Seznam 
Rozpravy
PDF 3097k
Pondělí, 16. dubna 2018 - Štrasburk Revidované vydání
1. Pokračování zasedání
 2. Zahájení zasedání
 3. Prohlášení předsednictví
 4. Schválení zápisu z předchozího zasedání
 5. Složení Parlamentu: viz zápis
 6. Ověření pověřovacích listin: viz zápis
 7. Členství v politických skupinách: viz zápis
 8. Členství ve výborech a delegacích: viz zápis
 9. Další postup na základě žádosti o zbavení imunity: viz zápis
 10. Harmonogram dílčích zasedání Parlamentu – 2019: viz zápis
 11. Jednání předcházející prvnímu čtení v Parlamentu (článek 69c jednacího řádu): viz zápis
 12. Akty v přenesené pravomoci (čl. 105 odst. 6 jednacího řádu): viz zápis
 13. Oprava (článek 231 jednacího řádu): viz zápis
 14. Podepisování aktů přijatých řádným legislativním postupem (článek 78 jednacího řádu): viz zápis
 15. Předložení dokumentů: viz zápis
 16. Otázky k ústnímu zodpovězení s rozpravou (předložení): viz zápis
 17. Závažné interpelace (článek 130b jednacího řádu) (předložení): viz zápis
 18. Další kroky na základě usnesení Parlamentu
 19. Plán práce
 20. Zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 - Závazná roční snížení emisí skleníkových plynů za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody (rozprava)
 21. Obaly a obalové odpady - Vozidla s ukončenou životností, odpadní baterie a akumulátory a odpadní elektrická a elektronická zařízení - Odpady - Skládky odpadů - Procesní pravidla v oblasti podávání environmentálních zpráv (rozprava)
 22. Provádění sedmého akčního programu pro životní prostředí (rozprava)
 23. Rovnost žen a mužů v odvětví médií v EU - Emancipace žen a dívek prostřednictvím digitálního sektoru (rozprava)
 24. Provádění nástroje pro rozvojovou spolupráci, nástroje humanitární pomoci a Evropského rozvojového fondu (rozprava)
 25. Evropská strategie na podporu bílkovinných plodin (krátké přednesení)
 26. Zlepšení udržitelnosti dluhu rozvojových zemí (krátké přednesení)
 27. Posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Evropské unii (krátké přednesení)
 28. Jednominutové projevy k důležitým politickým otázkám
 29. Pořad jednání příštího zasedání: viz zápis
 30. Ukončení zasedání


PRESIDENZA DELL'ON. ANTONIO TAJANI
Presidente

1. Pokračování zasedání
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Presidente. – La sessione, interrotta giovedì 15 marzo 2018, è ripresa.

 

2. Zahájení zasedání
Videozáznamy vystoupení
 

(La seduta è aperta alle 17.04)

 

3. Prohlášení předsednictví
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Il Presidente. – Venerdì notte Stati Uniti, Francia e Regno Unito hanno colpito obiettivi militari sul suolo siriano. Questo intervento è la conseguenza dell'utilizzo di armi chimiche da parte del regime di Damasco nei confronti della popolazione civile.

Dinanzi alla gravità della situazione, credo sia necessario che il Parlamento, già oggi, invii un messaggio forte prima della discussione di domani con l'Alto rappresentante, Mogherini, e del confronto che avremo in mattinata con il Presidente della Repubblica francese, Macron.

Proprio perché la discussione all'interno del Parlamento è considerata di grande importanza, ieri ho ricevuto una telefonata del Primo ministro britannico, signora May, che ha tenuto ad informare, attraverso di me, il Parlamento europeo che l'attacco portato contro le basi in Siria era un attacco mirato a colpire soltanto le armi chimiche e non la popolazione civile. Obiettivo: impedire che si continuassero a usare queste armi contro la popolazione civile.

Il secondo messaggio che mi ha dato e che vi trasmetto è che il Regno Unito intende, sulla questione siriana, continuare a collaborare con i paesi dell'Unione europea. Poche ore fa si è anche conclusa una riunione dei ministri degli Esteri dell'Unione sulla situazione in Siria.

Io sono convinto che oggi il Parlamento debba ribadire in maniera forte e chiara che l'uso delle armi chimiche è inaccettabile e che rappresenta una linea rossa oltre la quale nessuno, nel mondo, può andare. E non possiamo neppure rassegnarci al fatto che la Siria continui a essere terreno di scontro tra potenze globali e regionali e organizzazioni terroristiche, che perseguono i propri interessi incuranti delle sofferenze gravissime che provocano alla popolazione civile inerme: dal 2011 sono morte oltre 500 mila persone e 12 milioni e mezzo di profughi sono stati costretti ad abbandonare le loro case e, tra questi, 5 milioni hanno lasciato la Siria.

Dobbiamo agire con maggiore determinazione per perseguire la pace e la stabilità nell'area mediorientale mediterranea, rafforzando il dialogo e la diplomazia, con il pieno coinvolgimento delle Nazioni Unite. Ma l'Europa deve giocare un ruolo da protagonista, perché l'area del Mediterraneo è l'area dove l'Europa può dire molto per impedire che la violenza dilaghi, che possano essere compiuti crimini di guerra e che si possa fa ricorso ad armi che sono vietate da convenzioni internazionali. Per fare questo è indispensabile una forte unità degli europei: andare in ordine sparso sarebbe un grave errore.

La drammaticità della situazione è di fugare ogni dubbio sulla necessità e l'urgenza di costruire una sempre più incisiva politica estera e di difesa comune dell'Unione e la discussione in corso sul prossimo bilancio è un test essenziale sulla nostra volontà di dotarci delle risorse indispensabili per essere veri attori globali ma, soprattutto, essere portatori, nel mondo, dei valori attorno ai quali è nata l'Unione europea.

 
  
MPphoto
 

  Manfred Weber, im Namen der PPE-Fraktion. – Sehr geehrter Herr Präsident! Ich möchte mich für die Initiative bedanken, dass wir zum Auftakt dieser heutigen Plenarwoche nach Syrien blicken. Vor knapp hundert Jahren wurde das Verbot der Chemiewaffen beschlossen – ein internationales Übereinkommen in Genf –, und wir dürfen deswegen nicht wegschauen, wenn diese Verpflichtung jetzt gebrochen worden ist.

So wie Sie es berichtet haben, waren die Interventionsmaßnahmen unserer amerikanischen, französischen und britischen Freunde notwendig, weil ein Signal gesetzt werden musste dass wir dieses Vorgehen in Syrien von Assad und seinen Partnern nicht dulden können. Der Einsatz von Chemiewaffen darf nicht gegen Zivilbevölkerung angewandt werden.

Die Aktivitäten der Verbündeten in Syrien waren aus unserer EVP—Sicht verhältnismäßig. Sie waren beschränkt auf die für den Chemiewaffeneinsatz notwendige Infrastruktur. Jetzt ist aus unserer Sicht aber auch das Zeitfenster für Diplomatie gekommen.

Russland muss im UN-Sicherheitsrat jetzt seine Blockade aufgeben. Und wenn es oftmals heißt, dass Europa im Syrienkonflikt zu wenig präsent ist, möchte ich schon darauf hinweisen dürfen, dass die Europäer in den letzten Jahren mittlerweile über neun Milliarden Euro an humanitärer Hilfe bereitgestellt haben. Wir Europäer sind Partner der Betroffenen und der bedrohten Menschen in der Region. Die EU hilft, und deswegen muss jetzt auch nach diesen Militärschlägen eine Initiative Europas zur diplomatischen Lösung des Konfliktes kommen.

Danke für Ihre Initiative, Herr Präsident.

 
  
MPphoto
 

  Udo Bullmann, im Namen der S&D-Fraktion. – Herr Präsident! Es ist gut, dass wir diese kurze Aussprache haben. Es ist aber auch gut, dass wir die ausführliche Diskussion in dieser Woche zu Syrien haben.

Der Einsatz von Chemiewaffen ist ein Kriegsverbrechen und hat gestoppt zu werden. Dahinter gibt es erst einmal keinen weiteren Satz.

Aber dennoch: Erlauben Sie die Frage, wie das alles kommt. Und diese Frage müssen wir schon stellen, denn in der Konsequenz, dass wir Diplomatie brauchen, dass wir eine Deeskalation brauchen, dass wir jetzt dringend die Stärkung der Vereinten Nationen brauchen, sind wir uns einig. Aber lassen Sie uns kritisch fragen, wie wir in eine Situation geschlittert sind, wo Russland das nicht versteht, wo der Iran das nicht versteht – ich könnte in den Norden von Syrien schauen und sagen: wo die Türkei nicht versteht –, dass Deeskalation das Gebot der Stunde ist. Wir müssen klare Sprache sprechen – verständnisorientiert, aber klar. Wenn Russland seine Stärke demonstrieren will, muss das nicht auf dem Rücken vergifteter Kinder und auf dem Rücken von Anschlägen gegen Krankenhäuser sein. Wenn Herr Erdoğan seine Stärke demonstrieren will, dann muss er es nicht in einer Situation tun, wo der IS im Norden geschlagen ist, er so lange gewartet hat mit seinen Panzern, bis die Kurden das Konfliktfeld aufgeräumt haben, um jetzt die Panzer fahren zu lassen. Und wenn der Iran eine Zukunft in der modernen Welt will, dann muss er seine Rolle in diesem Konfliktszenario überlegen.

Ich habe eine Bitte: Stärken Sie Frau Mogherini den Rücken! Die Europäische Union muss mit einer Stimme sprechen, und wir europäischen Abgeordneten fordern einen sofortigen Waffenstillstand, humanitäre Hilfe und eine politische Lösung mit der verbindlichen Teilhabe aller Parteien.

 
  
MPphoto
 

  Syed Kamall, on behalf of the ECR Group. – Mr President, thank you very much for updating the Chamber on your conversation and your briefing from the British Prime Minister. I know that the British Prime Minister is extremely grateful not only for the European support, but also for the international support shown for these actions that were deemed necessary. All of us, many of us, would have wished that the solution could be achieved through diplomatic aims. We wish it could have been achieved through the United Nations, but we all know that Russia has vetoed no less than six times any attempt to address this issue in the UN. Does that mean it is time for inaction? No. What it means is actually that we have to use this in a targeted way.

The American President, the French President and the British Prime Minister have been quite clear that this is not about regime change. It is not about taking sides in a civil war. It is a limited action making sure that we reinstate international norms and rules regarding the use of chemical weapons. The previous speakers have already mentioned how hideous and heinous these crimes are: the use of chemical weapons against your population. We have not been able to solve this purely diplomatically up to now, but now we have sent a message from the international community: limited action based on stopping the use of chemical weapons. Nothing more, nothing less. And let’s all be clear. Whatever our views about other issues and whatever our views about those other issues that divide us in this House, the use of chemical weapons whether on the battlefield, against civilian populations or used to poison individuals, is something that we should all take very seriously. We all know that there are norms that have to be respected, and these norms have been crossed and ignored by the Syrian regime. Let us continue to cooperate as the international community, as well as within the European Union, and let us be clear, but now making sure that we pursue the diplomatic channel with even more vigour, with even more determination, having sent a signal that the use of chemical weapons is clearly unacceptable. Can I thank colleagues from across the Chamber, from across the political spectrum, for their support and the support that they have shown to the national leaders who were involved in the strike.

 
  
MPphoto
 

  Guy Verhofstadt, on behalf of the ALDE Group. – Mr President, let me be very clear: we support without any reservation the targeted strikes against the chemical facilities. I know there are some people who are making a comparison with the Iraq war. Well, I continue to believe that the Iraq war was a mistake, based on a lie. I was Prime Minister of one of the only European countries that openly opposed that war, and I am still proud of that attitude.

But I think that this intervention in Syria is fully justified because it is a regime that has used chemical weapons against its own population – against women, against children – and not for the first time. Different types of chemicals have already been used 73 times, so all you can say about the Assad regime is that it is genocidal and no longer has any legitimacy. I never agree with Donald Trump, but for once, when he tweeted that Assad is a monster, I agreed with him.

At the same time, we also have to be clear – and that has to be our second message – that precision attacks against civilian military facilities are not a strategy for peace and will not end in this.

I have to tell you that I am also sad when I see the outcome of the Foreign Affairs Council of today: eleven pages with a very general condemnation and very general statements of principle. I do not think that we can continue like that. We need more than general condemnation. We need a real European strategy in this Syrian tragedy, and I think there are three key elements for such a strategy. The first is to engage all constructive forces in the region in a new initiative. This new initiative must be a roadmap to a new Syria that is democratic, that is neutral, and that is respectful of the different religions that are practised in that country.

Finally, I also think that we need to launch new sanctions to increase the costs of those who behave irresponsibly, who violate agreed ceasefires, undermine peace efforts and use these criminal chemical weapons, as has happened in recent weeks. I do not think we can abandon Syria and leave it in the hands of Assad. It concerns our own security and that is the reason why we need to urge the Council to come forward with a consistent strategy towards Syria.

(Applause)

 
  
MPphoto
 

  Ska Keller, on behalf of the Verts/ALE Group. – Mr President, chemical warfare is always totally unacceptable and it is very difficult to imagine what kind of a person could bombard his own population with chemical weapons. This is totally unimaginable, and it should not have happened ever. What we need now is that the Organisation for the Prohibition of Chemical Weapons (OPCW) gets a strong a comprehensive mandate, is able to work in Syria, and that such a situation is not repeated. International law needs to be upheld and indeed Russia needs to finally give up its blockade at the UN institutions.

All the suffering that we’ve seen for so many years in Syria needs to end. It has lasted way too long. I believe many opportunities have also been missed in the past to find, or at least to have the opportunity to find, a solution. The international community and especially the European Union must do more to stop this war and must develop a political strategy, because air strikes will not end this war. A solution can only be political and diplomatic. It cannot be made by weapons and I think it’s really important that we indeed speak more with one European voice, because if we speak with one voice, we have much more weight behind us. We are much stronger if we speak with one voice and not if we speak with 28 different voices.

I am really hoping that we will see increased efforts now to end this war, to stop the suffering of so many millions of women, children, men, so many people who had to flee who are still stuck in Syria. This needs to be our focus of attention.

 
  
MPphoto
 

  Gabriele Zimmer, im Namen der GUE/NGL-Fraktion. – Herr Präsident! Meine Fraktion und auch ich werden in diese Darstellung dessen, was am vergangenen Wochenende stattgefunden hat – der militärischen Attacke, des militärischen Angriffs – so nicht mit einstimmen. Auch wir verurteilen den Einsatz von chemischen Waffen und wir sind dafür, dass er geächtet wird, dass nirgendwo in der Welt chemische Waffen existieren. Und gerade in Europa, wo chemische Waffen im vergangenen Jahrhundert zuerst eingesetzt worden sind, haben wir dafür auch eine große Sensibilität.

Wir halten den Einsatz von chemischen Waffen für einen Völkerrechtsbruch, für ein Völkerrechtsverbrechen, und das muss geahndet werden. Dafür gibt es aber politische, diplomatische, internationale Gremien, Institutionen, Verpflichtungen und Abkommen. Und wenn – wenn – man wirklich etwas erreichen will, dann muss alles dafür getan werden, Russland auf die Seite derer zu bekommen, die sich hier eindeutig und klar gegen diesen Einsatz von chemischen Waffen aussprechen.

Ich halte es für einen Irrsinn, Raketen zu schicken, angeblich gezielte Schläge zu organisieren! Niemand hat uns bisher auch nur ansatzweise erklärt, was wirklich zerstört worden ist, und ich gehe auch davon aus, dass diese Schläge die politische, diplomatische Lösung nicht erleichtern werden. Ich habe noch nie in den letzten zwei, drei Jahren oder in dieser Legislatur erlebt, wie sehr über Medien, vor allem aber über Regierungen der Einsatz heruntergespielt worden ist – es sei ja nur ein gezielter Einsatz gewesen. Es ist mit dem Feuer gespielt worden! Und ich kann überhaupt nicht nachvollziehen, dass Regierungschefs der Europäischen Union ernsthaft glauben, dass man sich neben Trump stellen soll, um mit ihm den Einsatz von Raketen, von Waffen überhaupt gemeinsam zu diskutieren – einem, der heute das sagt und morgen auf den anderen Knopf drückt. Das kann doch wohl nicht die Rolle der EU sein! Wir müssen dafür sorgen – und das verstehe ich unter einer Stimme –, dass wir klar und deutlich sagen: Nein, wir spielen weder das Spiel von Trump noch das von Assad, aber auch nicht das von Putin. Wir spielen für keinen von beiden oder von den dreien. Wir sind eine eigenständige Organisation, politische Macht in der Welt, die vor allem auf Deeskalation setzt, auf Diplomatie und auf die Stärkung der UN setzt.

Was am Wochenende stattgefunden hat, das ist auch, dass der UN-Generalsekretär blamiert worden ist, dass er vor Tatsachen gestellt worden ist, die sein ganzes Engagement null und nichtig gemacht haben. Ich glaube, dieser Verantwortung sollten wir auch gerecht werden. Und im Übrigen, wenn Sie sagen, die Regierungschefs sind besorgt: Vor allem sind die Menschen besorgt. Die Menschen in den Mitgliedstaaten sind besorgt, und nicht nur in der EU, sondern auch weit darüber hinaus. Einem solchen Spiel mit dem Feuer müssen wir als Parlament entgegentreten und nicht noch das mit herunterreden und so tun, als sei alles nur mal ein kleines Spielchen gewesen.

 
  
MPphoto
 

  Margot Parker, on behalf of the EFDD Group. – Mr President, concerning the casus belli, on the verge of outright victory over ISIS in Syria, can anybody explain to the world why Assad would contemplate chemical bombing his own people and risk international opposition and even attack? The Assad government would have nothing to gain at this juncture by the actions of which they stand accused.

Regarding the Western reaction, virtue bombing by Western powers without proof of Syrian Government involvement will bring no good. The only people who are celebrating at the moment are the supporters of ISIS and other Islamist groups, who oppose Assad. The clear lack of any long-term strategy in the Middle East and experience of repeated failures in Iraq and Libya do not bode well at this time. This is hellish stupidity by the misguided, misinformed governments of the UK, the USA and France. I remind you that before this awful proxy war kicked off, Syria was one of the very few countries in the Middle East where religious minorities and women were respected in practice and in law. The neo-conservative hawks once again have made the wrong call, with terrible consequences for the many.

 
  
MPphoto
 

  Nicolas Bay, au nom du groupe ENF. –Monsieur le Président, chers collègues, dans la nuit de vendredi à samedi, la France, s’alignant sur les positions bellicistes américaines et britanniques, a effectué une série de frappes sur le territoire syrien.

Ces actes de guerre ont été décidés unilatéralement, sans aucun mandat de l’ONU, en violation totale des règles du droit international et sans même la moindre discussion ni dans le cadre des Nations unies, ni dans le cadre des parlements nationaux.

Emmanuel Macron a justifié ces frappes par un présumé usage d’armes chimiques de la part du régime de Bachar El-Assad contre des populations civiles. Soyons clairs: si des armes au chlore ont été utilisées, cela constituerait bien sûr une ignominie à condamner sans la moindre réserve. Mais à ce stade, pas l’ombre d’un début de preuve n’a été apporté à l’appui de ces accusations. Il aurait été normal de laisser l’enquête se dérouler puisque les experts de l’OIAC devaient justement se rendre sur place samedi. Ceux qui aujourd’hui parlent de lignes rouges se font pourtant très discrets lorsqu’il s’agit, par exemple, des massacres des populations yéménites par le régime saoudien.

En outre, on peut légitimement s’interroger: quel aurait donc été l’intérêt du pouvoir syrien d’utiliser de telles armes alors que, grâce notamment à l’action décisive de la Russie, 95 % du territoire syrien est désormais libéré du joug de l’État islamique et que les factions islamistes qui occupaient la Ghouta orientale sont désormais totalement anéanties?

Quoi que l’on puisse penser du régime syrien, cette intervention n’a aucune véritable efficacité militaire. Des dizaines de millions d’euros ont ainsi été dépensés pour une heure de feux d’artifice.

Il n’y a aucun intérêt stratégique non plus à cette coûteuse opération. S’agit-il sans doute d’une action de communication, d’une tentative, peut-être, de revenir dans le jeu et de pouvoir s’asseoir à la table des négociations? N’oublions pas que c’est pourtant notre aveuglement dogmatique depuis plusieurs années qui nous en a exclus.

Mais, de la même manière que les actions militaires occidentales menées dans le passé contre l’Iraq de Saddam Hussein ou contre la Libye de Kadhafi ont abouti à renforcer les islamistes et à semer la guerre d’abord et le chaos ensuite, ces frappes contre la Syrie ne correspondent ni aux intérêts des nations européennes, ni aux intérêts du peuple syrien. En effet, les pays d’Europe doivent veiller à la stabilisation de cette partie du globe qui se situe à proximité immédiate de notre continent. En Syrie, tout affaiblissement du régime de Damas permettra aux islamistes de prospérer, en particulier ceux qui sont soutenus par l’Arabie saoudite.

L’éradication totale de l’ensemble des groupes djihadistes doit rester notre priorité, car ce seul objectif correspond à la fois aux intérêts européens et aux intérêts syriens.

 
  
MPphoto
 

  Presidente. – Grazie a tutti i presidenti dei gruppi per aver espresso una posizione forte sulla vicenda siriana e sugli ultimi sviluppi: mi pare che all'unanimità siamo tutti contro l'utilizzo delle armi chimiche; la stragrande maggioranza dei gruppi sostiene l'azione mirata per la distruzione dei luoghi di produzione delle armi chimiche; tutti chiedono un'iniziativa politica forte dell'Europa, un'azione politica e diplomatica.

Io mi auguro che l'attacco compiuto sia l'ultimo e che prevalga l'intelligenza e la voglia di dialogare da parte di tutti, a cominciare dalle grandi potenze che hanno grandi responsabilità, ma anche le potenze locali – Iran, Turchia, Arabia Saudita – devono fare la loro parte per contribuire alla pacificazione di un territorio che da troppi anni soffre. Perché non c'è soltanto la Siria: c'è anche l'Iraq, c'è il conflitto israelo-palestinese; la situazione è molto intricata. Serve che l'Europa parli con una voce sola, serve che l'Europa non dica soltanto che vuole la pace, ma sia protagonista di costruzione della pace.

Domani naturalmente si svolgerà una discussione approfondita; ne parleremo anche con il Presidente Macron, cui riferirò, prima del suo intervento in Aula, nel corso del colloquio, quello che è stato detto oggi in quest'Aula; poi naturalmente ci sarà un testo che verrà votato e che sarà quindi la posizione ufficiale del Parlamento. Oggi ho rotto un po' le regole tradizionali ma non potevamo, di fronte a quello che è accaduto, stare in silenzio e accettare che la routine prevalesse di fronte all'emergenza.

Questo è un Parlamento politico che deve far ascoltare la propria voce: siamo i rappresentanti dei popoli europei ed è giusto che, se pur brevemente, immediatamente si sia discusso di questa vicenda.

Vi ringrazio per la sintesi ma comunque per l'attiva partecipazione di tutti i gruppi nell'affrontare una questione di così grande importanza.

***

 
  
MPphoto
 

  Edouard Martin (S&D). – Monsieur le Président, si vous le permettez, avant de passer au procès-verbal, vous avez dit que nous étions un parlement politique et que nous devions faire entendre notre voix. C’est ce que nous faisons régulièrement.

Je tiens à porter à votre attention que le 26 octobre dernier, ici même, nous avons voté une résolution contre le harcèlement sexuel à une très large majorité. Six mois après, la feuille de route n’est toujours pas mise en place. Pire encore, six mois après, un certain nombre d’éléments qui figuraient dans cette résolution n’apparaissent pas sur cette feuille de route, dont trois points essentiels: l’appel à l’audit externe, la formation des membres et la recomposition des comités anti-harcèlement, notamment le personnel administratif.

C’est de notre responsabilité collective de lutter contre le harcèlement sexuel. Nous l’avons fait en votant cette résolution, mais c’est aussi de votre responsabilité et de votre devoir, Monsieur le Président, de faire respecter l’application de la résolution – de l’ensemble de la résolution.

Je vous demande donc de remettre dans la feuille de route les trois points qui manquent.

 
  
MPphoto
 

  Τάκης Χατζηγεωργίου (GUE/NGL). – Κύριε Πρόεδρε, αγαπητοί συνάδελφοι, απόψε στην Κύπρο συναντώνται οι δύο πολιτικοί ηγέτες, πάρα πολλούς μήνες μετά την κατάρρευση των συνομιλιών στο Crans-Montana. Ας μην αγνοούμε ότι το κυπριακό πρόβλημα μπορεί εύκολα να μετεξελιχθεί –φοβούμαι να το πω– σε κάτι σαν Συρία, μετά τη βαθιά ισλαμοποίηση που επιχειρείται στις κατεχόμενες περιοχές της Κύπρου. Θέλω το Κοινοβούλιο να στείλει ένα μήνυμα και στους δύο ηγέτες να σπάσουν το αδιέξοδο, αλλά πρέπει πάνω στο τραπέζι τους να είναι η απαίτηση του Κοινοβουλίου να εγκαταλείψει η Τουρκία την πρόθεσή της για παραμονή στρατευμάτων ή παραμονή εγγυήσεων μετά τη λύση στο κυπριακό πρόβλημα.

(χειροκροτήματα)

 

4. Schválení zápisu z předchozího zasedání
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Presidente. – Passiamo ora all'approvazione del processo verbale della seduta del 15 marzo, che è stato distribuito.

Vi sono osservazioni? Il processo verbale è approvato.

***

 
  
MPphoto
 

  Jörg Meuthen (EFDD). – Herr Präsident! Am 15. Mai feiert die Staatengemeinschaft den Internationalen Tag der Familie. Dieser offizielle Aktionstag der Vereinten Nationen beruht auf der Resolution Nr. 47/237 der Vollversammlung vom 20. September 1993. In diesem Jahr heißt das Leitmotiv: „Die Rolle der Familie für eine friedliche Gesellschaft und für eine nachhaltige Entwicklung fördern“. Ich frage Sie, in welcher Weise das Europäische Parlament diesen offiziellen Tag der Familie am 15. Mai im Geiste der Grundsatzresolution der Vereinten Nationen unterstützen möchte? Ich frage Sie das auch deshalb, weil das Europäische Parlament am 17. Mai einen sogenannten Internationalen Tag gegen Homophobie, Transphobie und Biphobie feiern möchte. Das Motto lautet: „Die Vielfalt von Sex und der Geschlechterformen zelebrieren“. Doch der 17. Mai ist keineswegs ein offizieller Tag, der das rechtfertigen würde, weder in den Mitgliedstaaten noch in der EU und auch nicht bei den Vereinten Nationen.

Ich hoffe, dass Sie mit mir in der Notwendigkeit übereinstimmen, erst einmal in den Mitgliedstaaten anzufragen, ob das Europäische Parlament dort so einfach die Gender—Regenbogen—Fahne im öffentlichen Raum anbringen darf. Das ist eine Entwertung staatlicher Hoheitssymbole. Und ich hoffe, dass Sie mir in der Notwendigkeit übereinstimmen, am 15. Mai – dem Internationalen Tag der Familie – mit dem gleichen Aufwand, den gleichen Mitteln und der gleichen Entschiedenheit zu informieren über die Wichtigkeit der Familie, aufbauend auf der Ehe zwischen einem Mann und einer Frau, für die nachhaltige Entwicklung aller westlichen Gesellschaften und der Europäischen Union.

 
  
MPphoto
 

  Tomáš Zdechovský (PPE). – Pane předsedající, já jsem myslel, že one-minute speeches máme až dnes večer. Já bych Vás chtěl upozornit, že podle jednacího řádu opravdu v tuto dobu vždycky musí ten, kdo chce mluvit, říct, k jakému bodu jednání se chce vyjádřit, což kolegové nečiní. Prosím do budoucna buďte menší demokrat a řiďte se jednacím řádem.

 
  
MPphoto
 

  Presidente. – Grazie del consiglio, una candidatura per la prossima Presidenza del Parlamento.

 

5. Složení Parlamentu: viz zápis
Videozáznamy vystoupení

6. Ověření pověřovacích listin: viz zápis
Videozáznamy vystoupení

7. Členství v politických skupinách: viz zápis
Videozáznamy vystoupení

8. Členství ve výborech a delegacích: viz zápis
Videozáznamy vystoupení

9. Další postup na základě žádosti o zbavení imunity: viz zápis
Videozáznamy vystoupení

10. Harmonogram dílčích zasedání Parlamentu – 2019: viz zápis
Videozáznamy vystoupení

11. Jednání předcházející prvnímu čtení v Parlamentu (článek 69c jednacího řádu): viz zápis
Videozáznamy vystoupení

12. Akty v přenesené pravomoci (čl. 105 odst. 6 jednacího řádu): viz zápis
Videozáznamy vystoupení

13. Oprava (článek 231 jednacího řádu): viz zápis
Videozáznamy vystoupení

14. Podepisování aktů přijatých řádným legislativním postupem (článek 78 jednacího řádu): viz zápis
Videozáznamy vystoupení

15. Předložení dokumentů: viz zápis

16. Otázky k ústnímu zodpovězení s rozpravou (předložení): viz zápis

17. Závažné interpelace (článek 130b jednacího řádu) (předložení): viz zápis

18. Další kroky na základě usnesení Parlamentu

19. Plán práce
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Presidente. – È stato distribuito il progetto definitivo di ordine del giorno delle tornate di aprile 2018 (PE 619.992/PDOJ), cui sono state proposte le seguenti modifiche (articolo 149 bis del regolamento):

Lunedì, martedì e mercoledì:

Nessuna modifica

Giovedì:

Il gruppo PPE ha chiesto di aggiungere alle votazioni le proposte di risoluzione sulla “Situazione in Moldova”. La discussione ha avuto luogo nella sessione di Ottobre 2017.

 
  
MPphoto
 

  Cristian Dan Preda, în numele grupului PPE. – Domnule președinte, așa cum ați spus și dumneavoastră, în urmă cu mai bine de șase luni, Parlamentul a decis să aibă o dezbatere despre situația din Republica Moldova și, de asemenea, să voteze o rezoluție.

În cursul sesiunii din octombrie, votarea rezoluției a fost amânată și, de atunci încoace, în fiecare lună, grupul nostru politic a solicitat votarea textului cu pricina. Am fost refuzați. Ultima dată pretextul a fost acela că o delegație a Comisiei de afaceri externe va merge în Republica Moldova și, după ce se întoarce, vom avea ocazia de a vota în cunoștință de cauză o rezoluție.

Delegația a făcut această vizită în urmă cu două săptămâni și cred că a sosit momentul să ne ținem însă și de cuvânt în privința votării acestui text. Cred că Republica Moldova are nevoie de sprijinul Parlamentului European și nu văd niciun motiv care să ne împiedice să trecem la vot după, iată, șase luni de la dezbaterea care s-a ținut în hemiciclu.

 
  
MPphoto
 

  Knut Fleckenstein (S&D). – Herr Präsident, liebe Kolleginnen und Kollegen! Vor weit über einem halben Jahr haben wir über die damalige Situation in der Republik Moldau gesprochen. Weil es auch um strittige Dinge geht, haben wir dann versucht, diejenigen zusammenzubringen, die das Problem lösen könnten, und es waren nicht alle aus Moldau bereit, an einen Tisch zu kommen – von beiden Seiten. Und jetzt, nach einem halben Jahr, holen wir da plötzlich etwas wieder heraus, weil es so gut passt, vielleicht zum Wahlkampf in Chișinău. Das halte ich für nicht richtig. Wir sollten uns zumindest mit dieser Situation dann noch einmal beschäftigen, wenn da über etwas abgestimmt werden soll, was weit über ein halbes Jahr zurück liegt.

 
  
 

(Il Parlamento respinge la richiesta del gruppo PPE)

 
  
MPphoto
 

  Presidente. – Richiesta del gruppo ENF ("Stato di previsione delle entrate e delle spese per l'esercizio 2019 – Sezione I – Parlamento europeo"). Si propone l'on. Żółtek per formulare la richiesta del gruppo ENF.

 
  
MPphoto
 

  Stanisław Żółtek, w imieniu grupy ENF. – Panie Przewodniczący! Do tej pory było tak, że tego typu dyskusje odbywały się wcześniej, były już takie dyskusje na temat budżetu, ale nie w tamtym roku. W tamtym roku z niewiadomych powodów taka dyskusja się nie odbyła. Uchwały dotyczące budżetu są najważniejszymi uchwałami Parlamentu Europejskiego i ludzie z Europy, którym pieniądze zabieramy, czasem chcieliby wiedzieć, czego dotyczą nasze decyzje, dlaczego takie decyzje podejmujemy i tak dalej. Tak że w oczywisty sposób i całkowicie zgodny z przepisami Unii, z duchem Unii Europejskiej jest to, żeby ta sprawa była przejrzysta i dla przejrzystości budżetu, dla przejrzystości naszych zachowań prosimy o wprowadzenie tego do porządku obrad w czwartek. Mam nadzieję, że dodatkowe kilka minut czasu zajętego nie przeszkodzi w tak ważnej sprawie.

 
  
MPphoto
 

  Paul Rübig (PPE). – Herr Präsident! Ich verstehe das Anliegen des Kollegen und kann es auch in der Weise unterstützen, dass natürlich eine Debatte über den Haushalt sehr wichtig ist. Wir werden diese Woche eine ausführliche Debatte über den Haushalt haben, nämlich beim Entlastungsverfahren, wo ausdrücklich und ausschließlich über den Parlamentshaushalt diskutiert wird. Wir wissen, dass der Voranschlag derzeit ein internes Verfahren ist und dass die offizielle Haushaltsdebatte natürlich wie jedes Jahr im Herbst stattfinden wird und dann auch im Plenum abgestimmt wird, sodass also hier volle Möglichkeit dazu besteht. Deshalb möchte ich diesen Antrag ablehnen, weil das sonst eine Verdoppelung der Debatte wäre, und wir haben diese Woche ohnehin sehr wenig Zeit zum Debattieren.

 
  
 

(Il Parlamento respinge la richiesta del gruppo ENF)

L'ordine del giorno, così modificato, è approvato.

 
  
  

PRESIDE: RAMÓN LUIS VALCÁRCEL SISO
Vicepresidente

 

20. Zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 - Závazná roční snížení emisí skleníkových plynů za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  El presidente. – El primer punto del orden del día es el debate conjunto sobre:

- el informe de Norbert Lins, en nombre de la Comisión de Medio Ambiente, Salud Pública y Seguridad Alimentaria, sobre la propuesta de Reglamento del Parlamento Europeo y del Consejo sobre la inclusión de las emisiones y absorciones de gases de efecto invernadero resultantes del uso de la tierra, el cambio de uso de la tierra y la silvicultura en el marco de actuación en materia de clima y energía hasta 2030, y por el que se modifica el Reglamento n.º 525/2013 del Parlamento Europeo y del Consejo, relativo a un mecanismo para el seguimiento y la notificación de las emisiones de gases de efecto invernadero y de otra información relevante para el cambio climático (COM(2016)0479 - C8-0330/2016 - 2016/0230(COD)) (A8-0262/2017), y

- el informe de Gerben-Jan Gerbrandy, en nombre de la Comisión de Medio Ambiente, Salud Pública y Seguridad Alimentaria, sobre la propuesta de Reglamento del Parlamento Europeo y del Consejo sobre las reducciones anuales vinculantes de las emisiones de gases de efecto invernadero por parte de los Estados miembros de 2021 a 2030 para una Unión de la Energía resiliente y con objeto de cumplir los compromisos contraídos en el marco del Acuerdo de París, y por el que se modifica el Reglamento (UE) n.º 525/2013 del Parlamento Europeo y del Consejo, relativo a un mecanismo para el seguimiento y la notificación de las emisiones de gases de efecto invernadero y de otra información relevante para el cambio climático (COM(2016)0482 - C8-0331/2016 - 2016/0231(COD)) (A8-0208/2017).

 
  
MPphoto
 

  Norbert Lins, Berichterstatter. – Sehr verehrter Herr Präsident, sehr verehrter Herr Kommissar Cañete, liebe Kolleginnen und Kollegen, heute sprechen wir erneut über Europas Beitrag zur Bekämpfung des Klimawandels. Es geht um die konkrete Umsetzung des Pariser Klimaschutzübereinkommens. Durch die Gestaltung aller drei Säulen haben wir dieses mit Leben gefüllt. Mit der Einigung zur Lastenteilung und einer ambitionierten LULUCF-Regulierung haben wir nun die europäische Klimapolitik konkretisiert. Ich danke meinem Kollegen Gerbrandy für die gute Zusammenarbeit. Während aber die Lastenteilung CO2-Reduzierungsvorgaben im Blick hat, geht es im Bereich LULUCF um den positiven Beitrag der Land- und Forstwirtschaft bei der Bekämpfung des Klimawandels.

Meine Kolleginnen und Kollegen, ich darf Ihnen heute das Trilogergebnis vorstellen: Was haben wir konkret erreicht? Wir haben erreicht, dass es seriöse und robuste Verbuchungsregeln für die CO2-Aufnahme und -Abgabe gibt. Das Parlament hat sich dafür eingesetzt, eine Balance zwischen Flexibilität und vergleichbaren Verbuchungsregeln für die 28 Mitgliedstaaten zu finden. Und da stellt sich die Frage: Wie sieht so eine Balance aus? Ich bin überzeugt, dass wir es geschafft haben, die Bioökonomie – also Holz für Häuserbau, Möbel und Bioenergy – zu stärken, aber gleichzeitig haben wir einen Vergleichswert gefunden, anhand dessen die Auswirkungen auf das Klima gemessen werden können, den sogenannten Referenzwert für Wälder.

Wichtig ist mir persönlich zu betonen, dass die Vorgaben an die Mitgliedstaaten direkt und nicht an die Waldbesitzer gerichtet sind. Nur so ist ein aktives und nachhaltig angelegtes Forstmanagement möglich. Das ist gleichzeitig gut für den Wald, für das Klima und nicht zuletzt auch für den Forstwirt. Gerade durch weitsichtige und verantwortungsvolle Bewirtschaftung sind unsere Wälder in den letzten 25 Jahren um eine Fläche, die so groß ist wie Portugal – das sind immerhin neun Millionen Hektar – gewachsen.

Ein weiterer Erfolg ist, das spätestens ab dem Jahr 2026 bewirtschaftete Feuchtgebiete in das Verbuchungssystem für die Mitgliedstaaten einbezogen werden. Dies ist vor allem unter Berücksichtigung der gewaltigen Mengen an CO2, die dort gespeichert sind, zu sehen. Genauso wie uns der Rat bei den Feuchtgebieten entgegengekommen ist, mussten wir uns auf den Kompromiss bei den sogenannten Kompensationsmechanismen sowie dem Referenzwert für Wälder einlassen. Gerne hätte ich den Referenzwert von 2000—2012 gesehen, was den Mitgliedstaaten noch mehr Flexibilität bei Ihren Ernteraten gegeben hätte, ohne die Klimabilanz zu schwächen. Denn eine flexible Waldbewirtschaftung bedeutet gleichzeitig eine aktive und nachhaltige Nutzung, was noch mehr Speicherungspotenziale eröffnet.

Trotz allem, liebe Kolleginnen und Kollegen, bin ich davon überzeugt, dass wir im Trilog einen ausgewogenen und ambitionierten Kompromiss erzielt haben. Im LULUCF-Bereich gibt es kein Reduzierungspotenzial sondern im Gegenteil gewaltiges Potenzial gegen den Klimawandel. Insgesamt nehmen unsere Wälder ca. 10 % der Gesamt—EU—Emissionen auf. Diese Leistung ist absolut positiv, großartig und muss entsprechend gestärkt werden. Mit dieser Gesetzgebung setzen wir ein Signal: Wir wollen, dass unsere Wälder in Europa weiterhin nachhaltig und weitsichtig bewirtschaftet werden und dass dies auch wertgeschätzt wird. Wir wollen weiterhin eine starke Forstwirtschaft in Europa halten.

Liebe Kolleginnen und Kollegen, stimmen Sie am Mittwoch für diese Verordnung, denn der Klimawandel und der Beitrag des Waldes gehen uns alle an. Übernehmen wir Verantwortung für uns und unsere Kinder.

 
  
MPphoto
 

  Gerben-Jan Gerbrandy, rapporteur. – Mr President, let me start by seriously thanking my colleagues for the wonderful spirit in which we worked in the last month and for more than a year in order to come to an agreement with the Council in the end. I would really like to emphasise that even those who were not strong supporters of Parliament’s mandate were still very, very supportive, defending that mandate during the quite difficult, trilogue, so many thanks again for that. I would also like, despite the absence of the Council here, to thank the Estonian Presidency for the work they have done, but their absence might say enough at this moment.

I am standing here with quite mixed feelings. This morning, before I came to Strasbourg, I again checked the so-called carbon clock, and the carbon clock indicates how much time we still have left with current CO2 emissions in order to stay within the Paris Agreement. We all so strongly supported the Paris Agreement and, to refresh your memories, the Paris Agreement also tries to stay within the 1.5 degrees scenario. For the 1.5 degrees scenario, the time we have left in the medium estimate – so that is not the most extreme – with current CO2 emissions is four months and 22 days. Four months and 22 days! So it is obviously clear that we need an extreme sense of urgency to stay within that scenario, and it’s clear that during the negotiations with the Council, the Member States have not shown that sense of urgency. On the contrary, it was extremely difficult, extremely difficult, to get the Council moving, and even the arguments that we used from Parliament’s side, that with the energy efficiency, a proposal from the Commission of 30% instead of the 27%, and with the upcoming facilitative dialogue in the UN process, it was absolutely necessary to increase ambition, their answer was very stubborn and that was a clear ‘no’. Some Member States even argued that given the fact that because of those developments, the ambition might increase in the coming one or two years, they wanted to stay on the lower side by concluding this act of law, which is quite scandalous.

So if you ask me if I am satisfied with the final result we agreed, I’m afraid my answer is no, but it was the maximum that we could get out of the Council and I think it would have been irresponsible if we had not tried to find an agreement there. But still, I am not satisfied.

Nevertheless Parliament did achieve quite some improvements in this Climate Action Regulation because now we finally got rid of that awful name of ‘Effort Sharing Regulation’, from now on we can call it clearly the Climate Action Regulation.

Parliament fought hard to get an additional 125 million tonnes of ambition and I am proud of that, and we did tighten the trajectory. Member States cannot sit back during the first few years when it kicks in from 2020 onwards. And, very important, there is a strong reference to the long-term climate strategy that the EU and the individual Member States must develop, and the European Council recently confirmed that by asking the Commission to come forward with proposals. So we might now finally get rid of the October 2014 conclusions.

We also came to a strict review clause, and that one is extremely important, also in light of what the Commission can do in the coming year with the Talanoa Dialogue and the long-term strategy. I am convinced that this is only the start and that with increased stringency in the coming years we might tighten it up.

 
  
MPphoto
 

  Miguel Arias Cañete, Member of the Commission. – Mr President, I am glad we are meeting today to finalise the adoption of two key files to achieve our 2030 climate target. Bold regulations are essential elements of our legal framework for implementing the European Union’s 2030 commitments under the Paris Agreement. They show our international partners that the European Union is leading by example, because we turn our pledges into agreed action and we are on track on a long-term low emissions pathway.

This week a step forward has been possible due to the constructive efforts of the negotiators from both institutions. In particular, I would like to wholeheartedly thank the rapporteurs Mr Gerbrandy and Mr Lins for their leadership on these challenging files and congratulate them on the result. We have been able to come to an ambitious and realistic agreement within three months.

Let me now highlight some specific elements of each of the two laws, starting with the Effort Sharing Regulation, or Climate Action Regulation. This regulation is a crucial instrument to accelerate the low—carbon transition in a number of key sectors of the economy, such as transport, buildings, agriculture and industry, not covered by the emissions trading system. It notably sets binding national targets covering well over half of the European Union’s domestic greenhouse gas emissions in order to achieve a European Union-wide reduction by 30% in 2030 compared to 2005.

