Index 
 Vorige 
 Volgende 
 Volledige tekst 
Stadium plenaire behandeling
Kies een document :

Ingediende teksten :

O-000049/2015 (B8-0119/2015)

Debatten :

PV 19/05/2015 - 15
CRE 19/05/2015 - 15

Stemmingen :

Aangenomen teksten :


Debatten
Dinsdag 19 mei 2015 - Straatsburg Herziene uitgave

15. Moederschapsverlof (debat)
Video van de redevoeringen
PV
MPphoto
 

   Preşedinte - Următorul punct de pe ordinea de zi este dezbaterea privind întrebarea cu solicitare de răspuns oral referitoare la concediul de maternitate, adresată Consiliului și Comisiei de Arena Maria și Iratxe García Pérez, în numele Comisiei pentru drepturile femeii și egalitatea de gen ( HYPERLINK "http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=OQ&reference=O-2015-000049&language=RO" O-000049/2015– B8-0119/2015, HYPERLINK "http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=OQ&reference=O-2015-000050&language=RO" O-000050/2015 - B8-0120/2015)).

 
  
MPphoto
 

  Maria Arena, auteure. Monsieur le Président, le dernier débat que nous avons eu dans cet hémicycle sur le congé maternité date de juillet dernier. Presqu'un an s'est écoulé et, depuis, que s'est-il passé? On pourrait dire: "pas grand-chose". Enfin si, quand même un peu: Frans Timmermans envisage de retirer la directive "congé de maternité" et de la mettre dans REFIT; le Conseil fait la sourde oreille; et nous, au niveau du Parlement, alors que nous ne sommes pas obligés de le faire – mais nous nous y sommes engagés –, nous jetons des ponts vers le Conseil, malheureusement sans aucun succès.

Donc, une fois de plus, je dénonce ici publiquement la passivité du Conseil, mais aussi le précédent que cela représente: deux institutions se prononcent mais le Conseil ne daigne pas donner sa position, fût-elle loin des deux autres. C'est inadmissible.

C'est bien sûr inadmissible sur un plan interinstitutionnel et c'est irrespectueux des deux autres institutions européennes que nous représentons ici ce soir, mais c'est aussi inadmissible, surtout, pour les millions de mères et d'enfants qui sont ainsi privés d'une justice sociale. Où est la Commission triple A annoncée par M. Juncker? Ce n'est pas en jetant la directive "congé de maternité" aux oubliettes ou dans la poubelle que nous atteindrons cet objectif. Dans quelle Europe vivons-nous – je pose la question au Conseil – quand celles qui donnent la vie sont pénalisées par le simple fait qu'elles deviennent mères? Dans quelle Europe vivons-nous si faire un enfant est synonyme de pauvreté?

La résolution que nous mettrons au vote demain vise à faire de cette Europe, par l'intermédiaire des femmes mais aussi des mères, une véritable Europe triple A sur le plan social. N'attendons plus! Depuis 1992, date de la première directive "congé de maternité", les choses n'ont plus avancé. 1992! Nous sommes aujourd'hui en 2015!

Nous disions ce matin que si l'Europe doit attendre 20 ans pour adopter des lois, la situation va bientôt être difficile, surtout quand il s'agit de lois sociales. Ce que nous disons au Parlement, au Conseil et à la Commission, c'est que ces femmes ne peuvent plus attendre. Ces femmes doivent pouvoir concilier leur vie privée et leur vie professionnelle. Ces femmes ne doivent pas choisir entre leur maternité et leur carrière. Ces femmes doivent pouvoir s'assumer en tant que femmes, en tant que travailleuses et en tant que mères. Ces femmes ne doivent plus être les victimes d'écarts de salaire ou de pension par rapport aux hommes, elles ne doivent plus être les victimes tout court, tout simplement parce qu'elles sont mères, parce qu'elles "risquent" – et c'est le mot qu'on entend aujourd'hui –, un jour, d'être mères. Imaginez-vous! En Europe, aujourd'hui, être mère est un "risque"! Un risque pour l'employeur, pour les politiques et pour la société. Dans quelle société vivons-nous?

Nous ne pouvons plus le supporter et nous demandons clairement à nouveau dans cette résolution que tout cela disparaisse, que ces femmes soient protégées, que ces mères aient un congé de maternité, qu'elles puissent être dignement payées pour ne pas sombrer dans la pauvreté, qu'elles puissent concilier leur vie privée et leur vie professionnelle, qu'elles puissent, enfin, être tout ce qu'elles sont, c'est-à-dire des femmes, des mères et des travailleuses, et qu'elles occupent dignement leur place dans notre société.

Madame la Commissaire, je sais que, sur ce thème, vous êtes engagée. Je compte sur vous pour que ce débat n'attende pas encore dix ans, pour que nous puissions donner cette possibilité à ces mères européennes. C'est sur vous que je compte et c'est sur le Conseil, bien entendu. Mais je dois vous avouer que, depuis qu'on le dit, je me lasse de répéter au Conseil ce que nous demandons actuellement. Faisons donc ce duo avec la Commission. Essayons de trouver la solution pour que, au plus vite, ces femmes soient respectées.

 
  
MPphoto
 

  Zanda Kalniņa-Lukaševica, President-in-Office of the Council. Mr President, I would like to thank you for this opportunity to address the state of play as regards the Commission’s proposal to revise the Maternity Leave Directive.

During the past few months, the Presidency has met with Parliament’s representatives on several occasions to discuss this subject. As you know, the Commission has expressed its intention to withdraw the proposal if there is no tangible progress on unblocking the negotiations by the summer.

I shall be very honest with you: the proposal as it stands clearly does not enjoy support in the Council. The Council’s position does not leave any room for further manoeuvre. We must also be realistic about the fact that Parliament’s position on, and expectations from, the proposal are fundamentally different from the Council’s. We respect that stance. However, we must face the fact that the current state of affairs will not allow us to progress on the issue.

Allow me to stress one thing: the Council’s position was not arrived at easily. It is the result of profound and complex reflection. Tremendous effort and good will was invested by the previous Presidencies. The Presidency cannot act on its own: it is bound by the will of the Member States, just as the Parliament is bound by the will of its Members. Despite the difficulties that have surrounded this issue, I believe that the Council and Parliament remain united in their commitment to advancing the well—being of Europe’s women – and of working mothers in particular.

The Council has repeatedly stressed the importance of supporting women and men in the struggle to reconcile work, family and private life. Promoting women’s full participation in the labour market is not only a matter of equality but also an important factor contributing to overall economic growth.

With that overall objective in mind, after seven years of efforts that have not brought us to an agreement, we would very much welcome a fresh start on this subject. A new initiative would provide a better basis for the Council and Parliament to work jointly towards improving the reconciliation of work and family life, for both women and men. This should, of course, include the protection of pregnant and breastfeeding women.

I hope that Parliament will be able to share the Council’s view on the need to take a more comprehensive and forward-looking approach. Thank you for your attention.

 
  
MPphoto
 

  Věra Jourová, Member of the Commission. Mr President, I would like to thank the Committee on Women’s Rights and Gender Equality (FEMM) for their engagement and especially for their efforts in relation to the Commission’s proposal to revise the Maternity Leave Directive. In particular I would like to pay tribute to the rapporteur, Mrs Arena, and to the Chair of the FEMM Committee, Mrs García Pérez, and to their efforts to find a way out of the stalemate.

The Commission is strongly committed to gender equality and the protection of pregnant women and new mothers. The Commission recognises the need for women and men to be able to balance working life so they can combine it with their family life. The Commission has stressed on many occasions its readiness to facilitate negotiations between Parliament and the Council. We have engaged in continuous efforts to break the deadlock. My services have worked closely with previous and current Presidencies and with this House to try to find a realistic solution acceptable to both sides. Thanks to Mrs Arena, we recently had the opportunity to explore new possibilities for compromise, particularly on the question of pay, which we know was difficult for Member States in times of economic crisis.

The Commission has facilitated informal talks between Parliament and the Council, requested a discussion in the Council and has advocated concrete discussions on the basis of the rapporteur’s proposals in order to move towards an agreement. We have insisted that the Presidency bring this back for discussion in the Council on the basis of the rapporteur’s proposals in order to unblock the negotiations and try to move towards an agreement.

When the file came back to the Council at political level recently, the Commission recalled Parliament’s position and readiness to engage. Unfortunately, a solid group of Member States remains opposed to any further negotiations on this file. Many of them agree that there is a strong case for action in this field, but they are not convinced that this proposal, preparations for which started almost 10 years ago, will solve the issues faced by working parents in 2015 and beyond. Overall, there is a majority in favour of a fresh start in the Council.

I remain open to continued discussion with the co-legislators, but as things stand now the Commission sees no reason to depart from its intention, as announced in the work programme, to withdraw the proposal and replace it with a new initiative if no agreement can be found within six months. A fresh start now appears likely to be the best way forward. Society and the labour market have undergone significant changes in the recent period. The Commission is committed to improving the situation of working parents in the EU. I am therefore open to start looking into a new approach to tackle the challenges faced by them. We know that it is mainly women who are hit by what the economists call ‘the motherhood penalty’. They see their potential, and even their ability to participate in the labour market, fall when they become parents.

The gender pay gap, which is almost non-existent before child-bearing age, remains, still, at 16% and the gender pension gap stands at 39%. At the same time, we know that Europe faces a demographic time bomb that risks becoming a serious economic and social problem, as well as a fiscal problem for the EU, and as the economy starts to pick up, Europe needs to make best use of all our talents to compete in the global marketplace.

Women are more highly qualified than ever before, more highly qualified on average than men. We cannot afford to continue to neglect this talent pool at a time of shrinking populations and growing worldwide competition. Women and men have to be able to balance working life so that they can have the family they want. They need to have a choice.

Men should also be encouraged to live up to their family responsibilities. Many men would like to spend more time with their children but face difficult circumstances in the workplace. Creating conditions that allow a proper work-life balance will help families, businesses and our societies as a whole and will promote more gender equality at all levels.

The challenges for working parents start with the arrival of a new baby, but they do not end there. Parents also need a certain level of flexibility throughout the childhood and teenage years. There needs to be a decent level of childcare and care-services infrastructure in place to give people a meaningful choice, and we must not forget the challenges of caring for elderly or infirm dependants faced by today’s sandwich generation. But all this needs to be done in a smart way so that this does not suffer the same fate as the previous, or still current, proposal.

That is why I intend to look, together with my colleagues Vice-Presidents Timmermans and Dombrovskis, as well as with Commissioner Thyssen, more broadly at the EU regulatory and policy framework and how it can be improved, given the real needs of parents and businesses in our changing world, and to propose up-to-date solutions to meet these needs. The Commission will stay in close contact with Parliament in order to reflect together all aspects that should be taken into account.

We will also carry out a public consultation and will consult the social partners in accordance with their specific role in the field of social policy as laid down in the Treaty. We will consider the full range of possible actions, both legislative and non-legislative measures, in order to have the most effective impact. I look forward to hearing Members’ views and I count on their support.

