Hakemisto 
 Edellinen 
 Seuraava 
 Koko teksti 
Menettely : 2017/2011(INI)
Elinkaari istunnossa
Asiakirjan elinkaari : A8-0294/2017

Käsiteltäväksi jätetyt tekstit :

A8-0294/2017

Keskustelut :

PV 24/10/2017 - 18
CRE 24/10/2017 - 18

Äänestykset :

PV 25/10/2017 - 7.7
CRE 25/10/2017 - 7.7
Äänestysselitykset

Hyväksytyt tekstit :

P8_TA(2017)0413

Sanatarkat istuntoselostukset
Tiistai 24. lokakuuta 2017 - Strasbourg Lopullinen versio

18. Perusoikeusnäkökohdat romanien integroinnissa EU:ssa: romanivastaisuuden torjunta (keskustelu)
Puheenvuorot videotiedostoina
PV
MPphoto
 

  Presidente. – L'ordine del giorno reca la discussione sulla relazione di Soraya Post, a nome della commissione per le libertà civili, la giustizia e gli affari interni, sugli aspetti relativi ai diritti fondamentali nell'integrazione dei rom nell'Unione europea: lotta all'antiziganismo (2017/2038(INI)) (A8-0294/2017).

 
  
MPphoto
 

  Soraya Post, rapporteur. – Mr President, my name is Soraya Post and I am a Roma woman from Sweden belonging to the Sinti group. I was born condemned.

I have been a human rights activist for 40 years. So in 2014, when I got elected to represent the Swedish Feministiskt initiative, I took on the mission of safeguarding the principles of democracy, of spreading and defending fundamental human rights, gender equality and the respect of the basic values of our EU Treaties.

One of my goals with this report is to place the situation of the Roma on the political agenda and to make real, tangible change at last.

The EU is at a very critical point at the moment, and the destiny of 12 million people is not a priority. This clearly goes against the values of the EU. But this neglect is not a new phenomenon. It has been going on for 800 years. And the result is that now, in 2017, the situation of the Roma people is not better than in third countries. And, as I said, following my mission, I want to fight against injustice and inequality.

This is not an easy task. The last time we had a debate on Roma issues in this Chamber in April, three MEPs took the opportunity to spread hate speech. And, although we have strengthened the Rules of Procedure of the European Parliament, the President of the European Parliament failed to react, failed to condemn and sanction hate speech. I was not very surprised.

Roma people have been neglected, discriminated against, stigmatised, excluded and dehumanised for 800 years. We have never been good enough for European societies to accept us as equal citizens with guaranteed equal access to our fundamental human rights. The result is clear to see in all the shocking reports of the EU Agency for Fundamental Rights and NGOs.

Anti-Gypsyism, the specific form of racism directed against the Roma, was first recognised in the European Parliament in 2015 through our resolution. Anti-Gypsyism, however unconscious it might be, can be revealed in the EU acquis as well, which often fails to take into consideration the realities and challenges of Roma, who are unable to enjoy the same rights and opportunities and the same level of protection as other EU citizens.

Until we manage to remedy anti-Gypsyism, the root cause of the unacceptable situation that Roma are still facing in Europe in 2017, we will not see any improvement, even if the European Commission initiates good programmes.

Is there a need to improve this situation? Yes. Is there a way to improve this situation? Yes. Is there a way out of mistrust from both sides? Yes, of course there is.

My report, which has been the first European Parliament report addressing anti-Gypsyism on a wide scale, lists 12 pages of demands and recommendations, of which I will only mention a few. We demand the setting up of truth and reconciliation commissions at Member State and EU-level to acknowledge the persecution, exclusion and disownment of Roma throughout the centuries: to document these in an official white paper and to make the history of Roma part of the curricula in schools, which is crucial for creating trust.

We deplore the violation of the right of Roma to free movement. We also call on the Member States of origin to take their responsibility to combat poverty and exclusion of all their citizens, and on the Member States of arrival to increase cooperation across borders to combat discrimination and exploitation and prevent exclusion continuing in the country of arrival. We demand active, meaningful participation for Roma at all levels.

We call on the Court of Auditors to check the performance of EU programmes, as they seem to fail to reach out to the most disadvantaged. We call for compensation for Roma women having been subject to forced sterilisation. We call for the continuation of an improved EU framework for national Roma integration strategies after 2020.

We call on the Commission for the introduction of anti-discrimination indicators in the field of education, employment, housing and health, as anti-Gypsyism undermines the successful implementation of the national Roma strategies. And we call on the Commission to treat anti-Gypsyism as a horizontal issue and develop an inventory of practical steps to combat anti-Gypsyism.

 
  
MPphoto
 

  Cecilia Malmström, Member of the Commission. – Mr President, I would like to start by thanking the rapporteur and Parliament for the continued support to the Roma integration process. The 2011 resolution of the European Parliament played a key role in the launching of the EU framework for national Roma integration strategies up to 2020. Today, I particularly want to thank Soraya Post for her relentless and tireless work in this field – not only in this report, but for the work you do in general.

This report, as the rapporteur says, rightly highlights anti-Gypsyism, which is being felt in our society through anti-Roma hate speech, growing terms of segregation and forced evictions. Anti-Gypsyism and socioeconomic exclusion go hand in hand, so we must tackle these together. Many parts of the report confirm the conclusions we also made in the mid-term review – improvements in education, this is key of course. Fewer Roma leave school early and more Roma children participate today in early childhood education. However, segregation in education has persisted, and the situation has deteriorated. In several Member States, the majority of Roma children attend classes where most – or almost all – classmates are Roma. Educating Roma children in segregated settings prevent them from equal chances to participate in later higher quality education and from gaining access to the labour market, and this is why the Commission launched infringements: to ensure effective, equal access for Roma to a quality, inclusive, mainstream education.

