Postup : 2019/2820(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B9-0045/2019

Předložené texty :

B9-0045/2019

Rozpravy :

PV 18/09/2019 - 19
CRE 18/09/2019 - 19

Hlasování :

PV 19/09/2019 - 7.6
CRE 19/09/2019 - 7.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P9_TA(2019)0022

<Date>{16/09/2019}16.9.2019</Date>
<NoDocSe>B9-0045/2019</NoDocSe>
PDF 158kWORD 54k

<TitreType>NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreSuite>předložený na základě prohlášení Rady a Komise</TitreSuite>

<TitreRecueil>v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Titre>o stavu provádění právních předpisů Unie proti praní peněz</Titre>

<DocRef>(2019/2820(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Markus Ferber, Roberta Metsola, Emil Radev</Depute>

<Commission>{PPE}za skupinu PPE</Commission>

<Depute>Jonás Fernández, Birgit Sippel</Depute>

<Commission>{S&D}za skupinu S&D</Commission>

<Depute>Luis Garicano, Sophia in ’t Veld</Depute>

<Commission>{Renew}za skupinu Renew</Commission>

<Depute>Sven Giegold, Terry Reintke, Tineke Strik, Rasmus Andresen, Henrike Hahn, Viola Von Cramon-Taubadel, Gwendoline Delbos-Corfield, Alexandra Louise Rosenfield Phillips, Kira Marie Peter-Hansen, Damien Carême, Salima Yenbou, Bronis Ropė</Depute>

<Commission>{Verts/ALE}za skupinu Verts/ALE</Commission>

<Depute>Martin Schirdewan, Manon Aubry, Matt Carthy, Nikolaj Villumsen, Dimitrios Papadimoulis, Miguel Urbán Crespo, Stelios Kouloglou, Ignazio Corrao, Laura Ferrara, Sabrina Pignedoli, Piernicola Pedicini</Depute>

</RepeatBlock-By>

POZM. NÁVRHY

B9-0045/2019

Usnesení Evropského parlamentu o stavu provádění právních předpisů Unie proti praní peněz

(2019/2820(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES[1] a směrnice Komise 2006/70/ES (čtvrtá směrnice o boji proti praní peněz)[2] a ve znění směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU (pátá směrnice o boji proti praní peněz)[3],

 s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1153 ze dne 20. června 2019 o stanovení pravidel usnadňujících používání finančních a dalších informací k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání určitých trestných činů a o zrušení rozhodnutí Rady 2000/642/SVV[4], na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1673 ze dne 23. října 2018 o boji vedeném trestněprávní cestou proti praní peněz[5] a na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1672 ze dne 23. října 2018 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící a o zrušení nařízení (ES) č. 1889/2005[6],

 s ohledem na balíček opatření Komise proti praní peněz přijatý dne 24. července 2019, který se skládá z politického sdělení s názvem „Směrem k lepšímu provádění rámce EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu“ (COM(2019)0360), zprávu o posouzení nedávných případů údajného praní peněz v evropských úvěrových institucích („post mortem“) (COM(2019)0373), zprávu o posouzení rizik praní peněz a financování terorismu, která mají dopad na vnitřní trh a souvisejí s přeshraničními činnostmi (zpráva o nadnárodním posouzení rizik) (COM(2019)0370) a na doprovodný pracovní dokument útvarů (SWD(2019)0650) a s ohledem na zprávu o propojení vnitrostátních centralizovaných automatizovaných mechanismů (centrálních registrů nebo centrálních elektronických systémů vyhledávání dat) členských států týkajících se bankovních účtů (COM(2019)0372),

 s ohledem na stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví ke sdělením dohlíženým subjektům ohledně rizik praní peněz a financování terorismu v obezřetnostním dohledu, které bylo zveřejněno dne 24. července 2019,

 s ohledem na plán Komise s názvem „K nové metodice EU pro posuzování vysoce rizikových třetích zemí na základě směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu“,

 s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 22. června 2018 nazvaný „Metodika identifikace vysoce rizikových třetích zemí podle směrnice (EU) 2015/849“ (SWD(2018)0362),

