Společný návrh usnesení - RC-B8-1003/2015Společný návrh usnesení
RC-B8-1003/2015

SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o masovém vysídlování dětí v Nigérii v důsledku útoků skupiny Boko Haram

7.10.2015 - (2015/2876(RSP))

předložený v souladu s čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu
a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:
ECR (B8‑1003/2015)
ALDE (B8‑1020/2015)
EFDD (B8‑1023/2015)
S&D (B8‑1024/2015)
Verts/ALE (B8‑1027/2015)
PPE (B8‑1029/2015)
GUE/NGL (B8‑1031/2015)

Cristian Dan Preda, Santiago Fisas Ayxelà, Elmar Brok, Jeroen Lenaers, Tunne Kelam, David McAllister, Patricija Šulin, Jarosław Wałęsa, Eduard Kukan, Bogdan Brunon Wenta, Csaba Sógor, Francesc Gambús, Maurice Ponga, Lorenzo Cesa, Jiří Pospíšil, Davor Ivo Stier, Stanislav Polčák, Barbara Kudrycka, Tomáš Zdechovský, Therese Comodini Cachia, Giovanni La Via, Monica Macovei, Andrej Plenković, Marijana Petir, Claude Rolin, Ivan Štefanec, Pavel Svoboda, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Anna Záborská, Michaela Šojdrová, Jaromír Štětina, Adam Szejnfeld, Ramona Nicole Mănescu, Lara Comi, Mariya Gabriel, László Tőkés, Krzysztof Hetman, Kinga Gál, Inese Vaidere, Anna Maria Corazza Bildt, Elisabetta Gardini, Thomas Mann, Barbara Matera, Dubravka Šuica, Ivana Maletić za skupinu PPE
Josef Weidenholzer, Eric Andrieu, Nikos Androulakis, Maria Arena, Zigmantas Balčytis, Hugues Bayet, Brando Benifei, Goffredo Maria Bettini, José Blanco López, Vilija Blinkevičiūtė, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Victor Boştinaru, Paul Brannen, Nicola Caputo, Andi Cristea, Viorica Dăncilă, Nicola Danti, Paolo De Castro, Isabella De Monte, Jonás Fernández, Monika Flašíková Beňová, Doru-Claudian Frunzulică, Eider Gardiazabal Rubial, Enrico Gasbarra, Elena Gentile, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Neena Gill, Ana Gomes, Maria Grapini, Theresa Griffin, Enrique Guerrero Salom, Richard Howitt, Cătălin Sorin Ivan, Liisa Jaakonsaari, Afzal Khan, Jude Kirton-Darling, Jeppe Kofod, Miapetra Kumpula-Natri, Javi López, Juan Fernando López Aguilar, Krystyna Łybacka, Andrejs Mamikins, David Martin, Luigi Morgano, Alessia Maria Mosca, Victor Negrescu, Momchil Nekov, Norbert Neuser, Péter Niedermüller, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Vincent Peillon, Tonino Picula, Miroslav Poche, Liliana Rodrigues, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Siôn Simon, Renato Soru, Tibor Szanyi, Claudia Tapardel, Marc Tarabella, Patrizia Toia, Elena Valenciano, Julie Ward za skupinu S&D
Charles Tannock, Mark Demesmaeker za skupinu ECR
Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Beatriz Becerra Basterrechea, Petras Auštrevičius, Izaskun Bilbao Barandica, Dita Charanzová, Martina Dlabajová, Juan Carlos Girauta Vidal, Ilhan Kyuchyuk, Urmas Paet, Frédérique Ries, Marietje Schaake, Pavel Telička, Ramon Tremosa i Balcells, Ivo Vajgl, Filiz Hyusmenova, Nathalie Griesbeck, Nedzhmi Ali, Philippe De Backer, Marielle de Sarnez, Gérard Deprez, Fredrick Federley, Ivan Jakovčić, Kaja Kallas, Alexander Graf Lambsdorff, Louis Michel, Javier Nart, Jozo Radoš, Johannes Cornelis van Baalen, Hilde Vautmans, Cecilia Wikström, Marian Harkin, Valentinas Mazuronis, Petr Ježek za skupinu ALDE
Lola Sánchez Caldentey, Patrick Le Hyaric, Younous Omarjee za skupinu GUE/NGL
Maria Heubuch, Heidi Hautala, Judith Sargentini, Igor Šoltes, Bronis Ropė, Bodil Valero za skupinu Verts/ALE
Ignazio Corrao, Fabio Massimo Castaldo, Laura Agea, Piernicola Pedicini, Laura Ferrara, Rolandas Paksas za skupinu EFDD