I am also grateful that the report recognises existing efforts and calls for continued action from the Commission’s side in several areas. For instance, it explicitly calls for the extension of the Joint Programme on Access to Justice for Roma and Traveller Women, piloted since last year in five Member States by the Commission and the Council of Europe. The aim is to empower Roma women, improve their access to justice and fight the multi—faceted discrimination that they encounter. These are all priority areas highlighted by the report.

The report’s call for setting up a truth and reconciliation commission is welcome. These bodies, focusing on national histories and engaging directly with societies, are of course best placed at national level. This process should be Roma-led, with the involvement of other stakeholders as well. Thus, and given its mandate, the newly set—up European Roma Institute of Arts and Culture could be well positioned, rather than the Commission playing a leading role in this process, and we are of course ready to support this.

There are many very valuable proposals in this report. We would like to thank again the rapporteur and the Committee for the work that you have done, and we look forward to the discussion.

 
  
MPphoto
 

  Malin Björk, föredragande av yttrande från utskottet för kvinnors rättigheter och jämställdhet mellan kvinnor och män. – Herr talman! Först och främst vill jag säga tack till dig Soraya Post. Vi är lyckligt lottade i parlamentet som har dig som leder detta arbete. Jag är glad att ha fått leda arbetet i jämställdhetsutskottet där vi har tagit fram rekommendationer som specifikt tar upp den utsatta situationen för kvinnor och flickor. Det är ju så att den strukturella antiziganismen drabbar kvinnor och flickor alldeles extra hårt.

Situationen är oacceptabel, men framför allt kan man känna att det som är mest oacceptabelt är frånvaron av politisk handling. Det är det som detta betänkande försöker komma till rätta med. I jämställdhetsutskottet vill vi se riktade satsningar för att stärka romska kvinnors rättigheter och situation, och det är en viktig del av det politiska svaret för att bekämpa antiziganism. Vi vill se satsningar på god hälso- och sjukvård, särskilt sexuell och reproduktiv hälsa och rättigheter, god abortvård, bra preventivmedel, god mödravård. Det borde vara en självklarhet, men det är det inte idag.

Barn ska ha rätt till skolgång, också när de reser runt och när de jobbar i Sverige till exempel. Att satsa på romska kvinnor, som jag sade, är en del och ett viktigt och konkret sätt att bekämpa strukturell antiziganism. Kollegor, antiziganismen, precis som Soraya Post sade, den är odemokratisk, den är ovärdig och vi kommer inte att ge oss förrän den är utrotad.

 
  
MPphoto
 

  Pál Csáky, a PPE képviselőcsoport nevében. – Az Európai Néppárt nevében üdvözlöm ezt az anyagot. Fontosnak tartom, hogy egy ilyen dokumentum megszületett az Európai Parlamentben. Köszönöm az együttműködést Post asszonynak, aki visszaigazolhatja, hogy az Európai Néppárt nagyon aktív volt a módosító javaslatok kidolgozásában, és a jelentés végső formájának kialakításában. Ennek a jelentésnek a lényege az, hogy új megközelítést próbáljon bevinni az eddigi romapolitikákba. Évek és évtizedek óta szinte minden tagállam napirendjén szerepel a roma integráció kérdése. Különböző megközelítések, meglátások, ötletek, stratégiák láttak napvilágot, de áttörés sajnos nem következett be a kérdésben.

El kell mondjuk azt, hogy a téma európai szintre emelése se hozta el eddig a belé vetett reményt, bár be kell vallani, hogy előrelépés történt, és nélküle még rosszabb lenne a helyzet. A mostani jelentés lényege abban áll, hogy a cigányellenességre, mint jelenségre helyezi a hangsúlyt. Amíg ez ellen a jelenség ellen harcolunk, és hozunk olyan intézkedéseket, amelyek a lakhatás, a foglalkoztatottság és az egészségügy, valamint az oktatás terén pozitívak lesznek, addig van esély arra, hogy ki tudjunk kerülni a jelenlegi helyzetből. Ugyanis amikor a társadalom rétegeibe már mélyen beleivódott a romaellenesség, akkor nagyon nehéz más területeken is előrelépni.

Fontosnak tartom végezetül azt is, hogy a kérdés közép-kelet-európai összefüggései is bekerültek az anyagba. Én magyar, szlovák és cseh szakértők véleményét kértem ki, és dolgoztam be, és örülök annak, hogy a romatelepek, roma „settlement”-ek kérdése, amelyek elsősorban Románia, Bulgária és Szlovákia problémái, is helyet kaptak, és megoldási javaslatok kidolgozására szólítjuk fel az említett három ország kormányát.

 
  
MPphoto
 

  Josef Weidenholzer, im Namen der S&D-Fraktion. – Herr Präsident! Wir führen heute eine sehr wichtige Debatte. Roma und Sinti sind die größte ethnische Minderheit in Europa – 20 Millionen leben in allen Mitgliedstaaten. Sie sind also die einzige paneuropäische Minderheit. Viele Mitgliedstaaten haben weniger Einwohner. Roma sind seit vielen Generationen diskriminiert. Sie waren während der NS-Zeit einem grausamen Holocaust ausgesetzt, über den viel zu wenig gesprochen wird.