 s ohledem na čtyři nařízení v přenesené pravomoci přijatá Komisí – (EU) 1675/2016, (EU) 2018/105, (EU) 2018/212 and (EU) 2018/1467 – , kterými se směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 doplňuje o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky,

 s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. března 2019 o naléhavé nutnosti zavést unijní černou listinu třetích zemí v souladu se směrnicí o boji proti praní peněz[7],

 s ohledem na své usnesení ze dne 26. března 2019 o finanční trestné činnosti, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových únicích[8],

 s ohledem na výměnu názorů s Komisí a s Evropským orgánem pro bankovnictví, k níž došlo dne 5. září 2019 v Hospodářském a měnovém výboru,

 s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že se rámec Unie pro boj proti praní peněz a financování terorismu postupně posiluje přijetím čtvrté směrnice o boji proti praní peněz v květnu 2015 a páté směrnice o boji proti praní peněz v dubnu 2018 a jejich příslušných termínů provedení do vnitrostátních právních předpisů členských států v červnu 2017 a v lednu 2020 a dalšími doprovodnými právními předpisy a opatřeními;

B. vzhledem k tomu, že podle údajů Europolu je až 0,7–1,28 % ročního HDP Unie „odhaleno jako prostředky zapojené do podezřelé finanční činnosti“[9], například praní peněz v souvislosti s korupcí, obchodování se zbraněmi, obchodování s lidmi a drogami, daňových úniků a podvodů, financování terorismů nebo jiného protiprávního jednání, které se dotýká občanů Unie v jejich každodenním životě;

C. vzhledem k tomu, že podle článku 9 čtvrté směrnice o boji proti praní peněz je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci s cílem identifikovat vysoce rizikové třetí země s přihlédnutím ke strategickým nedostatkům v některých oblastech; vzhledem k tomu, že Evropský parlament podporuje zavedení nové metodiky Komisí, která nezávisí pouze na vnějších informačních zdrojích s cílem identifikovat vysoce rizikové třetí země se strategickými nedostatky, pokud jde o boj proti praní peněz a financování terorismu, jež představují hrozbu pro finanční systém EU a kvůli nimž musí povinné osoby v EU zavést opatření zesílené hloubkové kontroly klienta podle čtvrté a páté směrnice o boji proti praní peněz;

D. vzhledem k tomu, že třetí směrnice o boji proti praní peněz, která vstoupila v platnost dne 15. prosince 2007, byla zrušena přijetím čtvrté směrnice o boji proti praní peněz; vzhledem k tomu, že provádění několika ustanovení třetí směrnice o boji proti praní peněz, včetně odpovídající pravomoci a personálu příslušných vnitrostátních orgánů, nebylo v minulosti náležitě kontrolováno a mělo by se považovat za prioritu při probíhajících kontrolách úplnosti a správnosti a při řízeních o nesplnění povinnosti prováděných Komisí v souvislosti s uplatňováním čtvrté směrnice o boji proti praní peněz;

E. vzhledem k tomu, že Rada a Evropský parlament zamítly tři navrhovaná pozměňující nařízení v přenesené pravomoci[10] s odůvodněním, že návrh nebyl vypracován transparentním a nezpochybnitelným postupem, v jehož rámci by dotčené země byly aktivně podněcovány k přijímání rozhodných opatření a zároveň by bylo respektováno jejich právo být vyslyšeny, nebo že postup Komise při identifikaci vysoce rizikových třetích zemí nebyl dostatečně nezávislý;

F. vzhledem k tomu, že Komise dne 13. února 2019 přijala nový seznam 23 třetích zemí se strategickými nedostatky v jejich finančních rámcích podle nové metodiky pro boj proti praní peněz a financování terorismu, v němž jsou uvedeny tyto země: Afghánistán, Americká Samoa, Bahamy, Botswana, Korejská lidově demokratická republika, Etiopie, Ghana, Guam, Írán, Irák, Libye, Nigérie, Pákistán, Panama, Portoriko, Samoa, Saúdská Arábie, Šrí Lanka, Sýrie, Trinidad a Tobago, Tunisko, Americké Panenské ostrovy a Jemen; vzhledem k tomu, že dne 7. března 2019 Rada ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci tento akt v přenesené pravomoci zamítla;

