Postup : 2019/2833(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B9-0113/2019

Předložené texty :

B9-0113/2019

Rozpravy :

PV 10/10/2019 - 2
CRE 10/10/2019 - 2

Hlasování :

PV 10/10/2019 - 8.11
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :


<Date>{02/10/2019}2.10.2019</Date>
<NoDocSe>B9-0113/2019</NoDocSe>
PDF 151kWORD 54k

<TitreType>NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreSuite>předložený na základě Rady a Komise</TitreSuite>

<TitreRecueil>v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Titre>o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 a vlastních zdrojích: čas naplnit očekávání občanů</Titre>

<DocRef>(2019/2833(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Dimitrios Papadimoulis, Younous Omarjee</Depute>

<Commission>{GUE/NGL}za skupinu GUE/NGL</Commission>

</RepeatBlock-By>


B9-0113/2019

Usnesení Evropského parlamentu o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 a vlastních zdrojích: čas naplnit očekávání občanů

(2019/2833(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na články 311, 312 a 323 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

 s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020[1] a jeho následnou změnu nařízením Rady (EU, Euratom) č. 2017/1123 ze dne 20. června 2017[2],

 s ohledem na články 106a a 171 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

 s ohledem na své usnesení ze dne 30. května 2018 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 a vlastních zdrojích[3],

 s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že víceletý finanční rámec na období 2014–2020 se ukázal jako nedostatečný k tomu, aby bylo možno vyhovět konkrétním potřebám občanům a vyrovnat se s výzvami, kterým čelí členské státy; vzhledem k tomu, že současné neoliberální politiky zvětšily socioekonomické nerovnosti v členských státech i mezi nimi, prohloubily recesi v některých členských státech a v jejich důsledku se zvýšil počet osob vystavených riziku chudoby a sociálního vyloučení, oslabily sociální funkci státu a práva lidí a pracujících a vedly k nárůstu nezaměstnanosti a ke snížení veřejných výdajů v životně důležitých strukturálních oblastech; vzhledem k tomu, že deregulace trhu práce a regresivní daňové systémy zvětšily rozdíly v příjmech a majetku;

B. vzhledem k tomu, že kromě úbytku biologické rozmanitosti příznačného pro šesté velké vymírání druhů ohrožuje stabilitu, zdraví a živobytí společností po celém světě a také dobré životní podmínky zvířat klimatická a environmentální krize; vzhledem k tomu, že to, k čemu se zavázali účastníci Konference OSN o změně klimatu 2015 (COP 21) a poté znovu účastníci summitu OSN o opatřeních v oblasti klimatu v roce 2019, nedošlo v odpovídající míře svého naplnění;

C. vzhledem k tomu, že je naléhavě zapotřebí jiný integrační proces, který bude sloužit sociálnímu a demokratickému pokroku, skýtat spravedlivá a mírová řešení mezinárodních výzev, prosazovat celosvětový kulturní dialog a jeho pevným základem budou suverénní země spolupracující jako rovný s rovným;

D. vzhledem k tomu, že vzrůstá povědomí o nutnosti činit více ve snaze o udržitelný, kvalitativní a sociálně vyvážený růst, vytváření pracovních míst, solidaritu, prosperitu pro všechny, spravedlivé rozdělení bohatství, jistotu zaměstnání a sociální ochranu, poskytování kvalitních, univerzálních a bezplatných veřejných služeb, dobré environmentální podmínky a dostupné bydlení, energie, komunikace, infrastrukturu a veřejné služby, zejména pro ty nejzranitelnější, a vzrůstá i poptávka po větším úsilí v tomto ohledu;

1. bere na vědomí, že při rozhodování o VFR v Radě platí zásada jednomyslnosti; připomíná zásady spolurozhodování a běžného demokratického fungování institucí, pokud jde o postup přijímání VFR; je proto proti přístupu „jednací osnovy“, který se snaží uplatňovat Rada, protože podrývá výsadní práva Parlamentu jako spolutvůrce právních předpisů, která vyplývají ze Smlouvy;