Europa hat nicht zuletzt deswegen eine politische Verpflichtung gegenüber dieser Volksgruppe. Besonders die Grundrechtecharta verpflichtet uns dazu, gegen jede Diskriminierung und Herabsetzung aufzutreten. Der Bericht von Soraya Post ist ein sehr wichtiger Beitrag, weil er einen ganzheitlichen Ansatz verfolgt und die Aufgabe der Integration der Roma unter das Primat der Grundrechte stellt.

Ja, es geht um viel mehr als nur um sozialpolitische Maßnahmen, für die in effizienter Weise genügend Mittel zur Verfügung gestellt werden müssen. Es geht um einen inklusiven Ansatz, der die Roma als wichtigen und gleichberechtigten Teil der Bevölkerung behandelt – ohne Diskriminierung. Es ist daher auch verwerflich, Roma gegen sogenannte einheimische Arme auszuspielen. Hilfsbedürftig sind alle, die der Hilfe bedürfen, ob dies beim Zugang zum Arbeitsmarkt, im Bildungsbereich oder bei der Wohnungssuche ist. Es haben die gleichen Grundsätze für alle zu gelten.

Es ist Soraya Post zu danken, dass sie diesen Ansatz gewählt hat und ihn mit Verve vertritt. Den zivilisatorischen Fortschritt eines Landes kann man daran erkennen, wie dieses Land mit seiner Roma-Bevölkerung umgeht, und da ist noch sehr viel zu tun. Da müssen wir vor allem auch den Antiziganismus bekämpfen.

 
  
MPphoto
 

  Branislav Škripek, za skupinu ECR – Vážený pán predsedajúci. Oceňujem vznik tejto správy. Ďakujem aj pani Soraya Post, že tomu venovala veľa úsilia a že sme na stretnutiach dlho preberali rôzne zmeny v tejto správe. Ako tieňový spravodajca chápem potrebu jednať s diskrimináciou, ktorá je kľúčová pre každú vyspelú spoločnosť. Ale chápem to aj preto, že s touto komunitou ľudí na Slovensku som sa stretal a aktívne som s ňou mohol pracovať. A videl som aj rôzne zaujímavé veci.

Musím zdôrazniť na tomto mieste, že pred Bohom sme si všetci rovní vo svojej ľudskej dôstojnosti, a preto postaveniu Rómov v Európe, ako aj ich zapojeniu do fungovania spoločnosti, musíme venovať náležitú pozornosť a musíme urobiť veľa preto, aby oni dobre fungovali v spoločnosti v každej jednej krajine, zvlášť v našich členských štátoch.

My na Slovensku máme veľký problém. Naša komunita Rómov je obrovská a sme malou päť a pol miliónovou krajinou. Máme päťsto tisíc Rómov, ktorí sa hlásia ako Rómovia. A napriek tomu si myslím, že táto správa málo ovplyvní životy Rómov, pretože málo zdôrazňuje nutnosť angažovať sa, pre nich samotných. A ja ich vidím ako podstatnú súčasť riešenia. Oni musia vedieť, ako byť zapojení do tohto procesu. My na Slovensku máme dobré príklady, keď Rómovia zobrali svoj osud do rúk a jednoducho zodpovednosť za svoje životy a výsledky sa dostavili. Za pomoci rôznych kresťanských organizácií prejavili veľkú schopnosť začať pomáhať sebe, svojim slabším, chudobnejším a stali sa ľuďmi nádeje. A to nielen pre Rómov, ale aj pre ľudí naokolo.

Takže teším sa na obdobie, keď Rómovia nebudú problém, ale oni budú prinášať riešenia nezamestnanosti a komunitného rozvoja budovania rodín.

 
  
  

PRÉSIDENCE DE MME Sylvie GUILLAUME
Vice-présidente

 
  
MPphoto
 

  Marina Albiol Guzmán, en nombre del Grupo GUE/NGL. – Señora presidenta, la realidad es que el pueblo gitano sigue sufriendo la discriminación y el racismo en nuestros países, la discriminación en el acceso a la vivienda, la segregación en las escuelas —que en países como Hungría, Bulgaria o Eslovaquia llega al 60 %—, una mayor tasa de encarcelamiento o la esterilización forzosa.

Todo esto no son casos puntuales. El antigitanismo impregna nuestra sociedad y, por tanto, también nuestras instituciones estatales y europeas y también los medios de comunicación. Ahí tenemos el ejemplo de España, donde programas televisivos, como Los Gipsy Kings o Mi gran boda gitana, colaboran en el mantenimiento de estereotipos y fomentan el discurso de odio.

Este informe reconoce el antigitanismo como una forma sistémica de racismo, un reconocimiento imprescindible para poder empezar a cambiar todo el enfoque de las políticas. Imprescindible es, por ejemplo, acabar con las políticas de austeridad y recortes en los servicios públicos garantes de la equidad. Nunca conseguiremos la igualdad si el Estado no pone los mecanismos para garantizarla.

Y en la lucha contra la romafobia deberíamos empezar por este Parlamento, donde en demasiadas ocasiones hemos escuchado discursos estigmatizantes, incluso llamadas a la violencia, sin que se produzca después condena alguna por parte de esta Cámara.

 
  
MPphoto
 

  Bodil Valero, för Verts/ALE-gruppen. – Fru talman! Jag vill också börja med att tacka Soraya Post för ett oerhört bra betänkande och också skuggföredragandena för ett bra samarbete. Vi har mycket att skämmas för i Europa när det gäller hur vi hanterat och i många fall fortfarande hanterar romerna i våra länder. Därför är det viktigt att vi uppmärksammar inte bara medlemsländerna och kommissionen utan också oss själva på de fördomar som vi många gånger lärt oss sedan barnsben. Vi måste förstå var de kommer ifrån för att kunna förändra.