G. vzhledem k tomu, že Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti většině členských států, které řádně neprovedly čtvrtou směrnici o boji proti praní peněz ve vnitrostátním právu;

H. vzhledem k tomu, že Komise dne 24. července 2019 přijala balíček opatření proti praní peněz, informovala Evropský parlament a Radu o dosavadních výsledcích a přetrvávajících nedostatcích v rámci boje Unie proti praní peněz a financování terorismu, čímž vytvořila prostor pro budoucí zlepšení v prosazování a provádění současných právních předpisů a pro případné budoucí právní a institucionální reformy;

I. vzhledem k tomu, že během výměny názorů s Komisí a Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA) v Hospodářském a měnovém výboru dne 5. září 2019 předseda Evropského orgánu pro bankovnictví José Manuel Campa prohlásil, že Evropský orgán pro bankovnictví není v oblasti boje proti praní peněz orgánem dohledu, ale že je spíše orgánem, který má mandát k tomu, aby poskytoval pokyny s cílem podporovat spolupráci a koordinaci a posuzoval provádění právních předpisů zaměřených na boj proti praní peněz; vzhledem k tomu, že také zdůraznil, že hlavní odpovědnost za provádění mají vnitrostátní orgány;

J. vzhledem k tomu, že podle sdělení Komise ze dne 24. července 2019 nazvaného „Směrem k lepšímu provádění rámce EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu“ by se mohla zvážit další harmonizace souboru pravidel pro boj proti praní peněz a financování terorismu, například transformací směrnice o boji proti praní peněz v nařízení, což by zajistilo potenciál pro nastavení harmonizovaného přímo použitelného unijního právního rámce proti praní peněz;

K. vzhledem k tomu, že podle výše uvedeného sdělení Komise posouzení ukazuje, že je zapotřebí silný mechanismus s cílem koordinovat a podporovat přeshraniční spolupráci a analýzu finančních zpravodajských jednotek;

1. vyjadřuje vážné znepokojení nad nedostatečným prováděním čtvrté směrnice o boji proti praní peněz ve velkém počtu členských států; vítá proto iniciativu Komise zaměřenou na řízení o nesplnění povinnosti proti členským státům na základě zjištění v rámci kontrol úplnosti; vyzývá Komisi, aby co možná nejdříve provedla podrobné kontroly správnosti a aby v případě potřeby zahájila řízení o nesplnění povinnosti; vyzývá členské státy, které tak ještě neučinily, aby čtvrtou směrnici o boji proti praní peněz řádně provedly do svého vnitrostátního práva;

2. vyjadřuje své znepokojení nad tím, že členské státy nedodrží lhůtu pro provedení páté směrnice o boji proti praní peněz do 20. ledna 2020 a příslušné lhůty pro registry skutečných majitelů v případě společností a jiných právnických osob do 10. ledna 2020 pro svěřenské fondy a podobná právní uspořádání; vyzývá členské státy, aby přijaly naléhavá opatření k urychlení procesu provedení do vnitrostátního práva;

3. oceňuje doporučení odborné skupiny Evropského orgánu pro bankovnictví zabývající se případy porušování práva Unie, které zaznělo během výměny názorů s předsedou EBA José Manuelem Campou v Hospodářském a měnovém výboru dne 5. září 2019 ohledně případu praní peněz v Danske Bank, který je zatím nejznámějším podobným případem v EU a kde se jednalo o podezřelé transakce v hodnotě více než 200 miliard EUR; vyjadřuje politování nad tím, že orgány dohledu členských států jako členové rady orgánů dohledu EBA, kteří mají právo hlasovat, zamítli návrh doporučení ohledně porušení práva Unie; vyzývá Komisi, aby tento případ nadále sledovala a aby v případě potřeby zahájila řízení o nesplnění povinnosti;

