Index 
 Précédent 
 Suivant 
 Texte intégral 
Procédure : 2016/0376(COD)
Cycle de vie en séance
Cycles relatifs aux documents :

Textes déposés :

A8-0391/2017

Débats :

PV 15/01/2018 - 12
CRE 15/01/2018 - 12
PV 12/11/2018 - 14
CRE 12/11/2018 - 14

Votes :

PV 17/01/2018 - 10.5
CRE 17/01/2018 - 10.5
Explications de votes
PV 13/11/2018 - 4.3
Explications de votes

Textes adoptés :

P8_TA(2018)0010
P8_TA(2018)0442

Débats
Lundi 12 novembre 2018 - Strasbourg Edition révisée

14. Efficacité énergétique - Gouvernance de l'union de l'énergie - Promotion de l'utilisation de l'énergie produite à partir de sources renouvelables (débat)
Vidéo des interventions
PV
MPphoto
 

  Die Präsidentin. – Als erster Punkt der Tagesordnung folgt die gemeinsame Aussprache über

– den Bericht von Miroslav Poche im Namen des Ausschusses für Industrie, Forschung und Energie über den Vorschlag für eine Richtlinie des Europäischen Parlaments und des Rates zur Änderung der Richtlinie 2012/27/EU zur Energieeffizienz (COM(2016)0761 – C8-0498/2016 – 2016/0376(COD)) (A8—0391/2017),

– den Bericht von Michèle Rivasi und Jakop Dalunde im Namen des Ausschusses für Umweltfragen, öffentliche Gesundheit und Lebensmittelsicherheit und des Ausschusses für Industrie, Forschung und Energie über den Vorschlag für eine Verordnung des Europäischen Parlaments und des Rates über das Governance-System der Energieunion, zur Änderung der Richtlinie 94/22/EG, der Richtlinie 98/70/EG, der Richtlinie 2009/31/EG, der Verordnung (EG) Nr. 663/2009, der Verordnung (EG) Nr. 715/2009, der Richtlinie 2009/73/EG, der Richtlinie 2009/119/EG des Rates, der Richtlinie 2010/31/EU, der Richtlinie 2012/27/EU, der Richtlinie 2013/30/EU und der Richtlinie (EU) 2015/652 des Rates und zur Aufhebung der Verordnung (EU) Nr. 525/2013 (COM(2016)0759 – C8-0497/2016 – 2016/0375(COD)) (A8-0402/2017) und

– den Bericht von José Blanco López im Namen des Ausschusses für Industrie, Forschung und Energie über den Vorschlag für eine Richtlinie des Europäischen Parlaments und des Rates zur Förderung der Nutzung von Energie aus erneuerbaren Quellen (Neufassung) (COM(2016)0767 – C8-0500/2016 – 2016/0382(COD)) (A8-0392/2017).

 
  
MPphoto
 

  Miroslav Poche, zpravodaj. – Vážená paní předsedající, vážený pane komisaři, když v lednu 2016 Evropská komise představila své návrhy tzv. zimního balíčku, bylo jasné, že právě odstartoval dlouhý maraton velmi náročné práce.

Stáli jsme před výzvou, jak dosáhnout takových znění legislativních návrhů, která by byla přijatelná jak pro Evropský parlament, tak Evropskou radu, tak i Evropskou komisi, ale zároveň umožnila naplnit evropské cíle v energetické oblasti a v oblasti boje proti změnám klimatu. Jsem přesvědčen, že Evropa má nejen svůj dlouhodobý díl odpovědnosti za celosvětové životní prostředí, ale také, na rozdíl od mnoha jiných, má prostředky a potenciál pro to, jak být hlavním strůjcem těchto změn.

Věřím, že není náhodou, že dnešní diskuze nad balíčkem předpisů, týkajících se čisté energie, a vlastně vůbec celé dnešní plenární zasedání, začíná právě směrnicí o energetické účinnosti, protože tím naplňujeme pravidlo „energetická účinnost na prvním místě“ v praxi, a já věřím, že tento trend převezme i většina členských států při tvorbě své energetické politiky.

Na druhou stranu jsme na začátku všichni nesdíleli úplně stejný pohled na to, jak ambiciózní bychom měli v energetické účinnosti být. Často, a bylo to tím, že jsme jinak vykládali výsledky dopadových studií, či používali jiné zdroje matematických modelů nákladů na opatření pro zvýšení energetické účinnosti, jsme se velmi lišili. Ale Evropský parlament vždy patřil mezi lídry, pokud jde o prosazování ambiciózní evropské politiky na ochranu klimatu. Jako volení zástupci obyvatel Evropské unie neseme plnou zodpovědnost za nalezení účinných opatření, která od nás, podle mého názoru, občané očekávají.

Do jednání s Radou jsme na jaře vstupovali s požadavkem závazného třicetiprocentního cíle pro energetickou účinnost na konci roku 2030, zatímco Rada podporovala komisní návrh na úrovni třiceti procent v nezávazném formátu. Vedli jsme velmi dlouhé a technické diskuze nad nákladností zaváděných opatření, jejich návratností a dopadem na hospodářský růst. Vždy jsem byl a zůstávám přesvědčen a podporují mě v tom i výsledky dopadových studií a řady analýz, že i přes počáteční výdaje budou mít tato opatření pro zvyšování energetické účinnosti velmi pozitivní dopad na hospodářský růst, zaměstnanost a na snižování závislosti Evropské unie na dovozu fosilních paliv. Jsem rád, že se nám po velmi náročných vyjednáváních a mnoha kolech trialogů podařilo dosáhnout kompromisu na úrovni 32,5 %. Rád bych toto číslo samozřejmě viděl vyšší, koneckonců jasně jsem v Evropském parlamentu opakovaně podporoval číslo 40 %, ale mějme na paměti, že 32,5 % znamenalo velký ústupek pro Radu.

Velké diskuse probíhaly i o takzvaném článku sedm, kde jsme nakonec dosáhli velmi dobré úrovně 0,8 % konečné spotřeby energie. To je velmi ambiciózní, ambicióznější než původní návrh Evropské komise. Přál bych si zde, já osobně, zařazení dopravy do tohoto článku, což se na konci nepodařilo, ale věřím, že členské státy se v tomto ohledu budou chovat zodpovědně.

Chtěl bych závěrem také zmínit téma energetické chudoby. Jak víte, naše politická skupina je na této půdě dlouhodobě zastáncem myšlenky boje proti energetické chudobě. I díky tomu bylo možné v poslední době pozorovat, že problémy lidí, kteří nemají na zaplacení účtů za teplo či energie, stále více a více rezonuje mezi politiky na všech úrovních. Jsem proto nesmírně rád, a považuji to za velký úspěch, že se nám podařilo výrazně posílit tento aspekt a motivovat členské státy k tomu, aby ve svém plánování úspor upřednostnily investice do bydlení těch nejohroženějších skupin obyvatel.

Návrh směrnice bude předmětem revize v roce 2023, a to ve světle naplňování klimatických dohod a také pokroku v inovacích a  technologiích. Dohodli jsme se, že nezůstáváme uzavřeni vyšším ambicím, a já v tyto vyšší ambice pevně věřím. V klimatické dohodě jsme se zavázali ke snížení emisí skleníkových plynů o minimálně 40 % do roku 2030 a zvyšování energetické účinnosti je ta nejúspornější cesta, která k tomu vede. Domnívám se, že jsme dojednáním legislativy o energetické účinnosti skutečně vytvořili obrovskou příležitost nejenom pro naše životní prostředí, ale také pro evropský průmysl, služby a občany, včetně těch nejchudších skupin, a pro naši konkurenceschopnost na světovém trhu, která je čím dál více ohrožena. Proto bych byl velmi rád, kdyby zítra Evropský parlament tuto dohodu odsouhlasil velkou většinou tak, aby všechny naše závazky, které z této směrnice vyplývají, byly jasně zřetelné.

 
  
MPphoto
 

  Michèle Rivasi, rapporteure. – Madame la Présidente, Monsieur le Commissaire, je pense que le texte que nous allons voter est un texte historique parce qu’il s’agit vraiment d’un projet global, qui renferme plus de huit propositions législatives, dont la proposition de règlement sur la gouvernance de l’union de l’énergie. En outre, il pose les bases d’une compatibilité avec l’accord de Paris et, eu égard au dernier rapport du GIEC (Groupe d’experts intergouvernemental sur l’évolution du climat), il indique que l’on peut arriver à une hausse des températures limitée à 1,5º C.

Ce texte est aussi un accord historique parce que, pour la première fois, il est question d’une stratégie à long terme. On déclinera ensuite les objectifs pour 2030, qui devront être cohérents avec ce que l’on veut obtenir en 2050. Le texte sur la gouvernance indique que les émissions de gaz à effet de serre seront nulles. Cela signifie donc que tous les gaz à effet de serre que nous produirons devront en parallèle être absorbés. Il s’agit vraiment d’un objectif qu’il faut se fixer. On parle souvent de 2050, mais je pense qu’au niveau de l’Union européenne, avec la contribution des pays développés, ce serait bien que ce soit en 2040. Pour cela, il faut donc être cohérent avec les objectifs de l’efficacité énergétique à 32,5 % et ceux des énergies renouvelables à 32 %. C’est vrai que ces objectifs sont supérieurs à ceux que proposaient la Commission et les États. Toutefois, ce ne sera pas suffisant pour atteindre 1,5º C parce que si on suit ces objectifs, on peut être au-delà de 2º C. Autrement dit, le réexamen en 2023 sera très important. Cela fait aussi partie de la gouvernance, puisqu’il y a des objectifs en 2022, en 2025 et en 2027. Ces étapes-là sont donc essentielles pour que nous soyons cohérents avec les accords de Paris.

C’est aussi un texte innovant au niveau de la gouvernance puisqu’il fait en sorte que, dans les États, il y ait de véritables débats et discussions avec les différents partenaires, que ce ne soit pas toujours l’exécutif qui décide, que les différents partenaires participent et que, en même temps, ce soit transparent. Car la Commission a besoin aussi de la société civile des différents États membres pour que les objectifs – puisque ce sont des objectifs européens – puissent être atteints. Je pense donc qu’à la fois la transparence et la plateforme internet permettront d’avoir accès à ces données. Mais il y a un bémol: il faut que nous soyons encore plus ambitieux. Pour les gaz à effet de serre, on a dit 40 %, mais chacun sait que si l’on se donne comme objectifs les énergies renouvelables et l’efficacité, il faut aller jusqu’à 45 %, et si l’objectif est zéro émission de carbone en 2050, il faut aller beaucoup plus loin. Il est même question de 55 % en 2030.

De même – la Commission et les États ont été d’accord –, nous avons inclus la stratégie du méthane, qui ne figurait pas du tout dans les propositions de la Commission. En ce sens, c’est donc un texte innovant.

Mais j’ai une question à poser à la Commission, puisqu’elle devra présenter, le 28 novembre, des scénarios pour la stratégie à long terme. J’aimerais donc demander à M. Cañete où en est la Commission sur cette stratégie à long terme et, surtout, je tiens à lui dire qu’il faut qu’elle propose des scénarios à 1,5º C, tels que le groupe du GIEC le demande pour que, justement, nous soyons – et mon collègue l’a dit tout à l’heure – ambitieux quant au positionnement de l’Union européenne vis-à-vis du reste du monde.

 
  
MPphoto
 

  Jakop Dalunde, föredragande. – Fru talman, kära kolleger, herr kommissionär! Förordningen om styrningen av EU:s energiunion och om klimatåtgärder är en av de mest betydelsefulla förordningar som vi har kunnat leverera i energi- och klimatpolitiken under denna mandatperiod.

För första gången får vi ett enhetligt och samlande verktyg för att skapa ordning och reda i klimatpolitiken. Vi hade aldrig kommit hit utan skickliga kolleger från den gröna gruppen. Jag vill framför allt lyfta fram Michèle Rivasis och Claude Turmes stora arbete med denna lagstiftning, men ej att förringa, också mina kollegor från de andra politiska grupperna som tillsammans med kommissionen och ministerrådet har visat på stor kompromissvilja. Vi tycker ofta olika, inte minst i klimatpolitiken, men på grund av det mycket akuta läget är jag väldigt glad över att vi har kunnat samlas, enas och visa gemensam kompromissvilja. Vi har nämligen inte längre råd att vara passiva. Vi kan inte längre skjuta den djupare gröna omställningen på framtiden. Konsekvenserna av klimatförändringarna blir alltmer uppenbara, och vi ser hur det kommer att bli alltmer dyrt och alltmer smärtsamt om vi inte agerar.

I Sverige var denna sommar den varmaste på mycket länge. Vi hade allvarliga skogsbränder i hela landet, och hade inte varit för den undsättning vi fick från våra europeiska kolleger hade läget varit mycket problematiskt. Nu ser vi också hur det brinner i Kalifornien. Läget är alltmer akut i allt fler länder. De senaste veckorna har vi fått rapporter från IPCC om hur långt vi har kvar för att ligga i linje med våra klimatmål.

Därför är denna förordning så viktig. Det är en färdplan för att vi ska uppnå Parisavtalet. Vi ser hur ett tydligt klimatpolitiskt ramverk för att ta oss hela vägen till Paris nu börjar ta form då vi äntligen fått till ett mål om nollutsläpp. Vi har krav på att alla länder måste ta fram nationella energi- och klimatplaner och att det införs en mekanism för att identifiera när våra åtgärder inte ligger i linje med våra mål, så att vi kan korrigera kursen med ett fast mål mot Paris.

Den här förordningen skapar också långsiktiga spelregler för Europas företag och industrier. Europas företag måste kunna veta vad det är som gäller, vilka strategier, vilken teknik Europas länder kommer att satsa på, så att de vet att de investeringar som de gör i ny och grön teknik kommer att vara lönsamma.

I denna lagstiftning ser vi också hur EU för första gången börjar arbeta med koldioxidbudgetar. Det är ett viktigt och historiskt steg för att vi ska kunna ha en vetenskapligt robust klimatpolitik. Klimatet kommer nämligen inte att räddas av vackra tal utan av vetenskapligt förankrad politik och koldioxidbokföring.

Denna förordning är ett första betydande steg på vägen mot att unionen tar sitt ansvar i klimatfrågan. Med denna färdplan lägger vi nu grunden för ett framtida klimatpolitiskt ramverk som säkerställer att EU gör sin del för att vi ska uppnå Parisavtalets mål.

 
  
MPphoto
 

  José Blanco López, ponente. – Señora presidenta, hoy podemos afirmar que Europa está dando respuestas al desafío del cambio climático.

El acuerdo alcanzado en junio sobre la Directiva relativa al fomento del uso de energía procedente de fuentes renovables es un gran acuerdo. Por múltiples razones:

En primer lugar, porque vamos a duplicar la actual tasa de energías renovables e ir más allá, no me cabe duda, en la revisión del año 2023; porque aumentamos la seguridad jurídica y simplificamos los procedimientos administrativos, que son cruciales para garantizar las inversiones; o porque elevamos la cuota de renovables en sectores muy contaminantes, como la calefacción, la refrigeración o el transporte.

