Zpět na portál Europarl

Choisissez la langue de votre document :

  • bg - български
  • es - español
  • cs - čeština (výběr)
  • da - dansk
  • de - Deutsch
  • et - eesti keel
  • el - ελληνικά
  • en - English
  • fr - français
  • ga - Gaeilge
  • hr - hrvatski
  • it - italiano
  • lv - latviešu valoda
  • lt - lietuvių kalba
  • hu - magyar
  • mt - Malti
  • nl - Nederlands
  • pl - polski
  • pt - português
  • ro - română
  • sk - slovenčina
  • sl - slovenščina
  • fi - suomi
  • sv - svenska
 Seznam 
 Úplné znění 
Rozpravy
Pondělí, 12. listopadu 2018 - Štrasburk Revidované vydání

Energetická účinnost - Správa energetické unie - Podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů (rozprava)
MPphoto
 

  Miroslav Poche, zpravodaj. – Vážená paní předsedající, vážený pane komisaři, když v lednu 2016 Evropská komise představila své návrhy tzv. zimního balíčku, bylo jasné, že právě odstartoval dlouhý maraton velmi náročné práce.

Stáli jsme před výzvou, jak dosáhnout takových znění legislativních návrhů, která by byla přijatelná jak pro Evropský parlament, tak Evropskou radu, tak i Evropskou komisi, ale zároveň umožnila naplnit evropské cíle v energetické oblasti a v oblasti boje proti změnám klimatu. Jsem přesvědčen, že Evropa má nejen svůj dlouhodobý díl odpovědnosti za celosvětové životní prostředí, ale také, na rozdíl od mnoha jiných, má prostředky a potenciál pro to, jak být hlavním strůjcem těchto změn.

Věřím, že není náhodou, že dnešní diskuze nad balíčkem předpisů, týkajících se čisté energie, a vlastně vůbec celé dnešní plenární zasedání, začíná právě směrnicí o energetické účinnosti, protože tím naplňujeme pravidlo „energetická účinnost na prvním místě“ v praxi, a já věřím, že tento trend převezme i většina členských států při tvorbě své energetické politiky.

Na druhou stranu jsme na začátku všichni nesdíleli úplně stejný pohled na to, jak ambiciózní bychom měli v energetické účinnosti být. Často, a bylo to tím, že jsme jinak vykládali výsledky dopadových studií, či používali jiné zdroje matematických modelů nákladů na opatření pro zvýšení energetické účinnosti, jsme se velmi lišili. Ale Evropský parlament vždy patřil mezi lídry, pokud jde o prosazování ambiciózní evropské politiky na ochranu klimatu. Jako volení zástupci obyvatel Evropské unie neseme plnou zodpovědnost za nalezení účinných opatření, která od nás, podle mého názoru, občané očekávají.

Do jednání s Radou jsme na jaře vstupovali s požadavkem závazného třicetiprocentního cíle pro energetickou účinnost na konci roku 2030, zatímco Rada podporovala komisní návrh na úrovni třiceti procent v nezávazném formátu. Vedli jsme velmi dlouhé a technické diskuze nad nákladností zaváděných opatření, jejich návratností a dopadem na hospodářský růst. Vždy jsem byl a zůstávám přesvědčen a podporují mě v tom i výsledky dopadových studií a řady analýz, že i přes počáteční výdaje budou mít tato opatření pro zvyšování energetické účinnosti velmi pozitivní dopad na hospodářský růst, zaměstnanost a na snižování závislosti Evropské unie na dovozu fosilních paliv. Jsem rád, že se nám po velmi náročných vyjednáváních a mnoha kolech trialogů podařilo dosáhnout kompromisu na úrovni 32,5 %. Rád bych toto číslo samozřejmě viděl vyšší, koneckonců jasně jsem v Evropském parlamentu opakovaně podporoval číslo 40 %, ale mějme na paměti, že 32,5 % znamenalo velký ústupek pro Radu.

Velké diskuse probíhaly i o takzvaném článku sedm, kde jsme nakonec dosáhli velmi dobré úrovně 0,8 % konečné spotřeby energie. To je velmi ambiciózní, ambicióznější než původní návrh Evropské komise. Přál bych si zde, já osobně, zařazení dopravy do tohoto článku, což se na konci nepodařilo, ale věřím, že členské státy se v tomto ohledu budou chovat zodpovědně.

Chtěl bych závěrem také zmínit téma energetické chudoby. Jak víte, naše politická skupina je na této půdě dlouhodobě zastáncem myšlenky boje proti energetické chudobě. I díky tomu bylo možné v poslední době pozorovat, že problémy lidí, kteří nemají na zaplacení účtů za teplo či energie, stále více a více rezonuje mezi politiky na všech úrovních. Jsem proto nesmírně rád, a považuji to za velký úspěch, že se nám podařilo výrazně posílit tento aspekt a motivovat členské státy k tomu, aby ve svém plánování úspor upřednostnily investice do bydlení těch nejohroženějších skupin obyvatel.

Návrh směrnice bude předmětem revize v roce 2023, a to ve světle naplňování klimatických dohod a také pokroku v inovacích a  technologiích. Dohodli jsme se, že nezůstáváme uzavřeni vyšším ambicím, a já v tyto vyšší ambice pevně věřím. V klimatické dohodě jsme se zavázali ke snížení emisí skleníkových plynů o minimálně 40 % do roku 2030 a zvyšování energetické účinnosti je ta nejúspornější cesta, která k tomu vede. Domnívám se, že jsme dojednáním legislativy o energetické účinnosti skutečně vytvořili obrovskou příležitost nejenom pro naše životní prostředí, ale také pro evropský průmysl, služby a občany, včetně těch nejchudších skupin, a pro naši konkurenceschopnost na světovém trhu, která je čím dál více ohrožena. Proto bych byl velmi rád, kdyby zítra Evropský parlament tuto dohodu odsouhlasil velkou většinou tak, aby všechny naše závazky, které z této směrnice vyplývají, byly jasně zřetelné.

 
Poslední aktualizace: 8. dubna 2019Právní upozornění