 
  
  

ΠΡΟΕΔΡΙΑ: ΔΗΜΗΤΡΙΟΣ ΠΑΠΑΔΗΜΟΥΛΗΣ
Αντιπρόεδρος

 
  
MPphoto
 

  Anna Záborská, za skupinu PPE. Dnes nehovoríme o smernici o materskej dovolenke, ale o dokumente, ktorý rieši ochranu zdravia a pracovného miesta pre tehotné a dojčiace ženy. Dnes musia členské štáty poskytnúť ženám voľno v trvaní 14 týždňov, pričom 2 týždne sú povinné. Zároveň žene zostáva jej pracovné miesto a musí dostať plat alebo odmenu minimálne vo výške nemocenskej dávky. Toto garantuje smernica z roku 1992, ktorá platí dodnes. V roku 2008 Komisia pripravila návrh novely tejto smernice. Parlament však v prvom čítaní prijal pozíciu, o ktorej Európska rada odmieta rokovať. Zo smernice týkajúcej sa zdravia a bezpečnosti pri práci žien urobil nástroj na presadenie akejsi európskej rodinnej politiky v intenciách rodovej rovnosti. Rada sa zablokovala a ženy sa opäť raz stali obeťou politických ambícií. Som za predĺženie materskej dovolenky na 18 týždňov. Z toho 6 týždňov povinne, lebo to žiada Svetová zdravotnícka organizácia. Som za to, aby žena, ktorá má byť 6 týždňov doma, dostala za toto obdobie plný plat. O to viac som sklamaná, keď vidím, že navrhované uznesenie, ktoré malo žiadať Radu, aby sa vrátila k rokovaniu, opakuje tú istú chybu. V texte, ktorý sa mal obmedziť na ochranu zdravia a zlepšenie pracovných podmienok tehotných, chceme diktovať členským štátom, ako majú robiť rodinnú politiku. Ako tieňová spravodajkyňa za PPE musím konštatovať, že ak text uznesenia prejde v navrhnutom znení, moji kolegovia sa zdržia hlasovania.

Rečník súhlasil s tým, že odpovie na otázku položenú zdvihnutím modrej karty (článok 162, ods. 8 rokovacieho poriadku)

 
  
MPphoto
 

  Doru-Claudian Frunzulică (S&D), blue-card question. As you were the shadow rapporteur, do you not think that it is time for the Council to engage in dialogue and start negotiations with Parliament on the Maternity Leave Directive, taking responsibility for refusing improvements in the safety and health at work of pregnant workers and workers who have recently given birth or are breastfeeding?

 
  
MPphoto
 

  Anna Záborská (PPE), odpoveď na otázku položenú zdvihnutím modrej karty. Pán kolega, ďakujem veľmi pekne za otázku. Som presne za to znenie, ktoré ste povedali. Som za to, aby sa Rada vrátila k rokovaniu, aby začala rokovať s Európskym parlamentom a Európskou komisiou o zlepšení pracovných podmienok tehotných žien – tehotných pracovníčok – tých, ktoré porodili a ktoré koja. Presne aby sa držala názvu smernice, ktorú predložila Európska komisia.

 
  
MPphoto
 

  Javi López, en nombre del Grupo S&D. Señor Presidente, el Consejo nos ha dicho hoy que iba a hablar francamente. Nosotros también lo vamos a hacer y vamos a decir lo que ha pasado aquí. El Consejo, y especialmente la Presidencia de turno, ha decidido conscientemente y deliberadamente, desde el primer minuto, matar esta propuesta y esta Directiva. En el Parlamento se ha dicho desde el primer momento que se quería ser flexible, negociar, que era una propuesta antigua, que queríamos hablar con el Consejo. Y el Consejo no se ha dignado ni venir al Parlamento. Eso es lo que ha pasado en este proceso.

Además, se trata de una directiva que sabemos que es una directiva sobe la igualdad, evidentemente en el ámbito de la igualdad de género, y que afecta mucho al mercado laboral, que afecta a nuestros retos demográficos y que, por supuesto, debería ser parte de la recuperación económica. Y lo peor de todo es que, conociendo a algunos de los que componen el Consejo, no me extraña, porque el Presidente de mi país la semana pasada se atrevió a decir que las mujeres cobran menos pensiones porque, voluntariamente, no trabajan para tener hijos. Eso es lo que dijo. Conociendo a algunos de los que se sientan en el Consejo, no me extraña lo que están haciendo.

 
  
MPphoto
 

  Julie Girling, on behalf of the ECR Group. Mr President, it is no coincidence that the safety and health at work of pregnant workers, those who have recently given birth or are breastfeeding, has become known as the Maternity Leave Directive. This is no mere linguistic convenience. This directive has been hijacked by the issue of 20 weeks’ maternity leave on full pay and paternal paid leave. This has been consistently opposed by a significant minority of Member States, and in my opinion quite rightly. This is opposed on grounds of subsidiarity, and now it is time for the Commission to stick to its word and withdraw it.

This whole saga has left the European Parliament looking foolish and this oral question simply emphasises that point. Perhaps if the European Parliament had agreed to the original proposal along the lines of the International Labour Office’s maternal protection recommendation, better conditions for women could have been achieved five years ago. It is the stubbornness of many Members that has led to no progress for over five years, so I encourage the Commission to take this off the table and end this monumental waste of time.

(The speaker agreed to take a blue-card question under Rule 162(8))

 
  
MPphoto
 

  Maria Arena (S&D), question "carton bleu". Madame, la directive relative au congé de maternité qui porte sur la protection des femmes au travail existe depuis 1992. C'est une directive sur la santé des femmes qui sont des femmes enceintes, allaitantes et accouchées. La directive, qui a été proposée par la Commission européenne, est une révision de celle de 1992. Par conséquent, quand vous parlez d'un principe de subsidiarité, je ne comprends pas ce à quoi vous vous référez dans la mesure où, depuis 1992, la Commission est habilitée à prendre cette mesure.

 
  
MPphoto
 

  Julie Girling (ECR), blue-card answer. Presumably the question (if I understood correctly) is about my understanding of the directive. There was no actual question there, but let me say this: it is absolutely clear that this recast proposal has eaten away at Member States’ sovereignty, has eaten away at subsidiarity, and has taken on itself to try to do far more than was, and is, currently sensible for legislation at European level.

There is no question in my mind, or indeed in my Group’s mind, that maternity leave is extremely important. There is no question that the rights of women should be upheld. The question is whether this is the right place to do it, and whether this proposal, with its absolute demands and with no flexibility, is the right approach.

 
  
MPphoto
 

  Beatriz Becerra Basterrechea, en nombre del Grupo ALDE. Señor Presidente, Comisaria Jourová, señora Kalnina, ¿recuerdan ustedes cómo eran y dónde estaban en 1992? Yo sí. Me acuerdo muy bien, porque al año siguiente nació mi hijo y me cambió la vida y, desde entonces, el mundo entero ha cambiado, la sociedad entera ha cambiado, las mujeres, el entorno laboral, la economía… Todo ha cambiado y la Europa de los 28 no se puede permitir una directiva de la Europa de los 12. Es nuestra responsabilidad y tenemos que responder a las necesidades reales de los ciudadanos con algo que dé solución a lo que les afecta y a lo que les preocupa.

Otros países de nuestro entorno sí que reaccionan y ponen en marcha iniciativas que mejoran los sistemas, dan más protección y más igualdad. Mientras tanto, ¿qué hace Europa? El Parlamento Europeo fue capaz, hace casi cinco años, de aprobar una propuesta que era más ambiciosa y más realista que la original de la Comisión. ¿Y qué pasó con el Consejo? Que en estos cinco años no ha dicho ni una palabra, ni ha formulado una sola propuesta o contrapropuesta, ni se ha pronunciado sobre lo uno ni sobre lo otro. Ha sido un bloqueo en toda regla que nos lleva a pensar que estamos ante la vulneración del principio colegislador contemplado en los Tratados.

Y nosotros, las instituciones europeas, no podemos permitirnos romper las reglas de las que nos hemos dotado. Le pido al Consejo responsabilidad, respeto interinstitucional y sentido europeo, y también le pido a la Comisión que, por favor, no adopte un rol pasivo, tiene que hacer algo más que encogerse de hombros ante el bloqueo del Consejo. No puede descartar arbitrariamente una propuesta que fue planteada precisamente porque era necesaria. Tiene que decirnos los criterios que se utilizan para el programa REFIT.

Creo que hablo en nombre de mis compañeros si les digo que estamos abiertos a la negociación. Si hay un nuevo comienzo, como dice usted, Comisaria Jourová, díganos cuándo, porque ahí estaremos respondiendo al mandato que tenemos de los ciudadanos y trasladando realmente sus preocupaciones y sus propuestas.

 
  
MPphoto
 

  Inês Cristina Zuber, em nome do Grupo GUE/NGL. Senhor Presidente, esta é provavelmente uma daquelas matérias que mais põe a nu a natureza da União Europeia. Vejamos, decisão sobre cortar nos salários e nos direitos sociais pressionando orçamentos nacionais, aqui não há problema, existe acordo. Que os países fiquem reféns da usura dos bancos e dos empréstimos, aí também não há dúvidas. Mandar os barcos agora para a Líbia, os meios militares, é num mês que se decide tudo rapidamente, já estão em andamento. Agora, proteger e elevar os direitos das mulheres trabalhadoras, garantindo—lhes um mínimo de vinte semanas integralmente pagas, também não se pede assim tanto, aqui esperamos, esperamos... Há um silêncio incómodo, mas é um silêncio que vai acabar rapidamente com um processo administrativo, aliás, como a Sra. Comissária acabou de afirmar que iria levar a cabo. Mas esta é uma decisão política, não é uma decisão administrativa. A Comissão pode insistir nesta matéria se assim entender.

E quando a Sra. Comissária diz que está disposta a um início novo, um início fresco, o que é que isso significa exatamente, um início fresco? Porque, se esta proposta era inegociável para o Conselho, um início fresco quer dizer diminuir os direitos das mulheres trabalhadoras? É porque isso não nos parece nada um início fresco, isso parece—nos mas é um retrocesso em relação à posição que o Parlamento Europeu adotou, que, aliás, os senhores e as instituições europeias dizem que é a casa da democracia. Mas agora já parece que não é a casa da democracia, porque quando não dá jeito deixa de ser a casa da democracia. Não somos nós que vos julgamos, são as mães trabalhadoras e as trabalhadoras que querem ser mães que vão julgar esta política de dois pesos e duas medidas, quando para dar direitos sociais os senhores vê-se bem o que fazem.

 
  
MPphoto
 

  Monika Vana, im Namen der Verts/ALE-Fraktion. Herr Präsident! Für die Fraktion der Grünen möchte ich sagen, dass wir die Vorgangsweise von Rat und Kommission überhaupt nicht nachvollziehen können. Die Ankündigung des Rückzugs der Mutterschutzrichtlinie ist für uns nicht nur ein Schlag ins Gesicht von Müttern und Vätern, sondern vor allem ein Schlag gegen das soziale Europa. Wie können Sie den Bürgerinnen und Bürgern draußen erklären, dass Sie für ihre Anliegen eintreten, wenn einer der wenigen konkreten Vorschläge für die Verbesserung von sozialem Schutz in Europa, über den jetzt jahrelang verhandelt wird – Sie haben es selbst gesagt –, so offensichtlich von Ihnen zum Scheitern gebracht wird?

