NÁVRH USNESENÍ o Zelené dohodě pro Evropu
10.1.2020 - (2019/2956(RSP))
v souladu s čl. 132 odst. 2 jednacího řádu
Fredrick Federley
za skupinu Renew
Viz také společný návrh usnesení RC-B9-0040/2020
B9-0043/2020
Usnesení Evropského parlamentu o Zelené dohodě pro Evropu
Evropský parlament,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),– s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2018 „Čistá planeta pro všechny – evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“ (COM(2018)0773) a na podrobnou analýzu, o níž se toto sdělení opírá,
– s ohledem na akční program EU pro životní prostředí na období do roku 2020 a na její vizi do roku 2050,
– s ohledem na Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu (UNFCCC) a Kjótský protokol k této úmluvě a na Pařížskou dohodu,
– s ohledem na Úmluvu OSN o biologické rozmanitosti,
– s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje vytyčené OSN,
– s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020“ zveřejněnou dne 4. prosince 2019,
– s ohledem na zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) „Globální oteplení o 1,5°C“, jeho pátou hodnotící zprávu a souhrnnou zprávu, na zvláštní zprávu IPCC o změně klimatu a půdě a na zvláštní zprávu IPCC o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu,
– s ohledem na zprávu Programu OSN pro životní (UNEP) „Emissions Gap Report“ (zpráva o nedostatečném snižování uhlíku) zveřejněnou dne 26. listopadu 2019,
– s ohledem na globální hodnotící zprávu o biodiverzitě a ekosystémových službách vydanou Mezivládní vědecko-politickou platformou pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) dne 31. května 2019,
– s ohledem na zprávu Mezinárodního panelu pro zdroje UNEP o globálním výhledu pro zdroje z roku 2019,
– s ohledem na stále pádnější důkazy o dramatických důsledcích znečištění životního prostředí pro lidské zdraví, např. na údaje Eurostatu o úmrtích ve spojitosti s rakovinou plic (1,3 milionu evropských občanů ročně),
– s ohledem na 26. konferenci smluvních stran UNFCCC (COP26), která se má konat v listopadu 2020, a na skutečnost, že všechny smluvní strany UNFCCC musí zvýšit své vnitrostátně stanovené příspěvky v souladu s cíli Pařížské dohody,
– s ohledem na 15. konferenci smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (COP15), která se má konat v říjnu 2020 v čínském Kchun-mingu a na níž strany úmluvy budou muset rozhodnout o podobě globálního rámce pro zastavení úbytku biologické rozmanitosti na období po roce 2020,
– s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2019 o změně klimatu – evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky v souladu s Pařížskou dohodou[1],
– s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze[2],
– s ohledem na usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o konferenci OSN o změně klimatu konané v roce 2019 ve španělském Madridu (COP25)[3],
– s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 12. prosince 2019,
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,
1. zdůrazňuje, že je naléhavě nutné přijmout opatření pro boj proti změně klimatu a pro výzvy související se životním prostředím, a proto s povděkem vítá sdělení Komise „Zelená dohoda pro Evropu“; sdílí závazek Komise transformovat EU do roku 2050 na zdravější, udržitelnou, spravedlivou a prosperující společnost s nulovými emisemi skleníkových plynů, jejíž moderní a konkurenceschopné hospodářství bude účinně využívat zdroje a hospodářský růst bude oddělen od využívání zdrojů a produkce odpadu; vyzývá, aby se nezbytná transformace na klimaticky neutrální společnost provedla nejpozději do roku 2050, a stala se tak úspěšným evropským projektem;
2. zdůrazňuje, že Zelená dohoda by měla být jádrem evropské strategie pro nový růst a vytváření pracovních míst; domnívá se, že Zelený úděl může být katalyzátorem společenské transformace, jejímiž hlavními cíli by měly být klimatická neutralita, ochrana životního prostředí a našeho přírodního bohatství, využívání udržitelných zdrojů a zdraví a kvalitní život našich občanů i prosperující, spravedlivé a konkurenceschopné hospodářství, které přináší výhody všem občanům ve všech regionech Evropy; zastává názor, že Zelená dohoda by měla vytvářet hospodářské příležitosti a spravedlivé podmínky pro všechny generace;
3. domnívá se, že Zelená dohoda by se měla soustředit na lidi a že by měla chránit zdraví a dobré životní podmínky občanů před riziky spojenými se znečištěným životním prostředím a jeho důsledky; věří, že při tvorbě politik EU bychom měli mít na zřeteli plnění rozvojových cílů tisíciletí;
4. domnívá se, že pro úsilí o dekarbonizaci a ekologizaci hospodářství a o zmírnění úbytku biologické rozmanitosti mají zásadní význam výzkum a inovace a rozvoj nových čistých technologií; žádá, aby byl případně finančně podpořen základní vědecký výzkum; vyzývá k vytvoření tržních pobídek a k podpoře investic do udržitelných průkopnických technologií, které mohou Evropě pomoci dostat se na světovou špičku a stát se v této oblasti globální autoritou;
5. zdůrazňuje, že má-li Unie dosáhnout nejpozději do roku 2050 nulových čistých emisí, budou zapotřebí rozsáhlé veřejné a soukromé investice, jež jsou dle jeho názoru rozhodujícím předpokladem pro úspěch Zelené dohody; je toho názoru, že EU musí v zájmu úspěšné a tržně motivované ekologické transformace zajistit dlouhodobě stabilní a regulačně předvídatelné prostředí pro investory a adekvátní finanční rámec; domnívá se, že je třeba najít takovou cestu, která bude podporovat výdaje a investice do transformace, tj. i do přechodných technologií, které lze postupně vyvíjet a zavádět k dosažení dlouhodobých cílů EU;
6. zdůrazňuje, že Parlament hodlá plně využít své legislativní pravomoci k přezkumu a úpravám návrhů Komise, aby podporovaly všechny cíle Zelené dohody, včetně cílů stanovených pro klima, životní prostředí, zdraví, růst a zaměstnanost, ochranu jednotného trhu a rovnoměrný rozvoj všech členských států;
Zvýšení klimatických ambicí EU pro roky 2030 a 2050
7. vítá oznámený návrh evropského klimatického zákona, který má být předložen do března 2020; věří, že oficiální závazek EU k nulovým čistým emisím nejpozději do roku 2050 bude velmi účinným nástrojem k mobilizaci potřebných politických, hospodářských a technologických sil k transformaci; domnívá se, že klimatický zákon musí také obsahovat zvláštní adaptační prvky, zejména musí členským států uložit aktualizaci akčních plánů pro adaptaci;
8. zastává názor, že má-li být klimatický zákon účinný, musí mít formu samostatného právního předpisu, zahrnovat dílčí cíle EU pro roky 2030 a 2040 a stanovit silný správní rámec; domnívá se, že klimatický zákon musí být technologicky neutrální, odrážet nejlepší dostupná vědecká řešení pro omezení globálního oteplování na 1,5 stupně a měl by být aktualizován tak, aby držel krok se změnami právního rámce EU a přezkumným cyklem Pařížské dohody;
