Parlamentní otázky
PDF 200kWORD 19k
31. října 2017
O-000083/2017
Otázka k ústnímu zodpovězení s rozpravou O-000083/2017
Komisi
článek 128 jednacího řádu
Maria Grapini, Olga Sehnalová, Lambert van Nistelrooij, José Inácio Faria, Dieter-Lebrecht Koch, Romana Tomc, Sirpa Pietikäinen, Salvatore Domenico Pogliese, Rosa Estaràs Ferragut, Julia Pitera, Barbara Kudrycka, Michał Boni, Heinz K. Becker, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Csaba Sógor, Emil Radev, Marek Plura, Biljana Borzan, Soledad Cabezón Ruiz, Monika Smolková, Janusz Zemke, Karoline Graswander-Hainz, Dietmar Köster, Viorica Dăncilă, Brando Benifei, Wajid Khan, Michela Giuffrida, Miltiadis Kyrkos, István Ujhelyi, Costas Mavrides, Catherine Stihler, Nicola Danti, Isabella De Monte, Doru-Claudian Frunzulică, Jean-Paul Denanot, Dan Nica, Ioan Mircea Paşcu, Andi Cristea, Emilian Pavel, Julie Ward, Marc Tarabella, Helga Stevens, Jana Žitňanská, Ivo Vajgl, Norica Nicolai, António Marinho e Pinto, Igor Šoltes, Merja Kyllönen, Georgios Epitideios, Zoltán Balczó

 Předmět: Opatrovnictví pro osoby s mentálním postižením

V EU žije přibližně 80 milionů osob se zdravotním postižením. Mnohé z těchto osob, zejména osoby s intelektovým nebo psychosociálním postižením, jsou částečně nebo zcela zbaveny způsobilosti k právním úkonům, a v důsledku toho je jim upíráno právo žít samostatně a rozhodovat o vlastním životě. Evropští občané nacházející se v takové situaci si nemohou vybrat, kde a s kým si přejí žít, nemohou volit nebo být voleni (včetně voleb do Evropského parlamentu), nemohou uzavírat sňatky a nemohou podepisovat pracovní smlouvy. Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, která byla ratifikována EU a téměř všemi jejími členskými státy, prosazuje přístup založený na lidských právech a uznává, že všechny osoby se zdravotním postižením jsou držiteli práv a měly by mít způsobilost k právním úkonům na rovnoprávném základě s ostatními. Tento přístup ke zdravotnímu postižení má hluboké důsledky pro právní předpisy o právní způsobilosti a vyžádal si změnu spočívající v posunu od právního zmocnění jiných osob přijímat rozhodnutí za osoby se zdravotním postižením (známého jako rozhodování v zastoupení) k podpoře osob přijímat vlastní rozhodnutí (známé jako podporované rozhodování). Ačkoli téměř všechny země EU ratifikovaly Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, právní předpisy v jednotlivých členských státech jsou stále diskriminační, neboť nadále legalizují popření svéprávnosti k právním úkonům na základě zdravotního postižení. Účinné vzory podporovaného rozhodování nicméně existují a je třeba je nadále rozvíjet, mají-li poskytovat odpovídající podporu, která bude umožňovat všem lidem rozhodovat se a vykonávat svoje práva rovnocenně s ostatními evropskými občany. Úsilí EU v této oblasti bylo v roce 2015 předmětem zkoumání Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením. Podle zprávy Komise o pokroku v provádění evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením bylo nicméně v otázce právní způsobilosti a práv EU dosaženo velmi malého pokroku.

Jak lze zlepšit úlohu institucí EU v rámci jejich pravomocí v této oblasti, aby mohly aktivněji pobízet členské státy ke změně svých právních předpisů o právní způsobilosti? Jaké kroky může přijmout EU, má-li zajistit, aby lidé zbavení způsobilosti k právním úkonům mohli vykonávat svá práva v co nejvyšší možné míře podle evropských právních předpisů, včetně práva hlasovat v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu?

Jazyk, v němž byla otázka vznesena: EN
Právní upozornění