Wir Grüne wollen und werden das sicher nicht hinnehmen. Ich denke auch an die Ignoranz der demokratischen Entscheidungsfindung in diesem Haus: Es ist jetzt vier Jahre her, dass dieses Haus sich ganz klar für Verbesserungen im Mutterschutz und auch beim Vaterschaftsurlaub ausgesprochen hat – ein wesentlicher Schritt übrigens: Es geht nicht nur um die Mütter, es geht auch um Väter und Väterschutz. Hier erwarten wir, dass der Rat ganz klar seine Verantwortung wahrnimmt und ernsthaft über die Verbesserung des Sozialschutzes in Europa weiterverhandelt.

 
  
MPphoto
 

  Daniela Aiuto, a nome del gruppo EFDD. Signor Presidente, onorevoli colleghi, sappiamo bene che uno dei problemi dell'Unione europea è il tasso basso di natalità e di fertilità. Ci sono dati allarmanti che riguardano tutti gli Stati membri, e la "vecchia Europa" riesce a non avere indici di crescita negativi solo grazie all'apporto dell'immigrazione.

Ma a quanto pare non riusciamo a concretizzare politiche di incentivo alle nascite e anzi, dopo anni di stallo, andiamo verso il ritiro della direttiva sul congedo di maternità. Con ogni mezzo ci siamo opposte e ci opporremo a questo scandalo.

Il Consiglio non ha mai messo il tema all'ordine del giorno, e di recente la Presidenza lettone non si è nemmeno degnata di presentarsi a discuterne in commissione FEMM.

È evidente che, sul tema del congedo di maternità, che non è una vacanza, ci sono ad oggi diversità anche notevoli tra i vari Stati membri, e forse è il caso di abbassare un po' le aspettative che il Parlamento si prefigge, ma urge portare a casa un risultato e dare risposte concrete e immediate alle donne europee.

Basta con le discriminazioni, a cui sono costretti spesso i datori di lavoro, pur non volendo, per colpa di politiche carenti, e basta con le discriminazioni tra donne che possono diventare madri e permetterselo e donne che invece vivono il periodo della gravidanza e dell'allattamento come un'anticamera del loro licenziamento o della fine delle aspettative per la propria carriera.

Eravamo tutti d'accordo, nelle varie sedi di discussione, su un testo che prevedeva solo di opporci unanimemente al ritiro, senza richiedere una nuova iniziativa legislativa anzitempo. Vorrei chiedere alla relatrice Arena, ma anche ai colleghi degli altri gruppi, come mai, invece, ci ritroviamo a votare una risoluzione che, così com'è, fornisce di fatto un assist alla Commissione per trovare una giustificazione al ritiro della direttiva.

Perché volete, già da ora, chiedere una nuova proposta legislativa, quando ne abbiamo già una di base su cui si doveva riaprire la discussione e che invece, mi pare di capire, volete abbandonare, dandone per scontato il ritiro? Per quel che ci riguarda sosterremo gli emendamenti dei Verdi e la relazione nella sua interezza.

Mi domando che cosa faranno gli altri gruppi ed eventualmente a che cosa è dovuto il cambio di rotta.

 
  
MPphoto
 

  Vicky Maeijer (NI). Al jaren wordt er gestecheld over een richtlijn zwangerschapsverlof. Niet alleen de Commissie probeert de lidstaten de wet voor te schrijven, ook het Europees Parlement dicteert vrolijk mee. De discussie over het recht op 20 weken, 16 weken of misschien wel 40 weken verlof dient plaats te vinden in de nationale parlementen, niet in dit fopparlement. Deze richtlijn is een typisch voorbeeld van overbodige Europese bemoeienis en inmenging in nationale aangelegenheden. Minder regels en minder bemoeienis beloofde de Commissie bij monde van akela Timmermans. Vooralsnog veel geschreeuw en weinig wol.

Ik roep de Commissie op om haar belofte in te lossen, het voorstel in te trekken en vooral niet met een nieuw voorstel te komen. Soevereine staten kunnen prima eigen regels bepalen waarin de belangen van man, vrouw en kind worden meegewogen. De resolutie die vandaag op tafel ligt, kan wat mij betreft dan ook direct de prullenbak in.

 
  
MPphoto
 

  Anna Maria Corazza Bildt (PPE). Mr President, the time has come to talk about shared parental leave, not maternity leave. To support working mothers we have to involve fathers in taking responsibility for their babies, not oblige women to stay at home.

That is why I welcome the Commission’s intention to withdraw the proposed Maternity Leave Directive. The way to equality would not be to have only mothers at home. The directive would be a setback, not a way forward for mothers. Women should have the same rights and opportunities as men to achieve work—life balance. To improve equality for women we need to stop considering women as the sole parent responsible for children and encourage both parents to take care of their kids.

ʽWhen and howʼ should not be a decision taken at European level. Why? Because we should respect the fact that we are different. There are major differences in Europe in family policies and we cannot impose a one-size-fits-all solution of, for instance, 18 weeks mandatory leave at European level. Should women be obliged to stay at home when their partners can take leave instead, as is the case in the Nordic countries where they can have 480 days? It is a paradox that the Swedish Left and Greens are now pushing for the Maternity Leave Directive and for a separate Paternity Leave Directive for ten days, clearly discriminating between women and men.

Let us leave this Maternity Leave Directive and move forward instead to push for ending stereotypes and having parental leave.

 
  
MPphoto
 

  Iratxe García Pérez (S&D). Señor Presidente, algunos colegas en esta Cámara parece que no se enteran todavía de lo que estamos hablando. Estamos hablando de una legislación que garantiza la protección de la salud de las mujeres madres trabajadoras totalmente compatible con elaborar posteriormente una legislación que avance en la conciliación entre la vida familiar y laboral y que incorpore los permisos de paternidad.

Sobre esta Directiva, el Parlamento Europeo se posicionó en el 2008. Con grandes diferencias fuimos capaces de ponernos de acuerdo. Este debate hoy no se tendría que estar celebrando. La Directiva tendría que ser ya una realidad.

Dice la representante del Consejo que la posición del Parlamento dista mucho de la posición del Consejo. Pero ¿cuál es la posición del Consejo si no han sido capaces de decir cuáles son los planteamientos que defienden? Es una falta de respeto hacia la necesidad de impulsar las políticas que garanticen la salud de las mujeres trabajadoras, pero también la conciliación de la vida familiar y laboral. Estamos hablando de los derechos de las mujeres en Europa.

 
  
MPphoto
 

  Jadwiga Wiśniewska (ECR). Panie Przewodniczący! Szanowni Państwo! Głęboki kryzys demograficzny dotyka Europę, w szczególności moją ojczyznę – Polskę. Dlatego potrzebne są zdecydowane działania, które stanowić będą realne wsparcie dla macierzyństwa i rodziny. Co prawda za politykę rodzinną odpowiadają głównie państwa członkowskie, ale Unia Europejska może i powinna wspierać dobre rozwiązania.

Propozycja Parlamentu o wydłużeniu urlopu macierzyńskiego do 20 tygodni jest właśnie takim pożądanym rozwiązaniem – choć nie dlatego, że jak w opinii rezolucji, nad którą będziemy głosować jutro, ma zwiększyć aktywność zawodową kobiet, ale dlatego, że pomoże rozwiązać problem znacznie poważniejszy – starzejących się społeczeństw Europy. Bez spójnej i kompleksowej polityki prorodzinnej nie odpowiemy na aspiracje młodych, którzy pragną założyć rodzinę i mieć dzieci. Nie powstrzymamy kryzysu demograficznego i związanego z tym problemu starzenia się naszych społeczeństw. Musimy inwestować w rodzinę i docenić kobiety, które wychowując przyszłych obywateli i obywatelki, przyczyniają się do budowy silnego społeczeństwa i dobra wspólnego.

Dlatego proszę Radę o wyjaśnienie przyczyn blokowania od pięciu lat dyrektywy o urlopach macierzyńskich, która została przecież w pierwszym czytaniu poparta ogromną większością Parlamentu.

 
  
MPphoto
 

  Eleonora Forenza (GUE/NGL). Signor Presidente, onorevoli colleghi, io voglio qui riportare un dato: in cinque anni solo in Italia i casi di mobbing da maternità sono aumentati del 30%. 800 000 donne, solo negli ultimi due anni, sono state licenziate o costrette alle dimissioni, proprio in relazione alla scelta della maternità.

Ora, io trovo vergognoso che il Consiglio sostanzialmente non si sia espresso e che la Commissione sia intenzionata a ritirare la sua proposta, non perché io ritenga che le donne siano il soggetto da tutelare o da proteggere o che noi dobbiamo tutelare o proteggere la famiglia. Noi dobbiamo garantire il diritto all'autodeterminazione delle donne in Europa. Questo è il punto: garantire il diritto all'autodeterminazione.

La scelta che oggi ci viene proposta è una non scelta, sostanzialmente, e pensiamo che l'approvazione da parte di quest'Aula di un testo come quello propostoci dall'on. Tarabella sia un voler non vedere, non vedere che esiste un gender pay gap, che esiste una discriminazione fortissima nei confronti delle donne in Europa.

 
  
MPphoto
 

  Jordi Sebastià (Verts/ALE). Señor Presidente, la Unión Europea se ha propuesto cinco objetivos de crecimiento para el 2020. Me referiré a dos: el primero, garantizar una tasa de empleo del 75 % —lo que implica necesariamente aumentar el número de mujeres trabajadoras— ; el segundo, reducir el número de personas en riesgo de exclusión social —lo que afecta directamente a las mujeres, principales víctimas de esta exclusión—.

Y nosotros preguntamos a la Comisión y al Consejo: ¿cómo piensan alcanzar estos dos objetivos sin una directiva que proteja a las mujeres que han sido madres y les permita hacer compatible su vida familiar y laboral?

El Presidente Juncker ha dicho repetidamente que se ha acabado la austeridad y que hay que poner has instituciones europeas a trabajar para la ciudadanía. Aquí tiene una ocasión perfecta para demostrar que de verdad quieren hacerlo. Defienda la Directiva sobre la baja maternal y paternal, defienda a todas las familias europeas y defienda el trabajo de este Parlamento, que ha alcanzado un consenso muy amplio con una propuesta de mínimos que no podemos rebajar. No queremos perder más tiempo. No necesitamos nuevas propuestas. Si bloquean esta propuesta, no están cumpliendo con su objetivo y están abandonando a las mujeres europeas.

 
  
MPphoto
 

  Γεώργιος Επιτήδειος ( NI). Ένα από τα σοβαρότερα προβλήματα που αντιμετωπίζουν οι σύγχρονες κοινωνίες είναι η υπογεννητικότητα. Το πρόβλημα αυτό εμφανίζεται με ιδιαίτερη ένταση στις χώρες εκείνες των οποίων η οικονομία δεν βρίσκεται σε καλή κατάσταση. Στην Ελλάδα, η οποία υποφέρει από τους επώδυνους και επαχθείς όρους του μνημονίου, ο αριθμός των θανάτων ήταν, για πρώτη φορά το 2013, μεγαλύτερος από τον αριθμό των γεννήσεων.

