Fuldstændigt Forhandlingsreferat

Onsdag den 14. november 2018 - Strasbourg

23. Persistente organiske miljøgifte (forhandling)

  Die Präsidentin. – Als nächster Punkt der Tagesordnung folgt die Aussprache über den Bericht von Julie Girling im Namen des Ausschuss für Umweltfragen, öffentliche Gesundheit und Lebensmittelsicherheit über den Vorschlag für eine Verordnung des Europäischen Parlaments und des Rates über persistente organische Schadstoffe (Neufassung) (COM(2018)0144 – C8-0124/2018 – 2018/0070(COD)) (A8-0336/2018).

  Julie Girling, Rapporteur. – Madam President, this recast updates the current EU legislation in line with the latest decisions made at international level under the Stockholm Convention. There is no disagreement in this House that this is necessary. The latest research on persistent organic pollutants (POPs) shows a worrying persistence of previously banned substances, particularly in the polar regions, and it’s important that we keep up the momentum on this.

The report includes a new role for the European Chemicals Agency (ECHA), giving them much more involvement in certain tasks. This is a move that I strongly welcome. I am aware that not all Members of this House are supportive of ECHA – they don’t particularly support it as an organisation – but in my former role as Parliament’s ECHA liaison person for many years, I witnessed at first hand the excellent work that they do. I very much welcome the use of their in-house expertise on POPs, as opposed to using outside consultants. That is a good move forward.

We’re limited in what we can change here, as the Stockholm Convention supersedes the EU legislation, so this report has been relatively straightforward compared with previous legislation, and indeed with other things that I’ve worked on. But there are issues, and there is one particular issue – the problem of plastics recycling – which remains to be resolved in the vote tomorrow. This concerns the substance decaBDE. For political reasons which are not clear to me – but which, I would say, just amount to negligence – we find ourselves in a position where this substance was not granted a recycling exemption at UN level, despite the fact that less stable substances from the same chemical group have recycling derogations in place, and these were not removed by the Stockholm Convention. I sought to address this issue at committee level, but the oral amendment that I proposed was rejected by MEPs from some of the political groups. This was regrettable because it would have been best to have the issue dealt with at committee level.

So I have re-tabled the same amendment – that’s Amendment 30 – for plenary. I cannot emphasise strongly enough the importance of this amendment when it comes to the EU’s circular economy objectives. Amendment 30 concerns five substances, four of which currently have individual recycling derogations of 1 000 ppm, and it imposes a limit of 1 000 ppm for all five combined. That’s a major net benefit environmentally and it is in line with limits set out in the current Restriction of Hazardous Substances Directive. The fifth substance, decaBDE, has the same recycling derogation under the REACH (Registration, Evaluation and Authorisation of Chemicals) Directive, a limit agreed only last year. I also include in my amendment a review of this limit in five years’ time.

Without this amendment, the vast majority of plastics recyclers dealing with WEEE (waste electrical and electronic equipment) and end—of—life vehicles would have to dramatically reduce their activities or stop altogether. This would particularly and disproportionately affect SMEs. We are talking about 900 000 tons of end—of—life vehicle plastic waste each year, which will probably end up being exported outside Europe for recycling, where standards are far less rigorous and there is a real risk of it finding its way illegally into products such as toys, which are then imported into Europe. If we deal with it and recycle it within Europe to high standards, that should not, and cannot, happen.

Amendment 37 seeks to impose a more ambitious target and, while I fully support ambition, its adoption would actually be negative rather than positive. What’s more, my Amendment 30 includes a review of the limit in five years’ time and this is crucially important.

We have a strong commitment to the circular economy, and I hope that Members will bear that in mind when considering how to vote on these amendments.

  Violeta Bulc, Member of the Commission. – Madam President, I would like to thank the European Parliament, notably the rapporteur, Ms Girling, and the shadow rapporteurs for the work done on the Commission’s proposal to recast the POPs Regulation. POP stands for persistent, organic and pollutant. The term refers to chemical substances that persist in the environment, that bio-accumulate through the food chain and that are highly toxic to human health and the environment. Let me underline that these substances can be transported over thousands of miles in the environment from where they were released. This is why persistent organic pollutants are a global concern. As is often the case, global challenges require global solutions.