9. důrazně upozorňuje na to, že transformace by měla být výsledkem společného úsilí všech členských států a že každý členský stát k ní musí přispět plněním cíle klimatické neutrality EU do roku 2050; uznává, že pro každý členský stát by měla být určena zvláštní dekarbonizační trajektorie tak, aby byla spravedlivá a nákladově efektní a odrážela skutečnost, že jednotlivé země mají různé výchozí pozice a zdroje a že některé postupují rychleji než jiné, ale že ekologická transformace by se měla stát hospodářskou a sociální příležitostí pro všechny regiony v Evropě;
10. žádá, aby klimatický cíl EU pro rok 2030 stanovil snížení domácích emisí skleníkových plynů EU jako celku o 55 % v porovnání s úrovněmi v 90. letech, a naléhá na Komisi, aby za tímto účelem co nejrychleji předložila příslušný návrh, aby EU mohla tento cíl přijmout jako svůj aktualizovaný vnitrostátně stanovený příspěvek s velkým předstihem před konferencí COP26; dále žádá, aby byl tento cíl uveden v evropském klimatickém zákonu;
11. věří, že EU musí zaujmout silnou vedoucí úlohu a aktivně se podílet na přípravách konference COP26, na níž by smluvní strany měly přijmout kolektivní, co nejambicióznější klimatické závazky; v této souvislosti se domnívá, že by EU měla v tomto roce co nejdříve přijmout vyšší vnitrostátně stanovený příspěvek, aby ke stejnému kroku povzbudila i země mimo EU, zejména velké znečišťovatele; dále se v tomto kontextu domnívá, že by Unie měla vyšší vnitrostátně stanovený příspěvek přijmout před summitem EU a Číny, který je naplánován na září, i před summitem EU a Afriky;
12. zdůrazňuje, že přispět musí všechna odvětví snížením vlastních emisí; zdůrazňuje, že do června 2021 je třeba přezkoumat všechna příslušná legislativní opatření EU v oblasti klimatu a energetiky, včetně emisních standardů osobních automobilů, dodávek a nákladních automobilů pro CO2, aby se problematika klimatu dočkala ambicióznějšího přístupu; v této souvislosti vítá plány Komise; vyzývá Komisi, aby rovněž zohlednila ostatní platné právní předpisy EU, které mohou taktéž přispět k plnění klimatických cílů, např. směrnici o ekodesignu, právní předpisy EU o odpadech a opatření týkající se oběhového hospodářství;
13. zdůrazňuje, že přechod na klimatickou neutralitu musí být udržitelný, zejména při analýze uhlíkových cyklů v různých propadech uhlíku, přičemž je třeba poskytnout náležitý prostor pro vývoj v odvětvích, která jsou s propady uhlíku propojena, aby mohla dosáhnout prospěšnějších výsledků z hlediska klimatu a aby mohla v dlouhodobé perspektivě propady uhlíku zachovat nebo posílit;
14. zdůrazňuje, že budoucí legislativní návrhy na uplatňování ambicióznějších klimatických cílů se musí opírat o komplexní posouzení dopadu, která určí socio-ekonomické a environmentální důsledky různých možností, mimo jiné celkové dopady na klima a životní prostředí, nutnost zabránit unikání uhlíku, dopady na mezinárodní konkurenceschopnost podniků EU včetně MSP, důsledky pro zaměstnanost a dlouhodobou jistotu investic a současně zajistí soulad politiky s cíli pro snižování emisí skleníkových plynů;
15. podporuje záměr Komise vypracovat mechanismus kompenzačních opatření mezi státy v souvislosti s uhlíkem, aby se zmírnilo riziko úniku uhlíku, pokud budou ve světě v tomto ohledu přetrvávat rozdílné ambice; domnívá se, že vytvoření takového mechanismu by mělo být součástí strategie pro konkurenceschopné dekarbonizované hospodářství EU; věří, že budoucí přeshraniční mechanismus by měl dostát ambiciózním klimatickým cílům EU, zajistit rovné podmínky a splňovat pravidla WTO; dále se domnívá, že by měl zachovat hospodářské pobídky pro úspěšné ekologické transformace a průkopníky na poli klimatu a v EU podporovat trh s nízkouhlíkovými výrobky a že by měl zajistit účinné ceny uhlíku v EU a současně prosazovat stanovení cen uhlíku ve zbytku světa; zdůrazňuje, že tento mechanismus musí být plně sladěn se systémem obchodování s emisemi v EU (ETS); domnívá se, že mechanismus musí zohledňovat specifika každého odvětví a že ve vybraných odvětvích může být zaváděn postupně, přičemž se musí vyvarovat veškerých dodatečných správních nákladů, které nejsou nezbytně nutné, zejména v případě MSP; vyzývá Komisi, aby prostudovala všechny potenciální formy kompenzačních opatření mezi státy v souvislosti s uhlíkem a aby do června 2021 vypracovala pro všechny možnosti zevrubné posouzení dopadu společně s plánovaným přezkumem ETS, než předloží jakýkoli návrh; znovu vyzývá, aby příjmy z tohoto mechanismu byly zapsány do rozpočtu EU jako vlastní zdroje a vyčleněny na klimatická opatření, přičemž část těchto příjmů by mělo být rovněž možné vrátit členským státům;
16. vítá plánovaný návrh přezkumu směrnice o zdanění energie, a souhlasí s tím, že by směrnice měla uplatňovat zásadu „znečišťovatel platí“ stanovením minimálních úrovní cen uhlíku a plně respektovat a nikterak neomezovat pravomoci členských států v oblasti daňové politiky;
17. vítá novou a ambicióznější strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu; zdůrazňuje, že na adaptaci je nutné uvolnit veřejné i soukromé investice, a žádá o skutečně soudržnou výdajovou politiku EU, tak aby přizpůsobení se změně klimatu a odolnost vůči těmto změnám byly klíčovými kritérii pro financování z prostředků EU, aby se plně využilo potenciálu unijních fondů k vybudování a posílení odolnosti komunit a infrastruktury; současně se domnívá, že prevence katastrof, připravenost a schopnost reakce musí tvořit silný nástroj solidarity, který by měl mít k dispozici dostatečné zdroje; s ohledem na rostoucí výzvy žádá, aby byly v rozpočtu EU vyčleněny stabilní a dostatečné finanční prostředky a sdíleny zdroje na mechanismus civilní ochrany EU;
18. vyzdvihuje úlohu evropských občanů, místních komunit, podniků – včetně MSP – a průmyslu při řešení klimatických a environmentálních výzev a vytváření udržitelnějších vzorců spotřeby, obchodních modelů a výrobních postupů; v této souvislosti podporuje Komisi ve vytvoření evropského klimatického paktu a věří, že se může stát užitečným nástrojem, který umožní regionálním a místním komunitám formulovat politiky transformace, navazovat partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem a šířit osvědčené postupy v celé EU; vítá kampaně za dobrovolné přijímání závazků, avšak zdůrazňuje, že tyto závazky musí být vždy plněny prostřednictvím skutečných opatření;
Dodávky, čisté, cenově dostupné a bezpečné energie
19. poukazuje na to, že při přechodu na hospodářství s nulovými emisemi skleníkových plynů hraje ústřední úlohu energie; domnívá se, že důsledné a plné uplatňování nedávno přijatého balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany“ představuje velmi důležitý první krok ke splnění klimatických a energetických cílů Unie; současně zdůrazňuje, že Unie by měla bezodkladně stanovit vyšší cíle pro obnovitelnou energii a energetickou účinnost, které musí být v souladu se zásadou „energetické účinnosti v první řadě“; zdůrazňuje, že při plnění těchto deklarovaných klimatických cílů je v první řadě nezbytné zajistit hladce fungující, plně integrovaný evropský trh s energií; v této souvislosti vyzdvihuje, že je zapotřebí poskytnout adekvátní finanční prostředky Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů, má-li se posílit a rozšířit regionální spolupráce členských států a zajistit konkurenceschopný, flexibilní a nediskriminační trh EU s energií, který je zaměřen na spotřebitele;