Ενώ λοιπόν στην Ευρώπη η υπογεννητικότητα είναι γεγονός, ενώ κατακλύζονται οι χώρες της Ευρώπης από πλήθος παράνομων μεταναστών με κίνδυνο, στο άμεσο μέλλον, να γίνουμε μειονότητες στις χώρες μας, το Συμβούλιο δεν εγκρίνει την επέκταση της αδείας μητρότητος στις 20 εβδομάδες, διότι θα υπάρξει οικονομικό κόστος.

Αυτό είναι τραγικό, όχι μόνο να το λέμε αλλά ακόμη και να το σκεφτόμαστε. Η μητρότητα είναι ένα πολύ σοβαρό θέμα και πρέπει να το βλέπουμε με την δέουσα προσοχή και σοβαρότητα.

Δεν έχουμε το δικαίωμα, τόσο απέναντι στο έθνος όσο και απέναντι στο κράτος, να αρνηθούμε την συνέχεια της ζωής του στο μέλλον.

Πρέπει να στηρίξουμε πάση θυσία την μητρότητα. Δεν έχουμε δικαίωμα να αρνηθούμε στους απογόνους μας είτε να δουν το φως της ζωής, είτε, εάν γεννηθούν, να μη μπορούν να ζήσουν ως ελεύθεροι και πολιτισμένοι άνθρωποι.

 
  
MPphoto
 

  Teresa Jiménez-Becerril Barrio (PPE). Señor Presidente, esta Directiva tiene como objetivo aplicar medidas para mejorar la salud en el trabajo de las trabajadoras embarazadas, las que hayan dado a luz, y las que estén en periodo de lactancia. Es una directiva que ayuda a la mujer dentro de la sociedad. Por ello, no comprendo el silencio del Consejo en algo que afecta a tantas mujeres que ni quieren ni deben renunciar a su derecho a tener hijos y poder mantener sus puestos de trabajo. Los hijos no deben suponer una merma en sus derechos a tener pensiones dignas y a desarrollar una vida laboral estable.

Yo sé que no es fácil avanzar en un universo laboral donde los permisos de maternidad varían tanto de un país a otro. Pero esa es nuestra obligación: trabajar para conseguirlo. Así se pronunció este Parlamento, que dijo claramente que era necesario revisar las condiciones laborales de las mujeres embarazadas. ¿Y saben por qué? Porque apoyar la maternidad y a la familia significa apoyar el progreso y el crecimiento para esta Europa en la que la falta de corresponsabilidad de los padres a la hora de llevar las cargas familiares —que en su mayor parte recaen sobre las mujeres— y también la incertidumbre que estas sienten sobre su futuro laboral hace que cada vez nazcan menos niños.

Sé que es nuestro deber poner todas las condiciones para que esta tendencia cambie y, por ello, pido a la Comisión y al Consejo que unan sus esfuerzos a los que ya realizó el Parlamento, con objeto de buscar la mejor solución para ayudar a las mujeres trabajadoras.

 
  
MPphoto
 

  Anna Hedh (S&D). Herr talman! Principen om icke-diskriminering på grund av graviditet och mammaledighet har en lång historia i EU. Den etablerades 1958. När sedan Lissabonfördraget trädde i kraft, så utökades erkännandet av principen om icke-diskriminering på grund av graviditet och mammaledighet ännu mer. Trots detta, är diskriminering av kvinnor alltjämt fortfarande väldigt närvarande, både på arbetsplatser och inom hemmet, vilket utgör ett incitament för att vi måste diskutera mammaledighet utifrån ett bredare perspektiv.

I dag är löneskillnaden för samma arbete mellan könen 16 procent och pensionsklyftan mellan män och kvinnor befinner sig på 39 procent. Tittar vi på EU27 så lever 19 procent av alla kvinnor i riskzonen för fattigdom, och 34 procent av alla ensamstående mödrar i arbetsför ålder befinner sig i samma riskzon. Dessutom är kvinnor väldigt överrepresenterade när det kommer till temporära anställningar och deltidsanställningar.

Situationen i EU i dag förskjuter kvinnor till hemmet för att utföra det obetalda arbetet som till exempel barnuppfostran och vård av anhöriga. Europas kvinnor är i behov av ett bättre, lagbindande skydd mot diskriminering på grund av graviditet och mammaledighet.

För mig är detta en fråga om solidaritet med våra systrar i Europa som nu får utstå bakslag när det kommer till ekonomiskt självbestämmande och frigörande samt delaktighet på arbetsmarkanden på grund av sin eventuella graviditet.

 
  
MPphoto
 

  Jana Žitňanská (ECR). Návrh týkajúci sa predĺženia materskej dovolenky bol určite predkladaný a pozmeňovaný s tými najlepšími úmyslami. S úmyslom vytvoriť lepšie podmienky pre ženy a deti na materskej dovolenke, s úmyslom pomôcť ženám vrátiť sa na pracovný trh po jej ukončení. Uplynulo však dlhých sedem rokov a my sme nedokázali dospieť ku kompromisu, ktorý by bol prijateľný pre všetky členské štáty. Je čas priznať si, že treba začať odznova. V rámci ďalšej diskusie na túto tému chcem ale zdôrazniť, že budúcnosť a spokojnosť európskych rodín nezávisí iba od dĺžky materskej dovolenky. Z rozhovorov s mladými rodinami viem, že okrem dôstojnej materskej dovolenky potrebujú aj dostatok miest v predškolských zariadeniach, cenovo dostupné bývanie a primerané daňové zvýhodnenie. To, či takéto politiky budú vytvorené, však nezáleží primárne na nás, ale na vládach členských štátov.

 
  
MPphoto
 

  Ernest Urtasun (Verts/ALE). Señor Presidente, no voy a repetir los argumentos sobre la irresponsabilidad y culpa del Consejo en toda esta cuestión. Pero sí quiero centrarme en la propuesta de la Comisión —reafirmada hoy por la Comisaria— de que efectivamente tienen intención de retirar esta propuesta de Directiva.

Si ustedes retiran esta propuesta de Directiva, van a incurrir en dos gravísimos errores. El primero es tirar por la borda los derechos de los trabajadores, de las trabajadoras, de las madres, de los padres y sus derechos laborales, y no creo que una Comisión que pretende impulsar la Europa social se pueda permitir eso. Si lo hacen ustedes, su función como institución garante de la Europa social quedará en entredicho.

El segundo error es sentar un precedente gravísimo, consistente en que el Consejo no da su opinión y a partir de ahí ustedes retiran una propuesta. Sin embargo, en la dinámica legislativa eso sería un gravísimo error.

Por ello, creo que ustedes deben, con nuestro apoyo, seguir presionando al Consejo para que saque adelante esta Directiva y, evidentemente, si ustedes deciden finalmente retirarla, este Parlamento ha de guardarse la posibilidad de acudir al Tribunal de Justicia, porque no sé bajo qué capacidad legal pueden ustedes hacer eso. En cualquier caso es muy, muy dudoso.

 
  
MPphoto
 

  Dubravka Šuica (PPE). Gospodine predsjedniče, svakako da bi Vijeće trebalo preuzeti odgovornost i izjasniti se. Pravi je fenomen da je prošlo ovoliko godina, nakon prve direktive, a da nismo došli do konsenzusa.

Isto tako čudi stav Komisije koji traži svježi početak. Što bi to novo mogao donijeti novi prijedlog ili nova direktiva - mislim da tu nema ničega novoga što bi se moglo dodati, a da se ne nastave pregovori oko aktualnog prijedloga. Međutim, znamo da su socijalna i obiteljska politika uglavnom u nadležnosti država članica. Ovisi puno o ekonomskom stanju države članice kako će riješiti to pitanje. Međutim, čini mi se, kad sam pogledala ovu statistiku, da što lošije država ekonomski stoji, ima bolja socijalna prava. U Hrvatskoj, iz koje dolazim žene imaju pravo na 26 tjedana porodiljnog dopusta s punom plaćom i slijedećih 6 mjeseci s fiksnom, manjom plaćom, a muškarci mogu odlučiti hoće li oni preuzeti ulogu porodiljnog dopusta.

Prema tome mislim da se države članice zaista trebaju izjasniti o tome u Vijeću, ali ako već nisu u stanju onda barem novom direktivom poduprijeti stavove država članica.

(Zvučnik pristao odgovoriti na pitanje "blue card" (članak 162. stavak 8. Uredbe)).

 
  
MPphoto
 

  Ivan Jakovčić (ALDE), pitanje koje je podizanjem plave kartice postavio. Gospođo Šuica, prije svega zahvaljujem što ste prihvatili plavu karticu. Spomenuli ste Hrvatsku i drago mi je zbog toga zato što sam htio govoriti o tome kako imamo dobrih primjera u našoj Europskoj uniji i znači da Hrvatska može biti dobar primjer.

Pitam vas da li se slažete sa mnom da je gotovo nevjerojatno da neke zemlje članice koje su sigurno daleko bogatije od Hrvatske blokiraju daljnji pristup i daljnje riješavanje ovog vrlo važnog problema za sve nas koji ovdje sjedimo kasno u noć, jer želimo da se napokon razriješi ova vrlo teška situacija kada su u pitanju prava žena i majki?

 
  
MPphoto
 

  Dubravka Šuica (PPE), odgovor na pitanje postavljeno podizanjem plave kartice. Gospodine Jakovčiću, upravo ste na pragu onoga o čemu sam govorila da je obrnuto proporcionalna situacija vezana za rast i ekonomsku snagu društva u odnosu na socijalnu politiku koju imamo u Hrvatskoj.

Zato mislim da se Vijeće treba zamisliti i odgovoriti na ovo pitanje, a i Komisija također ne može tražiti svježi početak, jer treba nastaviti na ovome. Diskriminacija žena ne dolazi u obzir; danas se radi o jednakosti, o jednakosti na tržištu rada i moramo imati snage za donošenje zajedničkog kompromisa i konceptualnog prijedloga koji će omogućiti da žene budu jednake u današnjem slobodnom europskom društvu.

 
  
MPphoto
 

  Mary Honeyball (S&D). Mr President, I want to return to the behaviour of the Council, which has been quite appalling in this instance. It has been over five years, as previous speakers have said, since this directive went through the European Parliament.

We, and a majority of the House, passed this, and the Council has quite simply ignored it; they have blocked it. There has been a very significant minority that has blocked the directive. One has to ask oneself why? Why has this been going on? Why have there been enough Member States to delay this for five years? The only conclusion one can sensibly come to is that there are members of the Council – Member States – who do not want this legislation, who do not want gender equality and who do not want to see pregnant women protected at work.

This is not only unacceptable, as a point of view, it is actually very short-sighted, because the directive would allow women to enter the labour market, would boost our economic performance and would be very beneficial indeed for the whole of the European Union.

 
  
MPphoto
 

  Beatrix von Storch (ECR). Herr Präsident, liebe Kollegen! Wir sprechen heute über den Mutterschutz und was die EU dazu beitragen könnte, wenn der Rat mitspielen würde, was er nicht tut. Aber trotzdem grundsätzlich: Es ist gut, oder besser, vollkommen selbstverständlich, dass werdende Mütter, die arbeiten gehen müssen, geschützt werden müssen. Natürlich müssen sie das!

