Acta literal de los debates

Miércoles 25 de mayo de 2016 - Bruselas

25. Intervenciones de un minuto sobre asuntos de importancia política

  Elnök asszony. – A következő napirendi pont a fontos politikai kérdésekkel kapcsolatos egyperces felszólalások (az eljárási szabályzat 163. cikke).

  Jiří Pospíšil (PPE). – Já chci upozornit zástupce Komise na nový francouzský zákon o uplatňování minimální mzdy a dalších sociálních pravidel na zaměstnance v dopravě nazývaný „Loi Macron“, který podle názoru mnohých v zásadě diskriminuje zahraniční dopravce a to tím, že jim ukládá celou řadu administrativních povinností. V konečném důsledku tak omezuje přístup na francouzský trh dopravních služeb. Myslím si, že by bylo správné, aby Komise zahájila přezkum tohoto francouzského zákona a zkoumala, zda je v souladu se základními Smlouvami, zvláště pak s článkem 56, který upravuje volný pohyb služeb. Ostatně Komise již takto činí u obdobného zákona, který platí v Německu, tzv. MiLoG, a myslím si, že je správné, aby i tento francouzský zákon začal být v této proceduře takto přezkoumáván.

  Tibor Szanyi (S&D). – Madam President, many Europeans believe that corruption seriously harms the economy and society. Another common thing in these reports before us is that they all point to public procurement as the field that is particularly prone to corruption in the EU countries. Hungary, where one can witness cronyism at its finest, is a perfect example to demonstrate this problem.

In this country, even the EU fund that was awarded to government agencies to fight corruption was misused. Let us take one egregious example from Hungary. The governor of the Hungarian National Bank created six foundations through which he funnelled almost EUR 1 billion to companies of family members and friends. The whole Orbán government, and even the chief prosecutor of Hungary, are involved in this criminal scheme. No wonder, then, that they will not be prosecuted in Hungary. Although the European Central Bank has expressed its concern, being concerned is not enough.

  Νότης Μαριάς ( ECR). – Κυρία Πρόεδρε, η σημερινή απόφαση του Εurogroup για την Ελλάδα επιβάλλει ένα νέο συμπληρωματικό μνημόνιο και σκληρή επιτήρηση αορίστου διαρκείας. Επιβάλλει φορολεηλασία των εισοδημάτων και της ακίνητης περιουσίας του ελληνικού λαού, πέρασμα στον έλεγχο της τρόικας των δημοσίων εσόδων, ξεπούλημα του ενεργειακού δυναμικού, ανάληψη της διοίκησης των τραπεζών από τους ξένους και ξεπούλημα των κόκκινων δανείων στα κοράκια. Επιβάλλει πρωτογενή πλεονάσματα από το 2018 ύψους 3,5% του ΑΕΠ, που θα πηγαίνουν για την ετήσια εξόφληση των χρεολυσίων.

Επιπλέον, αντί να επιστρέψουν στην Ελλάδα τα κέρδη της ΕΚΤ και των κεντρικών τραπεζών της ευρωζώνης από τα ελληνικά ομόλογα ύψους 10 δισ. ευρώ για το διάστημα 2014 - 2020, τελικά αυτά επιστρέφουν πίσω στις τσέπες του ESM, ενώ ποσό 19,5 δισ. ευρώ από το τρίτο δανειακό πακέτο θα δοθεί για την κάλυψη ενδεχόμενων απωλειών των δανειστών του πρώτου δανειακού πακέτου λόγω μείωσης επιτοκίων και επιμήκυνσης.

Ο ελληνικός λαός, όμως, δεν ανέχεται άλλο την εθνική ταπείνωση και την απώλεια της εθνικής κυριαρχίας. Για αυτό θα παλέψει ενωμένος για να πετάξει την τρόικα έξω απ την πατρίδα μας και να πάρει πίσω την Ελλάδα

  Yana Toom (ALDE). – Madam President, Estonia is the only EU country where remote internet voting is an additional voting channel for all elections. Other European countries do not use it, mostly for security reasons. We can vote in Estonia via the internet during the advance voting period when the election campaign is still under way, and it is possible to change the electronic vote without limitations.