20. vyzývá Komisi, aby případně poskytla členským státům technickou pomoc a poradenství s přezkumem jejich vnitrostátních energetických a klimatických plánů, aby zajistila soulad těchto plánů se závazky EU stanovenými v Pařížské dohodě; trvá na tom, aby EU rychle přikročila k postupnému ukončování dotací na uhlí a fosilní paliva, a v této souvislosti vítá nadcházející přezkum směrnice o zdanění energie a pokynů pro státní podporu energetiky;
21. je velmi znepokojen tím, že se zpomalilo zvyšování celkového podílu obnovitelných zdrojů energie na trhu EU; vítá proto ohlášenou strategii pro výrobu větrné energie na moři, která by měla stanovit plán upevňování spolupráce mezi členskými státy, a uvádí, že budou přezkoumány příslušné právní předpisy; domnívá se, že politiky EU by měly výslovně podporovat inovace a zavádění udržitelných technologií skladování energie a výroby čistého vodíku a současně řešit únik metanu a že by měly být otevřeny všem technologiím, které mohou funkčně přispět k plnění klimatických a energetických cílů EU;
22. vítá, že Komise oznámila, že do poloviny roku 2020 navrhne opatření inteligentní integrace trhu EU s energií, a zdůrazňuje, že další integrace bude mít významnou roli při zvyšování bezpečnosti dodávek energie a budování hospodářství s nulovými emisemi skleníkových plynů;
23. vítá oznámenou vlnu renovací veřejných a soukromých staveb, např. škol a nemocnic, a zdůrazňuje, že stavební sektor skýtá velký potenciál k úsporám energie a k výrobě obnovitelné energie na místě, což by mohlo povzbudit zaměstnanost a rozšiřování MSP; domnívá se, že má-li se v tomto odvětví vytvořit stabilní a předvídatelné prostředí pro podniky, je nezbytně nutný inteligentní a pokrokový legislativní rámec, a vítá proto přezkum nařízení o stavebních výrobcích; žádá, aby se po členských státech nekompromisně vymáhaly povinné renovace veřejných budov s souladu se směrnicí o energetické účinnosti;
24. bere na vědomí, že Komise zvažuje rozšíření evropského systému obchodování s emisemi na emise z budov a ze silniční dopravy; domnívá se, že jejich přímé zahrnutí do systému EU ETS není schůdnou variantou; zastává názor, že pro navržené opatření je nutné vypracovat důkladnou analýzu a posouzení dopadu; rozhodně zdůrazňuje, že takový systém zpoplatnění by neměl v žádném případě nahradit nebo oslabit stávající opatření a normy, jako jsou normy CO2 pro osobní a nákladní vozidla a bytovou výstavbu, nebo nařízení o opatřeních v oblasti klimatu, ale pokud bude zaveden, měl by stávající právní předpisy doplňovat, aby byly pomocí tržních a technologicky neutrálních opatření, která podporují inovace, posíleny ambiciózní klimatické cíle EU;
Aktivizace průmyslu pro čisté a oběhové hospodářství
25. přechod na uhlíkově neutrální, mimořádně účinně využívající zdroje a konkurenceschopnou průmyslovou základnu v EU do roku 2050 vnímá jako klíčový úkol a příležitost a vítá oznámení Komise o tom, že v březnu 2020 předloží novou průmyslovou strategii a strategii pro MSP; zdůrazňuje, že konkurenceschopnost průmyslu a politika v oblasti klimatu jsou dvě témata, která se vzájemně posilují, a že inovativní a klimaticky neutrální průmysl zajistí evropskému hospodářství konkurenceschopnost; vyzývá Komisi, aby zvážila, zda problematiku emisí skleníkových plynů nezařadit do směrnice o průmyslových emisích;
26. zdůrazňuje, že průmyslová strategie a strategie pro MSP musí stanovit jasné plány postupu, jak poskytnout komplexní soubor pobídek k inovacím, k zavádění průlomových technologií a k odstraňování všech regulačních překážek; domnívá se, že strategie by se měla zaměřit zejména na výzvy spjaté s energeticky náročnými odvětvími, měla by být orientovaná na trh a otevřená různým technologickým řešením, ovšem současně by měla brát v potaz limity a potřeby MSP; domnívá se, že podpora, kterou EU poskytuje průkopníkům v otázkách klimatu a zdrojů, by měla být technologicky neutrální a založená na nejnovějších vědeckých poznatcích a modelech pro dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050; podtrhuje, že u těžkého průmyslu je nutné zajistit zachycování a ukládání uhlíku, má-li tento průmyslu dosáhnout klimatické neutrality;
27. vítá plány Komise na nový a ambiciózní akční plán pro oběhové hospodářství, jehož cílem musí být snížení celkové environmentální a surovinové stopy, kterou zanechává produkce a spotřeba v EU, a současně poskytnutí výrazných pobídek k inovacím, pro udržitelné podniky a trhy s klimaticky neutrálními produkty oběhového hospodářství, přičemž hlavními prioritami musí být účinnost zdrojů, nulové znečištění a předcházení vzniku odpadů; zdůrazňuje značnou součinnost mezi opatřeními v oblasti klimatu a oběhovým hospodářstvím, zejména v energeticky náročných odvětvích s vysokou produkcí uhlíku;
28. vyzývá Komisi, aby v prioritních oblastech, jako jsou odpady z obchodu, textil, plasty, elektronika, stavebnictví a potraviny, navrhla cíle pro tříděný sběr odpadu, snižování vzniku odpadu, opětovné používání a recyklaci a další konkrétní opatření, například rozšířenou odpovědnost výrobců; naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala opatření na podporu trhu s recyklovanými materiály v Evropě, mimo jiné společné normy kvality, a aby v prioritních odvětvích, v nichž je to možné, stanovila povinné cíle pro použití materiálů získaných využitím odpadu; podtrhuje, že je důležité vypracovat koloběhy netoxických materiálů a postupně tedy ustupovat od využívání toxických látek, které mohou vést k ohrožení člověka a životního prostředí, a to zejména v případech, kdy existují bezpečnější možnosti, a současně podporovat výzkum a inovace v zájmu vývoje čistších výrobků; vyzývá Komisi, aby zvážila opatření k řešení problému s dováženými výrobky, které obsahují látky nebo součásti, jež jsou v EU zakázány, a které by se neměly na trh EU dostávat znovu v podobě spotřebního zboží ani prostřednictvím recyklace;
29. podporuje politická opatření zaváděná v souvislosti s udržitelnými výrobky, včetně rozšiřování možností ekodesignu díky právním předpisům, na jejichž základě by výrobky byly trvanlivější, opravitelné, opětovně použitelné a recyklovatelné, a včetně významného pracovního programu pro ekodesign na období po roce 2020, který se bude mimo jiné týkat inteligentních telefonů a jiného vybavení IT; vyzývá k překládání legislativních návrhů, které by znemožňovaly plánované zastarávání; podporuje plány Komise týkající se legislativních návrhů na zajištění bezpečného, oběhového a udržitelného hodnotového řetězce baterií, a to pro všechny baterie, a očekává, že tyto návrhy budou obsahovat přinejmenším opatření týkající se ekodesignu, cílů pro opětovné použití a recyklaci a udržitelného a společensky zodpovědného získávání zdrojů;
