Odpověď komisařky Jourové jménem Evropské komise

24.4.2019

Zpracování osobních údajů musí probíhat na základě jednoho ze šesti právních důvodů stanovených v obecném nařízení o ochraně osobních údajů (dále jen „nařízení GDPR“)[1], přičemž souhlas je pouze jedním z nich. Ustanovení čl. 4 odst. 11 a článek 7 nařízení GDPR uvádějí zvláštní podmínky pro platnost souhlasu, mimo jiné to, že souhlas musí být svobodný. Pokud je plnění smlouvy podmíněno souhlasem se zpracováním osobních údajů, které není pro plnění dané smlouvy nutné, pak se souhlas spotřebitele nepovažuje za svobodný[2]. Dohled nad uplatňováním nařízení GDPR i jeho vymáhání spadá do pravomoci vnitrostátních dozorových úřadů a soudů.

Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích[3] stanoví pravidla pro ochranu informací v koncovém zařízení. Je-li nástroj připojen k veřejné telekomunikační síti, je k uchovávání informací a přístupu k informacím, které jsou v dané síti již uchovávány, vyžadován souhlas konečného uživatele, jak je definován v nařízení GDPR, nebo to musí být nezbytně nutné k tomu, aby mohl poskytovatel služeb informační společnosti poskytovat služby, které si účastník nebo uživatel výslovně vyžádal.

Podle spotřebitelského práva EU[4] musí obchodníci informovat spotřebitele o hlavních vlastnostech zboží nebo služeb před uzavřením kupní smlouvy. Pokud spotřebitel nedostane informaci o tom, že jeho osobní údaje budou použity pro obchodní účely nad rámec dané transakce[5], mohlo by to být považováno za klamavou praktiku. Prodávající může být odpovědný i v případě, že vysavač nefunguje tak, jak je stanoveno v kupní smlouvě[6]. Prosazování spotřebitelského práva je odpovědností soudů a orgánů členských států. Spotřebitelé si mohou vyžádat poradenství od svého místního evropského spotřebitelského centra[7] nebo hledat řešení pomocí platformy pro řešení sporů on-line[8].

• [1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
• [2] Pokyny k souhlasu přijaté dne 10. dubna 2018 Evropským sborem pro ochranu osobních údajů, zejména strany 8‐10, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/newsroom/article29/item-detail.cfm?item_id=623051
• [3] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37), ve znění směrnice 2009/136/ES. Dne 10. ledna 2017 přijala Komise návrh nařízení o soukromí a elektronických komunikacích (COM/2017/010 final – 2017/03 (COD)). Návrh obsahuje podobné ustanovení.
• [4] Směrnice 2011/83/EU o právech spotřebitelů (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64); směrnice 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22).
• [5] Pracovní dokument útvarů Komise „Pokyny k provedení/uplatňování směrnice 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách“ (SWD(2016) 163 final, 25.5.2016, oddíl 3.4.1).
• [6] V souladu se směrnicí 1999/44/ES o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží (Úř. věst. L 171, 7.7.1999, s. 12).
• [7] https://ec.europa.eu/info/live-work-travel-eu/consumers/resolve-your-consumer-complaint/european-consumer-centres-network_en
• [8] https://ec.europa.eu/consumers/odr/main/index.cfm?event=main.home.chooseLanguage