Zoznam 
 Predchádzajúci 
 Nasledujúci 
 Úplné znenie 
Postup : 2014/2248(INI)
Postup v rámci schôdze
Postup dokumentu : A8-0390/2016

Predkladané texty :

A8-0390/2016

Rozpravy :

PV 14/02/2017 - 3
CRE 14/02/2017 - 3

Hlasovanie :

PV 16/02/2017 - 6.6
Vysvetlenie hlasovaní

Prijaté texty :

P8_TA(2017)0048

Rozpravy
Štvrtok, 16. februára 2017 - Štrasburg Revidované vydanie

8.2. Možný vývoj a úpravy súčasnej inštitucionálnej štruktúry Európskej únie (A8-0390/2016 - Guy Verhofstadt)
Videozáznamy z vystúpení
 

Mündliche Erklärungen zur Abstimmung

 
  
MPphoto
 

  Monica Macovei (ECR). –Domnule președinte, cum arată viitorul Uniunii Europene ? Dacă proiectăm o Uniune cu două viteze, nu va arata bine, iar acest proiect asta propune: o Uniune cu două viteze.

De aceea am votat împotriva acestui raport.

Da, Uniunea a fost lovită de crize la care a răspuns greoi și ineficient, de multe ori prea târziu, dar soluția nu este o uniune a statelor din zona euro și răspunsul este numai o uniune a statelor membre unită.

Unde a dispărut principiul „unită în diversitate”? A rămas doar așa un slogan, nu mai este o realitate pentru noi?

Da, trebuie să ne reformăm, trebuie să reformăm instituțiile europene, trebuie să fie mai puține instituții, trebuie să avem grijă cum cheltuim banii, trebuie să fim mai transparenți, trebuie să fim mai cumpătați în cheltuieli.

Da, toate acestea sunt adevărate. Trebuie să avem un singur sediu, de asemenea, al Parlamentului European, dar, repet, nu o uniune cu două viteze.

 
  
MPphoto
 

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE). – Arvoisa puhemies, nämä kolme EU:n toimintaa koskevaa mietintöä lähtevät siitä, että toimiva unioni tarkoittaa yhteistä valtiovarainministeriä, yhteistä ulkoministeriä, kärkiehdokkaita, pienempää komissiota, yhteisvastuuta veloista ja yhteistä budjettia euroalueelle.

Kannatan eurooppalaista yhteistyötä, ja siinä tulee tapahtua muutoksia, mutta eivät rakenteet ratkaise nykyisiä ongelmia, ellei ole yhteistä tahtoa, ellei ole visiota, ellei ole suuntaa, ellei ole selkeitä suunnitelmia.

Kaikista näistä mietinnöistä puuttuvat esitykset. Ne eivät ratkaise niitä ongelmia, joita meillä on. Meiltä puuttuu työpaikkoja, meiltä puuttuu talouskasvua, eriarvoisuus sen sijaan kasvaa, on veropakoilua. Näissä ei ole mitään vastauksia näihin.

 
  
MPphoto
 

  Andrejs Mamikins (S&D). – Mr President, this week we had a serious debate in the European Parliament about the future of Europe. We discussed not only how to develop the European Union but also this issue: is there a future for the European Union? It is rather symbolic that this question has become topical after 60 years of existence of the common European project.

The European Union now is a big building under construction. The construction work is going very slowly. The inhabitants are not satisfied because the living conditions in an uncompleted building are not good. Some of them are trying to find a simple solution to stop the construction of the common building: they invite us to return to having separate national states. In my point of view, we cannot return to the past and national states only. We have to complete our building, and only then will we receive the full positive effect of it.

One of the main elements of this European building is common social policy. We need not only a common market, the free movement of capital and the workforce, but also the robust basis of common social standards in the EU.

