Fuldstændigt Forhandlingsreferat

Tirsdag den 16. april 2019 - Strasbourg

9.1. Beskyttelse af personer, der indberetter overtrædelser af EU-lovgivningen (A8-0398/2018 - Virginie Rozière)

Explicaciones de voto orales

  Morten Messerschmidt (ECR). – Hr. formand! Vi bryster os meget af at have et indre marked, sådan at vi allesammen med 500 millioner forbrugere kan blive rigere og forhåbentlig også tryggere. Men det skaber ikke vækst og tryghed, hvis ikke alle landene formår at implementere reglerne på samme måde, men derimod spekulerer i at lave reglerne således, at det lige gavner den enkelte virksomhed selv. Jeg har flere gange i Udvalget om Konstitutionelle Anliggender været ordfører for netop rapporteringen om, hvordan vores medlemslande er i stand til at implementere de regler, vi laver. Og det er – på trods af, at de fleste efterhånden skulle have lært reglerne i Unionen – rærligt at se, hvordan nogle lande hele tiden trækker det og trækker det, endda ligefrem obstruerer at gennemføre de regler, som egentlig skulle sikre det indre marked. Det duer ikke, vi er nødt til at følge de samme regler, hvis vi også skal have den samme velstand og den kollegialitet, det kammeratskab, som Unionen kræver, i det indre marked.

  Michaela Šojdrová (PPE). – Pane předsedající, já jsem se rozhodla podpořit směrnici, která má důležitý cíl, a sice chránit ty, kteří se dozvěděli o porušení unijních předpisů a upozorní na toto porušení. Rozhodli se tedy nahlásit toto porušení. Je to ve veřejném zájmu a je tedy na místě tyto dotčené osoby také chránit, aby se nestaly obětmi nějaké odvety.

Tento veřejný zájem by se ale mohl dostat do střetu s jinými oprávněnými zájmy zaměstnavatelů, a proto považuji za správné, aby zaměstnavatelé nastavili vnitřní procesy, kterými zaměstnanci mohou diskrétně nahlásit toto porušení. Zároveň tato směrnice pamatuje na malé a střední podniky, kterým se tímto nekomplikuje život. Souhlasím také s tím, že zaměstnanci musí nejdříve využít těchto interních předpisů. Věřím, že směrnice bude sloužit svému účelu.

  Bogdan Andrzej Zdrojewski (PPE). – Panie Przewodniczący! Nie zabierałbym dzisiaj głosu, gdyby nie wczorajsza debata. Zaniepokoiły mnie zwłaszcza dwie sytuacje. Pierwsza to lekceważenie rzeczywiście tej dyrektywy, tej propozycji przez skrajne siły, które, krótko mówiąc, chcą doprowadzić do sytuacji takiej, aby wiele podmiotów funkcjonujących w życiu publicznym było, krótko mówiąc, bezkarnych. Ale drugi element był jeszcze ważniejszy. Otóż zwracam uwagę nie tylko na konieczność ochrony sygnalistów, ale także walki z tymi, którzy są sygnalistami fałszywymi. Wydaje mi się, że musimy zwracać uwagę na to, że wśród sygnalistów pojawiają się tacy, którzy bezpodstawnie, podkreślam, bezpodstawnie często atakują podmioty gospodarcze czy osoby fizyczne, prowadząc do ich zniszczenia albo finansowego, albo także psychicznego. Zwracam uwagę na konieczność tego bilansu, właściwego bilansu. W innym wypadku szkód może być więcej niż pożytku.

  Emmanuel Maurel (GUE/NGL). – Monsieur le Président, nous revenons de loin. Le Parlement européen avait rédigé un texte très protecteur pour les lanceurs d’alerte, mais le Conseil avait manœuvré pour en vider sa substance et il a fallu l’émoi très légitime des populations européennes pour que ces manœuvres échouent. Les lanceurs d’alerte ne seront donc pas tenus de prévenir leurs supérieurs hiérarchiques avant de divulguer des informations. De plus, leur entourage proche, ainsi que ceux qui ont concouru à la manifestation de la vérité, seront eux aussi protégés.

Il restait un point controversé, c’était l’interdiction de divulguer des informations classifiées relatives à la protection du secret défense. On comprend les préventions qui ont conduit à cette limitation, mais on ne peut avoir qu’à l’esprit la situation et les révélations d’un Julian Assange, à qui je pense particulièrement aujourd’hui, ou d’une Chelsea Manning, qui en enfreignant ces principes ont éclairé l’opinion publique internationale sur des actes criminels, qui avaient été perpétrés par exemple au moment de la guerre d’Irak.