Ich lehne den Ansatz der Kommission aber aus zwei Gründen ab. Erstens: Die Richtlinie sieht in der werdenden Mutter immer nur eine Arbeitnehmerin. Die EU betrachtet Schwangerschaft immer nur als Problem für den Arbeitsmarkt. Das ist ein zutiefst marxistischer Ansatz: Mutterschaft als etwas Nachteiliges für den Abruf weiblicher Arbeitsleistung. Mutterschaft ist aber nicht eine Bürde für die Wirtschaft, sondern eine Chance – eine Chance für Kinder, für Familie, für die Gesellschaft und so am Ende auch für die Wirtschaft. Kurz gesagt: Mutterschaft macht Wirtschaft doch erst möglich.

Aber zweitens: Für Kinder und die Familie ist die EU nicht zuständig, sie hat keine Kompetenz, das zu regeln. Das können nur die Mitgliedstaaten selber tun. Ich wünschte mir, dass sie es täten.

 
  
MPphoto
 

  Lara Comi (PPE). Signor Presidente, onorevoli colleghi, caro Commissario, come prima cosa l'argomento è di fondamentale importanza: parliamo di sicurezze, di salute sul lavoro delle donne in un momento cruciale, quello in cui generano la vita e mettono al mondo dei bambini. Secondariamente, l'attuale contesto europeo è caratterizzato da un tasso di natalità che diminuisce sempre di più, l'hanno già accennato i miei colleghi precedentemente.

Di fronte a ciò il legislatore europeo dovrebbe legiferare velocemente, rapidamente, e invece assistiamo da anni a un blocco dei negoziati incomprensibile, blocco che arriva sempre e costantemente da parte del Consiglio.

Gli interessi coinvolti sono diversi ed è necessario trovare un giusto equilibrio. La normativa europea deve essere adottata nel pieno rispetto del principio di sussidiarietà, vanno tenute a mente anche le diverse tradizioni culturali nazionali, ma ciò che non deve essere tollerabile, non è tollerabile, è un immobilismo che si protrae senza una prospettiva.

Noi non possiamo bloccarci su questo solo su degli interessi personali e non sui diritti della donna e dell'uomo.

 
  
MPphoto
 

  Sylvie Guillaume (S&D). Monsieur le Président, chers collègues, je souhaite, tout d'abord, remercier notre rapporteure, Maria Arena, pour la ténacité dont elle a fait preuve dans un dossier qui – il faut le regretter – n'est pas suffisamment pris en compte aujourd'hui pour son enjeu en matière de droits pour toutes les femmes en Europe.

Nombreux sont celles et ceux qui ont insisté sur l'urgence qu'il y a à se doter d'un cadre européen sur le congé de maternité pour mettre fin aux discriminations patentes existant dans ce domaine. Pourquoi le Conseil fait-il si peu de cas de nos appels répétés pour un dialogue constructif? Pourquoi la Présidence lettone est-elle restée sourde aux demandes répétées de notre rapporteure pour discuter de cette question?

J'estime que le Conseil a totalement manqué à son obligation de colégislateur. Qu'il assume pleinement sa position plutôt que d'attendre que la Commission envoie ce texte aux oubliettes, et qu'il se montre responsable vis-à-vis des citoyens européens.

Dans un autre registre, à ceux qui nous opposent dans ce dossier, comme bien d'autres d'ailleurs, la question des coûts de cette mesure, je veux dire qu'il ne faut jamais sous-estimer les coûts d'une non-mesure. Combien pèse dans les budgets sociaux le poids des congés pathologiques pris par les femmes qui ne voient que cette possibilité pour allonger un congé de maternité trop court?

J'aimerais connaître vos réponses.

 
  
MPphoto
 

  Elisabeth Morin-Chartier (PPE). Monsieur le Président, je pense qu'il est absolument indispensable d'avoir un texte européen qui protège les femmes au travail, y compris dans la dimension de la maternité. Il en va de notre logique de mobilité des travailleurs, de la protection sociale et de l'égalité des citoyens. Excusez-moi, mais, en 2008, nous savions que nous étions en train de tomber dans une ornière quand le vote a eu lieu au Parlement. Par conséquent, je pense que notre responsabilité à tous est engagée: celle du Parlement, celle du Conseil et celle de la Commission.

Que voulons-nous au fond? Ce soir, je n'ai pas entendu d'unanimité et de convergence sur notre volonté. Aujourd'hui, selon moi, il faut tourner la page et repartir sur de bonnes bases parce que ce n'est pas avec une discussion comme celle de ce soir que nous sommes capables de bâtir une vraie législation européenne qui protège enfin les femmes au travail.

Oui, les femmes ont une excellente formation. Oui, elles ont droit au travail. Oui, elles ont été victimes de la crise. Nous devons donc, par un nouveau texte, les sortir complètement de cette ornière. C'est notre responsabilité. Il ne faut pas se cacher derrière son petit doigt et rejeter la responsabilité sur les autres.

 
  
MPphoto
 

  Jutta Steinruck (S&D). Herr Präsident! Familienpolitik zu modernisieren und auch die Teilhabe von Vätern zu fördern, finde auch ich sehr gut. Allerdings, Mutterschutz ist Arbeits- und Gesundheitsschutz! Und es geht hier einzig und allein nur um den Schutz von Mutter und Kindern, vor und nach der Geburt.

Einen unliebsamen Vorschlag des Europäischen Parlaments einfach so abzuräumen, ist für mich eine Gefährdung von Müttern und Kindern und eine Benachteiligung von Frauen in der Gesellschaft und am Arbeitsmarkt. Die Mutterschutzmindestnormen der Internationalen Arbeitsorganisation müssen auch für Europa gelten.

Wir brauchen für alle Frauen in Europa ein gemeinsames hohes Schutzniveau und auch eine soziale Absicherung. Mit einem verbesserten Mutterschutz kann Europa ein deutliches Zeichen setzen für sozialen und arbeitsrechtlichen Fortschritt.

 
  
MPphoto
 

  Therese Comodini Cachia (PPE). Qed inħarsu lejn din id-Direttiva purament f´termini li se tagħti lin-nisa aktar ġimgħat ta´ maternity leave qisu xi rigal. Dan l-aspett ħafna drabi jnessina r-realtajiet soċjoekonomiċi u l-prinċipji tal-Membri Stati u anka tal-Unjoni.

Ma nistgħux nitkellmu fuq din id-Direttiva u ninsew is-segwenti:

Data demografika turi biċ-ċar li l-popolazzjoni Ewropea hija waħda anzjana u li r-rata tat-twelid hija baxxa.

Hemm diffikultajiet biex nattiraw nisa fl-impjieg jew li nżommuhom fl-impjieg meta jsiru ta' childbearing age.

Kontinwament ngħidu li nemmnu li n-nisa huma sieħba soċjali ugwali u kontributuri fid-dinja politika, soċjali u ekonomika.

Niddikjaraw li lkoll favur l-ugwaljanza bejn is-sessi.

Niddikjaraw li rridu kundizzjonijiet tajbin ta´xogħol inkluż li jkunu jistgħu jgawdu bilanċ bejn il-ħajja u x-xogħol.

Imbagħad ma nistgħux naqblu fuq politika pubblika sabiex tindirizza dawn ir-realtajiet. Vera li l-proposta tal-Kummissjoni biex tirtira dan id-dossier ma ddoqqx ħelu, anka fid-dawl tad-deadlock fil-Kunsll. Però ma nistgħux nieqfu hemm u ninsew il-prinċipji. Hemm bżonn proposti ta´miżuri oħra bl-istess għan, biex ngħid hekk minflokk ngħaddu mill-bieb ngħaddu mit-tieqa.

 
  
MPphoto
 

  Agnes Jongerius (S&D). Wij weten allemaal dat de eerste weken na de geboorte van een kind cruciaal zijn. In die prille weken wordt bepaald in hoeverre de vader kan meehelpen in het huishouden en of de moeder weer fulltime aan het werk kan. Een goed geregeld zwangerschapsverlof is bepalend voor het hele leven van zowel de vader, de moeder als het kind en dus ook bepalend voor onze vergrijzende economie en de concurrentiekracht van de toekomst.

Het is dan ook zeer teleurstellend om te zien dat de Raad zwangere vrouwen alleen maar als kostenpost ziet en dat de Commissie het voorstel simpelweg wil terugtrekken zonder rekening te houden met de uitspraak van het Europese Hof. Wij als Parlement hebben ons flexibel opgesteld en hebben de bereidheid getoond om in goed overleg tot een gezamenlijk standpunt te komen. Daarom vragen wij van de Raad en de Commissie ons daarin tegemoet te komen. Eenzijdige terugtrekking is in dit geval geen geloofwaardige optie. Europa als grondlegger van het principe van gelijk loon voor gelijk werk moet vrouwen echt de kans geven om hun achterstand in te halen.

 
  
MPphoto
 

  Elena Gentile (S&D). Signor Presidente, onorevoli colleghi, un'Europa che vuole crescere per davvero è un'Europa che sostiene un'idea di sviluppo capace di promuovere diritti e dignità, equità di accesso e pari opportunità. Liberare e mettere a valore il capitale umano delle donne significa, appunto, costruire politiche davvero concilianti e di condivisione delle responsabilità genitoriali e di cura.

Il tema dei congedi di maternità e anche di paternità incrocia la sfida della crescita e dello sviluppo attraverso una nuova cultura del lavoro e della sua qualità, che non escluda nessuno dalla sfida che è davanti a noi e che è quella della promozione di un'Europa giusta che veda protagoniste anche le donne.

È inaccettabile l'atteggiamento dilatorio sul tema dei congedi di maternità da parte del Consiglio, anche perché è sostenuto da motivazioni che io ritengo assolutamente pretestuose. Condivido, e quindi sottoscrivo, l'impegno e le considerazioni a sostegno della ripresa del dialogo. Bisogna fare presto e bisogna anche fare bene.

 
  
 

Διαδικασία «Catch-the-Eye»

 
  
MPphoto
 

  Michaela Šojdrová (PPE). Pane předsedající, mám to štěstí, že pocházím z České republiky, ze země, která má jednu z nejdelších mateřských dovolených, je to 28 týdnů a maminkám přiznává 70 % jejich předchozího platu.

Vím ale, že v Evropské unii je to různé, a proto souhlasím s tou ambicí mít společný minimální standard. I proto, že máme společný evropský prostor otevřený pro pohyb osob a služeb a s tím také souvisí potřeba srovnatelných podmínek. V každém případě dobrá péče o maminky a podpora rodin s dětmi je v zájmu členských zemí i Evropské unie jako celku. Je to naše společná investice do budoucnosti. Přeji si, aby nová opatření Evropské komise skutečně maminky v jejich rodičovské i v jejich profesní roli podpořila a přeji paní komisařce, aby se jí podařilo tyto ambice naplnit.

 
  
MPphoto
 

  Michela Giuffrida (S&D). Signor Presidente, onorevoli colleghi, noi parliamo tanto di equità, di diritti, di parità di genere, di diritti sessuali e riproduttivi, ma il peso politico di questa istituzione sembra non essere abbastanza forte da garantire alle donne di conciliare la vita familiare con quella lavorativa. Io voglio ringraziare Maria Arena per la sua tenacia e per la sua determinazione.