2. zdůrazňuje, že příští VFR musí naplňovat skutečné potřeby, požadavky a touhy lidí v Evropě; zdůrazňuje, že musí být postaven na nové strategii – novém plánu sociálně-ekologických veřejných investic na úrovni EU – zaměřené na rozvojové strategie členských států, která se snaží nalézt řešení současných vnitřních i vnějších výzev a usiluje o naléhavě nutný přechod k environmentálně udržitelné, sociálně progresivní a spravedlivější Evropě; trvá na tom, že je nutné výrazné zvýšení prostředků v rozpočtu EU, s cílem posílit solidaritu a zachovat a zvýšit jeho přerozdělovací funkci, a zaručit tak naplňování zásady sociální, hospodářské a územní soudržnosti a cílů udržitelného rozvoje OSN v EU i mimo ni a současně zabezpečit financování a specifická opatření pro nejodlehlejší regiony EU;

3. žádá transparentní vyčleňování finančních prostředků Unie a zvláštních finančních nástrojů, aby bylo zajištěno zodpovídání se z používání takovýchto nástrojů a principiální snaha využívat je na tento plán sociálně-ekologických veřejných investic; navrhuje, aby byla snaha o zmírňování změny klimatu promítnuta do celého rozpočtu Unie tak, že všechny rozpočtové položky VFR budou prověřeny z hlediska této problematiky; naléhavě žádá, aby byly prostředky z fondu pro spravedlivou transformaci energetiky zaměřeného na uhelné regiony v EU vynakládány pouze na projekty, které mají za cíl postupně ukončit používání fosilních paliv;

4. žádá takový systém příjmů Unie, který bude založen na skutečných vlastních zdrojích financovaných z daní od finančního sektoru, jako je například daň z finančních transakcí, a mimoto by se mělo uvažovat o dalších daních od velkých digitálních nadnárodních společností a od nejvíce znečišťujících průmyslových odvětví, jako je daň z plastů a tzv. uhlíková hraniční daň; žádá společný základ daně z příjmu právnických osob, aby se podařilo dosáhnout autonomního, spravedlivějšího, transparentnějšího, jednoduššího a rovnoprávnějšího finančního systému; trvá na tom, že je naléhavě zapotřebí posílit orgány pro boj proti daňovým únikům a podvodům a spolupráci mezi nimi a zřídit evropský orgán, který je bude podporovat v jejich nadnárodním boji; podporuje konsolidovanou černou listinu EU obsahující výčet stávajících daňových rájů v EU; navrhuje zavedení mechanismu, který by vyžadoval, aby společnosti, které jsou příjemci grantů EU, vrátily získané prostředky členských státům, pokud se rozhodnou přemístit svou činnost mimo Unii poté, co obdržely dotaci;

5. připomíná svůj postoj, že evropské finanční prostředky na podporu cíle územní, sociální a hospodářské soudržnosti nelze obětovat na nové cíle EU; připomíná, že soudržnost je v podstatě unijní politikou solidarity v širokém měřítku; je pro výrazné zvýšení rozpočtu na regionální politiky, protože stávající výše zdrojů přidělených na soudržnost se ukázala jako nedostatečná; jeho postoj je takový, že nové politiky EU by neměly být financovány z finančních prostředků na politiku soudržnosti;  zdůrazňuje, že je nutno odmítnout jakoukoli makroekonomickou nebo politickou podmíněnost při čerpání finančních prostředků Společenství;

6. naléhavě vyzývá k vytvoření socioekonomického modelu, jehož hlavní snahou je odstranění nerovností mezi státy a dosažení vysoké životní úrovně pro pracující a lidi obecně; zdůrazňuje zejména potřebu výrazně zvýšit financování programů, které usilují o pracovní poměry s příslušnými právy a sociální začlenění mladých; je proti jakýmkoli snahám zrušit Fond evropské pomoci nejchudším osobám;

7. trvá na tom, aby byly posíleny specifické programy podporující investice do výzkumu, vzdělávání, mobility (například formou veřejné dopravy zdarma), inovací a technologického pokroku, a byl tak podpořen přechod k modelu udržitelné produkce, přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování a prosazování progresivních sociálních a ekonomických změn;