30. naléhavě vybízí Komisi, aby ještě zpřísnila opatření EU bojující proti znečištění plasty, zejména v mořském prostředí, a vyzývá k zavedení rozsáhlejšího omezení plastových výrobků na jedno použití v případech, kdy existují udržitelnější alternativy; podporuje vypracovávání právních předpisů, které by řešily nadměrné používání obalů a které by zajistily, že na trzích EU nebudou nejpozději v roce 2030 povoleny žádné obalové materiály, které nelze opětovně použít ani recyklovat ekonomicky smysluplným způsobem, a současně zaručily bezpečnost potravin; vyzývá k opatřením, která budou prosazovat přeshraniční koordinaci systémů výkupů obalů; naléhavě vyzývá Komisi, aby komplexním způsobem řešila problém mikroplastů, mimo jiné plánovaným ukončováním záměrného přidávání mikroplastů a novými opatřeními, jejichž účelem je zabránit neúmyslnému uvolňování plastů, např. z textilu, pneumatik a plastových pelet;
31. vyzývá k vybudování jednotného „zeleného“ trhu EU, který by specifickými kroky podněcoval zvyšování poptávky po udržitelných produktech, například větším využíváním ekologického zadávání veřejných zakázek, vytvořením nástroje pro prověřování udržitelného zadávání veřejných zakázek, úsilím o kontrolu rozsáhlých projektů veřejné infrastruktury z hlediska odolnosti vůči změně klimatu a využitím již existujících mechanismů předběžného dobrovolného hodnocení rozsáhlých infrastrukturálních projektů; dále vyzývá k vyvinutí systému finančních záruk v rámci příslušných nástrojů EU, který by veřejným pořizovatelům pomáhal zvládat finanční rizika spojená se zadáváním veřejných zakázek na vysoce inovační a udržitelné produkty a služby;
32. domnívá se, že dobře informovaní spotřebitelé v silném postavení mají zásadní význam pro úspěch Zelené dohody, a vyzývá k zavedení opatření, která spotřebitelům zajistí transparentní, srovnatelné a jednotné informace o produktech, včetně označování produktů, založené na spolehlivých údajích a vědeckých poznatcích, jež jim pomohou k výběru zdravějších a udržitelnějších produktů a k tomu, aby byli informováni o trvanlivosti a opravitelnosti produktů a o jejich environmentální stopě; zdůrazňuje, že je nezbytné poskytnout spotřebitelům účinné, srozumitelné a vymahatelné prostředky nápravy, jež by zohledňovaly aspekty udržitelnosti a dávaly přednost opětovnému použití nebo opravám výrobků před jejich vyřazováním z důvodů nefunkčnosti;
33. domnívá se, že obnovitelné materiály budou hrát důležitou úlohu při přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku, a podtrhuje, že je nutné motivovat k investicím do rozvoje udržitelné bioekonomiky, v níž by materiály intenzivně využívající fosilní energetické zdroje byly nahrazovány obnovitelnými biologickými materiály, například ve stavebnictví, v textilním průmyslu, v chemických výrobcích, obalech, při stavbě lodí a v energetice; zdůrazňuje, že bude třeba postupovat při tom udržitelným způsobem a v souladu s ekologickými normami; uznává, že má-li se dlouhodobě zajistit, aby byl propad uhlíku udržitelně zachováván nebo posílen, pak je nutný prostor k jeho krátkodobému řízení, což povede ke kolísání propadu uhlíku; podtrhuje potenciál bioekonomiky k vytváření nových zelených pracovních míst, a to i ve venkovských částech EU, a k podněcování inovací; vyzývá k podpoře výzkumu a inovací v oblasti udržitelných řešení spojených s bioekonomikou, která rovněž chrání jedinečnou biologickou rozmanitost a ekosystémy; vyzývá proto k účinnému provádění biohospodářské strategie EU v rámci Zelené dohody pro Evropu;
34. připomíná, že zásadní úlohu při podpoře ekologické transformace hrají digitální technologie, zejména pokud jde o zlepšování účinnosti zdrojů a zvyšování energetické účinnosti, o nakládání s odpady, včetně sledování chemických látek, o snižování emisí a monitorování životního prostředí; poukazuje na to, že přínos z hlediska klimatu by měla jak plná digitalizace přenosových a distribučních sítí a středisek pro obchodování s energií, tak i řízení programů reakce na poptávku prostřednictvím inteligentních aplikací;
35. vyzývá Komisi, aby vyvinula strategie pro zavádění inovativních digitálních technologií a připravila pro ně financování; vyzývá k přezkumu hlavních směrů TEN-E s cílem sladit legislativní rámec s prioritou spočívající v rozvoji a zavádění inteligentní sítě na všech úrovních distribuce elektřiny (EU, členské státy a na místní úroveň) a současně zajistit bezpečné, udržitelné a spolehlivé zásobování energií, aby se zabránilo závislosti na investicích vedoucích k vysokým emisím uhlíku; současně zdůrazňuje, že Komise by měla vypracovat metodiku pro monitorování a kvantifikaci rostoucího dopadu digitálních technologií na životní prostředí a zajistit přitom, aby příslušné právní předpisy neznamenaly zbytečnou byrokratickou zátěž; domnívá se, že evropská strategie usilující o jednotný trh s údaji by měla určit klíčové cíle a překážky, které brání plnému využití potenciálu digitálních technologií; doporučuje, aby byly digitální technologie zaváděny společně s výukovými programy pro uživatele i odborníky;
Urychlení přechodu k udržitelné a inteligentní mobilitě
36. vítá připravovanou strategii přechodu na udržitelnou a inteligentní mobilitu; vyzývá Komisi, aby předložila plán spravedlivé transformace v klimaticky neutrální společnost, který evropským občanům zajistí zachování vysoké úrovně dopravní propojenosti a zabezpečí, že odvětví dopravy EU bude i nadále konkurenceschopné a bude přínosem pro hospodářství EU a zaměstnanost;
37. vítá návrh Komise podpořit multimodální dopravu za účelem zvýšení účinnosti a snížení emisí; domnívá se však, že multimodality lze nejlépe dosáhnout pouze konkrétními legislativními návrhy; dále Komisi vyzývá, aby rozpracovala index propojenosti v letecké dopravě a převedla jej na index propojenosti v multimodální dopravě, který jako jeden z podstatných faktorů zohledňuje dopad dopravy na životní prostředí; mimoto zdůrazňuje, že klíčovou úlohu v rozvoji udržitelné multimodální dopravy hraje vodní doprava, která neprodukuje žádné emise;
38. vyzývá EU, aby při transformaci aktivně podporovala evropský automobilový průmysl, mimo jiné zajištěním přístupu k finančním prostředkům na výzkum a finančními opatřeními zaměřenými na restrukturalizaci výroby, a současně zachovala toto odvětví v Evropě;
39. požaduje rychlou reformu jednotného evropského nebe, která by byla zaměřena na výsledky, přezkum železniční sítě EU pro nákladní dopravu a celkový rozvoj a zavedení systému Galileo; vítá záměr Komise navrhnout opatření, která by zlepšila propojenost mezi silnicemi, železnicí a vnitrozemskými vodními cestami, a vedla tak ke skutečnému přechodu na jiné druhy dopravy; vyzývá ke zvýšení a podpoře investic do propojení železničních sítí EU s cílem umožnit rovný přístup k veřejné železniční dopravě v celé EU;
40. vítá návrh Komise vyvinout inteligentní systémy řízení dopravy a řešení pro mobilitu jako službu, zejména v městských oblastech; vyzývá Komisi, aby podporovala rozvoj inovativních aplikací, nových technologií, nových obchodních modelů a nově vznikajících a inovativních systémů mobility v celé Evropě; naléhavě vyzývá Komisi, aby do diskusí o uplatňování budoucích politik mobility na úrovni EU zapojila města, která mají praktické zkušenosti a know-how;