Postup : 2015/2876(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
RC-B8-1003/2015
Předložené texty :
RC-B8-1003/2015
Hlasování :
Přijaté texty :

Usnesení Evropského parlamentu o masovém vysídlování dětí v Nigérii v důsledku útoků skupiny Boko Haram

(2015/2876(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Nigérii, zejména na usnesení ze dne 16. července 2014[1] a ze dne 30. dubna 2015[2],

–  s ohledem na dřívější prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federiky Mogheriniové, včetně jejích prohlášení ze dnů 8. ledna, 19. ledna, 31. března a 14. a 15. dubna a 3. července 2015,

–  s ohledem na prohlášení předsedy Rady bezpečnosti OSN ze dne 28. července 2015,

–  s ohledem na projev, který dne 28. září 2015 pronesl prezident Muhammadu Buhari před Valným shromážděním OSN, a na summit OSN o boji proti terorismu,

–  s ohledem na Dohodu z Cotonou,

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti přijatou dne 31. října 2000,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte a na Chartu práv a blaha dítěte Organizace africké jednoty (1990),

–  s ohledem na zákon o právech dítěte z roku 2003, který přijala nigerijská federální vláda,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na Úmluvu Africké unie o předcházení terorismu a boji proti němu, kterou Nigérie ratifikovala dne 16. května 2003 a na dodatečný protokol k této úmluvě, který Nigérie ratifikovala dne 22. prosince 2008,

–  s ohledem na Nouzový svěřenecký fond EU pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe,

–  s ohledem na zprávu vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 29. září 2015 ohledně porušování lidských práv a pronásledování, kterých se dopouští skupina Boko Haram, a jejich dopadů na lidská práva v postižených zemích; s ohledem na prohlášení vysokého komisaře OSN pro lidská práva ohledně možnosti, že by členové skupiny Boko Haram mohli být obviněni z válečných zločinů;

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Nigérie, nejlidnatější a největší ekonomika Afriky, která je etnicky rozmanitá a je poznamenána regionálními a náboženskými rozpory a nepoměrem mezi severem a jihem se závažnými ekonomickými a sociálními nerovnostmi, se od roku 2009 stala bitevním polem pro islamistickou teroristickou skupinu Boko Haram, která přísahala věrnost organizaci Dá'iš; vzhledem k tomu, že tato teroristická skupina představuje rostoucí hrozbu pro stabilitu Nigérie a západní Afriky; vzhledem k tomu, že nigerijské bezpečnostní složky v průběhu vojenských operací v rámci boje proti tomuto povstání často používají nepřiměřenou sílu a dopouštějí se porušování práv;

B.  vzhledem k tomu, že Boko Haram zavraždila za poslední čtyři měsíce nejméně 1 600 civilistů, což znamená, že celkový počet civilních obětí jen v roce 2015 již dosáhl nejméně 3 500;

C.  vzhledem k tomu, že od počátku povstání skupiny Boko Haram její činy, které byly cíleně namířeny proti školákům a školačkám, dětem v postižené oblasti znemožnily přístup k vzdělání a že podle odhadů UNESCO 10,5 milionu dětí v Nigérii, které jsou ve věku, kdy by měly navštěvovat základní školu, do školy nechodí, což je největší počet na světě; vzhledem k tomu, že – podobně jako skupiny al-Šabáb v Somálsku, al-Káida islámského Maghrebu (AQMI), Hnutí pro jednotu a džihád v západní Africe (MUJAO) a Ansar Dine v severním Mali a Tálibán v Afghánistánu a Pákistánu – se i Boko Haram zaměřuje na děti a ženy, kterým se dostává vzdělání;

D.  vzhledem k tomu, že navzdory postupu nigerijských a regionálních ozbrojených sil ohrožují čím dál tím častější útoky a sebevražedné bombové atentáty, k nimž dochází i za hranicemi Nigérie v sousedních zemích, stabilitu a živobytí milionů lidí v celém regionu; vzhledem k tomu, že děti jsou kvůli zhoršující se humanitární situaci, čím dál tím obtížnějšímu zásobování potravinami a současně špatnému přístupu ke vzdělání, nezávadné pitné vodě a zdravotnickým službám ve velkém nebezpečí;

