Postup : 2015/2530(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : RC-B8-0122/2015

Předložené texty :

RC-B8-0122/2015

Rozpravy :

Hlasování :

PV 11/02/2015 - 9.18
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0032

SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ
PDF 183kWORD 94k
10. 2. 2015
PE547.526v01-00}
PE547.530v01-00}
PE547.531v01-00}
PE547.532v01-00}
PE547.537v01-00} RC1
 
B8-0122/2015}
B8-0125/2015}
B8-0126/2015}
B8-0127/2015}
B8-0132/2015} RC1

předložený v souladu s čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu

a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:

ALDE (B8‑0122/2015)

EFDD (B8‑0125/2015)

ECR (B8‑0126/2015)

S&D (B8‑0127/2015)

PPE (B8‑0132/2015)


o protiteroristických opatřeních (2015/2530(RSP))


Elmar Brok, Cristian Dan Preda, Andrej Plenković, Arnaud Danjean, David McAllister, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Michael Gahler, Tunne Kelam, Gunnar Hökmark, Daniel Caspary, Dubravka Šuica, Monica Macovei, Davor Ivo Stier, Fernando Ruas, Emil Radev, Barbara Matera, Claude Rolin, József Nagy, Monika Hohlmeier, Tomáš Zdechovský, Traian Ungureanu, Lara Comi, Daniel Buda, Ivo Belet, Teresa Jiménez-Becerril Barrio za skupinu PPE
Jörg Leichtfried, Birgit Sippel, Knut Fleckenstein za skupinu S&D
Timothy Kirkhope, Charles Tannock, Helga Stevens, Branislav Škripek, Angel Dzhambazki, Kazimierz Michał Ujazdowski za skupinu ECR
Sophia in 't Veld za skupinu ALDE
Laura Ferrara, Ignazio Corrao, Dario Tamburrano, Fabio Massimo Castaldo, Tiziana Beghin, Marco Affronte, Piernicola Pedicini, Rolandas Paksas, Rosa D’Amato za skupinu EFDD
POZM. NÁVRHY

Usnesení Evropského parlamentu o protiteroristických opatřeních (2015/2530(RSP))  

Evropský parlament,

–   s ohledem na články 2, 3, 6, 7 a 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a články 4, 16, 20, 67, 68, 70, 71, 72, 75, 82, 83, 84, 85, 86, 87 a 88 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–   s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na články 6, 7, 8, čl. 10 odst. 1, články 11, 12, 21, 47 až 50, 52 a 53 této listiny,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. června 2014 o závěrečné zprávě o provádění strategie vnitřní bezpečnosti EU pro období 2010–2014 (COM(2014)365),

–   s ohledem na zprávu Europolu o situaci a vývoji terorismu v EU (TE-SAT) v roce 2014,

–   s ohledem na rezoluci, kterou dne 24. září 2014 přijala Rada bezpečnosti OSN a jež se týká hrozeb mezinárodnímu míru a bezpečnosti, které jsou důsledkem teroristických činů (rezoluce 2178 (2014)),

–   s ohledem na strategii vnitřní bezpečnosti EU, kterou přijala Rada dne 25. února 2010,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2011 o sdělení nazvaném „Politika EU pro boj proti terorismu: dosažené úspěchy a budoucí úkoly“(1),

–   s ohledem na své doporučení Radě ze dne 24. dubna 2009 k problému profilování, zejména na základě etnického a rasového původu, v oblasti boje proti terorismu, vymáhání práva, imigrace a celních a hraničních kontrol(2),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o druhé zprávě o provádění strategie vnitřní bezpečnosti EU(3),

–   s ohledem na posouzení hrozeb organizované trestné činnosti, kterou umožňuje internet, vypracované Europolem v roce 2014 (iOCTA),

–   s ohledem na posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti v EU (SOCTA) vypracované Europolem v roce 2013,

–   s ohledem na svou rozpravu v plénu o protiteroristických opatřeních, která proběhla dne 28. ledna 2015,