At the last European elections i-votes made up 31% of all votes, and there was a considerable difference between the results of electronic and paper voting. Estonian politicians and international experts have raised numerous concerns regarding the i-voting system as such. Experts have presented numerous examples of how it is possible to change votes, compromise the secret ballot or even disrupt elections. E-democracy is becoming a part of our everyday life and therefore we need to revisit the practices of i-voting that provoke deep distrust in Estonian society. Elections should be fair both in practice and in the eyes of the people. Otherwise i-voting will compromise not only e-democracy but also democracy as such.

  Miguel Viegas (GUE/NGL). – Peter Praet, membro do Conselho Executivo do BCE, esteve recentemente em Portugal onde se desdobrou em declarações à comunicação social. Nestas, manifesta dúvidas sobre a política orçamental do atual Governo, eleito democraticamente no passado mês de outubro, e pede na prática a continuidade das políticas seguidas nos últimos quatro anos, cujo fracasso está neste momento claramente confirmado.

Mas vai mais longe: para além de questionar a redução do horário de trabalho para as 35 horas, advoga a necessidade de concentração do sistema bancário pela sua internacionalização. Chega inclusivamente a fazer ameaças veladas com a subida das taxas de juro, como se essas não fossem já completamente manipuladas pelo BCE. Estas declarações são intoleráveis e demonstram que o BCE excede há muito o seu mandato. O BCE está longe de ser hoje um banco central neutro ao serviço da economia. O BCE está hoje ao serviço dos grandes grupos financeiros, promove políticas neoliberais e passa por cima da vontade soberana dos Estados nacionais.

  Gerard Batten (EFDD). – Madam President, I have a message for my London constituents: Do not believe the opinion polls in the EU referendum campaign. I am getting quite a different picture when I am out campaigning. The overwhelming majority of people I speak to tell me they are voting to leave. They represent all sections of society and ethnic groups, but they are generally working people who have simply had enough of the European Union.

Last week, I spoke to a young Romanian woman whose been in Britain for just one year. She said she wished she could vote to leave. Her reason was because she could not get a school place for her young child. What does it mean when recent a EU migrant voices the same complaints as British citizens? Don’t listen to David Cameron’s increasingly ludicrous and scare tactics. I exhort my constituents to vote to set themselves free from the European Union on 23 June.

  Mario Borghezio (ENF). – Signora Presidente, onorevoli colleghi, il ricordo fatto oggi dal Presidente Schulz del nostro caro collega Marco Pannella è condivisibile solo in parte, ne ha fatto una specie di icona di questa Unione europea; ma chi lo ha conosciuto, e noi abbiamo conosciuto e apprezzato questo Jaurès dell'epoca contemporanea, non era certamente un ammiratore della deriva iperburocratica di questa Unione europea.

Era un uomo di libertà, che ha sempre difeso – e per questo io l'ho apprezzato – il diritto di tutti all'espressione politica, alla libertà di espressione, ed è questo il valore fondante del suo impegno politico, di un uomo "contro", che è stato tale, con coraggio, indipendenza e libertà anche su questi banchi, e per questo dobbiamo ricordarlo, senza trasformarlo, ricordarlo com'era: un uomo "contro", un uomo di libertà. Ciao Marco.

  Gilles Lebreton (ENF). – Madame la Présidente, ce soir, à près de 23 h 15, j'aimerais évoquer les élections présidentielles en Autriche. Le fait marquant de ces élections, c'est que le candidat souverainiste du FPÖ a obtenu presque 50 % des voix, ce qui est absolument extraordinaire par rapport au résultat qu'il avait auparavant.