41. domnívá se, že EU musí spravedlivě a ve všech druzích dopravy uplatňovat zásadu „znečišťovatel platí“ a motivovat k čistším formám dopravy; je toho názoru, že příjmy z daní nebo poplatků za dopravu by měly být použity na pomoc tomuto odvětví při transformaci, čímž by tyto poplatky byly pro společnost přijatelnější;
42. vítá záměr Komise zahrnout do systému ETS i námořní dopravu; domnívá se, že zahrnutí této dopravy do systému ETS musí vycházet z posouzení dopadu, které by se zabývalo i konkurenceschopností hospodářských subjektů a podniků a případnými přechody na jiné druhy dopravy; zdůrazňuje, že EU by měla hájit velké ambice v otázce snižování emisí skleníkových plynů v námořní dopravě jak na mezinárodní, tak i na unijní úrovni, přičemž žádná nová opatření EU by neměla oslabit mezinárodní konkurenceschopnost lodí plujících pod vlajkou EU; domnívá se, že opatření EU by měla zohlednit veškerá případná závazná opatření, která by na celosvětové úrovni v budoucnosti vydala Mezinárodní námořní organizace, a měla by zabránit vytváření dvou souborů předpisů pro toto odvětví; domnívá se, že opatření EU a mezinárodní opatření by měla jít ruku v ruce;
43. podporuje opatření navržená za účelem snížení emisí v letectví, posílení systému ETU ETS, jež odpovídá ambicím EU v otázkách klimatu, a omezení bezplatného přidělování povolenek leteckým dopravcům; současně vyzývá EU, aby se zapojila do rozvíjení systému kompenzací a snižování emisí uhlíku v mezinárodní letecké dopravě (CORSIA) a aby zpřísnila ustanovení tohoto systému; dále podtrhuje nutnost urychleně investovat do výzkumu nových technologií v zájmu dekarbonizace lodní a letecké dopravy a do vývoje ekologických lodí s nulovými emisemi založených na ekologických prvcích, do zlepšení nakládání s odpady a vodohospodářství a do technologií pohonu;
44. vyzývá Komisi, aby navrhla koordinovaná opatření týkající se zdanění letectví v členských státech, jejichž účelem by bylo ukončit zastaralá daňová osvobození, uplatňovat zásadu „znečišťovatel platí“, zajistit rovné podmínky pro různé druhy dopravy a současně zabránit nechtěným negativním environmentálním, ekonomickým a sociálním důsledkům;
45. vítá návrh Komise přezkoumat směrnici o infrastruktuře pro alternativní paliva a nařízení o TEN-T; v tomto kontextu zdůrazňuje, že Komise musí prosazovat větší koordinaci mezi členskými státy při organizaci celé dopravní sítě, například překlenutím rozdílů mezi hlavními vnitrostátními dopravními plány, přijetím legislativních opatření zaměřených na výsledky, kterými zajistí, že členské státy do dohodnutých termínů dokončí síť TEN-T, zařazením přeshraničních úseků mezi priority a zaváděním infrastruktury pro dopravu využívající udržitelná alternativní paliva; zdůrazňuje, že je důležité podporovat rozvoj infrastruktury pro alternativní paliva, a maximálně tak využívat potenciál vozidel a plavidel s nulovými a nízkými emisemi; podtrhuje, že je nezbytné prosazovat v prvé řadě veřejnou dopravu s nulovými emisemi a infrastrukturu pro cyklisty a chodce, a to zejména ve městech;
46. očekává chystané návrhy Komise na přísnější normy pro emise látek znečišťujících ovzduší produkované vozidly se spalovacím motorem (Euro 7) a na revidované výkonnostní normy pro emise CO2 stanovené pro osobní automobily a dodávky, které by měly po roce 2025 zajistit přechod na mobilitu s nulovými emisemi; vyzývá Komisi, aby vyvinula metody pro analýzy životního cyklu; připomíná výsledek hloubkové analýzy, která doplňuje sdělení Komise nazvané „Čistá planeta pro všechny: Evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“, podle něhož a na základě scénářů předpovídajících dosažení klimatické neutrality v roce 2050 budou muset mít všechny nové automobily uvedené na trh EU po roce 2040 nulové emise, a vyzývá k vypracování soudržného politického rámce a přechodných režimů na podporu tohoto vývoje; poznamenává, že bude nutné zrevidovat směrnici o schvalování typu vozidel tak, aby průkopnické země mohly na vnitrostátní úrovni uplatňovat přísnější opatření, pokud se tak členské státy rozhodnou;
47. vítá plány Komise na řešení znečištění ovzduší z námořní dopravy a z letectví, včetně regulace přístupu nejvíce znečišťujících lodí do přístavů EU a kroků zaměřených na boj proti znečištění loděmi kotvícími v přístavech; zdůrazňuje, že je důležité podporovat rozvoj přístavů, které neprodukují žádné emise a používají obnovitelné zdroje energie; podtrhuje, že k relevantním řešením, která lze snadno uplatnit, patří zřizování kontrolních oblastí emisí podle Mezinárodní úmluvy o zabránění znečišťování z lodí (MARPOL) a snižování rychlosti v lodní dopravě;
„Od zemědělce ke spotřebiteli“: vytvoření spravedlivého, zdravého potravinového systému šetrného k životnímu prostředí
48. vítá návrh Komise na předložení strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, jejímž cílem je zajistit udržitelnější politiku v oblasti potravin spojením snah o řešení problému se změnou klimatu a o ochranu životního prostředí a zachování biologické rozmanitosti, aby Evropané měli k dispozici cenově dostupné, vysoce kvalitní a udržitelné potraviny a současně byly zaručeny důstojné životní podmínky zemědělců a rybářů a konkurenceschopnost zemědělství; konstatuje, že podle názoru občanů EU by „zajišťování bezpečných, zdravých a vysoce kvalitních potravin“ pro všechny spotřebitele mělo být hlavní prioritou společné zemědělské a rybářské politiky; vítá záměr Komise hledat nové způsoby, jak spotřebitele, zejména mladé spotřebitele, lépe informovat;
49. podtrhuje potenciál investic zemědělských podniků do udržitelných postupů, jako je přesné zemědělství, ekologické zemědělství, agroekologie, agrolesnictví, zlepšování životních podmínek zvířat a předcházení onemocnění lidí i zvířat, včetně udržitelného obhospodařování lesů, zachycování a využívání uhlíku a lepšího hospodaření s živinami v zájmu splnění cílů Zelené dohody; zdůrazňuje, že je důležité motivovat zemědělce k přechodu na tyto postupy a na metody, které spravedlivě, včas a ekonomicky smysluplným způsobem povedou k výhodám z hlediska klimatu, životního prostředí a biologické rozmanitosti; konstatuje, že zemědělství a práce zemědělců a hospodářských subjektů působících v potravinovém řetězce budou mít klíčový význam pro splnění cílů strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“; připomíná, že zdravé potraviny jsou zásadní pro snižování výskytu kardiovaskulárních onemocnění a rakoviny;