Sembra che in Europa non tutti siano d'accordo nel garantire alle madri un periodo di congedo retribuito prima e dopo la gravidanza. Ma che cosa chiediamo ancora alle donne? Di aspettare che i capi di Stato e di governo, in maggioranza uomini, concedano graziosamente loro il diritto di accudire i figli, senza perdere il lavoro o la retribuzione? Essere madri, insomma, non è un diritto europeo?

Inaccettabile, e aggiungerei incredibile, è la situazione di stallo della direttiva sul congedo parentale, che testimonia la gravissima mancanza di volontà politica di occuparsi delle madri lavoratrici. In caso di fallimento il Presidente Juncker ha annunciato che la Commissione presenterà un'iniziativa più moderna. I termini sono sconosciuti e siamo tutti impazienti di conoscerli. Nell'attesa, i problemi e le difficoltà delle donne sono quelli di sempre.

 
  
MPphoto
 

  Νότης Μαριάς ( ECR). Κύριε Πρόεδρε, η διγλωσσία στην Ευρωπαϊκή Ένωση περισσεύει. Η τρόικα στην Ελλάδα, με τη συμμετοχή της Επιτροπής, κατά τη διάρκεια του μνημονίου επέβαλε μείωση των μισθών, κατάργηση των κοινωνικών δικαιωμάτων και διάλυση των εργασιακών σχέσεων.

Τώρα, επειδή το Συμβούλιο διαφωνεί, η Επιτροπή με τον κύριο Timmermans αποσύρει τη νομοθετική ρύθμιση για την εναρμόνιση της άδειας μητρότητας στην Ευρωπαϊκή Ένωση. Έτσι, στο όνομα της δήθεν "βελτίωσης" της νομοθεσίας, η Επιτροπή πετά την άδεια μητρότητας στον κάλαθο των αχρήστων.

Όμως οι γυναίκες, όπως και οι νέοι, είναι τα μεγάλα θύματα της κρίσης. Χωρίς προστασία των γυναικών που γίνονται μητέρες, δεν μπορεί να υπάρξουν ίσες ευκαιρίες των γυναικών στην εργασία. Ταυτόχρονα, η απόσυρση της οδηγίας θα εντείνει την κρίση υπογεννητικότητας στην Ευρώπη και κυρίως στις χώρες του μνημονίου.

Στη φτωχοποιημένη από το μνημόνιο Ελλάδα, το 2013 μειώθηκαν οι γεννήσεις κατά 6,21%, ενώ, σύμφωνα με έκθεση των Γιατρών του Κόσμου στην Ελλάδα, 4 στις 10 γυναίκες θα γεννήσουν ένα παιδί λιγότερο από ό,τι προγραμμάτιζαν. Ταυτόχρονα, η τρόικα με την πολιτική της θεωρεί τα παιδιά τεκμήριο που αυξάνει το φορολογικό βάρος της οικογένειας.

 
  
MPphoto
 

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE). Señor Presidente, el Consejo debe desbloquear la revisión de la Directiva sobre permisos de maternidad y debe reflexionar sobre lo que habitualmente aporta a la construcción europea. Comprendo su difícil papel, pero esta y otras cuestiones básicas deben animarles a tener otra actitud, que necesitamos si de verdad creemos en la Unión Europea.

Es un anacronismo que el Consejo siga funcionando como un club de amigos, más preocupado por mantener unas estructuras de poder ya obsoletas que por mirar de cara a la realidad: escuchar a la gente y resolver problemas. Con esa forma de actuar siguen sin dar respuestas a muchos problemas como este.

No es un problema de mujeres y de madres: necesitamos esta propuesta para hacer frente a nuestro declive demográfico. Este bloqueo se opone a la igualdad y perjudica los derechos fundamentales, devalúa el modelo social europeo y reduce de manera importante nuestra competitividad. En definitiva, pone en riesgo un futuro mejor para todos.

¿Se ha preguntado el Consejo alguna vez cuánto nos cuesta la desigualdad? Lo único que hoy nos propone y nos dice es que las expectativas son distintas. ¿Cuáles son las expectativas del Consejo? Me gustaría escucharlas.

 
  
MPphoto
 

  Σωτήριος Ζαριανόπουλος ( NI). Η συνολική ευρωενωσιακή πολιτική για τη γενική εργασία και η απόρριψη της οδηγίας για την άδεια μητρότητας από τις κυβερνήσεις και τα όργανα της Ευρωπαϊκής Ένωσης καταδεικνύουν τη βαρβαρότητά τους καθώς θυσιάζουν ακόμη και αυτήν για τη μείωση του εργατικού κόστους.

Αυτή είναι η λεγόμενη συμφιλίωση επαγγελματικής και οικογενειακής ζωής! Έτσι ενισχύεται η εργοδοτική τρομοκρατία με απολύσεις γυναικών λόγω μητρότητας πριν από αυτήν, κατά τη διάρκεια, και μετά την εγκυμοσύνη.

Όλα αυτά θα σημάνουν πισωγύρισμα, ακόμη και σε κράτη μέλη όπου ισχύει μεγαλύτερη άδεια, όπως, για παράδειγμα, στην Ελλάδα που καταργήθηκε ήδη το επίδομα τοκετού. Οι εργαζόμενες γυναίκες στα νέα ζευγάρια, δεν έχουν τίποτα να περιμένουν από διαπραγματεύσεις και υποσχέσεις.

Τώρα οργάνωση της πάλης σε κάθε χώρα για ουσιαστική προστασία της μητρότητας, της υγείας των γυναικών στους χώρους δουλειάς, σταθερή δουλειά με δικαιώματα, αποκατάσταση επιδομάτων, απαγόρευση απολύσεων και άδειες μητρότητας ανάλογες με τις ανάγκες της μητέρας και του παιδιού, αποκλειστικά δημόσιες και δωρεάν υγειονομικές και κοινωνικές υπηρεσίες για τη λαϊκή οικογένεια.

 
  
MPphoto
 

  Момчил Неков (S&D). Уважаеми г-н Председател, въпреки многобройните призиви на Европейския парламент през последните месеци за започване на преговори със Съвета относно Директивата за отпуска по майчинство, днес отново се намираме в задънена улица.

Крайно време е Съветът и страните членки да поемат отговорност за отявления отказ да подобрят положението на жените, които раждат и излизат в майчинство в Европа. Смятам, че тук е моментът и Комисията да изиграе ролята си на балансьор и да помогне за постигане на компромис между позициите на съзаконодателите.

Смятате ли за нормален факта, че законодателството на Европейския съюз в тази област не е променяно през последните 20 години? Отговаря ли на социалния прогрес на нашите общества и можем ли да си позволим да жертваме европейските социални стандарти в името на по-добро административно управление?

Позицията на Съвета компрометира не само сигурността и здравето на бременните жени и родилки. Оттеглянето на Директивата трябва да се разглежда в контекста на застаряващото население в Европа. Демографската криза извежда на преден план нуждата от стимулиране на раждаемостта, която също ще бъде пренебрегната, ако забавяме до безкрайност приемането на този текст.

 
  
MPphoto
 

  Arne Gericke (ECR). Herr Präsident, Frau Arena, sehr geehrte Kolleginnen und Kollegen! Alle Beiträge bis auf den Beitrag aus Tschechien waren und sind ein Schlag ins Gesicht jeder Mutter, mancher Väter – eine Frechheit!

Was ist Arbeit? In Krippen, Kindergärten, Kinderheimen werden Menschen für Leistungen bezahlt, die Mütter zumeist kostenlos erbringen. Mutterschaftsurlaub, das ist kein Urlaub. Das soll wie andernorts bezahlt werden. Ein Erziehungsgehalt, a parental wage. Das würde die wirkliche Wahlfreiheit schaffen. Ein Neuanfang – Rat und Kommission, haben Sie den Mut, einen wirklichen Neuanfang zu machen! Elternzeit ist Arbeitszeit, das ist kein Urlaub. Ein Erziehungsgehalt ist Geld, das in der Region bleibt.

Ich stehe für eine europäische Familienstrategie. Arbeitgeber sollen Elternzeit nicht als Verlust erleben. Es ist durchaus Sache des Europäischen Parlaments. Denn wenn Eltern ein Gehalt bekommen, dann ist das Beschäftigung, und dann gehört es in den Ausschuss für Beschäftigung und Soziales. Mütter – Eltern – sind im Rahmen unserer Demografie unsere wichtigsten Arbeitskräfte.

 
  
 

(Λήξη της διαδικασίας «Catch-the-Eye»)

 
  
MPphoto
 

  Věra Jourová, členka Komise. Dámy a pánové, já vám velmi pěkně děkuji za diskusi, která tady teď proběhla, protože pro mě je zdrojem velmi silné inspirace, ale i toho, čemu se v angličtině říká encouragement a pro co nemám v češtině úplně dobré slovo.

Já jsem tady hodně přemýšlela o tom, co jste mnozí říkali, když jste hovořili o tom, že se jedná o legislativu z oblasti ženských práv. Já se ptám: Je mít děti ženská záliba? Je to luxus, který si ženy dovolí buď mít, anebo nemít? Je mít děti něco, co potřebují ženy, anebo to potřebuje společnost? Jak je možné, že ženy tolik času ve svém životě a nejenom během péče o děti, ale během celého života pracují zadarmo? A je to práce, kterou potřebují ony, nebo je to práce, kterou potřebuje společnost?

Já se domnívám, že musíme pro ten nový začátek, ke kterému jsem se zavázala, že s ním přijdu, najít nové paradigma, že dívat se na tuto oblast jenom z pozice ženských práv, je ono jenom. Myslím si a cítím to na sobě, když propaguji a prosazuji politiku rovnosti pohlaví, že argumenty, které hovoří o férové rovnosti, o nediskriminaci, o ženských právech, ty argumenty jakoby padají pod stůl, protože to jsou jen otázky genderu. A myslím si, že i to je něco, na čem ztroskotává směrnice o mateřské dovolené a na čem ztroskotává už několik let. Protože tolik let se vlastně ta směrnice nerealizuje a neschválila se. Víme to všichni, že jeden z těch důvodů, proč o tom dnes mluvíme ve vztahu ke stažení, je právě délka zablokování. Proč netáhnou argumenty férového postavení žen a nediskriminace a spíše, jak se mi jeví, táhnou ekonomické argumenty? To je otázka možná spíše filozofická, ale já jsem připravena ty argumenty používat. Někdo tady říkal, že jsou to marxistické argumenty. To nevím, ale pro mě je cynickým argumentem, že potřebujeme, aby ženy rodily daňové poplatníky. Ale je to tak! Je to cynický, neférový argument, ale táhne, má to svou sílu, když s takovým argumentem pracujeme. Ale další ekonomický argument je tento: ženy mají příliš velkou zátěž a tím, že mají tuto zátěž, už i brzdí evropskou ekonomiku, nemohou se do ní tolik zapojit, nemohou přispívat k růstu, nemohou se zapojit do práce. Proto vlastně ten stav, ve kterém jsme dnes, je brzdou evropské ekonomiky. Pojďme, prosím, používat všechny možné argumenty, včetně těchto ekonomických, ale při silném vědomí toho, že ty argumenty, které zdůrazňují férovost a rovnost, jsou a mají být silnější.