Vi måste också inse att den långa diskriminering romerna utsatts och utsätts för har ett pris. Priset handlar i första hand om att vi faktiskt erkänner vad vi gjort och gör och att vi ber om ursäkt för det. Upprättelse är avgörande för att nå försoning och för att skapa förtroende. Ett viktigt steg vore att utse den 2 augusti till minnesdag för förintelsens offer och också gottgöra de överlevande.

Det är mycket kvar att göra i Europa och i världen. Dagens debatt löser inte romernas problem men den är ett steg på vägen mot ett mer inkluderande och accepterande Europa, där romer inte tillåts särbehandlas och där medlemsstaternas regeringar fullgör sina skyldigheter att ge alla medborgare en likvärdig behandling. Men för att nå resultat behövs en stärkt skyddslagstiftning med grund i de olika konventioner vi redan har och EU:s grundvärderingar. Ekonomiska incitament har inte hjälpt hittills, men det vi kanske allra mest behöver arbeta med är en attitydförändring hos oss, majoriteten.

(Talaren godtog att besvara en fråga (blått kort) i enlighet med artikel 162.8 i arbetsordningen.)

 
  
MPphoto
 

  Michaela Šojdrová (PPE), otázka položená zvednutím modré karty. – Paní kolegyně, já souhlasím s tím, že je řada věcí, které se mají zlepšit, ale nesouhlasím s tím, že bychom se měli jen stydět. Tady pan kolega Škripek před chvilkou upozornil na to, že je řada věcí, které se podařily. Já se vás chci zeptat: Vy se skutečně musíte jen stydět nebo máte i příklad dobré praxe? Neříkejte mi, že ve Vaší zemi se vůbec nic proti diskriminaci romských občanů neudělalo.

 
  
MPphoto
 

  Bodil Valero (Verts/ALE), svar (“blått kort”). – Självklart finns det många exempel på god praxis. I Sverige har vi arbetat väldigt aktivt, också bland annat med vitboken. Men vi har 800 eller kanske fler år bakom oss där vi har mycket att skämmas för och där vi fortfarande inte har gjort upp med vår historia, också till exempel när det gäller tvångssteriliseringar etc. I vissa länder har vi faktiskt tagit ett steg för att komma till rätta med denna försoning men det är oerhört mycket kvar att göra. Det finns det som är bra, som pågår, men det finns mycket som vi har att skämmas över och där vi fortfarande inte har bett om ursäkt.

 
  
MPphoto
 

  Gilles Lebreton, au nom du groupe ENF. – Madame la Présidente, les Roms suscitent souvent un sentiment de rejet en Europe. Ils sont même victimes de discriminations dans certains États. Ils sont pourtant présents en Europe depuis plusieurs siècles, car leurs ancêtres originaires de l’Inde y sont arrivés dans le sillage des Mongols, mais leur mode de vie nomade ne leur a jamais permis de s’intégrer.

Le rapport Post a donc raison de se préoccuper de leur sort; certaines de ses propositions sont raisonnables. Il invite, par exemple, les États à condamner certaines pratiques barbares, comme la stérilisation forcée des femmes roms ou le retrait illégal d’enfants roms à leurs parents. Il a également le mérite de demander à l’Union de priver de certains financements européens les États qui persécutent les Roms.

Le rapport Post présente, hélas, aussi plusieurs défauts. Il instrumentalise, par exemple, les Roms pour porter une nouvelle attaque contre la liberté d’expression des eurodéputés nationalistes. Par ailleurs et surtout, il condamne l’approche qui consiste à tenter d’assimiler les Roms, qu’il qualifie de «paternaliste». Or, je suis favorable à la politique d’assimilation des Roms par leur État de nationalité, car j’observe que, partout dans le monde, le communautarisme déstabilise et fragmente les sociétés.

Respecter les Roms suppose leur assimilation et non leur condamnation pour l’éternité à rester un groupe à part.

 
  
MPphoto
 

  Anna Záborská (PPE) – Vážená pani predsedajúca. Vítam, že predložená správa pripomína aj historický dlh, ktorý majú väčšinové spoločenstvá voči Rómom. Je dôležité, aby sme pripomínali stáročia segregácie a predsudkov, ktoré opakovane vyúsťovali až do násilia, od pogromov až po systematické vraždenie Rómov vo vyhladzovacích táboroch.

Len cez spoznanie tejto stránky minulosti dokážu predovšetkým mladšie generácie pochopiť aj zodpovednosť väčšiny, ku ktorej patria, za súčasný stav vzájomného spolužitia.

Jeho najviditeľnejším prejavom je existencia vylúčených komunít vo viacerých členských štátoch. Sú to práve obrazy zo života v extrémnej chudobe, ktoré živia predsudky o Rómoch, nedôveru a pocit nadradenosti u príslušníkov väčšiny. Situácia sa zlepšuje, ale stále ešte nie je dobrá. Chudoba je dedičná. Dieťa, ktoré sa narodí v podmienkach skutočnej chudoby, má štatisticky len malú šancu získať kvalitné vzdelanie a dobre platenú prácu. Boj proti extrémnej chudobe je preto základnou podmienkou integrácie. Tento boj sa netýka len Rómov, ale všetkých, ktorí žijú na okraji spoločnosti a nedokážu sa postaviť na nohy vlastným silami.