–   s ohledem na neformální zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, které se konalo v Rize ve dnech 29. a 30. ledna 2015,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2014 o nové strategii vnitřní bezpečnosti EU(4),

–   s ohledem na prohlášení neformálního zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci ze dne 11. ledna 2015,

–   s ohledem na závěry zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci ze dnů 9. října a 5. prosince 2014,

–   s ohledem na zprávu protiteroristického koordinátora EU č. 15799/14 předloženou dne 24. listopadu 2014 Evropské radě,

–   s ohledem na pracovní program Komise na rok 2015 zveřejněný dne 16. prosince 2014 (COM(2014)0910),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. ledna 2014 s názvem „Předcházení radikalizaci vedoucí k terorismu a násilnému extremismu: silnější reakce EU“ (COM(2013)0941),

–   s ohledem na stanovisko č. 01/2014 pracovní skupiny pro ochranu údajů, která byla zřízena podle článku 29, o uplatňování zásad nezbytnosti a přiměřenosti a o ochraně údajů při prosazování práva,

–   s ohledem na rozsudek Soudního dvora ze dne 8. dubna 2014 ve spojených věcech C-293/12 a C-594/12, Digital Rights Ireland ltd a Seitlinger a další, a na stanovisko právní služby Parlamentu k výkladu tohoto rozsudku,

–   s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že terorismus a násilný extremismus patří mezi hlavní hrozby z hlediska naší bezpečnosti a našich svobod;

B.  vzhledem k tomu, že nedávné tragické události v Paříži jsou připomínkou toho, že Evropská unie čelí soustavně teroristické hrozbě, jejíž podoba se mění a která se za poslední desetiletí zhmotnila v několika jejích členských státech, přičemž teroristické útoky nemířily pouze na lidi, ale i na hodnoty a svobody, na nichž je Unie založena;

C. vzhledem k tomu, že bezpečnost je jedním z práv garantovaných Listinou základní práv EU, avšak základní práva, občanské svobody a proporcionalita jsou základními prvky úspěšné politiky boje proti terorismu;

D. vzhledem k tomu, že preventivní strategie boje proti terorismu by se měly zakládat na různorodém přístupu zaměřeném na přímé předcházení přípravy útoků na území EU a také na integraci potřeby řešit primární příčiny terorismu; vzhledem k tomu, že terorismus představuje celosvětovou hrozbu a je nutné jej potírat na místní, vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni, aby byla zvýšena bezpečnost našich občanů, bráněny základní hodnoty svobody a demokracie a lidská práva a prosazováno mezinárodní právo;

E.  vzhledem k tomu, že několik teroristických útoků, k nimž došlo od 11. září 2001 na evropské půdě, naposledy v lednu tohoto roku, zásadním způsobem ovlivnilo pocit bezpečnosti mezi občany EU a osobami trvale pobývajícími v EU; vzhledem k tomu, že bezpečnostní situace v Evropě se v posledních letech dramaticky změnila v důsledku nových konfliktů a otřesů v bezprostředním sousedství EU, rychlého rozvoje nových technologií a znepokojivé radikalizace, která v EU a sousedních zemích vede k násilí a terorismu;

F.  vzhledem k tomu, že šíření terorismu je snadnější díky využívání internetu a sociálních médií; vzhledem k tomu, že v důsledku kybernetického terorismu mohou teroristické skupiny vytvářet vazby a zůstávat ve spojení, aniž by musely překonávat fyzické překážky v podobě hranic, a proto nepotřebují v jednotlivých zemích základny a útočiště;