Quelles sont les conséquences pour Schengen? À court terme, il n'y en aura évidemment aucune, puisque l'Union européenne est comme un autiste, elle ne veut rien voir, elle ne veut pas comprendre que les peuples s'inquiètent et elle va continuer à tenter de sauver Schengen, au prix, d'ailleurs, d'un accord absolument calamiteux avec la Turquie, qui va bientôt nous valoir de délivrer des visas à 78 millions de Turcs.

À moyen terme, toutefois, les choses vont changer, car l'Autriche a envoyé un formidable message d'espoir aux peuples. Dès 2017, le peuple français saura en tirer les conséquences et, dès 2018, le peuple autrichien reviendra à la charge lors des élections législatives. Plus généralement, les peuples européens sont inquiets, ils ne veulent plus de cette Union européenne et, pour eux, ces élections présidentielles autrichiennes sont un formidable signe d'espoir.

  Janusz Korwin-Mikke (NI). – Wielki polski polityk Stefan Kisielewski powiedział kiedyś: „to nie jest kryzys, to jest rezultat”. Otóż Europa jest pogrążona w permanentnym kryzysie i nie jest to przypadek tylko rezultat okupacji Europy przez twór biurokratyczny zwany Unią Europejską. Jest aż przykro patrzeć, ile tutaj zacnych ludzi siedzi, chce jak najlepiej, a efekty są takie, że tempo rozwoju spada, liczba dzieci spada. Europa przestaje się w ogóle rozwijać. Europa umiera. Tam, gdzie natura nie znosi próżni, tam zwalają się hordy ludzi chcących się osiedlić, tam, gdzie jest luka demograficzna. To jest wszystko wynik działania Unii Europejskiej, a właściwie ludzi o myśleniu typowym dla Unii Europejskiej. W związku z tym sądzę, że Unia Europejska musi być zniszczona.

  Tomáš Zdechovský (PPE). – Nebudu mluvit o problému zničení Evropské unie, ale budu mluvit o problému kontroly evropských projektů. Velmi často na půdě EP jako člen výboru CONT upozorňuji na to, že s mnohými evropskými projekty není zacházeno transparentně a že i v zemi, odkud pocházím, dochází ke korupci a k podvodům souvisejícím s evropskými projekty. Nicméně druhý extrém, který já vidím při objíždění ČR, je, že na jeden zkontrolovaný projekt přijdou tři nebo čtyři další kontroly, které hledají, zda v tom projektu nebyla chyba. Já osobně považuji tuto situaci za bezprecedentní a vyzývám EK, aby se opravdu zamyslela nad tím, zda je potřeba každý projekt čtyřikrát nebo pětkrát kontrolovat.

  Илияна Йотова (S&D). – Г-жо Председател, ще говоря тази вечер за регламента за визовата политика, който задължава Европейската комисия да въведе принципа на реципрочност за трети страни, които отказват да либерализират визовия режим за граждани на държави членки на Европейския съюз, в случая САЩ и Канада за български и румънски граждани.

Вместо делегиран акт, Комисията се задоволи да каже, че не е постигнат напредък и сметна въпроса за приключил. В същото време Европейската комисия е готова да направи компромис със страни като Турция за либерализация на визовия режим, без да са изпълнени всички критерии.

Европа е готова да вземе това решение под натиск, за да работи споразумението Европейски съюз – Турция за реадмисия на бежанци от гръцка към турска територия. Впрочем засега има повече ултиматуми от страна на Ердоган, отколкото реални резултати.

Поставя се основателният въпрос – в състояние ли е Европейската комисия да защити интереса на всички граждани на Европейския съюз или това е избирателна отговорност? В състояние ли е да не проявява двойни стандарти? Няма как да искаме доверие от нашите граждани, когато не изпълняваме собствените си закони.

