Postup : 2019/2883(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B9-0161/2019

Předložené texty :

B9-0161/2019

Rozpravy :

PV 23/10/2019 - 21
CRE 23/10/2019 - 21

Hlasování :

PV 24/10/2019 - 8.10
CRE 24/10/2019 - 8.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P9_TA(2019)0050

<Date>{22/10/2019}22.10.2019</Date>
<NoDocSe>B9-0161/2019</NoDocSe>
PDF 145kWORD 44k

<TitreType>NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreSuite>předložený na základě prohlášení Rady a Komise</TitreSuite>

<TitreRecueil>v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Titre>o zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánií</Titre>

<DocRef>(2019/2883(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Michael Gahler, Željana Zovko, David McAllister, Sandra Kalniete, Kinga Gál, Andor Deli, László Trócsányi</Depute>

<Commission>{PPE}za skupinu PPE</Commission>

</RepeatBlock-By>

Viz také společný návrh usnesení RC-B9-0156/2019

B9-0161/2019

Usnesení Evropského parlamentu o zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánií

(2019/2883(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na závěry Rady ze dne 17. a 18. října 2019,

 s ohledem na závěry Rady ze dne 18. června 2019 o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení,

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. května 2019 o politice rozšíření EU (COM(2019)0260) doplněné pracovními dokumenty útvarů Komise nazvanými „Zpráva o Albánii za rok 2019“ (SWD(2019)0215) a „Zpráva o Severní Makedonii za rok 2019“ (SWD(2019)0218),

 s ohledem na svá předchozí usnesení o Albánii a Bývalé jugoslávské republice Makedonii, zejména na usnesení ze dne 15. února 2017[1] a ze dne 29. listopadu 2018[2] o zprávách Komise o Albánii za rok 2016 a 2018 a na usnesení ze dne 14. června 2017[3] a 29. listopadu 2018[4] o zprávách Komise o Bývalé jugoslávské republice Makedonii / Severní Makedonii za rok 2016 a 2018,

 s ohledem na přistoupení Albánie k NATO v roce 2009 a na skutečnost, že Severní Makedonie se má nyní stát jejím 30. členem,

 s ohledem na společný dopis předsedů Tuska, Sassoliho a Junckera a nově zvolené předsedkyně von der Leyenové ze dne 3. října 2019 o zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánií,

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. října 2013 nazvané „Strategie rozšíření a hlavní výzvy na období 2013–2014“ (COM(2013)0700),

 s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003, týkající se vyhlídek zemí západního Balkánu na přistoupení k Evropské unii,

 s ohledem na konečnou dohodu o urovnání neshod popsaných v rezolucích Rady bezpečnosti OSN 817 (1993) a 845 (1993), ukončení prozatímní dohody z roku 1995 a vytvoření strategického partnerství mezi Řeckem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií ze dne 17. června 2018, známou také jako Prespanská dohoda,

 

 s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že Evropská rada na svém zasedání v Soluni v roce 2003 zdůraznila, že podporuje budoucí integraci zemí západního Balkánu do evropských struktur, a uvedla, že EU přikládá jejich členství v Unii vysokou prioritu a že země západního Balkánu budou nedílnou součástí jednotné Evropy;

B. vzhledem k tomu, že Evropská rada rozhodla, že se k otázce rozšíření vrátí před vrcholnou schůzkou EU-západní Balkán, která se má konat v květnu 2020 v Záhřebu;

C. vzhledem k tomu, že rozhodnutí o zahájení jednání se Severní Makedonií a Albánií bylo odloženo již v červnu 2019;

D. vzhledem k tomu, že v reakci na odložení rozhodnutí o zahájení jednání se Severní Makedonií byly v této zemi vyhlášeny předčasné volby;

1. vyjadřuje hluboké zklamání nad tím, že se EU nedokázala dohodnout na zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánií, neboť obě země vynaložily značné úsilí na to, aby splnily požadavky, kterými EU zahájení přístupových jednání podmiňuje, včetně toho, že dosáhly obtížných cílů a historických úspěchů, jako byla např. ratifikace Prespanské dohody v případě Severní Makedonie a reforma soudnictví v Albánii;

2. zdůrazňuje, že chybějící rozhodnutí v této věci škodí důvěryhodnosti EU vzhledem k tomu, že integrace způsobilých zemí pomáhá posilovat mezinárodní postavení EU a chránit její zájmy a pokrok na cestě k přistoupení do EU má zase transformační účinek v samotných kandidátských zemích; dále konstatuje, že politika EU v oblasti rozšíření je nejúčinnější nástrojem zahraniční politiky Unie a že další rozklad této politiky by mohl vést ke stále větší destabilizaci situace v bezprostředním sousedství EU;

3. dále poukazuje na to, že proces rozšíření nelze reformovat poté, co byl již zahájen, a že by tento proces neměl bránit tomu, aby se zeměmi, které splňují potřebné požadavky, byla zahájena přístupová jednání; dále konstatuje, že kandidátské země by měly být posuzovány na základě svých skutečných kvalit a objektivních kritérií, spíše než s ohledem na vnitřní politiku v jednotlivých členských státech, a že o harmonogramu přistoupení by měla rozhodovat rychlost a kvalita reforem;

4. zdůrazňuje, že rozhodnutí EU nezahájit přístupová jednání vedlo v Severní Makedonii k vyhlášení předčasných voleb a způsobilo, že ti, kteří udělali ústupky, ztratili na důvěryhodnosti; domnívá se, že z pohledu dobrých sousedských vztahů vytváří celá situace negativní obraz těchto kandidátských zemí; se znepokojením konstatuje, že by to mohlo vést k většímu sblížení Severní Makedonie i Albánie s jinými zahraničními aktéry, jejichž působení by nemuselo být v souladu s hodnotami a zájmy EU;

5. zdůrazňuje, že toto rozhodnutí vysílá varovný signál ostatním kandidátským zemím a potenciálním kandidátským zemím západního Balkánu a vytváří prostor pro jiné vlivy;

6. lituje, že toto rozhodnutí znamená zmaření úsilí, které Parlament vynaložil v procesu rozšíření a strategii pro západní Balkán;

7. lituje, že členské státy nedokázaly dospět k jednomyslnému rozhodnutí o zahájení jednání, a vyzývá členské státy, aby prokázaly odpovědnost vůči Albánii a Severní Makedonii a přijaly jednomyslné kladné rozhodnutí o zahájení jednání a aby zároveň měly na paměti důsledky, které by nepřijetí tohoto rozhodnutí mělo vzhledem k tomu, že neschopnost přijímat odvážná rozhodnutí oslabuje stabilitu, předvídatelnost a důvěryhodnost EU v očích našich partnerů;

8. domnívá se, že nadcházející Komise by měla politiku rozšíření bez prodlení vyhodnotit a vzít přitom v úvahu dopady způsobené nedávným rozhodnutím Rady a současně zdůraznit výhody plynoucí z rozšíření pro kandidátské země a pro členské státy EU; dále je toho názoru, že by Komise v této souvislosti měla přehodnotit a pozměnit strategii pro západní Balkán z února 2018;

9. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států EU a vládám a parlamentům Severní Makedonie a Albánie.

 

[1] Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 122.

[2] Přijaté texty, P8_TA(2018)0481.

[3] Úř. věst. C 331, 18.9.2018, s. 88.

[4] Přijaté texty, P8_TA(2018)0480.

Poslední aktualizace: 23. října 2019Právní upozornění