Pero hay un elemento singular en esta Directiva que yo quiero destacar.

Muchas veces se acusa a Europa de estar alejada, de no estar en sintonía y de no escuchar a los ciudadanos, y hoy podemos decir con orgullo que Europa no solo les ha escuchado sino que les ha situado en el corazón de la política energética.

Lo hemos hecho al consagrar por primera vez el derecho al autoconsumo, es decir, el derecho a producir, el derecho a consumir, el derecho a almacenar y el derecho a vender el excedente de la energía producida.

Lo hemos hecho al apostar por extender los beneficios de las renovables a los ciudadanos más vulnerables, contribuyendo a la lucha contra la pobreza energética.

Y lo hemos hecho al impulsar medidas de transición energética justa para que aquellos territorios en los que el peso del carbón era muy importante puedan tener un proceso de transición justa, que entiendan que nadie les abandona a su suerte.

La apuesta por las renovables es una apuesta por la innovación, es una apuesta por la actividad económica, es una apuesta por el empleo de calidad en un sector donde Europa sienta las bases para recuperar el liderazgo mundial, y es una apuesta por nuestras propias fuentes de energía para ser más independientes energéticamente.

Sí, uno de los pilares de la Unión de la Energía es precisamente reforzar nuestra independencia energética. De ahí el camino que abrimos con esta Directiva.

Es más, este acuerdo que hemos alcanzado, junto al acuerdo de eficiencia, nos va a permitir ser mucho más ambiciosos, señor comisario, en los objetivos de descarbonización que se había marcado la Unión Europea de un 40 % para el año 2030. Podemos ir más allá, podemos revisarlo y podemos alcanzar el 45 %.

Europa debe ser ambiciosa y, por lo tanto, elevar sus compromisos en la próxima Cumbre del Clima dando una señal de liderazgo y dando, sobre todo, una señal de compromiso al mundo, sobre todo una vez que los Estados Unidos han abandonado el Acuerdo de París.

Y si estos logros han sido posibles, ha sido por el clima de confianza mutua, el trabajo en equipo y el compromiso de todo el equipo negociador del Parlamento y también el compromiso de la Comisión y, muy singularmente, de los ponentes alternativos ―de Kelly, de Federley, de Tamburrano, de Henkel, de Paloma y de Turmes― y también de los colegas de la Comisión de Medio Ambiente, capitaneados por Bas.

El lema de la Unión Europea es «Unidos en la diversidad». Diversos eran nuestros puntos de vista, pero hemos sido capaces de avanzar unidos para lograr nuestras metas. Sin duda, ahí ha residido nuestra fortaleza y la clave del éxito.

 
  
MPphoto
 

  Miguel Arias Cañete, Member of the Commission. – Madam President, it is a real pleasure to be here today to discuss three files which are central for the Clean Energy for All Europeans package. I would like to take this opportunity in plenary to thank you all for the role that the European Parliament delegation played in June in securing a political agreement. My special thanks go to the four rapporteurs: José Blanco López, Miroslav Poche, Michèle Rivasi and Claude Turmes, and also Jakop Dalunde. I would of course also like to thank President Jerzy Buzek and Adina-Ioana Vălean, and all the shadow rapporteurs involved. Without them we would not have got such an ambitious package.

At the beginning of next month the COP 24 meets in Katowice, where we are aiming for a successful outcome to agree on the detailed rules for the implementation of the Paris Agreement. The European Union needs to assert its leadership and, by giving the files under the Clean Energy Package its strong support, this Parliament can play an important role in making this happen. Closing these files strengthens the European Union position as one of the most active leaders in the energy transition process and helps raise our collective ambition. These are perhaps the three most important dossiers in terms of delivering tangible benefits because of the targets contained in these new rules. They will set a stable and predictable legal framework for the way forward and enable us to make this major transformation for the economy and society – the clean energy transition.

Let me now say a few words about the three different dossiers, starting with energy efficiency. The key element in the agreement is that it sets a new headline energy efficiency target for the European Union for 2030 of at least 32.5%, with an upward revision clause by 2023. Thanks to the European Parliament, we now have an ambitious outcome for 2030.

The changes will also extend the current annual energy-saving obligation beyond 2020. This is a measure that has been a key driver in the progress made in recent years.

Taken together, these targets are vital as they will attract private investment and support the emergence of new market actors. This will also help drive research and innovation towards finding new solutions.

‘Energy efficiency first’ is a key principle of our energy policy. It is an area where ambition pays off in terms of benefits for reinforced security of supply, improved competitiveness of our industries, GDP growth, and increased employment.

The agreed text includes a number of tangible benefits for consumers, such as possible savings on their energy bills, improved living conditions and improved air quality. Furthermore, consumer rights on billing and individual metering will be strengthened. The new rules will make household bills more transparent to ensure that they are more understandable.

Last but not least, energy efficiency measures also represent an important instrument for alleviating energy poverty.

Let me turn now to the Renewable Energy Directive. Here again the position of the Parliament delegation was instrumental in securing a higher target for 2030. The text foresees a new binding renewable energy target for the European Union for 2030 of at least 32%. It also includes a review clause by 2023 for an upward revision of the European Union-level target. This is considerably higher than the 27% target originally outlined two years ago.

In broader terms, the revised directive further ‘Europeanises’ our approach to renewable energy, creating conditions for a cost—efficient deployment of renewables across the European Union. It introduces the principle of non—retroactivity for support provided, improves the design of support schemes for renewables to make it more market-oriented, and it streamlines the administrative procedures.

For consumers, it establishes a clear and stable regulatory framework on self—consumption – for the first time in European Union legislation – which I believe will encourage more and more households to become actively involved in the clean energy transition as consumers.

On the design and support schemes and the scope of tendering, the Commission would like to reiterate, though, that while fully supporting the objectives of the Directive, the Commission considers that they could be achieved without the respective wording of Article 4. This declaration has been transmitted to the European Parliament and will be annexed to the minutes.

That brings me to the third and final file, the new Governance Regulation. While the revisions of the two directives will provide further impetus for investment in renewables and energy efficiency – the two major elements contributing to reducing greenhouse gas emissions – the Governance Regulation establishes the process, ensuring Member States achieve this in a coherent and the most efficient way possible across all dimensions of the Energy Union. It complements the European Union ETS Directive, the Efforts Sharing and LULUCF regulations, and provides genuine European added value.

The new regulation requires each Member State to prepare an integrated national energy and climate plan for a 10-year period, starting with 2021 to 2030. This unique tool will allow assessing progress in achieving the Energy Union and our targets as it will, for the first time, encompass all relevant policies and measures of Member States and the results of regional cooperation. The Commission may then make recommendations on the plans aimed at ensuring, in case of deviations, that the European Union meets the 2030 energy and climate targets in the most coherent, collaborative and cost—effective way.

The European Parliament and the Council will address, on an annual basis, progress achieved in the Energy Union in all dimensions of energy and climate policy.

I must underline that the rules fully respect Member States’ choices in determining their own energy mix. But it brings a fair and robust mechanism to facilitate the collective attainment of the binding European Union renewables target, the European Union energy efficiency target and the 15% interconnection target, while also considering research, innovation and competitiveness.

For the sake of completeness, let me recall two declarations made by the Commission during the negotiations: our commitment to analyse methane emissions, while at the same time preserving our right of initiative; and on the importance of a clear division of competences within the future two committees assisting the Commission in the implementation of the regulation, which we would have preferred to be in one single committee. These declarations are transmitted to the European Parliament and will be annexed to the minutes.

The adoption of these three dossiers will mean that we will have finalised half of the Clean Energy for All Europeans package and set our main energy-related targets for 2030.

The fact that the targets agreed are higher than those originally proposed by the Commission means that we can probably achieve even steeper emission reductions by 2030. Our latest modelling suggests that meeting these targets will de facto enable a reduction of emissions of roughly 45% across the European Union by 2030, going beyond the 40% Paris Agreement commitment. This will allow the European Union to show true leadership with real action in next month’s COP 24 talks in Katowice.

We are making progress on the other clean energy dossiers – regarding electricity market design, including risk preparedness – and I am optimistic that, with the same ambition and constructive approach from all sides that we have shown on these files, we can conclude these before the end of the year under the Austrian Council Presidency.

Taken together with other parts of the package, I am convinced that these changes will have a positive impact on our quality of life and ultimately lead to cheaper household energy bills.

Similarly, negotiations on the low—carbon mobility package are advancing and we hope to conclude the files under this Parliament.

You will also be aware that the Commission concept for the next Multiannual Financial Framework will put climate—related spending at the heart of our budget.

As well as raising the ambition for climate, including clean energy transition mainstreaming across all European Union programmes from 20% to at least 25% from 2021 onwards, we are looking to boost the level of spending in all the main budget areas, notably research and structural investment.

One of the main legacies of this Commission and this Parliament will be that we have put climate change and clean energy transition at the heart of our agenda. This is what we need to explain to our citizens, especially in the run—up to the next European elections, where you can be proud of the important progress achieved together. I look forward to the debate.

Statements by the Commission

(in writing)

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on the promotion of the use of energy from renewable sources (recast)

“The Commission notes that both Co-Legislators have agreed on Article 4 with the content going beyond the general principles of the Commission proposal COM(2016) 767 final. While fully supporting the objectives of the Directive, the Commission considers that they could be achieved without the agreed wording of paragraphs 3 (third sub-paragraph), 4 (second and third sub-paragraphs), 5 and 6 of Article 4, as demonstrated by the currently applicable Directive 2009/28/EC.”

Proposal for a Regulation of the European parliament and of the Council on the Governance of the Energy Union amending Directive 94/22/EC, Directive 98/70/EC, Directive 2009/31/EC, Regulation (EC) No 663/2009, Regulation (EC) No 715/2009, Directive 2009/73/EC, Council Directive 2009/119/EC, Directive 2010/31/EU, Directive 2012/27/EU, Directive 2013/30/EU and Council Directive (EU) 2015/652 and repealing Regulation (EU) No 525/2013

Commission Statement on methane on Article 16

The Commission notes the agreement of the co-legislators relating to Article 16 by which a strategic plan should be presented for methane.

The Commission confirms its commitment to analyse methane emissions, notably in the context of the Union's long-term strategy.

The Commission emphasizes however that it reserves the right to respond in accordance with the rules of the Treaty, with due regard in particular to its right of initiative.

Commission Statement on Article 44

The Regulation on the Governance of the Energy Union is central to the Clean Energy for All Europeans Package. This Regulation aims to set out the process ensuring the ambition and coherence of policies and measures which are taken at various levels for the achievement of the Energy Union objectives and, in particular, the 2030 EU climate and energy targets.

In their Joint Declaration on the EU's legislative priorities for 2018 - 2019, the three Institutions committed to delivering on the objective of an ambitious Energy Union with a forward-looking climate change policy, notably by implementing the 2030 EU climate and energy framework, by continuing to follow up the Paris Agreement, including through legislation on clean energy for all Europeans.

Against this background, the Commission notes the agreement of the co-legislators relating to Article 44, which provides that the Commission shall be assisted by two committees in the implementation of the Regulation.

The Commission regrets that the co-legislators could not accept the Commission proposal that the exercise of implementing powers conferred on the Commission should be under the control of a single committee, in full compliance with the applicable comitology rules set forth in Regulation 182/2011 and in view of streamlining and Better Regulation.

The Commission reiterates the importance of a clear division of competences between the committees which is essential for a proper exercise of the Commission's implementing powers and the application of Regulation 182/2011 establishing horizontal rules applicable to committees.

 
  
MPphoto
 

  Florent Marcellesi, ponente de opinión de la Comisión de Desarrollo. – Señora presidenta, los expertos de la ONU son muy caros. Para evitar las tremendas consecuencias del cambio climático y aprovechar los enormes beneficios económicos, sociales y ecológicos de cumplir el acuerdo climático de París debemos ser realistas, es decir, ambiciosos. O sea, reducir un 55 % nuestras emisiones antes de 2030, como ha propuesto esta Cámara, y lograr cero emisiones netas en 2040.

Cualquier estrategia a largo plazo de la Comisión Europea tiene que ser compatible con limitar el calentamiento global a 1,5 °C. Falta un mes solo para la COP 24 y Europa tiene la capacidad y la responsabilidad de liderar la ambición climática mundial. Y para ello es fundamental el potencial de la energía ciudadana.

Hagamos que las y los europeos sean los verdaderos protagonistas de la revolución energética, apostando por un modelo que sea democrático, justo, sostenible y descentralizado. Ese es el camino, señor comisario.

 
  
MPphoto
 

  Jytte Guteland, föredragande av yttrande från utskottet för sysselsättning och sociala frågor. – Fru talman! Denna vecka tar Europa ytterligare steg mot effektivare och klimatsmartare samhälle. Alla uträkningar visar att ju mer energi vi sparar, desto bättre för samhället, klimatet, människors hälsa, vår energisäkerhet. Dessutom skapar vi nya jobb och tillväxt när vi nu satsar på en effektivare användning av energi. Det är en riktig win-win-win.

Som miljöutskottets huvudförhandlare har jag deltagit genom hela processen. Jag var självklart extra nöjd med att få med ambitionen i miljöutskottet till 40 procent energibesparingar till 2030. Jag har tyvärr sett en del urvattning av den ståndpunkten och kan konstatera att vi inte kom riktigt hela vägen. Vi lyckades emellertid ändå nå många bra beslut, och jag vill tacka föredraganden för ett mycket gott samarbete.

Med ett mål om 32,5 procent mer energieffektivitet till 2030 kommer hundratusentals nya jobb att skapas i Europa samtidigt som klimatutsläppen minskar, våra importer av fossilt bränsle minskar och hälsan förbättras. Tack vare detta gör vi väldigt mycket win-win för Europa.

 
  
MPphoto
 

  Bas Eickhout, rapporteur for the opinion of the Committee on the Environment, Public Health and Food Safety. – Madam President, first I would like to point out that what we are going to adopt tomorrow is going to be a historic package for 2030. An energy package that is stimulating on efficiency, renewables and also making sure that we have a governance in place, that it’s not only numbers on paper but that we are really going to deliver.

I think it cannot be stressed enough that it was really Parliament, at the core, that raised the ambitions on all these files. The Commission was probably forced by the Member States to come up with a proposal that was written some time in 2014, but I have to say that the Commission, during the negotiations, was helpful and realised that it could step up. It was helpful also in indicating that the numbers that were being used were outdated and that therefore we could do more on efficiency and renewables, which we are all celebrating here today. But it was really Parliament that played a crucial role in achieving that.