 
  
MPphoto
 

  Jens Rohde (ALDE). – Hr. formand! Jeg stemte for Guy Verhofstadts betænkning. Det var ikke noget svært valg, for jeg er erklæret føderalist, men det var faktisk ikke derfor, jeg stemte for den. Det er i erkendelse af, at vi står med et Europa, som i forhold til at løse de store udfordringer, vi har i denne tid, i forhold til at løse den tryghedskrise, der er hos borgerne i Europa, er nødt til at erkende, at vores samarbejde på mange måder hviler på et dysfunktionelt grundlag, som skyldes en systemfejl. Derfor er der behov for, at nogle tør tænke nye tanker, og der er behov for, at regeringscheferne også erkender, at der er behov for ændringer i strukturen af vores samarbejde.

Men jeg vil dog anholde en enkelt ting, når jeg nu har sagt, at jeg har stemt for, og det er de elementer, som har med den politiske fordelingspolitik at gøre, de hører nemlig ikke hjemme sådan en betænkning. For eksempel har ”Financial Transaction Tax” jo intet med føderalisme at gøre. Det er et spørgsmål om socialisme eller liberalisme, og alle disse politiske ting skal der være plads til inden for en føderal union, og derfor burde det have været taget ud af betænkningen. Men ikke desto mindre en udmærket betænkning.

 
  
MPphoto
 

  Jiří Pospíšil (PPE). – Pane předsedající, já jsem zprávu pana Verhofstadta nepodpořil, osobně se domnívám, že je nutné bavit se o tom, jak řešit problémy Evropy, ale podle mého názoru odpovědí na současné problémy není další zrychlená integrace.

Domnívám se, že pokud bychom šli cestou, kterou navrhuje zpráva pana Verhofstadta, tak naopak kroky, které jsou zde obsaženy, povedou k tomu, že v některých členských státech budou narůstat nálady proti evropské integraci, a může se stát, že příklad brexitu mohou následovat i jiné země.

Já jsem proto proti zprávě hlasoval, právě proto, že bych se nerad dočkal dalšího rozpadu Evropské unie. Jsem příznivcem evropské integrace, ale návrh, který dneska byl schválen, je podle mě zcela utopistický, je slepou cestou a je velmi vzdálen reálným náladám občanů Evropské unie v jednotlivých členských státech. Takže já doufám, že nakonec skončí jen u této teoretické zprávy.

 
  
MPphoto
 

  Marek Jurek (ECR). – Panie Przewodniczący! Sprawozdanie Guya Verhofstadta to negacja Europy takiej, jaka ona jest. W tym sensie jest on zaprzeczeniem tej jedności europejskiej, na jaką się powołuje. Jeżeli chcemy naprawdę Europy solidarnej, powinniśmy się kierować krótką, prostą zasadą: tyle wspólnych kompetencji, instytucji, ile wspólnych wartości i interesów. Dzisiaj niestety Europa przeżywa głęboki kryzys moralny i nie jest wspólnotą wartości, natomiast na szczęście Europa pozostaje wspólnotą losu. Mamy wspólną historię, mamy wspólne instytucje i mamy poczucie potrzeby wspólnoty interesów. Jednak jeżeli na tej bazie mamy budować rzeczywistą solidarność europejską, to przede wszystkim ci, którzy o niej mówią, jeżeli naprawdę jej chcą, powinni zdobyć się na wzajemny szacunek i porzucić arogancję i federalistyczny fanatyzm.

 
  
MPphoto
 

  Michał Marusik (ENF). – Panie Przewodniczący! Głosowałem przeciwko z powodów zasadniczych. Realizujemy projekt, który jest sprzeczny z założeniami, a założenia były słuszne. Unia Europejska miała być jakimś forum porozumienia niepodległych i suwerennych państw dla zapewnienia pokojowego rozwoju Europy. Tymczasem realizujemy projekt zupełnie odmienny. Realizujemy projekt, który pozbawia państwa niepodległości i suwerenności, który gwałci tę suwerenność i niepodległość, narzucając jakieś uniwersalne dla wszystkich prawa i zasady. Gdyby takie prawa i zasady odpowiadały każdemu państwu, to już w każdym państwie od dawna by funkcjonowały. Jeżeli są różne rozwiązania prawne, bo różne są problemy poszczególnych państw, to należy to uszanować, więc należy uszanować intencje tej Unii i doprowadzić do pokojowego rozwoju niepodległych i suwerennych państw w Europie. Za takim projektem się opowiadam, dlatego głosowałem przeciwko.