50. žádá Komisi, aby analyzovala přínos reformy společné zemědělské politiky (SZP) k závazkům EU v oblasti ochrany životního prostředí, klimatu a biologické rozmanitosti, a k tradičním zemědělským metodám, uvedla jej do souladu s cíli uvedenými v Zelené dohodě pro Evropu a přitom vzala v potaz, že je nutné zachovat v Evropě rovné podmínky, a umožnit tak stabilní, odolnou a udržitelnou zemědělskou produkci; vyzývá členské státy, aby ve svých strategických plánech SZP zařadily klimatická opatření mezi hlavní environmentální priority zemědělství, a vyzývá Komisi, aby při posuzování strategických plánů byla v tomto bodě nekompromisní; zdůrazňuje, že v rámci nového modelu realizace je důležitý cílený přístup založený na výsledcích, který s sebou nese větší zjednodušení a transparentnost, pokud jde o konkrétní výsledky a cíle spojené s přidanou hodnotou; domnívá se, že je nezbytné pomoci zemědělcům k přechodu na udržitelnější zemědělství, a to i prostřednictvím nezávislých poradenských služeb pro zemědělství, a za tímto účelem je nakloněn tomu, aby na SZP byl vyčleněn rozpočet, který bude náležitě odpovídat ambicím EU v otázkách životního prostředí;
51. podtrhuje význam spojitosti strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ s cílem nulového znečištění; vítá závazek Komise bojovat proti zatížení životního prostředí pesticidy a proti jejich dopadům na zdraví a výrazně omezit používání chemických pesticidů a rizika s nimi spjatá, jakož i používání hnojiv a antibiotik, a to mimo jiné legislativními opatřeními; požaduje strategii EU pro hledání vědecky podložených a udržitelných alternativ k nebezpečným přípravkům na ochranu rostlin; naléhavě vyzývá k tomu, aby zvláštní pozornost byla věnována ochraně opylovačů, a žádá Komisi a členské státy, aby zajistily urychlené uplatňování všech pokynů Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) týkajících se posouzení rizik přípravků na ochranu rostlin pro včely;
52. zdůrazňuje potenciál evropského zemědělství k tomu, aby přispělo k oběhovému hospodářství, posílení biologické rozmanitosti a k podpoře udržitelného využívání obnovitelných surovin; vítá skutečnost, že strategie „od zemědělského podniku ke spotřebiteli“ bude rovněž řešit výhody nových technologií, včetně digitalizace, civilních vesmírných programů a služeb U-space, jakož i inovativní řešení a vědecké objevy, díky nimž bude možné dosáhnout značného snížení administrativní zátěže v rámci SZP a zvýšit její účinnost, zlepšit způsob využívání zdrojů a posílit udržitelnost životního prostředí a zároveň přivést tomuto odvětví ekonomické výhody; upozorňuje na význam integrované ochrany rostlin a vyzývá všechny zemědělce, aby ji uplatňovali;
53. naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zintenzivnily opatření, jejichž cílem je omezit plýtvání potravinami; vyzývá k přijetí závazného cíle omezit tento jev v celé EU do roku 2030 na 50 % na základě společné metodiky;
54. vyzývá Komisi, aby do své strategie „od zemědělského podniku ke spotřebiteli“ zahrnula i produkty rybolovu a akvakultury za účelem posílení udržitelného hodnotového řetězce v odvětví rybolovu („od rybolovu po spotřebu“); vyzývá Komisi, aby předložila návrh na zlepšení sledovatelnosti potravin mořského původu, včetně označování původu konzervovaných rybích produktů a zákazu výrobků, které poškozují či vyčerpávají mořské prostředí;
55. vyzývá Komisi, aby bez zbytečného odkladu předložila novou strategii pro dobré životní podmínky zvířat, která připraví půdu pro rámcový právní akt o dobrých životních podmínkách zvířat;
Ochrana a obnova ekosystémů a biologické rozmanitosti
56. naléhavě vyzývá EU, aby posílila ochranu přírody pomocí ambiciózní strategie pro oblast biologické rozmanitosti do roku 2030, jejímž cílem bude zastavit úbytek biologické rozmanitosti a zvrátit tento trend v Evropě i ve světě, mimo jiné i uplatněním zvláštních opatření pro evropské zámořské oblasti;
57. zdůrazňuje, že tato strategie musí zahrnovat jak ambiciózní a vymahatelná opatření právní povahy k posílení ochrany zranitelných ekosystémů, tak i komplexní opatření k řešení příčin úbytku biologické rozmanitosti; zdůrazňuje, že soudržnost politik na unijní i vnitrostátní úrovni je klíčem k dosažení úspěšné politiky na ochranu přírody a biologické rozmanitosti, a vyzývá Komisi a členské státy k restrukturalizaci dotací pro odvětví rybolovu a zemědělství, aby se zintenzivnila environmentální opatření a dosáhlo se souladu s cíli EU pro biologickou rozmanitost, a to současně se zavedením komplexních donucovacích mechanismů;
58. vyzývá Komisi, aby do své strategie v oblasti biologické rozmanitosti zahrnula cíl postupného stahování nebezpečných chemických látek a propojila jej se strategií pro netoxické životní prostředí;
59. vyzývá Komisi, aby neprodleně předložila návrh na zřízení evropského právního rámce pro zastavení odlesňování, které souvisí s produkty na trhu v EU;
60. vyzývá Komisi, aby představila novou ambiciózní strategii EU v oblasti lesnictví s cílem náležitě uznat důležitou a mnohostrannou úlohu, již evropské lesy hrají v boji proti změně klimatu a úbytku biologické rozmanitosti, přičemž je zapotřebí zohlednit společenské, ekonomické a environmentální aspekty; upozorňuje na to, že nejvíce lze klimatického potenciálu lesů využít za pomoci dlouhodobého přístupu k udržitelnému obhospodařování lesů s cílem zajistit ukládání a zachycování uhlíku; připomíná nutnost přijetí opatření za účelem potírání protiprávní těžby dřeva v Evropě;
61. zdůrazňuje, že nezákonný obchod s volně žijícími a planě rostoucími druhy i neudržitelný legální obchod s těmito druhy tvoří hlavní příčiny úbytku biologické rozmanitosti; zdůrazňuje, že platnost akčního plánu EU pro boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy z roku 2016 vyprší v roce 2020; naléhavě vyzývá Komisi, aby obnovila platnost ustanovení tohoto plánu a zpřísnila je, zcela je integrovala do strategie pro oblast biologické rozmanitosti do roku 2030 a zajistila náležité financování; vyzývá Komisi, aby ze spolupráce s partnerskými zeměmi učinila klíčový prvek boje proti trestné činnosti poškozující volně žijící a planě rostoucí druhy, jakož i boje proti úbytku biologické rozmanitosti;
Udržitelná moře a oceány
62. naléhavě vyzývá Komisi, aby Zelené dohodě pro Evropu dodala „modrý“ rozměr, plně do ní zapracovala otázku oceánů coby její klíčový prvek a aby v plné míře uznala služby poskytované oceány ve prospěch ekosystémů tím, že vypracuje akční plán pro oceány a akvakulturu, včetně konkrétních opatření spojujících integrovanou strategickou vizi ve vztahu k otázkám námořní politiky, jako je doprava, inovace a znalosti, biologická rozmanitost, modrá ekonomika, emise a řízení;
63. vyzývá Komisi, aby předložila návrh na revizi společné rybářské politiky (SRP), která bude zaměřena na obnovu biomasy rybích populací nad rámec maximálního udržitelného výnosu, na rozvoj udržitelných mořských a sladkovodních akvakulturních systémů a na zavedení účinného a integrovaného systému řízení založeného na ekosystémech, který bude zohledňovat veškeré faktory s dopadem na rybí populace a mořský ekosystém, mimo jiné i změnu klimatu a znečištění;
64. zdůrazňuje, že je zapotřebí posílit finanční a kapacitní zdroje za účelem prohloubení poznatků o mořích ve vztahu k biologické rozmanitosti, klimatu a znečistění, aby tak bylo možné lépe porozumět dopadům lidské činnosti na mořské ekosystémy a stavy rybích populací, a že je nutné vypracovat odpovídající akční plány pro přizpůsobení se změně klimatu a pro zmírňování této změny;