In the Committee on the Environment, Public Health and Food Safety (ENVI), we were very much focusing on issues surrounding biofuels and biomass. I think it is good to realise that, for the first time ever, we have sustainability criteria in place for biomass use in, for example, power plants. However, that was another big fight, especially with the forestry countries who do want to sell their biomass all over Europe but do not want any European regulation. We are taking the first steps now, but you will see that more will be needed to make sure that we’re not just burning trees in coal-fired power plants in the future, which is still a concern for citizens.

On biofuel specifically, I think the market signal is very clear: we are moving away from food—based crops and we are moving towards advanced biofuels. That market signal is very clear and it was also an achievement of Parliament to make sure that the caps we put in place make sense.

However, there is still one big discussion and that’s specifically on palm oil. We managed in the end, and Parliament was very clear: we want to phase out palm oil. We have now agreed on delegated acts with a deadline of the beginning of next year, but we hear some concerns that forces in the Commission are a bit doubtful about really making a strong proposal on that. Let me be very clear: if the Commission is not going to deliver on this, the debate on biofuels will continue forever. It’s in your interest to make sure that this system can work, but then you have to be credible on limiting the worst biofuels, palm oil in particular. We will be watching closely.

 
  
MPphoto
 

  Jan Huitema, Rapporteur voor advies van de Commissie landbouw en plattelandsontwikkeling. – Voorzitter, commissaris, klimaatwetenschappers over de hele wereld concluderen dat, willen we de ergste gevolgen van klimaatverandering voorkomen, we de aarde niet verder op moet laten warmen dan anderhalve graad. Maar individuele landen kunnen dit niet alleen, dus Europese samenwerking is hard nodig.

Ik ben daarom ook blij dat de EU nu ambitieuze plannen heeft om energie te besparen en in te zetten op hernieuwbare energie. Alleen het moet niet een doel op zich worden. Het gaat erom de CO2-uitstoot te verminderen, en ik ben ook van mening dat we serieus moeten kijken naar de inzet van kernenergie.

Waar ik heel blij mee ben, is dat in deze wetgeving de criteria voor biobrandstof zijn aangescherpt. Want het kan natuurlijk niet zo zijn dat we biobrandstoffen gebruiken die een hogere CO2-uitstoot hebben dan bijvoorbeeld fossiele brandstoffen en dat dit bij de productie van die biobrandstoffen gaat leiden tot een botsing.

 
  
MPphoto
 

  Marijana Petir, izvjestiteljica za mišljenje Odbora za poljoprivredu i ruralni razvoj. – Poštovana predsjedavajuća, usvajanjem energetskog paketa zakona Europska unija nastavit će graditi svoju budućnost temeljeći je na održivosti, brizi za okoliš, prilagodbi klimatskim promjenama i održivom upravljanju resursima. Europska unija također brine da se novac građana ne troši nepotrebno na uvoz energije ako taj novac možemo iskoristiti kod kuće, primjerice za otvaranje novih radnih mjesta u biogospodarstvu ili energetskoj učinkovitosti.

U Direktivi o promicanju obnovljive energije zadan je ambiciozan, ali ostvariv cilj od najmanje 32 % udjela obnovljive energije u bruto potrošnji do 2030. godine.

Mi, u odboru AGRI, bavili smo se najviše pitanjima biogoriva i biomase. Konvencionalna biogoriva i nadalje će zadržati svoju ulogu u dekarbonizaciji prometnog sektora, dok će se posebno promicati uvođenje naprednih biogoriva i veće korištenje obnovljive električne energije.

Države članice bogate šumskom biomasom i nadalje će moći koristiti taj važan prirodni i obnovljiv resurs poštujući kriterije održivosti zasnovane na procjeni rizika.

Zahvaljujem svim kolegama u odboru AGRI na podršci.

 
  
MPphoto
 

  Eleonora Evi, relatrice per parere della commissione per le petizioni . – Signora Presidente, onorevoli colleghi, centinaia di petizioni di cittadini europei hanno contribuito ad aggiornare l'importantissima direttiva sulla promozione delle energie rinnovabili ed io, in qualità di relatrice per parere della commissione per le petizioni, sono onorata di aver portato la loro voce.

Le petizioni hanno fatto emergere delle lacune e delle criticità, anche sistematiche, tanto nel quadro giuridico esistente, quanto nella sua applicazione concreta negli Stati membri, come in particolare nel caso citato delle modifiche retroattive ai regimi di sostegno. Questa nuova direttiva vieta tassativamente tale pratica, per evitare appunto che oggi chi intende investire nelle energie rinnovabili debba temere che il proprio investimento possa essere messo in pericolo proprio da norme retroattive che compromettano la stabilità economica dei progetti.

Bene quindi anche quelle disposizioni per gli Stati membri sulla pubblicazione di un piano a lungo termine per i meccanismi di supporto, che copra un arco temporale di almeno cinque anni, così da migliorare la chiarezza e la sicurezza degli investimenti nel settore.

La commissione per le petizioni era stata un po' più ambiziosa, però, per quanto riguarda il target unionale di energia rinnovabile. Chiedevamo il 35 % e, tuttavia, il 32 % ottenuto nell'accordo finale è un ottimo passo avanti rispetto alla proposta iniziale della Commissione europea, soprattutto perché è salvaguardato da una revisione al rialzo al 2023.

L'Europa si fa vedere finalmente vicino ai cittadini quando scrive norme come questa sulle rinnovabili, perché promuovere l'uso e l'autoconsumo di energia rinnovabile significa aumentare il grado di democrazia della nostra società, significa agire concretamente per proteggere il pianeta dal riscaldamento globale, significa creare posti di lavoro nell'economia verde, significa affrontare il problema della povertà energetica che oggi colpisce ancora cinquanta milioni di persone in tutta l'Unione europea, e significa soprattutto lavorare concretamente per cercare di lasciare un futuro alle prossime generazioni, perché purtroppo fino ad oggi questa Europa andava nella direzione opposta. Quindi andiamo avanti con la rivoluzione energetica.

 
  
MPphoto
 

  Markus Pieper, im Namen der PPE-Fraktion. – Frau Präsidentin, Herr Kommissar, meine Damen und Herren! Zunächst ein Lob und ein Dank an die Kommission: Dieses Clean Energy package ist von Energieeinsparung über den Ausbau der Erneuerbaren bis hin zur Governance und auch den Bezügen zum Emissionshandel wirklich sehr gut aufeinander abgestimmt. Das war in der europäischen Gesetzgebung, gerade in der Energiegesetzgebung, nicht immer so.

Dann möchte ich aber auch ein Lob an uns – Selbstlob – aussprechen. Ich finde, das Parlament hat an wichtigen Punkten eine intensivere Energiewende durchgesetzt, ohne allerdings zu übertreiben. Den Mitgliedstaaten und Regionen bleibt Spielraum, ihre ganz speziellen Stärken in die Energieproduktion und auch in die Energieeinsparung einzubringen. So erreichen wir die Umwelt- und Klimaziele, ohne die Industrie zu vertreiben und ohne unsere Städte und Gemeinden zu überfordern.

Allerdings waren das im Parlament sehr knappe Entscheidungen. Die linke Seite – rot, grün, gelb – wollte 40 % Energieeinsparung. Das hätte den Strukturwandel zu den Erneuerbaren verlangsamt, und Sanierungsquoten für öffentliche Gebäude hätten Städte und Gemeinden überfordert. 3 % Sanierungsquote, das wären für ein Bundesland in Deutschland, Nordrhein-Westfalen, 2 Milliarden Euro im Jahr gewesen.

Einsparzwang, Verpflichtung, Vorgabe, Regulierung – das sind die Lieblingsworte der Linken, Grünen und vieler Populisten, auch hier im Haus. Klimaschutz geht aber auch kreativ. Nur muss dazu jede Region das einbringen können, was sie am besten kann. Anstatt Bevormundung sind deshalb Flexibilität und Versorgungssicherheit gefragt. Seit 1990 ist das europäische Sozialprodukt um 55 % gestiegen, im selben Zeitraum sind die Emissionen um 25 % zurückgegangen. Diesen Weg wollen wir mit Freude am Umweltschutz und an den Arbeitsplätzen weitergehen.

 
  
MPphoto
 

  Kathleen Van Brempt, on behalf of the S&D Group. – Madam President, as has been mentioned, tomorrow we will be voting on three very important reports on the Clean Energy Package. This package represents the most important work done in the field of energy in this term, and it defines the way forward for our energy landscape for the next decade. It has been a tough battle for Parliament to succeed, as we all know and as has been mentioned, on the energy efficiency and the renewable goals.

In the first reading in this Parliament we asked for 35% for both. We were not able to maintain that, but we can be proud of this result as we had to overcome the resistance of the Council and, unfortunately, also a rather weak basis to work on from the Commission. This again is proof that this Parliament is of utmost importance to keep ambitions very high, and in that sense the regulation on governance is very important, especially given the absence of national binding targets on energy efficiency and renewable energy.

The Governance Regulation provides the Commission with the tool to integrate and evaluate the National Energy and Climate Plan. Each Member State has to come forward by the end of this year. If the sum of the pledges in these plans do not add up to the Union’s collective goals, the Commission can make a Member State step up that ambition. It is extremely important to step them up because, as we know, the proposals that are in front of us are a first step but are not enough to meet our climate objectives to keep the temperature well below the 2 degrees – and, you know, that should be 1.5 degrees.

This package deals with the goals towards the 2030 targets, and in that context of climate and energy targets, that means tomorrow. Therefore, however important, this is not an end, and this is not a stop. These reports are a crucial step of many to come. Reaching our climate and energy goals, as well as each of the SDGs, in a socially just manner, is the top priority of the S&D Group, and we shall put these challenges not just here, but in all the files that we negotiate: for instance, the Multiannual Financial Framework is the next step to come. We are also looking to the long-term Decarbonisation Strategy for 2050, Mr Commissioner. We expect the Commission to take into account the most recent developments and challenges ahead of us – like, for instance, the again alarming results of the IPCC report and Parliament’s request stated in the resolution on COP24.

The last but very crucial point for our Group is the requirement of combating energy poverty that we managed to get into the energy efficiency and into the government’s report. It’s the first time – and very important – that very specific obligations aimed at people living in energy poverty have been enshrined in European legislation. And that, I can say, is a true victory for my political group.

 
  
MPphoto
 

  Anneleen Van Bossuyt, namens de ECR-Fractie. – Voorzitter, beste collega's, morgen zetten we een grote stap op weg naar meer hernieuwbare energie en meer energie-efficiëntie in de Europese Unie. We hebben lang en hard onderhandeld over deze wetgeving en het wordt nu tijd om knopen door te hakken. Ik reken hiervoor op een overweldigende steun in het Parlement. Iedereen heeft water bij de wijn moeten doen, ook ikzelf als schaduwrapporteur.

Het is duidelijk dat we allemaal de doelstellingen van Parijs willen halen, maar we mogen niet vergeten dat we ook onze burgers mee moeten krijgen, want het zijn zij, onze burgers en onze bedrijven, die al deze maatregelen zullen betalen. In landen waar de vlucht vooruit werd genomen, zoals in Duitsland met de Energiewende, zien we dat in de eerste decennia de gehoopte resultaten zullen uitblijven voor het milieu, tenzij we de Duitsers willen opzadelen worden met een torenhoge factuur.

We moeten dus ambitieus zijn, maar wel realistisch blijven. Ook moeten we onze handelspartners blijven overtuigen om mee te doen aan een eco-realistisch verhaal. De EU is goed voor amper 10 % van de mondiale uitstoot. We mogen onszelf dus niet wegconcurreren en we moeten ook in andere delen van de wereld de groene revolutie bepleiten.

 
  
MPphoto
 

  Morten Helveg Petersen, for ALDE-Gruppen. – Fru formand! For tre år siden gav Europas ledere håndslag på en ambitiøs klimaaftale i Paris. Håndslag på at gå forrest i klimakampen. Men det kan indimellem virke som om, at de selvsamme regeringer er blevet ramt af, hvad man kan kalde et akut grønt hukommelsestab. De lovede os guld og grønne skove ved skåltalerne i Paris, men ved forhandlingsbordene i Bruxelles, så kan der pludselig være lang vej til at indfri løfterne. Og det gælder såmænd også min egen regering i Danmark, der førhen var endnu mere ambitiøs på det grønne område.

Se bare de nye målsætninger for vedvarende energi og energieffektivitet, som vi skal stemme om i denne uge. Det er en oplagt mulighed for at hæve de grønne ambitioner. Oplagt fordi vi ved, at klimaforandringerne udgør en større trussel end nogensinde før. Og oplagt fordi vi ved, at prisen på sol- og vindenergi falder år efter år. Oplagt fordi vi skal være uafhængige af Putin i øst og sheikerne i Mellemøsten. Det er godt, at vi i det mindste kunne lave nogle aftaler, og stort tillykke til alle ordførerne, der har været involveret, men vi er ikke ambitiøse nok på klimaets vegne. Vi er nødt til at være endnu mere ambitiøse, for ellers taber vi den kamp mod klimaforandringer, der foregår i øjeblikket. Vi er den første generation, der oplever disse klimaforandringer, og vi er den sidste, der kan gøre noget reelt og effektivt for at begrænse dem. Derfor skal vores regeringer holde, hvad de har været med til at love i Paris, og hvis de glemmer det, så skal vi her i Europa-Parlamentet være mere end parate og villige til at hjælpe dem på vej, ligesom vi har gjort det gennem alle de forhandlinger, vi har været igennem her.

 
  
MPphoto
 

  Benedek Jávor, on behalf of the Verts/ALE Group. – Madam President, I am really happy that, after lengthy discussions, common sense won over short-sighted interests and the co-legislators set a 2030 headline target of 32.5% for the Energy Efficiency Directive to be implemented across sectors.

However, we cannot sit back and relax. The Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC) report clearly points out that we have to do much more than we are doing already, and we should increase our ambition. Let me remind you that the Greens/EFA Group in the European Parliament have asked for a binding 40% target, in line with the Paris Agreement objective and in line with the needs, according to the IPCC report.

Some colleagues are referring to realism and reality. But let me clarify that there is no stronger reality in the future than climate change. We can do nothing with our economic growth or industrial activity if the climate collapses. There is a huge difference between the 1.5° or the 2° climate change, and that depends on our ambition in the Energy Efficiency Directive and the Renewables Directive. This depends on this Clean Energy Package.

I have to emphasise also that it’s not only about climate change and the environment. A higher ambition is a strong policy signal leading to more business actors to come on board for the energy transition. It means consumers living in decent homes, saving on their energy bills, and hundreds of thousands of jobs created in the green industries – up to 900 000 jobs according to the European Commission.

Finally, let me emphasise also that this is the way to lift out millions of European citizens from energy poverty.

