Index 
 Précédent 
 Suivant 
 Texte intégral 
Procédure : 2017/2002(INI)
Cycle de vie en séance
Cycle relatif au document : A8-0276/2017

Textes déposés :

A8-0276/2017

Débats :

PV 14/09/2017 - 3
CRE 14/09/2017 - 3

Votes :

Explications de votes

Textes adoptés :

P8_TA(2017)0360

Débats
Jeudi 14 septembre 2017 - Strasbourg Edition révisée

3. Une nouvelle stratégie en matière de compétences pour l'Europe (débat)
Vidéo des interventions
PV
MPphoto
 

  Die Präsidentin. – Als erster Punkt der Tagesordnung folgt die Aussprache über den Bericht von Martina Dlabajová und Momchil Nekov im Namen des Ausschusses für Beschäftigung und soziale Angelegenheiten sowie des Ausschusses für Kultur und Bildung über eine neue europäische Agenda für Kompetenzen (2017/2002(INI)) (A8-0276/2017).

 
  
MPphoto
 

  Martina Dlabajová, zpravodajka. – Paní předsedající, pane komisaři, představení nové agendy dovedností loni v červnu jsme očekávali s napětím. Agenda se soustředí na jedno z nejvýznamnějších a nejdůležitějších aktuálních témat určujících naši budoucí prosperitu a konkurenceschopnost v Evropě. O toto klíčové téma a jeho prosazení mezi evropské priority se ve frakci Aliance liberálů a demokratů pro Evropu již dlouhodobě zasazujeme.

Hned v úvodu bych chtěla poděkovat svému kolegovi Momchilu Nekovovi, spoluzpravodaji zprávy za Výbor pro kulturu a vzdělávání. Právě v otázce nových dovedností, musím říci, že spolupráce mezi výbory byla naprosto zásadní. Stejně jako není možné mluvit o zaměstnanosti bez návaznosti na potřebné vzdělání, nemůžeme uvažovat ani o vzdělávání bez znalosti perspektiv a potřeb trhu práce. Děkuji všem kolegům za přínosnou spolupráci, podněty i výměny názorů. Zájem o naši zprávu mne upřímně těší a je dokladem toho, že otázka zaměstnanosti a budoucnosti pracovního uplatnění mladých v Evropě nám není lhostejná.

Žijeme v době exploze znalostí a nových technologií, ovšem znalosti a dovednosti, které se naučíme ve škole, právě proto velmi rychle zastarávají. Více než polovina z dvanácti milionů dlouhodobě nezaměstnaných nemá dostatečnou kvalifikaci a úroveň dovedností. Až 20 % Evropanů nemá odpovídající dovednosti ve čtení a psaní a dokonce 40 % Evropanů nemá žádné digitální znalosti. Na pracovním trhu proto představují zranitelnou skupinu.

Na druhé straně velmi kvalifikovaní mladí lidé vykonávají práci, která neodpovídá jejich dovednostem a ambicím, což je frustrující a demotivující. Paradoxem trhu práce je skutečnost, že zároveň má více než 40 % zaměstnavatelů velký problém najít absolventy s odpovídajícími dovednostmi a kvalifikací. Co je tady špatně, ptáte se asi jako já? Chyba je ve špatně nastaveném vzdělávacím systému, který nezvládá pružně reagovat na aktuální potřeby zaměstnavatelů. Hasit požár operativními opatřeními už nestačí. Musíme změnit celý systém. A musíme změnit způsob, jakým na problematiku evropského trhu práce nahlížíme.

Potřebujeme propojit vzdělávací systémy s aktuálními potřebami trhu práce a studentům poskytovat nejen teoretickou, ale i praktickou průpravu už v průběhu studia. Některé staré profese zanikají úplně a naopak díky technologickému vývoji vznikají profese zcela nové. Kdo tato místa obsadí, když školy nebudou na tyto změny připraveny?

Ve zprávě se proto zaměřujeme na několik priorit, které mají sladění vzdělávacích postupů s potřebami trhu práce napomoci. Jsem přesvědčena, že pro úspěšný přechod absolventa na pracovní trh je již při vzdělávání nutná spolupráce všech aktérů, včetně zaměstnavatelů a získávání praktických zkušeností, čili „učení se prací“. Právě tyto praktické zkušenosti a poznávání pracovního prostředí mohou být velmi užitečné při ucházení se o první pracovní pozici.

Podporujme rozvoj STEM dovedností, jejichž výuka musí jít ruku v ruce se začleňováním nových technologií do vzdělávání, rozvoj měkkých a manažerských dovedností a povzbuzujme v mladých podnikavost již od raného věku. Zároveň ale nezapomínejme na podporu řemeslných dovedností a společně pracujme na tom, aby bylo učňovské školství a technické vzdělávání pro mladé lidi atraktivnější.

Jednou z velkých výzev a zároveň velkou příležitostí je prudký rozvoj digitalizace. V horizontu deseti let bude 90 % všech pracovních míst potřebovat určitou úroveň digitálních dovedností a my se na to musíme připravit. I proto ve zprávě upozorňujeme na potřebu kvalitního celoživotního vzdělávání učitelů a zajištění silného pedagogického vedení. Jsem přesvědčena, že investice do profesního rozvoje učitelů a přilákání a motivace nových pedagogů je pro rozvoj dovedností klíčová. Pokud má naše ekonomika i nadále růst a zachovat svoji konkurenceschopnost, je přijetí výše zmíněných opatření nezbytným krokem.

 
  
MPphoto
 

  Момчил Неков, докладчик. – г-н Председател, най-напред бих искал да благодаря на съдокладчика г-жа Мартина Длабайова, както и на останалите докладчици в сянка за конструктивната работа и добрия дух на сътрудничество, който ни съпровождаше по време на преговорите и на дългата работа по консолидирането на окончателната версия на доклада на Европейския парламент.

Използвам случая за да подчертая удовлетворението си от това, че комисията по образование и култура работи на равни начала с комисията по заетост и социални въпроси. Резултатът от нашата съвместна дейност е текст, който взима под внимание не само текущите нужди на пазара на труда, а предлага един по-широк подход, който насочва вниманието и към образованието и неговото първостепенно значение в изграждането на компетентни и уверени личности, които притежават нужните умения да се справят с бъдещите предизвикателства.

Комуникацията на Комисията „Нова европейска програма за умения“ бе дълго очаквана и с право насочва вниманието върху необходимостта от обновяването на Европейските системи за образование и обучения в унисон с бързо променящия се икономически и социален контекст. При все това съм на мнение, че предложеният пакет от мерки, макар и доста амбициозен, се фокусира предимно върху настоящите нужди на пазара на труда, който в действителност е доста динамичен и нужните умения днес няма да бъдат нужните умения след 10 или след 20 години. Освен това основната роля на образователните системи е не само да подготвят кадри за бизнеса, а най-вече да допринасят за личностното израстване на хората, да ги превърнат в отговорни и ангажирани личности.

