové odhalilo další trestnou činnost, včetně údajného záměru zavraždit prokurátory Petera Šufliarského a Maroše Žilinku a právníka Daniela Lipšice; konstatuje, že uvedené vyšetřování má na základě společného rozhodnutí generálního prokurátora a zvláštního státního zastupitelství provádět policejní inspektorát ministerstva vnitra vzhledem k možnému zapojení příslušníků policie do kontroly policejních databází týkajících se dotyčných osob, a bude tento vývoj dále sledovat;

14. vítá vznik Vyšetřovacího střediska Jána Kuciaka a projektu Daphne koncem roku 2018, který založilo několik novinářů, i projektu Daphne Zakázané příběhy, který v březnu 2018 založilo 18 konsorcií investigativních novinářů s cílem pokračovat v práci Daphne tam, kde ji ukončila; konstatuje, že šest měsíců po svém vzniku přinesl projekt Daphne ve své první publikaci nová odhalení;

15. vyzývá Komisi a Evropský úřad pro boj proti podvodům, aby podrobně vyšetřovaly všechny případy, na něž byly upozorněny ad hoc delegace Parlamentu v roce 2018, zejména údajné případy korupce a podvodů, také pokud jde o zemědělské fondy EU a možné nesprávné pobídky pro zabírání půdy;

16. vyzývá maltskou vládu, aby zahájila vyšetřování zjištění ve věci panamských dokumentů a spojení mezi společností „17 Black“ sídlící v Dubaji a ministrem pro cestovní ruch, bývalým ministrem energetiky a vedoucím úřadu předsedy vlády;

17. vyzývá maltskou a slovenskou vládu a všechny členské státy EU a jejich donucovací orgány, aby zintenzivnily boj proti organizované trestné činnosti a korupci s cílem obnovit důvěru veřejnosti v jejich instituce;

18. vyjadřuje hluboké znepokojení nad možnou úlohou, již hrála slovenská vláda při únosu vietnamského občana z Německa, a vyzývá k vypracování komplexní vyšetřovací zprávy za stálé spolupráce s německými orgány, včetně údajného zapojení bývalého ministra vnitra;

19. vyjadřuje své znepokojení nad obviněními z korupce, střety zájmů, beztrestností a nad případy tzv. „otočných dveří“ ve slovenských mocenských kruzích; je šokovaný skutečností, že po své rezignaci byli bývalý vyšší policejní úředník Národní kriminální agentury a bývalý policejní prezident jmenováni poradci ministra vnitra, mimo jiné v České republice; konstatuje, že bývalý policejní prezident nyní ze své funkce poradce ministra vnitra odstoupil, poté co se objevily tiskové zprávy o vyhledávání informací o Jánu Kuciakovi v policejní databázi před jeho vraždou, přičemž toto vyhledávání údajně nařídil bývalý policejní prezident;

20. vítá angažovanost slovenských a maltských občanů a organizací občanské společnosti v boji za demokracii, právní stát a základní práva; naléhavě vyzývá vládu Slovenska a Malty, aby plně podporovaly občanskou angažovanost a aby od ní neodrazovaly;

21. vyzývá vládu Malty, Slovenska a Bulharska, aby nadále usnadňovaly veškerou spolupráci s Europolem, včetně plného zapojení této agentury, a aby proaktivně zajistily jeho plný přístup k dokumentaci související s vyšetřováním;

22. vyzývá Komisi, aby poskytla jasné pokyny ohledně způsobů a právního rámce, pokud jde o výměnu údajů a důkazů mezi donucovacími orgány členských států a mezi nimi a agenturami EU, mimo jiné pomocí uplatnění evropského vyšetřovacího příkazu;

23. poukazuje na to, že současné rozpočtové a lidské zdroje a mandáty Europolu a Eurojustu nejsou pro tyto agentury dostatečné k tomu, aby poskytovaly plnou a proaktivní přidanou hodnotu EU při provádění vyšetřování, například v případech vraždy Daphne Caruanové Galiziové a Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové;