The international community took action on these chemicals through the establishment of the Stockholm Convention on Persistent Organic Pollutants, which entered into force in 2004. The current EU Regulation on Persistent Organic Pollutants dates from 2004 and implements the international commitments expressed in the Stockholm Convention. The Regulation aims at eliminating the production, placing on the market and use of internationally produced persistent organic pollutants (POPs). In addition, it aims at reducing and eliminating the releases of POPs that are unintentional by—products of industrial processes such as dioxins.

Last March, the Commission proposed the recast of the EU Regulation on Persistent Organic Pollutants in order to bring its procedures into line with the procedures set out in the Lisbon Treaty. The recasting process gave us an opportunity to update certain aspects of the regulation, to provide further clarity and to make its processes more efficient. For example, we proposed a role for the European Chemicals Agency (ECHA) to assist the Commission and provide scientific support. In addition, we adopted and streamlined reporting and monitoring obligations and proposed to align the annexes to the Regulation on Persistent Organic Pollutants with the outcome of the 2015 Conference of the Parties to the Stockholm Convention. Finally, we brought certain terms and definitions into line with those used in the EU REACH Regulation. I’m looking forward to hearing your views and I trust that you will give a strong mandate to Ms Girling to start negotiations as soon as possible.

  Massimo Paolucci, a nome del gruppo S&D. – Signora Presidente, onorevoli colleghi, inquinanti organici persistenti non è certamente un nome affascinante né di immediata comprensione per i cittadini che stanno seguendo questo dibattito. Perciò, per farci intendere meglio, dobbiamo chiarire che si tratta di sostanze chimiche tossiche pericolose su scala globale, perché viaggiano su lunghissime distanze in atmosfera, che persistono nell'ambiente per molti anni e che si accumulano negli ecosistemi, ponendo così gravi rischi alla salute umana e all'ambiente.

Stiamo parlando di diossine, furani e pesticidi ma anche di ritardanti di fiamma ancora presenti in molti prodotti di uso quotidiano come gli schermi delle tv, dei computer o della componentistica delle auto. Questa è la ragione per cui la Convenzione internazionale ci obbliga a essere molto severi nel trattamento di queste sostanze, molto severi anche quando si tratta di gestire la presenza nei rifiuti e nei materiali che vengono trattati per il riciclo.

Per questo motivo vorrei dire chiaramente che dobbiamo evitare che questi prodotti siano esportati e trattati fuori dall'Europa secondo standard ambientali che non sono i nostri e poi ritornino in Europa dalla finestra. È per questa ragione che noi socialisti vogliamo sì sostenere e promuovere le attività di riciclo, ma contestualmente definire limiti sempre più stringenti e più ambiziosi.

In secondo luogo, da una petizione dei cittadini europei e da uno studio commissionato dal Parlamento europeo è emersa l'evidenza che verosimilmente esistono in Europa suoli e acque sotterranee contaminati. Il gruppo socialista ha chiesto e ottenuto, prendendo spunto da quanto abbiamo già fatto alcuni anni fa nell'ambito del regolamento sul mercurio, che la Commissione e gli Stati membri collaborino al fine di individuare e valutare i siti contaminati da inquinanti organici persistenti.

Questi due principi difenderemo domani nel voto e nelle future negoziazioni con gli Stati membri e la Commissione.

  Bolesław G. Piecha, w imieniu grupy ECR. – Pani Przewodnicząca! Trwałe zanieczyszczenia organiczne to związki chemiczne, nie tylko potencjalnie, ale i realnie niebezpieczne ze względu na swoje szczególne właściwości, które związane są z ich toksycznością i niekorzystnym działaniem na organizm ludzki, ale również z tego powodu, że są supertrwałe w środowisku, mają zdolność bioakumulacji i tym samym mają negatywny wpływ na środowisko i zdrowie człowieka.

Ludzie narażeni są na trwałe zanieczyszczenia organiczne na wiele sposobów. Głównie przez spożywaną żywność lub powietrze, którym oddychają. Produkty codziennego użytku, zwłaszcza plastikowe, mogą zawierać wiele substancji stanowiących trwałe zanieczyszczenia organiczne, które zostały dodane w celu poprawy właściwości produktu, co sprawia, że trwałe zanieczyszczenia organiczne można znaleźć niemal wszędzie, i to w mierzalnych ilościach.