4. vyjadřuje mimořádné znepokojení nad roztříštěností předpisů a dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, která je nevhodná při stále se zvyšující přeshraniční aktivitě v Unii, a při centralizovaném obezřetnostním dohledu v bankovní unii a dalších nebankovních odvětvích;

5. zdůrazňuje, že současný rámec Unie pro boj proti praní peněz a financování terorismu trpí nedostatky, pokud jde o prosazování pravidel Unie, a také nedostatečně účinným dohledem; podtrhuje, že bylo opakovaně zdůrazněno, že by právní předpisy s „minimálními normami“ pro boj proti praní peněz a financování terorismu mohly představovat riziko pro účinný dohled, plynulou výměnu informací a koordinaci; vyzývá Komisi, aby v souvislosti s požadovaným posouzením dopadu za účelem jakékoli budoucí revize právních předpisů pro boj proti praní peněz posoudila, zda by vhodnějším právním aktem nebylo spíše nařízení nežli směrnice;

6. poukazuje na to, že je nezbytná lepší spolupráce správních, justičních a donucovacích orgánů v rámci EU, a zvláště finančních zpravodajských jednotek členských států, jak je zdůrazněno ve zprávě Komise; opětovně vyzývá Komisi, aby v blízké budoucnosti provedla posouzení dopadu s cílem zhodnotit možnost a vhodnost vytvoření koordinačního a podpůrného mechanismu; domnívá se, že by bylo třeba dodat další impuls iniciativám, které by mohly prosazovat opatření zaměřená na boj proti praní peněz a financování terorismu na unijní a vnitrostátní úrovni;

7. bere na vědomí posouzení Komise v její zprávě „post mortem“ ze dne 24. července 2019 o tom, že by specifické úkoly dohledu v boji proti praní peněz měly být svěřeny unijnímu orgánu;

8. domnívá se, že v zájmu zachování integrity seznamu vysoce rizikových třetích zemí by postup prověřování a rozhodování neměl být ovlivněn úvahami, které překračují rámec nedostatků v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu; zdůrazňuje, že by lobbistický a diplomaticky tlak neměl oslabit schopnost orgánů EU účinně a nezávisle bojovat proti praní peněz a financování terorismu způsobem spojeným s EU; vyzývá Komisi, aby nadále posuzovala možnost zavést „šedou listinu“ potenciálně vysoce rizikových třetích zemí na podobném základě, jako je přístup Unie při vytváření seznamů nespolupracujících jurisdikcí v daňové oblasti; vyjadřuje své znepokojení nad tím, že postup vedoucí ke konečnému posouzení při identifikaci třetích zemí se strategickými nedostatky, který trvá 12 měsíců, může vést ke zbytečnému zpoždění, pokud jde o účinná opatření pro boj proti praní peněz a financování terorismu;

9. vyzývá Komisi, aby zajistila transparentní postup s jasnými a konkrétními kritérii pro země, které se zavážou provést reformy, aby předešly zařazení na seznam; vyzývá dále Komisi, aby zveřejnila své počáteční i konečné posouzení zemí uvedených na seznamu a také uplatňované referenční hodnoty s cílem zajistit veřejnou kontrolu tak, aby nemohlo dojít ke zneužití;

10. žádá, aby příslušnému oddělení v příslušném generálním ředitelství Komise bylo přiděleno více lidských i finančních zdrojů, a vítá zvýšení zdrojů určených pro Evropský orgán pro bankovnictví;

11. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (třetí směrnice o boji proti praní peněz), Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15.

[2] Úř. věst. L 141, 5.6. 2015, s. 73.

[3] Úř. věst. L 156, 19.6. 2018, s. 43.

[4] Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 122.

[5] Úř. věst. L 284, 12.11. 2018, s. 22.

[6] Úř. věst. L 284, 12.11.2018, s. 6.

[7] Přijaté texty, P8_TA(2019)0216.

[8] Přijaté texty, P8_TA(2019)0240.

[9] Zpráva skupiny finančního zpravodajství Europolu „Od podezření k akci“ (2017)

[10] C(2019)1326, C(2016)07495 a C(2017)01951.

Poslední aktualizace: 18. září 2019Právní upozornění