Смятам, че трябва да мислим отвъд правилните умения за заетост и да обърнем внимание на тези аспекти от образованието, които учат младите как да мислят критично, да бъдат креативни и да са способни да взимат информирани решения.

В този ред на мисли бих искал да обърна внимание на няколко ключови момента, които са в сърцевината на доклада на Европейския парламент. На първо място трябва да се засили социалното измерение на програмата за умения, което според мен напълно отсъства в самия доклад. Има консенсус по въпроса, че образованието спомага за социалното сближаване, борбата с неравенствата и бедността. Само че предложената от Комисията програма за умения не предлага дългосрочна визия, която да обхваща и участието в предучилищно образование. Борбата с ранното отпадане от училищната система за съжаление също не е застъпена. Като имаме предвид, че този модел на неравенства, който съществува още от ранните години на обучение, никак не е изненадващо, че днес в Европейския съюз имаме седемдесет милиона души, които не разполагат с базови умения за четене, писане и смятане. Единственият начин за преодоляване на този проблем е инвестирането в приобщаващо образование, което да отговаря на социалните предизвикателства и да осигурява равен достъп за всички.

В крайна сметка, ако искаме младите и талантливи хора да не напускат Европа, търсейки по-добро бъдеще и възможности за реализация извън граница, трябва да се погрижим да им създадем подходящи условия за развитие у нас. Искам да Ви дам един пример от моята държава. Между 1992 година и 2015 година три милиона българи са напуснали родината си, а за една страна със седем милионно население това е огромна цифра. Сред тях са основно инженери, АЙ-ТИ специалисти, доктори, медицински сестри и учители. Смятам, че трябва да си направи съответните изводи.

На второ място, ако очакваме някаква положителна промяна в социален и икономически план, трябва най-напред да променим манталитета си. Днес работодателите не търсят толкова дипломи за висше образование. Те имат нужда от амбициозни хора, притежаващи широк набор от хоризонтални умения като работа в екип, самоувереност, лидерски качества и предприемачески дух. Истината е, че придобиваме най-разнородни умения извън официалната образователна система.

В тази връзка, не на последно място споделям визията на Комисията, според която трябва да се увеличи привлекателността на професионалното образование.

В заключение искам да кажа, че ще очаквам Европейската комисия да вземе предвид отправените от Парламента препоръки.

 
  
MPphoto
 

  Miguel Arias Cañete, Member of the Commission. – Madam President, I would like to thank the Committee on Employment and Social Affairs (EMPL) and the Committee on Culture and Education (CULT) and, in particular, the co-rapporteurs, Ms Dlabajová and Mr Nekov, for this comprehensive report.

We launched the New Skills Agenda in June 2016. Since then, we have delivered on nine of its ten key actions, including the Upskilling Pathways Recommendation and the European Qualifications Framework. Parliament has adopted its position on the Europass Decision, and the Council is making good progress. Discussions have also started on the Commission proposal on graduate tracking.

We have launched the Digital and Skills and Job Coalition, the skills profile tool for third—country nationals and the blueprint for sectoral cooperation on skills. And soon we will present the results of the public consultation on the review of the European Framework of key competences that we organised this year.

Your report clearly shows that we are going in the right direction. Together, we should keep up the political momentum. We agree with you that, in a fast—changing, global economy, ‘the skills and know-how of our societies are the sole basis for prosperity and for safeguarding our social achievements’. This is why the first principle of the European Pillar of Social Rights states that everyone has the right to quality and inclusive education, training and life-long learning.

Your report rightly emphasises the connection between education and employment, and the need to promote cooperation among stakeholders. This is at the very heart of the Skills Agenda. Together, we must break the silos.

Your decision for a joint report of the EMPL and CULT committees underscores the cross-cutting nature of the skills agenda. This joined-up approach, working across ministries, extends to national skill strategies, which we are supporting in cooperation with the OECD.

Skills are acquired early in life and must be constantly updated. Unfortunately, 70 million Europeans currently do not master the most basic skills. Our Upskilling Pathways Recommendation will make a tangible difference for them.

We share your view on the importance of non-formal and informal learning. Member States have committed to putting in place arrangements for validation of these skills by 2018. Work-based learning deserves particular attention. In October, the Commission will present a Council Recommendation on a Framework for Quality and Effective Apprenticeships. Together with the new Erasmus Pro for cross—border apprenticeships, this will boost quality opportunities for young people.

Digitisation and globalisation are transforming the way we live and work, reshaping the range of skills needed in our society and in the labour market. While we cannot exactly predict the skills of tomorrow, digital and entrepreneurial skills will certainly be important. Already today, 90% of jobs require digital skills. Through our Digital Skills and Jobs Coalition, seven million Europeans were trained in less than a year. In 2018, the Commission will launch the ‘Digital Opportunity’ scheme, a pilot project giving graduates in all disciplines hands-on experience through cross-border internships in the digital area.

Moreover, together with stakeholders, we have developed tools to improve citizens’ skills: the Digital Competence Framework and the Entrepreneurship Competence Framework. And to show what skills are most needed and where, from next year we will publish data on skills needs and trends using big data analysis.

The success of the Skills Agenda depends on our joint commitment and efforts. Indeed, the responsibility for education and training lies with Member States. We trust that, with your support, they will adapt and shape the Skills Agenda to meet labour market needs and fulfil citizens’ aspirations.

 
  
MPphoto
 

  Maria Grapini, Raportoare pentru aviz Comisia pentru piața internă și protecția consumatorilor. – Doamnă președintă, în calitate de raportor pentru aviz din partea comisiei IMCO, am ținut neapărat cu colegii mei să subliniem câteva lucruri importante.

În primul rând, vreau să felicit Comisia pentru că a adoptat în 2016 o Nouă agendă pentru competențe în Europa. Este absolut necesar să vedem ce putem să facem cu resursa umană și noi, comisia IMCO, sigur, care ne ocupăm de piața internă, suntem siguri și convinși că, pentru a asigura o creștere durabilă, coeziune socială și crearea de noi locuri de muncă, precum și pentru a promova inovarea și antreprenoriatul, în special pentru IMM-uri și sectorul artizanatului, este esențial să se elimine lacunele în materie de competențe, să se soluționeze problema necorelării competențelor și să se promoveze oportunitățile de mobilitate socială.

Și domnul comisar a arătat, și noi susținem că, sigur, statele membre au o obligație: sistemul de informare a pieței interne trebuie să funcționeze eficient și să contribuie la îmbunătățirea schimbului de date și la consolidarea cooperării administrative. Subliniez, de asemenea, necesitatea de a ține cont de nevoile reale ale pieței și de a lua măsuri pentru dezvoltarea competențelor.

