Zpět na portál Europarl

Choisissez la langue de votre document :

  • bg - български
  • es - español
  • cs - čeština (výběr)
  • da - dansk
  • de - Deutsch
  • et - eesti keel
  • el - ελληνικά
  • en - English
  • fr - français
  • ga - Gaeilge
  • hr - hrvatski
  • it - italiano
  • lv - latviešu valoda
  • lt - lietuvių kalba
  • hu - magyar
  • mt - Malti
  • nl - Nederlands
  • pl - polski
  • pt - português
  • ro - română
  • sk - slovenčina
  • sl - slovenščina
  • fi - suomi
  • sv - svenska
 Seznam 
 Úplné znění 
Rozpravy
Pondělí, 15. ledna 2018 - Štrasburk Revidované vydání

Podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů – Energetická účinnost – Správa energetické unie (rozprava)
MPphoto
 

  Miroslav Poche, zpravodaj. – Energetická účinnost je dle mého názoru naším největším a nejdostupnějším zdrojem energie. Je to čistý a levný zdroj energie, který může být technologiemi, které jsou již dostupné a rozšířené, velmi rychle využit v celé EU. I proto by snížení spotřeby a snížení energetické účinnosti našeho hospodářství mělo být jednou z hlavních strategických priorit EU.

Úspory jsou také nedílnou součástí strategie k zajištění dlouhodobé energetické bezpečnosti Evropy. Je prokázáno, že každé procento zlepšení energetické účinnosti přinese mnohem vyšší pokles naší závislosti na dovozech. V případě zemního plynu se jedná až o 2% pokles objemu jeho dovozu. A pouze v případě, že bude přijat velmi ambiciózní cíl, se podaří zachovat současnou míru importní závislosti. V opačném případě, pokud by byl přijat cíl na úrovni 30 %, tak naše závislost vzroste naopak na více než 70 %.

V energetické účinnosti také spočívá budoucnost naší ekonomické konkurenceschopnosti a našeho hospodářského rozvoje. Měli bychom jasně odmítnout přístup, že účinnost je překážkou hospodářského růstu, že evropská politika v této oblasti bude pouze vyžadovat soukromé a veřejné výdaje ve výši stovek miliard EUR, aniž by to mělo nějaký výraznější ekonomický nebo sociální přínos. Podle mého názoru opak je pravdou. V případě schválení cíle pro energetickou účinnost na 40 % otevřeme cestu ke zvýšení HDP i zaměstnanosti. Oproti tomu cíl ve výši 35 % povede k znatelně nižším výsledkům, v případě HDP dokonce o 1,5 %. Ještě nižší výsledky předpokládají modely pro cíle stanovené ještě na nižší úrovni. Podobně vyšší cíl bude mít vliv na snížení mezinárodních cen paliv, na evropskou cenu elektřiny a v neposlední řadě také na ceny emisních povolenek. Výsledkem nebude, jak se někteří snaží tvrdit, že ambiciózní závazky pro energetické úspory se promítnou do nižší konkurenceschopnosti evropského průmyslu a budou mít na něj celkově negativní dopad.

Evropská komise měla všechny tyto údaje k dispozici. Sama s nimi pracovala při výpočtech jednotlivých scénářů. Byla si vědoma všech příležitostí a přínosů, které energetická účinnost nabízí. Přesto se nakonec ze všech možných modelů rozhodla pro jeden z nejméně ambiciózních cílů pro období do roku 2030. Stanovením cíle ve výši 30 %, zachováním množství výjimek a flexibilit v článku 7 a v mnoha dalších oblastech bohužel nedostála očekáváním, která nadcházející desetiletí přináší.

Musím se proto ptát: Kam se poděla zásada „energetická účinnost na prvním místě“? Zůstalo pouze u prázdných deklarací? Protože fakta ukazují jasně, že i 40 % cíle je možné dosáhnout s přijatelnými náklady. A naopak tím vytvoříme nové příležitosti pro stavebnictví, pro rozvoj energetických služeb, vždyť potenciál energetických úspor není zdaleka plně využit. Jestliže v průmyslu už byly z necelé poloviny možnosti vyčerpány, např. v případě budov je ještě potenciál z 80 % nevyužit.

Právě v budovách lze dosáhnout výrazných změn s rozumnými náklady. Zrychlením renovací evropských budov dosáhneme nejen dlouhodobého snížení spotřeby energie, ale také přispějeme k řešení nejpalčivějších problémů, které se týkají energetické chudoby. V dnešní době mají miliony Evropanů velké problémy, jak zaplatit peníze za teplo, energii nebo plyn. Velmi často také žijí v bytech, které nejsou řádně vytápěny nebo které jsou v důsledku špatného vytápění a větrání zdravotně nevyhovující. Přitom každé procento zlepšení energetické účinnosti navíc pomůže těmto domácnostem hradit jejich účty za energie.

Na závěr bych rád zdůraznil, že podpisem Pařížské klimatické dohody jsme se zavázali přijmout taková opatření, která povedou k výraznému snížení emisí skleníkových plynů, tak aby nedošlo ke zvýšení průměrné teploty o dva stupně Celsia. Energetické úspory k tomu mají výraznou měrou přispět. Nicméně návrh, který Evropská komise předložila, je velmi vzdálen tomuto. Velké výsledky vyžadují velké ambice. Věřím, že budeme dostatečně ambiciózní, abychom takových výsledků dosáhli v případě energetické účinnosti.

 
Poslední aktualizace: 15. května 2019Právní upozornění