The trilogue agreement, which strikes a good balance between environmental integrity, fairness and efficiency, is the result of a thorough negotiation process that involved difficult compromises. The support and steering by the rapporteur Mr Gerbrandy, as well as the active engagement of the shadow rapporteurs Ms Ayuso, Ms Dalli, Mr Duncan and Ms Girling, Ms Konečná, Mr Eickhout, Ms Evi and Mr Jalkh, was crucial in this regard, and I particularly appreciate Parliament’s crucial role in ensuring an ambitious outcome. Parliament insisted on an early starting date for the emissions reduction trajectory. This saves more than 120 million tonnes of emissions over the period 2021-2030, hence it increases the additional effort by more than 10%.

Other examples where Parliament left a good mark include the introduction of banking limits, the way the ETS flexibility is accounted for with reference to the ETS market stability reserve, stronger provisions on corrective action, a further substantiated review clause including reference to the manner in which all sectors of the economy contribute in the post-2030 framework and the LULUCF flexibility with the inclusion of wetlands, and making their use conditional on annual Member State reporting on their intended use.

Let me move to the LULUCF Regulation. The LULUCF Regulation sets for the first time a clear quantitative objective, together with a solid accounting framework, for emissions and removals from land use and forests. Once again, this demonstrates to our international partners how the European Union tries to lead by example.

The contribution from land and forest in reaching the long-term climate mitigation objectives is critical because of the potential for anthropogenic removal of carbon from the atmosphere. Forests alone currently cover more than 42% of the European Union land surface. They have huge potential for climate change mitigation through regional sequestration and storage of CO2. They also have the potential to substitute fossil—based energy materials. I am convinced that the LULUCF Agreement strikes a proper balance between conflicting interests, and as it was for effort-sharing, the trilogue agreement on this file involves some difficult compromises.

The support and active engagement of the rapporteur Mr Lins, but also of the shadow rapporteurs Mr Brannen, Mr Turmes, Mr Flanagan, Mr Jávor and Ms Wiśniewska, was crucial in this regard. The European Parliament has strongly contributed to the final shape of the legal text.

The agreed provisions of the regulation clearly carry the European Parliament’s signature, and I would like to offer some examples: mandatory accounting for emissions and the removal of wetlands towards the commitment of 2026, thus completing the European Union’s scope for land accounting; the introduction of a safeguard to prevent decreasing the European Union’s overall sink; obliging the Commission to assess, at the review, the need for additional Union policies and measures, and this includes exploring a post—2030 framework in view of the necessary strengthening of greenhouse gas emissions reductions and removals in the Union.

Parliament’s hand can also be seen in a core article of the regulation on forest accounting. Indeed, the rules and governance process for establishing forest reference levels were clarified, taking into account the main requests of Parliament.

First, the accounting rules were not locked in the harvest rates of the past and this should reassure forest-rich Member States and the related industry. Second, the forest reference level presented by Member States through national plans will be adopted by delegated act. This will ensure the highest degree of involvement of Parliament in setting these benchmarks. And thirdly, reflecting on the European Parliament’s priorities, this regulation gives more prominence to long-lived harvested products.

More wood products create positive incentives not only for the climate, but also for jobs and the economy. Finally, keeping deadwood in forests will have environmental benefits such as for biodiversity. This shows the kind of balance that exemplifies the positive spirit of the negotiation. I invite you to support both motions and put Europe on track to take its place as a champion of climate policy and to lay out our vision for the way this policy will implement the Paris Agreement over the next decade.

 
  
MPphoto
 

  Florent Marcellesi, ponente de opinión de la Comisión de Desarrollo. – Señor presidente, el cambio climático es una cuestión de justicia global. Luchar contra el clima y empoderar a la población más empobrecida del mundo son dos caras de la misma moneda. Y para ello necesitamos generar emisiones negativas a partir del uso de la tierra y de los bosques, y al mismo tiempo proteger el derecho a la alimentación y a la tierra.

Con esta visión, me alegra que el trílogo haya mejorado desde las posiciones iniciales del Consejo y del Parlamento Europeo, y me alegra también que el informe final tenga en cuenta la seguridad alimentaria y la producción de alimentos. Gracias a esto, vamos a llegar a la COP24 con un reglamento pionero en el mundo, que se puede convertir en un modelo para las negociaciones internacionales. Eso sí, no olvidemos que también hubiera hecho falta tener en cuenta los derechos a la tenencia de la tierra y de los pueblos indígenas porque, repito, luchar por el clima y la justicia global van de la mano.

 
  
MPphoto
 

  Marisa Matias, relatora de parecer da Comissão da Indústria, da Investigação e da Energia. – Senhor Presidente, fazer cimeiras climáticas para que os governos se manifestem preocupados com as alterações climáticas e para se sentirem bem consigo mesmos não muda nada.

Urgem medidas consequentes para cumprir os objetivos da Cimeira de Paris, e não basta contar emissões. É preciso também eliminar dióxido de carbono já existente na atmosfera. Isto só se consegue protegendo e recuperando as nossas florestas, contabilizando, de forma séria, sem truques e sem hipocrisia, as emissões que aí ocorrem.

Podem inventar-se todos os esquemas para não contabilizar emissões ou pode mesmo pretender-se que tudo se resolve com um mecanismo de cobrança. Mas isso chama-se política cosmética, e não podemos andar sempre pelos mínimos.

É nesse sentido que apelo, mais uma vez, à importância da reflorestação para combater as emissões, para fazê—las reduzir. Também a prova da farsa de que a redução das emissões é um negócio para esta casa é a proposta de um imposto europeu sobre emissões de carbono.

Não se está a reduzir, está-se a pagar para se continuar a produzir o mesmo.

 
  
MPphoto
 

  Peter Jahr, Verfasser der Stellungnahme des mitberatenden Landwirtschaftsausschusses. – Herr Präsident! Es war schon ein Kampf zwischen Ideologie und Wissenschaft – Beispiel Wald oder Beispiel Forst. Es ist halt nicht richtig, wenn ein Wald in Ruhe gelassen wird. Wenn ein Wald quasi mit sich selber im Gleichgewicht ist, findet da viel Gutes statt, aber es findet halt keine Speicherung von CO2 statt. Wir wollen unsere Wälder nachhaltig bewirtschaften, und eine nachhaltige Bewirtschaftung ist die entscheidende Voraussetzung dafür, dass der Wald, dass der Forst auch als CO2-Speicher fungieren kann. Ich bin dem Berichterstatter, Kollegen Lins, sehr, sehr dankbar, dass er diesen Bericht, wenn man so will, wieder näher an die wissenschaftlichen Fakten gebracht hat, damit unser Wald seine volle Funktionspalette erfüllen kann, nämlich dass er in seiner Schutz-, Nutz- und Erholungsfunktion fungieren kann. Nun hoffe ich – hoffentlich nicht vergebens – noch auf eine unbürokratische Umsetzung der Verordnung.

 
  
MPphoto
 

  Merja Kyllönen, liikenne- ja matkailuvaliokunnan lausunnon valmistelija. – Arvoisa puhemies, hyvät kollegat, kiitos koko yhteiselle tiimille hyvästä yhteistyöstä liikennevaliokunnankin puolesta. Liikenteen päästöt ovat koruttomasti neljännes kasvihuonekaasupäästöistämme eli liikenteen saralla tarvitsemme todella radikaaleja toimia kaikissa jäsenvaltioissa. Nyt ei pelkkä puhe tai paperit enää riitä, vaan tarvitsemme arjen toimenpiteitä.

Euroopassa yksityisautoilulla on edelleen erittäin iso rooli, joten kokonaisuutena liikenteen vähähiilistäminen ja ajoneuvoteknologian kehittäminen tulevat olemaan isossa roolissa. Myös niissä tarvitaan rohkeita edelläkävijätoimia, joita uskon kaikilla toimijoilla löytyvän, koska ilman niitä ei myöskään lopputuloksiin päästövähennyksissä päästä. Liikenteen multimodaalinen käyttö, yhteiskäytön lisääminen ja erilaiset liikenteen palvelut – niiden käyttöönotto on välttämätöntä. Nyt alkavat aktiivitoimet. Puheet on pidetty.

 
  
MPphoto
 

  Nicola Caputo, relatore per parere della commissione per l'agricoltura. – Signor Presidente, onorevoli colleghi, i regolamenti effort sharing e LULUCF avvicinano l'Unione europea al conseguimento dell'impegno assunto a Parigi sui cambiamenti climatici e agli obiettivi dell'Unione dell'energia.

Per quanto riguarda il regolamento effort sharing, gli Stati membri sono riusciti a modificare lo starting point: il Parlamento europeo chiedeva l'inizio del 2018 ma il Consiglio è riuscito a strappare, come punto di partenza, il giugno 2019, facendo forse perdere al testo finale un po' di ambizione.

Il regolamento LULUCF fornirà un quadro che garantisce la contabilizzazione delle emissioni e degli assorbimenti generali dalle foreste e farà in modo che le emissioni di CO2 in ambito forestale non superino le rimozioni di anidride carbonica assicurate dai bacini naturali, il cosiddetto "obiettivo zero". Tuttavia l'accordo poteva essere più ambizioso, magari prevedendo un obiettivo di emissioni nette negative.

Infine, per quanto riguarda l'impiego delle biomasse legnose in campo energetico, una strategia realmente sostenibile dovrebbe ammettere esclusivamente l'utilizzo di biomasse di scarto, evitando la distruzione di foreste vergini, approccio, questo, che però non è stato condiviso in sede di trilogo.

 
  
MPphoto
 

  Pilar Ayuso, en nombre del Grupo PPE. – Señor presidente, la Comisión y este Parlamento seguimos dando pasos hacia el cumplimiento del Acuerdo de París y la lucha contra el cambio climático. En el año 2030 las emisiones procedentes del transporte, la agricultura, los edificios y la gestión de residuos van a ser reducidas en un 30 % respecto al año 2015. Y este esfuerzo se va a repartir entre los Estados miembros teniendo en cuenta su renta per cápita. Creo que es un buen Reglamento.

Este Reglamento va a dar cobertura a diversas medidas que deben aplicar los Estados miembros, como son mejorar la gestión forestal y agrícola, sustituir las calderas menos eficientes en los edificios, reducir la eliminación de residuos en vertederos y promover tecnologías de transporte menos contaminantes.

Pero los Estados miembros tienen retos sociales, ambientales, energéticos e industriales, y por ello es positivo que hayamos acordado dar a los países diferentes flexibilidades en relación con el cumplimiento de los objetivos de las emisiones. Esto va a permitir a los Estados miembros enfocar sus reducciones con las mayores ventajas tecnológicas y menores costes. Celebro, también, que se hayan incluido normas que tengan en cuenta la especial situación de los países más castigados por la crisis económica.

Finalmente, considero de gran importancia que se puedan contabilizar las absorciones en el sector forestal para compensar las emisiones. Los Estados miembros, sin embargo, tienen que desarrollar sistemas de cómputo que sean sólidos y comparables. Y concluyo felicitando al señor comisario por el esfuerzo que ha realizado durante estos meses de negociación, también al Consejo; y pido a todos los Grupos políticos que apoyen el acuerdo en reconocimiento al gran trabajo que ha realizado el ponente de esta Cámara, señor Gerbrandy, y porque es un buen acuerdo.

(La oradora acepta responder a una pregunta formulada con arreglo al procedimiento de la «tarjeta azul» (artículo 162, apartado 8, del Reglamento))

 
  
MPphoto
 

  Miapetra Kumpula-Natri (S&D), sinisen kortin kysymys. – Kuten edellinen puhuja sanoi, me tarvitsemme laajaa, hyvää metsäpolitiikkaa. Tämä on osa sitä, että meillä on säännöt niin, että myös ilmastovelvollisuus tulee metsänhoidossa ottaa huomioon. Mutta kuten edellinen puhuja myös sanoi, tämä mahdollistaa muiden sektorien päästöjen huomioimisen metsän kasvussa. Siksi haluaisin kysyä, että näettekö te myös roolin siinä, että metsätuotteilla itse asiassa voidaan korvata fossiilisia tuotteita, muoveja biomuoveilla ja monilla muilla biotuotteilla päästöjä aiheuttavia tuotteita. Esimerkiksi sementin tuottaminen talojen rakentamiseen on paljon ilmastoepäystävällisempää kuin puutalorakentaminen, ja jotta puutaloja voidaan saada, tarvitsee metsiä hoitaa ja talousmetsistä tulevalle muulle biomassalle voidaan löytää monipuolista käyttöä, jos teemme biotalouden oikein tulevaisuudessa.

 
  
MPphoto
 

  Pilar Ayuso (PPE), respuesta de «tarjeta azul». – Señora Kumpula-Natri, bueno, pues le agradezco sus consideraciones, pero no me ha hecho ninguna pregunta.

 
  
MPphoto
 

  Miriam Dalli, on behalf of the S&D Group. – Mr President, I have always believed that we need very strong policies to make sure that we deliver on our climate obligations. I am strongly convinced, however, that we did not manage to deliver this in the Effort Sharing Regulation or Climate Action Regulation, call it what you may.

It comes as no surprise that I am critical of the final agreement reached, because I believe that this agreement falls short of what is actually needed. As Socialists and Democrats, we will be abstaining on the final deal, in the same way that we did in the Committee on the Environment, Public Health and Food Safety, because the deal reached is far less than what is needed and far less than what can be achieved. I believe it keeps us from embarking on a truly low-emissions development pathway.

I acknowledge the efforts made by the rapporteur, Gerben—Jan Gerbrandy, but I would like to highlight what I consider to be an evident lack of ambition and lack of initiative throughout the negotiations, particularly by the Council, but also at times by the Commission itself. I have always considered the Commission to be an honest broker that plays a fundamental role in climate policy. That is why I call upon the Commission to enhance its role and make sure that Member States play their part because all of them – I repeat, all of them – should share in the efforts to address climate change. The two—faced approach, where national leaders make fancy statements at climate summits, but then show very little ambition where it counts, should cease.

 
  
MPphoto
 

  Jadwiga Wiśniewska, w imieniu grupy ECR. – Panie Przewodniczący! Panie Komisarzu! Unia Europejska jest liderem, jeśli chodzi o działania dotyczące wdrażania porozumienia paryskiego. Przyjęliśmy EU ETS, kończymy prace nad sektorami nieobjętymi EU ETS i LULUCF. Wyznaczyliśmy ambitne cele redukcji emisji o 40 % do 2030 roku.

Pamiętajmy jednak, że Unia Europejska odpowiada tylko za około 10 % światowych emisji gazów cieplarnianych. Dlatego powinniśmy skupić nasze wysiłki na tym, aby zobowiązania podjęte na konferencji COP 21 w Paryżu zostały wypełnione również przez inne państwa. Musimy myśleć i działać globalnie. Powinniśmy dobrze przygotować się do konferencji COP 24 w Katowicach. Naszym priorytetem powinno być przyjęcie pełnego pakietu implementującego porozumienie paryskie.

Na forum międzynarodowym powinniśmy mówić jednym głosem. Aby realizować cele, musimy budować szeroką koalicję, do której przyłączą się kraje spoza Unii Europejskiej. Jest to kluczowa kwestia, bo od ostatecznego kształtu pakietu będzie zależeć wdrożenie porozumienia paryskiego.

 
  
MPphoto
 

  Nils Torvalds, ALDE-ryhmän puolesta. – Arvoisa puhemies, kiitos myös komission jäsenelle läsnäolosta ja tiukasta asioiden seuraamisesta. Olimme tässä kädenväännössä aika lähellä sopua jo valiokunnassa, mutta aika loppui kesken ehkä ennen kaikkea siitä syystä, että metsiin ja meihin kohdistuu nyt hyvin erilaisia vaatimuksia. Siitä syystä sitten viime metreillä hajosimme jonkin verran.

Samaan aikaan kun meidän työskentely vähän hajosi, on tapahtunut valtavia muutoksia. 60 vuotta sitten metsätyö oli yksinäisen miehen, sahan ja hevosen työtä. Tällä hetkellä se on äärimmäisen monimutkaista ja teknologista työtä, joka muistuttaa enemmän kemianteollisuutta kuin perinteistä metsäteollisuutta. Siitä syystä me tarvitsemme ehkä tänään noin 200 miljoonaa kuutiokilometriä uutta metsää Eurooppaan, jotta pärjäämme muovin asettamissa haasteissa. Puusta voi myöskin tehdä muovia ja korjata niitä ongelmia, joita meidän edessä on.

 
  
MPphoto
 

  Bas Eickhout, on behalf of the Verts/ALE Group. – Mr President, first of all I would like to thank both the rapporteurs, Mr Lins and Mr Gerbrandy, because I am also talking on behalf of Mr Jávor on these two files. They were tough negotiations but there is now a package on the table, and with this package we conclude the climate legislation until 2030 – at least for the moment, because we all know that what is on the table will lead us to minus 40% in 2030, which is insufficient for the Paris implementation. We are happy that countries like the Netherlands, Sweden and France are already acknowledging that, and so we look forward to the Commission also coming forward with its long—term proposals to show that more needs to happen at the European front also.

But if we know already that the targets are insufficient, let’s at least have the reporting rules straight, and that is what we did in these two regulations as well. On LULUCF I am happy that now we can also make sure that at the European level there will not be a decrease of the sink, and that is why the Greens will support the LULUCF Regulation. However, on effort—sharing there are too many loopholes. It has been weakened too often and we know also that the base year has been put to a very bad level which means that the cumulative emissions will be much bigger than could have been possible. In the end, for climate it is the cumulative emissions that count. That is why the Greens will vote against that part of the climate legislation.

That is for now, and now it is onto the Commission to come up with new proposals to make sure that we really are implementing Paris.

 
  
MPphoto
 

  Kateřina Konečná, za skupinu GUE/NGL. – Pane předsedající, pane komisaři, přijetím těchto dvou nařízení upravujících emise, na které se v současné době nevztahuje systém EU ETS, bude konečně dokončen legislativní proces ke klimatickému balíčku. Na splnění závazků vycházejících z Pařížské dohody se musí podílet všechny sektory. Tedy i ty, jež se svému podílu na řešení problému dlouhodobě vyhýbají, jako lesnictví, doprava, budovy, zemědělství či nakládání s odpady. Za největší neúspěch u vyjednávání o nařízení o sdíleném úsilí považuji neschopnost zajistit dřívější start trajektorie než v květnu 2019. Přeci jenom mandát nás jako Parlamentu byl daleko ambicióznější. Nicméně vzhledem k tomu, že nejenom samotné nařízení o sdíleném úsilí tvoří pouhý rámec snižování emisí a na vstup v jeho platnost nám čekají další předpisy provádějící cíle v něm uvedené jako návrh týkající se CO2 u aut, přimlouvala bych se za hladké přijetí obou návrhů, ač mám vůči nim řadu výhrad. Ale pokud chceme dodržovat závazky z Paříže, musíme je začít naplňovat praktickými kroky.

 
  
MPphoto
 

  Eleonora Evi, a nome del gruppo EFDD. – Signor Presidente, onorevoli colleghi, il 12 dicembre scorso al vertice "One Planet" i nostri capi di Stato e di governo si sono affannati nel rinnovare l'impegno per l'attuazione dell'accordo di Parigi.

Pochi giorni dopo però, al momento di chiudere i negoziati sui regolamenti che stiamo discutendo oggi e in particolare il regolamento effort sharing, l'abisso tra la retorica sul clima e la volontà di vincolarsi seriamente al taglio dei gas a effetto serra è stato sconcertante.

Ma la sorpresa è relativa perché, all'interno del negoziato, il Consiglio è stato tenuto in scacco dai governi, come quello italiano peraltro, che sono strenui difensori delle fonti fossili.

Nel 2017 il Parlamento invocava per il 2030 una riduzione di 529 milioni di tonnellate di CO2 nei settori non ETS, migliorando fortemente la proposta della Commissione. Ora, invece, grazie a un compromesso al ribasso e a un inizio della traiettoria di riduzione lineare ritardato al maggio del 2019, grazie a scappatoie, trucchi e artifici contabili, ci troviamo ad arrivare a malapena a una riduzione del 25 %.

Per noi questo è un compromesso irricevibile che ci allontana pericolosamente dagli obiettivi internazionali sul clima.

 
  
MPphoto
 

  Λάμπρος Φουντούλης (NI). – Κύριε Πρόεδρε, το ζήτημα της υπερθέρμανσης του πλανήτη αλλά και γενικότερα όλες οι περιβαλλοντικές προκλήσεις που αντιμετωπίζουμε είναι εξόχως σημαντικά προβλήματα. Πάγια και αδιαπραγμάτευτη θέση μας είναι πως υποστηρίζουμε κάθε πρωτοβουλία, κίνηση ή συμφωνία με σκοπό την προστασία του περιβάλλοντος. Η συμφωνία στο Παρίσι είναι ένα βήμα προς τη σωστή κατεύθυνση, ακόμη κι αν διαφωνούμε σε κάποια επιμέρους στοιχεία της. Πρέπει να σημειώσουμε το εξαιρετικά θετικό γεγονός πως το συνολικό ποσοστό εδάφους στην Ευρώπη που καλύπτεται από δάση έχει αυξηθεί σημαντικά, όμως συγκεκριμένα κράτη μέλη αντιμετωπίζουν προβλήματα. Για παράδειγμα, λόγω της υπερθέρμανσης του πλανήτη και της συνεχιζόμενης ερημοποίησης μεγάλων τμημάτων της Βόρειας Αφρικής, παρατηρείται τα τελευταία χρόνια στην.

Ελλάδα μια έντονη αύξηση της εμφάνισης νεφών σκόνης από τη Σαχάρα που προκαλούν προβλήματα στην υγεία των πολιτών, μιας και έχουν εντοπιστεί σε αυτά συγκεντρώσεις επικίνδυνων βαρέων μετάλλων, όπως είναι ο μόλυβδος, ο ψευδάργυρος και το αρσενικό. Επίσης διαπιστώνεται δραματική αύξηση των δασικών πυρκαγιών λόγω της ανόδου της θερμοκρασίας, οι οποίες με τη σειρά τους συντελούν στην καταστροφή μεγάλων δασικών και καλλιεργήσιμων εκτάσεων.

Έχοντας αναφέρει όλα τα παραπάνω, θα ήθελα να επισημάνω ένα στοιχείο στο οποίο πιστεύω ότι πρέπει να δώσουμε ιδιαίτερη προσοχή: δεν θα πρέπει να επιβάλλουμε δυσανάλογα μεγάλους περιορισμούς στους Ευρωπαίους αγρότες διότι το μόνο που θα πετύχουμε έτσι είναι να οδηγήσουμε στη μείωση της ευρωπαϊκής αγροτικής παραγωγής, ενώ ταυτόχρονα θα εισάγουμε φθηνότερα αγροτικά προϊόντα από χώρες με πολύ χειρότερα πρότυπα προστασίας του περιβάλλοντος. Πιστεύω πως πρέπει να τεθούν σοβαροί περιορισμοί στις εισαγωγές αγροτικών προϊόντων από χώρες εκτός της Ενώσεως, καθώς μόνο με αυτό τον τρόπο θα μπορέσουμε να προστατεύσουμε το περιβάλλον, επιβάλλοντας στις χώρες αυτές την υιοθέτηση εξίσου αυστηρών περιβαλλοντικών προτύπων.

 
  
MPphoto
 

  Peter Liese (PPE). – Herr Präsident! Dank und Glückwunsch an die beiden Berichterstatter! Sie haben beide gut gekämpft. Mit dem Bericht von Norbert Lins sind wir etwas mehr zufrieden. Ich finde besonders wichtig, was er gesagt hat, dass wir hier keine direkten Auflagen für die einzelnen Forstwirte machen, sondern die Gesetzgebung sich an die Mitgliedstaaten richtet. Bei dem Bericht Gerbrandy über die Lastenteilung oder Klimaschutzmaßnahmen stimme ich denjenigen zu, die sagen: „Wir hätten uns ein bisschen mehr vorstellen können.“

Ich finde es besonders bedauerlich, dass der Ministerrat immer dann bereit ist, strenge Klimaschutzauflagen zu machen, wenn es die Mitgliedstaaten nicht betrifft. Beim EHS –haben wir dem am Ende zugestimmt, und das ist ein guter Kompromiss – hat der Ministerrat die Gesetzgebung verschärft. Bei der Lastenteilung hat er sie abgemildert, und das ist keine gute Balance. Trotzdem müssen wir morgen zustimmen, auch wenn wir nicht zufrieden sind. Denn wir brauchen diese Gesetzgebung, damit sich auch in diesen anderen Sektoren etwas bewegt. Dagegen zu stimmen ist meiner Ansicht nach nicht verantwortlich. Es ist ein kleiner Schritt nach vorne, aber diesen müssen wir jetzt tun.

 
  
MPphoto
 

  Paul Brannen (S&D). – Mr President, across the European Union, 10% of our carbon emissions are absorbed by our forest cover. So how we manage and use our forests is of crucial importance. As well as our forests playing a key role, so do other forms of land use. Agriculture needs to deliver its part and the land use, land-use change and forestry (LULUCF) text explicitly refers to agro-forestry and agro-ecology, as practices that can deliver on climate change. Wetlands, including peatlands, can absorb staggeringly high amounts of carbon. For instance, there is more CO2 stored in the peatlands of northern England than in all of the forests of the United Kingdom, France and Germany together. Wetlands, including peatlands, will be included mandatorily in the LULUCF accounting as of 2026, which was not in the Commission’s or the Council’s proposals and as such it is a win for the Parliament.

The LULUCF proposals also recognise the role of long-life harvested wood products and deadwood, both of which have the potential for storing carbon for long enough to be relevant for our climate action. Increasing the range of products to which harvested wood goes, including long-life engineered construction timbers, such as cross-laminated timber and laminated veneer lumber, can help countries improve their climate action. The S&D recognises that the legislation falls short on forest land, but this new LULUCF legislation means that how we use land is being recognised as of key importance in how we tackle climate change.

 
  
  

PREȘEDINȚIA: IOAN MIRCEA PAŞCU
Vicepreședinte

 
  
MPphoto
 

  Fredrick Federley (ALDE). – Herr talman! Vi har kommit till vägs ände vad avser det här är klimatlagstiftningspaketet, men det innebär ju inte att klimatlagstiftningsarbetet är över, utan vi kommer att se fler initiativ komma. Kanske från den här kommissionen, men säkerligen från nästa kommission.

Vi vet också att vi samtidigt förhandlar om något av det som är minst lika viktigt för klimat och för industriell och ekonomisk tillväxt och det är hela energiunionspaketet. Kan vi få det att landa bra och progressivt och framåtsyftande i hur vi formar energimarknadsdesignen och i hur vi får till ett progressiv och framåtriktande förnybarhetsdirektiv, så kommer vi att kunna lösa ännu mycket mer.

Samtidigt tror jag att rätt många av oss sitter där hemma och slipar knivarna inför nästa debatt, för så fort vi har fått översynen av Parisavtalet 2023 så kommer vi återigen att börja med alla dessa översyner som vi klokt nog har lagt in i lagstiftningen. Vilket gör att vi om vi ser att det här inte var tillräckligt kan skruva upp det ordentligt då. Vi ser dessutom de fullskaliga effekterna då av den påbörjade energiunionen, förhoppningsvis.

 
  
MPphoto
 

  John Stuart Agnew (EFDD). – Mr President, there are four greenhouse gases of the five that are produced by farmers, and one of those is called nitrous oxide. Farmers produce nitrous oxide by cultivating leguminous crops. So the way they can reduce their nitrous oxide emissions is to grow fewer leguminous crops. However, the Commission and the green lobby are so concerned about the importation of 30 million tonnes of GM soybeans that they want farmers to grow more protein crops. Protein crops, by and large, are leguminous crops so this is a very contradictory message.

There is another greenhouse gas called water vapour, and how do farmers emit this? They emit this because of the transpiration through their crops and their grass. The only way they are going to stop emitting water vapour is to keep the ground permanently ploughed so that there is no grass and no crops to transpire water. Isn’t this a wonderful debate?

Finally, I would like to remind all the MEPs in here that forestry, which many of you have been talking about, is not an EU competence and therefore you cannot legislate over it.

 
  
MPphoto
 

  Julie Girling (PPE). – Mr President, I would like to thank both of our rapporteurs today for the work that they did. I was particularly involved, as a shadow, with Mr Gerbrandy, and I take my hat off to him because he had a fairly difficult and rather a bold approach at some points, and I know that was not in line with his own personal views. That is always a difficult thing to do, so thank you for that, Gerben—Jan.

I just want to take this opportunity to look ahead rather than trawl through the details, and what is obvious as we reach the end of this climate package – or at least this iteration of the climate package – is that we cannot continue to work in this way. It takes far too long, we get far too involved in small details, and we lose sight of our aim. So what we need to do, it seems to me, is to put this to one side, accept that we have the mechanisms in place and start looking in the spirit of Talanoa, which is about checking progress but then seeking ways to increase commitments – and we need to seek ways now to increase commitments in Europe that do not involve going back through this long process and are actually there because people want to do it.

 
  
MPphoto
 

  Ulrike Müller (ALDE). – Herr Präsident, sehr geehrte Kollegen! Die LULUCF-Verordnung ist ein Klimaschutzinstrument und keine Forstpolitik. Deshalb freue ich mich über das Ergebnis, das unserem Forstsektor durch seinen zukunftsorientierten Bilanzierungsansatz auch weiterhin eine nachhaltige Bewirtschaftung der europäischen Wälder ermöglicht.

Wir beschäftigen uns in diesem Haus im Rahmen der Klimapolitik und darüber hinaus mit der Dekarbonisierung unserer Gesellschaft – genau wie mit anderen wichtigen Zukunftsthemen wie der Bioökonomie oder der Kreislaufwirtschaft. Unsere Wälder sind nicht einfach nur ein Kohlenstoffspeicher für die Klimabilanz, sondern eine Ressourcenquelle. Sie liefern nachwachsende Baustoffe und Verpackungsmaterialien, aber auch erneuerbare Energien für Strom, Wärme und Mobilität. In den Mitgliedstaaten können wir effektiv eine nachhaltige Bewirtschaftung sicherstellen – anders als häufig bei Importen. Aus diesen Gründen ist es äußerst wichtig, uns nicht ins Abseits zu manövrieren, weil unsere unterschiedlichen Ziele einander aufheben. Das konnten wir in diesem Fall zum Glück verhindern. Daher vielen Dank an alle Kollegen.

 
  
 

Intervenții la cerere

 
  
MPphoto
 

  Franc Bogovič (PPE). – Tudi sam podpiram obe uredbi, kajti v kontekstu prizadevanja v boju proti klimatskim spremembam gremo v pravo smer. Še posebej se mi zdi pomembno, da smo na področju LULUCF uredbe uspeli ohraniti gozd kot vir, ki na eni strani zagotavlja ponor toplogrednih plinov, po drugi strani pa še vedno omogočimo trajnostno gospodarjenje z gozdom. Se pravi, da gozd uporabimo tako, na eni strani, kot kvaliteten vir za gradbene materiale, ki preprečijo uporabo številnih drugih materialov, ki so povzročevalci toplogrednih plinov, na drugi strani pa da se v biogospodarstvo, ki je zelo pomembno, vključi ravno to lesno maso.

Tudi na področju ogrevanja igra odpadni les zelo pomembno vlogo, tako da podpora uredbam z moje strani, in upam, da bomo v nadaljevanju uspeli te uredbe še nadgraditi.

 
  
MPphoto
 

  Doru-Claudian Frunzulică (S&D). – Mr President, climate change is already affecting the planet and society and will continue to do so for generations to come, if the appropriate actions are not taken now! The physical and chemical changes of human activities are being felt in natural ecosystems very strongly. Both developed and developing countries have increased commitments for addressing climate change, which is gratifying, given the fact that climate change is a problem which cannot be solved by national or local action alone.

Forest management has an essential role to play in combating climate change, as all sectors must contribute to the overall EU emission reduction goal. Nevertheless, forest mitigation should be measured using a scientifically objective approach, not allowing countries to hide the impacts of policies that increase emissions.

 
  
MPphoto
 

  Νότης Μαριάς (ECR). – Κύριε Πρόεδρε, η συμφωνία του Παρισιού για την κλιματική αλλαγή είναι μια σημαντική συμφωνία διότι προστατεύει το περιβάλλον και μάλιστα σε μια φάση κατά την οποία βιώνουμε ιδιαίτερα δυσμενή φαινόμενα, σε όλον τον κόσμο αλλά και στην Ελλάδα, όπου βιώνουμε πλέον το επικίνδυνο νέφος σκόνης από τη Σαχάρα που έχει προκαλέσει πάρα πολλά προβλήματα στην πατρίδα μου. Είναι δεδομένο λοιπόν ότι θα πρέπει να ληφθούν μέτρα, αλλά με τέτοιο τρόπο που να στηρίζουν και την εξάλειψη της φτώχειας, και τα δικαιώματα των αυτοχθόνων φυσικά, διότι πρέπει να μην υπάρξει αρπαγή της γης τους και να υπάρξει προστασία των δασών από τις πυρκαγιές, δεδομένου ότι τα δάση αποτελούν έναν πνεύμονα οξυγόνου. Αυτό σημαίνει λοιπόν ότι πρέπει να ληφθούν τέτοια μέτρα τα οποία, από την άλλη πλευρά, δεν πρέπει να επιβαρύνουν υπέρμετρα τους ίδιους τους γεωργούς. Θεωρώ ότι δεν μπορεί να καταστρέφονται τα δάση για να δημιουργηθεί βιομάζα. Απαιτούνται λοιπόν μέτρα, όπως αυτά που προτείνονται από τους συναδέλφους.

 
  
MPphoto
 

  Jan Huitema (ALDE). – Voorzitter, na klimaatwetgeving voor de grote industrieën is er nu ook een klimaatwetgeving gekomen voor de landbouw, voor het vervoer, voor de bouw en voor het afvalbeheer. Ik ben blij dat deze klimaatwet ruimte laat voor een heel belangrijk natuurlijk evenement, namelijk dat de landbouw als één van de weinige sectoren ook in staat is om CO2 uit de lucht te binden in de vorm van bodemleven en organische stoffen in de bodem. Dat is niet alleen goed voor het klimaat, maar dat zorgt ook op drie andere punten voor een win-win-situatie. Het gaat namelijk de bodemverdichting tegen, het is beter voor de waterhuishouding en het levert ook vruchtbare landbouwgronden op.

Ik ben blij dat met deze wetgeving boeren, bosbouwers en tuinders in staat zijn om dit mee te rekenen in hun eigen CO2-emissie, en dat ze dit ook kunnen verkopen en belonen richting andere sectoren. Ik hoop dan ook dat de nationale overheden snel met duidelijke programma's komen waarmee de boeren en tuinders uit de voeten komen.

 
  
MPphoto
 

  Ana Miranda (Verts/ALE). – Señor presidente, aprovechando que el señor comisario Arias Cañete está aquí con él siempre hablaba de pesca, pero esta vez toca hablar de cambio climático y del impacto de los gases de efecto invernadero, quisiera traer a colación un problema muy serio, que ha mencionado algún colega, que es el tema de los incendios y su impacto en las emisiones de gas de carbono. En el caso de Galicia, de Asturias, de Portugal, los montes, los bosques, son sumideros de almacenamiento de CO2, pero depende mucho del tipo de especie, y quiero traer aquí a colación el problema del eucalipto.

Hace unos meses, durante la época de los incendios gallegos, le pedimos al comisario que la Comisión preparase un informe sobre el impacto de los gases de efecto invernadero y el cambio climático en los incendios, en la sequía, en los tipos de especies. Y hoy quisiera recordarlo porque es necesaria esa acción de mitigación de los bosques, pero no a base de plantar especies que son favorecedoras del CO2.

 
  
MPphoto
 

  João Ferreira (GUE/NGL). – Senhor Presidente, Senhor Comissário, as emissões de gases com efeito de estufa dependem também do uso do solo, das alterações ao uso do solo, das florestas e da gestão que delas é feita.

No processo de definição de um método de contabilização das emissões associadas a este setor, prevaleceram os interesses dos grandes produtores florestais do Norte, em detrimento das especificidades dos ecossistemas do Sul. Esta contabilidade criativa demonstra a fragilidade das juras de empenho no combate às alterações climáticas por parte da União Europeia, como o demonstra também a insistência numa abordagem de mercado, que já demonstrou sobejamente toda a sua ineficácia e perversidade.

A preocupação não será tanto com a natureza e com o planeta. A preocupação aqui é, fundamentalmente, com o negócio, incluindo aquele que se pode fazer com a natureza e com a atmosfera do planeta. Só isto pode explicar a obstinação com a abordagem de mercado, na qual cabem todos os expedientes, seja na definição de períodos de referência, seja nos instrumentos de flexibilidade, desde que para defender os interesses dos mais poderosos.

 
  
MPphoto
 

  Bogdan Andrzej Zdrojewski (PPE). – Panie Przewodniczący! Słuchałem debaty, więc nie muszę powtarzać ani argumentów za, ani uwag, ani komplementów, ani także zastrzeżeń. Powiem tylko jedną rzecz, która dla mnie jest kluczowa, która została pominięta. Musimy w zdecydowanie większym stopniu korzystać z młodego pokolenia, z organizacji pozarządowych (NGO), z prawdziwego zapału tych, którzy chronią tereny zielone, puszcze, ogrody, parki – nie tylko w Europie, ale i na całym świecie. Starajmy się poprawiać kanały komunikacji z tym najmłodszym pokoleniem, bo w nim jest wielka wartość, w walce właśnie o te elementy, które są zawarte w tym sprawozdaniu.

 
  
MPphoto
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE). – Rolnictwo i leśnictwo, oprócz tego, że posiadają znaczny potencjał w zakresie pochłaniania emisji, to pełnią też szereg funkcji społecznych i gospodarczych, które należy uznać w ramach unijnej polityki klimatycznej. Dlatego działania na rzecz ograniczenia emisji w oparciu o te sektory muszą brać pod uwagę ich nadrzędną rolę w zapewnianiu odpowiednio bezpieczeństwa żywnościowego i energetycznego na naszym kontynencie.

Nie można również zapominać, że w porównaniu z 1990 r. emisje z rolnictwa w Unii spadły o blisko jedną czwartą. Trzeba także pamiętać o istotnych różnicach w poziomie zalesienia poszczególnych krajów członkowskich i odpowiednio uwzględnić działania na rzecz klimatu podejmowane przez niektóre kraje w przeszłości.

 
  
MPphoto
 

  Ελευθέριος Συναδινός (NI). – Κύριε Πρόεδρε, η ενίσχυση της παγκόσμιας αντίδρασης στην απειλή της αλλαγής του κλίματος, στο πλαίσιο της βιώσιμης ανάπτυξης και των προσπαθειών για την εξάλειψη της φτώχειας, χρειάζεται, μεταξύ άλλων, αύξηση της ικανότητας προσαρμογής στις δυσμενείς επιπτώσεις της κλιματικής αλλαγής. Για την επίτευξη αρνητικών επιπέδων εκπομπών, πρέπει να είναι άρτια τα συστήματα λογιστικής για τη χρήση γης, την αλλαγή χρήσης γης και τη δασοκομία. Δεδομένου ότι οι απορροφήσεις μέσω του τομέα αυτού είναι αναστρέψιμες, θα πρέπει να θεωρείται χωριστός πυλώνας στο πλαίσιο της Ένωσης και των εθνικών πολιτικών για το κλίμα. Επιπλέον, η ορθή διαχείριση των δασών πρέπει να συνοδεύεται από τη δέσμευση για ανάσχεση και αντιστροφή της αποψίλωσης των δασών και την προώθηση της αναδάσωσης. Το περιβάλλον είναι το κυριότερο πεδίο πολιτικής συναίνεσης, συνδέεται δε άμεσα με τη βιωσιμότητα του πλανήτη μας και τη συνέχεια του ανθρωπίνου είδους.

 
  
MPphoto
 

  Marijana Petir (PPE). – Poštovani predsjedavajući, podržavam ishod pregovora o Uredbi o LULUCF-u i zahvaljujem kolegi Linsu jer je uvažio moje argumente i za Hrvatsku omogućio izuzeće. Time svoju referentnu razinu za šume možemo izračunati uzimajući u obzir okupaciju dijela hrvatskog teritorija tijekom Domovinskog rata te učinke agresije, rata i njegovih posljedica na praksu gospodarenja šumama. Iz tih je razloga u Hrvatskoj gospodarenje šumama bilo smanjenog intenziteta, a dozvoljena sječa je u tom periodu realizirana znatno manje od planiranog i iznosila je oko 60 % današnjih količina. Zbog svega navedenog, a bez dobivene iznimke, postojeće stanje bi izuzetno nepovoljno utjecalo na izračun referentne razine gospodarenja šumama u Hrvatskoj i zato sam kolegi Linsu posebno zahvalna.

Zahvaljujem i Europskoj uniji koja je do sada u razminiranje u Hrvatskoj usmjerila preko 100 milijuna eura, a u Bosnu i Hercegovinu 46 milijuna eura. Napominjem da nam je pomoć i dalje potrebna jer je u Hrvatskoj još uvijek 38 000 hektara šuma pod minama a u Bosni i Hercegovini 120 000 hektara.

 
  
MPphoto
 

  Henna Virkkunen (PPE). – Arvoisa puhemies, tuen tätä neuvottelutulosta ja haluan kiittää kaikkia neuvottelijoita ja erityisesti Norbert Linsiä tästä työstä, jota hän teki muiden neuvottelijoiden kanssa LULUCF-asetuksen osalta.

Tiedämme, että metsillä on erittäin suuri merkitys ilmastonmuutoksen torjunnassa. Euroopan metsät sitovat jopa kymmenen prosenttia kaikista kasvihuonepäästöistä. On tärkeää, että Euroopan unioni edistää kestävää metsänhoitoa sekä Euroopassa että muualla maailmassa.

Tiedämme, että komission alkuperäinen esitys oli epäreilu niitä maita kohtaan, jotka ovat hoitaneet metsiään kestävästi, koska niilläkään ei olisi ollut mahdollisuutta lisätä metsien käyttöä. Nyt saavutimme lopputuloksen, mikä tarjoaa mahdollisuuden edelleenkin jatkaa metsätaloutta silloin, kun se tehdään kestävällä tasolla, ja silloin, kun huolehditaan siitä, että metsät säilyvät hiilinieluina. Tämä on hyvä lähtökohta jatkolle.

 
  
MPphoto
 

  Annie Schreijer-Pierik (PPE). – Voorzitter, heel veel mensen in deze zaal hebben van alles gezegd en we spreken over het klimaatakkoord. Vanaf dag één heb ik in deze zaal gezegd: ik zal er achter staan, maar het moet wel haalbaar, betaalbaar en uitvoerbaar zijn, zeker ook voor de agrarische sector - en zeker als we spreken over het artikel 2 van het klimaatbeleid - en het mag niet gaan ten koste van voedselproductie. In mijn land - ik kijk ook naar collega Gerbrandy - is men er volop mee aan de slag. Maar de ene keer heeft men het over de ene kant en de andere keer over de andere kant. Het moet dus uitvoerbaar blijven en deze oproep zou ik ook zeker aan de commissaris willen richten want anders weet een boer niet meer welke kant hij op moet gaan.

 
  
 

(Încheierea intervențiilor la cerere)

 
  
MPphoto
 

  Miguel Arias Cañete, Member of the Commission. – Mr President, I thank all of you for this debate, which shows again how seriously the European Union takes its commitments under the Paris Agreement. I think that together we can be proud of the result of our joint effort to agree on the legal framework for the next decade for the sectors not covered by the European Union Emissions Trading System.

We all know about the scale of efforts needed to reach our long—term climate targets and some contributors to the debate have pointed to that. Specifically Ms Dali pointed to the lack of ambition of the efforts set in the proposal for a regulation,saying that these are too low and that this does not put the European Union on track towards the necessary long—term emission reductions.