Teď ke směrnici samotné. Samozřejmě my máme dvě možnosti a pořád je máme, tlačit směrnici, která je tady od roku 2008, směrnici, která – a já si dovolím teď citovat paní Arenovou –„řeší aspoň něco a dříve, než něco nového“. Já s tím souhlasím, kdybychom prosadili tuto směrnici, máme aspoň něco, co přinese lepší ochranu ženám-matkám. A možná v konečném důsledku i lepší společenské uznání, i když to je možná trošku silné, chtít toto od směrnice. Každopádně pro mě jako komisařku by bylo možná jednodušší se snažit přesvědčit část členských států, i když jich je skutečně velká většina, aby změnily svůj postoj. Já jsem se snažila skutečně dostat tuto směrnici na jednání Rady a zvrátit to blokování, ale ne proto, že je to pro mě jednodušší, ale proto, že jsem v souladu s paní Arenovou a mnoha dalšími chtěla mít „aspoň něco“.

Ta druhá možnost je přijít s něčím novým. Ještě bych chtěla říct k té směrnici, než začnu mluvit o tom něčem novém, o kterém mnozí říkáte, že nevíme, co to bude. Já jsem si hned po příchodu do Komise nechala zanalyzovat dopad směrnice o mateřské dovolené na růst a zaměstnanost a zjistila jsem, že takto postavená legislativa nemá ten přímý, silný dopad. To je tedy zase spíše čistě ekonomické konstatování. Za druhé musím konstatovat, že od roku 2008 již řada členských států přijala legislativu, která přináší posílenou ochranu ženám, a i to byl možná jeden z důvodů, proč se možná v Radě – ale nechci mluvit za Radu a upřímně řečeno jsem ráda, že tady dnes nemusím mluvit za Radu – směrnice zablokovala.

Co to bude to „nové“? Je to velmi složitá materie. Já mám ambici a je to i důvod, proč plánujeme stáhnout směrnici, přinést něco, co bude silnější, ambicióznější ve dvou věcech. Pokusíme se totiž řešit sladění soukromého a pracovního života po celou dobu života, nikoliv jenom po dobu mateřství, a chceme do péče o rodinu a do toho modelu sdílené péče vtáhnout muže. Jinými slovy, aby si i muži mohli dovolit ten luxus, teď to berte trochu s nadsázkou, zůstat doma a připojit se k péči o členy rodiny. Zatím si ten luxus dovolují ženy a výsledkem jsou čím dále tím více se rozevírající nůžky v ekonomickém postavení a chudoba žen v Evropě. Takže je to složitá materie, hovoříme-li o sladění soukromého a pracovního života, zasahujeme tím nejenom do oblasti nediskriminace, ale zasahujeme tím i do pracovního a rodinného práva, čelíme tím i velmi různorodým postojům v členských zemích, které vyvěrají z kulturních tradic a z různého postavení žen v členských státech, které jsou skutečně hluboce zakořeněny. Já sama pocházím ze země, kde převládá názor, že když jde žena příliš brzo od dítěte do práce, tak je špatná matka, a to je odsuzující. Myslím, že v některých jiných zemích je to zcela naopak. Takže zacházíme i s takovouto složitou diverzitou v rámci Evropy a v neposlední řadě musíme udělat velmi dobrou právní analýzu kompetencí, které má Evropská komise. Protože jak tady mnohokrát zaznělo z pléna, jsou to sdílené kompetence, kde si nepřejeme překročit a porušit princip subsidiarity.

Takže kdy, zazněla tady otázka, kdy přijdeme s návrhem? Pracujeme na novém návrhu analýzou situace, vycházíme z čerstvých dat a pracuje na tom se zde přítomnou kolegyní Marianne Thyssenovou, která má na starosti otázky zaměstnanosti, a samozřejmě budeme spolupracovat i s prvním místopředsedou Timmermansem a s místopředsedou Dombrovskisem, protože se záležitost naprosto jednoznačně týká i práce a sociálního dialogu. Takže já se tady nechci přihlašovat ke konkrétním datům, ale vidím realisticky, že v druhé polovině tohoto roku bychom mohli mít prvotní návrh, který by šel do hodnocení vlivu legislativy, na tzv. impact assesment.

Já vám děkuji za trpělivost, se kterou jste poslouchali toto mé dlouhé exposé, ale považovala jsem za nutné se k tomu ještě takto vyjádřit a těším se na spolupráci s vámi. Cítím tady silnou motivaci tu věc řešit a všichni asi chápeme, že takováto nová legislativa má skutečně přinést společenskou změnu, nejenom to, co my tady považujeme za důležité, a to je zlepšení podmínek pro evropské matky. Protože my potřebuje pravidla nikoliv jen pro matky, ale pro Evropu, pro její růst. Děkuji vám za pozornost.

 
  
MPphoto
 

  Zanda Kalniņa-Lukaševica, President-in-Office of the Council. Mr President, a lot of criticism has been levelled at the Council during the debate tonight; I shall disagree. For more than seven years, we have been trying to find support for this file, and the lack of support for the current legislative proposal by the Commission should not be interpreted as a lack of will to protect the rights of working parents.

Actually, as a representative of a Member State offering a generous system of paid parental leave where the parents can choose who will take care of the child – the mother or the father – and the rights to stay home are for 18 months, I can assure you of our strong commitment to the fundamental principle.

What is at the heart of the problem is a lack of support for the very concrete legislative proposal. So let us not overdramatise the situation. We welcome the Commissionʼs intention to come up with a better proposal that would be more realistic and more modern. I would like to use this opportunity to thank Ms Corazza Bildt and Ms Morin-Chartier for their comments and position in wanting to have a modern parental leave system and to avoid pointing fingers, which will not help to find a solution.

Actually, the Council understands very well the importance of parental leave provisions for Europeʼs families, and maternity leave should not be seen in isolation. Other helpful measures can include, for example, accessible care services with flexible working hours, paternity leave and so on, as well as a more equal sharing of care responsibilities between women and men. Flexible working arrangements and a reconciliation-friendly culture are also relevant in our modern societies. There are plenty of ideas to be inspired by.

To make a child needs a woman and a man, so why do we speak only of maternity leave in the context of childbirth? I am worried by the rhetoric used in the context of this debate. Men must have an equal right to participate in the upbringing of children. So I would like to use this opportunity to invite Madam Commissioner, when working on the new proposal, to prepare a good modern one where both parents can share responsibility and can use the opportunity to take care of the child. I think that could be of real use in the European Union.

The Council is a co-legislator whose opinion on the current proposal is clear. Hence, we have to make a choice: we can continue to disagree on the existing legislative proposal for another five years or we can try to find an agreement on the basis of a new proposal.

The Council has made its choice. We are looking forward to having an agreement in the foreseeable future. I believe all parties concerned can and will contribute to positive developments in this important policy area.

 
  
MPphoto
 

  Πρόεδρος. – Η συζήτηση έληξε.

Έλαβα μία πρόταση ψηφίσματος, σύμφωνα με το άρθρο 123 παράγραφος 2 του Κανονισμού, για την περάτωση αυτής της συζήτησης.*

Η ψηφοφορία θα διεξαχθεί αύριο, Τετάρτη 20 Μαΐου.

* Βλέπε Συνοπτικά Πρακτικά.

Γραπτές δηλώσεις (άρθρο 162)

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), raštu. Nors praėjo jau beveik penkeri metai nuo to laiko, kai Europos Parlamentas priėmė poziciją dėl Motinystės atostogų direktyvos peržiūrėjimo, Taryba niekaip nesugebėjo suderinti savo oficialios pozicijos tarp valstybių narių ir ši visoms šalims svarbi direktyva atsidūrė aklavietėje. Šiandien tikrai nepriimta, kad kai kurios valstybės narės ne tik metai iš metų vilkina direktyvos, kuria siekiama sudaryti geresnes sąlygas motinoms ir tėvams auginti vaikus, priėmimą, bet dar ir siūlo tas geresnes galimybes panaikinti. Nepriimtina yra ir tai, kad Komisija, pasinaudodama Reglamentavimo kokybės ir rezultatų programa (REFIT), gali nepritarti siūlymui peržiūrėti direktyvą. Jeigu galiausiai taip ir atsitiktų, mes Europos Parlamente raginame Liuksemburgo pirmininkavimo Tarybai metu nedelsiant imtis kitų veiksmų, t. y. pradėti teisėkūros iniciatyvą peržiūrėti Tarybos direktyvą 92/85/EEB, siekiant pagerinti nėščių ir neseniai pagimdžiusių arba maitinančių krūtimi darbuotojų saugą ir sveikatą, taip sprendžiant demografines problemas, sykiu sumažinant lyčių nelygybę. Ši direktyva labai svarbi būtent dabar, kai Europos demografinė padėtis yra labai prasta, kai kiekvienais metais beveik visose valstybėse narėse mažėja gimstamumo rodikliai, o mūsų visuomenė labai sparčiai senėja. Siūlymas panaikinti direktyvą yra ne kompromisas, o bandymas išvengti svarbių sprendimų. Kokį signalą mes šiandien pasiųsime žmonėms, jaunoms šeimoms Europoje, kurie laukia naujų pokyčių?

 
  
MPphoto
 
 

  Viorica Dăncilă (S&D), în scris. Fac apel către Comisia Europeană să nu retragă propunerea de revizuire a Directivei privind concediul de maternitate și astfel să priveze milioanele de femei de drepturile pe care le au. Avem nevoie de o legislație europeană care să protejeze femeile și să le respecte drepturile. Prin Directiva privind concediul de maternitate se dorește stabilirea unor standarde mai bune pentru toate femeile însărcinate din Uniunea Europeană și extinderea concediului de maternitate la 20 de săptămâni plătite, iar retragerea propunerii reprezintă un atac direct împotriva valorilor pe care Uniunea Europeană le promovează. Solicit Consiliului, Parlamentului și Comisiei să lucreze împreună pentru a debloca situaţia privind directiva prin care toate femeile din Europa vor avea drepturi egale. Este momentul ca Comisia Europeană să pună capăt acestui blocaj, care durează deja de prea mult timp.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), por escrito. O caso da Diretiva da Maternidade deixa a nu o estado desta União Europeia e aquilo que os povos dela podem esperar. Instrumento e veículo de imposição de profundos retrocessos sociais – cortes salariais, ataques às funções sociais do Estado na saúde, na educação e na segurança social, redução de direitos sociais e laborais, privatizações, etc. – é, ao mesmo tempo, um tampão a qualquer medida, pequena que seja, que vise uma melhoria das condições de vida; um avanço, modesto que seja, no sentido do progresso social. O Conselho, que tão prontamente se entende para o retrocesso, não chega a acordo para aumentar a proteção das mães trabalhadoras e dos seus filhos, garantindo-lhes um mínimo de 20 semanas integralmente pagas de licença de maternidade. E perante isto, a Comissão Europeia (a tal de que se dizia ser portadora de um novo impulso progressista) resolve mandar para o caixote—do—lixo a sua proposta e disfarça a decisão – profundamente política – travestindo-a de um mero ato administrativo.