G. vzhledem k tomu, že EU čelí velmi vážné a stále rostoucí hrozbě tzv. „zahraničních bojovníků z EU“, tj. jedinců, kteří odcestovali do některého státu, v němž nemají trvalý pobyt ani jeho občanství, aby tam páchali nebo plánovali teroristické činy nebo aby poskytovali či absolvovali teroristický výcvik, a to i v souvislosti s ozbrojenými konflikty; vzhledem k tomu, že podle odhadů 3 500 až 5 000 státních příslušníků EU opustilo své domovy, aby bojovali jako zahraniční bojovníci ve válečných konfliktech a násilných střetech, které vypukly v Sýrii, v Iráku a v Libyi, a stávají se obrovskou hrozbou pro bezpečnost občanů EU;

1.  rozhodně odsuzuje kruté činy spáchané v Paříži a znovu vyjadřuje nejhlubší soustrast francouzskému národu rodinám obětí a potvrzuje, že se svorně zapojí do celosvětového boje proti terorismu a útokům na naše demokratické hodnoty a svobody;

2.  důrazně a kategoricky odsuzuje veškeré teroristické útoky, propagaci terorismu, oslavu osob, které jsou do něho zapojeny, a obhajobu extremistických násilných ideologií, ať už k nim dochází nebo ať už jsou obhajovány kdekoli ve světě; zdůrazňuje, že neexistuje bezpečnost bez svobody, stejně jako neexistuje svoboda bez bezpečnosti;

3.  se znepokojením si všímá rychle rostoucího počtu občanů EU, kteří cestují do oblastí konfliktů, kde vstupují do teroristických organizací, a následně se vrací na území EU, takže představují hrozbu pro vnitřní bezpečnost EU a životy jejích občanů; vyzývá Komisi, aby předložila jasnou a společnou definici pojmu „zahraniční bojovníci EU“, která by napomohla zvýšit právní jistotu;

4.  zdůrazňuje, že je nutné přijmout specializovanější opatření, která by vyřešila problém občanů EU, kteří odjíždějí bojovat na straně teroristických organizací do ciziny; potvrzuje, že i když lze v některých případech zahájit trestní stíhání, měla by být přijata i další opatření k prevenci radikalizace, která vede k násilnému extremismu, k znemožnění vycestování evropských a jiných zahraničních bojovníků a k řešení otázky zacházení s těmito osobami po jejich návratu zpět; vyzývá členské státy a Komisi, aby vypracovaly osvědčené postupy, které by se zakládaly na zkušenostech členských států, jež v této oblasti přijaly úspěšné strategie, akční plány a programy;

Boj proti základním příčinám terorismu a radikalizaci vedoucí k násilnému extremismu:

5.  zdůrazňuje, že k řešení hrozby, kterou představuje terorismus obecně, je nutná mnohovrstevná strategie pro boj s terorismem, jež bude komplexně řešit příčiny základů radikalizace vedoucí k násilnému extremismu, např. posilováním sociální soudržnosti a inkluzivní společnosti a politické a náboženské snášenlivosti, zabraňováním sociálního vylučování a analyzováním a vyvažováním internetového podněcování k páchání  teroristickým činům, předcházením odjezdů za účelem vstupu do teroristických organizací, předcházením a zamezováním náborů a zapojování se do ozbrojených konfliktů či například přerušením přísunu finanční podpory poskytované teroristickým organizacím a jednotlivým osobám, které mají v úmyslu se k nim připojit, zajištěním přísného trestního stíhání a poskytováním vhodných nástrojů donucovacím orgánům, aby mohly plnit své povinnosti za plného dodržování základních práv;

6.  vyzývá členské státy, aby se zaměřily na systémy, které řeší primární příčiny radikalizace, včetně vzdělávacích programů, podpory integrace a sociálního začleňování, dialogu, občanské účasti, otázek rovnosti, snášenlivosti a porozumění mezi rozličnými kulturními prostředími a náboženskými komunitami a rehabilitačních programů;