I will make two comments. First, that the ambition level increase is significant because a modified trajectory – a starting date as assured by the European Parliament of seven months earlier – saves more than 120 million tonnes of emissions over the period 2021—2030 and hence increases the additional effort needed, compared to the initial proposal, by more than ten percent.

My second remark is that, in order to address the long—term issues that have been pointed out, the Commission will address them in the context of developing the European Union Mid—Century Strategy. We intend to deliver the Commission’s input in November this year. It is very clear that, if the European Union’s Mid—Century Strategy or the global stocktake after the Paris Agreement lead to changes in European Union emission reduction targets, the review clause caters for the corresponding need to adapt the efforts set out in the regulation. So this is not a closed effort. It is an open matter that we will have to discuss in the framework of the future reflection that the Commission has to do on the long—term trajectories.

But, coming back to the issue of the two regulations on effort sharing and LULUCF, today I invite you to lend your support to them in tomorrow’s vote. I think it is very important to ensure that they can enter swiftly into force and that the necessary provisions can be in place by January 2021, because there is no time to lose in our fight against climate change.

 
  
MPphoto
 

  Norbert Lins, Berichterstatter. – Herr Präsident, Herr Kommissar, liebe Kolleginnen und Kollegen! Vielen Dank für diese Debatte. Ich bin auch dankbar, dass der Kommissar noch mal herausgestellt hat, welche Beispielhaftigkeit die Europäische Union hier vornimmt, also was für ein Beispiel wir international geben. Auch für die Kollegen, die klargemacht haben: Wir reden nicht nur über die Zeit von 2021–2030, sondern deutlich darüber hinaus. Dank auch an die, die klargemacht haben, dass dieser Prozess noch nicht beendet ist, sondern dass wir zum Beispiel im Rahmen der Diskussion jetzt um die LULUCF-Verordnung natürlich bei den delegierten Rechtsakten weiter mitsprechen werden.

Dank auch an den Kollegen Brannen, der noch deutlich gemacht hat, dass wir die positiven Anreize herausgestellt haben, also dass wir nicht mit Ordnungsrecht kommen, sondern dass wir zum Beispiel im Bereich von langlebigen Holzprodukten einen positiven Anreiz gesetzt haben. Ich bin nicht derselben Meinung wie eine Kollegin der GUE/NGL-Fraktion, die gesagt hat, wir betreiben hier nur kosmetische Politik. Ich glaube, es wird sich zeigen, dass dies nicht der Fall ist.

Ich danke auch den Kolleginnen und Kollegen, die klargemacht haben, dass in Wald und Landwirtschaft eine Multifunktionalität gegeben ist, also dass Ideologie hier fehl am Platze ist, sondern dass alle gesellschaftlichen Bereiche berücksichtigt werden müssen: Sowohl der Wald als Lieferant von Holzprodukten, das Land als Lieferant für die Nahrungsmittelmittelproduktion, aber eben auch der gewaltige Beitrag, das gewaltige Potenzial der CO2-Einsparung, und dass wir alles erreichen können – auch eine höhere Senkenwirkung, gleichzeitig Holz bereitstellen und auch die Nahrungsmittelproduktion in Europa gewährleisten.

Noch mal herzlichen Dank an alle Kolleginnen und Kollegen, die Kommission und den Rat, dass wir – glaube ich – ein so gutes Ergebnis erreicht haben.

 
  
MPphoto
 

  Gerben-Jan Gerbrandy, rapporteur. – Mr President, let me start by thanking all my colleagues from far-left to the far-right for their kind words. It was a difficult process and in the end we did find an agreement with Council – that was the mission of my first remarks – also with strong support from the Commission and the Commissioner personally as well, being present at all trilogue meetings.

Still, besides the fact that we did find a political agreement, it is not enough. It should have been much more ambitious, and I hope that that will be echoed by many others as well. That means, from now on, now that we have found agreement – and I hope that we have sufficient support tomorrow during the vote – that there is a huge responsibility on the shoulders of the Commission.

It is up to the Commission to now think of ways to strengthen our climate policy in Europe that is necessarily in the light and in the spirit of the Paris agreement. Therefore, also in line with the upcoming long-term strategy that the Commissioner is currently drafting, I hope that we can convince together the absent Council as far as needed in order to really stay within the Paris boundaries.

 
  
MPphoto
 

  Președintele. – Dezbaterea a fost închisă.

Votul va avea loc mâine, 17 aprilie 2018.

Declarații scrise (articolul 162)

 
  
MPphoto
 
 

  Michel Dantin (PPE), par écrit. – Monsieur le Président, Chers Collègues. Ce rapport législatif fait partie du plan d’action de l’Union pour réduire les émissions de gaz à effet de serre d’ici à 2030 et atteindre les objectifs de l’Accord de Paris sur le climat. L’agriculture et la foresterie sont des secteurs qui contribuent déjà activement à l’atténuation du réchauffement climatique grâce à leur capacité d’absorption des gaz à effet de serre. Je me réjouis que, dans ce rapport, une juste reconnaissance de cette réalité ait été actée. D’autre part, je considère que les États membres auront suffisamment de marge de manœuvre pour mobiliser le plein potentiel de leurs forêts, afin de contribuer à nos objectifs climatiques tout en soutenant la croissance de l’ensemble de la filière bois, essentielle dans l’économie européenne. Je vous remercie

 
  
MPphoto
 
 

  Adam Gierek (S&D), na piśmie. – Nie popieram sprawozdania posła Gerbrandy'ego, ponieważ nie popieram spekulacyjnego systemu EU ETS dotyczącego przemysłu i energetyki. Te branże produkcji materialnej oraz energii muszą dokonać istotnych zmian dostosowawczych w zakresie efektywności po to, by cel klimatyczny ustalony na konferencji COP 21 w Paryżu został zrealizowany.

Projekt tej dyrektywy od początku został błędnie, niemerytorycznie skierowany do komisji ENVI, a nie do komisji ITRE, która mogła jedynie opracować swą opinię w tej sprawie. Przypominam, że niezwykle trudne wewnątrzunijne negocjacje w zakresie rewizji dyrektyw EU ETS zakończyły się dopiero niedawno, a negocjacje trójstronne na temat pakietu zimowego, w szczególności w zakresie efektywności energetycznej i OZE, nie zostały jeszcze zakończone.

Z kolei w porozumieniu paryskim nie było mowy o zwiększaniu przez państwa członkowskie swojego wkładu, a jedynie o jego zakomunikowaniu lub uaktualnieniu, i to państwa członkowskie mają decydować o realizacji zaleceń. Nie popieram otwierania i zwiększania wkładu unijnego, w postaci wkładów ustalonych na szczeblu krajowym, do 40 % w 2030 r. Uważam, iż nazbyt wygórowane ambicje dotyczące redukcji emisji CO2 mogą negatywnie wpłynąć na prace nad przyjęciem podczas COP 24 w Katowicach pakietu wdrożeniowego porozumienia paryskiego, które jest głównym celem mojego kraju jako gospodarza tej konferencji.

 
  
MPphoto
 
 

  Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE), na piśmie. – Zapobieganie niebezpiecznym zmianom klimatycznym stanowi jeden z priorytetów funkcjonowania UE. Podejmuje ona szeroko zakrojone inicjatywy na rzecz ochrony środowiska naturalnego, w którym na co dzień żyjemy. Wszystkim nam zależy na tym, abyśmy oddychali czystym powietrzem, które zapewni nam dobrą kondycję fizyczną i zdrowie. W kontekście dzisiejszej debaty i dwóch sprawozdań związanych z emisjami gazów cieplarnianych musimy pamiętać, że stawianie ambitnych celów przez UE musi iść w parze z uwzględnieniem różnic występujących między poszczególnymi krajami członkowskimi. Należy zatem opowiedzieć się za stanowiskiem, które w sposób wyważony i kompleksowy doprowadzi do realizacji porozumienia paryskiego i zapobiegnie dalszym zmianom klimatu.

Musimy pamiętać, jak ważną funkcję pełnią lasy, które również odpowiadają za ograniczenie emisji CO2, ale nie możemy też zapominać, że sektor leśnictwa musi zaspokajać popyt na drewno i że od jego funkcjonowania zależy codzienna działalność podmiotów opierających się na zasobach pozyskiwanych właśnie z gospodarki leśnej. Skuteczna walka ze zmianami klimatu powinna więc obejmować kompleksowe działania, dzięki którym będziemy w stanie zintegrować politykę gospodarczą i klimatyczną, a także działania pozwalające na sprawne wdrożenie przyjętych wcześniej przepisów.

 

21. Obaly a obalové odpady - Vozidla s ukončenou životností, odpadní baterie a akumulátory a odpadní elektrická a elektronická zařízení - Odpady - Skládky odpadů - Procesní pravidla v oblasti podávání environmentálních zpráv (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Președintele. – Următorul punct de pe ordinea de zi este dezbaterea comună privind:

– raportul Simonei Bonafè, în numele Comisiei pentru mediu, sănătate publică și siguranță alimentară, referitor la propunerea de directivă a Parlamentului European și a Consiliului de modificare a Directivei 94/62/CE privind ambalajele și deșeurile de ambalaje (COM(2015)0596 - C8-0385/2015 - 2015/0276(COD)) (A8-0029/2017),

– raportul Simonei Bonafè, în numele Comisiei pentru mediu, sănătate publică și siguranță alimentară, referitor la propunerea de directivă a Parlamentului European și a Consiliului de modificare a Directivei 2000/53/CE privind vehiculele scoase din uz, a Directivei 2006/66/CE privind bateriile și acumulatorii și deșeurile de baterii și acumulatori și a Directivei 2012/19/UE privind deșeurile de echipamente electrice și electronice (COM(2015)0593 - C8-0383/2015 - 2015/0272(COD)) (A8-0013/2017),

raportul Simonei Bonafè,în numele Comisiei pentru mediu, sănătate publică și siguranță alimentară, referitor la propunerea de directivă a Parlamentului European și a Consiliului de modificare a Directivei 2008/98/CE privind deșeurile (COM(2015)0595 - C8-0382/2015 - 2015/0275(COD)) (A8-0034/2017),

– raportul Simonei Bonafè, în numele Comisiei pentru mediu, sănătate publică și siguranță alimentară, referitor la propunerea de directivă a Parlamentului European și a Consiliului de modificare a Directivei 1999/31/CE a Consiliului privind depozitele de deșeuri (COM(2015)0594 - C8-0384/2015 - 2015/0274(COD)) (A8-0031/2017) și

– raportul lui Francesc Gambús, în numele Comisiei pentru mediu, sănătate publică și siguranță alimentară, referitor la propunerea de decizie a Parlamentului European și a Consiliului de modificare a Directivei 87/217/CEE a Consiliului, a Directivei 2003/87/CE a Parlamentului European și a Consiliului, a Directivei 2009/31/CE a Parlamentului European și a Consiliului, a Regulamentului (UE) nr. 1257/2013 al Parlamentului European și al Consiliului, a Directivei 86/278/CEE a Consiliului și a Directivei 94/63/CE a Consiliului în ceea ce privește normele procedurale în domeniul raportării cu privire la mediu și de abrogare a Directivei 91/692/CEE a Consiliului (COM(2016)0789 - C8-0526/2016 - 2016/0394(COD)) (A8-0253/2017).

 
  
MPphoto
 

  Simona Bonafè, relatrice. – Signor Presidente, onorevoli colleghi, dopo quasi tre anni di lavoro siamo arrivati alla fine di questo negoziato. Nel 2015, quando la Commissione ha ripresentato il pacchetto dopo averlo inizialmente ritirato, devo ammettere che le premesse non erano delle migliori ma in questi anni si sono fatti significativi passi in avanti.

L'economia circolare è diventata una delle priorità dell'Unione europea, una priorità per i colegislatori, una priorità per le nostre aziende che ne hanno capito da subito le potenzialità ma, soprattutto, una priorità per i cittadini.

L'Europa è stata in grado di mostrare il proprio lato positivo, di mettere insieme interessi nazionali, sulla carta contrapposti, per raggiungere un alto grado di condivisione su un obiettivo che riguarda la vita quotidiana dei cittadini e l'ambiente in cui vivono. Per questa ragione non le nego la soddisfazione per il risultato che siamo riusciti a portare a casa.

Con questo pacchetto l'Europa punta con decisione a uno sviluppo economico e sociale sostenibile, in grado di integrare finalmente politiche industriali e tutela ambientale. L'economia circolare, infatti, non è solamente una politica di gestione dei rifiuti ma è un modo per recuperare materie prime e non premere oltremodo sulle risorse già scarse del nostro pianeta, anche innovando profondamente il nostro sistema produttivo.

Certo, il pacchetto che andremo ad approvare contiene anche importanti misure sulla gestione dei rifiuti e, allo stesso tempo però, va oltre a queste, definendo norme che prendono in considerazione l'intero ciclo di vita di un prodotto e si pongono l'obiettivo di modificare il comportamento di aziende e consumatori. Per la prima volta gli Stati membri saranno obbligati a seguire un quadro legislativo univoco e condiviso. Un piano ambizioso, con dei paletti chiari e inequivocabili.

Solo per sintetizzare le principali novità introdotte: l'innalzamento dei target di riciclaggio dei rifiuti urbani e da imballaggio; l'inserimento, per la prima volta, di un limite di conferimento massimo in discarica del 10 %; l'estensione degli obblighi di raccolta separata ai rifiuti organici, tessili e domestici pericolosi; ma non posso non ricordare l'inserimento, anche qui per la prima volta nella legislazione europea, di misure obbligatorie per ridurre l'odioso fenomeno dello spreco alimentare, problema ambientale ma anche etico, così come di azioni tese a contrastare l'inquinamento dei mari dai rifiuti.

Importanti norme sono state inserite per prevenire la generazione dei rifiuti: questo non solo perché la prevenzione è il primo livello della gerarchia dei rifiuti ma perché prevenire significa realizzare prodotti che già dal loro design siano riparabili e riutilizzabili e significa avere cicli produttivi che utilizzino le risorse in maniera efficiente, che riducano gli scarti o che li riutilizzino per nuova produzione. E infine prevenire significa introdurre modelli di business che passino dalla vendita di un prodotto alla condivisione di un servizio.

L'economia circolare è dunque un cambio di paradigma totale, con il quale dobbiamo confrontarci tutti noi ed è una sfida per gli Stati, a cui sono chiesti obiettivi ambiziosi per favorire la transizione verso un nuovo modello di sviluppo.

Quando si porta a termine un lavoro come questo vuol dire che c'è stato il contributo di tanti. Mi permetta allora, nei secondi che mi rimangono, di ringraziare principalmente i relatori ombra e i loro assistenti per la collaborazione fattiva sempre dimostrata, che è stato il valore aggiunto per portare a casa il risultato in tempi relativamente brevi.

Un ringraziamento particolare al dottor Marco Leonardi per tutto il lavoro preciso e minuzioso sul fascicolo. Un ringraziamento ai vicepresidenti Timmermans e Katainen, al commissario Vella e alla DG ENVI, nella persona del direttore generale Crespo, per la competenza e il costante supporto per arrivare al risultato finale.

Infine, Presidente, ringrazio la Presidenza maltese e bulgara: ma un ringraziamento particolare va alla Presidenza estone, senza la cui tenacia nel voler concludere il negoziato, oggi non saremmo qui.

 
  
MPphoto
 

  Francesc Gambús, ponente. – Señor presidente, señor vicepresidente de la Comisión, miembros del Consejo, quisiera empezar la presentación de mi informe con una reflexión previa. Pocas veces disponemos de herramientas que puedan empujar Europa hacia adelante; pocos días tenemos como hoy para hablar de proyectos de futuro que queremos para nuestra Unión. Seguimos siendo un espacio de paz, aunque a veces lo olvidemos, y seguimos siendo un espacio de prosperidad, que se ha visto mermado en los últimos años; y seguimos siendo la región mundial con mayor justicia social, aunque debamos seguir siendo más ambiciosos.

Hace demasiados años que algunos de los valores europeos de solidaridad, fraternidad justicia, libertad… han quedado diluidos por otros objetivos; pero, sobre todo, la voluntad política colectiva de construir una comunidad en la que todos nos reconozcamos en nuestra diversidad ha quedado diluida por objetivos más particulares, más egoístas, más extremistas: solo se busca ahondar en una división de Europa nunca vista desde el fin de la Segunda Guerra Mundial.

Sin embargo, con demasiada frecuencia los debates que tenemos en nuestra Cámara quedan alejados de lo que se percibe en la calle. ¿Qué dicen los medios de comunicación sobre esta Europa que se aleja de la idea integradora de nuestros padres fundadores? El sentimiento europeísta no traspasa la burbuja de Bruselas. Hace demasiado tiempo que hemos dejado de buscar lo que nos une para defender lo que nos separa. Hemos perdido la perspectiva desde nuestras torres de marfil.

Por ello, en el debate de hoy, quiero destacar que la economía circular puede y debe ser un círculo para relanzar el proyecto europeo de nuestros padres fundadores. Quiero llamar la atención de la Comisión para que no deje pasar la oportunidad de convertir este proyecto en una nueva «Declaración Schuman». La transición hacia la economía circular es escoger el camino del liderazgo en el mundo y abandonar el de la reacción. Debemos seguir ejerciendo este liderazgo para la lucha contra el cambio climático, como nos comprometimos en la COP21. Una lucha que cuenta con el apoyo de la sociedad europea.

Estos objetivos apuestan por la reindustrialización de Europa con una industria baja en emisiones. Este es un proyecto realizable que tiene un impacto directo en la creación de puestos de trabajo de calidad y decentemente remunerados. Sin puestos de trabajo, cualquier proyecto acabará siendo huérfano de apoyo social.

Solo creando nuevos puestos de trabajo podremos sacar adelante este proyecto de cambio; solo con una economía puntera e inteligente a la vez que sostenible ofreceremos un presente y un futuro a nuestra sociedad. Hagamos, europeos, que la economía circular sea a nuestro futuro en el siglo XXI lo que la CECA fue a la construcción de la Unión Europea en el siglo XX.

El próximo miércoles aprobaremos este primer paquete con las Directivas sobre residuos, envases, vertederos y pilas y acumuladores del que ha sido ponente la señora Bonafè. Mi informe sobre la información medioambiental es una pequeña contribución a desbrozar el camino hacia la economía circular de forma que podamos hacer esta transición hacia una nueva economía más ágil y más fácil para nuestra ciudadanía, nuestra economía y nuestro proyecto común. Y los informes de la señora Bonafè, así como todo el trabajo de los ponentes alternativos y de todas las personas que ella ha detallado en su intervención, son la primera piedra, crucial, de este nuevo camino que Europa debe emprender. Nuestra ciudadanía nos lo reclama. Respondamos que estamos preparados.

 
  
MPphoto
 

  Frans Timmermans, First Vice-President of the Commission. – Mr President, this week marks a hugely important moment for the circular economy in Europe. The new EU waste legislation that we are discussing here this evening will help to prevent waste and will turn much more waste into valuable resources. I trust that this House will vote clearly in favour of the adoption of the package on Wednesday. In doing so, you would give a great push to further improving waste management in Europe, in line with our circular economy goals. This will unlock new sources of growth and innovation, create jobs and reduce our dependence on imports of critical raw materials and our reliance on waste treatment abroad, and it will of course help to protect our environment and thus the health of our citizens.

I do know that this House had its doubts when this Commission in December 2014 withdrew previous proposals on waste. We did it to pursue more ambitious, better designed goals that would get the approval of Member States and would be actually enforced on the ground.

I would like to express my profound gratitude to the rapporteur, Ms Simona Bonafè, all the shadow rapporteurs as well as all the other Members of the European Parliament and staff members involved for their relentless and constructive work on the Commission’s new proposals over the past two years. And I do agree with the much broader framework Mr Gambús has just given us of why we are doing this. Without your vision and support, we would not have achieved the very good result we have on the table today or indeed overcome the stalemate that the pre-2014 proposals had engendered.

Thanks to your support, the ambitious recycling and landfill reduction targets proposed by the Commission were generally kept, even though Member States may take some more years to attain them. Parliament’s support was also crucial to agree on strong new rules on waste prevention, including food waste and marine litter, and you also helped to secure strong new rules on extended producer responsibility, the management of hazardous wastes and bio-waste, and the separate collection of waste.

Finally, you also pushed very hard for an ambitious waste policy agenda during the coming years. This agenda encompasses and reviews the many different pieces of existing EU legislation, ranging from reusability and recyclability of packaging waste, end-of-life vehicles, waste oils, food waste and waste disposal operations, as well as recycling targets for waste other than municipal and packaging waste.

Not all of Parliament’s amendments found their way into the final text. I am aware, for instance, that you would have wanted to see an even stricter harmonisation of the calculation rules for recycling. Unfortunately, the Council could not agree on a single measurement point, yet the new legislation still marks a major step forward by ensuring that only waste that enters recycling will be reported under the targets.

Over the next years, the Commission will closely monitor the implementation of these new calculation rules to ensure that only input to recycling is reported. If appropriate, the Commission will consider if further harmonisation and calculating recycling targets is feasible.

I should finally mention that among the Commission declarations that accompany the package are four declarations responding to points that were particularly important to this House: first, on the policy framework for the circular economy; second, on the collaborative economy; third on microplastics; and fourth, on the reporting of waste data in 2020.

Our shared task now is to ensure that the promises enshrined in this Waste Package are actually delivered on the ground. This requires Member States to urgently step up action, building on the progress that many of them are already making to meet existing obligations. Local and regional administrations and businesses will also have a key role to play. Your support in keeping up the pressure for full and effective implementation will be essential.

The Commission will continue to support Member States in making the best use of available instruments in terms of new legislation, economic instruments and financial support. We will also provide guidance as requested on many new key provisions, for instance on how to modulate producer fees under extended producer responsibility schemes to promote more circular products.

Before concluding, I would like to very briefly touch on the other file in this joint debate – the Standard Reporting Directive. Repealing the existing directive is an important first step towards further administrative simplification and higher levels of legal certainty. The Commission has actively pursued the follow-up to the fitness check on streamlining environmental reporting which aims at increasing transparency, optimising the use of IT tools and reducing the administrative burden for all stakeholders. Before the end of May, we will present a legislative proposal to amend the reporting requirements in a number of environmental directives and regulations modelled on the proposals for the revision of the Drinking Water Directive which you are currently discussing.

I believe that there is every opportunity to reach an agreement at first reading on this proposal too, so that the benefits can be delivered already in 2019, before the end of this legislature, and we have something to show for ourselves when we head for elections.

We can all be truly proud – and you, especially, can be very proud – of this legislative package. Once properly implemented, the new EU waste legislation will make the European Union the world leader in waste management. The European Parliament has played an essential role in laying a foundation for this transformation and I sincerely hope you will all lend your support to make it happen later this week.

 
  
MPphoto
 

  João Ferreira, relator de parecer da Comissão da Indústria, da Investigação e da Energia. – Senhor Presidente, Senhor Comissário, estamos de acordo com objetivos mais ambiciosos no domínio da reciclagem de resíduos de embalagens, mas importa não perder de vista algumas questões.

De acordo com o princípio da hierarquia de gestão de resíduos, a prevenção, a redução da produção de resíduos de embalagens e a reutilização de embalagens, por esta ordem, devem prevalecer sobre a reciclagem. Os regimes de extensão da responsabilidade do produtor afiguram-se adequados na persecução destes objetivos. A disparidade de pontos de partida dos Estados-Membros face aos objetivos de reciclagem e de preparação para o uso, revistos em alta, determina a necessidade de esforços distintos para alcançar as metas estabelecidas. Não nos parece que este facto tenha sido devidamente tido em conta.

A existência de novos objetivos, revistos em alta, justifica a existência de novos meios para os alcançar. Assim, justificar-se-ia que a União Europeia reforçasse os meios ao dispor dos Estados-Membros para os apoiar nos investimentos necessários, em especial os que estão mais atrasados no domínio das infraestruturas de gestão dos resíduos. Sucede, porém, que tal não está a acontecer.

 
  
MPphoto
 

  Pavel Telička, rapporteur for the opinion of the Committee on Industry, Research and Energy. – Mr President, before starting to utilise my speaking time, I want to extend my apology that immediately afterwards I will have to return to the Bureau as there is a meeting. Just so you understand that, for a topic so close to my heart, truly so, unfortunately I cannot be here for the whole debate.

Very briefly on the topic: I think nobody in this House would doubt that sustainability is absolutely crucial, both in environmental as well as industrial terms. What we now have at hand is a very solid package of legislation. With instruments like eco—design, or legislation on package labelling or energy efficiency and so on we are creating a regulatory environment that can work. What do we do need though, is to change the mindset.

The legislation has to be implemented, but it also has to be encouraged. We cannot take it for granted. That is why maybe I would focus also the attention of the Member States on something that, as the shadow in the Committee on Industry, Research and Energy (ITRE) on all the proposals, among other things I came up with an annex which basically consists of the incentives that can be provided. The mindset, the incentives and the regulatory environment can work, so I very much hope that we will have a very positive and strong vote on that this week.

 
  
MPphoto
 

  Miroslav Poche, zpravodaj Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. – Pane předsedající, paní zpravodajko, v současné době vyprodukuje Evropa více než 2,5 miliardy tun odpadu ročně a pouhá třetina z nich se využije zpětně nebo je recyklována.

Já si myslím, že jednoznačně potřebujeme novou modernizovanou odpadovou legislativu tak, aby byl urychlen přechod k plně oběhovému hospodářskému modelu. A přestože ty legislativní návrhy, které zde máme, jsou výsledkem dlouhého jednání a kompromisů, tak myslím, že výrazně přispějí ke zcela zásadní změně v odpadovém hospodářství. Zejména proto, že stanovují jasné cíle v oblasti snižování množství odpadu, v předcházení jeho vzniku nebo posílení odpadové hierarchie. Já velmi proto vítám například zvýšení cíle pro opětovné využití a recyklaci na 70 % celkového objemu odpadu. Nebo také opatření pro stavební odpad.

V některých oblastech bychom samozřejmě mohli být ambicióznější, než se navrhuje. Například snížení odpadu z potravin o 50 % do roku 2030 stále považuji za nedostatečné. Nebo tempo snižování množství odpadu a odpadků v mořích by také stále mohlo být vyšší. Nicméně já ten kompromis podporuji a vyzývám pro podporu tohoto návrhu paní kolegyně Bonaféové.

 
  
MPphoto
 

  Karl-Heinz Florenz, im Namen der PPE-Fraktion. – Herr Präsident, Herren Kommissare! Heute vor einem Jahr hat das Parlament seinen ersten Entwurf auf den Tisch gelegt. In der Tat, Herr Timmermans, wir waren etwas besorgt, als Sie den ersten Bericht von Ihrem Vorgänger zurückgezogen haben. Aber das hat sich, wie ich finde, zum Guten gewendet.

Ich möchte noch einmal auf den Kern dieses Papiers zurückkommen, nämlich die Frage der Ressourceneffizienz. Das ist der Dreh- und Angelpunkt, mit dem wir uns für unsere Kinder und die nächsten Wirtschaftsgenerationen auseinandersetzen müssen, und dafür brauchen wir harmonisierte Definitionen. Das ging in Europa kunterbunt durcheinander. Wir brauchen klare Berechnungsmethoden. Da sind wir, Herr Vizepräsident, eine Nummer weiter, wie Sie vermutet haben. Also wir haben jetzt mehr oder weniger eine Berechnungsmethode, und die Vorgaben für die Recyclingziele sind doch schon sehr beachtlich. Auch gute Länder, die in dieser Frage schon ein bisschen weiter sind, sagen: Mehr können wir im Moment nicht durchsetzen. Und die Harmonisierung der Standards in Fragen des Recyclings ist ganz besonders wichtig, denn da ging es auch drunter und drüber. Also zwischen Deutschland und Österreich gab es da immer wieder große Unterschiede und auch Ärger für den Mittelstand.

Letztlich wollen wir damit ja auch die Industrie wettbewerbsfähig machen. Denn Wettbewerbsfähigkeit und Nachhaltigkeit, das ist ja eine Medaille. Und diese Medaille soll uns eben stärken in einem ressourcenarmen Kontinent – das sind wir nun mal, Rohstoffe sind Mangelware. Und deswegen ist die Abstimmung am kommenden Mittwoch äußerst wichtig.

Ich persönlich glaube, dass die Entscheidung aus China eine heilsame Wirkung hat. Natürlich gibt es jetzt Ärger. Aber ich kann mich daran erinnern: Als ich in der Schule mal einen blauen Brief bekommen habe, war das auch sehr heilsam. Und deswegen glaube ich, dass wir da auf einem guten Weg sind.

Herr Kommissar und Herr Präsident! Einen einzigen Wunsch habe ich noch: Ich arbeite am Abfall in diesem Haus seit dreißig Jahren. Wir müssen jetzt endlich den Feind in uns selbst bezwingen und das, was wir hier beschließen, auch wirklich durchsetzen. Genau das haben wir in den letzten Jahren nicht getan.

 
  
MPphoto
 

  Kathleen Van Brempt, namens de S&D-Fractie. – Voorzitter, ik vind dat Karl-Heinz Florenz af en toe iets langer mag praten omwille van zijn staat van dienst, maar samen hebben we ook nog gewerkt, lang geleden, aan het elektrisch en elektronisch afval en dat is een beetje de voorloper van wat we vandaag bespreken.

Het zal jullie niet verbazen dat ik alle collega's in het Parlement wil bedanken voor het uitstekende werk dat geleverd is, maar ik dank in het bijzonder mijn goede collega en rapporteur Simona Bonafè, niet alleen voor het werk dat vandaag geleverd is, maar voor het trekken en duwen en sleuren aan dit zeer moeilijke dossier. Karl-Heinz Florenz heeft er ook al naar verwezen, in het begin waren we niet zeker of de Commissie wel ambitieus wou zijn. Onder de REFIT werd het dossier teruggetrokken en we hadden allemaal zoveel schrik. Het Parlement heeft toch wel veel druk uitgeoefend om ervoor te zorgen dat er een voorstel kwam. Dat is goed en dank daarvoor.

Het is ook ontzettend belangrijk dat het is ingebed in de afvalrichtlijn, in de globale filosofie van de circulaire economie. Dat is het laatste punt dat ik wil aansnijden. Uiteraard moet ik jullie nog vragen wat verder te gaan. In verband met eco-design moeten we echt strakke stappen vooruit zetten. Het kan niet meer alleen over elektriciteitsgebruik gaan, maar het moet echt over de hele circulaire economie gaan. Het moet worden ingebed in de eco-designrichtlijn. Daar zijn wij heel sterk vragende partij voor.

 
  
MPphoto
 

  Jadwiga Wiśniewska, w imieniu grupy ECR. – Panie Przewodniczący! Popieram cele gospodarki opartej na obiegu zamkniętym. Jednakże w trakcie całego procesu legislacyjnego podnosiłam wątpliwości co do metodologii dochodzenia do celów. Niezrozumiałe dla mnie jest, że Polska nie została zakwalifikowana do grupy państw, które mają zapewnioną możliwość 5-letniego dłuższego dochodzenia do celu 60% przetwarzania odpadów komunalnych – tak jak na przykład Estonia, Grecja, Chorwacja. Polska, która w 2012 r. przetwarzała odpady komunalne na poziomie 20%, znalazła się razem z Niemcami, które przetwarzały 64%, Austrią - 59% czy Belgią - 57%. Czyli tak naprawdę w grupie państw, które już dzisiaj spełniają unijny cel wyznaczony na 2030 r.

Oczywiście Polska podejmie wszelkie wysiłki, aby osiągnąć cele, ale uważam, że dyrektywy powinny być dostosowane do realiów państw członkowskich. Dlatego moja delegacja wstrzyma się od głosowania nad niektórymi elementami tego pakietu.

 
  
MPphoto
 

  Nils Torvalds, on behalf of the ALDE Group. – Mr President, I would like to start by thanking Simona Bonafè. The last part of her surname, Fe, translates into Swedish as fairy. She has been the good fairy of this process and I sincerely thank her for that.

Having said that, I think we are on a fairly complicated mission. Today Helsingin Sanomat, the biggest newspaper in Finland, has a headline saying that the waste basket of a normal Finnish family contains up to 80% of recyclable materials which are not recycled. We usually think that we are very good at doing things. If we are that bad, then I think we are really going to need some fairies going forward. Commissioner Timmermans, I do not know how you can physically turn yourself into a fairy, but you had better try, because we are now going to need the Commission to implement this in the future.

 
  
MPphoto
 

  Davor Škrlec, u ime kluba Verts/ALE. – Poštovani predsjedavajući, poštovani potpredsjedniče Komisije, poštovane kolegice i kolege, prvo želim na početku zahvaliti našoj izvjestiteljici Bonafè koja je suvereno vodila naš tim kroz pregovore i pokazala veliko umijeće u pregovorima s Vijećem i Komisijom. Velika zahvala našim savjetnicima i asistentima koji su odradili veliki tehnički dio posla u pripremi ovog paketa kružne ekonomije.

Ono što bih također naglasio je da je ipak, bez obzira što Vijeće u nekim segmentima nije bilo ambiciozno, pogotovo u ciljevima, malteško, estonsko i bugarsko predsjedanje dalo šansu za dijalog i za ostvarivanje kompromisa. Ono što smatram našim velikim uspjehom, pogotovo mojeg kluba zastupnika, je da smo uspjeli ugraditi preventivne mjere u ovaj paket, a to su uklanjanje opasnih tvari i dekontaminacija otpada pri recikliranju. Time smo zapravo otvorili širom vrata inovacijama, istraživanju, bioekonomiji, novim materijalima. To je ono što zapravo čini jezgru buduće cirkularne ekonomije kada gledamo i korištenje samih resursa, pogotovo kod otvorenog prikupljanja otpada.

Ono što bih htio na kraju naglasiti je da je implementacija jako važna. Vi ste potpredsjedniče Komisije rekli jednu izjavu koju često spominjem: „trash is cash”. Europski strukturni fondovi, strateške investicije, to je sve ono što zapravo pruža upravo šansu državama članicama da to prepoznaju i našu ekonomiju preobrate u kružnu ekonomiju budućnosti.

 
  
MPphoto
 

  Kateřina Konečná, za skupinu GUE/NGL. – Pane předsedající, pane komisaři, paní zpravodajko, dovolte mi, abych Vám poděkovala nejen jménem svým, ale především našeho kolegy, který už opustil Evropský parlament, Josua, který si vždy velmi chválil spolupráci s Vámi.

Musím říct, že vítám dohodu, kterou na konci minulého roku vyjednalo evropské předsednictví. Nicméně stejně jako u předchozího klimatického balíčku tak i zde mám z výsledku značně smíšené emoce. Přijetí balíčku snad povede k větší recyklaci odpadu. Nová pravidla stanoví právně závazné cíle pro recyklaci odpadu a omezení skládkování. Ač tyto cíle měl Evropský parlament ambicióznější, než jak jsou uvedeny v konečném textu. Oproti návrhu Komise pak dokonce došlo k odložení některých cílů o 5 let. Nicméně chápu, že další lpění na cílech, jež členské státy nejsou schopny plnit, by nikam nevedlo a jenom by odložilo start této velmi potřebné legislativy. Osobně v balíku pořád postrádám nutnou revizi ekodesignu, který dlouhodobě považuji za klíč k zavedení opravdového oběhového hospodářství.

 
  
MPphoto
 

  Piernicola Pedicini, a nome del gruppo EFDD. – Signor Presidente, onorevoli colleghi, grazie anche a tutti i colleghi, ai relatori ombra e anche alla relatrice, ovviamente, per l'ottimo lavoro svolto.

Io voglio dire che noi voteremo a favore di questo pacchetto, che è una revisione delle esistenti direttive sui rifiuti, intanto perché il compromesso con il Consiglio ci sembra buono e questo perché, ad esempio, aumentano gli obiettivi sul riciclo dei rifiuti municipali ma anche di quelli da imballaggi; perché finalmente si introduce il concetto di responsabilità estesa che servirà a tutti, ma anche perché è stata ridotta la quantità dei rifiuti municipali destinati alle discariche. Questo per noi è molto importante.

Tuttavia, bisognerebbe spiegare ai cittadini che si tratta soltanto dei rifiuti municipali, che rappresentano appena il 10 % dei rifiuti totali. Quindi il Parlamento avrebbe dovuto essere più ambizioso, anche per creare un precedente rispetto a quando un domani si tratterà di modificare gli obiettivi sui rifiuti commerciali, su quelli industriali, su quelli ottenuti dalle costruzioni e dalle demolizioni delle costruzioni stesse. Si doveva, ad esempio, introdurre un obiettivo vincolante di riduzione dei rifiuti alimentari del 30 % per il 2025 e del 50 % per il 2050, un obiettivo per la preparazione al riuso – assente – e un obiettivo per la preparazione al riuso degli imballaggi, l'obbligatorietà del sistema del vuoto a rendere. I cittadini vogliono queste cose.

Soprattutto, dal nostro punto di vista, ci voleva un divieto assoluto dell'incenerimento di ogni tipo di rifiuto, così come l'eliminazione dei sussidi alle fonti fossili, dalle quali poi discende ogni tipo di rifiuto.

Senza questi provvedimenti, purtroppo, il pacchetto che andiamo ad approvare fa registrare un timido miglioramento di una situazione che invece necessita, dal nostro di un punto di vista, di un'accelerazione forte se vogliamo veramente che la nostra economia diventi circolare.

 
  
MPphoto
 

  Giovanni La Via (PPE). – Signor Presidente, onorevoli colleghi, ringrazio la relatrice per l'impegnativo lavoro svolto e i risultati ottenuti. Un negoziato sicuramente lungo e tecnico, che con il voto di mercoledì ci consentirà di dimostrare la nostra volontà di trasformare l'economia europea, attraverso l'individuazione di strumenti capaci di creare un nuovo modello di sviluppo e un sistema industriale e produttivo sicuramente più sostenibile.

L'accordo prevede obiettivi vincolanti in materia di riduzione dei rifiuti e di riciclo, per rifiuti urbani collocati in discarica, e rafforzerà la nostra gerarchia dei rifiuti collocando la prevenzione, il riutilizzo e il riciclaggio al di sopra dei conferimenti in discarica e dell'incenerimento. Tutte disposizioni importanti che dovranno essere recepite dagli Stati membri, per garantire una vera e propria trasformazione alla nostra economia, da modello usa-e-getta a un paradigma circolare.

Un riferimento va infine al food waste, perché abbiamo insistito fortemente per una riduzione del 50 % degli sprechi alimentari: una battaglia in cui ho creduto sin dall'inizio perché non possiamo e non dobbiamo dimenticare i più deboli e i più bisognosi.

 
  
MPphoto
 

  Miriam Dalli (S&D). – Grazzi Chair u grazzi lill-S&D Rapporteur Simona Bonafè, li rnexxielha tikkonkludi sett ta’ liġijiet dwar l-ekonomija ċirkolari li minnu jistgħu jgawdu l-konsumaturi, l-SMEs, l-industriji akbar, u anki l-gvernijiet tal-Istati Membri.

Ivviżwalizzaw fl-2018, ekonomija li sempliċiment tuża l-affarijiet u tarmihom. Ekonomija li tikkrea ż-żibel. L-impatt ikun devastanti, mhux biss għall-ambjent imma daqstant importanti għall-kwalità tal-ħajja tagħna bħala ċittadini.

Għalkemm dan ix-xenarju jista’ jinstema’ wisq remot, il-verità hi li għandna ħafna Stati Membri li jeħtieġu jżidu l-miri tagħhom ta’ riċiklaġġ u jeħtieġu li jgħaddu minn bidla radikali fil-mentalità.

Irridu naslu fi stadju fejn id-disinn tal-prodott ikun ibbażat fuq il-ħtieġa tal-prodott, fejn meta nestendu l-ħajja tal-prodott, inkunu qegħdin naraw dak il-prodott isir materjal għal xi ħaġa oħra, fejn iż-żgħażagħ tagħna jaraw opportunità biex jużaw il-kreattività tagħhom u jkunu innovattivi.

Il-policies qegħdin hemmhekk. Jekk dawn il-policies ikunux suċċess jew le jiddependi issa minn kemm l-istess Stati Membri se jirnexxielhom jimplimentaw tajjeb id-deċiżjonijiet meħuda llum biex ikollhom impatt pożittiv għada, pitgħada.

 
  
MPphoto
 

  Pirkko Ruohonen-Lerner (ECR). – Arvoisa puhemies, nykyiset kulutustottumukset ovat ympäristöllisesti täysin kestämättömiä, ja tien pää alkaa olla näkyvissä. Haluaisin korostaa tuottajien vastuuta ongelman ratkaisussa. Kuluttajat ostavat kaupasta tuotteita niissä pakkauksissa, missä niitä heille tarjotaan. Minkä tarpeen tyydyttää esimerkiksi se, että yksittäisiä hedelmiä myydään pakattuna kertakäyttöiseen muovipakkaukseen?

Tuottajia on velvoitettava pakkaamaan tuotteensa tavalla, joka kuormittaa ympäristöä mahdollisimman vähän. Nykyisin samassa kuluttajatuotteessa voi olla sekaisin montaa muovilaatua, minkä johdosta sen kierrättäminen on hyvin vaikeaa.

Pakkausten ekologisempi suunnittelu, tuotanto ja käyttö vähentäisivät merkittävästi syntyvän jätteen määrää, joten tähän suuntaan meidän on ohjattava kehitystä. Metsät ovat uusiutuva luonnonvara, josta jalostetut tuotteet tarjoavat ympäristöllisesti kestävän vaihtoehdon monissa tapauksissa, joten sen alan tuotekehitystä tulee edistää.

 
  
MPphoto
 

  Gesine Meissner (ALDE). – Herr Präsident, liebe Kolleginnen und Kollegen! Ich freue mich sehr, dass wir heute diese Debatte haben. Wir wollen doch alle unseren Nachkommen einen guten und sauberen Planeten überlassen und übergeben, der ihnen das bietet, was sie brauchen. Davon sind wir im Moment tatsächlich ziemlich weit entfernt. Wir riskieren, dass das nicht der Fall sein wird. Wie wichtig dieses Thema ist, zeigt auch, dass zumindest zu Beginn der Debatte zwei Kommissare da waren: Kommissar Vella und auch Vizepräsident Timmermanns. Der Kommission ist es ganz wichtig, uns eben auch.

Wir müssen sehen, dass wir Abfall vermeiden, dass wir ihn, wenn er da ist, möglichst verwerten. Mir geht es ganz besonders um das Meer – alle wissen, dass ich das Meer liebe. Wir haben es jetzt gerade in Brüssel mit mehreren Kollegen zusammen geschafft, eine Plastikausstellung zu machen, die zeigt, wie gravierend Abfallprobleme für das Meer sein können. 1,6 Millionen Quadratkilometer groß ist eine Plastikinsel allein im Pazifik. Wenn wir wollen, dass so etwas vermieden wird, dann müssen wir ein Umdenken herbeiführen. Wir müssen auch sehen, dass wir alternative Produkte schaffen, dass wir auch zum Beispiel den vorhandenen Abfall sammeln und verwerten. Das ist eine gute Möglichkeit für neue Start-ups, das kann auch neue Jobs bringen. Wir müssen nur genug darüber reden. Dieses Paket ist ein sehr gutes, und ich freue mich, dass wir das beschließen werden.

 
  
  

VORSITZ: EVELYNE GEBHARDT
Vizepräsidentin

 
  
MPphoto
 

  Andrzej Grzyb (PPE). – Szanowanie zasobów, efektywne ich wykorzystanie oraz ograniczenie marnotrawstwa surowców to główne cele gospodarki w obiegu zamkniętym. Te ambitne cele zostały wpisane w omawiany pakiet. Przede wszystkim należy jednak podkreślić, że naszym najważniejszym celem powinno być zapobieganie powstawaniu odpadów czy wydłużenie życia produktów.