Jako polityk, ale przede wszystkim lekarz mam szczególnie na uwadze kwestię szeroko pojętego zdrowia publicznego i w tym kontekście myślę o bezpieczeństwie i zdrowiu ludzi i zwierząt. To piękna idea, ale muszę zgodzić się tutaj ze sprawozdawczynią co do zaproponowanego odstępstwa, które dopuszcza inne stężenie w materiałach pochodzących z recyklingu. Może to spojrzenie mniej ambitne, ale pragmatyczne. Jestem zwolennikiem proponowania realnego prawodawstwa, a w licznych konsultacjach podmioty, które zajmują się recyklingiem, wypowiedziały się na korzyść tej zmiany i stąd moje poparcie dla końcowego sprawozdania.

  Linnéa Engström, för Verts/ALE-gruppen. – Fru talman! I dag tar vi ett viktigt steg för att skapa en giftfri vardag för våra barn och våra samhällen. Vi måste begränsa ämnen som DDT och dioxiner – långlivade organiska föreningar som inte bryts ner. Dessa ämnen kan orsaka kroniska sjukdomar, och de är cancerframkallande. De påverkar det centrala nervsystemet och fungerar som hormonstörande ämnen i fortplantningssystemet. Vi får i oss dessa skadliga ämnen via maten, eftersom de lagras i animalisk fettvävnad.

Det vi lagstiftar om i dag är att uppdatera EU:s kemikalielagstiftning i linje med Stockholmskonventionen för att begränsa användningen av de här organiska föreningarna som inte bryts ner. Vi förtydligar också Europeiska kemikaliemyndighetens roll.

Våra barn ska inte utsättas för dessa gifter i sin vardag. Därför är detta beslut ett viktigt ”grönt steg” i kampen för en giftfri vardag.

  Kateřina Konečná, za skupinu GUE/NGL. – Paní předsedající, navrženým nařízením se provádějí závazky Evropské unie podle Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách a podle protokolu k ní. Základním cílem těchto mezinárodních smluv a následně i nařízení je ochrana zdraví a životního prostředí před škodlivými účinky této skupiny chemických látek. Bohužel některé zásadní pozměňovací návrhy nepošly Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a návrh tak byl zásadně oslaben, proto jsem je také znovu načetla na plénum.

Tímto vás tedy společně s ekologickými a spotřebitelskými organizacemi žádám o hlasování ve prospěch přísnějších limitů pro některé další látky. Je zapotřebí, aby byly prokazatelně toxické látky co nejrychleji zakázány, a to globálně jak v nových, tak v recyklovaných výrobcích. Právě z recyklovaných plastů pak tyto látky rychleji zmizí.

Ráda bych vás konkrétně požádala o podporu pozměňovacích návrhů, které zajistí ochranu spotřebitelů v Evropě před vystavením těmto látkám zejména z recyklovaných výrobků a podpoří tak čistou cirkulární ekonomiku. Navrhuji aktualizovat limity pro chlorované parafiny s krátkým řetězcem tak, jak navrhuje studie z roku 2015 sepsaná z podnětu Německé agentury pro životní prostředí, a pro sumu PBDE, která je v souladu s mezinárodními závazky týkajícími se omezování perzistentních organických znečišťujících látkách v rámci Stockholmské úmluvy.

Kolegové, je zcela nezbytné, aby přepracované znění nařízení bylo přijato co nejdříve. Je to zcela nezbytné, pokud chceme ochránit evropské občany.

  Eric Andrieu (S&D). – Madame la Présidente, 173 pays ont interdit les polluants organiques persistants. Pourtant, on ne peut pas faire comme s’il n’y avait pas de problèmes de fertilité ou de puberté, comme si 80 % des insectes et un tiers des oiseaux n’avaient pas disparu et comme si les pollinisateurs n’étaient pas en danger de mort.

Glyphosate, chlordécone, néonicotinoïdes, métam-sodium, on ne compte plus le nombre de scandales sanitaires. Mais que fait la Commission européenne pour protéger la santé des 500 millions de citoyens européens?