7.  s vážnými obavami upozorňuje na radikalizaci vězňů a vybízí členské státy k výměně osvědčených postupů řešících tento jev; vyžaduje, aby se zvláštní pozornost zaměřila na podmínky ve věznicích a při omezení osobní svobody, přičemž by měla být přijímána cílená opatření zaměřená na řešení otázky radikalizace v tomto prostředí; vyzývá členské státy, aby učinily více pro zlepšení systémů vězeňské správy tak, aby bylo snazší odhalit osoby omezené na svobodě, které jsou zapojeny do přípravy teroristických činů, a bylo možné monitorovat procesy radikalizace a těmto předcházet, a aby ustavily specifické programy zaměřené na radikály, jejich rehabilitaci a deradikalizaci;

8.  zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zintenzivnit prevenční opatření proti radikalizaci a podporovat programy zmírňování radikalizace a za tímto účelem posílit komunity a organizace občanské společnosti na vnitrostátní a místní úrovni a navázat s nimi spolupráci, aby se zastavilo šíření extremistických ideologií; vyzývá Komisi, aby posílila síť pro zvyšování povědomí o radikalizaci (RAN), která sdružuje všechny, kdo se podílejí na vytváření antiradikalizačních kampaní a na vytváření deradikalizačních struktur a procesů pro vracející se zahraniční bojovníky, a aby se přímo postavila extremistickým ideologiím a nabídla pozitivní alternativy;

9.  vyslovuje se pro přijetí evropské strategie boje proti teroristické propagandě, radikálním sítím a rekrutování na internetu, přičemž je třeba stavět na dosavadních snahách a opatřeních, jež již byla v tomto směru přijata na mezivládní či dobrovolné bázi s cílem prohloubit výměnu osvědčených postupů a úspěšných metod v této oblasti;

10. vyzývá k přijetí doporučení Rady ohledně vnitrostátních strategií prevence proti radikalizaci, na jejímž základě by se zakročilo proti širokému spektru faktorů podněcujících k radikalizaci a členským státům by se poskytla doporučení ohledně vytvoření programů zaměřených na radikály vracející se z boje do země, jejich rehabilitaci a deradikalizaci;

Provádění a přezkum stávajících opatření k prosazování práva:

11. vyzývá členské státy, aby optimálním způsobem využívaly stávající platformy, databáze a systémy včasného varování na evropské úrovni, jako je Schengenský informační systém (SIS) a systém předběžných informací o cestujících (APIS);

12. zdůrazňuje, že volný pohyb v schengenském prostoru je jednou z nejdůležitějších svobod Evropské unie, a proto zásadně odmítá návrhy pozastavit platnost schengenského systému, a povzbuzuje členské státy k tomu, aby namísto toho zpřísnily platná pravidla, která již dávají možnost dočasně zavést kontroly dokladů, a lépe využívaly systém SIS II; zdůrazňuje, že již nyní je možné provádět cílené kontroly jednotlivců při překračování vnějších hranic;

13. vyzývá Komisi, aby okamžitě vyhodnotila stávající nástroje a obdobně posoudila zbývající mezery v boji proti terorismu, kde Evropská rada bude pravidelně vyhodnocovat hrozby, kterým Unie čelí, tak, aby umožnila Unii a členským státům, aby přijaly účinné opatření; vyzývá Komisi a Radu, aby přijaly nový plán boje proti terorismu, který zajišťuje účinnou reakci na stávající hrozby a faktickou bezpečnost všem obyvatelům a zaručuje práva a svobody, které představují principy, na nichž Evropská unie stojí;

14. zdůrazňuje, že základním rozměrem boje proti terorismu musí být začlenění politik na ochranu a podporu obětí a jejich rodin; vyzývá proto všechny členské státy, aby řádně provedly směrnici 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu;

15. domnívá se, že v rámci boje proti závažné a organizované mezinárodní trestné činnosti by jednou z priorit EU mělo být potírání nezákonného obchodování se střelnými zbraněmi; je zejména přesvědčen, že je zapotřebí více prohloubit spolupráci týkající se mechanismů pro výměnu informací a vysledovatelnosti a zničení zakázaných zbraní; žádá Komisi, aby jako naléhavý úkol vyhodnotila stávající předpisy EU týkající se pohybu nelegálních střelných zbraní, výbušných zařízení a pašování zbraní v souvislosti s organizovanou trestnou činností;