24. zdůrazňuje, že donucovací a soudní orgány členských států jsou součástí unijního systému spolupráce; domnívá se, že by orgány, instituce a agentury EU měly proto proaktivně zasahovat při řešení nedostatků na straně vnitrostátních orgánů, a považuje za znepokojivé, že taková opatření orgánů, institucí a agentur EU jsou pravidelně zahajována až poté, co informace odhalili novináři a oznamovatelé;

25. vyzývá Komisi a Radu, aby zvýšily rozpočet Europolu v souladu s operačními a strategickými potřebami zjištěnými během jednání o víceletém finančním rámci (VFR) na období 2021–2027 a aby posílily mandát Europolu tak, aby mu umožnily se proaktivněji účastnit vyšetřování hlavních skupin páchajících organizovanou trestnou činnost v členských státech, pokud existují závažné pochybnosti o nezávislosti a kvalitě takového vyšetřování, například aby byly v podobných případech schopny proaktivně iniciovat zřizování společných vyšetřovacích týmů;

26. vyzývá Eurojust a budoucí Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), aby optimálně spolupracovaly při vyšetřováních, pokud jde o finanční zájmy EU, zvláště s ohledem na členské státy, které se rozhodly se na činnosti úřadu EPPO nepodílet; vyzývá za tímto účelem členské státy a orgány EU, aby usnadnily urychlené zřízení úřadu EPPO, a domnívá se, že všechny členské státy, které dosud neoznámily svůj úmysl podílet se na činnosti úřadu EPPO, by tak měly učinit;

27. vyzývá Komisi, aby navázala na ta usnesení Parlamentu, která vyzvala k mapování osvědčených postupů v oblasti vyšetřovacích technik v celé EU s cílem usnadnit vývoj společných vyšetřovacích postupů v EU[28];

ÚSTAVNÍ VÝZVY NA MALTĚ A NA SLOVENSKU

28. vítá prohlášení maltské vlády ohledně provádění doporučení uvedených v nedávné zprávě Benátské komise;

29. vítá vytvoření skupiny, v níž se členové obou vlád a opozice zapojily do zkoumání ústavní reformy;

30. vyzývá vládu a parlament Malty, aby prováděly všechna doporučení Benátské komise bez výjimky, a to případně i retroaktivně, aby tak zajistily uvedení minulých i současných rozhodnutí, postojů a struktur do souladu s doporučeními, a aby zejména:

 posílily nezávislost, pravomoci v oblasti dohledu a kapacity členů maltské Sněmovny reprezentantů, zvláště zpřísněním režimu neslučitelnosti a zajištěním odpovídající mzdy a nepředpojaté podpory;

 veřejně oznamovaly volná místa na obsazení soudních funkcí (bod 44);

 změnily složení výboru pro jmenování soudců (JAC) tak, aby alespoň polovina jeho členů byli soudci volení svými kolegy, a aby výboru JAC udělily pravomoc stanovit pořadí uchazečů na základě zásluh a uvedené uchazeče přímo navrhovat předsedovi ke jmenování, také v případě jmenování nejvyššího soudce (bod 44);

 udělily Komisi pro správu justice  pravomoc odvolávat soudce nebo státní zástupce a zajistily soudní přezkum disciplinárních opatření, která tato komise uloží (bod 53);

 v souladu s doporučením Benátské komise (body 61-73) zřídily nezávislý úřad ředitele státního zastupitelství pro trestní věci, který by odpovídal za veškeré trestní stíhání a přebíral tak úkoly, které v současnosti plní vrchní státní zástupce, policie a vyšetřující soudci, vyzývá maltskou vládu, aby tento úřad, bude-li vytvořen, podrobila soudnímu přezkumu, a to zejména pokud jde o rozhodnutí o nezahájení trestního stíhání (body 68, 73);

 reformovaly Stálý protikorupční výbor (PCAC) s cílem zajistit, aby proces jmenování jeho členů méně závisel na výkonné moci a zvláště na premiérovi a aby jeho zprávy skutečně vedly k zahájení trestního stíhání; měly by rovněž zvážit možnost, že by PCAC byl přímo podřízen nově zřízenému úřadu ředitele státního zastupitelství pro trestní věci;