Szczególne znaczenie ma obieg zamknięty w przypadku biogospodarki i surowców biologicznych, odnawialnych, także bioodpadów, w tym odpadów żywnościowych. Ale przed nami są też inne wyzwania. Takim przykładem jest przyszłość transportu (jestem m.in. sprawozdawcą ds. wspierania czystych pojazdów) i tu również musimy szukać synergii z wprowadzanymi nowymi technologiami. Jednym z tych rozwiązań jest propagowanie w sektorze transportu alternatywnych źródeł energii, takich jak biometan, czyli paliwo pozyskiwane z recyklingu odpadów organicznych. Natomiast jeśli chcemy rozwijać elektromobilność, musimy przeznaczyć środki na badania dotyczące nowego typu baterii produkowanych w zrównoważony sposób i nadających się również do recyklingu.

 
  
MPphoto
 

  Massimo Paolucci (S&D). – Signora Presidente, onorevoli colleghi, intervengo in questo dibattito in quanto relatore ombra delle norme di elaborazione delle relazioni ambientali, un fascicolo tecnico, sul quale abbiamo potuto lavorare in maniera spedita e positiva con tutti i gruppi politici.

L'occasione del dibattito congiunto è però propizia per allargare lo sguardo sul tema dell'economia circolare. Oggi discutiamo la conclusione dell'importante lavoro relativo alle direttive rifiuti, che fissano gli obiettivi al 2035; ma in queste settimane abbiamo incominciato a dibattere, o lo faremo molto presto, altri elementi fondamentali della necessaria transizione verso l'economia circolare.

La proposta della Commissione europea per introdurre degli indicatori su come valutare le performance è fondamentale e già quattro anni fa avevamo sostenuto una richiesta in tal senso.

La strategia sulla plastica e l'imminente proposta legislativa sulla plastica monouso mettono finalmente in moto l'iniziativa rispetto all'enorme paradosso industriale e ambientale rappresentato da questo prodotto: immaginato per durare nel tempo all'infinito, viene invece gettato, nella stragrande maggioranza dei casi, come fosse un rifiuto non più utilizzabile e distrugge gli ecosistemi marini e non solo.

L'economia circolare, insomma, non è un sogno, una fissazione degli ambientalisti, ma un'urgente necessità per coniugare sviluppo e sostenibilità.

 
  
MPphoto
 

  Adina-Ioana Vălean (PPE). – Madam President, tonnes of paper, glass, biowaste and even metals lie buried on the outskirts of our cities, threatening water supplies and air quality. This is not a future for our citizens and they do not wish or need it. Human beings simply wish to live and prosper in a safe and caring environment. The circular economy is therefore not only about waste recycling or targets, it is actually about air, water, new jobs, new resources and money – money that we can dig out of the bin and put to work for us in a new economy that never existed before.

The circular economy is one of those policies which has the general support of the public and where EU added value is crystal clear. Implementation is, unfortunately, another story, and it will take a lot of effort by the Member States to make sure these policies are going to be implemented efficiently.

I wish to thank the Commission and the rapporteurs for making a good proposal even better, and for allowing much—needed flexibility for countries that need more time to get to where we all need to be. If we make the circular economy a success story, it will become part of the new narrative that the future of Europe needs.

 
  
MPphoto
 

  Jo Leinen (S&D). – Frau Präsidentin! Neben dem Klimaschutz ist die Kreislaufwirtschaft der zweite wichtige Pfeiler für eine nachhaltige Entwicklung auf diesem Planeten Erde. Mit dem Kreislaufwirtschaftspaket kommen wir ein gutes Stück voran, aber vom Ziel sind wir noch weit entfernt. Abfalldeponien sollten ein Auslaufmodell sein. Es geht nicht um Abfälle, sondern um Rohstoffe und Wertstoffe, die man wiederverwenden und verwerten kann. Deshalb ist es wichtig, dass wir nicht nur getrennt sammeln, dass wir nicht nur recyceln, sondern dass wir auch den Markt für Sekundärrohstoffe schaffen, damit diese Dinge wirklich in den Kreislauf kommen.

Ich sehe, dass wir hier hart gearbeitet haben, vor allen Dingen die Berichterstatterin. Der Aktionsplan der Kommission war nicht so ehrgeizig, und da erhoffe ich mir bei der Plastik-Strategie doch einen schnelleren Gang. Wir müssen vor allen Dingen Plastik auch vermeiden, und die Plastiksteuer sollte auch kein Tabu sein. Ich glaube, man muss Anreize geben, und dann folgen die Produzenten und die Konsumenten. Also morgen, glaube ich, ein großer Schritt nach vorne, wir sind aber noch weit vom Ziel entfernt.

 
  
MPphoto
 

  Annie Schreijer-Pierik (PPE). – Voorzitter, de scheiding en hergebruik van afval moet worden verhoogd. Het moet tegen 2035 vrijwel overal afgelopen zijn met het storten van afval of vuilnisbelten. In Nederland lopen wij voorop. De lidstaten van de Unie moeten door deze wetgeving eindelijk serieus werk maken van de daadwerkelijke circulaire economie binnen de Europese interne markt. Verspilling van grondstoffen is gewoon onverstandig. Deze wetgeving spaart én ons milieu én onze collectieve portemonnee voor zowel overheden, producenten en consumenten. Het gaat dus over de toekomst van onze kinderen.

Ik heb me vanaf het begin ingezet voor meer ambitie in deze recyclingsdoelstellingen. Meer nadruk op afvalinnovatie, met inbegrip van terugwinning van mineralen uit bodemas en het drastisch afbouwen van het storten van afval. Het Europees Parlement heeft die hogere ambitie jammer genoeg niet helemaal gesteund. Of wel gesteund, maar de lidstaten hebben die hogere ambities toch wat afgezwakt. Dat is bijzonder jammer.

Voor de Europese afvaltechnologiesector zijn er dankzij de vasthoudendheid van dit Parlement nu enorme kansen. Wij moeten daarmee aan de slag omdat deze wetgeving eindelijk de circulaire investering van overheden afdwingt. Tot slot, circulaire innovatie betekent gewoon ecologische en economische optimalisatie en dat doen boeren eigenlijk in Europa al honderden jaren.

 
  
MPphoto
 

  Die Präsidentin. – Für das nun folgende Verfahren der spontanen Wortmeldungen habe ich sehr, sehr viele Wortmeldungen. Normalerweise sind fünf Minuten vorgesehen. Deswegen werde ich sieben Kolleginnen und Kollegen das Wort geben und bitte die anderen um Nachsicht, denn wir haben noch andere, auch sehr wichtige Themen, die wir zu diskutieren haben.

Spontane Wortmeldungen

 
  
MPphoto
 

  Μαρία Σπυράκη (PPE). – Κυρία Πρόεδρε, Επίτροπε Vella, η κυκλική οικονομία είναι μία οδός για να περιοριστεί η πίεση προς τις πλουτοπαραγωγικές πηγές του πλανήτη μας και στις πρώτες ύλες, για να μειωθεί η ενεργειακή δαπάνη και τελικά για να συμβάλουμε έτσι στην αντιμετώπιση της κλιματικής αλλαγής. Όμως - δεν είναι εδώ ο Αντιπρόεδρος Timmermans - δεν είμαστε όλοι πρωταγωνιστές. Εγώ προέρχομαι από μία χώρα που μαζί με άλλες εννέα, έχει πάρει παράταση ως προς τη συμμόρφωση με το πλαίσιο για τους υγειονομικούς χώρους ταφής. Ωστόσο, η πρόβλεψη ότι, μέχρι το 2030, θα σταματήσουν να πηγαίνουν στις χωματερές όλα τα απορρίμματα που θα μπορούν να ανακυκλωθούν και ότι θα υπάρχει ενιαίος τρόπος αποτίμησης των υγειονομικών χώρων ταφής βοηθά στην προσαρμογή. Είναι όμως ανάγκη να αλλάξουν οι συνήθειες των πολιτών, είναι ανάγκη να αλλάξει ο προσανατολισμός των εκπροσώπων της τοπικής αυτοδιοίκησης, και εδώ θα μιλήσω για ένα σπουδαίο παράδειγμα από το Vilnius της Λιθουανίας, όπου χρηματοδοτήθηκε η δημιουργία μιας μονάδας παραγωγής ενέργειας από βιομάζα και δημοτικά απορρίμματα, σε επίπεδο, μαζί με το σχέδιο Juncker, μαζί με το Ταμείο Συνοχής, περισσοτέρων από 300 εκατομμύρια ευρώ συνολικά. Σε αυτή την κατεύθυνση πρέπει να κινηθούμε, τέτοιες πρακτικές πρέπει να υιοθετήσουμε.

 
  
MPphoto
 

  Nicola Caputo (S&D). – Signora Presidente, onorevoli colleghi, dopo oltre tre anni di lavoro, finalmente questo Parlamento approverà il pacchetto normativo che può dare avvio a una vera e propria rivoluzione nel campo industriale.

L'accordo raggiunto in fase di trilogo non è esattamente quello auspicato dalla commissione ENVI ma traccia una strada inequivocabile verso un nuovo modello di sviluppo in grado di coniugare crescita industriale e sostenibilità ambientale.

Il nuovo piano per i rifiuti traccia obiettivi a medio-lungo termine, con paletti chiari ed ineludibili, come il rafforzamento delle misure di prevenzione della generazione di rifiuti, in primis il rafforzamento della responsabilità estesa del produttore, l'estensione degli obblighi di raccolta separata ai rifiuti organici, tessili e pericolosi e la quota massima del 10 % per lo smaltimento di rifiuti in discarica entro il 2035.

In linea con gli obiettivi di sviluppo sostenibile, è prevista una riduzione del 50 % degli sprechi alimentari e il raggiungimento della soglia del 65 % di riciclaggio da parte di tutti gli Stati membri.

Mi congratulo con la collega Bonafè per l'importante risultato raggiunto ma il lavoro vero comincia ora: l'Unione europea ha il dovere di dimostrare al resto del mondo l'effettiva sostenibilità di un modello economico di tipo circolare.

 
  
MPphoto
 

  Νότης Μαριάς (ECR). – Κυρία Πρόεδρε, η κυκλική οικονομία είναι ιδιαίτερα σημαντική για την προστασία του περιβάλλοντος. Πρακτικά σημαίνει επαναχρησιμοποίηση και ανακύκλωση. Σε οικονομικό επίπεδο, το όφελος είναι 1,8 τρισεκατομμύρια EUR, δημιουργία 2 εκατομμυρίων θέσεων εργασίας, αύξηση της ανταγωνιστικότητας της ευρωπαϊκής οικονομίας, ενίσχυση της καινοτομίας και της έρευνας. Πρακτικά λοιπόν πρέπει να προχωρήσουμε σε ανακύκλωση των αποβλήτων, σε πρόληψη της δημιουργίας αποβλήτων, σε μείωση των αποβλήτων τροφίμων και θαλάσσιων απορριμμάτων. Ταυτόχρονα βεβαίως, πρέπει να σταματήσει το αίσχος με τις χωματερές, τους χώρους «υγειονομικής ταφής» όπως λέγονται, και σκέφτομαι ιδίως την τοξική λειτουργία της χωματερής στη Φυλή. Χρειάζονται άμεσες παρεμβάσεις, ούτως ώστε να περάσουμε σε έναν άλλο τρόπο διαχείρισης των δημοτικών απορριμμάτων, για να υπάρξει ανακύκλωση και φυσικά παρέμβαση σημαντική, γιατί μόνο έτσι μπορεί να υπάρξει προστασία της υγείας των κατοίκων γενικώς, και των κατοίκων της Αττικής ειδικώς, από την καρκινογόνο χωματερή της Φυλής.

 
  
MPphoto
 

  Linnéa Engström (Verts/ALE). – Fru talman! Vi är på god väg mot en verklig cirkulär ekonomi och det är faktiskt på plats att fira lite grann. Den lagstiftning som vi här kallar avfallspaketet höjer ambitionerna rejält för både återvinning och återanvändning inom EU.

Våra mål är ambitiösa, även för ett land som Sverige, som kommit upp i en återvinningsgrad av 50 procent och nästintill noll i deponi.

För första gången införs mål för att minska det marina skräpet och komma till rätta med livsmedelssvinnet. Vi slänger enorma mängder mat inom EU – uppskattningsvis 89 miljoner ton per år. Nu höjer vi ambitionen så att detta avfall ska användas i stället för att gå direkt från åkern till sopberget.

Till syvende och sist: Detta är smart ekonomi. I det gamla bondesamhället slängdes ingenting och det är ett ekonomiskt vansinne att vi år efter år skapar produkter med inbyggt åldrande, att enorma mängder plast hamnar i havet och att fin mat slängs.

Slut med slit och släng, framåt för en framtid där avfallet blir vår bästa vän!

 
  
MPphoto
 

  Γεώργιος Επιτήδειος (NI). – Κυρία Πρόεδρε, λόγω της υπερθερμάνσεως του πλανήτη πολλές πρώτες ύλες, πολλοί φυσικοί πόροι από τους οποίους εξαρτόμαστε, σταδιακά αρχίζουν να μειώνονται και αν δεν εντοπιστεί το πρόβλημα αυτό γρήγορα, τότε θα υπάρξει έλλειψη σε κάποια χρόνια. Άρα λοιπόν το θέμα της κυκλικής οικονομίας είναι πολύ σημαντικό διότι συμβάλλει, συν τοις άλλοις, στην προστασία του περιβάλλοντος, άρα και στην επιβίωση του πλανήτη. Για να μπορέσει όμως να επιτευχθεί αυτό, θα πρέπει να χρησιμοποιούμε τα διάφορα προϊόντα υπό ένα κυκλικό σύστημα αναπτύξεως το οποίο σημαίνει τη χρησιμοποίηση ενός προϊόντος, την επανανακύκλωσή του και την ανάκληση ενός άλλου αντίστοιχου προϊόντος. Γι’ αυτό λοιπόν, θα πρέπει να χρησιμοποιηθούν πολύ σωστά και με προσοχή τα διάφορα απόβλητα και να δοθούν διάφορα κίνητρα από τα κράτη ούτως ώστε τα απόβλητα αυτά να μπορέσουν να γίνουν ελκυστικά στην βιομηχανική εκμετάλλευση. Πρέπει επίσης να νομοθετηθούν και διάφοροι θεσμικοί παράγοντες ούτως ώστε να προστατευθεί αυτή η προσπάθεια, η οποία, όπως ανέφερα, είναι τόσο σημαντική.

 
  
MPphoto
 

  Bogdan Andrzej Zdrojewski (PPE). – Pani Przewodnicząca! Komisarz Frans Timmermans powiedział, że największe kłopoty mamy z egzekucją tego wszystkiego, co sami stanowimy – powiedział prawdę, trafił de facto w sedno. Natomiast dodam, że mamy jeszcze jeden problem – problem czasu. Bardzo wolno reagujemy na dynamicznie zmieniającą się sytuację. Nie nadążamy z redukcją zjawiska podrzucania odpadów niebezpiecznych, produkowania odpadów niebezpiecznych i braku odpowiedzialności za produkcję odpadów niebezpiecznych. Mamy wielki kłopot także z problemami fiskalnymi, na przykład łatwiej jest dzisiaj żywność wyrzucić, niż ją komuś podarować, bo jest ona opodatkowana. Musimy zdecydowanie szybciej reagować na te wyzwania, które dynamicznie zmieniający świat cywilizacji nam krótko mówiąc podkłada. Proszę zwrócić uwagę: ponad trzy lata negocjacji nad pakietem, co do którego wszyscy byliśmy zgodni, to zdecydowanie za długo.

 
  
MPphoto
 

  Maria Gabriela Zoană (S&D). – Doamnă președintă, într-un an, volumul total de deșeuri generate de Uniunea Europeană reprezintă 2,5 miliarde de tone, din care 1,6 miliarde nu au fost reciclate sau reutilizate, ceea ce reprezintă o pierdere uriașă pentru economia europeană. În mediul urban, doar 43 % dintre deșeuri sunt reciclate, restul fiind stocate în depozite de deșeuri, 31 %, sau incinerate, 26 %.

Toate aceste deșeuri reprezintă o sursă importantă de materii prime pentru economie, mai ales dacă ținem cont că rezervele naturale de materii prime sunt limitate în timp și unele dintre acestea riscă să nu mai poată fi accesibile la prețuri convenabile în următorii ani. Transformarea deșeurilor în resurse trebuie să fie un deziderat pentru statele membre, la fel ca economia circulară. Utilizarea de ambalaje din materiale biologice va genera reduceri de prețuri și un impact mai mic asupra mediului. Europa trebuie să acorde o atenție sporită deșeurilor periculoase care afectează grav sănătatea și siguranța populației, calitatea apei, dar și a mediului.

 
  
MPphoto
 

  Νικόλαος Χουντής (GUE/NGL). – Κυρία Πρόεδρε, είναι γεγονός ότι μεταξύ των χωρών της Ευρωπαϊκής Ένωσης υπάρχει ανισότητα όσον αφορά τη διαχείριση των απορριμμάτων των αποβλήτων. Υπάρχουν χώρες όπως η Ελλάδα που στέλνουν το 75% των σκουπιδιών σε χώρους «υγειονομικής ταφής», όπως λέγονται, ρυπαίνοντας το περιβάλλον, τη θάλασσα, τα νερά, την τροφική αλυσίδα. Στη χώρα μου οι κεντρικές κυβερνήσεις, προηγούμενες και σημερινές, και οι περιφερειακές αρχές επιμένουν να δημιουργούν χώρους υγειονομικής ταφής ακόμα και σύμμεικτων αποβλήτων καταστρέφοντας το περιβάλλον και μολύνοντας τον υδροφόρο ορίζοντα. Δεν υπάρχει χώρος υγειονομικής ταφής στην Ελλάδα που να μην έχει προβλήματα. Στη Φυλή κινδυνεύουν ζωές· στην Κατερίνη υπάρχει τοξική θαλάσσια ρύπανση· στη Σάμο γκρεμίστηκε στη θάλασσα· στη Λευκίμμη φτιάχτηκε πάνω σε υδροφόρο ορίζοντα. Αυτή τη στιγμή που μιλάμε, κάτοικοι στην Αιγιαλεία έχουν αποκλείσει το ΧΥΤΑ της περιοχής οποίος εξακολουθεί να λειτουργεί χωρίς άδεια από το 2015. Είναι σαφές ότι μια χώρα όπως η Ελλάδα που ανακυκλώνει το 17% των απορριμμάτων δεν μπορεί να πιάσει τον ενδιάμεσο στόχο, γι’ αυτό επιβάλλεται επειγόντως να υιοθετήσει την πράξη για μηδενισμό της ταφής και χρειάζεται επίσης ενισχυμένη βοήθεια από την Ευρωπαϊκή Ένωση, όπως γενικά οι χώρες που καθυστερούν στη διαχείριση των απορριμμάτων.

 
  
 

(Ende der spontanen Wortmeldungen)

 
  
MPphoto
 

  Karmenu Vella, Member of the Commission. – Madam President, I would like to thank all the Members who have contributed to this fine and inspiring debate and for their overall support. For me, it confirms once again that creating a circular economy is one of the big challenges of our time. But it is also offers us huge opportunities, especially in the environmental, economic and social sectors. We urgently need to make more durable and recyclable products and, at the end of the cycle, use waste as a resource and channel it back into the economy.

Taking a sustainable path requires multiple changes, of a technological, organisational, financial, social and also educational nature. The road ahead may seem daunting but we can make the transformation happen. Embracing the circular economy offers significant opportunities as it will unleash new sources of innovation, growth, employment and well-being.

It is for all these reasons that the European Commission and the European Union at large have made the circular economy a key political priority and that we are implementing an ambitious plan with far-reaching initiatives.

A central plan of action involving taking waste legislation in the European Union to the next level with ambitious, legally binding landfill reduction and recycling targets for the period up to 2035 alongside targeted waste prevention measures.

It is encouraging to see that over the past two decades many Member States have gradually improved their waste management in line with the EU waste hierarchy. In 1995, on average 64% of our waste was still landfilled. In 2000, the average had been reduced to 55%, while the average recycling rate stood at 25%. Fifteen years later, in 2015, landfilling of household waste in the EU as a whole had dropped to 25% with recycling having increased to 45%. Yet, challenges and big differences between EU countries remain. We are not closing the loop yet. In 2015, twelve Member States still landfilled over 50% of their household waste and six of them incinerated 40% or more.

Regarding the concern expressed by Ms Wiśniewska, I would like to clarify that Poland can get a five-year derogation for recycling and landfilling targets, so maybe she can reconsider your position and vote in favour instead of abstaining.

With regards to Mr Pedicini’s comment that we missed a crucial chance to set legally binding targets for other waste streams like food waste, marine litter, the reuse of packaging and so on, the new waste legislation foresees a large number of review clauses asking the Commission to assess the feasibility to set such targets in the next years.

More and bold action is still very much needed. The new waste legislation that we hope you will approve later this week, will provide fresh impetus to this area. The Commission will do all it can to make the new legislation deliver on the ground.

I cannot conclude without thanking the rapporteur, Ms Simona Bonafè. I would also like to take the opportunity to thank the shadow rapporteurs as well as all the other MEPs for their commitment, contribution and support to this dossier.

As Ms Engström said, we have reason to celebrate but let us not forget that this is not the end of the road. It is the beginning of our walk. Let’s continue working together as we have done so far. It is true, nothing is easy but let’s be positive and look for the opportunities in the problems and not look at the problems in the opportunities.

 
  
MPphoto
 

  Simona Bonafè, relatrice. – Signora Presidente, onorevoli colleghi, non è sfuggito a nessuno durante questo dibattito quanto l'economia circolare sia una leva che abbiamo a disposizione per rilanciare la competitività dell'Europa e uno sviluppo economico più sostenibile che tuteli l'ambiente, così come non è sfuggito a nessuno che c'è ancora tanto da fare: penso alle misure di prevenzione, penso alla necessità di considerare anche i rifiuti industriali.

Però sappiamo tutti che questo pacchetto, che io mi auguro possa passare mercoledì con un ampio consenso, non è mai stato considerato un punto di arrivo ma un punto di partenza, che va rafforzato con le azioni previste nell'action plan, in particolare con le misure per l'ecodesign ma anche – e qui vengo incontro alle preoccupazioni di alcuni colleghi e in particolare dei colleghi dei paesi che sono un po' più indietro – sottolineando altresì come l'economia circolare, per essere veramente implementata, abbia bisogno di adeguati strumenti finanziari per realizzare le infrastrutture e anche per supportare le imprese nel rinnovamento del loro sistema produttivo.

Ecco perché penso che gli investimenti giocheranno un ruolo cruciale, un ruolo fondamentale e il prossimo quadro finanziario pluriennale, che la Commissione sta per presentare, dovrà inserire, se vogliamo essere credibili, anche il tema dell'efficienza delle risorse fra le proprie assi portanti.

In conclusione, adesso noi dobbiamo solo dimostrare di essere credibili. Le norme ci sono: vanno solo messe in opera e dobbiamo essere convinti che la strada che abbiamo intrapreso è quella giusta, soprattutto per le prossime generazioni.

 
  
MPphoto
 

  Francesc Gambús, ponente. – Señora presidenta, señor comisario, durante el debate hemos visto de hecho la importancia y el potencial que la economía circular tiene para el desarrollo de Europa en un gran equilibrio entre los factores ambientales, económicos y sociales, con un rol importante importante de la educación tiene usted razón, señor comisario.

Quiero agradecer el trabajo, en esta mi segunda intervención, de todas las personas que han trabajado en el dosier sobre la información medioambiental, y especialmente a Andrés y Kristi, del Consejo, a Stefan y Julia, de esta misma casa, y a Andrew, de la Comisión, sin los que no hubiéramos podido conseguir la rapidez con la que lo hemos tramitado.

Quiero agradecer igualmente el trabajo de los ponentes alternativos, que con su colaboración han contribuido a enriquecer y aumentar la eficiencia del informe, con lo que contribuiremos, como he dicho en mi primera intervención, a allanar el camino a la implementación de la economía circular.

Cuando empezamos este mandato, el presidente Juncker estableció como prioridad crear las condiciones necesarias para la creación de puestos de trabajo y el impulso a la reindustrialización tras los oscuros años de la crisis económica que azotó y sigue azotando a Europa.

En los momentos antes de la COP21 nos conjuramos todos para que Europa tomara el liderazgo internacional que había ido perdiendo en los últimos años y nos comprometimos a que el avance de nuestra economía tuviese que ir de la mano del medio ambiente.

Y el próximo miércoles debemos dar este primer paso para la economía europea del siglo XXI, un camino que debemos recorrer junto a la ciudadanía europea, su industria, sus interlocutores sociales, para reforzar los lazos que nos unen en el proyecto europeo de los próximos decenios; un proyecto real, realizable y del que todos y cada uno de nosotros podemos sentirnos partícipes cada día de nuestra vida.

 
  
MPphoto
 

  Die Präsidentin. – Die Aussprache ist geschlossen.

Die Abstimmung findet am Mittwoch, 18. April 2018, statt.

Schriftliche Erklärungen (Artikel 162 GO)

 
  
MPphoto
 
 

  Laura Ferrara (EFDD), per iscritto. – Seppur a piccolissimi passi, l'economia circolare avanza. Certo, se si guarda al compromesso raggiunto nei triloghi, siamo ancora lontani dagli obiettivi che si era posto il Parlamento europeo.

Il risultato peggiore del negoziato riguarda la messa in discarica dei rifiuti: a fronte del limite massimo del 5% entro il 2030, proposto dal Parlamento, si è giunti ad un compromesso finale che fissa il target al 10% e concede agli Stati tempo fino al 2035. Spiace, poi, che siano stati cancellati gli obiettivi di preparazione al riuso, i quali avrebbero avuto un impatto positivo sulla riduzione dei rifiuti e sulla creazione di posti di lavoro.

Resta fermo, comunque, il nostro impegno per ottenere risultati di gran lunga più ambiziosi come l'introduzione di obiettivi vincolanti di riduzione dei rifiuti alimentari del 30% al 2025 e del 50% al 2050, nonché di preparazione al riuso degli imballaggi; l'introduzione obbligatoria del sistema del vuoto a rendere; il divieto all'incenerimento di tutti i rifiuti e, non ultimo, l'eliminazione dei sussidi alle fonti fossili che sono all'origine di ogni rifiuto.

Senza questi provvedimenti, come detto, il pacchetto che, comunque, vale la pena approvare, farà registrare solo piccoli miglioramenti.

 
  
MPphoto
 
 

  Marijana Petir (PPE), napisan. – Nakon više od dvije godine mukotrpnih pregovora o prijedlogu zakonodavnog paketa, ali i skoro četiri godine od predstavljanja prvog prijedloga tranzicije europske ekonomije prema kružnom gospodarstvu, u pregovorima Europskog parlamenta, Vijeća i Komisije postignut je sporazum oko konačnog prijedloga paketa novih europskih zakona koji podržavaju provedbu Akcijskog plana EU-a za kružno gospodarstvo.

Zakoni uključuju izmjene Okvirne direktive o otpadu, Direktive o otpadnim vozilima, Direktive o otpadnim baterijama i akumulatorima te otpadnoj električnoj i elektroničkoj opremi i Direktive o odlagalištima otpada. Paketom se državama članicama daju smjernice za ostvarivanje prave ravnoteže kapaciteta stvaranja energije iz otpada, a ističe se i uloga hijerarhije otpada, u okviru koje se mogućnosti gospodarenja otpadom rangiraju prema održivosti, dok je glavni prioritet sprječavanje nastanka otpada i njegovo recikliranje.

Paketom se također pridonosi optimiziranju doprinosa država članica energetskoj uniji te iskorištavanju mogućnosti za prekogranično partnerstvo gdje je to prikladno i sukladno okolišnim ciljevima. Hrvatska dugo godina nastoji riješiti probleme gospodarenja otpadom. Iako smo jedna od zemalja koja je rano prepoznala mogućnosti kružnoga gospodarstva, gospodarenje otpadom provodili smo manje-više neučinkovito i neuspješno.

Novi zakonodavni paket, ali i iskustva drugih uspješnih država članica trebala bi nam biti nov i jak poticaj da Hrvatsku doista očuvamo lijepom i našom.

 
  
MPphoto
 
 

  Sirpa Pietikäinen (PPE), in writing. – The adoption of the waste package is an important and welcome step in the right direction. Europe is dependent on the import of raw materials. We cannot afford to waste precious materials, as is now happening. We need a waste hierarchy that can act as a strong catalyst for the move towards a circular economy. Recycling capacity in Europe should be developed. We need separate waste collection, including optical sorting to make use of materials to their highest possible value and to feed them into new processes, closing the loops to ensure high quality resources maintain their value throughout the recycling process. The Finnish bottle recycling system of PEP bottles, based on a bottle deposit, is an efficiently functioning example to build on. Ultimately, what we must aim for is to design out all waste, and have products that are upgradeable, reusable, repairable, and recyclable. The targets and measures now adopted are not enough to get us there. Therefore, the review of the package and its measures and targets will be an important opportunity to raise the ambition level as we go forward.

 
  
MPphoto
 
 

  Henna Virkkunen (PPE), kirjallinen. – Nyt hyväksyttävillä jätedirektiiveillä ja entistä tiukemmilla kierrätystavoitteilla voidaan merkittävästi vauhdittaa kiertotaloutta. Materiaalien tehokas kierrätys ja uudelleenkäyttö vähentävät ympäristön kuormitusta ja päästöjä, ja takaa samalla raakamateriaalien paremman riittävyyden. Kyse on paitsi ympäristöstä ja terveydestä, myös taloudesta. Kiertotalous parantaa kilpailukykyä, innovointia ja kasvua sekä luo työpaikkoja Eurooppaan. Se voi kuitenkin toimia vain, jos se on markkinalähtöistä ja kannustavaa sekä valmistajille että kuluttajille. Myös kuluttajien kasvava ympäristötietoisuus ajaa yrityksiä etsimään ratkaisuja, jotka ovat samanaikaisesti kustannustehokkaita ja ympäristöystävällisiä. Vuosittain Euroopan unionissa syntyy noin 2,5 miljardia tonnia jätettä. Vaikka yhdyskuntajätteen osuus tästä on alle kymmenesosa, se on haastava osa jätteentuotantoa ja -käsittelyä. Tällä hetkellä esimerkiksi 95 prosenttia kaikesta muovista käytetään vain kerran. Vain viisi prosenttia muovijätteestä päätyy asianmukaisesti kierrätykseen ja 40 prosenttia sekajätteenä kaatopaikoille. Muovin tuotannon arvioidaan vielä jopa kolminkertaistuvan globaalisti vuoteen 2050 mennessä. Nyt hyväksyttävien uusien tavoitteiden mukaan jäsenmaissa tulee kierrättää vuoteen 2025 mennessä vähintään 55 % yhdyskuntajätteestä. Jatkossa on järjestettävä erilliskeräykset metallin, lasin, paperin ja biojätteen lisäksi muoville ja vuodesta 2025 alkaen myös tekstiileille. Kuten tiedämme, jo tällä hetkellä jäsenmaiden välillä jätteen kierrätyksessä ja hyödyntämisessä on suuria eroja. Moni ei yllä edes nykyisiin kierrätystavoitteisiin, joten uudet kovemmat tavoitteet vaativat merkittäviä toimintatapojen ja prosessien muutoksia.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Zorrinho (S&D), por escrito. – A União Europeia (UE) é a zona do globo mais dependente da importação de matérias-primas. Por outro lado, lidera o compromisso global pela sustentabilidade do planeta e o combate às alterações climáticas. A aposta na economia circular é um complemento necessário da transição energética.

Só com a aplicação deste pacote a UE poderá atingir níveis de sustentabilidade e competitividade que lhe permitam fixar-se na fronteira tecnológica e social do mundo em mudança. O modelo atual de gestão dos recursos é insustentável economicamente, socialmente e ambientalmente.

É preciso aproveitar a oportunidade para mudar. Criar riqueza, criar emprego, criar melhor qualidade de vida para as pessoas. Como um dos relatores-sombra, defendi e propus alterações visando suprimir progressivamente a deposição em aterros até à supressão total, proibir a deposição em aterros de resíduos que são objeto de recolha seletiva, criar um programa quadro com uma calendarização dos objetivos, monitorizar a transferência de resíduos dentro da UE e para Estados terceiros e melhorar as metodologias de quantificação associadas aos aterros.

Chegou o momento da ação. A economia circular tem de ser muito mais do que uma boa narrativa. Tem de ser uma realidade concreta e com impactos positivos da vida quotidiana dos europeus.

 

22. Provádění sedmého akčního programu pro životní prostředí (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Die Präsidentin. – Als nächster Punkt der Tagesordnung folgt die Aussprache über den Bericht von Daciana Octavia Sârbu im Namen des Ausschusses für Umweltfragen, öffentliche Gesundheit und Lebensmittelsicherheit über die Umsetzung des Siebten Umweltaktionsprogramms (2017/2030(INI)) (A8-0059/2018).

 
  
MPphoto
 

  Daciana Octavia Sârbu, raportoare. – Domnule președinte, stimați colegi, domnule comisar, programul de acțiune pentru mediu cuprinde o gamă largă de reglementări și politici cu numeroase obiective și ținte. Dacă s-ar aplica pe deplin, ar aduce îmbunătățiri considerabile la nivelul mediului, sănătății și calității vieții. Pe măsură ce ne apropiem de finalul programului curent, trebuie să evaluăm cât de bine s-a aplicat și ce schimbări ar fi necesare pentru un program viitor.

Vreau să mulțumesc sutelor de reprezentanți ai părților interesate care au contribuit cu puncte de vedere la acest proces de evaluare. Mulți au evaluat pozitiv programul. Au fost recunoscute beneficiile aduse cetățenilor și mediului, conturarea unei viziuni pe termen lung și a unei orientări strategice pentru factorii de decizie.

Totuși, există o prăpastie uriașă între așteptările de la acest program și rezultatele concrete pe care le produce. În unele zone s-au realizat progrese. În ce privește eficiența resurselor și reducerea emisiilor de gaze cu efect de seră, legislația Uniunii Europene are un impact pozitiv și se înregistrează un progres clar către o economie care utilizează mai eficient resursele. Însă în alte domenii implementarea este foarte slabă.

Capitalul natural al Uniunii Europene se deteriorează, cu efecte devastatoare asupra mediului și serviciilor oferite de ecosisteme, precum apa, aerul sau hrana. Amenințările de mediu la adresa sănătății sunt uneori dificil de măsurat și nu avem date suficiente. În alte cazuri însă, nu dovezile lipsesc. De exemplu, e clar că emisiile constant ridicate provenite de la transportul rutier obligă milioane de oameni să respire un aer poluat.

Adesea, problema ține de faptul că statele membre nu îndeplinesc standardele de bază fixate prin reglementări precum Directiva privind păsările sau cea privind habitatele sau legislația privind calitatea aerului.

Politicile UE nu sunt întotdeauna compatibile între ele sau complementare cu prioritățile naționale. O mai bună adaptare a politicilor agricole la obiectivele de mediu e esențială, atât pentru protejarea mediului, cât și pentru securitatea viitoare a resurselor alimentare.

Securitatea alimentară și protecția mediului nu sunt priorități opuse. Progresele în ce privește conservarea naturii și a biodiversității ar putea fi mult mai mari, dacă fondurile existente ar fi fost folosite mai înțelept.

Curtea Europeană de Conturi a identificat mai multe cazuri de utilizare ineficientă a fondurilor europene în proiecte cu impact asupra obiectivelor de mediu. Atât Comisia, cât și statele membre pot sprijini folosirea mai bună a fondurilor, pentru ca acestea să aducă rezultate.

La nivel regional și municipal, planificarea urbană este vitală pentru rezolvarea multor probleme ce țin de eficiența resurselor și de amenințările de mediu la adresa sănătății. De aceea, e surprinzător că secțiunea din program care se referă la orașe e criticată de stakeholderi pentru că nu definește obiective clare.

La nivel de municipalitate, se aplică practic multe dintre măsurile care asigură atingerea obiectivelor. Tocmai de aceea, autoritățile municipale au nevoie de claritate în privința rezultatelor care li se cer și au nevoie de mijloace, atât financiare, cât și politice de implementare a acestor soluții.

Stimați colegi, timpul nu-mi permite să menționez toate aspectele pe care le-am subliniat

în raportul meu, dar aș vrea să vă mulțumesc tuturor pentru contribuțiile substanțiale și pentru eforturile făcute de toate părțile pentru adoptarea unui text de compromis. Munca noastră arată că poate fi atins un acord politic extins în legătură cu problemele, dar și cu soluțiile. Domnule comisar, o majoritate clară a Comisiei pentru mediu a cerut un nou program global post-2020.

 
  
MPphoto
 

  Karmenu Vella, Member of the Commission. – Madam President, I would like to congratulate Ms Sârbu and the Committee on the Environment, Public Health and Food Safety on their excellent report on the implementation of the 7th Environment Action Programme (EAP).

This initiative is well timed and contains several useful recommendations, which we will look into carefully, as the Commission is also working on its own evaluation. Your report points to specific areas for improvement. Land and soil degradation and, more broadly, the sustainability of agriculture and of our mobility are among the areas in which a lot still needs to be done.

It is, however, fair to say that overall there has been good progress and we are working to meet our goals to protect our climate and pave the way for a low-carbon and circular economy. The Circular Economy Package, including our new waste legislation and the Commission’s plastics strategy, will help us on our way to decoupling economic growth from environmental pressures, including carbon emissions. We will continue to deliver on this, for example by delivering a proposal on single—use plastics before the end of May, in addition to a legislative proposal for water reuse in agricultural irrigation.

The European Union is also well on track to meet its climate and energy targets for 2020. We expect emissions to reduce by more than 20% by 2020, taking the first steps that put the EU towards a transformation to a low-carbon economy, as stated in the 7th EAP.

As part of a global effort to limit the average temperature increase to well below two degrees centigrade compared to pre-industrial levels, we are also working towards reducing by 2050 greenhouse gas emissions by 80% to 95%, compared to 1990 levels. Under the Paris Agreement, the EU has pledged to reduce emissions by at least 40% domestically by 2030 compared to 1990.

We have taken key steps on putting in place the legislative framework on how to get there. I can mention here the EU emissions trading system (ETS) revision for after 2020, the targets to reduce greenhouse gas emissions at Member State-level in sectors other than ETS and the regulation of absorptions and emissions in the land sectors. You discussed the last two earlier this evening with my colleague, Commissioner Arias Cañete.

In terms of quality of life and a healthy environment for our citizens, we have worked hard together to protect people’s health from exposure to harmful pollutants. In 2016, the revised National Emission Ceilings Directive set ambitious 2020 and 2030 emission reduction commitments for five main air pollutants, including particulate matter.

We ratified the Minamata Convention to protect our citizens from the emission and release of mercury. We have reviewed our flagship chemical legislation ‘REACH’ and are checking whether the broader chemicals acquis is still fit for purpose. These are all important steps towards a non-toxic environment.

We have also made progress on the so-called enabling framework, with specific initiatives to close gaps relating to knowledge, financing and implementation. The Environment Implementation Review (EIR) and the environmental compliance action plan will help to make this happen, not against but together with the Member States in all areas, including our fight against air pollution.

Our nature action plan to improve the implementation of the Birds and Habitats Directives is an important step forward in strengthening the conservation of biodiversity, complementing the Invasive Alien Species Regulation, which is tackling an important driver of biodiversity loss in the EU.

But 2020 is around the corner and we need to do more to achieve our biodiversity targets. A major challenge is the alarming decline of pollinators. This requires urgent and decisive action, and we will respond soon with an initiative to address this problem in line with what this Parliament has called for. The Commission’s recently adopted action plan for sustainable finance will make Europe a frontrunner in shifting trillions of euros towards those investments needed to build a sustainable economy.

I welcome your strong support for an ambitious environmental agenda. We need to successfully address environmental challenges to meet the Sustainable Development Goals. The European Union has always been, and should continue to be, a frontrunner for sustainability and we must continue to show leadership in this process at all levels: at global level and, even more importantly, here at home.

 
  
MPphoto
 

  Stanislav Polčák, za skupinu PPE. – Paní předsedající, já bych chtěl poděkovat paní zpravodajce, že identifikovala, jaké oblasti ochrany životního prostředí vykazují největší nedostatky právě z hlediska plnění těch cílů, které si zadaly členské státy Evropské unie a Unie jako celek. Kromě ovšem náležitého zlepšení provádění přijaté legislativy je na místě také zefektivnit především financování na úrovni EU. Ne že by těch peněz bylo málo, ale jde především o špatnou správu těchto financí.

Já osobně považuji za velmi důležité konstatování, že největší environmentální hrozby pro zdraví jsou nejvíce patrné právě v těch městských oblastech samotných, ale také v těch příměstských oblastech, v těch přilehlých oblastech, tzv. suburbanizačních. Je třeba zdůraznit, že emise látek znečišťujících ovzduší společně s nevyváženým územním plánováním a infrastrukturou mají nedozírné ekonomické a environmentální dopady, jakož i dopady na lidské zdraví. Členské státy včetně mé domovské České republiky by měly proto vyvinout větší úsilí v implementaci evropské legislativy.

 
  
MPphoto
 

  Pavel Poc, za skupinu S&D. – Paní předsedající, pane komisaři, gratuluji kolegyni Sârbuové, jsem velice rád, že výborem prošly moje pozměňovací návrhy týkající se pesticidů a endokrinních disruptorů, protože situace v oblasti chemických látek je poměrně nepříznivá. Zejména je to vidět na prioritním cíli č. 3, kde se zaměřujeme na ochranu občanů Unie před environmentálními tlaky a riziky ovlivňujícími jejich zdraví.

Ze závěrů zprávy není úplně jasné, zda se EU podaří splnit cíle spočívající v měření a snižování expozice chemickým látkám, které škodí lidskému zdraví i životnímu prostředí. Stále se nám také nedaří úplně dobře zajistit udržitelné používání pesticidů – na tento problém se proto EP zaměřuje ve dvou dalších implementačních zprávách z vlastní iniciativy. Bohužel pokud jde o implementaci nařízení 1107/2009 o přípravcích na ochranu rostlin, jsou výsledky výzkumu dost alarmující a jen potvrzují oprávněnost zřízení zvláštního výboru Parlamentu k unijním autorizačním procedurám pro pesticidy.

 
  
MPphoto
 

  Margrete Auken, for Verts/ALE-Gruppen. – Fru formand! Tak til fru Sârbu og til kommissær Vella for en god betænkning, der indeholder rimelige svar. Vi har været glade for samarbejdet med dig. Jeg har særlig behov for at understrege, at et af de alvorlige mangler ved EU’s miljøindsats er, at det er gået så skrækkeligt med vores biodiversitet. Det er blevet en stor diskussion i Danmark, men jeg tror i mange lande, at antallet af insekter er faldet voldsomt. Og det er virkelig voldsomt! Vi kender det fra vores bilruder, som pludselig ikke længere skal have særvask, da der ingen insekter er! Det er gået voldsomt ud over fuglene, men det går jo ud over hele livet! Og selve biodiversiteten er kernen i vores alle sammens liv. Det har enorm værdi for klimaet også. Jeg synes, at vi skal give det særlig vægt og bede Kommissionen om at tage sit ansvar som traktatens vogter betydelig mere alvorligt og komme efter de lande, der sjusker med overholdelsen af de krav, der stilles til både pesticider og til beskyttelse af biotoper, så vi har en chance for at få naturen reddet.

 
  
MPphoto
 

  Stefan Eck, im Namen der GUE/NGL-Fraktion. – Frau Präsidentin, Herr Kommissar! Mut und Entschlossenheit zählen leider nicht immer zu den Qualitäten der Kommission und dieses Hauses, selbst wenn der politische Wille vorhanden ist. Als Resultat davon müssen wir heute eingestehen, dass wir die Ziele des Siebten Umweltaktionsprogramms definitiv nicht erreichen werden, denn das hätte eine Überarbeitung vieler Politikbereiche erfordert – allen voran die Gemeinsame Agrarpolitik, die gerade wieder überprüft wird. Somit könnte die Kommission nun unter Beweis stellen, wie ernst sie die Umweltziele nimmt. Wir dürfen gespannt sein, ob sie Anreize für höhere Umweltstandards in der Landwirtschaft vorschlagen wird, ob sie den Pestizideinsatz massiv reduzieren will und dem übermäßigen Einsatz von Antibiotika in der Massentierhaltung endlich einen Riegel vorschieben wird.