 
  
MPphoto
 

  Merja Kyllönen, GUE/NGL-ryhmän puolesta. – Arvoisa puhemies, hyvät kollegat, komission puhtaan energian pakettia on odotettu hartaudella. Toivottavasti me myös saamme nämä yhteiset tavoitteet toteutettua jäsenvaltioiden tasolla. Äänestykset eivät pelkästään parlamentissa riitä vaan konkretiaa odotetaan jäsenvaltioilta. Esimerkiksi uusiutuvan energian käytölle on nyt annettu suuntaviivat seuraavalle kahdelletoista vuodelle. Suuntaviivat olisivat tietenkin voineet olla vieläkin kunnianhimoisempia, sillä ilmastomme jatkaa lämpenemistään ja IPCC:n raportti ei todellakaan ollut mitään iloista luettavaa.

On surullista havaita, että edelleen me asetamme työpaikat ja ilmasto- ja ympäristötyön vastakkain ymmärtämättä, että todellinen vihreä vallankumous syntyy siitä, että me luomme uusia tapoja tuottaa energiaa, me luomme uusia tapoja tehdä asioita ja niitä pystytään myös markkinoimaan maailmalle eteenpäin. Tuskin mikään maa haluaa olla tuhoamassa ympäristöä, ilmastoa, planeettaamme enää pidempään.

On ehkä ollut hetkittäisiä pettymyksiä, mutta täytyy sanoa, että nyt kokonaispaketti on sellainen, jota voin kyllä itse henkilökohtaisesti tukea. Sillä tilanne ainakin paranee suhteessa tämän päivän arkisiin tositilanteisiin, joita jäsenmaissa toteutetaan.

 
  
MPphoto
 

  Dario Tamburrano, a nome del gruppo EFDD. – Signora Presidente, onorevoli colleghi, abbiamo iniziato questo percorso nella revisione della legislazione europea sull'energia a inizio legislatura. La prima proposta della Commissione è addirittura del 28 maggio 2014. Quindi, questo lavoro ha contrassegnato il lavoro mio e di tutti i colleghi in questi anni.

Devo dire, da cittadino che è entrato nelle istituzioni, che mi sento particolarmente orgoglioso di aver lavorato insieme a dei colleghi fantastici, che hanno portato sicuramente a dei risultati che io stesso mai avrei immaginato. Io sognavo che finalmente si sancissero i diritti dei produttori e dei consumatori di energia rinnovabile, che in Europa ci fosse il diritto europeo di costituire delle comunità dell'energia, era un sogno che avevo da cittadino e qui in quest'Aula, insieme ai colleghi, ho trovato persone che volevano la stessa cosa e siamo riusciti a renderla legge europea. Questa dovrebbe essere l'Europa del futuro, la stiamo scrivendo qui, perché finalmente ci si concentra su un qualcosa di reale: l'energia, la materia, l'economia circolare.

Allora l'Unione europea è nata come Comunità del carbone e dell'acciaio e stiamo in qualche maniera tornando all'origine, concentrandoci sull'energia, non più sul carbone ma su una nuova forma di energia e su una nuova forma di gestione della materia che non è più quella della semplice produzione dell'acciaio e dei manufatti. Questa dovrebbe essere l'Europa del futuro.

Si parla tanto di sovranismi, di nazionalismi. Allora io sogno un'Unione europea sovrana, non spezzettata in singoli Stati, dove ognuno vuole fare quel che vuole, perché se noi dobbiamo affrontare il cambiamento climatico e l'esaurimento delle risorse dobbiamo costruire un'Europa forte. Ho visto nelle negoziazioni che tutti i vantaggi, diciamo le cose ambiziose che noi nel Parlamento avevamo scritto, anche supportati dalla Commissione, venivano ostacolate dal desiderio e dall'interesse particolare di qualche Stato. Allora cosa vuol dire sovranismo? Vuol dire che dobbiamo proiettarci verso un'Europa diversa per combattere il cambiamento climatico e l'esaurimento delle risorse e insieme ce la possiamo fare. Questo è il nostro futuro.

 
  
MPphoto
 

  Christelle Lechevalier, au nom du groupe ENF. – Madame la Présidente, si la lutte contre le changement climatique est nécessaire, il est dommage que cette noble cause soit dévoyée. Dans le cadre de l’union de l’énergie, la transition énergétique devient un prétexte à la prise de pouvoir de la Commission européenne sur les questions énergétiques. Indispensables au fonctionnement de nos entreprises, à la vie des particuliers ou aux déplacements, l’énergie est, par nature, l’une des principales politiques stratégiques d’un État. La souveraineté nationale dans ce domaine est, pour notre famille politique, non négociable.

Les objectifs d’efficacité énergétique vont dans le sens de l’intérêt commun et d’une lutte efficace contre le gaspillage d’énergie, ils sont l’un des rares points positifs des textes discutés ce jour. À l’inverse, les objectifs d’interconnexion devraient continuer à relever de la libre coopération entre les États. Or, ils seront soumis aux desiderata de la Commission qui entend organiser l’interdépendance des nations libres.

De la même façon, les objectifs contraignants d’énergies renouvelables sont une atteinte grave aux souverainetés nationales. Dans le cas de la France, ils ne tiennent pas compte de la forte présence de l’énergie nucléaire décarbonée dans notre mix énergétique. Avec les énergies intermittentes nécessitant des énergies fossiles pour pallier leurs variations de production, nous risquons d’arriver au paradoxe d’une hausse des émissions de CO2.

Par ailleurs, la gouvernance prévoit l’obligation pour les États membres de présenter des plans nationaux en matière d’énergie et de climat. Elle permet aussi à la Commission d’obtenir des pouvoirs contraignants sur les choix stratégiques des mix énergétiques. Un État membre qui ne suivrait pas les orientations de vos technocrates devrait s’expliquer publiquement et s’exposerait à des sanctions. Nous l’avons déjà dit dans cet hémicycle et nous le redirons, ce n’est pas cette Europe-là que nous voulons.

Enfin, au-delà de cette union de l’énergie, notons que la lutte contre la pollution massive due à un libre-échange outrancier et au transport qui en résulte, n’est jamais évoquée. Il est vrai qu’une politique volontariste en la matière remettrait en cause votre dogme ultralibéral. Il y a pourtant là un combat d’avenir contre l’une des principales sources d’émissions de CO2.

 
  
MPphoto
 

  Dobromir Sośnierz (NI). – Pani Przewodnicząca! Sposób, w jaki próbujemy walczyć z tym poważnym problemem – bo ocieplanie klimatu, zmiany klimatyczne wywołane przez człowieka i zanieczyszczenie środowiska jest problemem – jest jak zawsze niewłaściwy. Po pierwsze, nie zachowujemy neutralności technologicznej, próbujemy ewidentnie forsować pewne technologie kosztem innych technologii, czasem z niejasnych przyczyn i bez dostatecznej wiedzy w tym kierunku. Powinniśmy dążyć do tego, żeby stworzyć mechanizmy równomiernie obciążające wszystkich użytkowników środowiska jakimiś opłatami, a technologie, jakie oni wypracują w celu unikania tych opłat, to już jest ich sprawa, nie możemy my im tych technologii narzucać. Poza tym wiara w to, że ograniczając udział Europy, która i tak odpowiada tylko za 10% emisji w skali świata, uratuje klimat tej planety, jest błędna, a opieranie się na błędnych mrzonkach prowadzi do złych zasad i zniechęcania innych, bo wszyscy widzą, że przemysł energochłonny ucieka z Europy gdzie indziej, i obserwując to, nie będą chcieli iść w nasze ślady. Podnoszenie tych stawek z 30% do 50% tym bardziej temu nie sprzyja. To wszystko to jest zła droga i to jest źle przemyślane.

 
  
  

PRÉSIDENCE: SYLVIE GUILLAUME
Vice-présidente

 
  
MPphoto
 

  Angélique Delahaye (PPE). – Madame la Présidente, Monsieur le Commissaire, chers collègues, je me réjouis de la conclusion des négociations de ce trilogue qui ont permis d’aboutir à un accord équilibré entre le Parlement et le Conseil. Nous nous sommes en effet accordés sur une voie raisonnable et raisonnée, qui reprend la vision de notre groupe dans les négociations, à savoir des objectifs environnementaux ambitieux mais réalistes, qui sont en phase avec l’accord de Paris.

Construire une Europe de l’énergie, c’est encourager tous les acteurs à réduire leur consommation énergétique, mais c’est aussi les accompagner vers une consommation plus durable. Aussi, la protection de l’environnement et la compétitivité des entreprises doivent aller de pair et les objectifs fixés dans ce texte ouvrent des perspectives qui permettront aux acteurs privés comme publics d’inventer les solutions de demain.

Mais construire l’Europe de l’énergie, c’est aussi garantir notre indépendance et nous permettre d’être compétitifs dans le concert mondial. Je plaide depuis de nombreuses années pour le développement de cultures protéiniques à destination de l’alimentation animale sur notre continent, et ce afin de réduire notre dépendance aux importations de produits OGM ou de ceux issus de la déforestation.

C’est pourquoi, je suivrai de très près les préparations des actes délégués, notamment en ce qui concerne les biocarburants. Ces futures décisions sont d’une grande importance pour l’avenir des filières agricoles européennes.

 
  
MPphoto
 

  Theresa Griffin (S&D). – Madam President, I am very proud to have been part of this Clean Energy Package: incredibly important legislation that will affect all European citizens. We were able to demonstrate clear progressive leadership on all three files. It commits the European Union to renewable energy and energy efficiency targets in line with the Paris Agreement, of at least 32% and 32.5%. The UK must remain part of this legislation.

Our work means we’ll be able to integrate renewables further into our energy mix as well as phase out high-polluting biofuels and increase industry’s investment in innovative technologies while supporting self-generation among consumers and local renewable-energy communities.

Energy efficiency is a fundamental part of the sustainable transition and is central to achieving our Paris goals. It is crucial for the competitiveness of our industries, for future growth and job creation. Improved energy efficiency targets will secure a better quality of life for those in energy poverty. For every 1% improvement in energy efficiency, three million homes can be properly renovated and seven million people lifted out of energy poverty.

Significantly, these targets must apply not only across the EU but in the United Kingdom. The need for the UK to meet our climate change commitments cannot and must not be a victim of Brexit. The targets must be seen as a bare minimum, not as aspirational. The UK must commit to meeting these targets as part of the Brexit negotiations and to staying an active member of the Internal Energy Market, for the sake of our planet and our children’s future.

So I urge this Chamber: what we need now is implementation, and we need Member States to fulfil their targets and promises. We can no longer delay action, and Europe needs to be a real world leader in combating climate change. In Brexit, I urge the UK to take its climate change responsibilities seriously and to do the same.

 
  
MPphoto
 

  Evžen Tošenovský (ECR). – Paní předsedající, pane komisaři, jsem rád, že v průběhu trialogu doznaly podle mého názoru až příliš ambiciózní cíle značných změn. Zvýraznil bych obzvláště energetickou účinnost. Zde by přijetí původně programovaných cílů znamenalo neuvěřitelně vysoké investiční náklady a obrovské cenové výkyvy. Jsem také rád, že se nám podařilo zmírnit povinnosti vyplývajících z takzvané „Governance“ a udržet balíček co nejvíce v oblasti energetiky: o té vlastně „Governance“ je. Není tak nadměrný posun do oblasti klimatu.

Zásadním pro mne zůstává zajištění bezpečnosti a spolehlivosti dodávky elektřiny na odpovědnosti členských států. Na úrovni členského státu tedy také musí zůstat nezbytně nutné působnosti a rozhodovací pravomoci týkající se zajištění bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektřiny. Role regionálních či evropských organizací a jejich akty musí zůstat pouze doporučující, bez rozhodovacích pravomocí.

To samé se týká také energetického mixu. Pouze členský stát si musí zachovat právo volby energetického mixu a zároveň schopnost využívat jeho výhod. Znamená to i povinnost nést nevýhody z této volby vyplývající. Členský stát nesmí mít povinnost, ale pouze možnost, nést solidárně náklady vyplývající z volby energetických mixů v okolních členských státech.

 
  
MPphoto
 

  Fredrick Federley (ALDE). – Fru talman! Det är, som sagt, historiska beslut vi nu fattar, vilket många kolleger här har påpekat. Vi lägger grunden för att känna en ökad energisäkerhet inom unionen där vi inte är beroende av tredjeland utanför unionen. Vi tar tydliga kliv mot att klara de mål som vi har satt upp genom Parisavtalet.

Men är detta nog? Jag vågar säga att det faktiskt inte är det. Det är därför som vi både i denna och annan miljö- och klimatlagstiftning, som till exempel ETS-regleringen, har lagt in en översynsklausul som gör att vi efter det att vi har gjort den stora översynen av Parisavtalet 2023 även ser över vår egen lagstiftning för att se om den är tillräckligt kraftfull.

Jag är särskilt glad över att ha varit med och förhandlat om paketet om förnybar energi som är oerhört viktigt inte bara för att klara energiomställningen, utan också för jobben tvärs över hela Europeiska unionen. Det är dock med beklagande som jag hört kolleger här i dag stå och sprida en lögn som inte är sann om att vi som kommer från länder med mycket skog bara vill exportera biomassa till dem som har väldigt mycket kol. Det är inte sant! Det vi vill göra med vår skog är att se till att vi producerar produktiva saker av fibern och inte bränner skogen.

 
  
MPphoto
 

  Yannick Jadot (Verts/ALE). – Madame la Présidente, Monsieur le Commissaire, il y a un peu plus de 65 ans, l’Union européenne créait sa première institution: la Communauté européenne du charbon et de l’acier. Évidemment les défis ont changé: il ne s’agit plus de faire la paix au sein de l’Union européenne mais, finalement, de faire la paix avec notre avenir, de faire la paix avec l’environnement et puis, évidemment, de bâtir une économie et créer des emplois au sein de l’Union européenne.

Le moins que l’on puisse dire, c’est que la Commission européenne et les États membres n’ont pas eu le courage de nos pères fondateurs face à ces défis. Le Parlement européen s’est montré plus ambitieux, mais, 32 %, ce n’est pas encore à la hauteur de ce que nous devons faire ni de ce que nous pouvons faire.

Mais je suis optimiste parce que je suis réaliste. Les énergies renouvelables représentent la rationalité économique et industrielle si nous savons protéger nos industries, notamment de la concurrence chinoise. Elles reflètent d’abord la réalité économique évidemment. Les énergies renouvelables ont un coût qui a été divisé par deux en dix ans pour l’éolien, par sept pour le photovoltaïque pendant que le coût du nucléaire a été multiplié par trois.

Les énergies renouvelables représentent évidemment la rationalité sociale. Un million d’emplois sont créés par an dans le monde autour des énergies renouvelables, c’est deux à trois fois plus d’emplois par unité de production que les énergies fossiles ou l’énergie nucléaire. Les énergies renouvelables sont aussi synonymes de rationalité en matière d’aménagement de nos territoires. Combien de nos territoires aujourd’hui sont marqués par les pertes d’emplois, par les pertes économiques, par les pertes d’activité?

