Verbatim report of proceedings

Tuesday, 29 May 2018 - Strasbourg

8.4. Posting of workers in the framework of the provision of services (A8-0319/2017 - Elisabeth Morin-Chartier, Agnes Jongerius)

Oral explanations of vote

  Younous Omarjee (GUE/NGL). – Monsieur le Président, on nous avait promis que cette nouvelle réforme de la directive sur les travailleurs détachés réglerait tout. Balivernes, il n’en est rien! Cette directive continuera d’organiser en Europe la mise en concurrence des travailleurs entre eux, les cotisations sociales resteront payées dans le pays d’origine, la question des sous-traitants n’est pas réglée, un détachement pourra durer jusqu’à 18 mois quand la moyenne en France est de quatre mois, les indemnités de logement et de repas dépendront désormais des règles du pays d’origine, et les sociétés boîtes aux lettres ont encore de beaux jours devant elles.

Aujourd’hui, 29 mai, anniversaire du «non» au traité constitutionnel, si le vote des peuples avait été respecté à l’époque, nous n’en serions pas là et l’harmonisation sociale par le haut aurait pu prévaloir sur le dumping social.

  Marie-Pierre Vieu (GUE/NGL). – Monsieur le Président, cette nouvelle directive ne saisit pas l’occasion historique de la lutte antidumping et antifraude. Dans les faits, elle fixe à 18 mois la limite du détachement, alors que la moyenne actuelle en France est de 47 jours. Les transports routiers et les transports en général, secteurs des plus soumis au détachement, sont exclus de cette directive et encore plus fragilisés. Cette directive omet la protection des travailleurs pour ne retenir que la liberté de prestation de services. Elle omet encore la chaîne de sous-traitance. Enfin, jusqu’ici, les indemnités de voyage et de subsistance et les autres dépenses étaient calculées sur la base de la législation du pays d’accueil. Ce sera maintenant sur celle du pays d’origine, ce qui signifie une course au moins-disant social pour les uns et pour les autres.

J’ai voté contre cette directive et je le regrette, malheureusement.

  Michaela Šojdrová (PPE). – Pane předsedající, já jsem hlasovala proti této dohodě z trialogu a domnívám se, že to není dobrá dohoda, protože místo zlepšení pohybu služeb na vnitřním trhu budujeme nové bariéry, novou administrativu a větší byrokracii. Není to dobrá zpráva ani pro zaměstnavatele, kterým se komplikuje poskytování služeb na vnitřním trhu, ale jsem přesvědčena, že to není dobrá zpráva ani pro zaměstnance.

My chceme samozřejmě, aby se zvyšovala konvergence odměn, mezd mezi Východem a Západem, aby se snižovaly rozdíly mezi sociálními standardy mezi Východem a Západem. Ale domnívám se, že je tak třeba činit, aniž bychom využívali protekcionismus a byrokracii, čili měli jsme raději zlepšit vymahatelnost stávajících pravidel a pomoci podnikatelům, aby dokázali konkurovat a zvyšovat svoji konkurenceschopnost, místo administrativních bariér a byrokracie.

  Rory Palmer (S&D). – Mr President, I voted for these measures. When I came to this Parliament, I said that protecting the rights of workers would be one of my top priorities. I also said I would be honest and pragmatic in talking about some of the challenges the European Union faces. These measures adopted today do both of those things. In places and at times recently, because of the undercutting of local wages and the exploitation of posted workers, it has become difficult, if not impossible, to defend freedom of movement to those who have become sceptical and opposed to it. Now, these measures won’t go all the way to remedying that scepticism, but they will take us a long way to fairer labour markets, labour markets which have become too unfair in the eyes of many. The onus is now on Member States to adopt these measures, and today is a test for Theresa May and the Tory Government in Westminster. Brexit cannot be a race to the bottom for workers’ rights. Adopting these measures will be crucial to protecting workers across the European Union and in the UK. I urge the UK Government to do so.

  Jasenko Selimovic (ALDE). – Herr talman! Hela denna idé om att inskränka rörelsefriheten genom att inskränka utstationeringsdirektivet kommer från en övertygelse som socialdemokraterna och vissa partier till och med från höger har: att färre polska rörmokare kommer att göra att extrema partier minskar i Västeuropa. Problemet är att det är fel. Inskränker man möjligheter för polska rörmokare att komma, så kommer de att hitta någon annan att bli arga på. Tiggare, inskränker man tiggare så kommer lastbilschaufförer. Inskränker man lastbilschaufförer så kommer det att bli någon annan. På detta sätt: de som är arga, de kommer bli arga. De kommer alltid att hitta någon att bli arga på. Fortsätter vi så här, kommer vi att få ett både stängt och isolerat Europa som skadar sig självt, och dessa partier till höger kommer inte att minska. Det är sorgligt att vi har kommit hit och jag kan verkligen inte rösta på det här.

  Jiří Pospíšil (PPE). – Pane předsedající, já jsem nepodpořil tuto směrnici o vysílání pracovníků, protože jsem přesvědčen, že to je regulace, která poškozuje principy vnitřního trhu Evropské unie, je podle mého názoru v rozporu s principy volného pohybu služeb.

Problémy výše mezd nelze podle mého názoru odstranit administrativním omezením a administrativní regulací. Jsem přesvědčen, že mzdy mají odpovídat síle jednotlivých ekonomik. Tato regulace, která dnes byla přijata, poškozuje jednotlivé firmy, zatěžuje je administrativou a může se do budoucna stát, že povede naopak ke zvýšení nezaměstnanosti. To znamená, že zasahujeme do liberální ekonomiky, zasahujeme do volného trhu, zasahujeme do principů, na kterých stojí evropská ekonomická integrace, čtyři svobody vnitřního trhu. Myslím si, že to opatření je velmi nešťastné a je to projev lobbingu těch, kteří se bojí konkurenceschopnosti a levnější a efektivnější pracovní síly.