Historické spytovanie svedomia väčšiny vo vzťahu k Rómom by preto malo byť nezávislé od praktických krokov na riešenie chudoby a sociálneho vylúčenia. Únia a jej členské štáty majú záväzok voči každému občanovi Európskej únie, že urobia všetko preto, aby mohol žiť dôstojne. Aby bola rešpektovaná jeho ľudská dôstojnosť. Bez ohľadu na to, či je Slovák, Maďar, Francúz, Róm alebo Nemec.

 
  
MPphoto
 

  Juan Fernando López Aguilar (S&D). – Señora presidenta, señora comisaria, es verdad: el pueblo gitano —nada menos que 20 millones de personas en territorio europeo— ha sido históricamente asediado por los estereotipos más humillantes, y se les ha relacionado, en un discurso estigmatizador, con la delincuencia, con la falta de formación o con la conflictividad social.

Y hemos tenido que escuchar aquí, en este Parlamento Europeo, las expresiones más miserables de esos prejuicios por parte de algunos discursos realmente condenables que hubieran recibido y merecido sanción parlamentaria de inmediato. Pero ese discurso ha contribuido a su exclusión social y, por tanto, es imprescindible tomar conciencia de hasta qué punto hace falta un relanzamiento de la voluntad de integración de los europeos y de sus Estados miembros para promover oportunidades laborales y educación y combatir el déficit de incorporación a los ciclos formativos, mirando particularmente a aquellas personas más vulnerables —mujeres, menores—, que sufren, por tanto, un doble déficit de exclusión social. Y quiero agradecer el trabajo hecho por nuestra compañera Soraya Post, que honra este Parlamento Europeo con su compromiso contra el antigitanismo y contra toda forma de romafobia.

 
  
MPphoto
 

  Anders Primdahl Vistisen (ECR). – Fru formand! Udfordringerne omkring romabefolkningerne i Europa er historiske og dybe, men ændrer ikke på, at det først og fremmest er en national opgave at stå for integrationen af romabefolkninger i de forskellige nationalstater. Det ændrer heller ikke på, at selvom vi fra EU’s side allerede har brugt en hel del midler på at løse denne problemstilling, så er vi ikke kommet så langt, som man kunne have håbet. Der bør derfor være en refleksion her i huset over, om flere penge virkelig er den bedste vej at gå, når det handler om at forbedre romaintegrationen i de enkelte nationalstater. Endelig er erfaringerne fra mit eget hjemland, Danmark, hvor vi ikke historisk har haft en romabefolkning, at der finder et misbrug sted af EU’s regler for vandrende arbejdstagere for en gruppe af romaer, der kommer, og ikke har et reelt ønske om arbejde, men bruger systemet til at oprette lejre i Danmark. Det er ikke intentionen med de vandrende arbejdstagere. Det er derfor heller ikke noget, der skal accepteres af Den Europæiske Union.

 
  
MPphoto
 

  Michaela Šojdrová (PPE). – Kolegyně a kolegové, Romové jsou naši spoluobčané a já osobně mám mezi nimi řadu přátel. Mají svoje tradice, jazyk, mentalitu. Ale především mají stejná práva a stejné povinnosti jako všichni občané EU. Jsem si vědoma toho, že v některých oblastech jejich integrace probíhá velmi pomalu. Přetrvávají překážky a ty jsou ale obvykle na obou stranách. Samozřejmě, že svoji odpovědnost za prosazování práv má stát a Evropský parlament se právem obrací na členské státy s řadou požadavků na zlepšení situace romských spoluobčanů, zejména v zemích, kde se integrace nedaří.

Předložená zpráva vyznívá velmi kriticky, jako by všechny státy v EU jen nečinně přihlížely diskriminaci svých občanů. Jako by vše bylo jen negativní, ale to není pravda! Musím se důrazně ohradit z pozice poslankyně za Českou republiku. Osobně jsem 3 roky pracovala na projektu Rovnost a kvalita ve vzdělávání a monitorovala jsem vzdělávání znevýhodněných dětí, tedy i romských. Mohu potvrdit, že některé malé romské děti jsou diskriminované, ale především svými vlastními rodiči, kteří je nevodí do mateřské školy, nevodí je do základní školy. Neříkám, že všichni rodiče, protože znám mnoho rodin, kde se situace mění. Ale pokud se více než 50 % romských dětí nepřipravuje na základní školu, pak v ní také neuspěje a předčasně ukončí docházku. Abychom tomu zabránili, tak jsme v letošním školním roce zavedli povinné předškolní vzdělávání od 5 let, zavedli jsme podpůrná opatření, která mají pomoci překonat tyto překážky při integraci znevýhodněných dětí. Změnili jsme legislativu, navýšili jsme rozpočet, abychom těmto dětem pomohli k lepšímu startu do života, než měli jejich rodiče.

V letošním roce česká vláda rozhodla o úpravě pietního místa památky romského holokaustu, o vykoupení vepřína v Letech. Jsem hrdá na to, že to je ministr za KDU-ČSL, který tuto historickou křivdu napraví. Kolegyně a kolegové, mějme odvahu kritizovat, ale uznat také příklady dobré praxe.

 
  
MPphoto
 

  Péter Niedermüller (S&D). – Elnök Asszony! Mindannyian tudjuk, hogy Európa legkiszolgáltatottabb és minden szempontból leghátrányosabban megkülönböztetett kisebbsége egyben Európa legnagyobb, számarányát tekintve legnagyobb kisebbsége is. Az európai romákról van szó, akik ugyanolyan polgárai az Európai Uniónak, mint közülünk bárki más. Mégis gyakran egészen más, embertelen, megalázó körülmények között kényszerülnek élni. A romákat ki lehet telepíteni, ha egy önkormányzat úgy kívánja, a roma gyerekeket lehet lepusztult iskolákban, szegregált osztályokban tanítani, a romáktól meg lehet vonni akár önkényesen is a szociális segélyeket, s alig emel valaki szót az érdekükben.