Investissons dans nos territoires avec la transition énergétique, c’est cela la rationalité géopolitique, c’est cela la rationalité citoyenne. Enfin nous permettons aux communautés citoyennes d’accéder aux énergies renouvelables. Mais il faut faire preuve de rationalité géopolitique, rationalité démocratique, parce que, franchement, dépendre de l’eau, du vent et de la mer, c’est quand même plus sympa que de dépendre de Poutine ou des pétromonarchies du Golfe ou du Gabon.

 
  
MPphoto
 

  Paloma López Bermejo (GUE/NGL). – Señora presidenta, no se pueden negar los aspectos positivos que contiene la Directiva relativa al fomento del uso de energía procedente de fuentes renovables en cuanto a las comunidades de energía renovable, el autoconsumo y las medidas de apoyo, entre otros.

Lamentablemente, el resto del paquete —eficiencia y gobernanza— no ha tenido el mismo resultado y, por tanto, el conjunto será insuficiente para cumplir con los objetivos establecidos en el Acuerdo de París y poner freno a las graves consecuencias del cambio climático.

El Consejo ha estado por debajo de las ambiciones que la ciudadanía europea demanda, especialmente en lo referente al transporte, el uso de biocarburantes y la falta de objetivos vinculantes por países. Necesitamos más ambición que dé respuesta a las exigencias para la preservación de la vida en el planeta, porque es esto precisamente de lo que hablamos.

Una vez más, algunos países han situado los intereses a corto plazo de las multinacionales por encima de los intereses generales de las sociedades. En el escenario actual, el ascenso de la extrema derecha en países como Brasil o los Estados Unidos añade más preocupaciones en este terreno. La agenda autoritaria considera la defensa del medio ambiente como un enemigo a batir y la naturaleza, un recurso que puede ser esquilmado.

Tenemos poco tiempo para revertir esta situación, y las energías renovables son una parte de la solución en un proceso de transición energética justa. Pero no es suficiente.

No desaprovechemos la ocasión: nos jugamos el futuro, y la Unión Europea puede y debe ponerse al frente de este desafío.

 
  
MPphoto
 

  Julia Reid (EFDD). – Madam President, we are all aware of the catastrophic consequences that pollution has for our health and the environment. It’s been estimated that 43% of deaths globally are caused by environmental air pollution and, if this is true, it is costing billions of euros a year. It should be our right as human beings to breathe fresh air and live in a clean environment. Member States should actively monitor the activities of big polluters in their countries and take ad hoc measures to reduce pollution levels.

However, regarding the EU’s clean energy package, I believe the Commission should not interfere with Member States’ plans to reduce pollution. The EU should be more realistic and understand that the world’s climate debate is coming to an end. The alarmist dialogue about man—made climate change should be replaced by a more realistic attempt at cooperation among national parliaments to reduce the levels of pollutants in Europe. Member States should not be struggling to comply with unrealistic EU energy standards. National parliaments should be free to exploit their energy resources, bearing in mind the fundamental need to protect their citizens’ health and the environment.

 
  
MPphoto
 

  Olaf Stuger (ENF). – Voorzitter, er zijn ook wel eens zinnige onderwerpen die op de politieke agenda worden gezet door de establishmentpartijen: schone energie of plastic afval in de natuur of in zee, daar kunnen we moeilijk tegen zijn. Ik vind niet dat de EU zich ermee moet bemoeien, maar het zijn op zich zinnige onderwerpen.

De vraag is: waarom nu? Waarom nu ineens deze opwinding? Want als we het hebben over plastic in zee is dat al 10-20 jaar een probleem. In mijn tijd in het nationaal parlement kwamen er al actiegroepen en milieubewegingen langs om dat te vertellen. En ze zijn hier zeker ook langs geweest. Er zijn hier heel veel parlementsleden die er nu nog zitten, maar de partijen ook, die wisten van de problemen, zij wisten van de ernst en hebben toen niets gedaan. En nu ineens wel!

En dat is omdat oude politieke partijen pas in beweging komen als de politieke agenda gedomineerd wordt door een hun onwelgevallig onderwerp. En dat is in dit geval migratie en islam, het onderwerp van mijn politieke beweging. Dat slaat enorm aan bij de Europese bevolking en daarom moeten de oude politieke partijen als een dolle op zoek naar een concurrerend onderwerp. En dat hebben ze nu gevonden. Maar dat is niet intrinsiek gemotiveerd! Want als dat zo was geweest, dan hadden de partijen die hier toen ook al in grote meerderheid aan de macht waren daar toen iets aan gedaan. En dat hebben ze niet! Dat kun je ze kwalijk nemen, want daardoor is het probleem alleen maar vergroot.

En u kunt het eens zijn met mijn politieke lijn over migratie en islam of u kunt het ermee oneens zijn, maar het is in ieder geval intrinsiek gemotiveerd en consistent, al vijftien jaar.

 
  
MPphoto
 

  Λάμπρος Φουντούλης (NI). – Κύριε Πρόεδρε, το θέμα της προστασίας του περιβάλλοντος είναι ένα από τα ελάχιστα, κατά τη γνώμη μου, θέματα στα οποία η συμβολή της Ευρωπαϊκής Ένωσης έχει αποδειχθεί καθοριστική. Στο ζήτημα της ενεργειακής ασφάλειας και, συνολικότερα, της εξοικονόμησης ενέργειας, οφείλω να αναγνωρίσω ότι, κατ’ αρχήν, η Ένωση κινείται σε θετική κατεύθυνση. Όμως, δεν θεωρώ πως οι προτάσεις της Ένωσης μέχρι σήμερα απαντούν στο σημαντικότερο, ίσως, ερώτημα: πού θα βρεθεί όλη αυτή η ενέργεια, η οποία χρειάζεται, αν εγκαταλείψουμε και τα ορυκτά καύσιμα αλλά και την πυρηνική ενέργεια; Οι ανανεώσιμες πηγές ενέργειας -παρά τη θετική συμβολή τους- δεν επαρκούν σε καμία περίπτωση, τουλάχιστον με τις σημερινές τεχνολογίες. Επίσης, τα βιοκαύσιμα ίσως δημιουργούν περισσότερα προβλήματα από αυτά που προσδοκούν να λύσουν.

Η δεύτερη παρατήρηση αφορά την ενεργειακή ένδεια. Στα περισσότερα κράτη μέλη υπάρχουν κάποιες προβλέψεις για ενίσχυση των αδύναμων οικονομικά στρωμάτων. Όμως, στην Ελλάδα για παράδειγμα, οι προβλέψεις αυτές περιορίζονται σε νοικοκυριά με συνολικό οικογενειακό εισόδημα κάτω των 11 000-12 000 ευρώ. Στην πράξη, είναι αδύνατον μια οικογένεια με εισόδημα 15 000 ευρώ ετησίως να μπορέσει να εφαρμόσει τις δράσεις που προβλέπονται στις εκθέσεις και να ανακαινίσει την κατοικία της ώστε να πετύχει εξοικονόμηση ενέργειας.

 
  
MPphoto
 

  Jerzy Buzek (PPE). – Pani Przewodnicząca! Jako szef komisji ITRE chciałem pogratulować w pierwszej kolejności wszystkim sprawozdawcom za osiągnięcie tego rezultatu. To naprawdę wielka sprawa. Cele są ambitne, ja bym proponował, żeby ich już teraz nie mnożyć, tylko skupić się przede wszystkim na wykonaniu zadania. Dzięki temu, że mamy mechanizm zarządzania unią energetyczną, bo jeśli chcemy być wiarygodni w ramach porozumienia paryskiego, to trzeba spełnić te cele, na które się zdecydowaliśmy. Chodzi także o ratowanie naszej planety od innego zagrożenia, równolegle niejako, mianowicie od smogu. Czterysta tysięcy ludzi przedwcześnie umiera w Unii Europejskiej i dlatego niektóre zapisy, chciałem o tym powiedzieć, niektóre zapisy w dyrektywie OZE są bardzo korzystne z tego punktu widzenia, na przykład dla systemu ciepłowniczego albo dla prosumentów, co na wsi jest szalenie ważne.

Jeszcze jedna sprawa, pan Blanko López wspomniał o konieczności poparcia naszych propozycji przez obywateli, zgadzam się. Może mają również duże ambicje w zakresie ochrony klimatu, bardzo dobrze, ale w niektórych regionach jest ich aż czterdzieści jeden. Takim regionem jest Górny Śląsk, na który państwo przyjedziecie za miesiąc na COP24. Tam potrzebna jest sprawiedliwa transformacja energetyczna i właśnie w komisji ITRE przegłosowaliśmy program na prawie pięć miliardów euro. Taka była propozycja, moja zresztą, aby taki program był w ramach budżetu. Musimy go przegłosować w środę, to jest bardzo ważne dla naszych obywateli.

 
  
MPphoto
 

  Carlos Zorrinho (S&D). – Chegámos aqui, após um grande trabalho de equipa. Saúdo todos os relatores, também a Comissão e o Conselho. Mas agora a questão-chave é convocarmos para esta equipa os poderes nacionais, os poderes regionais, os cidadãos.

Esta é uma grande oportunidade estratégica, para a economia, para o ambiente, para a qualidade de vida. Temos de concretizar. Como correlator-sombra da Governação da União da Energia queria deixar uma palavra muito especial à minha colega Theresa Griffin, que me acompanhou num trabalho estimulante de reforço da dimensão inclusiva, sustentável e inovadora da nova política energética europeia.

Destaco alguns resultados que nesse regulamento estão plasmados. São incorporadas metas sectoriais. Podem não ter sido as mais ambiciosas, mas é importante cumpri-las: 32,5% na eficiência energética, 32% nas energias renováveis em 2030.

A execução dos planos a dez anos, a comparabilidade desses planos, o abranger as cinco dimensões da União da Energia é muito importante. Já estamos a dar passos na descarbonização dos transportes, é por aí que temos de continuar, e devemos pugnar por uma governação participada, estabelecendo um diálogo multilateral e exigindo uma mobilização muito forte da sociedade civil.

Saliento também a introdução das estratégias a longo prazo, com a estratégia do clima, para podermos alinhar o progresso com o Acordo de Paris. E também a transição justa. É muito importante que os cidadãos, as regiões, sintam que há um sentido de justiça na transição energética, de ganho para todos de forma justa, reforçando a cooperação regional entre os Estados-Membros e entre estes e a União.

Senhor Comissário, caros colegas, acredito que amanhã aprovaremos este pacote com uma clara maioria, mas isso não é o ponto de chegada, isso é o ponto de partida. Agora é preciso que cada um faça a sua parte, com urgência e com empenho, com o mesmo entusiasmo com que trabalhámos neste pacote no Parlamento Europeu.

 
  
MPphoto
 

  Jadwiga Wiśniewska (ECR). – Pani Przewodnicząca! Panie Komisarzu! U podstaw pakietu czystej energii leży unia energetyczna, której jednym z filarów jest dekarbonizacja. Przypomnę, że do porozumienia paryskiego doszło dlatego, że z ostatecznego jego kształtu zniknęła właśnie dekarbonizacja. Z dekarbonizacją absolutnie się nie zgadzam. Stawianie na dekarbonizację grozi trwałą utratą konkurencyjności przemysłu i gigantycznymi kosztami społecznymi, szczególnie dla gospodarek z dużym udziałem węgla w miksie energetycznym, takich jak Polska. Dekarbonizacja bierze niestety górę nad solidarnością energetyczną i sprawiedliwą transformacją. Mocno uderzy w regiony górnicze, takie jak Śląsk. Z kolei dyrektywa o efektywności energetycznej wprowadza absurdalny wymóg rocznej redukcji energii końcowej o 0,8%, myląc tym samym efektywność energetyczną z oszczędzaniem energii. Spowoduje to zagrożenie dla wzrostu gospodarczego oraz wzrost ubóstwa energetycznego. Więcej uznania mam dla rozporządzenia o odnawialnych źródłach energii. Przepisy dotyczące biomasy, biopaliw czy włączenia OZE do ciepłownictwa sieciowego zostały skonstruowane w sposób wyważony i uznaję je za dobry przykład kompromisu między tym, co pożądane, a tym, co możliwe. Obawy moje natomiast budzi wysoki cel ogólny. Przykład Niemiec udowadnia, że masowa transformacja w kierunku OZE prowadzi do wysokich kosztów.

 
  
MPphoto
 

  Pavel Telička (ALDE). – Madam President, the Clean Energy Package is really one of the most important and significant pieces of legislation of our mandate and I’m very glad that I have been able to participate in the deliberations.

It is absolutely necessary to modernise and shape the energy market, that is for sure, especially if we want to succeed in global competition, but at the same time, we need to focus on the other side of the coin: reducing consumption. It has dropped but, at the same time, we have new technologies, electro-mobility, other sources, renewables, and we obviously will have to focus on further reducing consumption.

For me, the question is energy efficiency, an energy efficiency policy first, definitely. I would appreciate it if we could focus on that and I invite the Member States to implement, as soon as possible, as thoroughly as possible, the Clean Energy Package, with an emphasis not just on the opportunities in terms of technology, renewables, etc. but also on lowering consumption.

 
  
MPphoto
 

  Lynn Boylan (GUE/NGL). – Madam President, in the wake of the alarming UN climate reports, we are meeting this week in Strasbourg to vote on the outcomes of important energy files which will of course affect our climate policies. But on the energy efficiency directive, here we had the opportunity to make some real change. But, as expected, the agreement has been battered and bruised through negotiations with the Council, all the important provisions have been watered down, weakening ambition and reducing obligations on tackling energy poverty to nothing but a footnote.

On the Renewable Energy Directive we have an acceptable EU target and even good provisions on making biofuel sustainable. An end to palm oil is in sight but we cannot have any backsliding on this. However, that said, is it wrong of me to expect a directive on renewable energy to be about climate action, rather than paving the way for a liberalised energy market? Climate goals – not an energy market – should be at the heart of these directives.

 
  
MPphoto
 

  Diane James (NI). – Madam President, Oxfam Germany last week produced a report that claims that European Union biofuels are causing widespread global deforestation, and NGO Fern reported that people’s lives were being threatened by the European Union’s set of clean energy policies. Greenpeace have claimed that the European Union is even choosing to ignore its own advice on biofuels, and another expert academic opinion indicated recently the damage to birdlife from windfarms directly affecting negatively the wildlife food chain.

The European Union is, and always has been, a monstrous threat to the environment. In short, the European Union’s strive for clean energy, justified by its obsession with climate change targets, has been – and will continue to be – nothing short of an ecological disaster. And that’s not an epitaph I would want the European Union to have.