 zahájily ústavní reformy s cílem zajistit, aby rozhodnutí ústavního soudu vedly ke zrušení ustanovení označených za neústavní, přičemž parlament do tohoto procesu nesmí zasahovat (bod 79);

 ukončily praxi, kdy poslanci vykonávají svou funkci na částečný úvazek, zvýšily platy poslanců, omezily jmenování poslanců do oficiálních funkcí, daly poslancům k dispozici dostatečný personál a poskytly jim možnost získávat nezávislé odborné poradenství a přestaly ve velké míře používat podzákonné normy (bod 94);

 zajistily, aby státní orgány vždy plně vyhověly žádostem veřejného ochránce práv o informace, aby zprávy veřejného ochránce práv byly předmětem rozprav v Parlamentu, aby byl jeho úřad regulován na úrovni ústavy a aby byl novelizován zákon o svobodě informací (body 100–101);

 změnily proces jmenování stálých tajemníků, zejména zavedly systém, kdy je nebude vybírat předseda vlády, nýbrž nezávislá komise pro státní službu, a to na základě jejich schopností a zkušeností (body 119–120);

 výrazně omezily praxi „funkcí a osob s důvěrou“ a zavedly jednoznačné právní normy a změnily ústavu s cílem vytvořit základ a rámec pro regulaci této praxe (bod 129);

 změnily postup jmenování policejního komisaře, který by měl projít veřejným výběrovým řízením, v němž se budou posuzovat jeho schopnosti a zkušenosti;

31. poukazuje na to, že na Slovensku probíhá postup výběru a jmenování členů Ústavního soudu, protože v únoru končí funkční období devíti z třinácti soudců; zdůrazňuje, že pravidla pro výběr a jmenování soudců, jejich kvalifikaci a další požadavky na ně kladené musí splňovat nejvyšší normy transparentnosti, kontroly a odpovědnosti v souladu se závěry, které v této věci přijala Benátská komise[29];

32. požaduje, aby pro výběr nového velitele slovenské policie, který má být jmenován v roce 2019, byla rychle přijata transparentní, jednoznačná a objektivní pravidla a postupy, která zaručí nezávislost tohoto úřadu;

OBČANSTVÍ, POBYT A VÍZA PRO INVESTORY

33. vyzývá maltskou vládu, aby ukončila režimy udělování občanství a pobytu investorům a aby požádala o nezávislé mezinárodní šetření vlivu takového obchodu na schopnost maltských orgánů bojovat proti praní peněz, na přeshraniční trestnou činnost a na integritu schengenského prostoru;

34. vyzývá maltskou vládu, aby každoročně zveřejňovala samostatný seznam všech osob, které si zakoupili maltské a evropské občanství, a aby zajistila, že tyto osoby nebudou uváděny společně s těmi, které získaly občanství Malty jiným způsobem; vyzývá maltskou vládu, aby zajistila, že tito občané budou před zakoupením občanství skutečně pobývat na Maltě po dobu jednoho roku, jak bylo před zahájením tohoto programu dohodnuto s Komisí; vyzývá Komisi, aby v rámci svých pravomocí učinila vše pro to, aby původní dohoda o této věci byla napříště dodržována;

35. vítá, že v únoru 2019 Komise v reakci na žádost o objasnění této věci jednoznačně uvedla, že maltské režimy občanství pobytu pro investory v žádném případě neschvaluje;

36. vyzývá maltskou vládu, aby zveřejnila úplné znění své smlouvy s Henley & Partners, soukromou firmou, která v současné době provádí maltské režimy občanství a pobytu pro investory, a aby tuto smlouvu vypověděla a přitom zajistila, aby vypovězení nebo pozastavení platnosti smlouvy nemělo negativní důsledky pro veřejné finance;

37. vyzývá Komisi, aby posoudila, zda smlouvy mezi orgány členských států a soukromými firmami o externím zajišťování režimů občanství a pobytu pro investory jsou v souladu s právem Unie a s mezinárodním právem a zda nepředstavují bezpečnostní riziko;