8. trvá na tom, že abychom byli připraveni na digitální věk, musí rozpočet EU poskytovat dostatečnou podporu digitální gramotnosti pro všechny, svrchovanosti v oblasti údajů a rozmanité digitální nabídce občanům, přičemž musí být zajištěna ta nejvyšší míra ochrany osobních údajů;

9. zdůrazňuje, že brexit nesmí znamenat snížení rozpočtu na politiku v oblasti životního prostředí, na sociální politiku a na politiku soudržnosti; zdůrazňuje důležitost jednání o příštím VFR a naléhavě žádá, aby rozpočtové dopady brexitu na zásadní položky v rozpočtu Unie, jako je politika soudržnosti, byly co možno nejvíce omezeny;

10. zdůrazňuje, jak významně Unie přispěla k míru a usmíření v Irsku, zejména svou podporou Velkopáteční dohody v její úplnosti, a vítá veškeré dřívější přísliby Komise a Parlamentu, že hodlají pokračovat v poskytování zásadních unijních finančních prostředků Irsku, jak severu, tak jihu, i po brexitu; žádá Komisi, aby se připravovala na možný scénář sjednocení Irska;

11. zdůrazňuje, že je třeba uskutečňovat účinné strategie prevence, adaptace a zmírňování změny klimatu v celé EU ve snaze ochránit v dlouhodobém výhledu zemědělskou půdu; zdůrazňuje, že je třeba mít takovou společnou zemědělskou politiku (SZP), jejíž prioritou jsou drobní zemědělci, místní zemědělské hospodaření a družstva, pro kterou představují výhodné ceny stěžejní součást zemědělské politiky a která vytváří nástroje pro regulaci trhů a produkce; uznává právo každé země na produkci potravin a na zajištění potravinové soběstačnosti a dostatku potravin; vyzývá k ještě větší podpoře opatření k zajištění sociálně-ekonomické a environmentální udržitelnosti, dobrých životních podmínek zvířat a biologické rozmanitosti; žádá revizi současné zemědělské politiky orientované na vývoz a praxe intenzivní zemědělské činnosti;

12. vyzývá k zachování biologické rozmanitosti v mořském prostředí; poukazuje na to, že rybářská politika by měla brát v potaz environmentální, ekonomický a sociální rozměr rybolovu, aby byly v praxi uplatňovány praktiky udržitelného řízení rybolovu, které by mohly zahrnovat omezení, která si uloží rybáři sami, a vytvoření bezrybolovných zón v oblastech, kde jsou zásoby rybích populací a biologická rozmanitost v ohrožení; žádá vytvoření podpůrného programu pro drobný, pobřežní a tradiční rybolov jako nejudržitelnější segment tohoto odvětví, v němž je převážná většina pracovních míst; domnívá se, že opatření pro zachování rybích populací, jako jsou plány obnovy populací nebo vytvoření bezrybolovných zón v oblastech, kde jsou zásoby rybích populací a biologická rozmanitost v ohrožení, musí být náležitě financovány z rozpočtu EU, a to způsobem, který bude kompenzovat jejich dopad na příjmy drobných rybářů; navrhuje komplementárnější vztah mezi dohodami o rybolovu a rozvojovou politikou, který by zajistil, aby tyto dohody přispívaly k rozvoji odvětví rybolovu ve třetích zemích;

13. poukazuje na zásadní potřebu vytvořit rozpočtovou položku pro udržitelný cestovní ruch, a to vzhledem k důležitosti tohoto odvětví v rámci ekonomiky EU, aby bylo možno řešit společné výzvy, jako je dopad změny klimatu a jiných člověkem způsobených krizí obecně, a to prostřednictvím mechanismu řešení krizí v destinacích a zvýšení konkurenceschopnosti odvětví mimo jiné propagací Evropy jako turistické destinace;