Donc, l’essentiel est là. Le texte est bon, les lanceurs d’alerte sont protégés et nous avons accompli notre travail.

  Andrejs Mamikins (S&D). – Mr President, breaches of Union law are one of the elements that anti-Europeanists use to fuel people’s frustration with the institutions. Numerous right-wing politicians have tried to capitalise on the fact that Union law is not perfectly designed, but no law is exempt from weaknesses. We must give our citizens major freedom and protection while reporting such weaknesses.

If we want people in the EU to be more engaged and participative in European politics, we must give them the instruments. So it’s us, the partisans of a strong and integrated Europe, who must take the lead in this fight.

Maladministration can manifest itself in multiple forums, starting from word—based relations, in the management of EU funds. In every possible case the reporting person must be covered by guarantees. That is why, colleagues, I voted in favour.

  Daniel Hannan (ECR). – Mr President, there comes a moment when you realise you’re one of the longest-serving Members in this Chamber. I’m old enough to remember the Tillack affair, when a German journalist was arrested, had his notebooks, his private papers rifled through, because he had been exposing fraud in the anti-fraud authorities. Nobody, by the way, rifled through the private papers of the alleged fraudsters. I’m old enough to remember the Marta Andreasen affair, when an accountant was brought in to clean up the Commission’s accounts, discovered that in some cases they weren’t even using double-entry bookkeeping, and the reaction in the Commission was to fire her. Why does this happen? Well of course, all organisations become interested in protecting their own position. That’s human nature; it’s not exclusive to Brussels institutions. But I think it is exacerbated by the intimidating fervour, the almost religious belief that people have in the European project, that makes them think that the ends justify the means and that critics can be legitimately silenced. Tackle that and you’d solve a great many problems.

  Pirkko Ruohonen-Lerner (ECR). – Arvoisa puhemies, epäkohdista, kuten erilaisista rahavarojen ja muun omaisuuden väärinkäytöksistä, veronkierrosta ja muista varkauksista ja rikoksista ilmoittaminen on edellytyksenä sille, että vallitseviin ongelmiin voidaan puuttua. Jos väärinkäytöksiä havaitsevat voivat luottaa ilmoitusten asianmukaiseen käsittelyyn, he todennäköisemmin myös tekevät ilmoituksen. Tällöin rikollinen toiminta, joka saattaa aiheuttaa suuriakin taloudellisia menetyksiä koko yhteiskunnalle ja julkiselle edulle tai yksittäiselle yritykselle, saadaan tutkinnan kohteeksi ajoissa.

Pidän tärkeänä sitä, että väärinkäytösten ilmoittajat voivat tehdä ilmoituksen joko organisaation sisällä tai suoraan viranomaisille. Kummassakin tapauksessa heitä suojellaan mahdollisilta kostotoimenpiteiltä, kuten irtisanomisilta tai alempiin työtehtäviin siirtämisiltä. Olen erittäin tyytyväinen siihen, että olemme viimein saaneet väärinkäytösten ilmoittajien suojelulle koko EU:ta koskevat minimisäännöt. Useissa maissa ei ole toistaiseksi lainkaan asiaa koskevaa lainsäädäntöä, minkä johdosta toivon, että direktiivi pannaan mahdollisimman nopeasti toimeen kaikissa jäsenvaltioissa.

  Stanislav Polčák (PPE). – Pane předsedající, i já chci vítat tuto právní úpravu, která konečně sjednocuje tuto ochranu na evropské úrovni, protože skutečně mnohé státy neměly tuto ochranu zakotvenou ve svých právních řádech, a nás by měla především zajímat ochrana využívání evropských fondů, protože možnost zneužití, daňových podvodů je skutečně reálná. My máme v České republice zkušenosti se zneužíváním evropských fondů. Myslím si, že ta ochrana oznamovatelů je skutečně důležitá. My jim musíme dát nástroje, které umožní plnit i jejich poslání, samozřejmě zajistit přímý kontakt s institucemi a důvěrnost takovýchto jednání.

Chtěl bych rovněž upozornit na to, aby byla chráněna případně i ta druhá strana, ta, která je z těchto podvodů případně obviněná, protože možnost zneužití je velmi vachrlatá, velmi tenká. Ta linie překročení spravedlivého zájmu na těchto informacích a možnost neoprávněného obvinění je skutečně velmi tenká. Byl bych rád, abychom mysleli i na tu druhou stranu v případě, kdy někdo tímto způsobem zavádí orgány činné ve vyšetřování trestného činu.