16. oceňuje, že bude na evropské úrovni přijat aktualizovaný právní rámec pro praní špinavých peněz, což je zásadní krok, jenž je třeba uskutečnit na všech úrovních, má-li se zajistit jeho účinnost a zakročit proti významnému zdroji financování teroristických organizací;

17. vyzývá členské státy, aby prohloubily spolupráci mezi svými soudními orgány na základě dostupných nástrojů EU, například ECRIS, evropského zatýkacího rozkazu a evropského vyšetřovacího příkazu;

Vnitřní bezpečnost EU, prosazování práva v EU a schopnosti agentur;

18.    vyzývá členské státy, aby přísnějšími hraničními kontrolami a systematičtějšími a efektivnějšími kontrolami cestovních dokladů, potíráním nezákonného obchodu se zbraněmi a používání falešné identity a určením rizikových oblastí zabránily pohybu podezřelých z terorismu;

19.    se znepokojením si všímá, že teroristické organizace intenzivněji využívají internet a komunikační technologie ke komunikaci, plánování útoků a šíření propagandy; žádá, aby společnosti provozující internet a sociální média spolupracovaly při řešení tohoto problému s vládami, donucovacími orgány a občanskou společností a zároveň aby byla za všech okolností zajištěna svoboda projevu a právo na soukromí; zdůrazňuje, že opatření na omezení používání a šíření dat na internetu pro účely boje proti terorismu musí být nezbytná a přiměřená;

20.    opakuje, že veškeré shromažďování a sdílení dat, i to, které provádějí agentury EU jako například Europol, by mělo být v souladu s evropskými a vnitrostátními právními předpisy a vycházet ze soudržného rámce pro ochranu údajů, který poskytne právně závazné normy ochrany osobních údajů na evropské úrovni;

21.    důrazně vyzývá k lepší výměně informací mezi donucovacími orgány členských států a agenturami EU; dále zdůrazňuje, že je nutné celosvětově zlepšit, zintenzivnit a zrychlit sdílení informací mezi donucovacími orgány; žádá, aby členské státy zefektivnily operativní spolupráci mezi sebou navzájem a třetími zeměmi tím, že budou více využívat existující cenné nástroje, jako jsou např. společné vyšetřovací týmy, program sledování financování terorismu a dohody o jmenné evidenci cestujících, a tím, že budou rychleji a účinněji sdílet důležité údaje a informace za předpokladu, že bude zaručena náležitá ochrana údajů a soukromí;

22.    vyzývá Komisi a Radu, aby využily postup stanovený článkem 70 SFEU ke komplexnímu posouzení protiteroristických a s nimi souvisejících opatření EU, aby zejména posoudily provádění těchto opatření v právu a praxi členských států, míru spolupráce členských států s agenturami EU v dotčené oblasti, především s agenturami Europol a Eurojust, a odpovídajícím způsobem zhodnotily přetrvávající slabiny a aby toto posouzení zavedly jako součást Evropského programu bezpečnosti;

23.    zdůrazňuje, že evropské agentury a mezinárodní donucovací orgány musí bojovat proti hlavním zdrojům příjmů teroristických organizací, mj. proti praní peněz, obchodování s lidmi a nezákonnému obchodu se zbraněmi; v této souvislosti vyzývá k důslednému uplatňování příslušných právních předpisů EU, aby se dosáhlo koordinovaného postupu v celé EU; poznamenává, že členské státy poskytují Europolu a Eurojustu pouze 50 % svých informací o terorismu a organizovaném zločinu;

24.    vyzývá členské státy, aby lépe využívaly jedinečných možností Europolu a zajistily, aby jejich vnitrostátní útvary poskytovaly Europolu systematičtěji a rutinněji veškeré relevantní informace; dále je pro to, aby byla v rámci Europolu vytvořena evropská protiteroristická platforma s cílem maximalizovat jeho operativní a technické schopnosti a schopnosti výměny zpravodajských informací;