Aujourd’hui, près d’un tiers des produits chimiques présents sur le marché de l’Union européenne depuis 2010 sont potentiellement dangereux pour la santé humaine, en infraction avec le règlement européen REACH.

Quelle est la réalité? La réalité, c’est que ni les États membres, ni la Commission européenne n’appliquent l’article 191 du traité sur le fonctionnement de l’Union européenne, qui prévoit que la politique de l’Union dans le domaine de l’environnement vise un niveau de protection élevé et est fondée sur les principes de précaution. La réalité, c’est que la plupart des États membres violent allègrement ces principes de précaution et que la Commission européenne, en laissant faire, en laissant aller, se rend elle-même coupable de non-assistance à citoyen en danger.

Il ne faut pas jouer, plaisanter, avec la santé des 500 millions de citoyens européens, il est de notre responsabilité pleine et entière d’agir très concrètement.

  Michèle Rivasi (Verts/ALE). – Madame la Présidente, je me réjouis de la révision de ce règlement sur ces polluants organiques persistants (POP).

Effectivement, de nombreuses associations, notamment WECF (Women Engage for a Common Future) et FNE (France Nature Environnement), démontrent la présence de substances toxiques, dont des retardateurs de flamme, qui sont des POP, dans les jouets pour enfants, les ustensiles de cuisine ou les accessoires pour les cheveux. Pourquoi? Parce que ce sont des plastiques recyclés.

Je soutiens mon collègue, M. Andrieu, et juge scandaleux que la Commission européenne ait accordé des dérogations pour justement permettre le recyclage des plastiques contenant ces substances. Des études réalisées sur les moquettes ont montré la présence de POP dans les moquettes des sept principaux fabricants, que ce soit des phthalates, des retardateurs de flamme bromés, etc.

Il faut interdire ces substances en amont. Il ne faut pas accorder de dérogations. Je suis d’accord avec Mme Girling lorsqu’elle dit qu’il faut supprimer ces dérogations, parce que, ce qui est important, dans la perspective des élections européennes, c’est de montrer que l’Europe protège la santé des consommateurs. À l’heure actuelle, nous ne sommes pas suffisamment ambitieux.

  Anja Hazekamp (GUE/NGL). – Voorzitter, persistente organische gifstoffen, zoals DDT en dioxines, zijn uiterst giftig voor mensen, dieren en het milieu. Ze stapelen zich op in ons vetweefsel en kunnen via de moedermelk aan onze kinderen worden doorgegeven.

Ondanks het feit dat het gebruik al aan banden is gelegd, vinden we dit gif nog steeds volop terug in melk en eieren, maar ook in dieren, zoals vogels, vissen en zeehonden, op kleding, in de bodem en in het grondwater.

Daarom moeten we alle persistente organische stoffen verbieden, zonder uitstel en zonder uitzonderingen. En natuurlijk moeten we deze stoffen vervangen, maar niet door ander gif. In Nederland is het zeer giftige perfluoroctaanzuur vervangen door GenX. Hoewel GenX waarschijnlijk ook kankerverwekkend is, wordt het zonder enige waarschuwing in de anti-aanbaklaag van pannen gebruikt. Inmiddels treffen we GenX overal in het milieu aan! Dat is onbegrijpelijk! Deze stoffen horen niet in ons milieu, niet in ons water en niet in ons lijf!

Voorts ben ik van mening dat de Europese landbouwsubsidies moeten worden afgeschaft!

  Jytte Guteland (S&D). – Fru talman! Varje dag exponeras vi för mängder med kemikalier av olika slag. De finns i vår vardag. De finns i leksaker, matförpackningar, våra kläder, vattnet vi dricker, till och med i dammet, som vi kanske sopar under mattan. För ett stort antal av dessa ämnen vet vi inte vilka effekterna är för oss människor och för miljön, trots att det egentligen bara ska vara bevisligen säkra ämnen i vår vardag.