 
  
MPphoto
 

  Michaela Šojdrová, on behalf of the PPE Group. – Madam President, our report should help with implementation of the 10 measures of the new skills agenda in order to strengthen human capital, employability and competitiveness. Our approach respects the key role of the Member States and the real possibilities and competences of the EU.

Skills are key to the future competitiveness of our economy. We have to address the problem of around 17 million European adults who lack basic skills. We point out that our priority should be to strengthen our human resources, not only for better employability but also for the personal development and success of Europeans as individual human beings. For better skills, we need better teachers. This is essential and I am glad that the report puts much emphasis on their role and their better conditions. I think this is crucial. We highlight the need to develop the skills that are necessary on the labour market.

I would like to thank both my co-rapporteurs for their constructive spirit.

 
  
MPphoto
 

  Jana Žitňanská, za skupinu ECR – Vážený pán komisár, ctení kolegovia, je mi potešením, keď sa poslanci tohto parlamentu pri svojej práci pozerajú smerom do budúcnosti. Tá je totiž závislá od schopností, zručností a znalostí, ktorými budú občania v našich krajinách disponovať.

Moji kolegovia v priebehu tejto rozpravy spomenuli a určite ešte spomenú viaceré pozitívne body tejto správy. Pre mňa je takýmto pozitívom jednoznačne to, že pri pohľade do budúcnosti nezabúdame ani na našich najzraniteľnejších občanov. Zo správy jasne vyplýva, že napríklad ľudia so zdravotným postihnutím musia byť súčasťou zmeny, súčasťou odbornej prípravy, neformálneho vzdelávania, súčasťou dôležitých digitálnych zmien, ktoré nás čakajú. Nové zručnosti a možnosti ich získavania sa však nesmú týkať výlučne len mladých ľudí, ale každého občana. Svoju šancu by mali dosť aj naši seniori, aj ľudia s veľmi nízkou kvalifikáciou.

Vieme, že takýto prístup pri uvažovaní o budúcnosti nie je samozrejmosťou, a je to pre mňa dôvod prečo hlasovať za túto správu.

 
  
MPphoto
 

  Νικόλαος Χουντής, εξ ονόματος της ομάδας GUE/NGL. – Κυρία Πρόεδρε, αγαπητοί συνάδελφοι, αναμφισβήτητα οι δεξιότητες των εργαζομένων πρέπει να βελτιώνονται και να επικαιροποιούνται για να μπορούν να ανταποκριθούν στη μεταβαλλόμενη πραγματικότητα του αιώνα μας. Παράλληλα, όμως, πρέπει να διασφαλίζονται και να βελτιώνονται και τα εργασιακά τους δικαιώματα. Η νέα ατζέντα δεξιοτήτων της Επιτροπής με τη νεοφιλελεύθερη αντίληψη που τη διατρέχει αποτυγχάνει και στα δύο. Βάζει στο επίκεντρο την κερδοφορία και την ανταγωνιστικότητα των επιχειρήσεων και όχι τις πραγματικές ανάγκες της κοινωνίας και των εργαζομένων. Μεταφέρει το βάρος από την ολιστική μορφή στις απλές και σκόρπιες δεξιότητες με βάση τις επιταγές της αγοράς και μόνο. Μετατρέπει τις σπουδές σε εκπαιδευτικά προϊόντα και προτάσσει την εμπορευματοποίηση και ιδιωτικοποίηση της εκπαίδευσης. Απορρυθμίζει περαιτέρω τις εργασιακές σχέσεις και προωθεί ελαστικές μορφές επισφαλούς εργασίας υπό το περιτύλιγμα της κατάρτισης. Ισχυρίζεται προσχηματικά ότι για τα τεράστια ποσοστά ανεργίας και το φαινόμενο της διαρροής εγκεφάλων που ταλαιπωρεί τις χώρες του Νότου δεν ευθύνονται οι εφαρμοζόμενες πολιτικές αλλά το μη σωστά καταρτισμένο και εκπαιδευμένο εργατικό δυναμικό. Έτσι με αυτή τη δέσμη οδηγούμαστε στην αποδιάρθρωση, την υποβάθμιση, τον κατακερματισμό και των εργασιακών σχέσεων και της εκπαίδευσης στην Ευρώπη.

 
  
MPphoto
 

  Jill Evans, on behalf of the Verts/ALE Group. – Madam President, I would like to thank the rapporteurs. There are some excellent points in this report, such as the key role of non—formal and informal learning, quality frameworks for apprenticeships and internships, and the inclusion of social partners and civil society. Upgrading education and training is a crucial issue in my constituency in Wales, as it is across the EU. And given the recognition that the labour market is dynamic and future skills needs have to be considered, we believe the report could be strengthened by clear reference to the huge innovation and employment potential of renewable energy sources and green technologies and the skills required for those. There’s also a need for a reference to upskilling in relation to migrants, consistent with the action plan on the integration of third—country nationals. So I would ask colleagues to support the amendments that we have put forward.

 
  
MPphoto
 

  Isabella Adinolfi, a nome del gruppo EFDD. – Signora Presidente, onorevoli colleghi, signor Commissario, il tema è di cruciale importanza, soprattutto se si pensa ai dati della disoccupazione e della disoccupazione giovanile in particolare, dati che non riescono a rendere appieno il dramma vissuto da milioni di persone, soprattutto dell'Europa del Sud, che portano ancora addosso i segni di una perdurante crisi economica.

Ciò che dobbiamo insegnare non può ridursi al solo insegnamento delle competenze richieste dalle esigenze del mercato del lavoro. Se così fosse, infatti, snatureremmo il ruolo cruciale dell'insegnamento, che è più ampio e che deve formare i cittadini del domani, fornendo sì competenze tecniche ma anche e soprattutto competenze civiche, analitiche e il necessario spirito critico.

Ricordo infatti a tutti che l'analfabetismo funzionale è un problema europeo e in particolare di alcuni Stati: in Italia, ad esempio, si è calcolato che esiste un 28% di analfabeti funzionali. Credo così che problemi come le fake news e il cyberbullismo si possono risolvere soltanto tramite l'educazione e l'istruzione.

Voglio inoltre sottolineare come sia fondamentale il ruolo degli insegnanti che non possono essere precari ma, anzi, vanno tutelati e il loro ruolo valorizzato al meglio. Servono investimenti in questo senso, senza dimenticare, inoltre, il fenomeno della fuga dei cervelli.

Allora mi chiedo: quali soluzioni pensa di approntare l'Unione europea per fermare questo fenomeno che ancora una volta sembra colpire in modo più significativo i paesi del Sud dell'Europa? Molto resta ancora da fare e questa reazione mette a fuoco soltanto alcuni dei problemi. Per questo dobbiamo impegnarci di più e continuare a lavorare.