25.    zdůrazňuje, že je třeba zvýšit efektivnost a koordinaci reakce na poli trestního soudnictví prostřednictvím Eurojustu, harmonizovat stíhání trestných činů souvisejících s fenoménem zahraničních bojovníků v celé EU, vytvořit právní rámec a usnadnit přeshraniční spolupráci, aby nedocházelo k nedostatkům při stíhání a podařilo se vyřešit praktické a právní problémy v souvislosti se shromažďováním a přípustností důkazů v případech terorismu, a to aktualizací rámcového rozhodnutí 2008/919/SVV;

26.    vyzývá k přísnému demokratickému a soudnímu dohledu nad protiteroristickou politikou a činností zpravodajských služeb uvnitř EU s plnou nezávislou demokratickou kontrolou a trvá na tom, že spolupráce v oblasti bezpečnosti by měla být v přísném souladu s mezinárodním právem;

Přijetí vnější strategie EU pro boj proti mezinárodnímu terorismu

27.    vyzývá EU, aby aktivně prosazovala celosvětové partnerství v boji proti terorismu a úzce spolupracovala s regionálními aktéry, jako jsou Africká unie, Rada pro spolupráci arabských států v Zálivu a Arabská liga, zejména pak se sousedními zeměmi Sýrie a Iráku a se zeměmi, pro něž má konflikt dramatické důsledky, jako jsou Jordánsko, Libanon či Turecko, jakož i s OSN a zejména s jeho Protiteroristickým výborem; v této souvislosti vyzývá k intenzivnějšímu dialogu odborníků na rozvoj a bezpečnost z EU a uvedených zemí;

28.    především zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby EU, její členské státy a partnerské země založily svou strategii boje proti mezinárodnímu terorismu na principech právního státu a dodržování základních práv; dále zdůrazňuje, že vnější činnost Unie v boji proti mezinárodnímu terorismu by měla být v první řadě zaměřena na prevenci terorismu, boj proti němu a jeho stíhání;

29.    vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby přijala vnější strategii EU pro boj proti mezinárodnímu terorismu, která se zaměří na zdroje mezinárodního terorismu a zdůrazní v ní protiteroristická opatření; vyzývá Komisi a ESVČ, aby vypracovaly protiteroristickou strategii spolupráce se třetími zeměmi a zároveň zajistily dodržování mezinárodních norem v oblasti lidských práv;

30.    naléhavě vyzývá EU, aby zrevidovala svou strategii zaměřenou na oblast jižního Středomoří v rámci probíhajícího přezkumu evropské politiky sousedství a soustředila se na podporu těch zemí a subjektů, které jsou skutečně odhodlány respektovat sdílené hodnoty a provádět reformy;

31.    zdůrazňuje potřebu zaměřit se v akčních plánech a politických dialozích mezi EU a partnerskými zeměmi na prevenci radikalizace a boj proti ní, což by mělo zahrnovat zvyšování mezinárodní spolupráce, využívání stávajících programů a kapacit a spolupráci se zástupci občanské společnost v zájmových zemích za účelem boje proti teroristické a radikální propagandě na internetu a v dalších prostředcích komunikace;

32.    zdůrazňuje, že komplexní strategie protiteroristických opatření EU musí také plně využívat zahraniční a rozvojové politiky Unie při boji proti chudobě, diskriminaci a marginalizaci, při boji proti korupci a prosazování řádné správy věcí veřejných a předcházení a řešení konfliktů, protože všechny tyto jevy přispívají k marginalizaci určitých skupin a vrstev společnosti, které tak snáze popřávají sluchu propagandě extremistických skupin;

33.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům členských států.

(1)

Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 45.

(2)

Úř. věst. C 184 E, 8.7.2010, s. 119.

(3)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0384.

(4)

Přijaté texty, P8_TA(2014)0102.

Právní upozornění