14. zdůrazňuje, že finanční prostředky EU na přijímání a integraci migrantů a žadatelů o azyl musí být podstatně zvýšeny; trvá na tom, že současné priority svěření kontroly hranic externím subjektům a výrazného zvýšení nákladných bezpečnostních opatření, jako je administrativní detence migrantů a rozsáhlé systémy IT, které neprokázaly svou efektivitu a často jsou v rozporu s právy migrantů a uprchlíků, musí být okamžitě opuštěny; vyzývá Unii, aby na sebe vzala politický i finanční závazek, že otevře bezpečné a legální cesty pro migranty a žadatele o azyl, a současně bude zaručen proaktivní pátrací a záchranný program; požaduje, aby rozvojové fondy EU a humanitární pomoc nebyly vázány na kapacitu a/nebo ochotu partnerských zemí spolupracovat při kontrole migrace, např. prostřednictvím doložek o zpětném přebírání osob nebo povinností v rámci řízení migrace; trvá na tom, že projekty, které nejsou v souladu s povinnostmi Unie a členských států dodržovat základní práva, musí být zrušeny; vyzývá k navázání efektivních partnerství s organizacemi občanské společnosti pro lidská práva, aby bylo zajištěno, že s nimi budou konzultovány přípravy, plánování, monitorování, provádění a hodnocení financování na vnitrostátní i unijní úrovni; vyjadřuje politování nad způsobem využívání podstatné části prostředků na rozsáhlé systémy IT a trvá na tom, aby byly ze strany EU financovány další schopnosti dohledu, mj. prostřednictvím pilotních projektů;

15. naléhavě žádá, aby byly veškeré veřejné investice do zdravotnictví, vzdělávání, bydlení, dalších sociálních služeb, dopravy a komunikací, životního prostředí, ochrany venkovských, vzdálených a nejvíce znevýhodněných oblastí, kultury a přijímání a integrace migrantů vyňaty z pravidel EU pro rozpočtový schodek stanovených v Paktu EU o stabilitě a růstu, dokud nebude tento pakt zrušen;

16. podtrhuje důležitost Fondu solidarity Evropské unie (EUSF) pro reakci na velké přírodní katastrofy a bere na vědomí navrhované zvýšení prostředků na závazky i prostředků na platby pro EUSF; vyzývá Komisi, aby ještě zvýšila prostředky pro tento fond a pravidla upravila tak, aby bylo možné pružněji uvolňovat prostředky z tohoto fondu a lépe se přizpůsobit jednorázovým událostem s cílem zahrnout širší okruh katastrof se značnými následky a zkrátit dobu mezi katastrofou a dostupností příslušných finančních prostředků;

17. vyzývá k výraznějšímu prosazování míru, zejména k většímu množství podpůrných opatření pro vymýcení chudoby, humanitární pomoc a udržitelný a spravedlivý hospodářský a sociální rozvoj; trvá na tom, že vnější spolupráce by měla být založena na zásadě mezinárodní solidarity, na multilateralismu a na respektování suverenity třetích zemí; opakuje, jak důležitá je rozvojová politika EU při plnění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a cílů udržitelného rozvoje; požaduje proto zvýšení prostředků pro rozvojové země a ambiciózní a dostatečnými finančními prostředky vybavený nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI);

18. zdůrazňuje, že kromě parlamentní kontroly vnější činnosti Unie je třeba větší demokratický dohled a vysledovatelnost toku finančních prostředků a výdajů; v tomto ohledu trvá na tom, že musí být zaručeno odpovídající financování Agentury OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA);

19. žádá demilitarizaci politik EU, závazek směřovat k jadernému odzbrojení a ukončení vnějších vojenských intervencí; rozhodně odmítá zřízení Evropského obranného fondu a Evropského programu rozvoje obranného průmyslu;

20. připomíná, že je odhodlán zajistit řádné fungování institucí EU a zachovat princip mnohojazyčnosti; odmítá další škrty u lidských zdrojů, které by mohly podlomit legislativní způsobilost každé instituce, a vyjadřuje znepokojení nad současnou politikou v oblasti lidských zdrojů vzhledem k tomu, že výzvy a pracovní zatížení se v institucích EU zvětšily;

21. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a dalším dotčeným orgánům a institucím.

 

 

[1] Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.

[2] Úř. věst. L 163, 24.6.2017, s. 1.

[3] Přijaté texty, P8_TA(2018)0226.

Poslední aktualizace: 7. října 2019Právní upozornění