 
  
MPphoto
 

  Igor Šoltes (Verts/ALE). – Mislim, da, čeprav je ta resolucija s tesno večino vseeno danes bila potrjena, je prav, da se začnemo pogovarjati tudi o prihodnosti Evropske unije v smislu redefiniranja institucij, ker to, kar imamo dandanes, se je pokazalo v času kriz, tako ekonomskih kot seveda migrantskih in kriz vrednot, kot organizacija, ki potrebuje prevetritev, potrebuje novo svežino in zato mislim, da je na mestu, da odpremo tudi teme, kakšna bo prihodnja vloga Evropskega parlamenta, posebej še v odnosu do Komisije na eni strani in pa v odnosu do Sveta.

Včasih se zdi od zunaj relativno nenavadno, da, seveda, lahko Svet pomembno vpliva na odločitve Parlamenta in tudi, ko Parlament izglasuje določene zakone, vedno, seveda, potrebuje še soglasje in privolitev Evropskega sveta.

In tu se postavlja še posebno vprašanje o vlogi nacionalnih parlamentov in o tem je treba spregovoriti.

 
  
MPphoto
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL). – Monsieur le Président, ce rapport, comme les deux autres, souffre du même mal: il prétend reconnaître la liberté des peuples, à condition que celle de l’argent soit protégée. C’est la doctrine de l’ordolibéralisme.

Je préfère vous dire que, même si vous mettez sans cesse en avant la nécessité d’une Europe de la guerre, rebaptisée «Europe de la défense», pour réunir les peuples européens, vous n’arriverez à rien aussi longtemps que vous ne voudrez pas de l’harmonisation sociale, aussi longtemps que vous ne voudrez pas de l’harmonisation fiscale, aussi longtemps que vous ne voudrez pas de l’indépendance à l’égard de l’OTAN.

Vous ne laissez qu’une seule perspective aux peuples qui, eux, veulent la paix, le progrès social et l’indépendance: qu’ils viennent à se dire «cette Europe-là, ou bien on la change, ou bien on la quitte». Ce qui est commencé, ce n’est pas le changement positif attendu, c’est que les gens commencent à quitter l’Europe.

Il est pitoyable que votre réponse au Brexit soit seulement l’Europe de la défense et la constitutionnalisation des droits de la finance.

 
  
MPphoto
 

  Jan Zahradil (ECR). – Pane předsedající, člověk už by opravdu skoro podlehl zoufalství, když vidí stále stejné lidi, jak poskytují stále stejně špatné odpovědi na klíčové otázky evropské integrace. Pan Verhofstadt, autor této zprávy, je jedním z nich. On stále sní o centralizovaném „eurostátu“, sní o tom, že se veškerá moc přesune do Bruselu, do institucí, jako je Evropský parlament, Evropská komise.

Bohužel, většina Evropského parlamentu, byť tedy naštěstí už je to slabá většina, na to pořád slyší. A to je přesně cesta opačným směrem, než bychom se měli vydat. My nepotřebujeme centralizovaný superstát, my potřebujeme pružnou, decentralizovanou, vícerychlostní Evropu a já bych se té Evropy více rychlostí opravdu nebál, protože to je jediné, co může vyvést architekturu Evropské unie ze slepé uličky.

Pro české voliče bych doporučil, aby si tu zprávu přečetli a aby si především přečetli, kdo z českých poslanců EP pro ni hlasoval. Já jsem to tedy rozhodně nebyl.

 
Právne oznámenie