 
  
MPphoto
 

  Mara Bizzotto, a nome del gruppo ENF. – Signora Presidente, onorevoli colleghi, la nuova agenda per le competenze per l'Europa, in discussione oggi, contiene sicuramente punti positivi, ma anche punti negativi. Per esempio, come è già successo in quest'Aula, trovo inaccettabile che si faccia passare l'idea che gli immigrati clandestini siano risorse.

Vi faccio due semplici domande: quale valore aggiunto hanno portato 100 000 clandestini sbarcati quest'anno in Italia? Il mezzo milione di clandestini arrivati in Italia negli ultimi tre anni che cosa ha portato di positivo nel nostro paese? Ve la do io la risposta: niente, zero! Anzi, sono aumentate le violenze, le aggressioni e il degrado nelle nostre città.

Gli italiani sono stufi dei danni provocati da queste finte risorse. Le risorse di cui ha bisogno l'Italia non vengono dai barconi carichi di clandestini che partono dalla Libia. Le vere risorse del mio paese sono i giovani, le famiglie, i cittadini che lavorano e che vogliono un futuro sereno e senza immigrazione di massa. È sui nostri giovani che questa Europa deve investire, non sui clandestini.

(L'oratrice rifiuta una domanda "cartellino blu" di Silvia Costa)

 
  
MPphoto
 

  Emilian Pavel, în numele grupului S&D. – Doamnă președintă, acest raport a fost unul dintre cele la care am lucrat cu cel mai mare drag, deoarece abordează teme pe care le consider cu adevărat esențiale pentru viitorul nostru european: educația și dezvoltarea cetățenilor. Înainte de toate celelalte priorități ardente ale Uniunii noastre, nu cred că e posibil să vorbim de o reală dezvoltare fără să avem un sistem de educație și pregătire care să le ofere europenilor o adevărată șansă la un viitor mai bun. Noua agendă pentru competențe în Europa nu cred că aduce nici un element șocant de nou. Acest raport etalează o serie de principii și acțiuni simple. Acestea, însă, pot avea un impact extrem de mare dacă sunt implementate cu seriozitate și angajament de fiecare stat membru. Educația și formarea profesională sunt, bineînțeles, competențe exclusive ale fiecărui stat membru, însă cred că putem accepta cu toții că avem enorm de multe puncte în comun.

Nu cred că mai avem vreo scuză pentru a nu investi într-o educație favorabilă incluziunii, care să răspundă provocărilor sociale și economice, care să asigure acces și oportunități egale pentru toți, indiferent de vârstă. Consider că fiecărui european trebuie să i se respecte dreptul de a obține competențe fundamentale pentru secolul al XXI-lea pe întreg parcursul vieții. Rog statele membre să se concentreze în programele lor de formare profesională și de învățământ atât pe competențele care contribuie la inserția profesională, precum cele de bază, ca alfabetizarea și competențele numerice, cât și pe alfabetizarea digitală și pe competențele care sunt relevante pentru societate într-un mod mai general. Acestea ar fi competențele transversale, transferabile sau non-tehnice ca, de exemplu, capacitatea de a conduce, competențele sociale și interculturale, educația managerială și antreprenorială. Mai mult, rog statele membre să pună în aplicare măsuri concrete pentru a facilita tranziția tinerilor de la educație la muncă, prin asigurarea unor stagii și ucenicii de calitate și bine plătite și care să le asigure tinerilor un set de drepturi sociale și economice.

Consider că avem o agendă excelentă pentru competențe în Europa. Întrebarea mea este: ce vom face cu ea?

 
  
MPphoto
 

  Ελευθέριος Συναδινός (NI). – Κυρία Πρόεδρε, τα ευρωπαϊκά συστήματα εκπαιδεύσεως και καταρτίσεως οφείλουν να προσαρμόζονται στο ταχέως μεταβαλλόμενο οικονομικό, τεχνολογικό και κοινωνικό περιβάλλον ώστε να ανταποκρίνονται στις πραγματικές ανάγκες των πολιτών και τις εθνικές προτεραιότητες. Η εκπαίδευση και η δια βίου μάθηση καλούνται να αντιμετωπίσουν προκλήσεις όπως η υψηλή εξειδίκευση, το ψηφιακό περιβάλλον, οι ιδιαιτερότητες των ατόμων με ειδικές ανάγκες, η φτώχεια και η ανεργία. Ένα πλέγμα εκπαιδευτικών συστημάτων και μεθόδων δίχως στρατηγικό υπόβαθρο και ηθικές αρχές οδηγεί στην καταστροφή. Η ανάπτυξη ικανοτήτων και η μεγιστοποίηση των δυνατοτήτων των πολιτών πρέπει να υλοποιούνται ταυτόχρονα με την καλλιέργεια του ήθους και της αρετής. Σε αντίθετη περίπτωση, ενέχει ο κίνδυνος η αποκτηθείσα γνώση να κατευθύνεται σε αντικοινωνικές ή παράνομες ακόμα και ακραίες δραστηριότητες. Η αγάπη προς την πατρίδα, την οικογένεια και τον χριστιανισμό, ιδιαίτερα για την Ελλάδα, είναι πάνω και πέρα από όποιες λοιπές δεξιότητες και σε αυτά πρέπει να επικεντρωθεί το εν λόγω θεματολόγιο αν θέλουμε να μορφώσουμε τους ευρωπαίους πολίτες και όχι να τους προσαρμόσουμε παθητικά στη σημερινή εποχή.

 
  
 

Catch-the-eye-Verfahren

 
  
MPphoto
 

  Bogdan Brunon Wenta (PPE). – Pani Przewodnicząca! Panie Komisarzu! Przede wszystkim dziękuję sprawozdawcom za pracę nad tym sprawozdaniem. Uważam, że dalsze rozwijanie systemów edukacyjnych i szkoleń w Unii Europejskiej jest niezwykle istotne, szczególnie w kontekście dynamicznych zmian i ewolucji technologicznej. Koledzy mówili już, jak wiele milionów Europejczyków – co zresztą potwierdzają dane OECD – ma znaczne problemy z podstawowymi umiejętnościami, jakimi są czytanie, pisanie i liczenie. Z tego powodu rozwiązanie tej kwestii powinno zostać potraktowane absolutnie priorytetowo. Istotne jest stworzenie ogólnoeuropejskiego narzędzia prognozowania umiejętności, które pozwoli młodym ludziom rozwijać się, a także wskaże kompetencje, które okażą się przydatne w przyszłości.

Zdolność poruszania się w świecie medialnym, cyfrowym oraz umiejętność krytycznego myślenia są dzisiaj atrybutami niezbędnymi do adaptacji we współczesnym miejscu pracy. Zatem uczenie przedsiębiorczości i kreatywności powinno być wspierane od najmłodszych lat. Wiemy, jak ważne jest dziś umiejętne korzystanie z narzędzi cyfrowych, dlatego zniwelowanie braków technologicznych w systemie edukacji oraz utrzymanie finansowania rozwoju edukacji w Europie powinny być sprawą najwyższej wagi.