  Marek Jurek (ECR). – Komisja Europejska kontynuuje swe działania przeciwko Polsce, przeciwko mojemu krajowi w sposób zupełnie otwarty, uzurpując sobie kompetencje Rady Europejskiej. Art. 7. mówi bardzo wyraźnie, że nasz Parlament, Komisja Europejska albo jedna trzecia rządów może zarzucić jakiemuś państwu odchodzenie od zasad Unii Europejskiej, ale tylko postawić zarzut. Sędzią tego zarzutu są rządy, jest mechanizm międzyrządowy, jest Rada Europejska. To, że Komisja Europejska brnie tak bardzo w negację naszych wolności, pokazuje, jak bardzo niezdolna jest do rządzenia. Otwiera konflikt za konfliktem. Nie wystarczył kryzys imigracyjny, nie wystarczył kryzys finansowy w strefie euro, nie wystarcza kryzys członkostwa brytyjskiego, bo taki charakter ma referendum w sprawie Brexit-u. Trzeba było atakować Węgry, dzisiaj trzeba atakować Polskę. Największą miarą zagrożenia dla naszej wolności jest to, że ci ludzie krytykę swojej polityki i krytykę swojej władzy uważają za krytykę Unii Europejskiej jako takiej.

  Ivan Jakovčić (ALDE). – Gospođo predsjednice, koristim ovu priliku da još jednom naglasim ozbiljan problem koji imamo na graničnom prijelazu Kaštel-Sečovlje između Republike Hrvatske i Republike Slovenije. Naime, ovaj granični prijelaz i cesta koja vodi od njega prema gradu Buje zaista su sramota i za Republiku Sloveniju i Republiku Hrvatsku. Kao istarski župan pokušao sam zainteresirati vlast u Ljubljani i Zagrebu da bi se taj problem napokon razriješio, međutim za to nema sluha ni interesa od vlasti u Zagrebu i Ljubljani.

Zato sam pripremio pismo koje ću sutra poslati povjerenici Bulc u uvjerenju da će ona senzibilizirati Ljubljanu i Zagreb da napokon urede granični prijelaz Kaštel-Sečovlje kako bismo mogli imati pravu vizit kartu kada netko dolazi u Hrvatsku odnosno Sloveniju.

  Matt Carthy (GUE/NGL). – Madam President, how many lobbyists does it take to persuade an MEP? Forty, apparently, because with 30 000 lobbyists in this city, there are 40 for every single Member of this Parliament. The European Commission is currently carrying out a consultation on whether a transparency register should be mandatory. Only in the European institutions would a non-mandatory transparency register be considered anything other than an oxymoron.

Seventy per cent of the 30 000 lobbyists represent corporate interests. Nine members of the last Commission are now corporate lobbyists, making sure that the revolving door remains well oiled. Industry representatives outnumber academics, consumer groups, and trade unions by four to one on commission expert groups, and 75% of all EU legislation shows visible progressions owing to corporate pressure. With these facts in mind, can we really be expected to believe that agreements such as TTIP, CETA and TISA are being negotiated in the interests of EU citizens?

  Σωτήριος Ζαριανόπουλος ( NI). – Κυρία Πρόεδρε, χθες το Εurogroup αξιολογώντας το τρίτο ελληνικό μνημόνιο επιβράβευσε, όπως και οι εκπρόσωποι του κεφαλαίου, την αντιλαϊκή βαρβαρότητα της κυβέρνησης ΣΥΡΙΖΑ - ΑΝΕΛ, συνεχιστή των μνημονίων Νέας Δημοκρατίας και ΠΑΣΟΚ. Αποκάλυψε τα κυβερνητικά ψέματα επιβεβαιώνοντας το Κομμουνιστικό Κόμμα Ελλάδας.