38. vítá zveřejnění zprávy Komise „Režimy občanství pro investory a režimy pobytu pro investory v Evropské unii“, avšak je znepokojen tím, že zpráva neobsahuje dostatečné údaje; vyzývá Komisi, aby nadále sledovala rozsah a vliv různých režimů občanství a pobytu pro investory v EU a zvláště se přitom zaměřila na procesy náležité péče, profily a činnosti příjemců, potenciální důsledky pro přeshraniční trestnou činnosti a integritu schengenského prostoru; vyzývá Komisi, aby se režimům občanství a pobytu pro investory výslovně věnovala v schengenském hodnotícím mechanismu, a aby předložila legislativní návrhy, které pro tyto režimy stanoví jednoznačné limity;

40. vyzývá Komisi, aby se v návaznosti na svou zprávu o režimech občanství a pobytu pro investory v různých členských státech EU zabývala zvláště vlivem maltských režimů na integritu schengenského prostoru;

41. vyzývá Europol a Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž, aby vypracovaly společné posouzení hrozeb, které režimy občanství a pobytu pro investory v členských státech EU představují z hlediska boje proti organizované trestné činnosti a integrity schengenského prostoru;

42. vyzývá maltskou vládu, aby plně prošetřila tvrzení o hromadném prodeji schengenských víz a víz pro léčebné účely na Maltě, do něhož byli údajně zapleteni i někteří bývalí i současní vysocí státní úředníci, mezi nimiž údajně byl i vedoucí úřadu předsedy vlády a Neville Gafà;

BEZPEČNOST NOVINÁŘŮ A NEZÁVISLOST SDĚLOVACÍCH PROSTŘEDKŮ

43. vyzývá slovenskou vládu, aby zajistila bezpečnost novinářů; vyjadřuje politování nad nedostatečnou transparentností vlastnických struktur sdělovacích prostředků; vyjadřuje pochybnosti o nezávislosti o kvalitě veřejnoprávních médií po odchodu několika novinářů z RTVS;

44. je znepokojen výroky slovenských politiků, které zpochybňují hodnotu nezávislé žurnalistiky a veřejnoprávních médií, jaké veřejně pronesl mimo jiné slovenský premiér, například na tiskové konferenci dne 2. října 2018;

45. znovu vyzývá příslušné členy maltské vlády, aby s okamžitou platností zajistili stažení žalob pro pomluvu, které byly podány na pozůstalé Daphne Caruany Galizové, a aby přestali používat zákony proti pomluvě k obstavování bankovních účtů kritických novinářů a aby změnili tyto zákony proti pomluvě, které jsou používány k tomu, aby novinářům znepříjemňovaly jejich práci;

46. vyzývá Komisi, aby předložila návrhy s cílem zamezit tzv. strategickým žalobám proti účasti veřejnosti (strategic lawsuits against public participation, SLAPP);

REAKCE EU

47. opakuje svou výzvu Komisi, aby zahájila dialog s maltskou vládou na základě postupu pro právní stát;

48. bere na vědomí, že Komise a Rada vyvíjí úsilí o to, aby všechny členské státy plně dodržovaly právní stát, demokracii a základní práva; je přesto znepokojen tím, že postup pro právní stát, který stanovila Komise, a postupy zahájené podle č. 7 odst. 1 SEU zatím měly jen omezené výsledky; zdůrazňuje, že dlouhodobé neřešení závažného a dlouhotrvajícího porušování hodnot uvedených v článku 2 SEU motivuje další členské státy k tomu, aby se vydaly stejnou cestou; lituje, že Komise se rozhodla odložit zveřejnění svého návrhu na posílení postupu pro právní stát až na červenec 2019;

49. připomíná, že je nezbytné nestranně a pravidelně hodnotit stav právního státu, demokracie a základních práv ve všech členských státech; zdůrazňuje, že toto hodnocení musí být založeno na objektivních kritériích; znovu upozorňuje na svá usnesení z 10. října 2016 a 14. listopadu 2018, v nichž požadoval vytvoření komplexního mechanismu EU na ochranu demokracie, právního státu a základních práv; domnívá se, že by tím vznikl spravedlivý, vyvážený a pravidelný preventivní mechanismus pro případy porušení hodnot uvedených v článku 2 SEU, a zdůrazňuje je takový mechanismus je dnes více zapotřebí než kdykoli dříve;