 
  
MPphoto
 

  Bendt Bendtsen (PPE). – Fru formand! Tak til Kommissionen, ordførere og skyggeordførere for et rigtig solidt resultat. I har været med til at lægge kimen til et mere bæredygtigt europæisk energisystem med de nye regler. Og der er jo meget på spil: fremtidens klima, vores internationale klimaaftaler, og så har vi faktisk med disse regler et kæmpe europæisk vækstpotentiale. Vores import er stigende, og det gør os altså sårbare i EU på den lange bane. Vi kan jo ikke fortsætte med at blive mere og mere afhængige af gas fra Putin og olie fra Mellemøsten. Og så taler vi altså også om, at det er borgernes energiregninger og virksomhedernes konkurrenceevne og eksportmuligheder, der er på spil. Hvis vi ikke bruger vores energi klogere og bedre, vil vore virksomheder betale prisen gennem højere CO2-kvotepriser. Det kræver altså ambitiøse, langsigtede prioriteter for at bringe Europa på rette kurs. Al energi er værdifuld og skal bruges optimalt, derfor skal begrebet ”energy efficiency first” omsættes til praksis. De nye regler for håndhævelse skal sørge for, at EU-landene leverer. Europæisk energipolitik er kun så stærk, som EU-landene gør det til. Det er altså et spørgsmål om en god og en rettidig implementering. De opdaterede rammer for vedvarende energi giver en klar bane for Europas grønne omstilling og globale lederskab og endnu mere europæisk innovation og nytænkning i blandt andet biobranchen og transportbranchen.

 
  
MPphoto
 

  Jo Leinen (S&D). – Frau Präsidentin, liebe Kolleginnen und Kollegen! Mit diesem Gesetzespaket kommen wir in der Energiewende in der Europäischen Union einen großen Schritt voran.

Wir schaffen Planungssicherheit für die Mitgliedstaaten, aber vor allen Dingen für die Unternehmen in der Europäischen Union. Ich glaube, dass wir Investitionen in Milliardenhöhe antreiben, was auch Innovationen bringen wird. Wenn man in China war und sieht, wie die bei Fotovoltaik, bei Elektrobatterien und bei anderen grünen Technologien mit Volldampf vorangehen, der muss wissen, dass wir uns sputen sollten. Dieses Energiepaket hilft auch der Forschung und Entwicklung für effiziente und bessere Lösungen in Europa.

Ich sehe auch, dass wir die Kohlekraftwerke nicht durch Biomassekraftwerke ersetzen dürfen. Die Bioenergie darf nicht verschwendet werden. Holz und Waldreste sollten für die Lücken in der Fotovoltaik und Windversorgung genutzt werden, aber nicht großflächig als Kraftwerke, wie wir das leider mit den Pelletkraftwerken haben.

Ich sehe auch, dass wir bei dieser großen Transformation alle mitnehmen müssen. Erwähnt worden sind die Kohleregionen. Aber bei der Langfriststrategie, Herr Kommissar, haben wir auch andere soziale Nöte – in Städten, in Regionen wie auch bei Bürgern. Ich denke, dass die Klimastrategie auch mit einer Sozialstrategie der Europäischen Union korrelieren muss.

(Der Redner ist damit einverstanden, eine Frage nach dem Verfahren der „blauen Karte“ gemäß Artikel 162 Absatz 8 der Geschäftsordnung zu beantworten.)

 
  
MPphoto
 

  Paul Rübig (PPE), Frage nach dem Verfahren der „blauen Karte“. – Ich möchte mich beim Kollegen Leinen sehr herzlich bedanken, weil wir ja gesehen haben, dass der Import von fossiler Energie letztlich sehr hohe Kosten verursacht. Werden hier die Kosten auch für unsere Konsumenten sinken? Und wird es eine Kaufkraftsteigerung für unsere Konsumenten geben, wenn wir mehr auf erneuerbare Energie und Energieeffizienz setzen?

 
  
MPphoto
 

  Jo Leinen (S&D), Antwort auf eine Frage nach dem Verfahren der „blauen Karte“. – Ja, Herr Kollege, Sie sprechen ein wichtiges Thema an. Energie sparen heißt auch Kosten sparen. Das schlägt sich letztendlich im Geldbeutel der Bürgerinnen und Bürger nieder, das ist der Vorteil. Und mit den erneuerbaren Energien werden wir eines Tages das System bezahlt haben, und dann ist die Energie gratis. Die Sonne schickt keine Rechnung. Das ist der Unterschied zu fossilen Energien, wo wir den Scheichs im Nahen Osten und Putin in Russland jedes Jahr Milliarden überweisen. Die Sonne und der Wind schicken keine Rechnungen. Deswegen ist das vorteilhaft für die Volkswirtschaft wie auch für jeden einzelnen Bürger. Da haben Sie recht.

 
  
MPphoto
 

  Pirkko Ruohonen-Lerner (ECR). – Arvoisa puhemies, kansainvälisen ilmastopaneelin hiljattain julkaisema raportti muistutti, että ilmaston lämpenemisen pysäyttämiseksi tarvitaan ripeitä ja kunnianhimoisia toimenpiteitä. Puhtaan energian säädöspaketti sisältää uudistuksia energiatehokkuuden parantamisesta, uusiutuvien energiamuotojen käytön edistämisestä ja energiaunionin hallinnon järjestämisestä. Näillä keinoilla unioni pyrkii saavuttamaan Pariisin sopimuksen mukaiset sitoumuksensa ilmastonmuutoksen torjumiseksi.

Energiatehokkuutta parantamalla vähennetään myös riippuvuutta energian tuonnista EU:n ulkopuolelta sekä alennetaan kotitalouksien ja yritysten energiakustannuksia. Samalla lievitetään energiaköyhyyttä eli tilannetta, jossa esimerkiksi eläkkeelle jääneellä tai työttömäksi joutuneella kansalaisella ei enää ole varaa asua vanhassa kodissa sen korkeiden asumiskustannusten takia. Tulevina vuosikymmeninä energiaköyhyydestä voi tulla pohjoisessa, kuten Suomessa, vielä nykyistä laajempi ongelma, mikäli energian hinta nousee nopeammin kuin ihmisten reaaliansiot.

Toivon, että kaikissa energiapaketin hyvissä pyrkimyksissä onnistutaan. EU:n on tehtävä oma osuutensa ilmastomuutoksen torjunnassa. Samalla on kuitenkin pidettävä huoli siitä, että kansalaisille taataan mahdollisuus kohtuuhintaiseen asumiseen ja elämiseen.

 
  
MPphoto
 

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE). – Arvoisa puhemies, olen iloinen ja huojentunut siitä, että huomisen äänestysten jälkeen tästä talosta lähtee kannustava ja todellinen viesti kaikille niille eurooppalaisille, jotka ovat kehittämässä maailman edistyneimpiä ratkaisuja päästöjen vähentämiseksi. Pääpainon on oltava siinä, että irtaudumme fossiilisista polttoaineista ja tämä edellyttää pikaisesti erilaisia toimenpiteitä useilla eri toimialoilla.

Esimerkiksi siirtyminen vähäpäästöiseen liikenteeseen tarvitsee kipeästi kestävien biopolttoaineiden tuomia päästövähennyksiä. Biopolttoaineita voi nopeasti soveltaa koko autokantaan ja lisäksi myös lentoliikenteeseen, joka valitettavasti kasvaa koko ajan.

Minulla on kysymys kaikille bioenergiaa vastustaville tahoille tässä parlamentissa. Haluatteko todella saavuttaa ne kunnianhimoiset päästövähennykset, joihin olemme sitoutuneet EU:n tasolla? Minä haluan ja siksi EU:lta tulee saada tällaisia päätöksiä, joihin ihmiset voivat ennakoiden valmistautua.

 
  
MPphoto
 

  Paul Rübig (PPE). – Frau Präsidentin! Ich glaube, die EVP hat in diesen Verhandlungen ganz klar gezeigt, dass wir nicht nur im Energiebereich für das Setzen von Anreizen sind – best practice, scoreboard, mapping – für den Konsumenten. Ich glaube, wir sollten Gesetzgebung für die Bürgerinnen und Bürger machen und nicht verhindern, verbieten, strafen, unrealistische Ziele setzen gegen den Willen der Konsumenten. Ich glaube, der Konsument sollte im Mittelpunkt unserer Entscheidungen stehen. Deshalb ist es auch wichtig, dass wir Technologieneutralität in den Zielen so weit wie möglich fixieren.

Wir wissen, dass wir für den Import von fossiler Energie ungefähr den doppelten EU-Haushalt ausgeben. Und deshalb ist es wichtig, dass die Prioritäten richtig gesetzt werden – nämlich im Verkehr, dass wir uns auch Gedanken machen über biologische und synthetische Kraftstoffe. Können wir hier mehr in die Forschung investieren? Hybridtechnologie und vor allem Nutzung von modernen Technologien für kontinuierliches Fahren in den Städten, damit wir in den Städten endlich das Rotlicht wegbekommen, damit nicht Millionen von Kraftfahrzeugen ständig bremsen und Gas geben und deshalb der Feinstaub in wirklich erschreckende Höhen kommt. Kontinuierliches Fahren und intelligentes Parken wird hier ein intelligenter Ansatz sein. Deshalb: Förderung von machine learning, artificial intelligence, blockchain. Und letztlich müssen wir über 130 Millionen Gebäude in Europa sanieren. Hier steckt ein wahres Potenzial für Arbeitskräfte und Wirtschaftswachstum.

 
  
MPphoto
 

  Martina Werner (S&D). – Frau Präsidentin, Kolleginnen und Kollegen! Wir haben uns in dieser Wahlperiode vorgenommen, die Energieunion zu schaffen.

Dafür haben Kommission, Parlament und Rat sehr intensiv zusammengearbeitet: Acht Gesetze wurden auf den Weg gebracht. Diese Woche stimmen wir über einen wichtigen Teil des Energiepakets ab. Mit dieser Abstimmung wären dann vier der acht Gesetze des Paketes angenommen. Dafür möchte ich meine Kolleginnen und Kollegen José Blanco López, Miroslav Poche, Theresa Griffin, und Carlos Zorrinho für ihre Erfolge beglückwünschen.

Lassen Sie mich aber auch sagen, warum diese Abstimmung so wichtig ist: Die europäische Energiewende können wir nur gemeinsam schaffen. Dafür brauchen wir vor allen Dingen zwei Dinge: klare Zielvorgaben und gemeinsam abgestimmte Pläne. Und für beides stimmen wir diese Woche. Die Mitgliedstaaten können jetzt ihre Energie- und Klimapolitik noch viel effizienter koordinieren. Wenn wir dann auch noch über das Strommarktdesign-Paket abgestimmt haben, können wir uns alle – symbolisch gesehen – auf die Schulter klopfen. In dieser Legislaturperiode haben wir wirklich Bahnbrechendes für die europäische Energiewende geleistet.

Lassen Sie mich zum Schluss auch meine ganz besondere Freude darüber ausdrücken, dass mit der Governance-Verordnung erstmals das Problem der Energiearmut in einem Rechtsakt der EU überhaupt adressiert wird. Das ist meines Erachtens ein ganz wichtiges Signal dafür, dass die europäische Energiewende nicht auf dem Rücken der Haushalte ausgetragen wird, die ohnehin schon unter den hohen Stromkosten leiden. Es ist ein Signal dafür, dass wir in Europa niemanden zurücklassen.

 
  
MPphoto
 

  Ryszard Czarnecki (ECR). – Pani Przewodnicząca! Przed chwilą moja koleżanka, pani posłanka Wiśniewska, bardzo kompetentnie, jak zwykle, mówiła o wsparciu systemu ciepłownictwa i istotnych poprawkach, które zostały przyjęte z jej inicjatywy. To ważne poprawki dla mojego kraju, a myślę, że i dla bardzo wielu zainteresowanych w Europie. Ja bym proponował, żebyśmy może mniej mówili na poziomie deklaracji, może mniej haseł, mniej sloganów, a więcej konkretów. Mniej uniesień, a więcej tego, co jest ważne, właśnie dla gospodarstw domowych, o których przed chwilą mówiła moja przedmówczyni. Wydaje mi się, że powinniśmy patrzeć na to przez pryzmat człowieka, przez pryzmat wielu rodzin, także tych, które niekoniecznie żyją w sytuacji uprzywilejowanej ekonomicznie, dla których zmiany, które wprowadzamy, mogą mieć konsekwencje, pytanie jakie? I na koniec zwracam państwa uwagę, że te różne propozycje nie są dla wszystkich krajów równie korzystne i warto też o tym pamiętać.

 
  
MPphoto
 

  Gesine Meissner (ALDE). – Frau Präsidentin, Herr Kommissar, liebe Kolleginnen und Kollegen! Wir hatten uns schon bis 2020 Energieziele gesetzt: 20 % weniger Energieverbrauch, mehr Effizienz und mehr Erneuerbare. Da sind wir schon sehr gut unterwegs, und es ist vollkommen richtig, dass wir uns jetzt bis 2030 und darüber hinaus weitere und neue Ziele setzen. Ich möchte mich dabei vor allen Dingen auf die erneuerbaren Energien konzentrieren, denn da ist eine ganze Menge zu tun.

Wir haben im letzten Plenum darüber gesprochen, dass zum Beispiel im Transport die Infrastruktur für erneuerbare Energien zwar auf einem guten Weg ist, aber im Grunde genommen noch viel zu wenig ambitioniert. Bioenergie ist angesprochen worden. Da geht es ja nicht darum, irgendwelche Wälder zu verbrennen, sondern eben auch darum, Abfallstoffe zu nutzen. Wir müssen wirklich auch alles an Energie nutzen können, was regional vorhanden ist. Blaue Energie ist noch gar nicht angesprochen worden. Das Meer bietet in Zukunft auch vieles, was wirtschaftlich sein kann, zum Beispiel Wellenenergie, Tidenenergie, sogar Energie, die aus Salz- und Süßwasser gewonnen wird.

Technologieneutral, denke ich, sollte es sein. Wir müssen sehen, welche Region was beitragen kann. Und dann brauchen wir eine Infrastruktur, um die erneuerbare Energie, die wir produzieren, auch wirklich zu den Konsumenten und zu den Produzenten zu bringen. Da ist auch noch eine ganze Menge zu tun. Aber ich hoffe, dass wir das alles gemeinsam schön schaffen.

 
  
MPphoto
 

  Peter Liese (PPE). – Frau Präsidentin, lieber Kommissar Miguel Arias Cañete, liebe Kolleginnen und Kollegen! Stellen wir uns mal vor, wir hätten eine Welt, in der die Energie zu 100 % aus erneuerbaren Quellen stammt und wir diese Energie auch so effizient nutzen, dass es keine Probleme mit dem Naturschutz – z. B. bei Windkraft oder Biomasse – und auch keine Probleme mit den Anwohnern gibt, weil wir es eben auf die Bereiche beschränken, wo es geht und wo wir das Ganze sehr, sehr effizient nutzen.

Niemand würde auf die Idee kommen, dass wir große Löcher graben, dass wir ganze Dörfer umsiedeln und dann Braunkohle gewinnen. Niemand würde auf die Idee kommen, dass wir jeden Tag etwa 1 Mrd. Euro an Herrn Putin und die Ölscheichs schicken, um Öl und Gas zu importieren. Deswegen sollte das Ziel doch für uns alle klar sein.