 
  
MPphoto
 

  Silvia Costa (S&D). – Signora Presidente, onorevoli colleghi, anche in sua assenza, rispondo subito a ciò che di gravissimo ha detto prima l'on. Bizzotto, ricordando che forse non sa che, per esempio, nel nostro paese la metà delle donne immigrate hanno una laurea o un diploma. Ma capisco che non è molto interessata al tema e li chiama tutti clandestini.

Vorrei dire, come già presidente della commissione per la cultura e l'istruzione e ora coordinatrice del gruppo S&D, che sono molto felice della buona collaborazione che si è avviata in questa legislatura fra la commissione per la cultura e l'istruzione e la commissione per l'occupazione e gli affari sociali, capendo che la sfida, come dimostra l'agenda per le nuove competenze europee, è una sfida trasversale che dobbiamo affrontare insieme, anche attraverso le dieci azioni proposte dall'agenda.

Ritengo che questo sia molto importante anche per le raccomandazioni più significative che si possono fare agli Stati membri per accelerare i processi di inclusione delle competenze informali, per parlare in particolare delle competenze digitali applicate a tutti i livelli di istruzione.

Però vorrei dire che, proprio per la grande obsolescenza del mercato del lavoro e delle competenze attuali, serve una grande istruzione alta di base, insieme all'incrocio con le competenze specifiche e, quindi, unire conoscenza, competenze e abilità. Se c'è uno squilibrio fra questi elementi, non abbiamo capito la sfida del futuro.

 
  
MPphoto
 

  Ruža Tomašić (ECR). – Gospođo predsjednice, u modernom svijetu u kojem stari poslovi za niže kvalificirane radnike ubrzano nestaju cjeloživotno je obrazovanje nužnost. Drago mi je da izvjestitelji uviđaju kako su obrazovanje i osposobljavanje u nadležnosti država članica, ali se slažem da nam prekogranična suradnja može biti vrlo dragocjena.

Budući da dolazim iz Hrvatske, u kojoj se lome koplja oko reforme kurikuluma, a koja pravu obrazovnu reformu nije provela desetljećima, uvjerena sam da nam upravo u ovom trenutku iskustva naših partnera mogu biti od velike pomoći.

Izvješće opravdano naglašava važnost učitelja, trenera, mentora i ostalih edukatora jer su oni temelj svake reforme. Na žalost, često im se ne odaje priznanje kakvo zaslužuju i ne ulaže dovoljno u njih, a time se i djeci uskraćuje mogućnost kvalitetnog obrazovanja. Želimo li da naša djeca budu spremna za budućnost, moramo više uložiti u one koji im prenose znanja i vještine.

 
  
MPphoto
 

  Ilhan Kyuchyuk (ALDE). – Madam President, I would like to congratulate my colleagues, Ms Dlabajová and Mr Nekov, for their great work. Our world is changing fast. Education should be the means to empower children and adults alike to become active participants in the transformation of their societies. Learning should focus on the values, attitudes and behaviours which enable individuals to live together in a world of technology, characterised by diversity and pluralism. But at the same time, it should develop the skills demanded by our moral, globalised and digital economy. The new skills agenda was highly needed in order to overcome the security issues existing in the EU. Furthermore, we still need to make qualification systems in Europe comparable, with a focus on qualification levels and learning outcomes. I welcome the support for modernisation on that and adult education. Member States’ private and public companies and institutions should invest more resources.

 
  
MPphoto
 

  Agnieszka Kozłowska-Rajewicz (PPE). – Pani Przewodnicząca! Szanowni Państwo! Dzisiaj rozmawiamy tutaj dużo o rynku pracy, ale chciałabym podkreślić, że w mojej opinii nie możemy kształtować i postrzegać systemu edukacji jako systemu usługowego na rzecz rynku pracy. Powinno być i jest wręcz odwrotnie: to, co robimy w systemach edukacji, skutkuje sprawiedliwym – lepszym albo gorszym – rynkiem pracy. To jest moja pierwsza uwaga. A druga: z powodu, że to właśnie edukacja kształtuje rynek pracy, tak ważne są umiejętności przekrojowe, miękkie i kluczowe, których temat poruszono w programie New Skills Agenda for Europe. Bardzo dobrze, że tak się stało. Bardzo się cieszę, że nastąpi przegląd umiejętności kluczowych, bo istotne jest, żeby rynek pracy odpowiednio budować. Chciałabym powiedzieć, że program ten postrzegam jako interwencyjny. Mamy potężny problem w Europie, jeżeli chodzi o umiejętności: 40 % pracodawców nie może znaleźć pracowników z właściwymi umiejętnościami. Ponad 20 % (a czasami więcej) osób ma problemy z czytaniem, pisaniem, rozumieniem czyli z podstawowymi umiejętnościami. Mamy 2 miliony wakatów i 25 milionów bezrobotnych, musimy więc interweniować i program ten jest ku temu właściwą drogą.

 
  
MPphoto
 

  Nicola Caputo (S&D). – Signora Presidente, onorevoli colleghi, la Carta dei diritti fondamentali dell'Unione europea sancisce il diritto di accesso alla formazione e all'apprendimento per tutti. Formazione e apprendimento, però, devono anche tradursi successivamente in qualcosa di concreto, cioè in un lavoro all'altezza delle aspettative.

Oltre il 30% dei giovani altamente qualificati occupa posti di lavoro che non corrispondono alle proprie competenze e aspirazioni. Allo stesso tempo, il 40 % dei datori di lavoro europei segnala di non riuscire a trovare persone con competenze sufficienti per crescere e innovare. Questo è il segnale di un vero e proprio cortocircuito tra domanda e offerta: spesso i giovani più qualificati si trovano a dover fare affidamento esclusivamente sulle risorse familiari.

Se l'Europa vuole costruirsi un futuro, deve iniziare da qui, dal rafforzamento dei collegamenti tra istruzione e occupazione, con un approccio più flessibile, individuale e personalizzato, coinvolgendo tutti gli attori del mercato del lavoro nella definizione di competenze spendibili e nel collegamento tra questi due mondi.