A roma emberek jelentős része számára Európa nem védelmet, biztonságot, hanem megaláztatást, kirekesztettséget és reménytelenséget jelent. Olyan sokszor mondtuk már el, hogy mindez elfogadhatatlan, morálisan is, politikailag is. Mégis alig történik valami, pedig nincs másra szükség, mint az emberi méltóság tiszteletben tartására, a befogadó társadalom megteremtésére, és a romáknak az európai társadalmakba való befogadására.

 
  
MPphoto
 

  Ангел Джамбазки (ECR). – Уважаема г-жо Председател, колеги, уважаема г-жо докладчик, намирам доклада за изключително едностранчив, небалансиран и правещ неверни внушения. Отправят се обвинения и критики към държави членки за различно третиране, предразсъдъци, умишлено лишаване от достъп до образование, жилища и като цяло потъпкване на различни видове права. Не съм съгласен с направените внушения в доклада, както и с предлагането на общ подход и общи скоби.

Давам няколко примера, абсолютно неразбираеми за мен: „дискриминация за жилищно настаняване, насилствено изселване на расова основа и разрушаване на домовете, без да се даде алтернатива“. Уважаеми колеги, чували ли сте за частна собственост? И как бихте реагирали, ако някой се насели във Вашия дом? Предполагам по различен начин. „40% от анкетираните се налага да катерят през огради, да пресичат магистрали или да се сблъскват с бездомни кучета в ежедневните им усилия да си набавят вода“. Сериозно ли някой твърди това? Това е абсолютно несериозно.

„Няколко болници в Унгария, Румъния и България разполагат със сегрегирани и неотговарящи на стандартите родилни отделения.“ Твърдя, че това нещо трябва да бъде доказано. Чух тук, че се правела насилствена стерилизация. Това е клевета и лъжа. „Насилствено опериране.“ Колеги, това е писано в ерата на Оруел, това е културен марксизъм и недопустим болшевизъм.

 
  
MPphoto
 

  Agnieszka Kozłowska-Rajewicz (PPE). – Pani Przewodnicząca! Dyskryminacja Romów jest faktem i to faktem zawstydzającym. Mimo specjalnych programów i polityki wydatkowania pieniędzy nie osiągnęliśmy satysfakcjonujących efektów, takich jakich oczekiwaliśmy, bo wciąż duża część społeczności romskiej cierpi z powodu biedy, z powodu bezrobocia, żyje w złych warunkach, i sprawozdanie to dość precyzyjnie opisuje. Jest tam wiele liczb, które dokładnie ilustrują ten stan rzeczy. Ponadto na te wszystkie niemożności nakładają się stereotypy i uprzedzenia, przez co tworzy się błędne koło, z którego bardzo trudno wyjść. A przecież romska tożsamość, romska historia i romski holocaust nie powinny być tylko i wyłącznie tematem rozmów ekspertów, ale powinny być po prostu częścią naszego życia.

Dlatego z uznaniem przyjmuję omawiane dzisiaj sprawozdanie, gdyż prezentuje ono nowe podejście, nowy język w odniesieniu do kwestii Romów, a także podkreśla wagę wzajemnego zaufania i zachęca państwa członkowskie i Komisję Europejską do jego budowania. Uważam, że jest to klucz do rozumienia tego sprawozdania i jego przesłania. To sprawozdanie stawia za cel aktywne uczestnictwo Romów w życiu społecznym, politycznym i kulturalnym poprzez konsultacje z przedstawicielami romskiej społeczności, wspieranie przywództwa, kształcenie i wspieranie młodych liderów społeczności romskiej, a przede wszystkim przejście z postawy paternalistycznej do pełnego partnerstwa. Pierwszym krokiem w tym kierunku jest proponowany w sprawozdaniu audyt programów realizowanych w państwach członkowskich. Programy te są od lat realizowane z pełnym zaangażowaniem, dlatego warto się im przyjrzeć, aby zobaczyć, dlaczego nie są one tak efektywne, jak byśmy chcieli, i poszukać nowych rozwiązań, m.in. poprzez włączenie w tę ocenę romskich beneficjentów.

 
  
MPphoto
 

  Csaba Sógor (PPE). – Elnök asszony! A jelentés valóban átfogó, a romaintegrációs folyamat és cigányellenesség részletes áttekintésén alapszik. Külön kiemelném a Bizottság felhívását gyakorlati lépések kidolgozására a cigányellenesség leküzdésére, illetve a felszólítást a nemzeti romaintegrációs stratégiák, sikeres helyi gyakorlatok és programok alapján történő elkészítésére. Minden országon belül szükségszerű a sajátos helyzethez megfelelő gyakorlatok alkalmazása.

Romániában jelentős előrelépés az elemiiskola-elhagyók arányának csökkenése, azonban majdnem célszerűtlen, ha mindez nem terjed ki a kötelező 10. osztályig, ami a legtöbb munkavállalás feltétele. A diákokat mentesíteni kell a családeltartás terhétől, továbbá roma szakértők és iskola mediátorok hozzájárulását látom szükségesnek. Ugyanakkor a beavatkozási tervek nem az egyént, hanem a családot kell megcélozzák, különben szimbiózis alakul ki a gyereknevelési támogatás és a családeltartás között.

