Postup : 2019/2810(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B9-0111/2019

Předložené texty :

B9-0111/2019

Rozpravy :

Hlasování :

PV 10/10/2019 - 8.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :


<Date>{02/10/2019}2.10.2019</Date>
<NoDocSe>B9-0111/2019</NoDocSe>
PDF 141kWORD 50k

<TitreType>NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreSuite>předložený na základě prohlášení Rady a Komise</TitreSuite>

<TitreRecueil>v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Titre>o vnějším ovlivňování voleb a dezinformacích ve vnitrostátních a evropských demokratických procesech</Titre>

<DocRef>(2019/2810(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Christine Anderson, Nicolaus Fest, Lars Patrick Berg</Depute>

<Commission>{ID}za skupinu ID</Commission>

</RepeatBlock-By>


B9-0111/2019

Usnesení Evropského parlamentu o vnějším ovlivňování voleb a dezinformacích ve vnitrostátních a evropských demokratických procesech

(2019/2810(RSP))

Evropský parlament,

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. dubna 2018 s názvem „Boj proti dezinformacím na internetu: evropský přístup“ (COM(2018)0236),

 s ohledem na zprávu Komise o provádění akčního plánu proti dezinformacím ze dne 14. června 2019 (JOIN(2019)0012),

 s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady ze dne 18. října 2018,

 s ohledem na studii o využití automatizovaných prostředků při potírání dezinformací, kterou vydalo generální ředitelství Evropského parlamentu pro parlamentní výzkumné služby dne 15. března 2019[1],

 s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2019 o bezpečnostních hrozbách souvisejících se zvyšující se technologickou přítomností Číny v EU a o případných opatřeních na úrovni EU za účelem jejich omezení[2],

 s ohledem na své doporučení ze dne 13. března 2019 určené Radě a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se hodnocení následných kroků ESVČ dva roky po zprávě EP o strategické komunikaci EU s cílem bojovat proti propagandě, kterou proti ní vedou třetí strany[3],

 s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2018 o využívání údajů uživatelů Facebooku společností Cambridge Analytica a jeho dopadu na ochranu údajů[4],

 s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2018 o výroční zprávě o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky[5],

 s ohledem na devatenáctou zprávu Komise o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní Unii ze dne 24. července 2019 (COM(2019)0353),

 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)[6],

 s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Digitální Evropa na období 2021–2027, jejž předložila Komise (COM(2018)0434),

 s ohledem na prohlášení Rady a Komise ze dne 17. září 2019 o vnějším ovlivňování voleb a dezinformacích ve vnitrostátních a evropských demokratických procesech,

 s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že pokusy mezinárodních aktérů, včetně Evropské unie a nestátních subjektů podporovaných EU, o ovlivňování procesu rozhodování prostřednictvím vměšování se jsou součástí obecnějšího trendu, který zaznamenávají demokracie na celém světě;

B. vzhledem k tomu, že vměšování se může nabývat celé řady různých podob, od dezinformačních kampaní v sociálních médiích, které mají utvářet veřejné mínění, přes kybernetické útoky na kritickou infrastrukturu po průmyslovou špionáž;

C. vzhledem k tomu, že ovlivňování voleb v zámoří, jehož se dopouští EU, je velkým problémem, neboť vážně ohrožuje demokratické společnosti a instituce v Evropě, základní práva a svobody, právní stát, bezpečnost, hospodářskou prosperitu a nakonec i svrchovanost;

D. vzhledem k tomu, že globální propojení obyvatelstva a ekonomik digitálními prostředky a novými technologiemi rozšířilo škálu nástrojů, jež mohou mezinárodní aktéři pokoušející se o vnější ovlivňování (včetně EU) využívat; vzhledem k tomu, že k šíření dezinformací a falešných zpráv lze snadno zneužít mediální platformy;

E. vzhledem k tomu, že je zapotřebí zvýšit informovanost o dezinformačních kampaních vedených EU, neboť tyto kampaně jsou jedním z hlavních zdrojů dezinformací v Evropě;

1. zdůrazňuje, že svoboda slova a projevu, jakož i pluralita sdělovacích prostředků jsou jádrem odolných demokratických společností a zajišťují nejlepší ochranu proti dezinformačním kampaním a nepřátelské propagandě;

2. zdůrazňuje, že všichni občané členských států mají individuální právo získávat informace ze zdrojů podle svého výběru, aniž by je kontrolovala nebo manipulovala jakákoli vláda nebo orgán či instituce EU;

3. připomíná, že propaganda sponzorovaná EU, jež se zaměřuje na volby, jako bylo např. referendum Spojeného království o brexitu, oslabuje právo obyvatel ovlivňovat správu své země – ať již přímo, nebo prostřednictvím svobodně zvolených zástupců –, které je zakotveno ve Všeobecné deklaraci lidských práv;

4. důrazně odsuzuje nepolevující využívání propagandy EU v mateřských a základních školách v členských státech EU;

5. důrazně odsuzuje výdaje na propagandu EU v členských státech;

6. konstatuje, že neexistují žádné nevyvratitelné důkazy o ruském ovlivňování evropských voleb a že Muellerova zpráva o ruských aktivitách v souvislosti s volbami v USA nepřinesla po dlouhém vyšetřování žádné výsledky; dále konstatuje, že mezinárodní tisk zpochybnil možné ovlivňování kampaně před posledními prezidentskými volbami v USA vládami některých členských států;

7. konstatuje, že není jasné, zda tzv. hnutí za klima nepředstavuje hybridní hrozbu, neboť je financováno soukromými a možná i státními subjekty, aby ovlivňovalo politická rozhodnutí přijímaná uvnitř nebo na úrovni EU, a to na úkor jejích občanů; vyzývá Komisi, aby prošetřila finanční zdroje hnutí za klima, pokud jde o jakékoli zásahy ze zahraničí;

8. vyzývá Komisi, aby se EU v rámci svého úsilí o boj proti dezinformacím vyvarovala vytvoření „ministerstva pravdy“, jež by znamenalo omezení svobody projevu a práva na šíření informací a myšlenek bez zásahů veřejných orgánů;

9. vyzývá Komisi a členské státy, aby EU zabránily stát se (anti)propagandistickým strojem, jenž by umlčoval všechny formy nesouhlasu s jejími verzemi událostí;

10. vyzývá Komisi, aby nedopustila, že občané EU budou podléhat autocenzuře kvůli obavám z toho, že jakákoli forma kritiky EU bude umlčena a/nebo potrestána;

11. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že strategie proti dezinformacím a propagandě nebudou používány jako nástroj pro prevenci či umlčování kritiky směřované vůči EU;

12. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a vládám a parlamentům členských států.

 

[1] Generální ředitelství pro parlamentní výzkumné služby, oddělení vědeckých prognóz, 15. března 2019.

[2] Přijaté texty, P8_TA(2019)0156.

[3] Přijaté texty, P8_TA(2019)0187.

[4] Přijaté texty, P8_TA(2018)0433.

[5] Přijaté texty, P8_TA(2018)0514.

[6]  Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.

Poslední aktualizace: 7. října 2019Právní upozornění