Aber der Weg ist schwierig: Wir brauchen Zeit, wir brauchen Investitionen, und wir müssen die Menschen auf diesem Weg mitnehmen. Deswegen finde ich es richtig, dass wir uns ambitionierte Ziele setzen. Wir haben die Vorschläge der Europäischen Kommission deutlich erhöht. Besonders freue ich mich auch, dass wir bei Effizienz noch ein halbes Prozent mehr machen als bei erneuerbaren Energien.

Wenn wir das europäisch gemeinsam machen, wird es günstiger und einfacher. Deswegen brauchen wir in diesem Bereich die europäische Zusammenarbeit. Ich bin sehr froh, wenn wir morgen mit großer Mehrheit die drei Berichte im Europäischen Parlament verabschieden können.

 
  
MPphoto
 

  Flavio Zanonato (S&D). – Signora Presidente, onorevoli colleghi, ci troviamo a più di vent'anni dalla prima grande stagione di liberalizzazione dei mercati europei di gas ed elettricità. Tuttavia, il mercato energetico europeo non è tuttora in grado di fornire equità d'accesso, elevati e omogenei standard di tutela dei consumatori, adeguati livelli di cooperazione e interconnessione.

L'energia non circola liberamente ovunque e sempre, e perdurano, anche se sono differenti da Stato a Stato, le prudenze nazionali sulla tabella di marcia climatica. Ben vengano quindi i termini dell'accordo del Consiglio su questi tre dossier – efficienza, rinnovabili e governance – perché dettagliano in maniera persuasiva e con target europei e nazionali, adeguatamente ambiziosi, una parte importante del nuovo assetto di mercato di cui l'Unione ha urgente bisogno.

Mi auguro che questo accordo sia di buon auspicio per i correnti negoziati su disegno di mercato, sull'Agenzia di cooperazione fra regolatori europei e sulla preparazione alla gestione del rischio.

 
  
MPphoto
 

  Jozo Radoš (ALDE). – Poštovana predsjedavajuća, zadovoljstvo mi je da usvajamo ovaj paket čiste energije nakon uspješnih pregovora. On zajedno s paketom čiste mobilnosti čini cjelinu, a zajedno s temeljnim, krovnim uredbama i regulativama koje se tiču emisije CO2 čini jednu kompliciranu i međusobno povezanu mrežu zakona, uredbi, odnosno direktiva.

Pitanje je koje se otvara - jesmo li pogodili pravu mjeru, jesu li ovi zakoni ostvarivi, jesu li dovoljno ambiciozni ili su možda preambiciozni? Jednako je tako pitanje jesu li ciljevi i mjere koji se nalaze u tim mnogim direktivama i uredbama međusobno povezani i hoće li međusobno, zajedno funkcionirati kako treba? Zato je važno razviti mehanizme praćenja ostvarenja ovih zakona kako bismo mogli imati prave uvjete za njihovu reviziju koja je predviđena u svima od njih.

 
  
MPphoto
 

  Andrzej Grzyb (PPE). – Pani Przewodnicząca! Panie Komisarzu! Chciałbym się odnieść w szczególności do dyrektywy dotyczącej promocji odnawialnych źródeł energii. Co ważne w tej dyrektywie, to wsparcie nie tylko dla producentów energii, dla których jest to główne źródło działalności, ale przede wszystkim dla prosumentów, czyli konsumentów, osób, firm – szczególnie na obszarach wiejskich – które zainwestowały lub będą mogły inwestować w energię odnawialną na swoje własne potrzeby, ale też będą ją mogły magazynować i odsprzedawać. To ważne, gdyż prosumenci nie będą mogli być, jak do tej pory często, ignorowani przez legislację państw członkowskich.

Po drugie, chcę podkreślić rolę, którą przyznano w tej regulacji lokalnym wspólnotom energetycznym. Mogą one zmienić kształt rynku energii w miejscach, które mimo tego, że są podłączone do sieci, nie mają zapewnionych stałych dostaw energii. Mogą one również wykorzystywać źródła, które związane są z gospodarką cyrkulacyjną.

Biopaliwa: postanowiliśmy ograniczyć ilość na rynku tych biopaliw, które mogą powodować wysokie ryzyko ILUC, ale też chcę podkreślić, że biopaliwa produkowane z rodzimych upraw nie konkurują z produkcją żywności, a jednocześnie przy tej produkcji mogą być wytworzone pasze wysokobiałkowe, a przecież importujemy to białko – z soi chociażby –z tych terenów, gdzie ten efekt ILUC również soja powoduje. Biopaliwa kolejnej generacji, odpady organiczne z rolnictwa, leśnictwa to również przyszłość w tym sektorze.

 
  
MPphoto
 

  Adam Gierek (S&D). – Pani Przewodnicząca! Panie komisarzu! Mam wrażenie, że mówiąc o efektywności nie rozumie Pan tego pojęcia. Pojęcia techniczne są trudne do zrozumienia. Podejmując jednak decyzje legislacyjne, musimy wiedzieć, czego one dotyczą. Nie możemy twierdzić, że cel 32,5% zapisany w dyrektywie efektywnościowej oznacza wzrost efektywności o 32,5%. Jest to oszczędność energii finalnej, przeliczana błędnie na energię pierwotną.

Nieprawidłowe rozumienie tego pojęcia, mimo że podana definicja jest właściwa, prowadzi do pominięcia ważnych ogniw w łańcuchu przepływu energii o największym potencjale poprawy efektywności. Komisja, przyjmując jeden nierealny wskaźnik PEF, nie rozumie jego roli w kształtowaniu trendów efektywnościowych.

Panie Komisarzu, dyrektywa efektywnościowa jest moim zdaniem bublem legislacyjnym, dotyczy ona bowiem ograniczeń użytkowania energii, a nie prawdziwej efektywności.

 
  
MPphoto
 

  Λευτέρης Χριστοφόρου (PPE). – Κυρία Πρόεδρε, το ενεργειακό ζήτημα, για το οποίο συζητάμε σήμερα, είναι ιδιαίτερα σημαντικό γιατί αγγίζει όλα τα κράτη μέλη, αλλά και όλους τους ευρωπαίους πολίτες, την οικονομία και την κοινωνία. Η δική μου πατρίδα, η Κύπρος, πληρώνει σκληρό τίμημα λόγω της κλιματικής αλλαγής. Υφίσταται παρατεταμένη ανεργία και λειψυδρία, με αποτέλεσμα να είναι δυσβάσταχτο, πραγματικά, το αγροτικό κόστος, αλλά και το κόστος για κάθε νοικοκυριό και για κάθε κύπριο πολίτη. Φαντάζομαι, όμως, ότι το ίδιο ισχύει και για κάθε ευρωπαίο πολίτη.

Η Ευρωπαϊκή Ένωση οφείλει να αντιδράσει. Να αντιδράσει λαμβάνοντας μέτρα για εκείνους που υφίστανται τις συνέπειες της κλιματικής αλλαγής. Διότι η Ευρωπαϊκή Ένωση μπορεί να αντιδράσει και να πραγματοποιήσει επενδύσεις καινοτόμες και πρωτότυπες, ιδιαίτερα στα νησιά μας, τα οποία υφίστανται αυτό το σημαντικό πρόβλημα. Να δημιουργήσει μονάδες αφαλατώσεων ή και, παράλληλα, μεγάλα φωτοβολταϊκά πάρκα για να είναι δυνατή η μείωση του ηλεκτρικού κόστους, δηλαδή του κόστους της ενέργειας, που είναι ιδιαίτερα σημαντικό για την επιβίωση αυτών των χωρών και ιδίως για τον πρωτογενή τομέα παραγωγής. Ωστόσο, είναι σημαντικό και για τον δευτερογενή τομέα, αφού τα φωτοβολταϊκά θα μπορέσουν να μειώσουν την ενέργεια και εκεί. Άρα, η Ευρωπαϊκή Ένωση μπορεί να επενδύσει για να υπάρχει σε κάθε σπίτι, σε κάθε επιχείρηση και σε κάθε αγροτική παραγωγή ένα αυτόνομο ενεργειακό σύστημα, το οποίο θα συμβάλλει και στις ανανεώσιμες πηγές ενέργειας.

Παράλληλα, στηρίζουμε την Ενεργειακή Ένωση. Την στηρίζουμε και την υποστηρίζουμε γιατί θεωρούμε ότι η Κύπρος και τα ενεργειακά της αποθέματα θα βρίσκονται εντός της Ενεργειακής Ένωσης και η Ευρωπαϊκή Ένωση πρέπει να είναι σε θέση να στηρίξει, να υποστηρίξει και να διασφαλίσει τα ενεργειακά αποθέματα της Κύπρου. Τα αποθέματα αυτά είναι σημαντικά διότι, δεδομένου ότι η Κύπρος είναι κράτος μέλος της Ευρωπαϊκής Ένωσης, εντάσσονται στα ευρωπαϊκά ενεργειακά αποθέματα.

 
  
MPphoto
 

  Петър Курумбашев (S&D). – Бих искал да поставя няколко въпроса. На първо място, дали този енергиен пакет ще работи, след като има незадължителни цели като цяло на ниво Европейски съюз? И на второ място, дали той ще работи, след като нямаме конкретни цели за всяка една държава членка? Така беше при първия пакет и той проработи с прочутите цели 20-20-20.

Вторият въпрос, който бих искал да поставя, е дали не трябва да поставим най-после електропреносните мрежи на първо място, защото когато си поставяме амбициозни цели, свързани с възобновяемите енергийни източници и с енергийната ефективност, те ще бъдат невъзможни за реализиране, ако нямаме по-нататъшно развитие на кръвоносната система на енергетиката, а именно енергопреносните мрежи.

И последният въпрос, може би към г-н Комисаря, кажете ми как е възможно в един град като Шънджън в Китай, който има 15 хиляди електрически автобуса, да има повече електрически автобуси отколкото в цяла Европа?

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE). – Madam President, allow me to first of all begin my contribution this evening by paying tribute to the excellent Parliament negotiating team that worked together over the past two years to deliver what is an extremely positive result for this institution. Thanks to Mr Blanco López, Mr Federley, Mr Henkel, Mr Tamburrano, Ms López Bermejo and, of course, Mr Claude Turmes, who has since moved on to pastures new – we wish him the best in the Luxembourg Government.

In addition, I think there is great praise due to the Bulgarian Presidency and particularly Minister Stankov for excellent cooperation over the course of the negotiations. This is a negotiation that has yielded some extremely important results for the renewable energy sector by providing the much needed—ambition and certainly to drive investments into the environment of renewable energy across Europe. Indeed, this is also a great result for consumers, on whom there is a big focus in the text.

I strongly welcome the agreement that we ultimately reached here in Strasbourg, at 4 am on the morning of 14 June – an agreement that will ensure that 32% of energy used in the European Union by 2030 comes from renewable energy sources, such as wind, solar, biomass, ocean or geothermal, etc.

This is significant, and the fact that we expect the text to be strongly supported in the vote tomorrow is testament to this House’s recognition of the importance of the switch to renewable energy and the enormous potential it brings for us all.

This is not only about contributing to the EU’s 40% emissions reductions by 2030, in accordance with our Paris Agreement pledge. Nor is it only about increasing the efficiency of energy markets and improving air quality. Renewable energy is a rapidly growing sector, and is now contributing a significant amount of jobs globally.

Global employment and renewable energy sectors reached 10.3 million jobs in 2017. This is up 5.3% on the previous year, 2016, and it continues to grow rapidly. Our ambitious text will help to create EU leadership in these sectors and prevent jobs being lost to the rapidly expanding renewables industry in other parts of the world.

 
  
 

Interventions à la demande

 
  
MPphoto
 

  Bogdan Andrzej Zdrojewski (PPE). – Pani Przewodnicząca! Transformacja energetyczna jest koniecznością, wiemy to wszyscy, natomiast połączenie tych trzech dossier pokazuje, jak poważne różnice są nie tylko na tej sali w obrębie grup politycznych, ale w obrębie poszczególnych państw. Co nas różni przede wszystkim? Prawie wszystko: tempo, zakres, odpowiedzialność, koszty, poziom zarządzania, źródła regulacji, na co zwracam uwagę, bo z jednej strony wskazuje się na przykład na smog, z drugiej strony na ekonomię, z innej jeszcze na źródła ubóstwa.

Chcę zwrócić uwagę na to w chwili obecnej, dlatego że kluczowe dla pogodzenia tych rozmaitych interesów będą użyte narzędzia i ich adekwatność do rozstrzygania pewnych kwestii w poszczególnych państwach.

 
  
MPphoto
 

  Nicola Caputo (S&D). – Signora Presidente, onorevoli colleghi, l'obiettivo di un'Unione dell'energia articolata intorno ad una politica ambiziosa per il clima è di fornire ai consumatori europei energia sicura, sostenibile, competitiva e a prezzi accessibili. Il nuovo regolamento sulla governance dell'Unione dell'energia permetterà all'Europa di diventare leader mondiale delle energie rinnovabili, ponendo l'efficienza energetica al primo posto e offrendo un trattamento equo ai consumatori.

Il compromesso raggiunto con il Consiglio ha posto obiettivi importanti, anche se ben al di sotto delle aspettative del Parlamento. I target del 32 % di energie rinnovabili nel mix energetico dell'Unione europea è del 32,5 % di risparmio energetico al 2030 dovranno essere raggiunti mediante un'azione coordinata a livello europeo, macroregionale, regionale, nazionale e locale.

L'obiettivo ultimo di un'Unione dell'energia pienamente funzionale e resiliente è quello di trasformare l'Unione europea in una regione di punta per l'innovazione, gli investimenti, la crescita e in un credibile esempio del perseguimento di alte ambizioni in materia di politica di mitigazione del cambiamento climatico.

 
  
MPphoto
 

  Νότης Μαριάς (ECR). – Κυρία Πρόεδρε, κύριε Cañete, θα επανέλθω σε ένα θέμα που έχω θίξει αρκετές φορές. Aφορά τα δικαιώματα εκπομπής αερίων ρύπων που πληρώνει η Δημόσια Επιχείρηση Ηλεκτρισμού στην Ελλάδα, η ΔΕΗ. Αυτή τη στιγμή πληρώνει 400 εκατομμύρια ευρώ ανά έτος. Την επόμενη χρονιά, επειδή έχουν ακριβύνει τα δικαιώματα, θα πληρώνει 600 εκατομμύρια ευρώ ανά έτος. Προσέξτε όμως: η Ελλάδα γειτνιάζει με την Αλβανία, η οποία δεν δεσμεύεται από κανέναν κανόνα, καθώς και με τα Σκόπια, την Τουρκία και τη Βουλγαρία, η οποία όμως εξαιρείται και δεν πληρώνει δικαιώματα αερίων ρύπων. Το ίδιο συμβαίνει και με την πολωνική ΔΕΗ. Και σας ερωτώ: δεν θα πρέπει να προβλεφθεί και για την ελληνική ηλεκτροπαραγωγή αυτή η εξαίρεση, δηλαδή η εξαίρεση του άρθρου 10 της οδηγίας 2003/87/ΕΚ; Διότι το κριτήριο ήταν το ΑΕΠ. Το ΑΕΠ στην Ελλάδα το 2013 ήταν 62%. Το 2014, όμως, ήταν 59,7% του μέσου κοινοτικού ΑΕΠ. Έχουμε καταστραφεί από τα μνημόνια. Πρέπει να ενταχθούμε σε αυτή την εξαίρεση για να έχουμε φτηνή ενέργεια και να αναπτυχθεί η παραγωγή.