65. vyzývá k předložení návrhu na vytyčení závazného cíle spočívajícího v rozšíření sítě chráněných mořských oblastí nejméně o 30 % na úrovni EU v rámci strategie pro oblast biologické rozmanitosti do roku 2030, aby se posílila ochrana oceánů;
66. vyzývá k předložení návrhu na rozvoj udržitelné modré ekonomiky, k níž bude patřit i využívání obnovitelné energie, udržitelný cestovní ruch a udržitelné odvětví průmyslu;
67. zdůrazňuje význam toho, aby se posílilo postavení EU jako globální vedoucí síly ve správě oceánů, včetně obchodního rozměru, a to prosazováním přijetí mezinárodního mechanismu pro ochranu biologické rozmanitosti a mořských ekosystémů mimo dosah vnitrostátní jurisdikce, stejně jako přijetí politiky nulové tolerance ve vztahu k protiprávnímu rybolovu; upozorňuje na to, že má-li dojít k intenzivnější účasti na výzkumu oceánů a má-li se pomoci plnění cílů udržitelného rozvoje, je nutné posílit roli EU, pokud jde o příspěvek k desetiletí vědy o oceánech pro udržitelný rozvoj vyhlášenému OSN;
Životní prostředí bez toxických látek díky ambicióznímu cíli nulového znečištění
68. vítá plány Komise na vytvoření akčního plánu nulového znečištění pro oblast ovzduší, vody a půdy, který by se měl také zabývat znečištěním pocházejícím z půdy a vody a měl by zahrnovat posílený mechanismus monitorování;
69. zdůrazňuje, že klimaticky neutrální společnost bude mít řadu doprovodných pozitivních vlivů také na veřejné zdraví díky obnově biologické rozmanitosti, vyšší kvalitě ovzduší a menšímu vystavení škodlivým látkám, a to jak ve vztahu ke kvalitě života evropských občanů, kteří se budou mimo jiné těšit z lepšího zdravotního stavu na pracovišti díky kvalitnějším pracovním podmínkám, tak v podobě snížení nákladů na zdravotní péči a menšího tlaku na systémy zdravotního pojištění a veřejného zdravotnictví;
70. vyzývá Komisi, aby neprodleně předložila ambiciózní strategii pro netoxické životní prostředí, která bude procházet napříč odvětvími; zdůrazňuje, že tato strategie by měla obsahovat pokyny pro rychlou náhradu látek vzbuzujících mimořádné obavy i dalších nebezpečných chemikálií, včetně endokrinních disruptorů, že by měla reagovat na komplexní účinky chemických látek a že by rovněž měla podporovat evropská inovativní řešení s využitím bezpečných a udržitelných chemických látek; požaduje účinnější monitorování a kvalitnější výzkum vlivu nebezpečných chemických látek a léčiv na životní prostředí;
71. naléhavě vyzývá Komisi, aby do června 2020 předložila náročné legislativní návrhy na omezení přítomnosti endokrinních disruptorů v kosmetických přípravcích, hračkách a potravinových obalech a na jejich nahrazení bezpečnějšími alternativami, a aby rovněž předložila akční plán, jenž poskytne komplexní rámec s cíli a lhůtami pro minimalizaci vystavení občanů endokrinním disruptorům;
72. vyzývá Komisi, aby zvýšila stupeň ochrany kvality ovzduší v souladu s pokyny WHO, a požaduje účinnější monitorování stavu ovzduší v členských státech skrze uplatnění odolných a harmonizovaných měřicích metod a pomocí snadného přístupu k informacím pro evropské občany;
Financování Zelené dohody pro Evropu a zajištění spravedlivé transformace
73. vyjadřuje podporu přípravám plánu udržitelných investic, jehož cílem je přispět k zacelení investiční mezery; zdůrazňuje, že uvedený plán by měl zohlednit zkušenosti z předchozích programů („Junckerova plánu“) a klást zvláštní důraz na investice s evropskou přidanou hodnotou; zdůrazňuje, že toto by mělo rovněž zahrnovat financování spravedlivé transformace ve všech regionech EU; vítá opatření k zacelení investiční mezery napříč EU, například pomocí programu InvestEU;
74. vítá novou úvěrovou politiku v oblasti energetiky a novou strategii pro opatření v oblasti klimatu a environmentální udržitelnosti, kterou Evropská investiční banka (EIB) přijala coby svůj důležitý krok dne 14. listopadu 2019; vítá skutečnost, že EIB převzala úlohu evropské klimatické banky s tím, že do roku 2025 bude 50 % jejích operací zaměřeno na opatření v oblasti klimatu a environmentální udržitelnosti, přičemž do roku 2021 ukončí svou podporu financování projektů týkajících se fosilních paliv a do roku 2020 budou veškeré její finanční činnosti uvedeny do souladu se zásadami a cíli Pařížské dohody; vybízí EIB, aby hrála aktivní roli v podpoře projektů s dopadem na oblasti politik, které mají klíčový význam pro spravedlivou transformaci, jako je výzkum, inovace a digitalizace, přístup malých a středních podniků k financování, stejně jako sociální investice a dovednosti;
75. zdůrazňuje nutnost podpory pro spravedlivou transformaci; je přesvědčen o tom, že dobře navržený a náležitě financovaný mechanismus pro spravedlivou transformaci bude spolu s Fondem pro spravedlivou transformaci představovat významný ekonomický nástroj k usnadnění tohoto přechodu a dosažení cílů v oblasti klimatu za současného vyřešení dopadů na společnost; je přesvědčen o tom, že uvedený mechanismus by neměl pouze spočívat v čistém převodu prostředků vládám členských států, ale naopak by měl konkrétně pomáhat zaměstnancům a podnikům v regionech závislých na fosilních palivech v uskutečnění přechodu na čistou ekonomiku budoucnosti, včetně zvyšování kvalifikace a rekvalifikace, aby se zaměstnanci mohli připravit na nové pracovní vyhlídky, požadavky a dovednosti a přizpůsobili se jim; zdůrazňuje však, že finanční prostředky samotné transformaci neuskuteční a že by neměly mít na průkopnické snahy odstrašující účinek; silně zdůrazňuje, že financování spravedlivé transformace musí být podmíněno přijetím konkrétních dekarbonizačních opatření v souladu s Pařížskou dohodou, zejména pokud jde o postupné vyřazování uhlí a přeměnu regionů s hospodářstvím založeným na fosilních palivech;
76. zdůrazňuje, že transformace energetiky musí být společensky udržitelná a neměla by prohloubit energetickou chudobu v nejchudších regionech EU; je přesvědčen o tom, že komunity bojující proti energetické chudobě musí být vybaveny nezbytnými nástroji k tomu, aby se mohly podílet na ekologické transformaci prostřednictvím vzdělávání a stimulace dlouhodobých investic;
77. žádá Komisi, aby navýšila financování technické pomoci a poradenských služeb s cílem řešit složitost postupů při řízení projektů; připomíná, že je důležité zajistit spravedlivé územní rozdělení finančních prostředků v celé EU;
78. vyzývá k přijetí závazného cíle určujícího výdaje na ochranu biologické rozmanitosti, jakož i ambiciózního cíle začleňovat hledisko klimatu do dalších činností, které by překračovaly úroveň účelově vázaných výdajů, jak Parlament uvádí ve svém postoji k Víceletému finančnímu rámci (VFR) pro období 2012–2027[4];
79. požaduje, aby Komise zajistila, aby žádné unijní veřejné financování jakékoli politiky EU nebylo v rozporu s cíli vytyčenými Pařížskou dohodou ani s dalšími cíli EU v oblasti životního prostředí;