Javasolnám a támogatáshoz való egyenlő hozzáférést és a teljes közösség bevonásával és fejlesztésével való romaintegrációt, ellenkező esetben az intézkedések akár konfliktusokat is eredményezhetnek. Ugyanakkor a szociális támogatásokat a munkaerőpiacra való bevonás aktív eszközeként kellene biztosítanunk, hisz csakis így érhetjük el a passzív támogatások csapdájából való kitörést.

 
  
 

Interventions à la demande

 
  
MPphoto
 

  Lívia Járóka (PPE). – Elnök Asszony! Köszönöm a bizottságnak a kedves szavait is, és örülök, hogy Cecilia Malmström van itt, aki annak idején rengeteget segített a romastratégiánál, és már akkor tudtuk, hogy a digitalizáció elengedhetetlen azért, hogy az „anti-gipsism” ellen küzdeni tudjunk, a cigányellenesség ellen. Ezért szeretném javasolni azt, hogy az egyenlőség előmozdításával foglalkozó nemzeti szerveknél, továbbá az Equinet rendszernél igenis vezessenek be digitalizált esetbejelentési lehetőséget.

Úgy látom, hogy azért olyan nagy a romaellenesség ma Európában, mert nincsenek közös helyek. Az én szüleim közös munkahelyen ismerkedtek meg, ma a közös iskolák, a közös munkahelyek hiányoznak. Tehát az első, amit meg kell teremtenünk, a közös helyek. Közös a történelmünk, közös a gazdaságunk, 800 éve együtt vagyunk európaiak. A romák nem indiaiak, európaiak, jogunk van a saját történelmünk megírásához, és annak tanításához a gyerekeinknek, szükséges, hogy a saját nyelvünkön is taníthassák a gyerekeinket, és javasolom azt, hogy nézzük meg, hogy melyek azok az országok, ahol tényleg erős romaellenesség van. Akkoriban Magyarországot megtámadták a Magyar Gárda miatt, mi meg beszüntettük a Magyar Gárdát egyből, de megdöbbentő számomra, hogy az Önök országában, Svédországban például a náci párt ugyanúgy megfélemlített az utcán, és ez nagyon…. (az Elnök megvonta a szót a képviselőtől)

 
  
MPphoto
 

  Julie Ward (S&D). – Madam President, Roma, across Europe, including in my country, face countless problems such as unemployment, poor access to public services, notably education, health and housing, multiple forms of discrimination and social, cultural and economic exclusion.

This situation has worsened in the UK since the referendum with Roma children in Manchester, for example, too afraid to play outdoors because of racist attacks. I fully support Soraya Post’s position and agree that the problems related to Roma discrimination must be addressed through a rights-based approach.

We are talking about the respect of the human rights of Roma people who have been living in Europe for centuries. The EU has a responsibility to go beyond the social inclusion aspect. We need a global strategy and a transversal approach if we really want to make a difference.

I want to focus particularly on Rome women who find themselves at the intersection between anti-Gypsyism and sexism. As a founder of the Elie Wiesel parliamentary network to raise awareness of genocide, I particularly welcome Soraya’s call for a truth commission on the Roma Holocaust.

 
  
MPphoto
 

  Νότης Μαριάς (ECR). – Κυρία Πρόεδρε, η αθιγγανοφοβία είναι στην ημερήσια διάταξη σε πάρα πολλά κράτη της Ευρωπαϊκής Ένωσης. Οφείλεται σε προκαταλήψεις και στερεότυπα. Μην ξεχνούμε τα δεκάδες πογκρόμ, ιστορικά, που έγιναν κατά των Ρομά και, φυσικά, δεν ξεχνούμε τα εκατομμύρια των Ρομά που δολοφονήθηκαν στα στρατόπεδα συγκέντρωσης των ναζί. Επομένως, χρειάζεται να ληφθούν μέτρα για τη στήριξη των Ρομά, να υπάρξει καταπολέμηση των διακρίσεων, να αντιμετωπιστούν τα στερεότυπα και να υπάρξουν διαδικασίες ενσωμάτωσης. Κι αυτό μπορεί να γίνει κυρίως με την εκπαίδευση και με τη δημιουργία συνθηκών εμπιστοσύνης. Ταυτόχρονα, πιστεύω ότι πρέπει και η κοινότητα των Ρομά να αναλάβει τις δικές της ευθύνες, δεν πρέπει να αποτελεί αντικείμενο εκμετάλλευσης, κυρίως διαφόρων πολιτικών κομμάτων που τους χρησιμοποιούν μόνο για τις εκλογές, προκειμένου να πάρουν ψήφους. Ταυτόχρονα, δεν πρέπει να πέφτουν θύματα επιτήδειων που παίρνουν τα δικά τους κονδύλια και τα αξιοποιούν χωρίς αυτά τα κονδύλια να πηγαίνουν υπέρ των ίδιων των Ρομά. Πρέπει, λοιπόν, να δούμε σοβαρά όλες αυτές τις πλευρές.

 
  
MPphoto
 

  Benedek Jávor (Verts/ALE). – Először is szeretném megköszönni a kiváló jelentést Soraya Post asszonynak, és a roma érdekek védelmében folytatott munkája során az együttműködést is. Én egyetlen elemére szeretném felhívni a figyelmet ennek a jelentésnek. Elhangzottak itt a mai vitában olyan vélemények, hogy a Bizottságnak, az európai intézményeknek nem kéne beleszólniuk a tagországok ügyeibe, és nem kéne a roma integráció kérdéséhez hozzászólniuk, ezek tagországi, tagállami feladatok.