POP-förordningen innehåller några av de värsta ämnen som mänskligheten känner till, inklusive bromerade flamskyddsmedel, till exempel dekaBDE, som regleras genom Stockholmskonventionen. Dessa ämnen blir emellertid inte mindre farliga för att vi återanvänder dem i exempelvis plast. Återvunnen plast blir ju inte bättre för vår hälsa, så det är viktigt att vi gör två saker på samma gång: både blir bättre på att återvinna och ser till att få en giftfri vardag.

Därför kommer jag att kämpa för att gränsvärdet för dekaBDE hålls i linje med miljöutskottets betänkande, dvs. 10 mg/kg. Detta är nämligen viktigt för människors hälsa, det är viktigt för miljön och det är viktigt också för att förtroendet för återvunnet material ska vara intakt hos allmänheten.

  Younous Omarjee (GUE/NGL). – Madame la Présidente, Madame la Commissaire, l’une des plus graves crises écologiques et sanitaires de toute l’Union européenne touche les régions ultrapériphériques de la Guadeloupe et de la Martinique, qui ont été exposées, vous le savez, pendant des décennies à un polluant organique persistant très toxique: le chlordécone.

Ces îles sont aujourd’hui ravagées par la persistance de ce polluant. Un scientifique disait que nous sommes dans une situation presque post-Tchernobyl: les terres et les sols sont pollués pour les sept siècles à venir et les habitants sont malades.

La France n’a pas rempli son devoir d’information sur les risques pour les populations, aujourd’hui abandonnées à leur sort. Puisse ce règlement contraindre la France à assumer ses obligations!

Les Antillais, voyez-vous, Madame la Commissaire, attendent beaucoup de l’Europe, et je compte sur vous, Madame la Commissaire, pour agir en ce sens.

Spontane Wortmeldungen

  Bogdan Andrzej Zdrojewski (PPE). – Pani Przewodnicząca! Zmienię trochę swoje wystąpienie ze względu na debatę, która właśnie się zakończyła. Przede wszystkim chcę zwrócić uwagę na to, że można przyjąć do wiadomości tzw. kategorię eksterytorialności śmieci. To oznacza, że jeżeli patrzymy na ten czy inny ocean i widzimy ogromną masę śmieci, rzeczywiście mamy kłopot z ustaleniem odpowiedzialności tych, którzy powinni poradzić sobie z tym problemem. Ale nie istnieje– chcę to wyraźnie podkreślić – eksterytorialność źródeł tych zanieczyszczeń. Można je odtworzyć i dojść do podmiotów, państw, także społeczeństw odpowiedzialnych za te zanieczyszczenia. I druga rzecz, na którą chcę zwrócić uwagę, to zakończona misja SEDE na Arktyce, podczas której bardzo zdecydowanie podkreślono w kategoriach bezpieczeństwa kwestie zanieczyszczenia tymi właśnie trwałymi chemikaliami nieorganicznymi. Jest to bardzo ważny element i na niego również zwracam uwagę.

  Νότης Μαριάς (ECR). – Κυρία Πρόεδρε, ο κανονισμός για τον οποίον συζητούμε εναρμονίζεται με τη σύμβαση της Στοκχόλμης για τους έμμονους οργανικούς ρύπους ή επίμονους οργανικούς μολυντές και, ουσιαστικά, στηρίζεται σε αυτήν. Οι εν λόγω ρύποι είναι χημικές τοξικές ουσίες εξαιρετικής σημασίας, που επηρεάζουν την υγεία όλων των ανθρώπων. Ωστόσο, ενώ συζητούμε για τον κανονισμό αυτόν, αποδεικνύεται ότι: πρώτον, δεν πραγματοποιήθηκε διαβούλευση με ενδιαφερόμενους φορείς προκειμένου να εκπονηθεί ο κανονισμός, δεύτερον, δεν αξιοποιήθηκαν εξωτερικοί εμπειρογνώμονες, και τρίτον, δεν έγινε εκτίμηση των επιπτώσεων. Για έναν κανονισμό τόσο σοβαρό, που αποδεικνύεται και από τη συζήτηση ότι είναι καθοριστικής σημασίας για την ίδια την υγεία των πολιτών. Θεωρώ ότι έπρεπε να έχουν γίνει αυτές οι διαδικασίες, διότι είναι ουσιαστικές. Διότι οι εξωτερικοί εμπειρογνώμονες, αλλά και οι ενδιαφερόμενοι φορείς, θα μπορούσαν να προσφέρουν με τις δικές τους παρεμβάσεις.

