Bezproblémový přístup k rostlinnému materiálu má zásadní význam pro inovační kapacitu evropského odvětví šlechtění rostlin, pro zemědělce, jakož i pro genetickou rozmanitost našich plodin a zdraví občanů EU.

V roce 2015 rozhodl Velký stížnostní senát Evropského patentového úřadu (EPO), že produkty získané v podstatě biologickými způsoby, jako jsou rostliny, osiva, původní znaky a geny, jsou patentovatelné. Na základě tohoto rozhodnutí byly úspěšně patentované odrůdy brokolice a rajčat (věci G2/12 (rajčata) a G2/13 (brokolice).

V reakci na to přijal Evropský parlament dne 17. prosince 2015 usnesení[1], v němž vyzval k vyjasnění patentového práva pro rostliny. Komise ve svém sdělení ze dne 8. listopadu 2016 uvedla, že nikdy neměla v úmyslu udělovat patenty na přírodní znaky, jež jsou do rostlin zaváděny prostřednictvím v podstatě biologických procesů, jako je křížení a selekce. Všechny členské státy tento výklad podpořily a správní rada úřadu EPO nakonec změnila svou politiku tak, aby nebyly poskytovány patenty na produkty vytvořené v podstatě biologickými procesy.

Technický odvolací senát Evropského patentového úřadu toto rozhodnutí bohužel dne 18. prosince 2018 zamítl s tím, že Evropská patentová úmluva má přednost před prováděcími pravidly EPO, a proto mohou být uděleny patenty na rostliny.

V této fázi požádal předseda Evropského patentového úřadu Velký stížnostní senát o konečné rozhodnutí, aby tuto otázku uzavřel. Třetí strany jsou oprávněny předložit Velkému stížnostnímu senátu písemná prohlášení do 1. října 2019.

Má Komise v úmyslu předložit Velkému stížnostnímu senátu EPO písemné prohlášení s cílem chránit inovační kapacitu evropského odvětví šlechtění rostlin a obecný veřejný zájem?

Jaké kroky hodlá Komise podniknout s cílem zajistit, aby produkty, jež jsou výsledkem přírodních procesů, nebylo možné patentovat?

Předložení: 9.9.2019

Postoupení: 11.9.2019

Platné do: 18.9.2019

[1]  Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 188.