Ο κατήφορος δεν τελειώνει. Κάθε δόση δανείων ή ρύθμιση χρέους προϋποθέτει νέα σκληρότερα μέτρα. Μετά την ασφαλιστική κατεδάφιση, τη φορολαίλαπα, τις ιδιωτικοποιήσεις, τον αυτόματο κόφτη μισθών και συντάξεων ακολουθούν μέτρα για μαζικές απολύσεις, χτύπημα συλλογικών συμβάσεων του απεργιακού δικαιώματος. Σαν αυτά δηλαδή που πυροδοτούν λαϊκές κινητοποιήσεις σε χώρες χωρίς μνημόνια, τη Γαλλία, το Βέλγιο και αλλού, όπου το ΚΚΕ δηλώνει την αλληλεγγύη του.

Η έξοδος από την ύφεση, η ανάκαμψη των καπιταλιστικών κερδών που επιδιώκουν η Ευρωπαϊκή Ένωση και κεφάλαιο με επιδοτήσεις, φοροαπαλλαγές και προνόμια σε αυτό, δεν αφορούν τον λαό. Προϋποθέτουν σάρωμα των δικαιωμάτων του. Μόνο η οργανωμένη πάλη του λαού για ανασύνταξη του κινήματός του, η λαϊκή συμμαχία με κατεύθυνση ανατροπής της καπιταλιστικής βαρβαρότητας μπορεί να βάλει τέλος στον κατήφορο αυτό.

  Daniel Buda (PPE). – Doamnă președintă, fondurile europene alocate în cadrul politicilor de coeziune sunt menite să asigure creșterea nivelului de trai al cetățenilor din Uniunea Europeană. Procedurile stabilite la Bruxelles pentru absorbția acestora tind să fie tot mai mult simplificate, însă statele membre impun uneori bariere imposibil de trecut. În România, în cadrul Măsurii 7.2, care încurajează stoparea fenomenului de depopulare din mediul rural, au fost impuse limite pe care le apreciez inadmisibile cu privire la populația minimă pe care o unitate administrativ-teritorială trebuie să o aibă și anume două mii de locuitori. A fost ignorat, cu bună știință ori din incompetență, faptul că în România există sute de primării care au sub două mii de locuitori și care nu pot beneficia de fonduri europene pentru infrastructura minimală de apă curentă și canalizare.

Comisia Europeană trebuie să treacă într-o altă etapă, respectiv de a limita statele membre în a impune condiții suplimentare care, de cele mai multe ori, pun beneficiarii în imposibilitatea de a accesa aceste fonduri.

  Victor Negrescu (S&D). – Doamnă președintă, cetățenii europeni așteaptă de la Uniunea Europeană reguli și standarde care să îi protejeze. Un exemplu este criza cu care se confruntă România în domeniul sănătății, prin prisma faptului că al treilea cel mai mare producător de dezinfectanți din țară a diluat produsele vândute către 300 de spitale din România. Vorbim despre zeci de mii de posibile probleme medicale generate de această situație. Este extrem de îngrijorător, cu atât mai mult cu cât puteau fi evitate, dacă am fi avut o legislație adecvată și controale serioase în spitale. Criza cu care se confruntă România poate oricând apărea în oricare altă țară europeană, în absența unor măsuri ferme, aplicabile tuturor sistemelor medicale.

De aceea, solicit forurilor europene să elaboreze un set de reguli clare, aplicabile tuturor statelor membre pentru ca astfel de situații să nu mai fie posibile în niciun sistem sanitar european.

Cred că Uniunea Europeană trebuie să aibă mai multe competențe în domeniul sănătății pentru a putea finanța adecvat acest domeniu și a sprijini dezvoltarea unui sistem de sănătate de calitate în toate statele membre, inclusiv în țara mea, România.

  Maria Lidia Senra Rodríguez (GUE/NGL). – Señora Presidenta, el señor Juncker ha pedido un nuevo ajuste fiscal al futuro Gobierno español de más de 8 000 millones de euros y amenaza con una multa de 2 200 millones de euros, es decir, el equivalente al 0,2 % del PIB, después de las elecciones. El señor Rajoy, el Presidente en funciones, dice en público que no habrá nuevos recortes, pero en carta privada a la Comisión dice que habrá más ajustes después de las elecciones.