Die Kommission muss endlich erkennen, dass substanzielle Verbesserungen im Umweltschutz und für die Lebensmittelsicherheit nur zu erreichen sind, wenn sich Produktionsmethoden und gesellschaftliches Konsumverhalten gravierend verändern. Herr Kommissar, Sie könnten dazu einen wesentlichen Beitrag leisten. Nur Mut Wagen Sie einmal das Unmögliche! Vielleicht klappt es dann auch, in der Zukunft die Umweltziele zu erreichen.

 
  
MPphoto
 

  Michel Dantin (PPE). – Madame la Présidente, Monsieur le Commissaire, chers collègues, le septième programme d’action pour l’environnement fixe les objectifs à atteindre par l’Union et ses États membres dans le domaine de l’environnement d’ici à 2020.

En dépit de ses qualités, le rapport qui est soumis à notre vote semble être une litanie de regrets et de reproches adressés à toutes les politiques européennes qui n’intégreraient pas suffisamment les enjeux environnementaux dans leurs objectifs.

L’agriculture, avec notre politique agricole commune, est particulièrement attaquée dans ce rapport. Elle constitue «un obstacle à la réalisation des objectifs du programme d’action».

L’agriculture en Europe est plurielle, diversifiée, multiforme. Derrière la notion de l’agriculture, il y a des hommes. À qui parle-t-on? De qui parle-t-on? Qui cible-t-on?

Alors que des résultats sont déjà en cours, il est certain que les agriculteurs opèrent une véritable mission de service public pour l’Union et ses citoyens. Cette mission doit être valorisée à sa juste valeur, or elle l’est trop peu et il convient de ne pas nier la dimension également économique de l’activité agricole.

Sans durabilité économique des exploitations agricoles, il n’y aura pas de progrès en matière d’environnement, ni en matière climatique.

Monsieur le Commissaire, quelle autre politique peut en dire autant?

 
  
 

Spontane Wortmeldungen

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE). – Madam President, I think there is growing awareness year by year of the importance of protecting our environment. This was a slow burner at the start, but particularly after COP21 – where I had the honour of representing Parliament – I think the public at large are now behind us in our efforts to improve the environment because of necessity, both in terms of health, but also in terms of biodiversity and the life we enjoy. The Commission are coming forward with a whole series of packages which, taken together, will play a huge part in that regard.

The Commission referred to plastics financing, and also of course if we look at the clean energy package, it is all feeding into getting proper proposals that must be implemented at Member State level, and I think we should be pointing the finger more at the Member States who are trying to get out of their obligations, rather than at the Commission.

 
  
MPphoto
 

  Nicola Caputo (S&D). – Signora Presidente, onorevoli colleghi, l'Unione europea dispone di una solida legislazione ambientale la cui scarsa e inefficace attuazione costituisce un problema di lunga data. Per questo, pur avendo degli obiettivi ambiziosi, il Settimo programma d'azione per l'ambiente non riuscirà a conseguire i risultati auspicati.

Una delle cause è sicuramente la scarsa integrazione delle preoccupazioni ambientali in altri settori strategici. Ma c'è molto altro: ad esempio, non vi sono stati progressi in merito allo sviluppo di una strategia dell'Unione per un ambiente non tossico e per la riduzione dell'esposizione a sostanze dannose; vi è inoltre molta incertezza sui dati forniti, a causa della mancanza di indicatori e della limitazione degli indicatori esistenti. La stessa Agenzia europea per l'ambiente fa rilevare rallentamenti nei progressi in diversi ambiti.

Certamente i finanziamenti per alcuni obiettivi sono inadeguati per la corretta attuazione del settimo programma per l'ambiente ma va detto che, in svariati casi, i risultati attesi non sono stati raggiunti a causa della inadeguatezza della gestione finanziaria piuttosto che per la mancanza di risorse.

 
  
MPphoto
 

  Νότης Μαριάς (ECR). – Κυρία Πρόεδρε, το έβδομο πρόγραμμα δράσης για το περιβάλλον είναι ιδιαίτερα σημαντικό και φυσικά πρέπει να επικεντρωθούμε στην προστασία της δημόσιας υγείας και της ασφάλειας των τροφίμων. Θα ήθελα όμως κύριε Vella να σας θέσω ένα σοβαρό ζήτημα, το ζήτημα της εισαγωγής αγροτικών προϊόντων από τρίτες χώρες και ιδίως το ζήτημα της εισαγωγής αγροτικών προϊόντων από την Τουρκία. Τα αγροτικά αυτά προϊόντα καλλιεργούνται χωρίς να υπάρχει καμία προστασία και χωρίς να εφαρμόζονται οι κανόνες για τα απαγορευμένα φυτοφάρμακα και λιπάσματα, επομένως υπάρχει ένα σοβαρό ζήτημα για το πώς θα εξασφαλιστεί η προστασία των καταναλωτών. Δεν θα πρέπει να γίνουν επιπλέον φυτο-υγειονομικοί έλεγχοι στα επικίνδυνα αυτά αγροτικά προϊόντα που εισάγονται στην Ευρωπαϊκή Ένωση και προέρχονται από την Τουρκία; Είναι ένα σοβαρό ζήτημα, διότι δεν μπορεί να επιβάλουμε μόνο, όπως σωστά επιβάλλουμε, κανόνες εντός Ευρωπαϊκής Ένωσης, αλλά να έχουμε τουρκικά αγροτικά προϊόντα που καλλιεργούνται με φυτοφάρμακα που δεν τηρούν τις προδιαγραφές και αυτά να τα δίνουμε στους καταναλωτές εδώ στην Ευρωπαϊκή Ένωση.

 
  
MPphoto
 

  João Ferreira (GUE/NGL). – Senhora Presidente, o 7.º Programa de Ação em matéria de ambiente, o reduzido impacto concreto sobre a realidade e a fragilidade dos meios que lhe estão acometidos, designadamente financeiros, evidenciam o reduzido grau de prioridade que a União Europeia vem atribuindo a este domínio.

A propaganda não chega, sobretudo quando as ações concretas ou não a acompanham ou laboram em sentido contrário. Continuamos, no fundamental, perante um quadro de incoerência entre os objetivos proclamados no domínio do ambiente e o conteúdo das políticas sectoriais relevantes, da política agrícola à política comercial, entre outras.

Muitas das recomendações feitas por este Parlamento antes da definição deste programa acabaram por não ter tido acolhimento, por exemplo ao nível de um financiamento adequado da proteção da biodiversidade e das florestas, do reforço dos meios do programa LIFE ou da dotação de recursos suficientes para a conservação dos valores protegidos pela Rede Natura 2000.

Infelizmente, neste momento nada aponta para que o próximo quadro financeiro plurianual venha a colmatar estas falhas. Bem pelo contrário, são outras as prioridades da União Europeia.

 
  
MPphoto
 

  Eleonora Evi (EFDD). – Signora Presidente, onorevoli colleghi, ringrazio la relatrice Sârbu per questa relazione.

Come relatrice ombra ho apprezzato molto il risultato a cui siamo giunti nel fotografare lo stato di attuazione del Settimo programma di azione in materia di ambiente: in commissione abbiamo indicato le questioni aperte e le aree in cui la politica ambientale dell'Unione deve intervenire in via prioritaria, con quelle risposte serie e concrete che fino a oggi sono mancate.

Per evitare che vivere bene entro i limiti del pianeta diventi una missione impossibile, dobbiamo compiere una vera e propria inversione a U in molti ambiti: ad esempio, arrestare l'erosione del capitale naturale e della biodiversità, rendere respirabile l'aria delle nostre città e riformare l'autorizzazione dei pesticidi. Queste sono solo alcune delle tante sfide che ci troviamo ad affrontare e fare finta che non esistano è l'errore più grande che possiamo commettere.

Per questo auspico che i tentativi di indebolire questa relazione, soprattutto da parte del gruppo dei PPE e, in particolare tra tutti, nascondere il ruolo e l'impatto dell'agricoltura – soprattutto dell'allevamento intensivo – sull'ambiente non trovino alcuno spazio durante il voto di domani.

 
  
MPphoto
 

  Franc Bogovič (PPE). – V sedmem okoljskem akcijskem poročilu smo videli in zaznali napredke na posameznih področjih in pa tudi izzive, ki so pred nami, predvsem na področju zraka, vode, živil. In vemo, da se Evropa zelo hitro spreminja in tudi, hvala Bogu, na področju okoljskih parametrov marsikaterem dosegamo napredek.

Kar se tiče kmetijske politike, mislim, da je kmetijstvo pred zelo velikim izzivom, kako prehraniti vedno več ljudi. Zato mislim, da je eno od področij, ki ga je treba izpostaviti tudi v bodoči kmetijski politiki, pospešitev preciznega kmetijstva. Se pravi, to da bomo zagotovili manjšo rabo vseh pripravkov in pa zagotavljali tudi večjo sledljivost, da bo lažje slediti, kaj se pravzaprav v naravi dogaja.

Pomembno v biogospodarstvu: novi produkti, ki bodo nadomestili fosilna goriva. Vsekakor pa biodiverziteta in veseli me, da bomo 20. maja praznovali prvi svetovni dan čebel, ki bo v Sloveniji in je nek indikator stanja čebel in okolja v naravi.

 
  
 

(Ende der spontanen Wortmeldungen)

 
  
MPphoto
 

  Karmenu Vella, Member of the Commission. – Madam President, I would like to thank our dear colleagues for their interesting suggestions, and this debate is very timely – not only for our own evaluation of the 7th Environment Action Programme (EAP), but even more for the upcoming reflections on the next environmental priorities. Your report on the 7th EAP, rightly pointed out some shortcomings in these current practices. I fully agree with the need for better policy coherence and increased integration of environmental objectives into other policies.

Mr Marias referred to pesticide residues in imported feed. This is, as you understand, not my area, but there are standards in place which apply to imports to ensure the health of EU citizens. The next steps in these debates are the upcoming Multiannual Financial Framework and the reform of the Common Agricultural Policy (CAP). I can assure you that there is strong recognition of the importance of environmental mainstreaming, and I am working closely with my colleagues in the College to ensure that environmental and climate-related challenges are duly reflected in our proposals.

This is particularly important for the Common Agricultural Policy, which needs to do more for water, nature and biodiversity. In its current form, the policy is not delivering as expected, despite the significant funding dedicated to greening. This has also been confirmed by the European Court of Auditors, so I am pressing strongly to rectify this in the context of our upcoming proposals.

Specifically on environmental mainstreaming in the future CAP, I count on the European Parliament to ensure that this will be reflected in the final agreement of the co-legislators.

 
  
MPphoto
 

  Daciana Octavia Sârbu, raportoare. – Domnule președinte, stimați colegi, vreau să vă mulțumesc tuturor pentru contribuția la această dezbatere. Oamenii așteaptă rezultate mai bune în acest domeniu, așteaptă progrese mai rapide în zone unde acestea se lasă așteptate, precum combaterea poluării sau reducerea pierderilor de biodiversitate.

Pentru a răspunde acestor așteptări, pentru a proteja mai eficient mediul, trebuie să învățăm cât putem de mult din neajunsurile programului de acțiune curent, dar și din exemplele sale de succes, pentru ca cel de al optulea program să fie mai performant, cu obiective mai calibrate. Sper ca, imediat după evaluarea actualului program, Comisia să vină cu o propunere pentru următorul. Sunt convinsă că, prin contribuția tuturor instituțiilor implicate, putem avea un bun program, iar, printr-o cooperare mai strânsă cu autoritățile naționale, pot fi obținute în aplicarea lui rezultatele pe care cetățenii le doresc.

Uniunea Europeană trebuie să asigure creșterea economică, însă în tandem cu protecția mediului. De aceea, este nevoie ca noua politică agricolă comună, dar și politicile privind transportul sau pescuitul să își propună ținte ambițioase, care să asigure sustenabilitatea. Viitoarele politici europene trebuie să fie axate pe inovație, iar finanțările din fonduri europene să fie direcționate mai mult înspre proiecte care să asigure îndeplinirea angajamentelor internaționale, decarbonizarea, dar și tranziția spre o economie mai verde.

 
  
MPphoto
 

  Die Präsidentin. – Die Aussprache ist geschlossen.

Die Abstimmung findet am Dienstag, 17. April 2018, statt.

 

23. Rovnost žen a mužů v odvětví médií v EU - Emancipace žen a dívek prostřednictvím digitálního sektoru (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Die Präsidentin. – Als nächster Punkt der Tagesordnung folgt die gemeinsame Aussprache über :

– den Bericht von Michaela Šojdrová im Namen des Ausschusses für die Rechte der Frau und die Gleichstellung der Geschlechter über die Gleichstellung der Geschlechter in der Medienbranche in der EU (2017/2210(INI)) (A8-0031/2018) ; und

– die Anfrage zur mündlichen Beantwortung an die Kommssion über die Stärkung der Rolle von Frauen und Mädchen durch die Digitalwirtschaft von Agnieszka Kozłowska-Rajewicz im Namen des Ausschusses für die Rechte der Frau und die Gleichstellung der Geschlechter (O-000004/2018 - B8-0010/2018) (2017/3016(RSP)).

 
  
MPphoto
 

  Michaela Šojdrová, rapporteure. – Madame la Présidente, chers collègues, je voudrais présenter le rapport sur l’égalité hommes-femmes dans le secteur des médias au sein de l’Union européenne. J’ai travaillé sur ce rapport avec mes collègues de la commission des droits de la femme et de l’égalité des genres, que je tiens à remercier.

Le Parlement européen est bien conscient de l’influence énorme des médias sur la société. C’est pour cette raison que leur fonctionnement suscite notre intérêt.

Nous sommes convaincus que la voix des femmes devrait être entendue plus clairement dans tous les domaines, y compris dans les médias. Je suis convaincue que les médias ainsi que la société méritent une plus grande influence de la part des femmes.

Les femmes sont aussi douées que les hommes. Elles représentent 68 % des diplômés en journalisme et 40 % des employés dans le secteur des médias, mais l’écart de salaire entre les hommes et les femmes s’élève à 17 %. Les femmes sont beaucoup moins citées en tant qu’expertes, à peu près 18 %. Selon l’étude, seulement 20 % des films est réalisé par des femmes. Le problème principal est la représentation des femmes dans les médias aux postes de direction (33 %). Une telle disproportion a des effets sur le contenu, l’orientation des médias ainsi que la culture organisationnelle. La culture interne est souvent défavorable à la conciliation entre vie professionnelle et vie privée. Il s’agit d’un environnement concurrentiel caractérisé par le stress et des délais inflexibles. Alors, si nous voulons soutenir et encourager les femmes, nous devons changer leurs conditions de travail.

La législation de l’Union met en place un cadre pour le fonctionnement des services audiovisuels et des dispositions garantissant l’égalité des chances à l’emploi ainsi que la protection contre la discrimination, le harcèlement et les violences sexuelles. Mais il y a beaucoup d’autres aspects qui sont hors de la portée législative. Nous considérons que la solution passe par une mise en œuvre rigoureuse de la législation existante. Nous ne proposons aucun nouveau règlement. Nous invitons les États membres et les acteurs du secteur à mettre en œuvre des mesures positives pour que les femmes soient plus équitablement représentées, et à instaurer des quotas si cela est possible et nécessaire. La directive de l’Union sur les femmes dans les conseils d’administration» nous montre une voie à suivre et des critères à respecter, et nous explique comment surveiller l’équilibre, soutenir et promouvoir les formations pour les professionnels du secteur, partager les exemples de bonnes pratiques (par exemple, les répertoires d’experts féminins comme Expertalia en Belgique ou les campagnes contre les publicités sexistes telles que le prix du petit cochon sexiste en République tchèque), et introduire des mesures de conciliation entre vie privée et vie professionnelle.

Notre rapport déplore le sexisme et l’abondance des cas de harcèlement sexuel dans les médias. La proposition du Parlement européen élargit la portée de cette interdiction aux vidéos à la demande et aux plateformes de partage de vidéos.

Notre travail, notre activité est de veiller à ce que les femmes soient mieux représentées dans les médias et traitées avec respect. Je tiens de nouveau à remercier tous mes collaborateurs pour leur travail, en espérant qu’il sera suivi d’effets.

 
  
MPphoto
 

  Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, autorka. – Pani Przewodnicząca! Pani Komisarz! Cyfryzacja, internet, automatyzacja i robotyzacja to zjawiska, które diametralnie zmieniły i nadal zmieniają zarówno rynek pracy, jak i codzienne życie nas wszystkich. Zmienia się sposób komunikacji, treść wykonywanych zawodów, zwiększa się mobilność wielu zawodów, dostęp do usług, elastyczność organizacji pracy. Ta cyfrowa rewolucja stwarza nowe możliwości pracy także dla kobiet, ale też nowe możliwości godzenia pracy zawodowej z życiem rodzinnym. Daje nadzieję na zmniejszenie różnic w traktowaniu kobiet i mężczyzn.

Zgodnie z prognozami Komisji europejska gospodarka cyfrowa wymaga zaawansowanych i bardzo szczególnych umiejętności, które w tym momencie są łatwiej dostępne dla mężczyzn niż dla kobiet. Mam tutaj na myśli lukę cyfrową związaną z płcią, która przynosi w efekcie niższe uczestnictwo kobiet w sektorach wymagających umiejętności cyfrowych. Te różnice – czasami kilku-, czasami kilkudziesięcioprocentowe – w istotny sposób wpływają na możliwości realizacji potencjału kobiet i ich uczestnictwo w wysoko płatnych zawodach i rozwijających się sektorach gospodarki. Tylko 9 % programistów to kobiety, tylko 19 % menedżerów wyższego szczebla w sektorze ICT i w komunikacji to kobiety, w porównaniu z 45 % w innych sektorach usługowych.

To niewielkie uczestnictwo kobiet w najszybciej rozwijających się i najlepiej płatnych zawodach to przejaw segregacji sektorowej, do której dochodzi w wyniku utrzymujących się stereotypów płciowych, blokujących odpowiednie ścieżki edukacji i kariery dla dziewcząt i kobiet uzdolnionych w kierunkach matematycznych i przyrodniczych.

Jest to wielkie marnotrawstwo talentów, które obniża jakość życia kobiet, ale też przynosi realne straty w gospodarce. Szacuje się, że równy udział kobiet i mężczyzn w sektorze przyniósłby 9 mld EUR rocznie w unijnym PKB. Ten i pokrewne sektory charakteryzują się ogromnym i rosnącym deficytem pracowników. Można by go zmniejszyć dzięki włączeniu do rynku wykształconych w tym kierunku kobiet, które w porównaniu z mężczyznami są bardzo mocno niedoreprezentowane.

Cyfryzacja i internet ułatwiają także zakładanie i elastyczne działanie mikroprzedsiębiorstw. Jest to bardzo ważne szczególnie dla kobiet, które są matkami – co rodzi ograniczenia czasowo-organizacyjne – lub dla kobiet, które mieszkają z dala od ośrodków miejskich, gdzie liczba potencjalnych klientów jest mała. Internet otwiera rynek, zmniejsza koszty, umożliwia sprzedaż produktów czy usług, nawet przy dużo mniejszym zapleczu infrastrukturalnym czy finansowym. Umożliwia też pracę zdalną i dzięki nowym środkom komunikacji ułatwia na przykład budowanie wzmacniających profesjonalnych sieci eksperckich.

To wszystko jest bardzo ważne. Wiemy też, że zwiększenie liczby kobiet w tych wysokopłatnych, atrakcyjnych sektorach mogłoby przyczynić się do zmniejszenia luki płacowej i emerytalnej, bo po prostu kobiety zarabiałyby więcej. Jednak te potencjalne korzyści, których doświadczylibyśmy lub doświadczymy dzięki internetowi, zdarzą się pod warunkiem, że usuniemy bariery blokujące dostęp kobiet zarówno do samych zawodów opartych na zaawansowanych technologiach, jak i do sprawiedliwej ścieżki awansu wewnątrz tych sektorów i zawodów.

Pani Komisarz! Aby wymienione tu benefity cyfryzacji można było zaprzęgnąć do polityk równościowych, musimy też być świadomi zagrożeń. Internet ułatwia mowę nienawiści i inne formy cyberprzemocy, w tym przemocy seksualnej, a praca przez internet i mobilność zapewniona przez nowe technologie może być pułapką wiecznej dyspozycyjności i zwielokrotnionego obciążenia kobiet. Dlatego konieczne jest, aby regulacje prawne chroniące kobiety przed szkodliwymi stereotypami płci i przed przemocą odnosiły się także do analogicznych sytuacji w świecie cyfrowym, a praca przez internet była odpowiednio obwarowana przepisami gwarantującymi czas na odpoczynek, urlop i życie prywatne.

Konieczne są też działania w sferze edukacji, tak aby dziewczęta były na równi z chłopcami zachęcane do zajmowania się przedmiotami ścisłymi i przyrodniczymi i aby ich ścieżki edukacyjne prowadziły do studiów, które dają kwalifikacje w najbardziej atrakcyjnych zawodach. W tym kontekście z zadowoleniem przyjmujemy dotychczasowe działania podjęte przez Komisję, służące wspieraniu integracji i uczestnictwa kobiet w społeczeństwie informacyjnym. Jednocześnie wzywamy Komisję do nadania priorytetu propagowaniu zatrudniania kobiet w sektorze ICT, zwalczaniu stereotypów płciowych i wspieraniu równości płci na wszystkich etapach kształcenia, włączając w to kształcenie ustawiczne.

Chciałbym też zapytać Panią Komisarz, jakie działania są podejmowane przez Komisję, aby rozwiązać przedstawione tutaj problemy.

 
  
MPphoto
 

  Věra Jourová, Member of the Commission. – Madam President, I would like to start by thanking the rapporteurs, Ms Šojdrová and Ms Kozłowska-Rajewicz, as well as all the shadow rapporteurs for the excellent work with their reports.

The report and the resolution we are discussing today are very relevant and very timely. Allow me also to excuse my colleague, Commissioner Maria Gabriel, who is not able to be here today but who made sure to follow your works and whose commitment towards promoting women’s participation and representation in the digital, media and audiovisual sectors is very strong.

Mobilising women and encouraging them to work in the digital field and to specialise in ICT is a needed step. Women make up less than one in five ICT graduates in the EU and only 17% of the almost eight million people working in ICT are women.

We need to boost the involvement of girls and women in digital technologies. That is why the Commission started a reflection process on how to take a more strategic approach on women in the digital field as part of the Commission digital education action plan and the new skills agenda.

The strategy proposes three ways to attract girls and women to take up science, technology, engineering and mathematics studies and go into ICT-related areas. First, it aims at challenging the gender stereotypes and bias towards women that persist in society and in the digital economy as well. We need to highlight role-models and positive images of women in ICT.

When it comes to the participation of women in media organisations or film-making, we can only agree with your report. Significant inequalities, including under-representation and career barriers remain entrenched in the media sector. This is something that the European Commission is attentive to through media pluralism monitoring, which shows that in the EU there are only a few women on public service media boards.

These findings are in line with other data which show that, despite over-representation of women among graduates in journalism and information, and despite a high number of women working in the media sector in Europe, women remain under-represented in management positions in media. Only one third of the board members of public broadcasters across the EU are women and, like in other areas, women are heavily under-represented in top-level positions, accounting only for 22% of board presidents.

A similar picture arises when we look at film-making. Only one in five films is directed by a woman, and the reason is not that there are no women directors. The proportion of female directors graduating from film schools and entering the film industry is 44%. That is why the Commission wants action in the field too. Working through the media programme on gender for 2018, we shall track gender equality in the projects we are going to fund.

The second area of the strategy focuses on skills and education. We need to make digital skills training accessible and attractive for women. In this area, the Commission has, for example, launched the digital skills and jobs coalition which carried out a special call for concrete commitments by private companies and public institutions.

In 2017, the Commission also awarded the European digital skills award, presented to projects that encourage girls and women to take up digital skills and careers. Moreover, the Commission supports EU Code Week, which had 1.2 million participants last year, of which 46% were girls or women.

The third area of the strategy focuses on promoting digital entrepreneurship for women and lowering access barriers. The Commission has funded web hubs, the first European community that connects business ecosystems and provides them with mentoring tools to support women entrepreneurs in the digital sector. Every year, the EU prize for women innovators recognises outstanding women entrepreneurs and inspires others to follow in their footsteps.

The Commission is acting on several fronts in the effort to boost gender equality and empowerment. You know of the initiatives launched in the past years: the gender pay gap action plan or the EU social pillar, with its work-life balance agenda. At the same time, I will try again over this year to unblock the situation in the Council as regards the women on boards directive.

Another key priority is to end violence against women and girls. This is a particular challenge related to digitalisation – online violence and harassment against girls and women. We are working on several strands to prevent violence, protect and support victims. I am pushing for the swift accession of the EU to the Istanbul Convention, which will provide a clear framework for our actions in this area.

Overall, the European Commission is very pleased that the European Parliament shares our vision about the place of women in media organisations as well as having in media a more diversified and realistic picture of the skills and potential of men and women in society.

 
  
MPphoto
 

  Lynn Boylan, rapporteur for the opinion of the Committee on Employment and Social Affairs. – Madam President, I welcome this report and I thank the rapporteur for her work and for incorporating the employment opinion, of which I was rapporteur.

Women make up 68% of media and journalism graduates, yet less than 16% of the high—level strategic positions are occupied by women. This inevitably leads to a power imbalance, and this imbalance is exacerbated by the precarious nature of media work, leaving women more vulnerable to sexual harassment in the workplace. A recent international report found that 64.8% of female media workers have experienced intimidation or abuse, and almost 32% of that abuse was perpetrated by a male boss or co—worker. Media organisations need robust internal procedures to assist victims to speak out. To fundamentally reform the media sector, public and private media need to mainstream gender equality in all their content and avoid gender stereotypes and the sexual objectification of women. Pay and pension gaps must be closed and media companies must implement pay transparency. It is also critical to note that women of different ethnicity, religion and sexual orientation and those with a disability face additional barriers to equality that must be addressed.

 
  
MPphoto
 

  Iratxe García Pérez, en nombre del Grupo S&D. – Señora presidenta, comisaria, las mujeres sufrimos discriminación y desigualdad en todos los ámbitos de la vida y, por supuesto, también en el ámbito digital y de los medios de comunicación. Por eso doy la bienvenida a estos dos informes, en los que hacemos referencia a la necesidad de impulsar políticas que mejoren la situación de la igualdad en estos dos ámbitos fundamentales.

Y doy la bienvenida a la intervención de la comisaria en la que ha planteado la importancia de desbloquear la directiva de las mujeres en los consejos de administración, cuestión que es fundamental.

El 8 de marzo, en España, el rostro de las mujeres desapareció de las televisiones. La voz de las mujeres no se escuchó en las radios; la letra de las mujeres no apareció en los artículos de los periódicos. Las mujeres periodistas contribuyeron a que la huelga y las manifestaciones de las mujeres fueran un éxito en España.

A los medios de comunicación los llamamos el «cuarto poder»; pues ese poder también tiene que ser compartido, también tenemos que romper los techos de cristal en los ámbitos de los medios de comunicación. Necesitamos ser capaces de avanzar en sociedades más justas, más igualitarias, y los medios de comunicación tienen un papel fundamental en este sentido. Por supuesto, las mujeres deben ser las principales protagonistas.

 
  
MPphoto
 

  Jadwiga Wiśniewska, w imieniu grupy ECR. – Pani Przewodnicząca! Transformacja cyfrowa zasadniczo zmieniła sposób, w jaki ludzie docierają do informacji, w jaki się komunikują, studiują, pracują. Społeczeństwo informacyjne niesie ogromne możliwości, jeśli chodzi o tworzenie dobrobytu i dostępu do wiedzy. Dlatego też powinniśmy wykorzystać potencjał, jaki w tym tkwi, aby wzmocnić ekonomicznie i społecznie pozycję kobiet.

Druga kwestia, którą dziś omawiamy, to równouprawnienie płci w sektorze mediów. Mimo że więcej kobiet niż mężczyzn studiuje dziennikarstwo i informacje, odsetek kobiet zatrudnionych w tym sektorze stale utrzymuje się na granicy 40%. Kobiety nadal borykają się z problemem szklanego sufitu w mediach. Przy tej okazji warto również zwrócić uwagę na problem cyberprzemocy, jakiej doświadczają kobiety i dziewczęta. Uważam, że media muszą niezwłocznie wprowadzić zasadę równej płacy za tę samą pracę. Czas również skończyć z seksualizacją wizerunku kobiety i dziewczynki.

 
  
MPphoto
 

  Филиз Хюсменова, от името на групата ALDE. – Г-жо Комисар, същността на доклада на г-жа Шойдрова е състоянието на равенството между половете в самите медии. Фокусирането върху проблемите в тях е подход, който позволява конкретика и публичното им назоваване в сфера, непозната и елитарна за мнозина. Считам, че предложението в доклада за насоки за равно представителство на жените и мъжете при вземане на решение в медийните организации би имало положителен ефект.

Но има нужда от повече действия в подкрепа на равенството между половете във всички области. В тази идея се вмества и представената на 8 март от еврокомисар Мария Габриел стратегия за жените в сферата на цифровите технологии, за която я поздравявам. Съгласна съм с комисаря, че бъдещето на Европа е в цифровизацията и че борбата със стереотипите, насърчаването на цифровите умения и образованието ще помогнат срещу разделението между половете в още една област.

 
  
MPphoto
 

  Florent Marcellesi, en nombre del Grupo Verts/ALE. –Señora presidenta, los medios de comunicación tienen un papel fundamental: pueden perpetuar los estereotipos de género o pueden ser un aliado a favor de la igualdad.

Desde luego, el Parlamento Europeo debe impulsar el segundo camino como las Naciones Unidas que, recientemente, aprobaron una declaración sobre igualdad de género en los medios porque hoy una mayoría de contenidos audiovisuales (y especialmente la publicidad) difunden ideales femeninos y masculinos dañinos para la sociedad que no son ni igualitarios ni saludables; contenidos que perpetúan estereotipos sobre la mujer y las personas LGTBI y que, a menudo, conllevan problemas de sanidad pública, como las enormes cifras de adolescentes que hoy padecen anorexia y bulimia.

Por ello, queridas y queridos colegas, os llamo a apoyar nuestra enmienda a favor de una directiva europea para terminar con el sexismo en la publicidad. Las razones económicas no pueden seguir siendo una excusa para mantener la discriminación en los medios.

 
  
MPphoto
 

  Stefan Eck, im Namen der GUE/NGL-Fraktion. – Frau Präsidentin! Meine Damen und Herren, nur 17 % der journalistischen Arbeitskräfte bei Zeitungen sind Frauen. Beim Fernsehen werden neun von zehn Interviews von Männern geführt. Statistisch kommt in Kino und TV Filmen aus Deutschland auf zwei männliche Protagonisten eine Frau in einer Hauptrolle. In Informationssendungen überwiegen Männer als Sprecher mit 72 % vor Frauen und in Expertenrunden mit 79 %. Die Moderation von Quiz- und Realityshows ist mit 80 % eine Männerdomäne. Wissen Sie, wie viele der deutschen EU—Korrespondenten privater Medien in Brüssel Frauen sind? Es gibt 40 Korrespondenten und nur 10 Korrespondentinnen.

Es ist also höchste Zeit, wirklich etwas für die Rechte der Frauen zu tun und nicht nur Makulatur zu betreiben. Denn die Verantwortlichen in Redaktionen und Filmstudios geben sich angesichts dieser Schieflage betroffen, wollen aber nichts ändern. Wir müssen mit klaren politischen Forderungen antworten. Eine verbindliche Frauenquote in medialen und journalistischen Berufen muss jetzt durchgesetzt werden.

 
  
MPphoto
 

  Mylène Troszczynski, au nom du groupe ENF. – Madame le Président, ce rapport sur l’égalité des genres dans le secteur des médias est un nouveau coup d’épée dans l’eau.

Vous avez raison de souligner que le harcèlement et la pornographie sur les réseaux sociaux représentent un danger pour les femmes et les filles. Vous avez raison d’affirmer que la maternité est synonyme de discrimination à l’embauche et vous avez raison aussi de dire que le principe «à travail égal, salaire égal» reste toujours aujourd’hui un fantasme. Mais la suite est beaucoup plus déroutante.

Votre approche du monde des médias ne semble être basée que sur des chiffres. Ces statistiques sur les femmes travaillant dans les médias vous permettraient d’affirmer qu’elles sont discriminées. Soit! Comme à l’accoutumée, votre seule solution semble être alors des quotas. Laissez-moi vous révéler une chose: les quotas, ça ne fonctionne pas. Ce n’est pas parce que les femmes représentent 50 % des employés dans un domaine qu’elles seront les égales des hommes. L’égalité ne se décrète ni ne se mesure à coups de statistiques.

Vous avez une autre solution: faire changer les mentalités par les médias. C’est là que le texte devient pour nous très dérangeant. Selon vous, les médias ne véhiculeraient pas la bonne vision du monde mais des stéréotypes de genre qui seraient des insultes faites aux femmes. On peut aisément deviner les métiers ou les rôles que cache ce terme de «stéréotype»: infirmière, secrétaire, femme de ménage ou même pire, mère de famille. À vous lire, aucun de ces rôles ne devrait être accolé aux femmes dans un contenu médiatique – comme s’il jetait le discrédit sur elles, comme si cela était la cause de leur malheur. Votre volonté aveugle et impulsée par quelques lobbies communautaristes de vouloir absolument faire des filles des garçons, et inversement, devient ridicule. Vous oubliez finalement le point primordial qui devrait prévaloir sur tout le reste: la liberté de choix.

Dans ce domaine des médias, comme dans tous les autres domaines de la société, nous, députés, devons garder une chose à l’esprit: celle d’offrir à chaque individu la possibilité de choisir librement la voie professionnelle et personnelle qu’il souhaite suivre. Aux quotas, à la rééducation des consciences, aux discours larmoyants sur le fait que seulement 40 % de femmes travailleraient dans les médias, qui sonnent comme des incantations, je préfère la complémentarité entre les hommes et les femmes, je préfère la liberté de choix, je préfère l’égalité des droits.

 
  
MPphoto
 

  Dobromir Sośnierz (NI). – To sprawozdanie i ta dyskusja to jakieś koszmarne nieporozumienie. To, co tutaj mówicie i co piszecie w sprawozdaniu, to oburzający seksizm. Forsujecie jako kryterium zatrudniania płeć, a nie kompetencje. Przestańcie zaglądać w rozporki obcym ludziom, bo to nie jest godne posła do Parlamentu Europejskiego. To nie Wasza sprawa, czy na danym stanowisku pracuje kobieta czy mężczyzna, i kogo ktoś chce zatrudniać w swoim własnym przedsiębiorstwie. Wolność, w tym również wolność gospodarcza, nie polega na robieniu tego, co Wy uważacie za słuszne, tylko na pogodzeniu się z tym, że ludzie czasem robią rzeczy, których nie uważacie za słuszne i nad którymi możecie ubolewać, ale to nie jest Wasza sprawa.

Jeśli macie lepszy pomysł na politykę zatrudniania, załóżcie sobie własne firmy, zatrudniajcie w nich pracowników według dowolnych kryteriów i udowodnijcie, że to działa w praktyce. Jeśli to jest słuszny postulat, to wyprzecie z rynku tę archaiczną konkurencję, która stosuje inne, niewłaściwe według Was kryteria zatrudniania.

Natomiast póki nie ponosicie kosztów prowadzenia tej działalności przez inne osoby, to nie wtrącajcie się, ponieważ to oni na własny koszt, na własne ryzyko zatrudniają, kogo chcą. Jeśli Wasze pomysły i Wasza polityka zatrudniania przyniesie im straty, to nie będziecie się im dokładać z tego powodu do interesu, więc nie wtrącajcie się w to. Nikogo nie interesuje, czy uważacie, że kobiet w mediach powinno być więcej czy mniej, bo jest to tylko Wasze arbitralne, niczym niepoparte przekonanie.

 
  
MPphoto
 

  Liliana Rodrigues (S&D). – Senhora Presidente, Senhora Comissária, de facto, os meios de comunicação social são um elemento fundamental da democracia, do respeito pela dignidade humana e pela igualdade. Aqui ninguém afirmou que os meios de comunicação social agudizam a desigualdade. O que dizemos é que os meios de comunicação social podem ser parceiros fundamentais no combate à discriminação e este seria o primeiro ponto para reflexão.

Este relatório, apesar de todo o trabalho realizado e de todas as medidas positivas nele incluídas, creio que podemos fazer ainda mais, ficará mais forte e equilibrado com as alterações adicionais que propomos, nomeadamente na necessidade de uma maior regulação tanto a nível europeu como dos Estados-Membros, com a possibilidade de penalizações e a criação de um provedor para as questões de género nos media, na divulgação do fosso salarial e na introdução de medidas vinculativas de promoção de salário igual por trabalho igual, na recusa de quaisquer conteúdos que promovam a discriminação ou a violência com base no género, incluindo o forte sexismo que por vezes é transmitido por meio da publicidade.

Por isso, peço a todos os colegas que apoiem as nossas alterações, amanhã, na hora da votação.

 
  
MPphoto
 

  Bernd Kölmel (ECR). – Frau Präsidentin! Ich bin dafür dass wir Frauen in den Bereichen fördern, in denen sie benachteiligt sind. Wir müssen allerdings aufpassen, dass wir hier in der Summe nicht aus einer Chancengleichheit eine Ergebnisgleichheit machen, denn das ist der falsche Weg. Deshalb bin ich auch gegen starre Quoten. Ich möchte nicht, dass 50 % von irgendwelchen Positionen an Frauen gehen und 50 % an Männer. Stattdessen möchte ich, dass wir zu 100 % immer die Besten nehmen und die in entsprechende Positionen bringen. Das muss unser Ziel sein.

Wir sollten bei solchen Diskussionen auch nicht vergessen, dass wir den Fokus nicht nur auf den beruflichen Werdegang legen dürfen. Wir sollten uns klar machen, dass Leistung auch in den Familien erbracht wird, und wir müssen dafür sorgen, dass die Leistung in den Familien auch entsprechend gewürdigt wird und dass wir nicht ein Gegeneinander haben von Beruf einerseits und Familie andererseits, sondern dass es eine gute Verzahnung gibt. Deshalb für Chancengleichheit – ja –, aber nicht für Gleichmacherei.

 
  
MPphoto
 

  Julie Ward (S&D). – Madam President, the equal pay scandal at the BBC is yet another reminder that no sector is immune to gender inequalities. Following Carrie Gracie’s public denouncement, the extent of the pay differences between men and women in media and entertainment in the UK has been truly exposed.

But we know this is true everywhere in Europe and in all sectors. The creative and cultural sector, which is historically seen as female—friendly and where women outnumber men across the sector as a whole, is a sector guilty of gender-based discrimination. However, pay gap is not the only issue. In a world of images and narratives, positive representation of women is key to combating prejudice and encourage necessary mind shifts.

As a cultural activist and as a feminist, I see a link between the way women are represented in our society and consequential gender-based violence. When women are absent from the public sphere, they are disempowered, objectified and subject to violence. When women are represented according to patriarchal prejudices and stereotypes, a culture of bullying and violence prevails. That’s why we need women in decision-making positions in the media sector, as in all sectors.

 
  
 

Spontane Wortmeldungen

 
  
MPphoto
 

  Marijana Petir (PPE). – Poštovana predsjedavajuća, gospođo povjerenice, prema dostupnim podacima, žene u medijima i dalje nisu jednako zastupljene, medijski izložene, plaćene, niti ih se pita za stručno mišljenje u odnosu na njihove muške kolege.

Istraživanja pokazuju da je na području Europske unije samo 4 % pokrivenosti vijestima u kojima se muškarci i žene prikazuju u ravnopravnim pozicijama. Prikazivanje žena i djevojčica zauzima samo 24 % medijskog prostora, dok su muškarci i dječaci prikazani u 76 % medijskih prikazivanja.

Upravo iz navedenih razloga, izvješće ove vrste nosi posebnu težinu. Međutim, u isto vrijeme, upozorila bih da se izvješću kao što je ovo mora pristupiti savjesno te bez nametanja društveno uvjetovanih ideologija državama članicama, čemu teže pojedini amandmani, te pozivam da se te amandmane odbaci.

Oni umanjuju važnost teme i skreću pozornost na nešto što nije nadležnost Europske unije. Osnaživanje žena i djevojčica u društvu općenito, pa tako i u medijskoj zastupljenosti i uključenosti, ključna je zadaća Europske unije koja se može postići i bez kršenja ovlasti i nadležnosti Europske unije.

 
  
  

Elnökváltás: JÁRÓKA LÍVIA
alelnök

 
  
MPphoto
 

  Caterina Chinnici (S&D). – Signora Presidente, onorevoli colleghi, ringrazio la signora Commissaria. La digitalizzazione, che ha profondamente trasformato il settore dei media, rappresenta per le donne un'occasione di far sentire la propria voce e incrementare la partecipazione al mercato del lavoro, favorendo l'imprenditorialità femminile. Tuttavia, anche in tale settore, permane un sensibile divario che potremmo definire "digitale" fra uomini e donne.

Inoltre, come emerge da uno studio condotto da Amnesty International, si è registrato un forte aumento sui social di rappresentazioni e discriminazioni sessiste, di molestie e violenza di genere online, e di ciberbullismo ai danni delle donne.

È indispensabile quindi che la Commissione e gli Stati membri si impegnino a promuovere l'alfabetizzazione digitale rivolta alle donne e, soprattutto, alle ragazze più giovani, per fornire loro competenze informatiche di base e avanzate, spendibili nel mercato del lavoro.

Ma è altresì indispensabile che ci si impegni ad adottare campagne di sensibilizzazione ed ogni altra misura idonea a prevenire discriminazioni, violenze e molestie, al fine di garantire alle donne un uso più sicuro di Internet nell'ambito di una più generale educazione dei media, attenta alla specificità di genere.

 
  
MPphoto
 

  Νότης Μαριάς (ECR). – Κυρία Πρόεδρε, είναι δεδομένο ότι η φωνή των γυναικών δεν ακούγεται στα μέσα μαζικής ενημέρωσης. Από τη συζήτηση και τα στοιχεία έχει προκύψει ότι υπάρχει περιορισμένος αριθμός γυναικών σε διευθυντικές θέσεις στα μέσα μαζικής ενημέρωσης. Οι αμοιβές που λαμβάνουν είναι χαμηλότερες από αυτές των ανδρών και οπωσδήποτε οι γυναίκες δεν παίζουν τον ρόλο που θα έπρεπε να παίζουν στα μέσα μαζικής ενημέρωσης, γεγονός που επηρεάζει, όπως ακούσαμε, και το περιεχόμενο και τις ίδιες τις διαδικασίες στα μέσα μαζικής ενημέρωσης. Πρέπει όμως να αναφερθούμε στα κεντρικά θέματα σχετικά με τα μέσα μαζικής ενημέρωσης που είναι ο έλεγχός τους από τους ολιγάρχες, η έλλειψη πλουραλισμού, τα fake news. Ιδίως τώρα, ένα χρόνο πριν τις ευρωεκλογές, πρέπει να διασφαλίσουμε ότι θα υπάρξει πλουραλισμός και θα δοθούν ίσες ευκαιρίες σε όλες τις πολιτικές ομάδες και σε όλα τα πολιτικά κόμματα για να ακουστούν οι απόψεις τους στο πλαίσιο των ευρωεκλογών. Mε αυτόν τον τρόπο θα συμβάλουμε στον πλουραλισμό και φυσικά στηρίζουμε όλα τα μέτρα υπέρ των γυναικών στον τομέα των μέσων μαζικής ενημέρωσης.