  Adam Szejnfeld (PPE). – Panie Przewodniczący! Wyobraźmy sobie, że my tu siedzący na tej sali wysyłamy do innego państwa swojego pracownika, asystenta z biura. Inne państwo w Europie, inny język, inne prawo pracy, inny cały system prawny. Mało tego, w tym innym państwie o innym systemie prawa i innym języku mamy do czynienia z układami zbiorowymi pracy: krajowymi, regionalnymi i zakładowymi. A teraz jeszcze wyobraźmy sobie, że taki układ zbiorowy pracy w miejscu, gdzie wysyłamy naszego pracownika, ma 700 stron w obcym języku odnoszących się nie tylko do obcego prawa pracy, ale także do obcego całego systemu prawa. Jestem przekonany, że większość z nas tu siedzących zrezygnuje z wysłania na krótko swojego asystenta do tej pracy za granicą. Tak samo poczynią wszystkie czy większość małych i średnich przedsiębiorstw w Unii Europejskiej. Ta dyrektywa zabija gospodarkę Unii Europejskiej i konkurencję na naszym kontynencie.

  Ангел Джамбазки (ECR). – Господин председател, гласувах срещу този документ, защото той всъщност задушава и убива предприемачите в Централна и Източна Европа. Този документ е ярко доказателство за двоен стандарт и за лицемерие. От една страна нашите партньори и съседи от Западна Европа казват „Ние искаме свободен пазар, искаме да работим на вашите пазари, искаме да можем да продаваме на вашите пазари.“, от друга страна обаче казват „Вашите фирми не трябва да идват на нашите пазари, защото ще вземат работата на нашите работници.“ Това днес беше споделено в залата от колеги от Франция.

Няма как да се съгласим с такава идея, след като френски фирми работят на българска територия. Има разлика. Когато казвате „Искаме равно заплащане“, дали в Източна Европа западните фирми плащат заплатите, които плащат в Западна Европа? Не, цялата тази идея е сбъркана. Тя убива свободния пазар, тя убива конкуренцията, тя убива свободната инициатива, тя убива придвижването и разделя Европейския съюз на две. Тази идея е антиевропейска и евроскептична, затова гласувах против нея.

  Jan Zahradil (ECR). – Pane předsedající, tady v tom sále a speciálně v tomto parlamentu slýcháme mnoho o tom, jak bychom se měli více integrovat, že potřebujeme více Evropy, že potřebujeme více jednotného trhu, že potřebujeme více spolupracovat, a přitom tento návrh, tato prozatímní dohoda jde právě proti těmto principům. Protože ruší jednotný trh a jeho principy, vytváří protekcionistické bariéry a je produktem lobbismu některých států, které si prostě nezvykly ani pro patnácti letech, že tady došlo k rozšíření o střední a východní Evropu. Jak je vidět, tak proti této prozatímní dohodě vystupují právě poslanci ze střední a východní Evropy, protože cítí, že to ohrožuje volný pohyb pracovních sil z jejich zemí. Jestliže staré členské země proti nám přijímají tato opatření, tak prosím, ale potom nechť si zvyknou na to, že i my budeme hájit své národní zájmy adekvátním způsobem, třeba v případě kvót na přerozdělování migrantů. Děkuji a samozřejmě jsem pro to hlasovat nemohl.

  Csaba Sógor (PPE). – Mr President, two years ago, when we had our first discussion here on this topic, I already expressed my doubts about whether the revision of this directive was really the solution to fighting abuses and fraud in the area of labour mobility that it was claimed to be. Today, after a great amount of political capital invested in this file from all sides, I am still not convinced.

Labour mobility is a force for good. It allows a timely and effectively response to labour market needs, it stimulates innovation and development and is a vehicle for transferring and upgrading skills. To properly function it needs public support. This is why it is so important to address legitimate concerns and to tackle abuse, but this can also be done without falling into the trap of simplistic slogans, creating red tape, shocking cost competition and jeopardising the single market. We should bear in mind that the administrative burdens we create today will primarily affect SMEs that abide by the rules and leave bogus self—employment, social security fraud and undeclared work unaddressed.

  Dobromir Sośnierz (NI). – Panie Przewodniczący! Ci, którzy coś produkują drogo i nieefektywnie i przegrywają konkurencję, często próbują siłą zmieniać wyniki gry i odwołują się do rządów o pomoc. I mamy wiele przykładów na to, jak taksówkarze robią nagonkę na Ubera, a drogie linie na Ryanair, czy jak kiedyś niszczono maszyny, żeby nie robiły ludziom konkurencji. Zatem jest to nic innego jak po prostu lobbing drogich pracowników z krajów zachodnich wymierzony w tanich pracowników z krajów wschodnich.

Ale z drugiej strony może dobrze, że Państwo, mając w perspektywie nieuchronny rozpad Unii Europejskiej, wybierają drogę na skróty, bo dzięki takim posunięciom polexit czy wyjście innych krajów Europy Wschodniej z Unii Europejskiej wydaje się coraz bliższe. A Wy sobie nabierzcie do Waszych krajów muzułmańskich imigrantów i zobaczymy, jak za parę lat będzie Wam się fajnie mieszkało w islamskim kalifacie.