Estas declaraciones nos parecen una burla y un engaño a las personas que el próximo día 26 de junio estamos llamadas a votar en el Estado español. Los pueblos que conformamos la realidad plurinacional del Estado español exigimos que dejen de engañarnos, que no traten de condicionar nuestro voto haciéndonos creer que no hay más alternativas que el neoliberalismo y que respeten las decisiones que tomemos en el pequeño ejercicio de la democracia que suponen las urnas.

  Michaela Šojdrová (PPE). – V Evropském parlamentu často řešíme kritické situace v oblasti demokracie, bezpečnosti a lidských práv. Měli bychom zaznamenat také pozitivní změny. Mezi takové patří například to, že na Tchaj-wanu zvolili v demokratických volbách novou prezidentku a novou vládu Demokratické pokrokové strany, která v těchto dnech střídá dosud vládnoucí stranu Kuomintang. S delegací EP jsem se zúčastnila inaugurace, při které nová prezidentka Cchaj Jing-wen vyzvala k jednotě tchajwanského lidu a ke společnému dílu na reformách. Tchaj-wan má tak velkou šanci k dalšímu demokratickému a ekonomickému růstu a má zájem na spolupráci s EU i s jednotlivými členskými státy a této nabídky bychom měli využít. Druhou dobrou zprávou je, že jsme se dočkali propuštění Nadi Savčenkové. EP opakovaně vyzýval k jejímu propuštění, a proto máme velkou radost a vzkazujeme, že ji rádi uvidíme i zde v EP. Ukrajina a Evropa potřebují statečné lidi.

  Nicola Caputo (S&D). – Signora Presidente, onorevoli colleghi, ancora una volta eventi metereologici eccezionali devastano il territorio del Sud Italia, causando ingentissimi danni alle attività produttive.

Questa volta è toccato alla Puglia contare le conseguenze di una violentissima grandinata, che ha colpito l'area metropolitana di Bari e in particolare i comuni di Casamassima, San Michele, Conversano, Putignano, Turi, Rutignano e Castellana. Una coltre di ghiaccio di 20 centimetri ha coperto le colture con particolari conseguenze, soprattutto per il comparto cerasicolo. Danni si registrano anche agli uliveti e ai vigneti e, dalle prime stime, l'ondata di maltempo pare abbia causato danni per circa 100 milioni di euro.

Purtroppo, specie nell'area mediterranea, le forti precipitazioni e altri eventi climatici estremi stanno diventando sempre più frequenti. In queste ore si sta valutando la possibilità di chiedere il riconoscimento dello stato di calamità naturale e verificando la sussistenza delle condizioni per l'adozione del fondo di solidarietà europeo e di altre misure per le quali l'Europa, se chiamata, sono certo non farà mancare il proprio supporto.

  Stanislav Polčák (PPE). – Já bych si dovolil přimět orgány Evropské unie k pohledu na jeden problém, který se týká dopravního spojení, vodního kanálu Dunaj–Odra–Labe. V České republice je v této souvislosti už vedená určitá debata, tento problém a tento kanál se dotýká několika států, Česka, Rakouska, Polska, Německa a Slovenska. Pohledem na mapu všichni uznáme, že takovýto kanál zde má mít místo, protože při pohledu na mapu Evropské unie je to jisté bílé místo, které možná volá pro propojení. Já osobně jsem opatrný příznivce stavby tohoto kanálu. Ale chtěl bych požádat orgány Evropské unie, aby České republice a samozřejmě těm ostatním dotčeným členským státům EU sdělily, zdali o takovýto projekt a propojení mají i ony zájem, zdali vidí smysluplnost takového projektu. Myslím si, že by to úrovni debaty k této věci v ČR poměrně hodně prospělo.

  Elnök asszony. – A napirendi pont ezzel lezárul.