A Bizottság azonban beleszól ezekbe az ügyekbe, több módon. Többek között az európai forrásoknak az erre a célra való elkülönítésével és folyósításával. Azonban azok a pénzek, amelyek – azok az európai pénzek, amelyeket a tagállamok használnak föl a roma integráció, a roma felzárkóztatás céljaira –, ezek nagyon sokszor nem érnek célt. Nem a ténylegesen legkiszolgáltatottabb csoportokhoz jutnak el, nem megfelelőképpen használják fel a tagállamok, kézen-közön eltűnnek, ezért a Bizottságnak mindent meg kell tennie annak érdekében, hogy ezek a pénzek célszerűen, hasznosan a roma közösség érdekében kerüljenek felhasználásra.

 
  
 

(Fin des interventions à la demande)

 
  
MPphoto
 

  Cecilia Malmström, Member of the Commission. – Madam President, it is extremely timely that we have this comprehensive report on anti-Gypsyism, which not only describes the problem but also comes with concrete ideas.

The Commission supports the creation and development of national Roma platforms to ensure the inclusive involvement of stakeholders in both implementation and in monitoring. As you know, this year we launched the Roma civil monitor project and it is supposed to promote civil society capacity building. Today, over 90 NGOs are involved. Roma participation here is, of course, a key element.

We also support the efforts of the European Parliament and the proposal in the report to commemorate the Roma Holocaust, and we have called upon Member States to commemorate this on 2 August. As you know, the Commission has participated in several events on 2 August, but also 27 January, which is Holocaust Memorial Day, in order to commemorate the victims of the Roma Holocaust, and I think that would be a good thing.

Lately, efforts have been made to try to improve the effectiveness of the different funds with increased Roma participation, as well as increased efforts to make sure that they reach the intended recipients and to fight fraud in this regard.

As you know, we have a variety of legal tools to fight discrimination and hate speech, and we will continue to do so. These are good, they are very good. We will continue to open infringement proceedings against those countries which discriminate, for instance, against Roma children in education. We had a few other cases as well that we are looking at and we will continue to do so. That is the role of the Commission and we will take that role very seriously.

So, we have tools of many kinds, but as Ms Post correctly says, legal tools, laws, all that is important, but what is most important is people’s attitudes. So we need to keep on fighting hate speech and pure discrimination of course, that goes without saying. But what is also very important is awareness-raising, information, education, inclusion and measures to prevent daily prejudices and the stereotypes that also lead to hate speech and hate crime.

In this fight there are a lot of things to do, but I think the report is a very important tool, and I want to thank Ms Post for the work that she has done.

 
  
MPphoto
 

  Soraya Post, rapporteur. – Madam President, I would like to thank all colleagues for their comments and for all their dedicated work. I would also like to show my gratitude to my shadows – Bodil Valero, Cecilia Wikström, Marina Albiol, Pál Csáky and Branislav Škripek – and their advisers, assistants, and the secretariat of the Committee on Civil Liberties, Justice and Home Affairs (LIBE).

I would also like to thank the Committee on Women’s Rights and Gender Equality (FEMM), which gave a lot of input, so I feel very comfortable not putting all my energy into all that, because I know they will do their work. I am also very grateful for the input received from experts and NGOs, who are working day by day to make the desperately needed changes.

It is our obligation as politicians to safeguard the human rights of all people. Otherwise, we cannot uphold the values of the EU or talk about democracy. All EU citizens have a responsibility to act and to react to injustice. We have to show will and commitment to make a change. Twelve million Roma are considered second-class citizens, and 800 years of human rights deprivation and harassment is enough. We cannot stay in the Middle Ages in 2017. I hope you all agree.

So let us make this change together because we can only do this together, with huge trust in each other, if we want to make a change.

I wanted to respond to Mr Dzhambazki’s input and tell him that I did not expect him to like my report.

 
  
MPphoto
 

  La Présidente. – Le débat est clos.

Le vote aura lieu mercredi.

Déclarations écrites (article 162)

 
  
MPphoto
 
 

  Jaromír Kohlíček (GUE/NGL), písemně. – Zpráva paní Sorayi Postové obsahuje spoustu zajímavých tvrzení převzatých z různých článků, které vesměs, bez ohledu na zkoumání důvodů, zobrazují subjektivní názory autorů. Klasickým příkladem je libovolné stanovení toho, kdo je považován za Roma. Zpravidla jsou takto politicky nekorektně označovány všechny sociálně vyloučené osoby v daném státě. V ČR se v roce 2010 přihlásilo k romské národnosti něco přes 5 000 občanů, ve speciálním školství přitom studovalo přibližně 500 dětí romské národnosti. V bodě 20 zprávy jsou vyzývány členské státy, aby v souvislosti s migrací řešily předpojatost vůči romským uprchlíkům a žadatelům o azyl ze zemí západního Balkánu, mezi nimiž je co do počtu mnoho Romů, což může souviset s konkrétními faktory ovlivňujícími místní romskou komunitu. V bodě 21 je vyjádřeno hluboké znepokojení množstvím Romů bez státního občanství v Evropě. Autorka zcela pomíjí existenci desítek tisíc neobčanů v Lotyšsku a Estonsku. V bodě 29 jsou členské státy vyzvány, aby v rámci policejních sil zřídily jednotky pro řešení zločinů z nenávisti. Domnívám se, že takový přístup by zakládal nerovnost před zákonem a že je tedy v rozporu se základními normami EU. V EU žije 90 uznaných národnostních menšin a autorka si zřejmě se záměrem očernit určité státy EU vybrala právě jednu z nich.

 
Oikeudellinen huomautus - Tietosuojakäytäntö