 
  
MPphoto
 

  Νότης Μαριάς (ECR). – Κυρία Πρόεδρε, η ανεργία η οποία πλήττει την Ευρωπαϊκή Ένωση καθώς και η απορρύθμιση των σχέσεων εργασίας και η μείωση των μισθών όλα αυτά θα αντιμετωπιστούν αλλάζοντας τις πολιτικές. Διότι η πολιτική της λιτότητας και της βίαιης δημοσιονομικής προσαρμογής ήταν αυτή που έχει δημιουργήσει τα τεράστια προβλήματα. Στη μείωση των μισθών συντελεί βεβαίως και η δημιουργία ενός «εφεδρικού στρατού» ο οποίος είναι οι πρόσφυγες και οι παράνομοι μετανάστες, οι οποίοι ερχόμενοι βεβαίως εργάζονται οι περισσότεροι από αυτούς παράνομα και έτσι μειώνονται οι αποδοχές. Από κει και πέρα βεβαίως δεν μπορεί να αμφισβητήσει κανείς τον σημαντικό ρόλο που μπορεί να παίξει η εκπαίδευση και η κατάρτιση για την αντιμετώπιση της φτώχειας και του κοινωνικού αποκλεισμού. Τον κυριότερο ρόλο βεβαίως πρέπει να παίξουν τα κράτη μέλη αλλά για να γίνει αυτό χρειάζονται κονδύλια και τα κονδύλια αυτά μπορεί να τα δώσει η Ευρωπαϊκή Ένωση. Ταυτόχρονα, με τη μόρφωση μπορούμε να συμβάλλουμε στη δημιουργία μιας δημοκρατικής κοινωνίας αλλά πρέπει να υπάρχουν ισότιμες ευκαιρίες για πρόσβαση όλων όσοι έχουν ανάγκη στην εκπαίδευση.

 
  
MPphoto
 

  Γεώργιος Επιτήδειος (NI). – Κυρία Πρόεδρε, οι θέσεις που αναπτύχθηκαν σχετικά με την ανάγκη να αποκτήσουν οι νέοι της Ευρώπης δεξιότητες ούτως ώστε να ανταποκρίνονται στις απαιτήσεις της εργασίας είναι σωστές. Το πρόβλημα είναι ότι η θεωρία απέχει πολύ από την πράξη. Εκείνο το οποίο συμβαίνει είναι ότι, πράγματι η Ευρωπαϊκή Ένωση χορηγεί ορισμένα κονδύλια, γίνονται κάποιες εκπαιδεύσεις και στο σημείο αυτό σταματά κάθε εξέλιξη. Οι νέοι της Ευρώπης έχουν ανάγκη να βρουν εργασία. Δυστυχώς αυτό δεν γίνεται ή δεν γίνεται εύκολα. Για τον λόγο αυτό γίνονται αντικείμενο εκμεταλλεύσεως από εργοδότες, οι οποίοι τους υποχρεώνουν να εργάζονται πολλές ώρες, δεν τους αμείβουν σύμφωνα με τα προσόντα και τις ικανότητές τους και τη μόρφωσή τους και, πολλές φορές, τους απειλούν με απόλυση, διότι υπάρχουν κάποιοι άλλοι οι οποίοι περιμένουν να πάρουν τη θέση τους. Τραγικά θύματα αυτών των εξελίξεων είναι οι νέοι της Ελλάδος οι οποίοι παρά τη μόρφωση την οποίαν έχουν και τις ικανότητές τους, λόγω της υπάρξεως πολλών παρανόμων μεταναστών οι οποίοι επιθυμούν να εργαστούν κάτω από άθλιες συνθήκες και με πολύ μικρές αποδοχές, αναγκάζονται να ξενιτευτούν πολλές φορές και εκτός Ευρώπης με όλες τις συνέπειες που προκύπτουν.

 
  
MPphoto
 

  Julie Ward (S&D). – Madam President, we need to prepare learners of all ages and from all backgrounds, including migrants and refugees, for a fast—changing, complex and hyper—connected world, and for jobs and competences that do not even exist yet. That’s why it is key to ensure that learners are equipped with transferable skills such as media literacy, critical and creative thinking and entrepreneurship. We also want to equip learners with the necessary skills for a more open, sustainable and inclusive society. We therefore need to invest in their social skills, in particular intercultural skills. On top of guaranteeing a minimum level of literacy, numeracy and digital skills for all, there are skills we must invest in for learners to become not only fit for the labour market, but true problem—solvers and responsible and active citizens. In this context, it is key that proper recognition is given to the role of adult learning, informal and non—formal learning.

 
  
 

(Ende des Catch-the-eye-Verfahrens)

 
  
MPphoto
 

  Miguel Arias Cañete, Member of the Commission. – Madam President, I would like to thank all those who have spoken in this important debate. With the right skills, people are equipped for quality jobs and can fulfil their potential in the labour market and in society as confident and active citizens. With the right skills, our companies can thrive, invest and innovate, contributing to the virtuous circle of job creation and growth. These are two sides of the same coin: making sure that people can acquire the skills they need to improve their chances for better employment and that they can update these skills to better face job transitions, and equipping Europe to compete and succeed, now and in future, in the global economy.

With this report, Parliament has underlined the need to continue our joint efforts to tackle the skills challenge. We welcome your commitment to supporting the implementation of the Skills Agenda, both in Europe and in your home countries.

On 20 November, we will launch the second European Vocational Skills Week. Our message is: ‘Discover your talent!’. We want to improve the attractiveness and image of vocational and educational training. We look forward to working together with you to spread this message at European, national, regional and local levels.

 
  
MPphoto
 

  Martina Dlabajová, zpravodajka. – Děkuji kolegům za přínosné připomínky a poznatky. My tady hovoříme o budoucnosti, o nové generaci znalostí a dovedností, které podpoří zaměstnanost a naši konkurenceschopnost. Musíme mít všichni ambici vychovávat sebevědomé občany, moderní Evropany, kteří budou dobře připraveni na život a kteří se nebudou bát převzít zodpovědnost za sebe ani za ostatní. Já věřím, že naše zpráva je prvním krokem na této cestě.

Zásadní potřeby již byly definovány a my víme, jakým se vydat směrem. To, co Evropa potřebuje, je nové nastavení systému vzdělávání. Systému, který bude pružně reagovat na změny, které jsou dnes nevyhnutelné. Samozřejmě zaznělo od vás mnohých, že propojení vzdělávacích systémů s aktuálními potřebami trhu práce je nutné a samozřejmě musí být v rovnováze.

Chtěla bych uklidnit svoji kolegyni Maru Bizzottovou, že při práci na této zprávě jsme mysleli právě na naši mladou generaci a ti jsou pro nás na prvním místě. Nerozumím tomu, proč kolegyně uráží tyto mladé tím, že diskusi o jejich budoucnosti zneužívá čistě k politickým cílům své extrémní pravice, což dokazuje tedy i to, že v sále už není.

Chtěla bych ale závěrem zdůraznit jednu věc. Představa, že vývoj evropského trhu práce je něco hodně vzdáleného, co nás zatím nepálí, je mylná. Teď je nejlepší čas o budoucnosti diskutovat a hlavně teď musíme začít konat. Dnes, ne zítra, říkal můj oblíbený, úspěšný podnikatel a manažer Tomáš Baťa. Takže dnes a ne zítra věnujme nové agendě dovedností pozornost, kterou si zaslouží, a neodkládejme tyto změny, které musíme udělat opravdu už dnes.