 
  
MPphoto
 

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE). – Señora presidenta, gracias comisaria por todo su trabajo y esfuerzos. La combinación de estereotipos y prejuicios vinculada al tradicional reparto de roles propicia que las mujeres interesen menos por los estudios profesionales y superiores vinculados a las nuevas tecnologías. Por eso apoyo el enfoque estratégico que ha expuesto la comisaria.

Este sector ofrece una alta empleabilidad, puestos bien retribuidos y altas posibilidades de emprendimiento. Sin embargo, no capta suficientemente la atención de las mujeres, que están infrarrepresentadas en él. Esta situación repercute en los productos, en los servicios y en los contenidos TIC y genera un círculo vicioso. Convertirlo en virtuoso requiere más investigación para saber qué aleja a las mujeres de estas actividades; además, acciones específicas desde la infancia para despertar vocaciones técnicas en las mujeres y redes, productos y servicios que acercan más las ventajas de las TIC al público femenino.

Finalmente, indicadores que midan lo que vamos haciendo para que las mujeres aprovechen, como los hombres, una de las principales canteras de empleo y conocimiento de las próximas décadas.

 
  
MPphoto
 

  Linnéa Engström (Verts/ALE). – Fru talman! Kim Wall från Sverige, Daphne Caruana Galizia från Malta: två modiga undersökande journalister som sökte sanningen och fick betala med sina liv.

Hotet och hatet mot kvinnor i mediesektorn är en helt avgörande fråga som handlar om kvaliteten på vår demokrati. De sexuella trakasserierna och de sexistiska kommentarerna i en hård bransch som media har alltid funnits, men intensifierats de senaste åren på grund av närvaron på nätet.

Europaparlamentet står enat i den här uppmaningen att vi måste bekämpa dessa företeelser för att skydda vår demokrati och skapa förutsättningar för alla att påverka den inflytelserika mediesektorn, som påverkar människors vardag.

En annan viktig fråga är den om arbetsmiljö och jämställdhet. Det måste finnas möjlighet att ha familj som journalist. De hårdnande arbetsvillkoren slår mot människors hälsa och mot jämställdheten och blir ett hinder, främst för kvinnor i branschen som många gånger slår i glastaket. Och män förlorar möjligheten att vara nära sina barn på ett naturligt sätt.

Till sist måste vi sluta sälja saker med hjälp av kvinnors kroppar. Sälja grej med tjej, det är så ute. Vi kan mycket bättre.

 
  
MPphoto
 

  João Pimenta Lopes (GUE/NGL). – Senhora Presidente, o relatório omite aspetos de organização dos meios de comunicação que não estão desligados das amplas desigualdades que se perpetuam no sector e da violência sobre as mulheres que nele se verifica e que promove.

Omite que a concentração dos meios de comunicação social, a predominância do setor privado sobre o setor público, a cada vez maior mercantilização da comunicação e da informação impactam inevitavelmente sobre os conteúdos e sobre os profissionais do setor, condicionando a matriz ideológica de quem os dirige.

Um sector que promove mediaticamente a discriminação da mulher e que promove a sua transformação num objeto não poderia promover melhores práticas junto dos seus trabalhadores.

O combate às desigualdades entre homens e mulheres exige contrariar práticas do sector que impõem intensas e desreguladas cargas horárias, polivalência funcional, a precariedade laboral, os baixos salários e despedimentos indiscriminados.

Esse combate, como os demais setores, exige a inversão das políticas de direita que se alimentam da exploração e das desigualdades para maximizarem os lucros, políticas que a União Europeia também tem promovido.

 
  
MPphoto
 

  Francis Zammit Dimech (PPE). – Sinjura President, naħseb li huwa rilevanti li din id-diskussjoni tal-lejla qiegħda ssir sitt xhur preċiż wara l-assassinju tal-ġurnalista investigattiva Daphne Caruana Galizia f’Malta.

Ir-rapport korrettament jirreferi għall-ġurnalisti investigattivi nisa u jgħid kif dawn ħafna drabi huma soġġetti għal aktar vjolenza u għal aktar attakki sistematiċi. Fil-każ ta’ Daphne, anke qabel l-assassinju tagħha, kellek esponenti tal-gvern li jirreferu għaliha bħala saħħara, kellek l-attakki kontra tagħha, anke meta kien hemm is-sekwestru tal-flus tagħha, u meta kien hemm anke azzjonijiet biex jippruvaw imaqdru dak li hija kienet qiegħda tagħmel, anke b’kummenti preċiżament immirati lejha bħala mara.

Hawnhekk qegħdin nitkellmu kontra l-attakk kontra sterjotipi. Żgur [li] hija kienet forza kontra dan għax kienet l-aqwa ġurnalista investigattiva, u llum aħna kburin li l-kitba tagħha qiegħda tkompli tkun investigata minn konsorzju ta’ 45 ġurnalist minn 18-il dar differenti tal-midja.

 
  
MPphoto
 

  Ruža Tomašić (ECR). – Poštovana predsjedavajuća, žene i muškarci moraju imati iste prilike. Svaka diskriminacija na tržištu mora nestati i uvijek ću svesrdno podržati sve mjere i inicijative koje vode u tom smjeru.

No, ovo Izvješće ide u potpuno suprotnom smjeru i ne poziva na jednake prilike, nego jednake ishode koji više ne bi trebali biti u domeni slobodnog izbora pojedinca, već bi o njima odlučivali društveni inženjeri. Nažalost, ovakav se udar na individualne slobode predstavlja oslobađanjem žena, a riječ je zapravo o njihovu ukalupljivanju.

Nekad su feministice govorile da je žena slobodna sa svojim tijelom raditi što želi. Danas žele dokinuti pravo izbora onim ženama koje su, prema njihovom mišljenju, objektivizirane, čak i ako na taj način izravno štete njihovim interesima i idu otvoreno protiv njihove slobodne volje.

Ovo je Izvješće upravo na tom tragu i zato ga ne mogu podržati. Moramo stvoriti sigurno ekonomsko okruženje za žene, ali one same moraju donositi svoju karijernu odluku, bez upliva društvenih inženjera.

 
  
MPphoto
 

  Ana Miranda (Verts/ALE). – Senhora Presidente, se as mulheres jornalistas param, para o jornalismo, como aconteceu no dia 8 de março na greve feminista. Este debate é muito importante: 37% de mulheres apresentadoras ou comentadoras, 30% de mulheres nos canais dos meios de comunicação, 25% de mulheres nos conselhos de administração, 18% de mulheres comentadoras ou especialistas nos media, estes são os dados gerais da desigualdade.

Mas não são apenas os únicos problemas: a diferença salarial é de 17% e o trabalho temporário e precário é outra das terríveis realidades, consequência de uma conceção patriarcal em que os espaços estão totalmente masculinizados. E não acabam aqui as dificuldades para as mulheres jornalistas e comunicadoras.

O assédio sexual e laboral está na ordem do dia. O mesmo se passa com o paternalismo dentro e fora das redações e, neste problema, abundam os tratamentos informativos sexistas. Nós, homens e mulheres da política, com capacidade para mudar a realidade, temos que fazer a prevenção da desigualdade, proibindo também os anúncios de contactos sexuais, e mesmo aplicar cláusulas sociais para os media que as promovem.

 
  
 

(„Catch the eye” eljárás vége)

 
  
MPphoto
 

  Věra Jourová, Member of the Commission. – Madam President, I think that the discussion has shown that we share the same vision and have a very significant role to play. Let me add a few comments based on the discussion, to which I have listened very carefully.

On digitalisation: we have a tendency to say that digitalisation is a great opportunity for society, and it must be an opportunity for women as well. This is a positive vision. I will add a negative view: if we do not support women and girls to get into the digital sphere as professionals, as experts, we will undertake a very serious risk because digitalisation has the potential to increase the gaps in society, and we have to actively work against this. That is why the Commission, as I described at the beginning, is undertaking a lot of steps and is funding a lot of projects to boost the potential of women and to encourage young girls to study the relevant subjects. This is the problem, in practice: I have many debates with the captains of the IT industry because, thanks to other parts of my portfolio, I am in very frequent contact with the managers of big IT companies, and I urge them to give more chances – at least equal opportunities – for women to get to higher positions and to get better jobs. They keep convincing me that women are not in the pipeline, but I always say that they do not have to be technicians or programmers or specialists for IT, for the technologies – they can be marketing experts; they can be lawyers employed in the IT sector. I think this is also a way to get women into this very promising and emerging sector and also, among other things, to get to higher positions and to the better paid jobs in order to decrease the pay gap, because I think we are working on several different things here.

On media: we are witnessing a very worrying trend, because online hate speech and violence online is now more and more discouraging women journalists from doing their jobs. We have statistical figures that show that women are much higher victims and targets of online violence than men. Simply, the attackers recognise women as the weaker part of society, and that is why they are attacked more frequently. I have had many debates with the IT industry: we are urging the IT companies to delete hate speech against many groups of our society, including women. I am urging law enforcement authorities in all the Member States to react and to find the perpetrators, to find the attackers and to punish them, because online violence is a huge problem for the whole of society and is already very negatively affecting the freedom of work of journalists – especially women. We have to be better in this, because this is a very serious problem.

Lastly, I want to explain my approach to the quota, which has been discussed here as well. My approach is that women must be guaranteed fair competition. I said many times that positive discrimination for me is not the option, but we have to ensure that there will be fair competition; if the candidates are equally qualified, if they have similar experience, I don’t see any reason why men should always get priority. There should be fair competition: I know I am repeating it for the third time, but if we manage this it will not only be good for women; it will be good for society, because our labour market, our IT sector, our other promising sectors need more talents and we need to use the potential of women for the good of the whole society.

Thank you very much for this debate. Again, I want to thank the rapporteurs for attracting our attention to these very important topics, and I am ready to cooperate with Parliament in the future because we have to join forces. We have to encourage the Member States, but also the universities, the politicians on all levels and the opinion leaders, because I think that to achieve what we want to achieve in the field of gender equality we need also the change the mindset of our society, and there is much more work to be done.

 
  
MPphoto
 

  Michaela Šojdrová, rapporteure. – Madame la Présidente, je voudrais remercier tous ceux qui ont participé à la discussion pour leurs opinions mais aussi pour leurs critiques. Madame la Commissaire, je voudrais vous remercier pour votre travail et pour vos efforts dans le domaine de la conciliation de la vie familiale et de la vie professionnelle.

Les femmes et les hommes sont complémentaires. Aussi, si nous voulons améliorer la qualité des médias, il nous faut renforcer la participation des femmes en tirant parti de leur présence et de leur potentiel dans les médias. Selon moi, les États membres et l’Union européenne ont une responsabilité commune: nous devons développer les opportunités et améliorer les conditions pour que les femmes puissent exercer leur liberté de choix. C’est notre tâche. Notre rapport traite de cette liberté de choix et de ces opportunités. Par conséquent, je remercie tous ceux qui ont contribué à ce rapport.

 
  
MPphoto
 

  Elnök. – Állásfoglalásra irányuló indítványt juttattak el hozzám az eljárási szabályzat 123. cikkének (2) bekezdésével összhangban.

A közös vitát lezárom.

A szavazásra holnap, kedden kerül sor.

Írásbeli nyilatkozatok (162. cikk)

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), raštu. – Šiame Europos Parlamento pranešime nagrinėjamas vyrų ir moterų lygybės ES žiniasklaidoje klausimas. Žiniasklaida yra ketvirtoji valdžia, ji daro didelę įtaką politikai ir visuomenei. Taigi turime labai stengtis užtikrinti, kad ji veiktų tinkamai ir subalansuotai, o tai neišvengiamai apima lyčių pusiausvyros užtikrinimą. Atsižvelgiant į tai, kad ir viešoji, ir privačioji žiniasklaida turi tarnauti visai visuomenei, jos struktūra ir veikla turėtų atspindėti faktą, kad moterys sudaro pusę visuomenės. Šiame pranešime pagrindinis dėmesys skiriamas žiniasklaidoje reporterėmis ir komentatorėmis dirbančių moterų padėčiai, tačiau taip pat atkreipiamas dėmesys į moterų trūkumą su sprendimų priėmimu susijusiose pareigose. Pastaroji padėtis kelia itin didelį susirūpinimą: tik 30–40 % moterų eina vadovaujamas pareigas žiniasklaidos sektoriuje, nors dauguma žiniasklaidos studijų absolventų yra moterys. Toks disbalansas gali ne tik pakenkti žiniasklaidos turiniui ir temų pasirinkimui, bet ir prisideda prie bendro moterų ir vyrų darbo užmokesčio ir pensijų skirtumo didėjimo. Reporterėmis ir moderatorėmis dirbančioms moterims taip pat kyla didelių sunkumų: jos patiria didžiulį spaudimą atitikti aukštus patrauklumo žiūrovams standartus, joms retai kada pavedama dirbti su svarbiais politiniais ar ekonominiais klausimais. Moterų padėtis dažnai sudėtinga dar ir dėl didesnio poreikio derinti šeimos (motinystės) ir profesines pareigas. Norėtume pasiūlyti kuo daugiau paramos šioje srityje.

 
  
MPphoto
 
 

  Antanas Guoga (PPE), in writing. – I would like to thank the rapporteur for this motion for a resolution and talking about this important topic. Indeed, the participation of women and girls in the digital sector is still very low. Whether we talk about learning digital skills or working in the ICT sector, the situation is desperate now. We already lack IT professionals in Europe and the number can only increase. This is where the increased participation of women in the IT sector could make a real difference. We want to lead in innovation but we can’t do it without enough IT professionals. In order to encourage women to increase their interest in the IT sector we should not only try to change gender stereotypes about the sector, encourage mentorship programmes within companies, but also start more serious changes. We have to change our education systems. IT classes have to be mandatory starting from the first grade in the EU. That’s how girls would be able to engage more in digital sector and to understand that they have a lot of potential, and that it is an interesting field not only for boys.

 
  
MPphoto
 
 

  Agnes Jongerius (S&D), schriftelijk. – Voorzitter, als ik mijn krant opensla of de televisie aanzet, zie en lees ik voornamelijk over mannen. In de media lijkt de bevolking slechts voor 24 % uit vrouwen te bestaan. En als vrouwen al in de media verschijnen, dan worden zij meestal gevraagd om een “persoonlijk verhaal” en zelden om hun expertise (17 %). Deze schrijnende cijfers geven aan dat vrouwen, ook in de media, nog niet dezelfde status hebben bereikt als mannen. De ondervertegenwoordiging van vrouwen in de media draagt bij aan het beeld dat zij een minder prominente positie zouden innemen in de samenleving. Terwijl juist de mediasector een grote rol zou moeten spelen in het veranderen van genderstereotypen.

Voorzitter, als we echt gelijkheid willen bereiken tussen mannen en vrouwen – gelijkheid wat betreft lonen, pensioenen en rechten incluis – moeten vrouwen overal vertegenwoordigd zijn. De media heeft een cruciale voorbeeldrol hierin, aangezien zij ieders beeldvorming beïnvloedt. Er is zoveel vrouwelijk talent dat momenteel niet volop wordt benut. De afgelopen decennia is er vooruitgang geboekt, maar nog steeds kampen we met een pay gap op de werkvloer en met genderongelijkheid in de media. Daarom zeg ik: laten we de strijdbijl niet begraven zolang hardnekkige overblijfselen uit het verleden nog zichtbaar zijn.

 
  
MPphoto
 
 

  Urmas Paet (ALDE), kirjalikult. – Digiteerimine on hüppeliselt muutnud info kättesaadavust ja levikut, samuti loonud võimalusi õppimiseks, töötamiseks ning osalemiseks avalikes ja poliitilistes aruteludes. Samas kasutavad naised vähem internetti kui mehed ning peaaegu kaheksast miljonist Euroopa IKT-sektoris töötavast inimesest vaid umbes 16% on naised. Digitaaloskuste parandamine annab suurepärase võimaluse parandada töö- ja eraelu tasakaalu, suurendab juurdepääsu haridusele ja koolitusele, lihtsustab tööturule kaasamist maapiirkondades ja äärealadel ning loob ettevõtlusvõimalusi. On oluline sihipärasemalt kasutada digitaalarengu tegevuskava ja digitaalse ühtse turu strateegiat selleks, et kõrvaldada sooline ebavõrdsus IKT sektoris. Lisaks on oluline võimalikult vara hakata lisama õppekavasse eakohast IKT-õpet ning suunata tütarlapsi ka rohkem reaalaineid õppima.

 
  
MPphoto
 
 

  Jarosław Wałęsa (PPE), na piśmie. – Równość kobiet i mężczyzn jest podstawową zasadą Unii Europejskiej zapisaną w traktatach dotyczących funkcjonowania UE. Zasada ta stanowi, że we wszystkich swoich działaniach Unia dąży do zniesienia nierówności oraz wspierania równości mężczyzn i kobiet. Zasada ta odnosi się także do środków masowego przekazu. Podczas Czwartej Światowej Konferencji w sprawie Kobiet uznano, że relacja między kobietami a mediami ma istotne znaczenie dla osiągnięcia równości płci, a także wyznaczono między innymi dwa cele strategiczne, którymi są: zwiększenie udziału kobiet w wyrażaniu opinii, w procesach decyzyjnych, a także zapewnienie im większych możliwości w tym zakresie za pośrednictwem mediów i nowych technologii komunikacyjnych oraz promowanie zrównoważonego i niestereotypowego przedstawiania kobiet w mediach.

Dlatego wzywa się państwa członkowskie, aby wspólnie z organami ds. równouprawnienia skoncentrowały się na wdrażaniu obowiązujących przepisów dotyczących równouprawnienia płci, a także by zachęcały organy regulacyjne do zwracania uwagi na obecność kobiet i poprawę zajmowanej przez nie pozycji, jak również na wolne od stereotypów treści medialne. Ważnym aspektem jest także zachęcanie państw członkowskich do prowadzenia regularnych kontroli wspomnianych obszarów i w razie potrzeby do opracowania przepisów ustawodawczych dotyczących wolnych od stereotypów treści medialnych. Ponadto zachęca się do prowadzenia dalszych badań na temat obecności kobiet na wyższych stanowiskach w mediach.

 

24. Provádění nástroje pro rozvojovou spolupráci, nástroje humanitární pomoci a Evropského rozvojového fondu (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Elnök. – A következő napirendi pont az Enrique Guerrero Salomnak a Fejlesztési Bizottság nevében benyújtott, A fejlesztési együttműködési eszköz, a humanitárius segítségnyújtási eszköz és az Európai Fejlesztési Alap végrehajtása című jelentéséről folytatott vita (2017/2258(INI)) (A8-0118/2018).

 
  
MPphoto
 

  Enrique Guerrero Salom, ponente. – Señora presidenta, la Unión Europea ha sido y debe seguir siendo un actor global orientado a la paz, al progreso y a la solidaridad. Pero la paz no puede prosperar en medio de la pobreza, la injusticia y la inseguridad. El desarrollo desigual —la carencia de oportunidades— alimenta conflictos, desequilibra regiones y origina movimientos desordenados de población. La alteración del clima pone en riesgo el futuro mismo de la humanidad y multiplica la frecuencia e intensidad de muchos desastres naturales.

Las cumbres de Sendai, Adís Abeba, Nueva York, París y Estambul han subrayado que todos vivimos en un solo mundo, en un planeta común, y que solo lo mejoraremos y conservaremos si asumimos la responsabilidad compartida de mejorarlo entre todos y para todos. Este informe pide que la Unión Europea siga liderando esa responsabilidad solidaria.

El Tratado de Lisboa ha establecido que la reducción y erradicación de la pobreza son los principales objetivos de la política de cooperación al desarrollo de la Unión; una política dirigida a la promoción de valores fundamentales, tales como el respeto de los derechos humanos, la democracia, la paz, la solidaridad y el apoyo a los bienes públicos globales.

En los hechos, la Unión Europea y sus Estados miembros son los principales donantes del mundo. Lo son por el peso financiero de su contribución, también por su experiencia y por el liderazgo en las negociaciones de los principales instrumentos internacionales.

De los diferentes instrumentos financieros de la acción exterior de la Unión, la revisión de tres de ellos corresponde a la Comisión de Desarrollo. La finalidad de este informe es contribuir a esta revisión, iniciada por la Comisión, del Fondo Europeo de Desarrollo, del Instrumento de Cooperación al Desarrollo y del Instrumento de Ayuda Humanitaria. Parte del análisis de su implementación desde enero de 2014 hasta junio de 2017 y —aun careciendo de información importante, algo que debe mejorarse de cara al futuro— juzga positivamente la aplicación de estos instrumentos, pero a su vez evalúa de cara al futuro y establece algunas recomendaciones hasta el final de su vigencia en 2020 y de cara al próximo marco financiero plurianual.

La evaluación se ha valido de varios de los informes de la Comisión, de un informe específico elaborado por el Servicio de Estudios del Parlamento Europeo (específicamente sobre ayuda humanitaria) y de algunos otros informes hechos por organizaciones no gubernamentales y actores de la sociedad civil.

Los desafíos que la Unión Europea ha tenido en los últimos años no han minado seriamente el esfuerzo de sus acciones, pero sobre todo no deben minarlas en el futuro, aún con el previsible impacto reductor del Brexit, porque hay otros actores globales que están dispuestos a abandonar sus responsabilidades globales, algo que deberá en algún momento asumir la Unión Europea para sustituirles. Eso va a ser muy necesario desde el punto de vista de los recursos financieros. Por ello, pedimos que se establezca un calendario comprometido y claro para obtener el 0,7 % del PIB.

Quiero agradecer a los ponentes alternativos su aportación a este informe porque, sin duda, no es una aportación de corrección de algunos puntos del mismo sino de nueva incorporación de párrafos enteros, de enfoques distintos, que han enriquecido ese continente. El informe subraya la necesidad de que al menos el 20 % del Instrumento de Cooperación al Desarrollo siga destinándose a la provisión de servicios sociales básicos y bienes públicos. Se pronuncia a favor de la futura presupuestación del Fondo Europeo de Desarrollo; defiende una mayor participación de la sociedad civil y de los actores locales; reclama el incremento de transparencia, responsabilidad y escrutinio parlamentario y pide una revisión del próximo marco financiero plurianual. Estamos a doce años del cumplimiento de los objetivos sostenibles de desarrollo: parece un periodo largo pero está a la vuelta de la esquina, y el esfuerzo tiene que incrementarse.

 
  
MPphoto
 

  Neven Mimica, Member of the Commission. – Madam President, I would like to thank Parliament, in particular, the Chair of the Development Committee (DEVE), Linda McAvan, and the rapporteur Enrique Guerrero Salom for the excellent collaboration over the past months concerning the mid-term review of the external financing instruments.

I very much welcome this report as a valuable contribution to the Commission’s preparatory work on the future external financing instruments. I fully share your conviction that we have to remain ambitious in the financing of EU external action after 2020. Heading four has been stretched to the limits during this Multiannual Financial Framework (MFF). We have been facing unprecedented levels of crisis world-wide, from conflicts to natural and climate-related disasters, health epidemics, insecurity and massive displacement and migration.

As the report rightly points out, we need to work harder to deliver on the international commitment of the European Union and its Member States to devote 0.7% of gross national income to official development assistance (ODA) by 2030. The ODA figures published a few days ago show that our collective, aggregate ODA has gone down. Even if we are still the world’s largest donor, we cannot accept such a downward trend. I agree that, overall, the current set of instruments has proven useful and strategically relevant, and enabled the European Union to adapt to evolving situations and needs in strategic sectors and regions.

However, we need to have the courage to re-examine the next generation of external instruments. Our guiding policy framework with the 2030 Agenda, the Global Strategy, the European Neighbourhood Policy and the European consensus on development as well as the global challenges to which they are responding are highly complex and intertwined. The current multitude of programmes does not facilitate the necessary multi-dimensional approach to poverty eradication and sustainable development.

I am therefore happy that the report calls for greater coherence and simplification. Indeed, we need to get rid of artificial boundaries within our current instruments to ensure the right synergies between different policies for different countries and regions. We must avoid working in silos, while preserving the focus on poverty eradication and on promoting European values. Keeping a comprehensive approach towards our partners is the best way to serve our mutual interests.

By streamlining existing instruments, development cooperation can take a truly integrated and innovative approach, both from a geographical and thematic point of view. The policy-driven nature of financing instruments will also be reinforced.

A streamlined architecture can facilitate our interinstitutional dialogue as well, by truly looking at the bigger picture, rather than specific envelopes. Having differentiated policies such as neighbourhood or development policy does not require having separate instruments. In this logical coherence, it should also make sense to integrate the European Development Fund into the EU budget. But I concur with the report that this should be done only if certain preconditions are met: the volume of funds, in particular for Africa, should not decrease and important elements of flexibility, such as significant reserves and multiannuality should be preserved.

On humanitarian aid, I also agree with the report’s key findings. Humanitarian assistance should remain self-standing, taking account of the specific nature and principles of humanitarian assistance. We have been able to provide humanitarian aid rapidly and flexibly in most acute crises. This was possible, not least because of the principles of humanity, impartiality, neutrality and independence.

As the recent comprehensive evaluation shows, our instrument is fit for purpose. It is also important that EU humanitarian aid continues to have adequate access to an emergency reserve to deal with unforeseen needs. We are committed to making sure that, whenever possible, humanitarian aid works hand in hand with longer-term instruments as part of the nexus approach in building resilience.

 
  
MPphoto
 

  Jordi Solé, rapporteur for the opinion of the Committee on Budgets. – Madam President, development policy instruments are of the utmost importance for showing the EU’s commitment to global justice and for the provision of public global goods. Still, development aid needs long—term programing and predictability. The insufficient amount of EU resources devoted to external action and the need to react within the margins to unforeseen humanitarian emergencies are usually detrimental to meeting development aid goals in a more efficient way.

Furthermore, development money should only be used for development—related purposes, and not for other purposes such as covering internal refugee costs, externalising migration policies outside the EU’s border or paying the cost of returns and readmissions to countries of origin.

Last, but not least, the fight against climate change should play a more important role in development cooperation, and Paris commitments should be fully reflected in instruments and programmes.

 
  
MPphoto
 

  Frank Engel, on behalf of the PPE Group. – Madam President, there are a few things that I want to say about this report and I’ll have to be brief. I’ll start with thanking the rapporteur, Mr Enrique Guerrero, for his inclusive approach and for having been willing to take on board suggestions and particular preoccupations of colleagues from other political denominations. That’s always appreciated, and I believe we have come up with a good report.

On the topics: one, we need more coherence, Commissioner, you know that that is something that our external partners are demanding of us, that is something that external partners would wish for. We are confusing people with the diversity of the instruments that we have, and setting up another new instrument every year does not really help. More coherence is certainly going to be needed.

We are not doing enough, I believe, on micro assistance. We have seen again and again and again on parliamentary missions lately and in the bigger picture that where true development could start, where people could take charge of their own destinies, there is no one to support them with EUR 500 or EUR 1000 in order to be able to do that. We have no instruments that foster that. It would fall well within the remit of the future development bank, as the report by Enrique states, and such a development bank would have to have recourse to innovative financial instruments.

Finally, budget support will need to remain on the agenda and with greater funding than it has now. Because the patronising attitude that we’ve had in the past has made us look second or third in line in terms of preference of many recipient states, and that effects the notional validity of the partnership was well. More budget support in the future will be unescapable.

 
  
MPphoto
 

  Linda McAvan, on behalf of the S&D Group. – Madam President, I would like to echo firstly my congratulations to Mr Enrique Guerrero for his excellent report.

Commissioner, you spoke mainly about the future instruments and I want to limit my brief comments to the future because we just had a meeting of the coordinators of our committee and we talked about the ideas that are floating around at the moment on the Multiannual Financial Framework (MFF) and the new programmes. The key messages that were coming out are, one, that the MFF should deliver on the SDGs, that there should be no reduction in the amount of funding available – despite Brexit – and, if the European Development Fund (EDF) goes into the budget and the EDF and the Development Cooperation Instrument (DCI) are merged, that should not be an excuse to cut the overall amount.

The focus must be kept on poverty reduction, as set out in the Treaties and money not put into short-term priorities like migration because poverty eradication requires long term predictable funding.

You said humanitarian aid should remain outside of any new instrument, and I think we welcome that very much. As Enrique Guerrero said, there should be a clear strategy to reach the 0.7% aid.

There are lots of questions though that our colleagues have and I’m sure we’ll have time in the next few months to address those, particularly about how the reserve will work –you are talking about a huge reserve. How will Parliament’s budgetary control be exercised? Will we have continued new off-budget instruments like the trust funds? With issues like the private sector getting more involved, have you got the expertise inside the Commission to make sure the kind of mistakes that some countries have gotten into with the private sector are not repeated in the European Commission?

 
  
MPphoto
 

  Ελένη Θεοχάρους, εξ ονόματος της ομάδας ECR. – Κυρία Πρόεδρε, καταρχήν θέλω να συγχαρώ τον συνάδελφο Guerrero Salom για την πρωτοβουλία του να εκπονήσει την παρούσα έκθεση, καθώς και όλους τους συντελεστές της προσπάθειας. Η έκθεση υποδεικνύει τρόπους αξιολόγησης και αύξησης της αποτελεσματικότητας της εφαρμογής των χρηματοδοτικών μέσων αναπτυξιακής συνεργασίας, ανθρωπιστικής βοήθειας και του Ευρωπαϊκού Ταμείου ανάπτυξης σε συνάρτηση με τις πολιτικές της Ευρωπαϊκής Ένωσης για την ανάπτυξη και την ανθρωπιστική βοήθεια, με προφανή στόχο την αειφόρο ανάπτυξη και την εξάλειψη της φτώχειας. Κινητήριος μοχλός προς τούτο είναι οι συνεκτικές δράσεις, τόσο στην εσωτερική, όσο και στην εξωτερική πολιτική της Ευρωπαϊκής Ένωσης.

Για να παραμείνει η Ευρωπαϊκή Ένωση πρωτοπόρος και αποτελεσματική δύναμη στη χρηματοδότηση της αναπτυξιακής συνεργασίας και της ανθρωπιστικής βοήθειας, πρέπει το νέο πολυετές δημοσιονομικό πλαίσιο μετά το 2020 να προβλέπει χρηματοδοτικές συνεισφορές και των κρατών μελών που θα ανταποκρίνονται στις παγκόσμιες προκλήσεις, είτε ανθρωπογενείς, είτε φυσικές καταστροφές, πάντοτε με απόλυτο σεβασμό των ανθρωπίνων δικαιωμάτων, της αξιοπρέπειας των φτωχών ανθρώπων, της ειρήνης και της δημοκρατίας. Η ενσωμάτωση του ευρωπαϊκού ταμείου ανάπτυξης στο νέο πολυετές δημοσιονομικό πλαίσιο συνιστά μέτρο συνοχής των αναπτυξιακών και άλλων πολιτικών της Ευρωπαϊκής Ένωσης, αλλά και μηχανισμό ενδελεχούς ελέγχου από το Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο της διαφάνειας και της αποτελεσματικότητας της αναπτυξιακής βοήθειας.

 
  
MPphoto
 

  Lola Sánchez Caldentey, en nombre del Grupo GUE/NGL. – Señora presidenta, me gustaría, en primer lugar, felicitar a mi colega Enrique Guerrero por este informe, aunque mostramos un optimismo moderado ante este informe que votaremos mañana. Optimismo, porque el Parlamento se reafirma en que la ayuda al desarrollo sirva para la erradicación de la pobreza en un contexto de desarrollo sostenible y para nada más; moderado, porque nos parece inaceptable que los intereses nacionales en materia de gestión migratoria acaben determinando la agenda europea del desarrollo.

También denunciamos el uso fraudulento que se está haciendo de estas partidas en los fondos fiduciarios y lamentamos muchísimo la falta de coherencia entre las políticas de desarrollo y la comercial, porque no paramos de priorizar el beneficio empresarial sobre los objetivos de desarrollo sostenible. La política de cooperación de la Unión y sus instrumentos deben seguir de manera exhaustiva la Agenda 2030 para el Desarrollo Sostenible, el Acuerdo de París sobre el Cambio Climático y el resto de acuerdos internacionales sobre el tema.

Nuestro optimismo, como decía, es moderado porque sabemos que, aunque la posición de este Parlamento es firme y clara, la pelota está en el tejado de los Estados.

Desde aquí, pedimos que se respete la voz de la ciudadanía europea representada aquí, siempre mucho más solidaria y justa que sus gobernantes y que lleva años, por ejemplo, respaldando el 0,7 % del PIB para ayuda al desarrollo.

 
  
MPphoto
 

  Jean-Luc Schaffhauser, au nom du groupe ENF. – Madame la Présidente, chers confrères, la budgétisation du FED n’est pas forcément une bonne chose pour plus de transparence et de démocratie. Je reste persuadé que le développement a besoin des États, de nos États et des États ACP, et que c’est surtout par l’association des parlements – parlements nationaux, Parlement européen – en amont et en aval de la décision que l’on aura des processus plus transparents.

En ce qui concerne les fonds fiduciaires, je partage la critique. Je pense effectivement qu’il faut éviter que ces fonds fiduciaires soient une manière de soutenir les ONG, des comités ou des agences de développement, sans que les États soient associés à nouveau. Or, c’est le cas. Cela a été montré pour le fonds Bêkou. Cela n’est même pas possible d’associer clairement l’État et d’en faire un instrument de soutien au développement des États. De plus, je reste persuadé que si nous voulons développer l’Afrique, nous avons besoin, outre les États et l’aide globalisée, d’aides sectorielles qui accompagnent les développements dans lesquels nous sommes pleinement associés par les fonds et dans lesquels il y a codécision et cogestion, ce qui implique également le suivi de la dépense.

Enfin, en ce qui concerne la sécurité et la lutte contre l’immigration, je montre l’importance de ces fonds. Il faut effectivement mettre en place des fonds «sécurité et développement», particulièrement dans les pays du Sahel ou de la région des Grands Lacs. Ces fonds doivent toujours combiner cette approche. Cela doit se faire par les États et avec les États; cela ne peut pas se faire avec les ONG ou des agences de développement.

 
  
MPphoto
 

  Bogdan Brunon Wenta (PPE). – Pani Przewodnicząca! Ja także przyłączę się do gratulacji dla kolegi Guerrero za przygotowanie tego sprawozdania. Stanowi ono staranny przegląd wykorzystania narzędzi unijnej polityki zagranicznej, które przyczyniają się do zmniejszenia oczywiście ubóstwa i redukowania przyczyn niestabilności w państwach partnerskich. Sprawozdanie zawiera także szereg propozycji i zaleceń w zakresie wieloletnich ram finansowych po roku 2020. Pozytywna ocena zgodności dotychczasowej implementacji tych instrumentów z celami zrównoważonego rozwoju oraz nowym europejskim konsensusem w sprawie rozwoju jest ważnym elementem sprawozdania. Niestety liczba kryzysów i klęsk żywiołowych jest globalnie coraz większa, co powoduje, że instrumenty te są obarczane znaczną presją finansową, a nowym doraźnym mechanizmom takim jak fundusze powiernicze brakuje przejrzystości.

Instrumenty finansowania zewnętrznego po roku 2020 powinny w dalszym ciągu umożliwić łączenie wieloletnich programów geograficznych i tematycznych, aby umożliwić prowadzenie działań na rzecz rozwoju na różną skalę. Duże znaczenie w tym kontekście ma także wspieranie współpracy regionalnej i integracji państw partnerskich. Równie istotne jest zapewnienie kompleksowego wsparcia dla krajów dotkniętych ubóstwem i niestabilnością poprzez wzajemnie się uzupełniające działania humanitarne i rozwojowe przy utrzymaniu odrębnych instrumentów pomocy rozwojowej oraz pomocy humanitarnej również po roku 2020.

 
  
 

„Catch the eye” eljárás

 
  
MPphoto
 

  Michel Dantin (PPE). – Madame la Présidente, comme l’a dit le rapporteur dans son propos liminaire, les crises que nous sommes incapables d’endiguer là où elles naissent ont forcément tôt ou tard des répercussions très importantes sur notre territoire. Nous avons donc toutes les raisons de nous intéresser à la situation et aux évolutions mondiales, notamment dans les pays les plus pauvres.

Que nous demandent les acteurs? Ils nous demandent d’abord une politique plus claire, une politique plus simple à appliquer, une politique plus lisible. Ils ont souvent des administrations qui sont elles-mêmes en difficulté: nous devons éviter d’ajouter de la complexité à la complexité, c’est un mal européen. Écoutons ce que nous disent nos interlocuteurs, en particulier ceux du Sud: «Aidez-nous, mais ne faites pas trop compliqué».

 
  
MPphoto
 

  Doru-Claudian Frunzulică (S&D). – Madame la Présidente, chers collègues, cher Commissaire, je salue – c’est important – le rapport dont le but est de contribuer à la révision du Fonds européen de développement et de l’instrument de coopération au développement tout en analysant leur pertinence et celle de l’instrument de l’aide humanitaire par rapport aux objectifs des politiques de coopération au développement et de l’aide humanitaire de l’Union.

Il est rassurant de constater que selon les évaluations, les objectifs de ces instruments s’avèrent largement pertinents au regard des priorités politiques lors de leur création et sont, généralement, conformes à l’ambition des objectifs de développement durable. Cependant, comme il est souligné dans le rapport, il faut bien noter qu’une prolifération des crises ainsi que l’émergence de nouvelles priorités politiques ont constamment exercé une pression financière sur les trois instruments, qui ont ainsi été exploités jusqu’à leur limite.

En ce qui concerne l’avenir, je suis d’avis que si l’Union souhaite garder sa position de leader en la matière, tant par ses apports financiers à la coopération en développement et à l’aide humanitaire que par le bien-fondé de ses actions dans ce domaine, le nouveau cadre financier pluriannuel post-2020 devrait pouvoir répondre aux défis mondiaux de l’Union et comprendre des dotations financières adaptées à ces défis. Je félicite aussi le rapporteur, M. Guerrero Salom.

 
  
MPphoto
 

  Νότης Μαριάς (ECR). – Κυρία Πρόεδρε, ο μηχανισμός αναπτυξιακής συνεργασίας, το μέσο ανθρωπιστικής βοήθειας και το Ευρωπαϊκό Ταμείο Ανάπτυξης αποτελούν σημαντικά εργαλεία υπό τον όρο ότι συμβάλλουν στη μείωση της φτώχειας, της πείνας και της ανεργίας. Αυτό είναι το βασικό στοιχείο. Έχουμε μία έκθεση αξιολόγησης; Υπήρξε πράγματι η επίτευξη αυτών των στόχων; Πρέπει επίσης αυτοί οι μηχανισμοί να στηρίξουν τα κοινωφελή αγαθά, πρέπει να εμπλέξουν την τοπική κοινωνία, την αυτοδιοίκηση, τα κοινοβούλια, προκειμένου να υπάρχει φυσικά διαφάνεια και κυρίως πρέπει να λαμβάνουν υπόψη κατά πόσο, εκεί που δίδεται αυτή η βοήθεια, υπάρχει προάσπιση των ανθρωπίνων δικαιωμάτων και δεν υπάρχει παραβίαση εργασιακών δικαιωμάτων. Αυτές είναι οι προϋποθέσεις υπό τις οποίες αυτοί οι μηχανισμοί θα μπορέσουν να συμβάλουν πραγματικά στην ανάπτυξη, στην αντιμετώπιση της φτώχειας και φυσικά στο χτύπημα της ανεργίας.

 
  
MPphoto
 

  Kateřina Konečná (GUE/NGL). – Paní předsedající, témata rozvojové spolupráce, nástroje humanitární pomoci a Evropský rozvojový fond jsou beze sporu velmi zásadní a důležitá témata. Jejich součástí by rovněž měla být debata o konzistentnosti. Evropská unie se jistě může pochlubit tím, že pomáhá tam, kde je zapotřebí, ale není celá tato debata zcela irelevantní, když kromě jídla posíláme do některých zemí i naše bomby a zbraně? Není pokrytecké, když bez souhlasu OSN tyto země ničíme a není ostudné, když komplikujeme v těchto zemích i tak neskutečně komplexní a výbušnou situaci? Návrh usnesení zdůrazňuje, že: „reakce na globální problémy bude účinná pouze tehdy, pokud bude společná“. Útok na Sýrii byl však veden pouze třemi státy, přičemž dvěma z EU, čímž se narušuje pověst EU jakožto možného mediátora a mírotvorce v celém regionu, který, jak je známo, na to nikdy nezapomíná. Partneři nám musí věřit a tomahavky nám k důvěře nepomohou.

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE). – A Uachtaráin, is féidir leis an Aontas a bheith an-bhródúil as an méid a thugaimid do na tíortha is boichte trí na cistí seo; an ciste daonnúil agus an ciste forbartha, agus tá súil againn gur féidir linn níos mó a thabhairt dóibh amach anseo.

Ach ag an am céanna, tá an Ríocht Aontaithe ag fágáil an Aontais agus meastar go mbeidh laghdú suas go EUR 14 billiún inár mbuiséad, nó an MFF a thugaimid air. Dá bhrí sin, tá daoine ag rá ar thaobh amháin gur cheart níos mó a thabhairt do na cistí seo, agus aontaím leo, gur cheart níos mó a thabhairt do CAP, do na cistí slándála, cosanta, Erasmus agus mar sin de. Ach muna mbíonn na Ballstáit sásta níos mó airgid a thabhairt don Aontas, ní féidir linn é sin a dhéanamh. Dá bhrí sin, molaim do gach Feisire brú a chur ar a mBallstát féin, ardú a thabhairt dúinn san MFF.

 
  
MPphoto
 

  Jean-Paul Denanot (S&D). – Madame la Présidente, comme le dit justement Enrique Guerrero, notre rapporteur, l’Union européenne doit être un acteur global de la paix et de la solidarité.

La pauvreté est la cause de nombreux maux dont souffre notre monde, à savoir notamment faim, les conflits, l’immigration, et l’Union a pour devoir de s’appuyer sur ses valeurs fondamentales dans son action extérieure, parmi lesquelles, évidemment, la solidarité entre les peuples.

Pour avoir piloté jadis des opérations de coopération décentralisée, je sais l’importance des financements extérieurs et je connais leur effet de levier potentiel. L’Union a le devoir de maintenir son niveau d’intervention, et même davantage, ainsi que de mettre son expertise au service des organisations humanitaires. Elle devrait, de mon point de vue, augmenter son intervention dans la mise en place et l’extension des services publics dans les pays en développement, car ces services publics sont la vraie richesse des pauvres et doivent être accessibles pour tous et partout.

 
  
MPphoto
 

  João Ferreira (GUE/NGL). – Senhora Presidente, o problema da política dita de cooperação para o desenvolvimento da União Europeia não reside apenas num progressivo enfraquecimento dos recursos devotados esta finalidade nem sequer no facto de o Fundo Europeu de Desenvolvimento continuar fora do orçamento da UE.

Para além da incoerência das políticas setoriais da União Europeia com os proclamados objetivos no domínio do desenvolvimento, visível, por exemplo, na liberalização e desregulação do comércio internacional e na chantagem feita em torno da implementação dos chamados acordos de parceria económica, para além disto, aquilo que pesa é a tentativa de condicionar cada vez mais a forma como as verbas do desenvolvimento são utilizadas.

Condicioná-las à aceitação das políticas da União Europeia, por exemplo, no domínio das migrações e da externalização de fronteiras, para além da recorrente tentativa de imposição de formas de organização da economia, da sociedade ou do sistema político.

Uma atitude que desrespeita a soberania legítima dos países em desenvolvimento e que faz mais pela defesa do que são as ambições neocoloniais da União Europeia, das suas potências e dos seus grupos económicos, do que propriamente pelo desenvolvimento destes países.

 
  
 

(„Catch the eye” eljárás vége)

 
  
MPphoto
 

  Neven Mimica, Member of the Commission. – Madam President, thank you for these positive words and the support and engagement of Parliament in this file. The Commission will make its proposal for the next MFF on 2 May, and the proposal for the external financing instruments will follow after.