80. vyzývá k vytvoření mechanismu, který zajistí hladkou koordinaci, soudržnost a soulad mezi všemi současnými unijními politikami a dostupnými nástroji pro financování s cílem zabránit překrývání činností, prohloubit synergii a doplňkovost jejich financování a uvolnit udržitelné soukromé a veřejné investice, čímž se účinněji optimalizuje a zefektivní finanční podpora Zelené dohody pro Evropu;
81. vyjadřuje podporu zavedení balíčku nových ekologických vlastních zdrojů s náležitým zaměřením, což usnadní ekologickou transformaci; v této souvislosti bere na vědomí návrhy předložené Komisí;
82. vítá záměr Komise aktualizovat novou agendu dovedností a záruku pro mladé lidi za účelem zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce v zelené ekonomice; dále zdůrazňuje, že dovednosti pracovníků a jejich schopnost přizpůsobit se požadavkům trhu práce mají pro přechod na zelenou ekonomiku zásadní význam; vybízí členské státy, aby investovaly do systémů vzdělávání a odborné přípravy, které umožní snadné zvyšování kvalifikace nebo rekvalifikaci, čímž se usnadní přechod nízko kvalifikovaných pracovníků od pracovních míst v upadajících odvětvích k pracovním pozicím, které mají vyšší přidanou hodnotu v rozvíjejících se sektorech;
83. vyzývá EU, aby podporovala členské státy v jejich úsilí spojeným s odbornou přípravou, například rozvíjením dialogu a partnerství veřejného a soukromého sektoru, vzhledem k tomu, že investice do snah o naplnění požadavků na nové dovednosti jsou zapotřebí v zájmu ekologičtější ekonomiky, a také s ohledem na rozvoj digitalizace;
Mobilizace výzkumu a podpora inovací
84. zdůrazňuje, že přední světový výzkum a inovace jsou pro budoucnost Evropy zásadní a rovněž nezbytné pro dosažení jejích cílů týkajících se klimatu a životního prostředí, přičemž je zapotřebí zajistit hospodářskou konkurenceschopnost a prosperitu; opětovně zdůrazňuje, že politiky EU by měly podporovat špičkový výzkum a participativní vědu, prohloubit spolupráci mezi akademickou obcí a průmyslem a prosazovat inovace a vytváření politik opírajících se o reálné podklady, přičemž by měly posílit mezinárodní spolupráci na tomto poli, včetně usnadnění výměny osvědčených postupů, a to s cílem zlepšit dovednosti spojené s ekologickým přechodem na nová související povolání u zaměstnanců, vyučujících a mladých lidí;
85. zdůrazňuje, že EU musí zachovat a dále rozvíjet své vlajkové civilní vesmírné programy Copernicus a Galileo, jakož i Agenturu EU pro kosmický program, jež hodnotným způsobem přispívají k monitorování životního prostředí a ke shromažďování souvisejících údajů; zdůrazňuje, že služby programu Copernicus týkající se změny klimatu by měly být co nejdříve plně uvedeny do provozu, aby tak zajišťovaly nepřetržitý přísun údajů nezbytných pro účinné zmírňování změny klimatu a pro činnosti týkající se přizpůsobení se účinkům této změny;
86. zdůrazňuje význam programu Horizont Evropa zaměřeného na specifické cíle pro období 2021–2027, který nabízí příležitost zapojit širokou řadu účastníků, včetně evropských občanů, do řešení naléhavé celosvětové výzvy v podobě změny klimatu a učinit v zájmu naplnění Zelené dohody pro Evropu posun směrem k výzkumu a inovacím, které se budou opírat o intenzivnější spolupráci;
Zásada nepůsobit škodu – uplatňování zásady udržitelnosti ve všech politikách EU
87. vítá, že se evropský semestr stal ekologičtějším; zdůrazňuje, že evropský semestr by v podobě, v jaké se nyní nachází, neměl být oslabován; je přesvědčen o tom, že cíle udržitelného rozvoje vytyčené OSN by měly být do evropského semestru zahrnuty, přičemž by si semestr měl zachovat makroekonomický důraz na své současné cíle; vyjadřuje proto podporu zanesení cílů udržitelného rozvoje do evropského semestru a zároveň žádá členské státy o předložení vnitrostátních plánů pro jejich dosažení; dále vyzývá Komisi, aby předložila posouzení souladu rozpočtů členských států s aktualizovanými cíli EU v oblasti klimatu;
88. vítá, že se Komise zavázala zajistit, aby všechna unijní opatření napomáhala EU dosáhnout udržitelné budoucnosti, mimo jiné i ve vztahu k využívání ekologických rozpočtových nástrojů, a vítá také závazek tohoto orgánu náležitě aktualizovat pokyny pro zlepšování právní úpravy; vyzývá Komisi, aby provedla strukturovaná posouzení dopadu všech nadcházejících návrhů s cílem zajistit jejich soulad s cíli EU v oblasti klimatu, životního prostředí a zdraví, a aby zhodnotila různé způsoby, jak dosáhnout cílů Zelené dohody pro Evropu; naléhavě vyzývá Komisi, aby byla členským státům nápomocna při plném a řádném provádění současných i budoucích právních předpisů týkajících se životního prostředí a klimatu na vnitrostátní úrovni a zajistila, aby byly v případě nedodržení povinností vyvozeny důsledky;
89. zdůrazňuje, že obchodní výměna je důležitý nástroj k prosazování udržitelného rozvoje a k přispění v boji proti změně klimatu; je přesvědčen o tom, že Zelená dohoda pro Evropu by měla zajistit, aby veškeré mezinárodní obchodní dohody obsahovaly přísná a vymahatelná ustanovení o udržitelném rozvoji, které budou plně v souladu s mezinárodními závazky a především s Pařížskou dohodou; vítá, že Komise přijala závazek zanést do všech budoucích komplexních obchodních dohod povinnost dodržovat Pařížskou dohodu, přičemž se bude jednat o ustanovení zásadního významu;
90. upozorňuje na značnou klimatickou a environmentální stopu zapříčiněnou spotřebou EU v zemích mimo její území; vyzývá Komisi, aby vytyčila cíl spočívající ve snížení celosvětové stopy spotřeby a výroby EU s ohledem na možnosti naší planety;
91. zdůrazňuje, že by EU měla poskytnout finanční a technickou pomoc rozvojovým zemím při uskutečňování ekologické transformace, například prostřednictvím rozvojových projektů;
EU jako globální vedoucí síla
92. zdůrazňuje, že jako celosvětově největší jednotný trh je EU schopna určovat standardy uplatňující se napříč světovými hodnotovými řetězci, a je přesvědčen o tom, že by EU měla zvýšit svoje ambice při vymezování nových standardů pro udržitelný růst a využívat své hospodářské síly k utváření mezinárodních norem, které budou v souladu s unijními ambicemi v oblasti životního prostředí a klimatu, a že by měla zároveň podpořit otevřené a atraktivní unijní a světové trhy s udržitelnými produkty;
93. je přesvědčen o tom, že neschopnost smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu dosáhnout na svém 25. zasedání v Madridu konsenzu ohledně vytyčení náročnějších globálních cílů v oblasti klimatu vyzdvihuje sílící nutnost toho, aby se EU stala globální vedoucí silou, přičemž bude nutné, aby zintenzivnila svou klimatickou diplomacii a prohloubila bilaterální vazby s partnerskými zeměmi, zejména v době před konáním 26. zasedání uvedených smluvních stran v Glasgow;
94. vyzývá Komisi, aby se chopila iniciativy v souvislosti s mezinárodní úmluvou o boji proti růstu antimikrobiální rezistence a proti čím dál naléhavějšímu výskytu infekčních chorob; vyzývá Komisi a členské státy, aby odpovídajícím způsobem reagovaly na riziko nedostatku léků;
°
° °
95. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
- [1] Přijaté texty, P8_TA(2019)0217.
- [2] Přijaté texty, P9_TA(2019)0078.
- [3] Přijaté texty, P9_TA(2019)0079.
- [4] Přijaté texty, P8_TA(2018)0449.