 
  
MPphoto
 

  Момчил Неков, докладчик. – г-н Председател, по време на изготвянето на доклада с г-жа Длабайова направихме много срещи и в Европейския парламент. Аз направих срещи на европейско и на национално ниво с работодатели, които казаха, че са много важни хоризонталните умения, като работа в екип, креативност, критичност, творческо мислене и т.н. Това е в едната насока. Учителите от друга страна също казаха, че те също имат предизвикателства с дигиталните умения и трябва да ги преодолеят. Затова ние трябва да инвестираме първо в учителите, а не само в изграждането на дигитална инфраструктура.

Отделно на всичко това ние трябва да възвърнем блясъка на професионалното образование, тъй като, поне в моята държава, се приема, че професионалното образование е за децата, които се справят най-зле. В случая, за да преодолеем точно този феномен, ние трябва да заложим на ранното кариерно ориентиране. Това означава още от малки децата да бъдат водени във фабрики за различни производства, да използваме новите технологии, да видят как се правят тези нови технологии, за да придобият това желание след това да се запишат в професионално образование.

Както каза и г-жа Длабайова, сега ние градим бъдещето, но ние наистина не знаем след 10 – 20 години кои ще бъдат професиите на бъдещето. От тази гледна точка ние трябва да изградим не една система на образование, трябва да изградим личности и да поставим хората в центъра не само в рамките на образователната система. Трябва да се стремим към учене през целия живот и придобиване на знания през целия живот, и правене на много ясна разлика между факти и между мнения.

 
  
MPphoto
 

  Die Präsidentin. – Die Aussprache ist geschlossen.

Die Abstimmung findet heute, 14. September 2017, statt.

Schriftliche Erklärungen (Artikel 162 GO)

 
  
MPphoto
 
 

  Fabio Massimo Castaldo (EFDD), per iscritto. – Nell'epoca della globalizzazione e soprattutto della digitalizzazione e del rapidissimo progresso tecnologico, i sistemi di istruzione e formazione in Europa vanno sicuramente aggiornati. Per questo da tempo si attendeva l'iniziativa, che alla fine è giunta.

La relazione allarga il concetto di competenze non restringendo il campo a quelle immediatamente "verificabili", ma includendo aspetti diversi. Si passa dal porre l'accento sullo spirito imprenditoriale e la creatività, alla condanna del taglio dei fondi per l'istruzione. Non altrettanto apprezzabili sono gli incoraggiamenti presenti nell'agenda a far ricorso alla flessibilità del lavoro, che, in mancanza di adeguate tutele, viene troppo spesso coniugata come precarietà; come anche i riferimenti al sistema del semestre europeo.

 
  
MPphoto
 
 

  Danuta Jazłowiecka (PPE), na piśmie. – W UE aż jedna czwarta mieszkańców nie posiada umiejętności potrzebnych w pracy, którą wykonują, a aż 40 % pracodawców nie potrafi znaleźć pracowników posiadających odpowiednie kwalifikacje. Aż 70 mln mieszkańców Unii nie posiada podstawowych umiejętności czytania, pisania i liczenia. To oznacza, że dotychczas podejmowane działania nie przynoszą oczekiwanych efektów. Można wskazać główne przyczyny takiego stanu rzeczy. Po pierwsze, nikt nie wyciągnął wniosków z już realizowanych programów. Po drugie, w minionych latach mogliśmy zaobserwować spadek wydatków na kształcenie i szkolenie. W latach 2010–2014 w całej Unii spadły one aż o 2,5 %. W pierwszej kolejności powinniśmy więc zaapelować do Komisji, aby prześledziła realizację dotychczasowych programów i wyciągnęła wnioski z popełnionych błędów, a do rządów państw członkowskich, aby nie szukały oszczędności w tym newralgicznym segmencie polityki społecznej. W nowym programie na rzecz umiejętności musimy skupić się między innymi na zaspokojeniu obecnych potrzeb rynku pracy. Konieczne są działania nakierowane na przyszłość oraz pogłębiona refleksja na temat tego, co zrobić, aby te potrzeby zaspokoić w następnych dekadach. Efektywne wdrożenie nowych systemów szkolenia i kształcenia wymaga czasu, a więc podejmowane obecnie działania powinny być skupione na prognozowanych potrzebach, a nie na tych, które istnieją obecnie.

 
  
MPphoto
 
 

  Ádám Kósa (PPE), írásban. – Az új európai készségfejlesztésről szóló európai parlamenti jelentés számos eleme az Orbán-kormány oktatáspolitikáját támasztja alá. Az e-készségekkel kapcsolatos fejlesztések, vagy a szakképzési rendszerek korszerűsítése, duális képzés bevezetése mind kiemelt hangsúlyt kapnak hazánkban 2010 óta. A magyar kormány évekkel ezelőtt elkezdte kidolgozni és megvalósítani a digitális készségekre vonatkozó átfogó nemzeti stratégiákat, valamint az e-készségekkel kapcsolatos fejlesztéseket. Jelenleg 270 milliárd forint uniós támogatás áll rendelkezésre a 2014–2020-as időszakban, amiből csak 125 milliárd forintot infrastruktúra-fejlesztésre fordít a kormányzat. Ez elsősorban új iskolákat és a meglévők felújítását jelenti egy gyökeresen megújuló oktatási eszközállománnyal.

A fennmaradó részt tartalomfejlesztésre fordítják, mint például a digitális tananyagok és az új Nemzeti Alaptanterv (NAT) kidolgozása. Jelentős összegeket fordítanak továbbá a központi régión kívüli iskolák digitális fejlesztésére, bővül az iskolák mobileszköz-állománya, valamint 50 ezer pedagógus vehet részt az új tartalmak, eszközök használatát célzó továbbképzéseken. Ugyanakkor a baloldali frakciók olyan módosítást nyújtottak be a végén, amelyben homályosan utalnak a migránsok számára biztosítandó követelményekre, amely alapján több értelmezéssel is lehet élni, ideértve az illegális bevándorlók támogatását is, amit a magyar néppárti frakció egységesen ellenzett. Mindezekre tekintettel a szavazás végén tartózkodtam a teljes dokumentum elfogadása kapcsán, hiszen alapvetően egy jó szakmai jelentést sikerült politikailag és felelőtlenül felülírni.

