Πληρη πρακτικα των συζητησεων

Πέμπτη 28 Νοεμβρίου 2019 - Στρασβούργο

9.7. Πρόσφατες ενέργειες της Ρωσικής Ομοσπονδίας εναντίον των Λιθουανών δικαστών, εισαγγελέων και ανακριτών που συμμετείχαν στη διερεύνηση των τραγικών γεγονότων που έλαβαν χώρα στις 13 Ιανουαρίου 1991 στο Βίλνιους (RC-B9-0182/2019, B9-0182/2019, B9-0183/2019, B9-0184/2019, B9-0185/2019, B9-0186/2019)

Oral explanations of vote

  Juozas Olekas (S&D). – Ačiū, gerbiama pirmininke, gerbiami kolegos, iš tikrųjų Rusijos veiksmai prieš Lietuvos teisėjus, tyrėjas ir prokurorus, precedento neturintis įvykis, bandantis įsikišti į kitos šalies teisėsaugą. Mūsų vertybės, įstatymo viršenybė, svarbūs ne tik Lietuvai, bet ir visai Europos Sąjungai. Todėl mūsų sprendimas reaguoti į Rusijos veiksmus yra labai svarbus. Esu liudininkas 1991 m. sausio 13 d., kada Sovietų Sąjungos tankai ir kariai žudė beginklius civilius žmonės. Kai kuriuos iš jų man teko kaip gydytojui gydyti. Šiandien mes padarėm teisingą veiksmą išreikšdami Europos Parlamento sprendimą, kad niekas negali įtakoti nepriklausomų teisėjų. Ačiū visiems, kurie balsavote už šia rezoliuciją.

  Tatjana Ždanoka (Verts/ALE). – Madam President, I voted against this resolution. An independent judiciary is impossible if there is a state monopoly on historic truth. In Lithuania, any deviation from the formula that only armed forces of the USSR were responsible for the deaths of 14 demonstrators on 13 January 1991 is a subject for criminal responsibility, and the journalist and politician of Lithuania, Algirdas Paleckis, who declared during a radio discussion that ‘it appears that in January 1991 our own people were shooting at their natives’, was sentenced to a fine, despite the fact that he found several witnesses and ballistic assessments showing that there were secret snipers on the roofs who were shooting civilians on 13 January 1991. Recently Algirdas was even arrested and accused of spying for Russia. Lithuania should abolish political restrictions on discussing and investigating the events of 13 January 1991.

  Jiří Pospíšil (PPE). – Paní předsedající, já jsem podpořil toto usnesení. Jako bývalý ministr spravedlnosti České republiky se domnívám, že je třeba, abychom se zastali nezávislých soudů v kterékoliv členské zemi. Na rozdíl od mé předřečnice si nemyslím, že toto je otázka interpretace výkladu toho, co se stalo v Litvě v roce 1991. Je to otázka principu právního státu.

Nezávislí soudci a vyšetřovatelé a státní zástupci nějak rozhodli, mají právní názor a někdo je za to diskriminuje. Je to navíc cizí země, je to Rusko, to je přece otázka toho sporu. Já nejsem ochoten ani schopen interpretovat rok 1991 v Litvě, ale vadí mně jako právníkovi a člověku, který celý život hájí právní stát, že soudce je sankcionován za svůj právní názor. To je nepřijatelné, to musíme odmítnout a musíme stát za litevskými soudci, protože litevská justice je evropská justice, a týká se to tedy celé Evropské unie a tedy i nás, pokud hájíme principy právního státu.