 
  
MPphoto
 

  Franc Bogovič (PPE). – Gospa predsednica. Sprejem energetske unije je eden ključnih ciljev tega mandata Komisije in Parlamenta. Zato z velikim veseljem pozdravljam sveženj treh regulativ s področja čiste energije. Tako tega s področja rabe obnovljivih virov, kakor tudi energetske učinkovitosti in seveda upravljanja energetske unije.

Zmanjšanje porabe energije je zagotovo prvi ukrep, prav tako pa je zelo pomembno tudi, da pospešimo rabo obnovljivih virov, da skozi ta ukrep tudi ustvarimo nova zelena delovna mesta, zmanjšamo energetsko revščino in da Evropa še naprej ostane in postane vodilna sila na področju boja proti klimatskim spremembam.

Resda ustvarjamo samo 10 procentov svetovnih toplogrednih plinov, vendar Evropa že več desetletij tu kaže pot, v katero se mora razvijati cel svet. Zato zelo podpiram in čestitam tako poročevalcem kakor komisarju za sprejem tega svežnja.

 
  
MPphoto
 

  Ruža Tomašić (ECR). – Poštovana predsjedavajuća, veći dio zemaljske kugle nije blagoslovljen prosperitetom koji uživa zapadna civilizacija. Razlozi tomu su različiti, ali to je neosporna činjenica.

 

Da bi se ostatak svijeta mogao neometano razvijati, za što mu je potrebna energija, a da pritom ne bismo ugrozili planet na kojem živimo, potrebno je povećati energetsku učinkovitost i udio obnovljivih izvora energije. Energija je uvijek bila iznimno važno oružje u geopolitičkim razračunavanjima pa Europa nasušno treba energetsku neovisnost. Smanjena potrošnja i održiva proizvodnja čiste energije tu igraju važnu ulogu.

 

Podržavam ambiciozne planove u tom smjeru, ali naglašavam da moramo biti oprezni kako zbog političkih ambicija ne bismo ugrozili industriju i uzrokovali ekonomsku stagnaciju te gubitak poslova. Tako bismo oslabili i svoju globalnu poziciju i anulirali sve ono dobro što smo postigli na energetskom planu.

 

 
  
 

(Fin des interventions à la demande)

 
  
MPphoto
 

  Miguel Arias Cañete, Member of the Commission. – Madam President, in my introductory statement I underlined how important these dossiers are for the clean energy transition in addressing the climate change challenge, considering the important contribution of energy efficiency and renewable energy to the greenhouse gas emission reductions, and how much progress we are making for setting the framework for our ambition until 2030. This will be good for the planet, the economy and consumers.

But let me end this debate with a clear message that we are not finished yet. We want to look beyond 2030, following on from the call from this House in the run-up to last year’s COP23. After a similar call from European Union leaders this March, the Commission is preparing a European Union long-term strategy on greenhouse gas emission reduction, which is due to be adopted by the College of Commissioners at the end of this month. In our strategy we will factor in the latest findings from science and in particular the Intergovernmental Panel on Climate Change’s Special Report on global warming of 1.5°C. We will look at what should be required to achieve the Paris goals and we will explore different pathways as required by Article 15 of the Governance Regulation, including the scenarios to achieve net zero emissions. I signal to you my intention to come to Parliament to present this document the day that it is adopted, if so agreed by this House.

Let me close by thanking you again for our excellent cooperation and for being such a reliable partner in the course of the negotiations of this dossier. I trust that in your vote tomorrow and in the remaining negotiations that lie ahead, you will maintain your ambitious approach and thereby remain such an important player in defining our future energy policy fit for the 21st century and instrumental for achieving our climate commitments under the Paris Agreement.

 
  
MPphoto
 

  Michèle Rivasi, rapporteure. – Madame la Présidente, je tiens tout d’abord à réparer une omission et à remercier sincèrement la Commission, le Conseil et tous les corapporteurs pour leur excellente collaboration. Merci à eux. Je remercie tout particulièrement Claude Turmes qui a beaucoup contribué à cette réussite. Ce rapport est un vrai travail d’équipe et, vraiment, je tiens à remercier tous les partenaires.

Ensuite, concernant la COP24, ce serait bien d’envisager un scénario avec une référence de 1,5º°C, car la Commission a un rôle important à jouer pour défendre les propositions de l’Union lors de cette conférence.

Enfin, chers collègues, s’il est un projet, au cours de cette législature, dont la dimension européenne me paraît incontestable, c’est bien celui-ci. Je trouve que le projet que nous avons bâti ensemble montre bien aux anti-européens ce dont l’Europe est capable. Ce projet est tourné vers l’avenir, il vise à protéger la planète et l’humanité, il propose une indépendance énergétique – comme mon collègue l’a évoqué en parlant de géostratégie – et, en même temps, il peut répondre à la précarité énergétique.

C’est donc un projet européen porteur qui montre ce dont l’Europe est capable. Quand je pense aux prochaines élections européennes, je me dis que c’est un bon exemple et que, s’il y avait beaucoup d’autres projets européens comme celui-là, plus personne ne remettrait en question l’utilité de l’Europe. Oui, nous en avons besoin.

 
  
MPphoto
 

  Jakop Dalunde, föredragande. – Fru talman! Jag skulle vilja tacka så mycket för denna debatt och avsluta med att lyfta fram ett särskilt viktigt inslag i den här förordningen.

Koldioxidbudgetar är ett av de viktigaste instrumenten som vi har för att säkerställa en vetenskapligt robust klimatpolitik. Det är ett lättförståeligt och effektivt instrument som säkerställer att vi når upp till våra klimatmål. Därför är det stort att detta verktyg nu för första gången i ett EU-sammanhang introduceras i denna lagstiftning. Det är på tiden att klimatpolitiken behandlas med samma allvar som finanspolitiken. Med en europeisk koldioxidbudget öppnas möjligheten för det. Då kan vi se, svart på vitt, hur mycket koldioxid vi har kvar att spendera och stämma av våra klimatåtgärder mot den summan.

Likaväl som Europas finansministrar i dag ställs till svars för sina länders budgetar hoppas jag att medlemsstaternas klimatministrar kommer att ställas inför samma behandling. Det ska inte gå att övertrassera sitt lands koldioxidkonto utan konsekvenser.

Mer jobb kvarstår att göra innan vi är där, men omröstningen i morgon är ett otroligt viktigt första steg. Genom att bygga vidare på detta arbete på vägen mot en framtida europeisk sammanhållning, ambitiös klimatlag, med en ordentlig utsläppsbudget för unionen kan vi skapa ordning och reda i klimatpolitiken.

Vi måste ta på allvar medborgarnas oro för de extrema väderhändelser som vi nu ser runtom Europa. Vi måste se till att våra väljare får den klimatpolitik som de förväntar sig.

 
  
  

Puhetta johti HEIDI HAUTALA
varapuhemies

 
  
MPphoto
 

  José Blanco López, ponente. – Señora presidenta, señorías, lo que está en juego trasciende una Directiva. Lo que está en juego es el futuro del planeta. Los acuerdos que hemos alcanzado en renovables, en eficiencia y en gobernanza son importantes no solo porque hayamos logrado elevar la ambición de esta norma. Son importantes porque ponen a Europa en la senda del cumplimiento de los Acuerdos de París y de los Objetivos de Desarrollo Sostenible. Porque alinean las promesas de Europa con hechos que las hacen posibles. Porque reafirman el liderazgo mundial europeo dando una señal de hacia dónde debe caminar el mundo.

Eso es lo que urge hacer. Urge elevar los objetivos en la Cumbre del Clima para lograr mitigar las consecuencias del calentamiento global. Urge porque, como acaba de recalcar el IPCC en su último informe, el cambio climático es una realidad de muy graves consecuencias para los ecosistemas, la salud humana y la economía. Y lo que viene es peor si no actuamos. Urge porque, además, es crucial para nuestro desarrollo y para nuestra competitividad futura. No hay alternativa. Es aquí y es ahora, no habrá otra oportunidad.

Apoyemos, por lo tanto, estas medidas y sigamos, como han puesto de manifiesto muchos colegas, sigamos trabajando sin descanso para avanzar y, si es posible, para avanzar más deprisa en esa lucha de todos para salvar el planeta.

Este es un paso adelante, pero tenemos un largo camino por delante que recorrer.

 
  
MPphoto
 

  Puhemies. – Keskustelu on päättynyt.

Äänestys toimitetaan huomenna tiistaina 13.11.2018.

Kirjalliset lausumat (162 artikla)

 
  
MPphoto
 
 

  András Gyürk (PPE), írásban. – A Tiszta Energia Csomag arra hivatott, hogy modernizálja az Unió elektromos áram rendszerét és választ adjon a legégetőbb gazdasági és energetikai kihívásokra. Ezek közül az egyik, ha nem a legsúlyosabb, nem más, mint a globális felmelegedés. A legfrissebb IPCC tanulmány sokkal borúsabb képet fest a klímahelyzetről, mint azt korábban gondoltuk, ezért is különösen fontos, hogy megfelelően kezeljük ezt a problémát. Elengedhetetlen, hogy tartósan és jelentősen csökkentsük a tagállamok szén-dioxid kibocsátását ezért fontos, hogy támogassuk a karbon-semleges technológiákat az energiatermelésben. Magyarországon az egységnyi áramtermelésre eső szén-dioxid kibocsátás jelenleg is a legalacsonyabbak között van, de a magyar kormány ezt tovább kívánja csökkenteni az energiastratégiájában. A jövőbeli magyar energiatermelés két alappillére a nap- és az atomenergia, amelyek közel fele- fele arányban vennék ki a részüket az ország energiaellátásában. Közös ezekben a technológiákban, hogy nem járnak károsanyag kibocsátással, így nem ártalmasak sem a klímára, sem pedig a levegő minőségére nézve. Úgy gondolom, hogy ilyen előre mutató stratégiákkal megfelelő választ tudunk adni korunk kihívásaira.

 
  
MPphoto
 
 

  Krzysztof Hetman (PPE), na piśmie. – Europejczycy coraz częściej i dotkliwiej doświadczają negatywnych konsekwencji związanych z przekroczonymi normami powietrza, miasta walczą ze smogiem, zwiększa się też liczba zachorowań będących następstwem zanieczyszczeń. Nie ulega zatem wątpliwości, iż konieczne jest zwiększanie udziału czystej energii w europejskim miksie energetycznym. Z pewnością ambitna polityka w tym zakresie jest potrzebna, musimy jednak przy tym dbać o to, by prowadząc taką politykę, brać również pod uwagę realne możliwości państw członkowskich oraz rzeczywiste koszty. Dlatego też przeciwny jestem wprowadzaniu wiążących zobowiązań dla poszczególnych państw członkowskich w zakresie udziału energii odnawialnej w ich miksie energetycznym. Niezbędne jest bowiem zastosowanie elastycznego podejścia uwzględniającego specyfikę każdego z państw członkowskich.

 
  
MPphoto
 
 

  Carolina Punset (ALDE), por escrito. – El tercer paquete legislativo reguló la eficiencia energética y el desarrollo de renovables durante una década en la que no eran pocos los dirigentes europeos negacionistas del cambio climático. Ahora ya no se cuestiona que somos la causa de la modificación del clima, pero si se menosprecian las recomendaciones del IPCC, que, aunque adviertan de las graves consecuencias que tendrán las emisiones, no está previsto que se alcancen las reducciones necesarias para limitar la temperatura global a +1,5 º. El 85 % de la energía primaria consumida en el mundo procede la que quema de petróleo, carbón y gas, que según el FMI reciben más de 4,7 billones de euros anuales en subvenciones. Si bien organismos como la OCDE piden a los líderes mundiales limitar estas subvenciones y descarbonizar la economía, los acuerdos alcanzados en las nuevas Directivas no son lo suficientemente ambiciosos. Aunque el Reglamento de la gobernanza energética asegurará el cumplimiento de los objetivos de renovables y eficiencia, evitando errores del pasado, sin planificación del complimiento, ni mecanismos de ajuste, será necesaria más ambición y convicción por parte de nuestros dirigentes si se quiere ser referente mundial en la lucha contra la mayor amenaza a la que se enfrenta la humanidad.

 
  
MPphoto
 
 

  Henna Virkkunen (PPE), kirjallinen. – Euroopan unionin on puolustettava johtavaa rooliaan ilmastonmuutoksen torjunnassa. Euroopan unioni on osoittanut, että kestävä kasvu on mahdollista. Samalla kun olemme laskeneet päästöjämme 23 prosenttia, BKT on kasvanut 53 prosenttia. Tulemme myös saavuttamaan 2020-tavoitteet etuajassa. Euroopan unionin tulee jatkaa kunnianhimoisten, mutta realististen tavoitteiden toteuttamista päästöjen vähentämiseksi. Tavoitteena on lisätä EU:n energiatehokkuutta 32,5 prosenttia ja nostaa uusiutuvan energian osuus 32 prosenttiin vuoteen 2030 mennessä. Nämä ovat tärkeitä askelia päästöjen vähentämiseksi ja keinoja vastata Pariisin ilmastosopimuksen sitoumuksiin.

Ilmastonmuutosta on torjuttava nyt kun ilmaston lämpenemiseen voi vielä vaikuttaa. Euroopan parlamentin tulee pitää kiinni linjastaan, jonka mukaan Euroopan unionin tulisi kiristää omaa päästövähennystavoitettaan 55 prosenttiin vuonna 2030. Euroopan unioni on ilmastonmuutoksen torjunnassa maailman edelläkävijä. Ainoa sektori, jossa päästöt ovat EU-alueella kasvaneet, on liikenne. Tämän takia uusien henkilöautojen lisäksi myös kuorma-autoille ollaan asettamassa ensimmäistä kertaa CO2-päästörajat. Euroopan unioni ei voi kuitenkaan estää ilmastonmuutosta yksin. Koska Euroopan unionin alueen päästöt ovat alle 10 prosenttia maailman päästöistä, unionin tulee aktiivisesti työskennellä isojen päästöjen aiheuttajien saamiseksi sitoutumaan yhteisiin tavoitteisiin.

 
Dernière mise à jour: 8 avril 2019Avis juridique