 
  
MPphoto
 
 

  Krystyna Łybacka (S&D), na piśmie. – W społeczeństwie wiedzy edukacja jest kluczowym aspektem aktywności życiowej. Wysokiej jakości edukacja jest niezbędna, aby wyposażyć młodych ludzi w wiedzę, postawy, umiejętności i nastawienie do świata, które pomogą im świat zrozumieć i zmienić. Edukacja ma ogromny wpływ na wiele dziedzin życia gospodarczego i społecznego, dlatego potrzebujemy holistycznego podejścia do edukacji oraz strategii politycznych, które wspierają wysokiej jakości edukację na każdym poziomie. Szczególnie ważny jest stały dostęp do edukacji przez całe życie dla osób znajdujących się w najbardziej niekorzystnym położeniu oraz osób niepełnosprawnych. Zwracam też szczególną uwagę na status, warunki pracy, wynagrodzenie, kwalifikacje i umiejętności nauczycieli, osób prowadzących szkolenia, mentorów i pedagogów. Realizacja europejskiego programu na rzecz umiejętności jest zależna od jakości edukacji, której gwarantem są właśnie nauczyciele. Systemy edukacji powinny przyciągać najlepszą kadrę, która powinna cieszyć się wsparciem rodziców i społeczności lokalnej oraz mieć zapewnione stałe możliwości rozwoju zawodowego.

 
  
MPphoto
 
 

  Dominique Martin (ENF), par écrit. – Le 14 septembre 2017, le Parlement européen a soutenu une série de vœux pieux en matière de compétences. Au menu, catalogues de mesures recyclées et une vieille rengaine chère à Bruxelles: «Les nouveaux arrivants apportent avec eux de nouvelles compétences».

En vérité, au-delà de l’effet «Molenbeek», notre avenir ne dépend pas des «non-européens». Le taux d’emploi des «non-européens» n’était que de 51% en France en 2016, soit un «fainéant» sur deux (sic Macron). Visiblement ces nouvelles compétences ne sont pas transférables.

«L’outil de profilage des ressortissants de pays tiers» de la Commission n’est même pas disponible dans les langues parlées par tous les migrants. Le gaspillage des 155 milliards d’euros du Fonds social européen (FSE) est démontré: sur 30 millions de participants, 21 millions n’ont pas trouvé d’emploi après leur «formation».

Revitaliser l’Europe passera par la préférence européenne et le lancement d’industries nouvelles. Pour preuve, Airbus est né d’une coopération entre États (Allemagne, France, Grande-Bretagne) en mai 1967, hors Union européenne et sans l’intervention de la Commission de Bruxelles.

 
  
MPphoto
 
 

  Marek Plura (PPE), na piśmie. – Serdecznie gratuluję sprawozdawcom przygotowania ciekawego i kompleksowego sprawozdania. Zgadzam się z nimi, że konieczne jest kształcenie w kierunku przedsiębiorczości zaczynające się już w szkole podstawowej. Jak już wielokrotnie podkreślałem (również we własnym sprawozdaniu w sprawie strategii nabywania umiejętności służących zwalczaniu bezrobocia ludzi młodych), przedsiębiorczość to także zdolność do inicjatywy i kreatywność. Umiejętności te pomagają w życiu zawodowym i społecznym, dlatego za kluczowe uważam ich rozwijanie. Popieram także postulat sprawozdawców dotyczący przyjęcia integracyjnego podejścia do opracowywania strategii w dziedzinie edukacji i szkoleń. Uważam, że dzięki takiemu podejściu niepełnosprawność przestanie być barierą w rozwijaniu potencjału i byciu aktywnym przedsiębiorcą, pracownikiem, obywatelem.

 
  
MPphoto
 
 

  Claude Rolin (PPE), par écrit. – Dans l’Union européenne, 66 millions de personnes âgées de 25 à 64 ans n’ont pas dépassé le premier cycle de l’enseignement secondaire. Derrière ces chiffres interpellants, ce sont autant de personnes qui se trouvent souvent en situation difficile, notamment sur le plan financier; certains vivant au quotidien une forme d'exclusion sociale. C'est en priorité à ces personnes que s'adresse la nouvelle stratégie en matière de compétences pour l’Europe. Chaque parcours, chaque expérience a de la valeur! Il faut reconnaitre les acquis dans toutes les autres formes d'apprentissage (formel, mais aussi non formel et informel) et également valoriser l'apprentissage tout au long de la vie. L'Union européenne doit construire des ponts entre les personnes et entre les différentes politiques. Car seule une approche globale, alliant tant l'éducation, que la formation, l'emploi, la jeunesse, la santé, et l'émancipation sociale, sera bénéfique pour l’ensemble des Européens.

 
  
MPphoto
 
 

  Claudia Țapardel (S&D), în scris. – Noua agendă pentru competențe este unul dintre instrumentele esențiale pentru atingerea obiectivelor de coeziune socială și de creare de locuri de muncă și creștere economică, abordând două provocări urgente ale Uniunii Europene: lipsa de competențe relevante pentru piața de muncă și crearea de programe educaționale pentru toate categoriile sociale. Printre cele zece acțiuni propuse de Comisie în cadrul agendei pentru următorii ani, consider că recomandările privind competențele cheie sunt de o importanță strategică pentru UE. Pentru a răspunde la transformările economice și sociale care au avut loc în ultimul deceniu, este nevoie urgent de o abordare comună a unui set principial de competențe pentru a lucra și trăi în secolul al XXI-lea. În acest sens, o prioritate va fi sectorul digital, unde avem nevoie de o strategie care să echipeze cetățenii din Europa cu competențele digitale adecvate.

Ca membru în Comisia TRAN, rămân însă cu convingerea că strategia europeană pentru competențe trebuie să acorde o mai mare atenție turismului. Acesta poate fi unul dintre sectoarele prin care să combatem șomajul în rândul tinerilor și să relansăm economia UE. De aceea, sprijin înființarea unei Academii de turism, cu ajutorul căreia tinerii europeni să aibă șansa nu doar de a avea un job, ci de a porni o carieră de succes.

 
  
MPphoto
 
 

  Romana Tomc (PPE), pisno. – Novi program znanj in spretnosti za Evropo je dolgo pričakovana pobuda, ki jo v tem obdobju nujno potrebujemo. Ne le v moji državi, tudi v celotni EU obstaja razpon med evropskimi sistemi izobraževanja in gospodarskim ter družbenim okoljem. Trg dela je dinamičen, izobraževalni sistem pa mnogokrat rigiden. Bistven je torej premik v smeri vseevropskega orodja za napovedovanje potreb po znanju in spretnostih.

Zagon gospodarstva je nujen, tako kot je nujna tudi dobra in usposobljena delovna sila. Zato to poročilo podpiram, saj menim, da je pomembno iti dlje od ustreznih poklicnih znanj in spretnosti in se osredotočiti tudi na tiste vidike izobraževanja, ki lahko spodbudijo podjetniško miselnost in ustvarjalnost, ljudem omogočijo kritično mišljenje, sprejemanje odločitev na podlagi informacij ter polno sodelovanje v demokratičnem in družbenem življenju.

 
Avis juridique