  José Inácio Faria (PPE). – Senhora Presidente, Senhora Comissária, os poluentes orgânicos persistentes, dos quais os mais mediáticos talvez sejam o DDT e as dioxinas, tal como o nome indica, persistem no ambiente, contaminando habitats naturais e têm uma elevada toxicidade para nós, humanos, e para outros seres vivos.

Sabemos que a maior parte destes poluentes são, aliás, disruptores endócrinos, o que significa que afetam a saúde e a reprodução de várias espécies animais, incluindo a nossa.

Entendo, por isso, que são necessárias medidas fortes para eliminar este tipo de poluentes e evitar a ecotoxicidade e a bioacumulação em consequências exponenciais nos humanos.

No que toca aos limites admissíveis de pó, temos de impor aos produtos reciclados as mesmas regras que já impomos aos produtos virgens, sem com isto criar uma dualidade de critérios ou uma diferença de qualidade entre produtos, isto é, incentivar a economia circular implica garantir a segurança dos consumidores, sobretudo porque a quantidade de material de origem reciclada só tende a aumentar.

Precisamos de garantir aos cidadãos que podem estar descansados de que a comida, os brinquedos das crianças e os utensílios de uso comum não estão contaminados com essas substâncias de elevado perigo.

  Jiří Pospíšil (PPE). – Paní předsedající, já se přiznám, že o této věci jsem v poslední době hodně studoval a musím říci, že jsem zděšen z toho, jak perzistentní organické znečišťující látky čím dále více vyplňují naše životní prostředí a stávají se pro nás fatální hrozbou. Fatální hrozbou pro naše zdraví, fatální hrozbou pro životní prostředí. Proto jsem chtěl říci, že vítám tento návrh, který zpřísňuje existující nařízení.

Děkuji Komisi, děkuji paní zpravodajce, jsem velmi rád, že se jasně stanoví nová pravidla pro Evropskou agenturu pro chemické látky. Na druhou stranu, a proto jsem se přihlásil do debaty, prosím Komisi, aby do budoucna byla mnohem více ambiciózní. Do budoucna, pokud chceme tento problém řešit, budeme muset řešit širší zákaz těchto látek a snahu najít vhodné komponenty a vhodné náhrady. Takže prosím do budoucna větší ambicióznost, je to nutné pro naše zdraví a zdraví našich občanů.

(Ende der spontanen Wortmeldungen)

  Violeta Bulc, Member of the Commission. – Madam President, I would like to thank all the Members of Parliament who took part in the debate. It has been a really useful discussion and has touched upon the main elements of the Commission’s proposal.

Let me underline, however, one specific issue concerning your proposal of listing decaBDE (decabromodiphenyl ether) in the recast, since this featured prominently during the discussion. While I fully understand the objective of Parliament to take into account the experience and concerns of the recycling sector, I would like to remind you that it is crucial that our circular economies are as free as possible of toxic chemicals. This is in line with the objective of both the United Nations Stockholm Convention and the EU Regulation on Persistent Organic Pollutants (POPS) to eliminate production and use of these substances.

To achieve that objective, it is of utmost importance that materials that contain persistent organic pollutants can be used or placed on the market only if those pollutants are present as unintentional trace contaminants. We must also be aware that products made from recycled materials will be accepted by consumers only if they have confidence in the quality and safety of the recycled material.

Before I conclude, let me refer to some of your additional comments. First, regarding Mr Andrieu’s point about breaches of chemical legislation, I’d like you to know that this study was conducted regarding the REACH (Registration, Evaluation, Authorisation and Restriction of Chemicals) Regulation, whereas, in the debate, we were discussing the recast of the POPs Regulation and I would therefore really like to focus only on that.