Let me conclude by underlining that I am very much looking forward to fruitful discussions with Parliament. The issues at stake are important and numerous, and I am convinced that the upcoming interinstitutional negotiations will be key to ensuring that the EU keeps being a major global actor: standing strong for its values, promoting its interests and effectively assisting its partners so as to jointly ensure a safer and more sustainable future for all. I look forward to continuing the excellent work with the European Parliament and to engaging with you again soon.

 
  
MPphoto
 

  Enrique Guerrero Salom, ponente. – Señora presidenta, efectivamente ‒como ha señalado el comisario, señor Nimica‒, lo que tenemos que hacer ahora es mirar al futuro y ganar el futuro para la cooperación al desarrollo. Es evidente que con estos instrumentos viviremos hasta 2020. Pero hay que mirar más allá y hay que enfocar hacia los objetivos sostenibles de desarrollo en la frontera de 2030.

Es cierto que necesitamos más coherencia. Es cierto que necesitamos simplificación, pero ello puede alcanzarse sin necesidad de que la política de cooperación al desarrollo sea subordinada a las estrategias políticas a corto plazo que puedan tener un interés estratégico. Si mañana ‒como espero‒ este informe es aprobado por el Parlamento, no es un informe que dibujará el futuro, pero será una buena base para que podamos empezar a debatir con la Comisión y con el Consejo el próximo futuro de la perspectiva financiera plurianual.

 
  
MPphoto
 

  Elnök. – A közös vitát lezárom.

Szavazásra holnap, kedden kerül sor.

Írásbeli nyilatkozatok (162. cikk)

 
  
MPphoto
 
 

  Ignazio Corrao (EFDD), per iscritto. – Con l'acutizzarsi di problematiche interne all'UE stiamo assistendo a continui sviamenti e strumentalizzazioni dei fondi di aiuto allo sviluppo, per far fronte a spese rispondenti a obiettivi diversi, tra i quali il contrasto alla migrazione clandestina. Ho già denunciato diverse volte il fatto che i fondi dello sviluppo sono stati deviati creando nuovi meccanismi ad hoc, spesso con finalità e natura diverse e dalla gestione opaca, quali i fondi fiduciari. Mentre, lo sviluppo a livello internazionale e europeo è arrivato a definire impegni ben precisi riguardo ai finanziamenti ma anche sugli obiettivi da raggiungere, indicando persino la scadenza entro la quale raggiungerli, non abbiamo riscontrato gli stessi obiettivi e scadenze quando si parla di sicurezza e difesa.

In conclusione, credo che sicurezza e sviluppo devono andare di pari passo e coordinati, ma ritengo che le risorse debbano essere distinte e separate.

 

25. Evropská strategie na podporu bílkovinných plodin (krátké přednesení)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Elnök. – A következő napirendi pont a Jean-Paul Denanot által a Mezőgazdasági és Vidékfejlesztési Bizottság nevében benyújtott, A fehérjenövények termelésének ösztönzésére irányuló európai stratégia című jelentésről folytatott vita (2017/2116(INI)) (A8-0121/2018).

 
  
MPphoto
 

  Jean-Paul Denanot, rapporteur. – Madame la Présidente, chers collègues, à l’heure où nous craignons une escalade du conflit entre les États-Unis et la Chine et ses possibles répercussions sur le secteur agricole, je viens vous parler d’une filière qui représente l’un des enjeux les plus capitaux pour la sécurité alimentaire de demain.

Que nous les consommions directement, comme les pois et les produits à base de soja, ou qu’elles soient destinées à l’alimentation animale, les plantes protéagineuses sont aujourd’hui au cœur de notre alimentation.

Ces cultures ont d’immenses intérêts agronomiques et jouent un rôle central dans la transition vers des systèmes de production plus durables. Il convient donc de tout mettre en œuvre pour inciter les agriculteurs européens à les utiliser, ainsi que de renforcer leur compétitivité. Car l’avenir des protéines végétales en Europe entraîne une autre question: quel développement de notre agriculture et quel modèle d’alimentation voulons-nous pour les générations futures?

En matière d’approvisionnement, la signature des accords du GATT et de Blair House ainsi que l’ouverture des marchés ont scellé la dépendance de l’Union européenne à l’égard des pays tiers. Résultat, nous importons aujourd’hui plus de 75 % de nos approvisionnements en protéines végétales d’Argentine, des États-Unis et du Brésil, et ce déficit ne cesse de s’agrandir.

Aujourd’hui, les pays comme la Chine mettent en place des stratégies d’approvisionnement basées sur des contrats de production dénués de toute transparence avec les pays d’Amérique latine et l’Union européenne risque fort de voir ses approvisionnements et la stabilité de ses marchés gravement menacés.

Cette situation de dépendance entraîne des dommages irréversibles pour la biodiversité, à l’image de la déforestation, mais représente également une empreinte carbone considérable. Elle va à l’encontre de la demande des citoyens européens, qui expriment de plus en plus de craintes concernant les OGM, puisque la majorité des cultures importées, particulièrement le soja, sont génétiquement modifiées.

Avec les accords internationaux qui se succèdent et dont la variable d’ajustement est immanquablement l’agriculture, et plus particulièrement l’élevage, pouvons-nous réellement nous permettre de mettre un peu plus en danger notre filière, qui se distingue par ailleurs par sa qualité et sa traçabilité?

Je suis aujourd’hui inquiet de la situation internationale, mais j’ai également confiance en tous les acteurs européens concernés qui peuvent nous aider à changer la donne, que ce soit les agriculteurs et leurs organisations, les producteurs d’aliments, les scientifiques, les administrations et les élus. Ensemble, mettons sur pied une stratégie de moyen et long terme qui manque cruellement à l’Europe.

L’Union européenne doit être plus ambitieuse et se doter d’un véritable plan d’approvisionnement stratégique qui mobilise les politiques agricole, de recherche, de commerce et de voisinage.

Développer une filière européenne et limiter les importations permettraient de diminuer les pressions sur les sols et la forêt en Amérique latine. Cette lutte contre la déforestation est bien au cœur de l’accord de Paris sur le climat.

Mais soyons clairs: il n’y aura pas d’augmentation de la production si nous n’améliorons pas d’abord la compétitivité de ces cultures. Aujourd’hui, cultiver des plantes protéagineuses reste bien moins rentable que les grandes cultures traditionnelles. Comment s’étonner alors que seulement  3 % des terres arables dans l’Union européenne soit dédié aux protéines?

Pourtant, les légumineuses ne manquent pas d’avantages: elles ont la propriété unique de capter l’azote atmosphérique qui permet aux agriculteurs d’utiliser moins d’engrais. En générant de nombreux coproduits valorisés dans la chimie verte et pour la production d’énergies renouvelables, elles s’insèrent parfaitement dans l’économie circulaire.

Je souhaite que dans la prochaine PAC, les incitations à la production de plantes fixatrices d’azote ne se fassent pas uniquement au titre des zones d’intérêt écologique, mais à travers un ensemble de mesures dans le premier et le second piliers, comme la rotation des cultures, les associations de cultures et une aide aux services écosystémiques.

Nous devons valoriser non seulement les cultures riches en protéines, mais aussi les surfaces fourragères et en herbe, car ces dernières représentent la plus grande source d’apports protéiques en Europe. Cela passe par une augmentation évidente de la recherche, un plus grand recours à l’innovation et par une meilleure structuration territoriale des filières.

Enfin, je souhaite que certaines cultures puissent disposer d’aides couplées qui représentent un outil précieux et permettront aux agriculteurs de se tourner davantage vers les légumineuses.

Souveraineté et sécurité alimentaires, lutte contre le réchauffement climatique, meilleur bouclage du cycle de l’azote et montée en gamme de nos filières: vous l’aurez compris, les protéines végétales sont au cœur de tous les enjeux que nous aborderons demain pour l’avenir de notre politique agricole commune. Il est primordial que la PAC à venir leur réserve une place de choix pour valoriser les services rendus par l’agriculture et les agriculteurs. Je voudrais pour terminer, remercier les rapporteurs fictifs et tous leurs collaborateurs qui ont permis de mener à bien ce rapport.

 
  
 

„Catch the eye” eljárás

 
  
MPphoto
 

  Tom Vandenkendelaere (PPE). – Een Europese eiwittenstrategie is meer dan noodzakelijk. Eiwitten zijn de basis van ons vlees en dus van primordiaal belang voor onze veehouderij. Na de gekkekoeienziekte in de jaren negentig stelden we in Europa terecht een verbod in op het gebruik van dierlijke eiwitten in veevoeder en waakzaamheid blijft geboden. Maar het Europees verbod op het gebruik van diermeel in veevoeder heeft ertoe geleid dat massaal veel plantaardige eiwitten vanuit ggo-soja uit Latijns-Amerika ingevoerd worden in Europa.

Die afhankelijkheid moeten we proberen te beperken en het promoten van andere eiwithoudende gewassen en het veredelen van soja kunnen bijvoorbeeld een stap in de goede richting zijn. Maar ik denk dat we naar meer eiwitbronnen moeten durven kijken. Het gebruik van eiwitten uit insecten of algen zijn hier echt een goed voorbeeld van. Maar omdat insecten vandaag de dag beschouwd worden als landbouwdieren vallen ook zij onder dat ingestelde verbod uit de jaren negentig. Daarom vraag ik duidelijk ook de Commissie om precies dat opnieuw te bekijken en zo mogelijk de regels voor de insecten aan te passen om het volledige potentieel ervan mogelijk te maken.

 
  
MPphoto
 

  Eric Andrieu (S&D). – Madame la Présidente, en premier lieu, je voudrais remercier et féliciter mon collègue Jean-Paul Denanot et lui rendre un hommage appuyé à pour cet excellent rapport.

Je crois qu’il faut arrêter de se mentir, qu’il faut arrêter de nous mentir. Nous sommes, en Europe, dépendants pour ce qui est des protéines végétales, cela a été dit: nous importons plus de 90 % des protéines végétales, en particulier du soja très majoritairement transgénique. Notre bétail européen est nourri au soja OGM. Telle est la réalité et personne ne le dit, alors que les cultures OGM sont interdites en Europe. Il faut sortir de cette hypocrisie.

Nous devons développer un plan protéique européen, comme le suggère Jean-Paul Denanot. Nous devons valoriser non seulement les cultures riches en protéines sans OGM, le soja en particulier, mais aussi toutes les légumineuses à graines et les surfaces fourragères et en herbe car, en effet, 70 % des protéines viennent de ces prairies.

Je demande à la Commission européenne, comme cela a été dit, d’intégrer ce plan relatif aux protéines à la PAC pour l’après 2020 et de prendre des décisions audacieuses afin de valoriser les protéines en Europe.

 
  
MPphoto
 

  Νότης Μαριάς (ECR). – Κυρία Πρόεδρε, η έκθεση του συναδέλφου Denanot, θίγει πραγματικά το σοβαρό ζήτημα της επισιτιστικής ασφάλειας, διότι έχει αποδειχθεί ότι οι πρωτεϊνούχες καλλιέργειες και οι καλλιέργειες ψυχανθών φυτών δεν έχουν αναπτυχθεί όσο έπρεπε στην Ευρωπαϊκή Ένωση. Το 35% από όλα αυτά τα φυτά και τις αντίστοιχες ουσίες εισάγονται στην Ευρωπαϊκή Ένωση και σίγουρα η σόγια που εισάγεται από τις Ηνωμένες Πολιτείες είναι γενετικώς τροποποιημένη και γι’ αυτό το λόγο ορθώς υπάρχει μια τεράστια αντίδραση και από το Ευρωκοινοβούλιο, αλλά φυσικά και από τους ίδιους τους καταναλωτές. Η Κίνα ταυτόχρονα χρησιμοποιεί μια διαφορετική στρατηγική, έχει συνάψει μια αποκλειστική - ουσιαστικά αδιαφανή - συμφωνία με τη Βραζιλία, έχει επενδύσεις σε υποδομές παραγωγής, σε λιμενικές μεταφορές και με αυτό τον τρόπο ανταγωνίζεται ,θα έλεγα και σε μεγάλο βαθμό αθέμιτα, την Ευρωπαϊκή Ένωση. Πρέπει να ακολουθήσουμε τις προτάσεις της έκθεσης του συναδέλφου Denanot.

 
  
MPphoto
 

  Michel Dantin (PPE). – Madame la Présidente, chers collègues, en écoutant mon collègue Denanot, dont je salue le travail, j’avais l’impression de me retrouver sept ans plus tôt dans cette même enceinte lorsque nous débattions du rapport Häusling. Les mêmes mots, les mêmes termes, les mêmes espérances, et pourtant le même résultat: l’Europe reste cruellement importatrice de protéines. Nous avons encore un déficit de plus de 20 millions de tonnes pour nourrir principalement notre bétail. Certes, dans la dernière réforme de la PAC, nous avons introduit les aides couplées, mais nous avons, au-delà des incantations, besoin de cohérence.

Les décisions qui ont été proposées à la fin de l’année dernière en matière de surfaces d’intérêt écologique se traduisent aujourd’hui par une régression des surfaces de protéines. Les politiques qui nous sont proposées en matière d’économie circulaire, – alors même que les huiles végétales sont un sous-produit de la production de tourteaux qui sert à l’alimentation animale – vont conduire à une baisse de l’usage et de la valorisation des protéines. Il faut donc que, tous ensemble, nous fassions d’abord preuve de cohérence si nous voulons avancer sur ce dossier.

 
  
MPphoto
 

  Daniel Buda (PPE). – Doamnă președintă, una dintre marile provocări ale agriculturii Uniunii Europene o constituie asigurarea necesarului de proteină, atât pentru producția de lapte, cât și pentru producția de carne, dar și pentru consumul uman.

Plantele proteice reprezintă, în același timp, o resursă cu beneficii importante asupra mediului, contribuind la fixarea azotului în sol, la creșterea calității solului și, implicit, la crearea unor condiții favorabile pentru agricultura ecologică.

Sprijinirea culturilor proteice prin intermediul plăților voluntare pe înverzire și prin cel de al doilea pilon trebuie să aibă în vedere creșterea flexibilității sprijinului destinat culturilor proteice. Este important să se faciliteze utilizarea pachetelor financiare existente și să se asigure continuitatea lor.

Totodată, după 2020, este nevoie de o implementare echitabilă la nivelul tuturor statelor membre. Atrag atenția însă asupra necesității de a se introduce noi forme de sprijin pentru diversificarea ofertei de plante proteice care pot beneficia de sprijinul cuplat, în condițiile în care acestea au un conținut ridicat de proteină, dar și efecte benefice pentru sol, cum este cazul trifoiului roșu.

 
  
MPphoto
 

  Stanislav Polčák (PPE). – Paní předsedající, rád bych vyzdvihl nutnost EU konečně se začít této problematice věnovat. Jak zpráva zmiňuje, dostatečné zásoby bílkovin jsou skutečně nutností pro soběstačnost Unie v oblasti zabezpečení jídla. Není úplně šťastné, aby EU byla závislá na dovozu jakékoliv suroviny z venčí obecně. Tím spíš, když v této oblasti nepřímo drží trumfy například právě Čína. Je třeba zajistit, abychom byli soběstační, co se týče zásob bílkovinových plodin, nebo zajistit dostatečný import těchto surovin ze spolehlivých a partnerských zemí, od kterých nehrozí nebezpečí možných budoucích problémů s dovozem nebo mimořádným rychlým zastavením dodávek. Osobně podporuji zajištění zásob těchto surovin vlastními silami a dodržení zásad udržitelného rozvoje, pokud to nebude možné přes vlastní síly, tak obrátit se na partnerské země, jako je například Ukrajina.

 
  
MPphoto
 

  Marijana Petir (PPE). – Poštovana predsjedavajuća, gospodine povjereniče, problem nedostatne opskrbe proteinima u Europskoj uniji poznat je i prisutan već niz godina. Za budućnost europske poljoprivrede važno je usvojiti europsku strategiju za promicanje proteinskih usjeva jer sada nažalost ovisimo o uvozu.

Sa zadovoljstvom mogu reći da su brojni prijedlozi koje sam podnijela sa zastupnicima iz Europske pučke stranke našli svoje mjesto u ovom Izvješću. Diverzifikaciju usjeva na poljoprivrednim površinama smatram nužnom, te pozdravljam preporuku da se u sustave ratarskih kultura i krmnog bilja ponovo uvedu bjelančevine biljnog podrijetla poput soje, boba, graška te usjevi poput djeteline i mnogih drugih mahunarki.

Razvoj regionalnih lanaca proizvodnje i prerade bjelančevina udruživanjem poljoprivrednika i boljom suradnjom između proizvođača ratarskih kultura i uzgajivača potrebno je podržati u okviru zajedničke poljoprivredne politike, kao što je važno i uvesti potpore za proteinske usjeve.

Pozdravljam interes europskih potrošača za proizvode koji ne sadrže GMO, kao i poticanje onih inicijativa koje, poput Dunav Soje, promiču sigurnost i visoku kvalitetu sojinih proizvoda bez GMO-a.

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE). – Madam President, I promise not to request a catch-the-eye in the next debate or in any other debate tonight.

This topic is very important and I think our rapporteur, Mr Denanot, gave an excellent speech. It was balanced; he pointed out the situation, which is farcical in Europe and which we have tolerated for too long: on the one hand trying to be too idealistic and on the other hand actually doing more damage. He mentioned about soya being imported: we do not want GMOs, but they are GMO modified.

Add to that the carbon footprint of hauling soya halfway across the world. It would be far more sensible to grow it here in Europe and to have the benefit for our farmers – and, indeed, as he pointed out, the added benefits in terms of nitrogen fixing and especially in renewable energy. I was rapporteur for the renewable energy file, and there was a proposal there at one stage to phase out first generation biofuels altogether. Thankfully, that has been rolled back by Parliament.

Hopefully, as Mr Denanot has said, we can get a sensible, practical solution and have protein crops grown here in the European Union.

 
  
 

(„Catch the eye” eljárás)

 
  
MPphoto
 

  Neven Mimica, Member of the Commission. – Madam President, I would like to thank the European Parliament, and especially the rapporteur, Mr Denanot, for preparing this own-initiative report on a European strategy for the promotion of protein crops. The challenges and opportunities facing the European plant protein sector and its importance among EU institutions and stakeholders are well illustrated in this report.

As we all know, plant proteins are essential for EU livestock farming as a vital component of animal feed and source of amino acids for livestock. Moreover, plant proteins are now becoming increasingly popular in human food consumption. As highlighted in Parliament’s report, the development of plant protein production in the European Union will not only benefit farmers and producers of animal feed and provide food for consumers, but will also contribute to a wide range of environmental and climatic benefits, such as the ability to fix nitrogen from the atmosphere.

In this context, the European Parliament’s own-initiative report is a very welcome and constructive contribution to the Commission’s preparations of an EU protein plan, scheduled for publication by the end of this year. This publication will be accompanied by a high-level EU conference on plant proteins in Vienna this November during the Austrian Presidency of the Council, and I want to acknowledge the interest which the forthcoming Austrian Presidency has shown in this important issue.

The Commission’s EU protein plan will aim to develop a viable and sustainable domestic protein supply mindful of the challenges we face. The EU is only 38% self-sufficient in its main source of feed proteins and only 5% self-sufficient for soya meal, which represent a very efficient and, therefore, important source of feed proteins. As such, we are hugely dependent on imports of soya, which have significant global consequences.

An EU study in 2013 identified soya expansion as being responsible for 19% of global forest loss between 1990 and 2008, mainly in South America. There are a number of practical reasons which explain why this is such a complex issue to address. These include the agronomic conditions in Europe, the economic profitability of these crops in Europe, the competitiveness of the EU protein crops compared to imports and international WTO commitments, which limit the level of specific EU support permissible for oilseed production.

The reality is that there are no silver bullets to address this issue. The scope of the EU protein plan will therefore be broad, addressing all the different domestic sources of plant proteins in Europe, as well as the different types of demand.

Within this broad framework, the European protein plan will concentrate on four areas which are also highlighted in Mr Denanot’s report. Research and innovation in plant proteins with respect to yield improvements and better adaptability to EU conditions; the agronomic and environmental benefits of protein crops; the development of different supply and value chains for EU plant proteins and the market potential for EU plant proteins in different market segments.

The European Parliament’s report also refers to the importance of support from the common agricultural policy to protein crop cultivation. The common agricultural policy indeed provides a series of measures which directly or indirectly encourage plant protein production in the European Union. The ongoing discussions about reforming the common agricultural policy will provide an opportunity to further confirm policy support for EU plant protein production. Parliament’s report also highlights the importance of research work which will feature prominently in the Commission’s plan.

The Commission looks forward to further cooperation with the European Parliament in the development of this protein plan, which will ultimately benefit us all by making Europe more self-sufficient in the provision of essential proteins.

 
  
MPphoto
 

  Elnök. – A közös vitát lezárom.

A szavazásra holnap, kedden kerül sor.

Írásbeli nyilatkozatok (162. cikk)

 
  
MPphoto
 
 

  Beata Gosiewska (ECR), na piśmie. – W żywieniu człowieka białko – podobnie jak energia – stanowi zasadniczy i nieodzowny składnik żywienia, który można dostarczyć w postaci białka roślinnego lub zwierzęcego. Uprawa roślin wysokobiałkowych mogłaby przynieść szereg korzyści dla środowiska naturalnego, a zwiększenie produkcji roślin wysokobiałkowych mogłoby stanowić ważny wkład w zrównoważony rozwój europejskiego sektora żywnościowego i rolnego.

Celem sprawozdania jest omówienie korzyści wynikających z roślin wysokobiałkowych oraz sposobu na zwiększenie samowystarczalności UE, przygotowanie europejskiej strategii na rzecz wspierania upraw roślin wysokobiałkowych, a także rozważenie, w jaki sposób WPR mogłaby przyczynić się do zwiększania upraw i wykorzystania roślin wysokobiałkowych. Należy zauważyć, że UE cierpi na znaczny deficyt białek roślinnych, który jest zależny od przywozu pasz z państw trzecich, a sytuacja ta nie zmienia się pomimo deklarowanych od ponad 15 lat zamiarów i inicjatyw w tym zakresie oraz pomimo wykorzystywania w materiałach paszowych produktów ubocznych z produkcji biopaliw. Sytuacja w UE związana z przywozem białek roślinnych z Ameryki Południowej nie jest zrównoważona i wskazuje, że powinniśmy podjąć bardziej energiczne działania, zwłaszcza w celu nadania temu przywozowi bardziej zrównoważonego charakteru.

Mając na uwadze powyższe, głosuję za poparciem tego sprawozdania, jednak pragnę stanowczo podkreślić, że jestem przeciwna uprawie roślin wysokobiałkowych modyfikowanych genetycznie, a także produkcji żywności modyfikowanej genetycznie.

 
  
MPphoto
 
 

  György Hölvényi (PPE), írásban. – A Környezetvédelmi Bizottság véleményének előadójaként üdvözlöm az előttünk fekvő jelentést, amely összhangban áll az általunk is megfogalmazott kérésekkel. Az Európai Parlament korábbi jelentése már hét évvel ezelőtt is megállapította, hogy az európai fehérjenövény-termelés az EU szántóterületének mindössze 3-4%-át foglalja el, mialatt a növényi fehérjében gazdag nyersanyagaink mintegy 70%-át főként géntechnológiát alkalmazó harmadik országokból importáljuk. A napnál is világosabb, hogy Európának új, átfogó fehérjepolitikára van szüksége az élelmiszergyártásban és a mezőgazdaságban.

Büszkeséggel tölt el, hogy hazám a Nemzeti Fehérjeprogram meghirdetésével az Európai Unióban is élére állt a GMO-mentes fehérje önrendelkezést célzó kezdeményezéseknek. 2017 nyarán magyar-német kezdeményezésre megszületett az Európai Szójanyilatkozat, amely a fenntarthatóság megőrzése mellett az alternatív fehérjenövények széles körű alkalmazását, az import szójabab GMO-mentes európai fehérjenövényekkel való kiváltását tűzte ki célul. A fehérjenövények termesztése a fenntartható mezőgazdasági termeléshez is hozzájárul: javítja a szén-dioxid mérleget, diverzifikálja a termesztést és csökkenti a gyomok és kártevők kockázatait. A fehérjenövények által megkötött nitrogén segítségével ráadásul a műtrágya formájában kijuttatott nitrogén mennyisége is csökkenthető. A jelentés helyesen mutat rá arra, hogy a saját szója termesztése mellett az import kiváltását alternatív fehérjenövényekkel is kell ösztönözni, mint pl. a takarmányborsó, lucerna, csillagfürt. A fehérjékben gazdag zöldségek fogyasztása pedig az egészséges táplálkozást is elősegíti.

 

26. Zlepšení udržitelnosti dluhu rozvojových zemí (krátké přednesení)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Elnök. – A következő napirendi pont a Charles Goerens által a Fejlesztési Bizottság nevében benyújtott, Az adósság fenntarthatóságának javítása a fejlődő országokban című jelentésről folytatott vita (2016/2241(INI)) (A8-0129/2018).

 
  
MPphoto
 

  Charles Goerens, rapporteur. – Madame la Présidente, je tiens d’abord à remercier la commission du développement de m’avoir confié le rapport sur la viabilité de la dette des pays en développement. C’est une question d’actualité. Le FMI considère notamment que huit pays africains sont, pour l’instant, surendettés. De plus, huit autres pays africains sont en voie de le devenir.

Cette situation nous interpelle parce qu’il est question des moyens pouvant être mis en œuvre pour la réalisation des objectifs de développement durable. Rappelons-le d’emblée, le recours à l’emprunt n’est pas répréhensible en soi; ce qui pose problème, c’est de prêter à la légère. Il faut que tout emprunt réponde aux critères de pertinence, d’efficacité et de durabilité. Le critère de pertinence veut dire que les charges qu’implique le remboursement de la dette ne se justifient que si celle-ci contribue à financer des investissements produisant encore un effet après le paiement de la dernière tranche. Si, par exemple, vous construisez une école en 2020, il faut qu’en 2040, lors du remboursement de la dernière tranche de cet emprunt, l’école puisse encore servir l’objectif auquel elle était destinée. Par conséquent, il faut que les enfants continuent de fréquenter cette école, qu’il y ait des enseignants et que les infrastructures répondent toujours aux nécessités du moment. Le critère d’efficacité est rempli si la valeur ajoutée générée par cet investissement est réelle. Enfin, le critère de durabilité s’applique pour des raisons évidentes: on n’emprunte pas pour financer le court terme mais pour investir dans l’avenir, dans le moyen et le long terme.

Le présent rapport entend aller encore plus loin: il vise à responsabiliser tant les emprunteurs que les créanciers. Pour ce qui est des créanciers, non seulement les créanciers institutionnels mais aussi les autres devraient être, de mon point de vue, tenus de respecter le principe démocratique. Autrement dit, le pays en développement qui emprunte doit être dûment autorisé par son parlement à le faire. Qui d’autre que le parlement peut exprimer la volonté du peuple? Si tel n’est pas le cas, le créancier ne devrait pas pouvoir disposer du droit de poursuivre en justice le pays en défaut. Par conséquent, le créancier n’aurait pas ce droit si l’emprunt n’a pas été approuvé. Cela peut paraître dur, mais à quoi sert de rappeler en permanence notre volonté de faire respecter le principe démocratique si nous ne pouvons pas l’introduire dans la conditionnalité de la politique européenne de développement?

La commission du développement recommande, par ailleurs, de respecter les principes définis par la CNUCED en matière de restructuration de la dette. En cas de défaut de paiement d’un pays, par exemple, le droit au développement humain doit l’emporter sur le droit du créancier au recouvrement de sa créance. Nous ne sommes plus dans les années 80 ou 90, où l’on a décidé d’administrer des remèdes de cheval aux pays qui n’étaient pas en mesure de rembourser leur emprunt. On a vu ce que cela a donné, notamment dans les pays frappés par le virus Ebola: ceux qui n’avaient pas pu investir dans les infrastructures, faute de moyens budgétaires, n’ont pas été à même de contrer la maladie et, au bout de trois jours, leur système de santé était à terre.

Est-ce à dire que les populations des pays en développement qui ne remplissent pas les conditions pour recourir à l’emprunt n’auraient plus droit à un financement? Non, d’autres moyens sont possibles. Je pense notamment à des dons financés à partir de l’aide publique au développement pour soutenir des projets ou des programmes. Je pense à l’aide budgétaire que peut accorder la Commission à des pays en développement. Je pense aussi aux moyens de financement innovants, notamment la taxe sur les transactions financières. Enfin, et j’aurais dû commencer par-là, soulignons que le prélèvement de l’impôt dans les pays emprunteurs est la condition première pour assurer un financement durable.

Parlons aussi du 0,7 %. Si l’Union européenne, Commission et États membres confondus, consacrait, comme elle l’a maintes fois promis, 0,7 % au développement, nous disposerions de plus de 25 milliards supplémentaires pour financer ces programmes. Qu’on ne vienne pas dire, par conséquent, que c’est une question de manque de fonds. Non! Il s’agit de financer autrement.

Pour terminer, ce rapport ne vise donc pas à proposer une démarche susceptible de couper les fonds aux pays en développement, non! Il faut emprunter autrement et emprunter mieux.

 
  
 

„Catch the eye” eljárás

 
  
MPphoto
 

  Bogdan Brunon Wenta (PPE). – Pani Przewodnicząca! Problem stabilności zadłużenia krajów rozwijających się jest niezwykle skomplikowanym tematem, który wielokrotnie pojawiał się na konferencjach Organizacji Narodów Zjednoczonych poświęconych finansowaniu rozwoju. Warto podkreślić, że głównym forum dyskusji na temat restrukturyzacji długu państwowego pozostaje jednak Międzynarodowy Fundusz Walutowy, który wywiera znaczny wpływ na Unię Europejską i jej państwa członkowskie.

Jednak kluczową kwestią – o czym sprawozdawca wspomniał – dla trwałej poprawy zdolności obsługi zadłużenia kredytowego krajów rozwijających się jest kwestia odpowiedzialności. Chodzi tutaj o odpowiedzialność podmiotów udzielających kredytów krajom rozwijającym się, jak również wielką odpowiedzialność, która spoczywa na pożyczkobiorcach, czyli krajach korzystających z kredytów.

Nasza grupa jednak nie może poprzeć niektórych zapisów w tym sprawozdaniu, wzywających do przeznaczenia zasobów własnych, takich jak podatek od transakcji walutowych i podatek od transakcji finansowych, na rzecz finansowania zadłużenia krajów rozwijających się. Uważamy, że polityka podatkowa i fiskalna pozostaje w gestii państw członkowskich i to do nich należy decyzja o kształcie tej polityki.

 
  
MPphoto
 

  Νότης Μαριάς (ECR). – Κυρία Πρόεδρε, το ζήτημα του χρέους των αναπτυσσόμενων χωρών είναι καθοριστικό για την ανάπτυξή τους. Έχουμε στην Αφρική συγκεκριμένες χώρες όπου το δημόσιο χρέος φτάνει στο 48% του ΑΕΠ, στην Αιθιοπία θα ξεπεράσει το 50%, έχουμε νέους παίκτες οι οποίοι δίνουν δάνεια, έχουμε έναν νέο ρόλο της Κίνας. Αυτό που επεξεργάζεται η έκθεση και σωστά αναφέρει είναι ότι χρειάζεται μια ρύθμιση του χρέους, χρειάζεται αναδιάρθρωση του χρέους για να υπάρξει ανάπτυξη. Υποστηρίζουμε ότι, πρώτον, πρέπει να υπάρχει δυνατότητα λογιστικού ελέγχου του χρέους, δεύτερον, πρέπει να υπάρξει σύσταση του Διεθνούς Δικαστηρίου για αναδιάρθρωση του χρέους, τρίτον, πρέπει να υπάρξει χτύπημα της φοροδιαφυγής, τέταρτον, πρέπει ο πιστωτής να έχει ευθύνες εάν το δάνειο δεν έχει εγκριθεί από το Εθνικό Κοινοβούλιο, πέμπτον, πρέπει να υπάρχει δυνατότητα διαγραφής του χρέους και τέλος, κύριε Mimica, εάν αυτές οι αρχές είναι σημαντικές, μήπως πρέπει να ισχύσουν και για την ρύθμιση και διαγραφή του χρέους εντός της Ευρωπαϊκής Ένωσης; Υπάρχει χρέος της Ελλάδος που είναι επονείδιστο, είναι odious debt διότι ο ίδιος ο κύριος Dijsselbloem παραδέχτηκε ότι το χρέος το οποίο ανέλαβε η Ελλάδα, τα δάνεια που έλαβε αξιοποιήθηκαν όχι για τη διάσωση της ελληνικής οικονομίας αλλά για τη διάσωση των δανειστών της Ελλάδος, για τη διάσωση των κυρίων μετόχων των ξένων τραπεζών. Δείτε λοιπόν και το θέμα αναδιάρθρωσης του ελληνικού χρέους και διαγραφής του odious debt, του χρέους αυτού το οποίο είναι επονείδιστο και βαραίνει τον ελληνικό λαό.

 
  
MPphoto
 

  Jean-Luc Schaffhauser (ENF). – Madame la Présidente, d’abord merci, cher collègue, pour ce bon rapport. Ce n’est pas souvent que j’ai l’occasion de le dire, alors je le dis en introduction.

Je crois en effet que, souvent, notre aide crée de nouvelles dépendances et, souvent, nos emprunts nous enferment dans la dette. Il est temps de retrouver une dynamique où nous sommes dans la création de richesses qui permette effectivement de sortir de l’aide et ne crée pas de nouvelles dépendances.

Autrefois dans la Bible, il y avait la sagesse: passé les 50 ans, on annulait les dettes. Je crois qu’on ne peut enfermer aucun peuple dans la dette. Vous avez également raison lorsque vous vous attaquez aux «fonds vautours». Effectivement, c’est trop facile aujourd’hui, mais c’est un concept général: l’homme travaille pour l’économie, l’économie travaille pour la finance et la finance elle-même est gouvernée par le marché. Derrière cela, il n’y a plus de souveraineté, il n’y a plus de développement, il y a l’enfermement dans la dette et dans la finance qui gouverne. C’est un nouvel impérialisme qui va à l’encontre du développement en Afrique et à l’encontre du développement chez nous. Je ne sais pas si c’est le FMI qui trouvera les solutions, là-dessus nous divergeons un peu, mais je pense que vous prenez la bonne voie et que votre rapport va dans le très bon sens.

 
  
MPphoto
 

  Stanislav Polčák (PPE). – Paní předsedající, já považuji za důležité zakročit vůči špatným půjčkám do špatně fungujících zemí s dluhy. To je skutečně dobrá věc, jak pro EU, tak samozřejmě i pro ty jednotlivé státy, ale cílem by mělo být zajištění trvale udržitelného rozvoje. Právě i tak to popisuje strategie 2030. To je důležité podle mého názoru pouze se zeměmi, které plní určité cíle a jdou tím správným směrem, protože dávat finanční prostředky pro zkorumpované a špatné vládce v Africe, to myslím, že není cílem Evropské unie. My bychom si neměli hrát s veřejným míněním a přáním našich občanů, protože ani oni by nechtěli hazardovat s projektem EU jako takovým a poskytování těchto půjček nespolehlivým partnerům, kteří nedbají našich politik a řekněme našich vizí, to si myslím, že není ten krok správným směrem.

 
  
 

(„Catch the eye” eljárás)

 
  
MPphoto
 

  Neven Mimica, Member of the Commission. – Madam President, honourable Members, I would like to thank the rapporteur, Charles Goerens, for the excellent work on this important report, which underlines worrying debt trends in developing countries. It points out very relevant issues that need to be addressed and is an important contribution to the international debate.

Ensuring debt sustainability is essential to achieve the Sustainable Development Goals. For this reason, the debt management capacity of developing countries needs to be further strengthened. We need well-designed and executed debt management strategies, as well as improved data recording, reporting and analysis.

Borrowing and lending should take place in a responsible manner and further work by the international community is needed to create incentives for such responsible lending and borrowing, building on existing principles issued by the G-20. Sustainable public finances are contingent on good public financial management, transparency, domestic revenue mobilisation and fighting against illicit financial flows.

The European Commission is closely monitoring the debt situation in developing countries and is active in supporting partner countries in managing their debt in a sustainable manner. For instance, we actively support the World Bank’s debt management facility. We will also continue to contribute to the United Nations Conference on Trade and Development (UNCTAD) debt management and financial analysis system. Through its political and policy dialogue with partner countries, the Commission is helping to tackle the most critical weaknesses.

Budget support is a central element in our toolbox to help countries in managing their debt sustainability. We continue to monitor countries’ debt sustainability through our regular risk assessment and microeconomic analysis. We are also monitoring debt sustainability in relation to the external investment plan and to blending operations, and we respect internationally agreed debt limits.

Our objective is to improve transparency and oversight and to progressively strengthen our partner countries’ public finance management capacity, including investment management and procurement. In parallel, the Commission is also scaling up efforts in support of domestic revenue mobilisation and the fight against illicit financial flows, in line with the Addis Ababa action agenda.

On debt sustainability, the Commission works very closely with the World Bank and the IMF. On 28 and 29 May this year, the Commission and the World Bank will organise in Brussels the Debt Management Facility Stakeholders’ Forum, focusing on the rising tide of debt, risk resilience and responsibility. This forum will discuss current challenges of debt policy and management in the context of increasing financing needs for development, the growing levels of debt, complexity of the debt portfolios and uncertain market conditions. It will bring together high-level policymakers from developing and emerging countries, multilateral and bilateral donors, providers of technical assistance and civil society. We count on the Parliament’s participation in fruitful discussions.

As regards the International Monetary Fund, the Commission welcomes the approach in the Parliament’s report, which underlines the role of the IMF as a principal forum for discussing issues relating to the restructuring of sovereign debt, and notes that any further work should be carried out in coordination with the IMF.

The Commission, however, has reservations regarding the call for the establishment of a multilateral legal framework. The EU Member States, in line with the Commission’s position, have consistently been in favour of applying the current international practice of encouraging a market-based voluntary approach in debt restructuring. This principle is not reflected in the Parliament’s report.

Thank you again for putting this crucial issue on the agenda and for this report, which provides a very valuable contribution to the international debate.

 
  
MPphoto
 

  Elnök. – A közös vitát lezárom.

A szavazásra holnap, kedden kerül sor.

Írásbeli nyilatkozatok (162. cikk)

 
  
MPphoto
 
 

  Doru-Claudian Frunzulică (S&D), par écrit. – Je salue ce rapport important qui met en exergue la nécessité de promouvoir des règles plus contraignantes afin de renforcer la viabilité de la dette des pays en développement, tout en formulant des recommandations clés que je soutiens fortement. Décourager l’octroi de prêts dont l’impact sur le développement serait nul; favoriser les voies de financement qui ne sont pas de nature à peser sur les futures générations; parvenir à un accord sur une procédure d’insolvabilité des États en défaut de payement; garantir que le droit au développement des citoyens des pays en développement prime par rapport au droit au recouvrement des créances: voilà quelques exemples de démarches proposées dans le rapport et susceptibles de faire bouger les lignes en la matière.

Enfin, je tiens à souligner que l’Union, premier acteur mondial en matière de coopération au développement, doit donner une inflexion nouvelle à l’aide publique au développement en cherchant, en particulier, à mieux encadrer l’octroi de prêts aux pays en développement, tout en jouant un rôle important en matière de responsabilisation des parties impliquées dans les opérations d’emprunts souverains.

 

27. Posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Evropské unii (krátké přednesení)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Elnök. – A következő napirendi pont a Marc Joulaud által a Regionális Fejlesztési Bizottság nevében benyújtott, A gazdasági, társadalmi és területi kohézió Unión belüli megerősítése című jelentésről folytatott vita (2017/2279(INI)) (A8-0138/2018).

 
  
MPphoto
 

  Marc Joulaud, rapporteur. – Madame la Présidente, la politique de cohésion est une politique européenne dont on parle malheureusement trop peu mais qui, nous le savons, est pourtant essentielle pour nos territoires. Elle permet en effet de financer de nombreux projets qui vont du financement des PME à la formation professionnelle en passant par la coopération entre les régions. Surtout, cette politique incarne une Europe à la fois concrète et de proximité, puisque ces fonds, nous le savons, sont gérés au plus près des territoires.

Les propositions relatives au prochain cadre budgétaire de l’Union sont imminentes, et force est de constater que nous entendons beaucoup parler des nouveaux défis européens que sont la défense, la sécurité ou encore la crise des réfugiés et l’accueil de ces derniers. Il est bien sûr tout à fait légitime et nécessaire que l’Union européenne s’adapte à ces nouveaux défis, mais je tiens à dire que l’objectif de cohésion et de soutien aux territoires n’en est pas pour autant devenu obsolète du jour au lendemain, bien au contraire. Le rapport qui m’a été confié le montre bien: l’Europe doit plus que jamais investir dans des réalisations concrètes pour se rapprocher des citoyens et contribuer à l’amélioration de leur vie quotidienne. Alors, bien sûr, ne nous trompons pas pour autant. Il serait faux de prétendre que la politique de cohésion donne aujourd’hui entière satisfaction, mais pour lui garantir un avenir, il ne s’agit pas de défendre le statu quo mais bien de la réinventer, de la redessiner et de l’adapter.

Le premier chantier concerne – je crois – la simplification. Avec près de 800 pages, 450 articles et 89 annexes, cette politique est, nous le savons, devenue illisible. Pire, elle est d’une complexité qui vire parfois à l’absurde et dissuade de plus en plus de bénéficiaires d’y recourir. Des solutions concrètes existent pourtant pour que cette politique soit plus simple, plus lisible et plus efficace. C’est d’ailleurs ce qui ressort clairement d’une consultation que j’ai voulu lancer auprès des bénéficiaires des fonds européens dans ma région des Pays de la Loire. Cette enquête, que j’ai adressée à 150 structures qui ont bénéficié de ces fonds, a donné lieu à un retour d’expérience très concret pour illustrer ce rapport et a démontré un besoin de simplification mais surtout la réelle valeur ajoutée des fonds européens pour les porteurs de projets. Cette enquête, qui a été réalisée dans une région classée parmi les plus développées, confirme également que concentrer la politique de cohésion exclusivement sur les régions les plus pauvres serait en fait une erreur. Le rapport souligne donc bien que la couverture de l’ensemble des régions européennes n’est pas négociable pour le Parlement européen. Plusieurs études publiées récemment montrent d’ailleurs que si les régions européennes les moins développées ont connu au cours des dernières années une croissance importante, de nombreux territoires sont malgré tout fragilisés et le demeurent. Ces territoires sont d’une certaine manière pris en tenaille entre, d’une part, les grandes métropoles qui concentrent les développements et les richesses et, d’autre part, une concurrence avec des régions qui sont moins développées ou moins favorisées.

Le vrai combat sera donc – je crois – de faire en sorte que la politique de cohésion dans sa globalité soit mieux adaptée aux défis des régions d’aujourd’hui. Il s’agira bien sûr de renforcer la dimension sociale de la politique de cohésion mais aussi, sans doute, de mieux tenir compte des disparités infrarégionales, car nos régions, y compris les plus développées, connaissent en leur sein des poches de difficulté et de pauvreté, et elles doivent bénéficier d’un soutien adéquat, ce qui n’est pas forcément le cas aujourd’hui. Il s’agira également de protéger un certain nombre de territoires qui sont parfois oubliés de la mondialisation, comme certains territoires ruraux, et il s’agira bien sûr d’offrir des réponses différenciées en fonction des spécificités d’un certain nombre de territoires, notamment les territoires ultramarins.

Voilà en quelques mots, très simplement, un aperçu du rapport qui sera soumis au vote demain et doit, d’une certaine manière, incarner la position du Parlement européen sur l’avenir de la politique régionale européenne. Il y aurait bien sûr beaucoup à dire sur ce sujet. En tout cas, je veux remercier les rapporteurs fictifs des autres groupes politiques qui ont participé aux négociations et à ces travaux. Je compte demain sur les collègues pour qu’ils soutiennent ce rapport et envoient un signal en faveur d’une Europe forte au service des territoires.