50. lituje, že Komise tento návrh komplexního mechanismu EU na ochranu demokracie, právního státu a základních práv dosud nepředložila, a vyzývá ji tedy, aby tak včas učinila, a aby zejména předložila návrh interinstitucionální dohody o Paktu EU pro demokracii a základní práva;

51. vítá návrh nařízení o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, opětovně poukazuje na zprávu, kterou na toto téma přijal Parlament v lednu 2019, a žádá Radu, aby co nejdříve zahájila konstruktivní jednání;

52. zdůrazňuje, že je důležité, aby Evropský parlament vysílal do členských států delegace ad hoc jako účinný nástroj sledování případů porušování demokracie, právního státu a základních práv; doporučuje, aby v rámci Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vznikla stálá struktura k monitorování těchto případů v členských státech;

53. vyzývá orgány EU a členské státy EU, aby rozhodně zasáhly proti systémové korupci a aby vytvořily účinné nástroje k její prevenci, potírání a stíhání a k boji proti podvodům a aby pravidelně monitorovaly využívání veřejných prostředků; opakovaně vyjadřuje politování nad tím, že Komise se v posledních letech rozhodla nezveřejňovat zprávu o boji proti korupci v EU, a zdůrazňuje, že údaje o korupci, které jsou součástí evropského semestru, nejsou dostatečně účinným opatřením k tomu, aby byla korupce jednoznačnou součástí pracovního programu; vyzývá proto Komisi, aby neprodleně obnovila svou činnost monitorování a podávání zpráv o korupci a věnovala se přitom všem členským státům a institucím EU;

54. vítá, že ECB a vnitrostátní orgány pro dohled uzavřely dohodu o novém mechanismu spolupráce, který bude zajišťovat výměnu informací; vybízí všechny zúčastněné orgány, aby tohoto mechanismu co nejvíce využívaly s cílem zajistit rychlou a účinnou spolupráci v boji proti praní peněz;

55. připomíná svému předsedovi, že jeho požadavek, aby vznikla „evropská cena Daphne Caruanové Galiziové za investigativní žurnalistiku“, která by byla každoročně udělována za vynikající investigativní žurnalistiku v Evropě, měl být už dávno realizován;

56. vítá rozhodnutí parlamentu pojmenovat program stáží pro investigativní novináře po Jánu Kuciakovi;

57. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy.

 

 

[1] Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 117.

[2] Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 162.

[3] Přijaté texty, P8_TA(2018)0456.

[4] Přijaté texty, P8_TA(2017)0438.

[5] Přijaté texty, P8_TA(2018)0055.

[6] Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 148.

[7] Úř. věst. C 204, 13.6.2018, s. 95.

[8] Přijaté texty, P8_TA(2017)0442.

[9] Přijaté texty, P8_TA(2018)0183.

[10] Přijaté texty, P8_TA(2018)0204.

[11] Přijaté texty, P8_TA(2018)0340.

[12] Úř. věst. C 407, 4.11.2016, s. 46.

[13] Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 127.

[14] Přijaté texty, P8_TA(2017)0216.

[15] Přijaté texty, P8_TA(2018)0446.

[16] Stanovisko k ústavnímu uspořádání a dělbě moci, které přijala Benátská komise na svém 117. plenárním zasedání (Benátky, 14.–15. prosince 2018).

[17] Stanovisko Benátské komise, odstavec 142.

[18] Tamtéž, body 107-112.

[19] Tamtéž, bod 54.

[20] Tamtéž, bod 59.

[21] Tamtéž, bod 71.

[22] Tamtéž, bod 72.

[23] Tamtéž, bod 132.

[24] Usnesení ze dne 25. října 2016 obsahující doporučení Komisi o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva – Úř. věst. C 215, 19.06.2018, s. 162; Usnesení ze dne 14. listopadu 2018 o potřebě komplexního mechanismu EU na ochranu demokracie, právního státu a základních práv, přijaté texty P8_TA(2018)0456.

Poslední aktualizace: 27. března 2019Právní upozornění