Secondly, we think that it is important to note that, contrary to the Stockholm Convention, discussions regarding other similar substances, the Stockholm Convention decision that listed decaBDE in Annex A to the Convention does not include a derogation for recycling of products containing decaBDE. This is significantly different from the listing of the other PBDEs (polybrominated diphenyl ethers) under the Convention in 2009, where such a recycling derogation was included. In this case, the listing of the PBDEs in the POPs Regulation in 2010 specifies that the unintentional trace contamination (UTC) levels for the PBDEs is ten ppm (parts per million), but in line with the listings in the Convention, a derogation of 1000 ppms for recycled materials is allowed. There is no such derogation in the Stockholm Convention for decaBDE.

To conclude, I would like to underline that the Commission stands ready to provide support and to play to the full its honest broker role. I am looking forward to starting negotiations in order to ensure a first regarding agreement during the Austrian Presidency so that this legislation can make a real difference on the ground as soon as possible.

  Julie Girling, Rapporteur. – Madam President, I would like to thank colleagues for their contributions, some of which were more useful than others. I am particularly concerned at the attempts by one or two Members to roll into POPs (persistent organic pollutants) discussions around agri-chemicals such as glyphosate. It is utterly irresponsible to stand up in this Parliament and imply that glyphosate is a POP. It is not. This legislation is far too serious to play those sorts of politics with.

So, let’s restrict ourselves to dealing with the persistent organic pollutants. As I said in my opening address, there is no disagreement here that we all would like to eliminate them. The point is about how we do it, the rate at which we do it and the methodology. For me, I would just make my point again, yes, it’s true, as Ms Rivasi said, that there are studies that show that decaBDE (decabromodiphenyl ether), for example, has turned up in hair brushes. This is appalling, but I will bet my life that those hairbrushes were produced in the Far East. They were not produced in Europe, and they come from bad recycling.

If we want to prevent that from happening, if we want the recycling to take place in Europe, by European companies bound by European rules, which will not then put the recyclates on the market for products like food contact materials and toys, according to our rules, then we have to take control of that process. Pretending that we’re not going to recycle at all when we have legislation like the ELV (End-of-Life Vehicles) Directive and the WEEE (Waste Electrical & Electronic Equipment) Directive in place is frankly ostrich-like.

So, I ask Members yet again to re-examine their support of Amendment 30 or Amendment 37, and to look carefully at Amendment 30, which not only sets out recycling reductions – because it takes four products, rolls them into five and gives the absolute maximum for all five, which is actually a reduction to 20% – but it also has a review mechanism which would allow us in five years, if we can get best available technology in place in the European recycling industry, to recycle these products. It would allow us to be in a position where we could actually eliminate these. If you go ahead with Amendment 37, that is not an option on the table.

  Die Präsidentin. – Die Aussprache ist geschlossen.

Die Abstimmung findet am Donnerstag, 15. November 2018, statt.

Skriftlige erklæringer (artikel 162)

  Pavel Poc (S&D), písemně. – Několik týdnů jsem upozorňoval kolegy, jaké dopady mají mezery v legislativě na veřejné zdraví, a že nesouhlasím s tím, že se jedná o pouhou technickou úpravu mezinárodních závazků. Naopak – jedná se o rozhodnutí s významným sociálním dopadem, jehož důsledky poneseme ještě desetiletí. Přístup, který v současné době EU zaujímá k recyklaci a limitům perzistentních organických znečišťujících látek, je doslova toxický. Zvláště, pokud existují bezpečnější alternativy. Pokud chceme zaručit nezávadnost materiálů, které recyklujeme, musíme v prvé řadě eliminovat množství nebezpečných látek v primárních produktech, ne je vracet do oběhu. A už vůbec ne v podobě kontaminovaných kuchyňských pomůcek či dětských hraček. Pro ty, co nevědí, POP jsou látky, které se akumulují v životním prostředí, odkud se dostávají do našeho potravního řetězce. V lidském těle pak narušují fungování hormonálního, nervového i imunitního systému. V EU nám bohužel trvá příliš dlouho, než takto nebezpečné látky zcela zakážeme, což vede k tomu, že se ještě dlouhou dobu potýkáme s jejich odkazem. V příštím roce například skončí pětileté přechodné období pro HBCD. Tuto toxickou látku ale budeme mít další desetiletí zabudovanou ve svých domech. Myslím, že se snad všichni shodneme na tom, že takové dědictví bychom svým dětem zachovávat neměli.