 
  
MPphoto
 
 

  Enrico Gasbarra (S&D), per iscritto. Combattere qualsiasi tipo di discriminazione sociale: tra gli impegni e i valori costituenti dell'Unione europea il principio di parità di trattamento, capace di prescindere da identità sessuali, religiose, politiche, culturali o ideologiche, è indubbiamente uno dei valori fondamentali del nostro sentimento europeista.

Ma i dati non sempre ci confortano rispetto agli obiettivi delle politiche sociali e del lavoro che l'Europa cerca di garantire. Ecco pertanto l'enorme divario che ancora riscontriamo tra trattamento economico dell'occupazione femminile e quello maschile, contratti a tempo parziali o precari per le donne e stabili per gli uomini, e conseguente trattamento pensionistico femminile che arriva a toccare anche punte del 39% in meno rispetto a quello maschile.

Bisogna da subito intraprendere tutte le azioni necessarie affinché le discriminazioni siano definitivamente superate permettendo uguale accessibilità al mondo del lavoro a uomini e donne, medesimo trattamento economico e parità di condizioni, e ancora ma non ultima, la possibilità di riconciliare vita privata e professionale grazie alla garanzia di un adeguato congedo di maternità, che significherebbe anche la spinta ad allargare le famiglie e fare più figli, assicurando alle mamme e alle famiglie un futuro con meno incertezze.

 
  
MPphoto
 
 

  Beata Gosiewska (ECR), na piśmie. Przepisy gwarantujące lepsze godzenie życia rodzinnego i zawodowego są niezwykle ważne, szczególnie w obliczu starzenia się naszego kontynentu oraz niskiego przyrostu w większości krajów europejskich. Ubolewam nad tym, że Rada zablokowała dyrektywę w sprawie urlopu macierzyńskiego. Państwa członkowskie powinny teraz jak najszybciej wrócić do stołu negocjacji. Z kolei Komisja powinna dołożyć wszelkich starań, aby przełamać ten impas i znaleźć kompromis pomiędzy stanowiskiem Parlamentu i Rady. W Polsce przepisy dotyczące długości urlopu macierzyńskiego oraz wynagrodzenia w czasie jego odbywania są korzystniejsze dla matek i ojców niż te proponowane w dyrektywie. Mam nadzieję, że rezolucja PE będzie zachętą dla rządów innych państw członkowskich do przyjęcia podobnych środków. Młodzi ludzie w Europie chcą zakładać rodziny, ale obecnie większość z nich nie ma do tego warunków. Naszą rolą jako posłów do PE jest stanowienie takiego prawa, które będzie zachęcało młodych do zakładania rodziny.

 
  
MPphoto
 
 

  Филиз Хюсменова (ALDE), в писмена форма. Предложението за преразглеждане на Директивата за отпуска по майчинство е обект на дискусии от 2010 г. и достигна до задънена улица в процеса на преговорите.

Оценката на въздействието на предложението посочва, че удължаването на майчинството и засилването на правата на връщащите се от майчинство жени ще допринесат за осигуряване на равенство между жените и мъжете по отношение на възможностите на трудовия пазар и за балансирането между работата и семейния живот. Мисля, че предложените изменения ще са една малка стъпка към равноправието, като се има предвид, че работещите жени продължават да получават по - ниско заплащане и пенсии.

Смятам също, че не можем да си позволим да търсим занижаване на административната тежест за сметка на социалната справедливост. Не можем да си позволим да караме европейските жени да избират между работата и децата, особено на фона на застаряваща Европа.

Ето защо се надявам Директивата за отпуска по майчинство да бъде изменена в съответствие със стандартите, установени от Международната организация на труда към ООН.

 
  
MPphoto
 
 

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE), kirjallinen. Kuten niin monet kollegat tänään, myös minä vetoan sen puolesta, että äitiysvapaadirektiiviin löydetään neuvotteluratkaisu. Kyseessä on tärkeä direktiivi, jolla äitiysvapaan minimikestoa ja korvaustasoa parannettaisiin EU:ssa. Direktiivi olisi minimiharmonisointia eikä estäisi jäsenmaita säätämästä paremmasta äitiysvapaan tasosta. Lisäksi direktiivi on tärkeä sisämarkkinoiden kannalta. Se loisi tasa-arvoisempia kilpailuedellytyksiä eurooppalaiselle elinkeinoelämälle. Jo yhden prosentin nousu naisten työllisyysasteessa riittää kattamaan direktiivistä aiheutuvat kustannukset. Syntyvyys on korkeinta niissä Euroopan maissa, joissa hyvät perhevapaat ja lastenhoitopalvelut tasaavat lapsista aiheutuvaa rasitusta. Samoissa maissa naisten työllisyysaste on korkein. Korkean tulotason maissa suurempi syntyvyys parantaa talouskasvua. Direktiiviehdotuksessa vaaditaan, että äitiysvapaa on luettava työssäolojaksoksi eläkkeitä laskettaessa. Täten direktiivi kaventaisi naisten ja miesten tulokehityksen välistä kuilua.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabeth Köstinger (PPE), schriftlich. Die Kommission muss die sogenannte Mutterschutzrichtlinie endlich zurückziehen und damit ihrer Ankündigung zur Gewährleistung der Effizienz und Leistungsfähigkeit der europäischen Rechtsetzung auch Taten folgen lassen. Der Versuch, die Regelungen zum Mutterschutz europaweit zu vereinheitlichen, ist gescheitert. Abgesehen davon, dass familienrechtliche Belange immer noch besser in den Händen der Mitgliedstaaten aufgehoben sind, schaffen wir schon allein wegen der 28 unterschiedlichen Sozialversicherungssysteme keine faire Harmonisierung auf EU-Ebene. In der Debatte geht es allerdings nicht für oder gegen Mutterschutz, wie es die Grünen und Sozialisten gerne darstellen. Auf europäischer Ebene haben wird ja bereits Mindeststandards – und das ist auch gut so. Ich halte nur eine weitere Harmonisierung für den falschen Weg. Angleichung und Vereinheitlichung dürfen nicht immer der Weisheit letzter Schluss sein. Dadurch werden uns nur Gestaltungmöglichkeiten genommen – sozial-, wirtschafts- und familienpolitische Gestaltungsmöglichkeiten. Wir müssen nicht alles in ein europäisches Korsett verpacken.

 
  
MPphoto
 
 

  József Nagy (PPE), írásban. Négy gyermek apjaként is szólalok most fel. Meggyőződésem, hogy felelőtlenség lenne a szülési szabadság irányelvét egyszerűen veszni hagyni. A Parlament által korábban javasolt 20 hét, én úgy gondolom, abszolút reális a gyermek, az anya, a család, a munkahely és a társadalom szempontjából is. Ez az a csecsemő életében legfontosabb minimális idő, melyet az anyával kell töltenie, és amelyben az új taggal bővült család összeszokik egymással. Ugyanakkor mégsem olyan hosszú idő, hogy az anya kiesése a munkaerő-piacról valóban radikális következményekkel járna. Ráadásul ott a lehetőség a nőknek, hogy ha ezt az időt egyénileg mégis túl soknak tartanák, csak a kötelező hat hetet vegyék ki szülési szabadságnak. Amennyiben ezt a megoldást választaná valaki, őt olyan rendszerrel tudnánk segíteni, ahol a döntése miatt az államkasszában bennmaradó gyermekágyi segély összegét a bölcsőde vagy épp a gyerekfelügyelő költségeire fordíthatná. A Parlamentnek meg kell védenie, hogy ez az irányelv áldozatául essen a Bizottság szabályozásegyszerűsítési törekvéseinek.

 
  
MPphoto
 
 

  Claude Rolin (PPE), par écrit. Je souhaite ici insister sur l'importance de faciliter la conciliation entre vie privée et vie professionnelle, singulièrement pour les femmes enceintes et les jeunes mères. Et permettez d'y ajouter l'urgence. C'est pourquoi l'annonce du retrait par la Commission européenne de la directive relative à l'allongement du congé de maternité est regrettable.

Cette mesure de protection avait reçu l'assentiment du Parlement européen en 2010 et est aujourd'hui mise à mal par l'exécutif. Cette décision constitue ni plus ni moins une régression. Il faut rapidement relancer la discussion en donnant un nouvel élan au dialogue interinstitutionnel. C'est ce renouement du dialogue que j'appelle de mes vœux. Il est nécessaire d'actualiser les positions et de les faire converger pour qu'elles répondent au mieux aux réalités des différents États membres. En matière de protection sociale, dont le congé de maternité fait assurément partie, les avancées sont nécessaires et l'immobilisme n'est plus permis! Je prêterai une attention particulière à l'évolution de ce dossier. Je vous remercie pour votre attention.

 
  
MPphoto
 
 

  Yana Toom (ALDE), in writing. Similarly to numerous colleagues I would like to raise my deepest concerns regarding the deadlock in the Council regarding the Maternity Leave Directive. Proposed measures, such as 20 weeks of paid maternity leave and 2 weeks of paternity leave cannot be underestimated considering the deep demographic crisis experienced by quite a few EU Member States. Furthermore, measures to protect women who give birth to a baby and return to work are of ultimate importance in the context of protection of the rights of families and working mothers. Discrimination of parents raising minor children and discrimination due to family-related obligations are widespread in Europe. The situation around the Directive is especially notorious provided we are taking seriously our commitments of gender mainstreaming and gender equality. In a number of Members States, maternity leave with full pay has already proved its efficiency and triggered an increase in births and facilitated equal treatment and working resocialisation of mothers (and in some countries also fathers).

 
  
MPphoto
 
 

  Kathleen Van Brempt (S&D), schriftelijk. De moederschapsrustrichtlijn zit al sinds 2010 geblokkeerd in de Raad. Dat is onaanvaardbaar gezien de democratische meerderheid ervoor in het Parlement. Het is belangrijk dat moeders in de hele Unie beschermd worden bij zwangerschap. De richtlijn gaat immers over meer dan rust na de bevalling, ook ontslagbescherming, anti-discriminatiemaatregelen en gezondheidsaspecten zitten erin vervat. Het is wraakroepend dat de Raad er niet in slaagt een akkoord te bereiken en zich verschuilt achter valse argumenten als subsidiariteit terwijl de eigenlijke reden voor het getalm de vermeende kostprijs is. Daarmee is dit alweer een voorbeeld van een breder patroon waarin de Raad economische argumenten laat primeren op bescherming en rechten van werknemers. Ik roep de Raad op dit patroon te doorbreken en dringend werk te maken van de bescherming van de rechten van moeders (in spe). Dit zal bijdragen tot de gelijke kansen van mannen en vrouwen op de arbeidsmarkt.

Tot slot wil ik ook pleiten voor het recht op betaald vaderschapsverlof, meer zelfs, ik wil dit verplichten. Dit is de beste manier om te vermijden dat vaders onder druk gezet worden hun recht op vaderschapsverlof niet op te nemen en geeft de betrokkenheid van vaders bij hun pasgeboren kind, een boost.

 
Juridische mededeling