 
  
 

„Catch the eye” eljárás

 
  
MPphoto
 

  Csaba Sógor (PPE). – Amikor az Európai Unió gazdasági, társadalmi és területi kohéziójáról beszélünk, akkor meggyőződésem, hogy az EU jövője a tét. Ha az európai és tagállami politikák nem tudják érdemben csökkenteni a területi fejlettségbeli különbségeket, nem tudják elérni a leszakadó régiókban és azokon belül az emberek számára érezhető életszínvonalbeli növekedést, nem gyorsul fel a szükséges infrastrukturális beruházások megvalósulása az EU legfejletlenebb régióiban, annak beláthatatlan következményei lesznek.

Az EU keleti felében az egész európai integráció hitelessége függ a kohéziós politika eredményeitől. Szörnyű hiba lenne büntetőeszközként alkalmazni vagy hozzákapcsolni olyan politikákhoz, amelyek nem a kohézió célját szolgálják. A 2020 utáni kohéziós politikát folytatni, sőt megerősíteni szükséges, a reformoknak pedig egyszerűsítésre kell koncentrálniuk. A polgárok a bonyolult és bürokratikus szabályoktól való megtisztítást várják el a döntéshozóktól.

Az EU 2004 utáni bővítése óriási kihívásokat tartogatott, ezzel akkor is tisztában voltunk. Én azt javaslom, hogy ezzel szembe kell néznünk és meg kell erősítenünk az elkötelezettségünket a tagállamok fejlettségének közelítése iránt.

 
  
MPphoto
 

  Julie Ward (S&D). – Madam President, responding to economic, social, environmental and democratic challenges requires a collective strategy in order to achieve social justice and develop a fair and inclusive model for the 21st century, which will put at the forefront, not only economic development but, more importantly, the collective and individual well-being of citizens.

Touching upon all the key policy areas, cohesion policy is indeed the right tool to address these challenges. Structural funds have ensured increasing economic and social convergence of European regions, thanks to a very concrete and effective model of solidarity. Cohesion policy has helped vulnerable communities and regions, ensuring they do not fall behind. I saw this with my own eyes on a mission to Slovenia recently and I see it on a regular weekly basis in my own North West England constituency.

Understanding the real impact that Brexit and the loss of the Structural Funds will have for UK regions is crucial. That is why Labour MEPs have called for Brexit regional impact assessments, which must take account of the loss of billions of pounds of EU regional development money, funds that come directly to the poorest areas such as Liverpool, Blackpool and rural Cumbria. The failure of successive UK governments to tell this story is shameful and other Member States should not make the same mistake.

 
  
MPphoto
 

  Ivana Maletić (PPE). – Poštovana predsjedavajuća, zahvaljujem kolegi Marcu Joulaudu na izvrsnom izvješću i odlično odrađenom poslu. Ono što ovo Izvješće jasno pokazuje je da kohezijska politika daje rezultate u praksi, da zaista dovodi do smanjenja u različitoj razini razvijenosti među regijama Europske unije i to je važna poruka za donošenje budućeg proračunskog okvira u kojem i dalje želimo snažnu i jako zastupljenu kohezijsku politiku.

Ono što isto tako možemo naučiti iz ovog Izvješća je da je za uspješnost provedbe jako važno pojednostavniti procedure, da je jako važno imati dobro pripremljene projekte i na vrijeme donijeti provedbenu regulativu. Zato pozdravljam napore Europske komisije i povjerenice Creţu da provedbenu regulativu počnemo raspravljati već u lipnju ove godine. To je važno za države članice da se na vrijeme pripreme za sljedeću perspektivu i da zaista onda nakon 2020. imamo što prije konkretnu provedbu u praksi.

 
  
MPphoto
 

  Maria Gabriela Zoană (S&D). – Doamnă președintă, doamnă comisar Crețu, evoluția din ultimii ani la nivelul Uniunii arată că zonele urbane atrag tot mai mulți cetățeni și concentrează tot mai multe activități economice, sociale și culturale, motiv pentru care este nevoie să se acorde o mai mare atenție problemelor din zonele periurbane și rurale adiacente orașelor și metropolelor.

Aceste zone se confruntă cu provocări legate de concentrarea populației, dar și de existența unor zone de sărăcie, inclusiv în cadrul orașelor relativ prospere. Ca atare, avem nevoie de măsuri care să permită reducerea riscurilor, precum a celui de excluziune socială, probleme care rămân o provocare majoră pentru statele membre și pentru Uniunea Europeană.

Susțin necesitatea introducerii unor strategii integrate de dezvoltare urbană durabile, inclusiv în cadrul unor teritorii subregionale, precum și îmbunătățirea comunicării cu cetățenii europeni, pentru că aceștia trebuie să cunoască mai bine realizările concrete ale politicii de coeziune și rezultatele utilizării fondurilor europene în regiunile în care locuiesc. Este important să fie sprijinite și orașele mijlocii din fiecare stat membru, pentru că dezvoltarea acestora poate reduce presiunea asupra orașelor mai mari.

 
  
 

(„Catch the eye” eljárás vége)

 
  
MPphoto
 

  Corina Crețu, Member of the Commission. – Madam President, first and foremost I would like to commend our dear colleague, rapporteur Jouland, and the Committee on Regional Development on this excellent report, and I would like very much to thank all of you. You have underlined the importance of this policy for improving the lives of millions of people in the European Union.

This report captures the very essence of what cohesion policy has helped to achieve so far and what is yet to be achieved. In this regard, your analysis on the 7th cohesion report is to the point. I also welcome the very concrete recommendations on the way forward after 2020. They are in line with many of our own beliefs. In particular, you state very assertively that the coverage of all EU regions is a red line for the European Parliament, and you know very well that I could not agree more with you, and I praise this ambitious approach – ambitious yet realistic.

As evidenced in the 7th cohesion report, regional disparities remain important, and the needs are clearly not limited to the poorest regions, as you clearly said. Indeed, pockets of poverty are observed in all kinds of regions, notably in urban areas, where the average living standard is very high. But at the same time we have very poor pockets – very poor communities. Moreover, several middle-income regions still lack capacity to fully benefit from the EU integration process. They have failed to move to higher-value-added activities. Europe has probably never needed solidarity and equality more than today. Phenomena such as globalisation, climate change, terrorism and social exclusion are exerting polarising forces inside our European Union. The temptation of isolation is growing, and our European project is at risk. We have to be honest and recognise this.

The need to continue cementing our Union is very important, and clearly the best answer post-2020 is a strong cohesion policy for our regions, and in the meantime the Commission is preparing the ground, notably by strengthening smart specialisation strategies. I believe this innovative and cooperative approach to policy-making is the best way to help regions find their competitive niche and become resilient. It is very important.

I am so glad to see that you also call for an intensification of smart specialisation strategies. In this context, your report mentions the pilot actions we have launched to help regions in industrial transition build their strategies for their regional transformation. This should be ready by the end of 2018, and I remain at your disposal to update you on the progress we have made as soon as we get the first results.

I would like to conclude by talking about the implementation of cohesion policy, which is very important. We share the view that radical simplification and faster delivery of results are needed. The options we are working on are largely in line with those proposed in your report, such as taking account of the different administrative capacities across Member States; a single set of rules; stronger synergies with other EU instruments; and a revised allocation system to better reflect the variety of challenges faced by EU territories.

We all know that the proposal for the next Multiannual Financial Framework is just around the corner. My only concern is that cohesion policy remains the main investment policy for the European Union, that it carries on supporting growth and improving the conditions of investment. Knowing our common aspirations, I am sure that we will make our way through the negotiations with good cooperation and constructiveness.

 
  
MPphoto
 

  Elnök. – A közös vitát lezárom.

A szavazásra holnap, kedden kerül sor.

Írásbeli nyilatkozatok (162. cikk)

 
  
MPphoto
 
 

  Krzysztof Hetman (PPE), na piśmie. – Siódme sprawozdanie w sprawie spójności przyniosło nam wiele dobrych dowodów na to, że polityka spójności korzystnie wpływa na wszystkie regiony europejskie, zarówno te słabiej, jak i te lepiej rozwinięte. Z drugiej jednak strony wskazało na wiele utrzymujących się problemów, których rozwiązanie wciąż przed nami.

Uważam, że przejrzysta, dobrze ukierunkowana i dostępna polityka spójności powinna stanowić trzon unijnych inwestycji. Jest ona narzędziem, które najlepiej radzi sobie z wyzwaniami w zakresie inwestycji infrastrukturalnych, środowiskowych, inwestycji w kapitał ludzki, przedsiębiorczość czy reformy administracji publicznej. Aby mogła dalej spełniać swoją rolę po 2020 roku, musi mieć jednak silną pozycję w unijnym budżecie. Jej utrzymanie na co najmniej takim samym poziomie finansowym jak w latach 2014–2020 jest więc niezbędne. Niezwykle ważne jest także znaczne uproszczenie tej polityki – tak, aby potencjalni beneficjenci mieli łatwy dostęp do finansowania.

 
  
MPphoto
 
 

  Danuta Jazłowiecka (PPE), na piśmie. – Chyba wszyscy się zgodzą, że polityka spójności odegrała ważną rolę w pokonywaniu kryzysu gospodarczego. Zaprezentowane przez KE sprawozdanie ws. spójności pokazuje jednak, że w omawianej polityce są pewne słabości, które musimy wyeliminować. W 2015 prawie ¼ Europejczyków została uznana za zagrożoną ubóstwem lub wykluczeniem społecznym. Mając na uwadze dane dotyczące stopy bezrobocia młodzieży oraz osób pracujących żyjących w ubóstwie, należy zauważyć, że perspektywy szybkiej poprawy są niewielkie.

Unia jest tak silna, jak silne są jej najsłabsze ogniwa. Wyznacznikiem dobrostanu Unii nie będą więc średnie wzrosty PKB, a realne rezultaty w walce z ubóstwem. Walka ta musi się oprzeć na długofalowych inwestycjach, a nie doraźnych dotacjach, a taka jest właśnie polityka spójności Unii. Nie wyobrażam więc sobie możliwości obcięcia środków na politykę spójności.

Obserwujemy też nowe zjawisko pogłębiania się różnic wewnątrz regionów, a w regionach względnie zamożnych – enklaw ubóstwa. Niektóre terytoria znalazły się „w pułapce średniego dochodu”. Należy więc dopracować wskaźniki uwzględniane do celów przydzielania środków – obok poziomu PKB na mieszkańca. Muszą być one elastyczne, z naciskiem na ogólną stopę bezrobocia oraz wskaźnik bezrobocia osób młodych. Istotnym zagrożeniem dla integralności polityki spójności są plany włączenia EFS do projektowanego funduszu inwestycji społecznych. EFS posiada niezaprzeczalny wymiar terytorialny i dlatego powinien pozostać integralną częścią polityki spójności.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogdan Brunon Wenta (PPE), na piśmie. – Chciałbym pogratulować Marcowi Joulaudowi jego sprawozdania. Bardzo się cieszę, że sprawozdanie podkreśla potencjał dalszych inwestycji w dziedzinie kultury, edukacji, dziedzictwa kulturowego, młodzieży i sportu w zakresie tworzenia miejsc pracy, zapewnienia wzrostu gospodarczego oraz poprawy spójności społecznej. Ma to szczególne znaczenie w odniesieniu do regionów słabiej rozwiniętych oraz obszarów wiejskich.

Uważam również, ze kluczowe jest popieranie i wzmocnienie strategii rozwoju branż sektora kultury i sektora kreatywnego, które są ściśle powiązane z innowacjami i kreatywnością. Mam nadzieję, że w przyszłości Komisja Europejska w większym stopniu uwzględni rolę kultury, edukacji, młodzieży i sportu we wzmacnianiu spójności w Unii i dokona szczegółowej analizy wpływu określonych projektów w tych obszarach. Pozwoli to na lepsze wykorzystanie potencjalnych synergii między europejskimi funduszami strukturalnymi i inwestycyjnymi.

 

28. Jednominutové projevy k důležitým politickým otázkám
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Elnök. – A következő napirendi pont a fontos politikai kérdésekkel kapcsolatos egyperces felszólalások (az eljárási szabályzat 163. cikke)

 
  
MPphoto
 

  Cristian Dan Preda (PPE). – Doamnă președintă, despre România vorbesc, pentru că, la București, ministrul Educației a tăiat bugetele universităților care nu au aplaudat numirea sa în funcție. Servitutea politică este recompensată cu bani. Din păcate, Universitatea din București pierde sute de locuri fiindcă a îndrăznit să critice atitudinea superficială a ministrului în privința plagiatului. Într-un fel, nu este de mirare: Guvernul este condus de o persoană a cărei alfabetizare a eșuat. Nu este singura: un ministru, Daea, a devenit popular spunând săptămânal enormități. Ocupat cu așa ceva, nu a găsit timp, în 2017, să vină nici măcar o dată la reuniunile Consiliului Agricultură. Iarăși, nu este o excepție: în majoritatea lor, miniștrii PSD-ALDE au chiulit de la lucrările Consiliului Uniunii Europene. Anul viitor, când România își asumă președinția acestei instituții, ei vor veni nepregătiți, ca picați din Lună. Cetățenii ies din nou în stradă pentru o Românie europeană. Două organizații civice care au organizat protestele recent au invitat membrii LIBE să vină la București pe 12 mai. Veniți cu toții să vedeți ce fac socialiștii și liberalii din țara mea!

 
  
MPphoto
 

  Wajid Khan (S&D). – Madam President, today the Court ruled that 23-month-old Alfie Evans should not be allowed further treatment for his condition. I pay tribute to the NHS staff who have worked tirelessly for him and who care for little boys and girls like Alfie every day, but Tom and Kay are being denied the right to keep their child alive with the help of doctors in Italy who stand ready to help.

What they want is what every parent would want for their child. They want Alfie to be given every chance to prolong his short life. They don’t want his life to be a matter of legal dispute; they want to care for him in the best way they know how. It is not clear to me why his parents are being denied the right to decide the most dignified outcome for their own child. I hope a solution can be found with Alfie’s best interests at heart; one that respects the love that parents have for him as well as the dignity and sanctity of his life.

As an MEP there is frustratingly little that I can do for them, but as a parent, I stand in solidarity with Tom and Kay at this difficult time. Like millions of others, I am also praying for the beautiful, strong and courageous Alfie.

 
  
MPphoto
 

  Ryszard Czarnecki (ECR). – Pani Przewodnicząca! 8 lat temu w tragicznej katastrofie pod Smoleńskiem na terenie Rosji zginął polski prezydent wraz z 85 członkami polskich elit. Leciał do Rosji, aby upamiętnić wówczas 70. rocznicę mordu na około 15 tysiącach polskich oficerów i policjantów zamordowanych przez Rosję sowiecką w roku 1940. Do dzisiaj ta katastrofa lotnicza nie została wyjaśniona. Rosjanie nie oddali Polsce ani wraku samolotu Tu-154, ani czarnych skrzynek. Myślę, że międzynarodowa opinia publiczna powinna naciskać na Rosję, aby wreszcie rozliczyła się z tą sprawą.

 
  
MPphoto
 

  Yana Toom (ALDE). – Madam President, today the amendments to the Education Act in Latvia come into force. By 2021, bilingual secondary education will be abolished. For Russian speakers – 37% of the population – everything will be in Latvian. At the same time, the Education Act preserves the possibility of teaching in the official languages of the European Union. Similar changes in Ukraine in educational law were criticised by the Venice Commission as discrimination against Russian speakers. This is also contrary to European values.

The Latvian reform is ill—founded. Graduates of Russian schools have no problems with the Latvian language. Sixty percent of their studies in secondary school is in Latvian. Behind this controversial reform is the Latvian Unity Party: this is a shameless election campaign. We cannot tolerate the struggle with the linguistic diversity of the Union. This reform is also a security risk for Europe: it leads to marginalisation of the Russian minority and provides opportunities for foreign manipulation.

 
  
MPphoto
 

  Jordi Solé, (Verts/ALE). – Señora presidenta, ayer centenares de miles de personas nos manifestamos otra vez en Barcelona de forma pacífica, como siempre lo hacemos, para pedir la libertad de los presos políticos y la vuelta a casa de los exiliados.

Hoy, Jordi Sànchez y Jordi Cuixart, dos de los rehenes políticos, cumplen seis meses en cárcel preventiva; pero el Estado español y quienes alimentan esta espiral de represión y esta deriva antidemocrática no se saldrán con la suya, porque no podrán contra tantas toneladas de dignidad de todo un pueblo; porque la ficción que se han inventado para justificar la represión que si violencia, que si golpe de Estado, que si rebelión se caerá como un castillo de cartas, y porque cada vez son más las opiniones en Europa que dicen que no se puede permitir el acoso a los derechos fundamentales, civiles y políticos. Y esta Europa siempre será nuestra Europa.

 
  
MPphoto
 

  Kateřina Konečná (GUE/NGL). – Paní předsedající, jsem přesvědčena, že jsou témata, o kterých bychom se ve 21. století již nemuseli bavit. Přesto však letos opět došlo ke každoročnímu pochodu na oslavu lotyšských veteránů, kteří za druhé světové války bojovali po boku německých nacistů. Veteráni SS si mohli opět nerušeně připomenout svoje zločiny proti lidskosti, a to v oblasti, která zažila hrůzy holocaustu z první ruky. Považuji za zrůdné, že k těmto pochodům stále dochází, a chci poděkovat všem, kteří proti nim protestují. Nacisté patří do stok nebo do vězení, a nikoliv do ulic, kde mohou prezentovat svoji zvrácenou verzi dějin. Pokud chce EU hrát roli morální autority, musí se proti těmto pochodům silně a nekompromisně postavit a zarazit je. Dlužíme to sami sobě a těm, co nacistické obludnosti zažívali na vlastní kůži. Vyzývám k tomu tedy i Evropskou komisi a Evropskou radu.

 
  
MPphoto
 

  Martin Sonneborn (NI). – Frau Präsidentin, liebe Kollegen! Aus Gründen möchte ich einmal darauf hinweisen, dass es verboten ist, Marschflugkörper in fremde Länder zu schießen. Und unserem alten Kollegen Lambsdorff, der sich echauffiert, weil Deutschland seine Teilnahme an diesem Unsinn abgesagt hat, möchte ich entgegnen: Lieber Graf, wenn Sie unbedingt in den Krieg ziehen wollen – niemand hindert Sie. Fallschirmspringen hat ja eine gewisse Tradition in der FDP. Zwinkersmiley. Die Bundeswehr allerdings können wir nicht mitschicken. Die ist kaputt. Die könnte höchstens defektes Militärgerät auf Assads Palast abwerfen. So ein Leopard 2 aus 8 000 Metern Höhe knallt da ganz schön rein. Ähnlich übrigens wie die deutschen NATO-Panzer in Afrin, wo der Irre vom Bosporus derzeit einen brutalen Angriffskrieg führt.

Ein Wort noch an Präsident Macron: Sie halten große Reden an der Sorbonne. Sie haben die französische Elitelaufbahn absolviert. Sie sollten wissen, dass das maßgebliche Erbe Ihrer Kultur die Aufklärung ist: Zuerst wird aufgeklärt, dann geschossen – nicht umgekehrt. Wie wollen Sie sich vor Voltaire und Diderot rechtfertigen? Fragen Sie doch mal Ihre Frau, die könnte mit beiden noch persönlich bekannt gewesen sein.

 
  
MPphoto
 

  Ivana Maletić (PPE). – Poštovana predsjedavajuća, prekogranična zagađenja veliki su problem na koji moraju moći utjecati europske institucije. Nedopustivo je da stanovnici Slavonskog Broda već deset godina trpe posljedice zagađivanja zraka iz rafinerije u susjednoj državi u Bosanskom Brodu.

Na razini Europske unije razvili smo financijske instrumente čije korištenje ovisi o volji država i poduzetnika da prijave projekte. Međutim, kada je u pitanju prekogranično ugrožavanje zdravlja ljudi onda odluka ne bi smjela biti samo na državi i poduzetniku.

Institucije Europske unije moraju imati veću ulogu utjecanja na rješavanje prekograničnog izvora zagađenja. Tako, dostupna EU sredstva u Bosni i Hercegovini Europska komisija mora moći usmjeriti na rješavanje modernizacije bosanskobrodske rafinerije. Stanovnici Slavonskog Broda imaju pravo na čisti zrak i mi smo dužni kroz EU projekt osigurati najviše standarde ekološke proizvodnje u Bosanskom Brodu, uz garanciju da će se onečišćenje prekinuti, te pozivam Europsku komisiju da se uključi u rješavanje ovog pitanja.

 
  
MPphoto
 

  Maria Gabriela Zoană (S&D). – Doamnă președintă, dragi colegi, suntem martorii unor vremuri efervescente, în care subiectul combaterii terorismului trebuie să devină politică prioritară, națională și europeană și nu mă refer doar la tot ceea ce înseamnă politică de stat, ci aș vrea să pun accentul și asupra responsabilității domeniului privat. Atât instituțiile statului, cât și marile companii ar trebui să lucreze împreună în detectarea și combaterea discursurilor care au la bază discriminare, ură și care aduc atingere drepturilor, libertăților și demnității umane. Subliniez importanța Codului de conduită al Uniunii Europene împotriva discursurilor bazate pe ură și invit, totodată, companiile naționale și internaționale să îl adopte. Este imperios necesară o politică unitară, comună, de monitorizare și prevenție între organismele naționale și internaționale și companii.

Chiar și rețelele de socializare au înțeles importanța subiectului și și-au manifestat disponibilitatea de a adera la Codul de conduită al Uniunii Europene împotriva discursurilor care instigă la ură. Este necesar ca legislațiile naționale să fie aduse în acord cu cerințele prezentului în materia prevenirii și combaterii terorismului.

 
  
MPphoto
 

  Ангел Джамбазки (ECR). – Г-жо Председател, уважаеми колеги, няколко пъти в тази зала сме говорили за това, че в Европейския съюз и Парламента има двойни стандарти. Тези двойни стандарти създават различен начин на живот, различен стандарт в двете части на Съюза – източната и западната.

Конкретен пример за това е отношението на част от колегите в Европейския парламент към развитието на туризма в България, например. България има нужда, заради мястото, на което се намира, и природните дадености, от развитие на инфраструктурата в туризма. Редица колеги в тази зала активно пречат на развитието на зимния туризъм, да речем в България в една от знаковите планини – Пирин. Става дума, разбира се, и за Родопите, и за Витоша, но най-вече за планината Пирин. Там се пречи на строежа на нови съоръжения.

Когато попитах колегите в залата „Колко съоръжения са построени за миналата година в Германия“ – защото тази колега е германка – „и в миналите няколко години назад?“, тя не можа да отговори. Става дума за петдесет съоръжения вместо едно. Това, уважаеми колеги, е лицемерие и двоен стандарт. И то обрича източните държави на нисък стандарт на живот и на миграция, което няма как да бъде допуснато.

 
  
MPphoto
 

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE). – Señora presidenta. El Senado español rechazó el pasado 9 de abril una propuesta para que un congreso internacional revise la dimensión histórica del bombardeo de Gernika. La Legión Cóndor utilizó esta acción bélica contra población civil indefensa ‒un crimen de lesa humanidad‒ para ensayar las que cometería posteriormente en el resto de Europa durante la Segunda Guerra Mundial. Esta negativa es una consecuencia de la política española sobre memoria histórica, reiteradamente condenada por las principales instituciones internacionales.

Las lagunas de formación en derechos fundamentales, que las Naciones Unidas denuncian en el poder judicial español, o la resistencia para asumir la propia diversidad, forman parte de esta herida sin curar. Hoy, ahora, 100 000 familias siguen buscando a sus familiares en cunetas y fosas comunes. La misma judicatura que les niega verdad, justicia y reparación se inventa acusaciones de rebelión para inhabilitar la mayoría absoluta recién elegida por la ciudadanía en Cataluña. La misma judicatura ha sido reiteradamente condenada por no investigar delitos de tortura. Un escándalo en cualquier otro Estado miembro.

 
  
MPphoto
 

  Ana Miranda (Verts/ALE). – Madame la Présidente, je voudrais, pour commencer, avoir une pensée pour les familles des Sahraouis morts dans l’accident d’avion près d’Alger.

Nous exigeons la libération immédiate et inconditionnelle de tous les prisonniers politiques sahraouis et dénonçons les conditions inhumaines de leur incarcération. Les prisonniers de Gdeim Izik, condamnés à des peines très brutales allant de vingt ans d’emprisonnement à la réclusion à perpétuité, ont été dispersés brutalement, mi-septembre 2017, vers sept prisons différentes à travers le territoire marocain, pour la plupart à plus de 1 000 kilomètres de leur famille.

Les conditions de détention dans les prisons au Maroc ont poussé les prisonniers sahraouis à faire la grève de la faim pendant 33 jours: une mort lente pour avoir revendiqué les droits du peuple sahraoui à l’autodétermination.

Avec de nombreux députés du Parlement européen issus de six groupes politiques différents, nous avons cosigné une question parlementaire adressée à Mme Mogherini pour lui faire part de notre préoccupation et de notre inquiétude quant à la situation des prisonniers politiques. Le Maroc ne respecte pas le droit international. L’Union européenne doit jouer le rôle de médiatrice et faire pression sur le Maroc au sujet de son action et des conditions de détention dans les prisons marocaines. Par contre, le Conseil signe aujourd’hui un accord de pêche...

J’envoie un message de solidarité des peuples d’Europe à l’intention du peuple sahraoui ainsi que de tous les prisonniers politiques. Viva el Sáhara libre!

 
  
MPphoto
 

  João Ferreira (GUE/NGL). – Senhora Presidente, o bombardeamento da Síria pelos Estados Unidos, Reino Unido e França com o apoio da NATO, da União Europeia e de Israel representa um inaceitável ato de agressão, em flagrante violação da Carta das Nações Unidas e do direito internacional.

Sob o pretexto de uma alegada, e não comprovada, utilização de armas químicas em Douma, cuja responsabilidade a Síria rejeita, o bombardeamento foi feito horas antes da prevista chegada ao país dos peritos internacionais que iam investigar essas alegações. Os autores do bombardeamento têm um histórico conhecido de mentiras e de invenções de pretexto para levar a cabo agressões, como as que tiveram lugar no Iraque e na Líbia.

Nos últimos oito anos treinaram, armaram e financiaram grupos terroristas para uma guerra por procuração. Perante as derrotas infligidas a estes grupos deram um novo e grave passo na operação de agressão e destruição da Síria.

Afirmamos aqui toda a nossa solidariedade com a Síria e o seu povo na resistência e luta em defesa da sua soberania, independência e integridade territorial, em defesa do direito a decidir livre de quaisquer ingerências, o seu destino.

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE). – Madam President, I think it is only recently that the public at large has become aware of the extent of pollution by plastics, both on land and at sea, and are now expecting solutions from us politicians. Thankfully, we are about to do so and I am honoured to be rapporteur for the EPP in the Committee on Fisheries (PECH) in this regard.

Some of the statistics are truly shocking. For instance, the EU sends about half of its collected plastics waste abroad, which is a disgrace. Up to 13 million tonnes of plastic waste ends up in the world’s oceans every year. The damage to marine environments is estimated to be at least EUR 8 billion per year.

We are totally dependent on plastics. If you go into a shop, the chances are that you will be given your goods in a plastic bag. Our normal toiletries all come in plastic. Children’s toys, insulation, medical devices: plastics. So we need to do something about it. We particularly need to put an end to the once-only use of plastics. They need to be recyclable, they need to be reusable and, above all, we must ensure that we eliminate plastic pollution by 2030. I look forward to playing my part in that.

 
  
MPphoto
 

  John Howarth (S&D). – Madam President, media freedom is essential to democracy, but since 2009 the Iranian authorities have systematically targeted BBC Persian Service journalists based in London and their families in Iran. Many of these journalists are European Union citizens.

In 2017, the Iranian authorities commenced a criminal investigation, alleging that the work of these journalists is an offence against Iran’s national security. This was accompanied by an asset-freezing injunction, preventing over 100 current and former journalists from buying or selling property inside Iran. Arrests and detention of family members in Iran and ongoing surveillance and harassment – including threats to the children of journalists in London – continue, as does the spread of fake news designed to discredit female journalists especially.

I am urging High Representative Mogherini to raise this matter urgently with the Iranian authorities, because we must stand against these attempts to silence journalists in Europe.

 
  
MPphoto
 

  Marek Jurek (ECR). – Madame la Présidente, chers collègues, des milliers de personnes ont participé hier à une marche pour le caractère sacré de la vie à Varsovie, à Szczecin et dans d’autres villes de Pologne. Ce n’était organisé ni par le gouvernement ni par aucune autre force politique. C’était tout simplement l’expression des convictions morales de la société polonaise. Ce serait bien que tout le monde s’en rende compte, surtout ceux qui, au sein de cette chambre, attaquent la société polonaise pour les actions en faveur des droits à la vie des plus faibles.

 
  
MPphoto
 

  Jasenko Selimovic (ALDE). – Poštovana predsjedavajuća, izvještaj Europske komisije o napretku zemalja Zapadnog Balkana je prilika da pošaljemo jasne poruke i nastavimo rad na integraciji ove regije, mada dosadašnja financijska i politička pomoć nije bila dovoljna. IPA novci od 42 eura po glavi stanovnika u Bosni i Hercegovini godišnje su manji nego naši što imamo ovdje za kavu u ovom Parlamentu.

Sve ove zemlje imaju volju da budu i postanu članice Europske unije, ali tu volju ne treba uzeti za gotovo. Europa treba ove zemlje i ove zemlje trebaju Europu. Ove zemlje još uvijek pokazuju da smo mi jedan poželjan klub, a Zapadni Balkan treba Europi da ojača sigurnost, proširi svoje tržište i stvori trajni mir u jednoj burnoj regiji. Zato te zemlje ne treba rangirati u A, B, C grupe nego ih držati u jednom paketu gdje su one međusobno jako povezane. Svaku našu grešku će iskoristiti druge zemlje. Ako mi ne učinimo što treba, Rusija, Turska, Saudijska Arabija će svaku grešku iskoristiti i nas za to kazniti.

 
  
MPphoto
 

  Miroslavs Mitrofanovs (Verts/ALE). – Madam President, I would like to call on the Members of the European Parliament and the leadership of their countries to change their priorities. At the present moment, there is no more important global issue than the preservation of peace. Mankind is balancing on the edge of war. In recent months, we have seen the excessive reaction of Western countries to the poisoning of the former Russian spy in the United Kingdom. This was followed by the excessive military reply to the obscure case of the use of chemical weapons in Syria.

I am an ethnic Russian and a Latvian citizen. I am not going to judge whether either Russia or the West is guilty in the recent aggravation. In my opinion, it is not a fruitful approach to look at who is guilty when the situation is developing in a fast and dangerous manner. But I may – and I have to – speak on behalf of my people, my voters: the residents of Latvia. We live on the frontline between the West and Russia – our people will suffer first and most dramatically if a war begins. We strongly ask the governments of the EU countries, the USA and Russia to stop moving towards war. We ask the European Parliament to play a more active role in the de—escalation of the conflict between the West and Russia. Let us give the globe a chance.

 
  
MPphoto
 

  João Pimenta Lopes (GUE/NGL). – Senhora Presidente, os tripulantes da Ryanair em Portugal promoveram uma greve no início de abril exigindo o cumprimento da legislação laboral portuguesa e contestando a deterioração das condições de trabalho, denunciando processos disciplinares abusivos, condicionamento psicológico, ameaças de transferência de base e o desrespeito pelas leis da parentalidade.

A corajosa ação de luta, que daqui solidariamente saudamos, teve uma vergonhosa resposta da multinacional com ameaças de redução da operação e, mais grave, em flagrante violação da legislação nacional, medidas para substituir as tripulações em greve, deslocalizando tripulantes de bases em outros países com ameaças de processos disciplinares, congelação da carreira e despedimentos a quem recusasse essa demanda.

Ameaças, chantagens e perseguições que prosseguiram finda a greve, numa afirmação de impunidade daquela multinacional que opera nos pressupostos do Mercado Único e céu único europeu, com o beneplácito e a cumplicidade da Comissão Europeia, que perante tão graves factos não se pronunciou.

Evidências cabais das consequências da liberalização e da imperativa necessidade de defender a gestão pública do sector da aviação.

 
  
MPphoto
 

  Andrea Bocskor (PPE). – Elnök Asszony! Kárpátaljai magyar képviselőként nagy örömömre szolgál, hogy az április 8-i magyarországi választáson a FIDESZ–KDNP nyert, így továbbra is a magyar nemzeti érdekek mentén politizáló kormánya lesz Magyarországnak. Olyan kormánya, amely a magyar identitás, nyelv és kultúra megőrzésére törekszik Magyarországon, és a külhoni magyar területeken is.

2014 óta, a mintegy 150 ezres ukrajnai magyar közösséget több mint 180-szor érték magyarellenes atrocitások. Létezését hol törvényi jogszűkítésekkel próbálta ellehetetleníteni a hatalom – lásd az új oktatási törvény nyelvi rendelkezéseit, vagy a kisebbségeknek kedvező nyelvtörvény eltörlését –, hol a médiában uszítottak ellenük. Máskor félkatonai szervezetek masíroztak büntetlenül magyarellenes szlogeneket skandálva, és megfélemlítve a lakosságot, vagy pedig felrobbantották a magyar érdekvédelmi szervezetek székházát.

A kárpátaljai magyar közösséget ért sérelmek ellen egyedül Magyarország emelte fel a hangját, és nyújtott politikai segítséget. Míg a máskor oly aktív jogvédő szervezetek és az Európai Unió hallgattak, vagy üres frázisokkal léptek túl a jogsértéseken. A kárpátaljai magyarság számára tehát létkérdés volt, hogy Magyarországnak olyan kormánya maradjon, amelyik kiáll és megvédi e maroknyi magyar közösséget.

 
  
MPphoto
 

  Jonás Fernández (S&D). – Señora presidenta, el equipo Hostelcur Gijón, conocido antes como «Club Patín Gijón Solimar», es un club de hockey sobre patines modesto, de barrio —concretamente del barrio de La Calzada en Gijón—; pero su equipo deportivo, su directiva, sus jugadores y jugadoras y toda su afición son universales.

Recientemente el equipo senior femenino lograba su quinta Copa de Europa ¡cinco Copas de Europa! y, sin embargo, me pregunto por qué los deportes de disciplinas minoritarias, y aún más las femeninas, siguen soportando una doble penalización ante la opinión pública.

Por ello, pido a la Comisión Europea que mejoren los programas dentro del Erasmus+ para incentivar el deporte, siempre con una mirada de género.

¡Enhorabuena, Hostelcur, enhorabuena!

 
  
MPphoto
 

  Lynn Boylan (GUE/NGL). – Madam President, recently the deeply concerning news broke that there has been a data breach at the largest news organisation in Ireland: Independent News and Media. Potentially hundreds of thousands of emails may have been compromised, and to date we know that 19 individuals were singled out for a data interrogation. Included on that list were investigative journalists and lawyers who worked on one of the biggest tribunals in the history of the state. The protection of privacy for journalists is not just fundamental to how they do their work, but it is also critical to their safety, and the safety of their sources.

The recently retired chairman of that media company, Leslie Buckley, ordered that interrogation. Why would the Chair of a media company order such a data interrogation, why were those specific individuals singled out and why was the tab for that interrogation picked up by a company which is based in Wales? I would hazard a guess that if you draw a line between all these questions, you will find one single common denominator: Denis O’Brien.

 
  
MPphoto
 

  Michaela Šojdrová (PPE). – Paní předsedající, minulý týden Komise představila novou politiku pro spotřebitele a v rámci ní předložila i legislativní úpravu, která jako klamavou a nezákonnou praktiku označuje prodej potravin ve stejném obalu a se stejnou značkou, ale s jiným složením. Velmi tuto iniciativu vítám, protože od začátku svého mandátu se zasazuji o to, aby Komise přišla s řešením problematiky dvojí kvality potravin v Evropské unii. A jsem tedy ráda, že právě česká komisařka Jourová tuto novou legislativu předložila. V rámci Rady ministrů opakovaně předkládal návrh na řešení český ministr zemědělství Marian Jurečka. A chci také zdůraznit, že to byli další čeští kolegové, zejména Olga Sehnalová, která se o řešení této problematiky dlouhodobě zasahuje. Svou práci samozřejmě odvedli i ministři a poslanci z dalších členských zemí a my budeme potřebovat, abychom spojili své síly a abychom v rámci legislativního procesu dotáhli tuto legislativu do úspěšného konce ve prospěch spotřebitelů na vnitřním trhu.

 
  
MPphoto
 

  Julie Ward (S&D). – Madam President, as a representative of a large Kashmiri diaspora in the north-west of England and as a human rights campaigner, I have always stood in solidarity with the people in Indian-occupied Kashmir who are fighting against military occupation. Sadly, the situation for civilians in Indian Occupied Kashmir (IOK) is worsening. Last week, four civilians and an Indian soldier were killed in a gun battle. These terrible deaths provoked further violence between protesters who had gathered. This incident occurred in a context of growing human rights violations, particularly against women. Recently, the abhorrent practice of braid chopping has been used against women. These terrible attacks deny women of their dignity and are extremely worrying. The Indian State enjoys complete impunity for these human rights violations and this is unacceptable. I am saddened to see, for instance, that India sits unperturbed at the Commonwealth Summit this week, whilst my Kashmiri women friends demonstrate outside on the streets of London. I therefore call on the High Representative to strongly condemn the use of force against civilians, and to use all diplomatic means in her power to deescalate the situation.

 
  
MPphoto
 

  Jiří Pospíšil (PPE). – Paní předsedající, já mám takovou poznámku k velmi důležité směrnici, kterou v těchto dnech projednáváme, ke směrnici o boji proti praní špinavých peněz. Boj proti organizovanému zločinu je mimořádně důležitý, je to velmi důležité téma. Na druhou stranu je třeba vždy přemýšlet o tom, jak ta právní úprava konkrétně vypadá. A já tady vystupuji z toho důvodu, že se v poslední době na mě v České republice obracejí čeští starožitníci, lidé, drobní živnostníci, kteří poctivě dělají svoji živnost a bojí se toho, že pokud bude přijata směrnice v podobě, jak je zde debatována, tak nebude postihovat praní špinavých peněz, ale bude šikanovat malé obchodníky, drobné podnikatele a bude výrazně komplikovat jejich práci. A my bychom měli takovéto hlasy brát velmi vážně, jsou to občané EU, a přemýšlet, jestli legislativa, kterou přijímáme, která je přijímána v dobré víře, nemůže naopak poškozovat a fungovat tam, kde by fungovat neměla, tzn. poškozovat malé a střední podniky.

 
  
MPphoto
 

  Claudiu Ciprian Tănăsescu (S&D). – Doamnă președintă, dragi colegi, pe 24 martie a fost aniversată Ziua mondială de luptă împotriva tuberculozei. Deși ar trebui să fie un moment festiv, la nivelul Uniunii Europene acest moment este departe de a fi o bucurie. Anul 2017 a fost un an-record în ceea ce privește creșterea cazurilor de tuberculoză, considerată una dintre cele mai agresive boli. În acest context, ar trebui să lăsăm la o parte festivismul și să cerem ferm Direcției Generale pentru sănătate din cadrul Comisiei Europene să urgenteze implementarea recomandărilor Rezoluției Parlamentului European din 5 iulie 2017 privind combaterea eficientă a tuberculozei, a HIV – SIDA și a hepatitei C.

Fără un program generalizat, aplicabil la nivelul tuturor statelor membre, și fără o subvenționare a testelor și a tratamentelor pentru categoriile defavorizate, în câțiva ani, probabil, ne va fi imposibil să mai controlăm răspândirea acestei boli.

 
  
MPphoto
 

  Csaba Sógor (PPE). – Örömmel szeretném tájékoztatni az Európai Parlamentet, hogy egy nagyon fontos európai polgári kezdeményezés, az Európai Unióban élő őshonos nemzeti kisebbségek, mintegy 50 millió uniós polgár ügyében összegyűlt a szükséges számú aláírás, sőt a szükséges minimumnál 25 százalékkal több.

Ennek megfelelően néhány hónap múlva a Bizottság asztalára kerül a Minority Safe Pack, ezt követően pedig minden bizonnyal a Parlament is foglalkozhat a kérdéssel. A kezdeményezés nyilvántartásba vételének egyik feltétele az volt, hogy annak tárgya ne essen a Bizottság jogszabály-kezdeményezési hatáskörén kívül. Így a Bizottságnak a szükséges konzultációkat és vizsgálatokat követően be kell nyújtania majd azokat a javaslatokat, amelyek a megjelölt területen uniós szintű jogszabály elfogadását célozzák. Itt az ideje, hogy az EU foglalkozzon ezzel a kérdéssel, hiszen nyilvánvaló – egy sikeres polgári kezdeményezés is alátámasztja már – hogy ez egy megoldatlan, a polgárokat foglalkoztató probléma, amely csakis európai keretekben kezelhető, és amelyre az Uniótól várnak választ a nemzeti kisebbségek.

 
  
MPphoto
 

  Răzvan Popa (S&D). – Doamnă președintă, recent, Comisia Europeană a prezentat un plan de acțiuni în vederea îmbunătățirii mobilității trupelor și echipamentelor militare pe continentul european. Se vorbește despre un Schengen militar. În condițiile în care România este plasată pe granița de est a Uniunii Europene, este clar că va avea un rol extrem de important când discutăm despre obiectivele de apărare comună. Astfel, mi se pare profund nedreaptă atitudinea unor state membre, așa cum este Olanda, care se opun de ani de zile aderării României la spațiul Schengen, deși toate instituțiile europene recunosc faptul că țara mea îndeplinește criteriile de aderare. Este o atitudine discriminatorie și nedreaptă. România nu poate fi un actor important doar pentru obiectivele de apărare comună. Românii merită să aibă acces deplin și la libera circulație a mărfurilor și persoanelor. Este clar că opoziția unor țări, precum Olanda, are legătură cu propria situație economică și cu problemele de politică internă. Îmi este teamă că nu se înțelege riscul pe care o astfel de atitudine îl aruncă asupra credibilității proiectului european. Viitorul Uniunii Europene nu poate fi decât o mai mare solidaritate între statele membre. Orice altă abordare înseamnă vulnerabilizarea acestui proiect.

 
  
MPphoto
 

  Stanislav Polčák (PPE). – Paní předsedající, já bych se chtěl věnovat ve své minutě budoucnosti kohezních fondů, protože to považuji za mimořádně důležité téma. Evropská komise bude v následujícím měsíci předkládat návrh budoucnosti právě kohezní politiky. Na to čekají státy, regiony, samozřejmě veškeří příjemci této podpory. Já bych byl velmi rád, kdyby kohezní politika disponovala, i přes výzvy, jakými jsou brexit nebo nové výzvy obranného společenství, dostatečnými prostředky právě na pomoc rozvoji chudých regionů, protože zaměřit se na snižování rozdílu mezi regiony, to je myslím, že tou hlavní páteřní silou evropanství, EU. Mělo by zůstat určitě i plnění tematických cílů, ale myslím si, že by bylo dobré, kdyby Komise rovněž vyslyšela i volání z členských států týkající se jejich potřeb. A to, co je naše největší bolest, považuju za důležité zmínit – simplifikace. Simplifikace, zjednodušování, protože od čerpání evropských prostředků mnohdy odrazuje právě přehnaná byrokracie.

 
  
MPphoto
 

  Elnök. – A napirendi pont ezzel lezárul.

 

29. Pořad jednání příštího zasedání: viz zápis
Videozáznamy vystoupení

30. Ukončení zasedání
Videozáznamy vystoupení
 

(Az ülést 23.37-kor rekesztik be.)

 
Poslední aktualizace: 20. července 2018Právní upozornění