E.  vzhledem k tomu, že podle odhadů OSN vedlo násilí ve státech Borno, Yobe a Adamawa v poslední době k drastickému zvýšení počtu vnitřně vysídlených osob na 2,1 milionu, z nichž 58 % tvoří podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) děti; vzhledem k tomu, že celkem více než 3 miliony lidí byly zasaženy povstáním a v povodí Čadského jezera potřebuje humanitární pomoc 5,5 milionu osob;

F.  vzhledem k tomu, že Nigérii se podařilo uspořádat poměrně mírumilovné prezidentské volby a volby guvernérů, a to navzdory hrozbám Boko Haram, že tyto volby zkomplikuje; vzhledem k tomu, že Nigérie a země, které s ní sousedí, zřídila dne 11. června 2015 ve městě Abuja mnohonárodnostní smíšené jednotky (MNJTF), čímž naplnila rozhodnutí o boji proti Boko Haram přijaté v Niamey v lednu 2015;

G.  vzhledem k tomu, že Boko Haram v Nigérii unesla od roku 2009 více než 2 000 žen s dívek, započítáme-li do tohoto součtu únos 276 školaček na severovýchodě země v Čiboku, k němuž došlo dne 14. dubna 2014 a které šokovalo celý svět a zapříčinilo spuštění mezinárodní kampaně na jejich záchranu (pod názvem „Vraťte nám naše dívky!“); vzhledem k tomu, že téměř rok a půl poté nebylo doposud nalezeno více než 200 dívek, které byly při tomto incidentu uneseny;

H.  vzhledem k tomu, že od té doby zmizely nebo byly uneseny či odvedeny mezi bojovníky nebo jakožto domácí pracovní síla mnohé další děti, přičemž dívky byly znásilněny a násilně provdány nebo přinuceny konvertovat k islámu; vzhledem k tomu, že od dubna 2015 popsalo organizaci Human Rights Watch (HRW) svůj život v zajetí přibližně 300 dalších dívek, které byly zachráněny nigerijskými bezpečnostními složkami z útočišť teroristů, a asi 60 dalších, kterým se podařilo uprchnout svým únoscům v jiných oblastech, a že uvedly, že tento život zahrnoval každodenní násilí a teror, jakož i fyzické a psychologické týrání; vzhledem k tomu, že podle zvláštního zpravodaje OSN pro děti a ozbrojené konflikty byl ozbrojený konflikt v severovýchodní Nigérii v minulém roce pro děti jedním z nejvražednějších, přičemž docházelo k zabíjení, čím dál tím rozšířenějšímu náboru a využívání dětí, nespočetným únosům a sexuálnímu zneužívání dívek; vzhledem k tomu, že podle organizace UNICEF bylo více než 23 000 dětí odděleno od svých rodičů a násilím přinuceno uprchnout ze svého domova, přičemž tyto děti si zachránily život jen díky útěku do nigerijského vnitrozemí nebo do sousedního Kamerunu, Čadu a Nigeru;

I.  vzhledem k tomu, že většina dětí, které žijí v táborech pro vysídlené osoby a pro uprchlíky, přišla o jednoho nebo oba rodiče (kteří byli buď zabiti, nebo se pohřešují), ale také o sourozence a další rodinné příslušníky; vzhledem k tomu, že ačkoli v těchto táborech působí mnoho mezinárodních a vnitrostátních humanitárních organizací, přístup k základním právům – včetně potravin, přístřeší (přeplněného nebo zdravotně závadného), zdravotních služeb a vzdělání – je pro mnoho z těchto dětí katastrofálně špatný;

J.  vzhledem k tomu, že v širším regionu (Nigérie, Kamerun, Čad a Niger) nemá nejméně 208 000 dětí přístup ke vzdělání a 83 000 dětí nemá přístup k nezávadné vodě a že v severovýchodní Nigérii bylo 23 000 dětí odděleno od rodiny;

K.  vzhledem k tomu, že roste počet útoků skupiny Boko Haram v Nigérii, ale i v sousedním Kamerunu, Čadu a Nigeru; vzhledem k tomu, že skupina Boko Haram i nadále unáší děti a ženy a využívá je jako nosiče výbušných zařízení, čímž z nich činí sebevražedné atentátníky, aniž by si toho byly vědomy; vzhledem k tomu, že některé z osob, které uprchly na čadskou stranu Čadského jezera, se na území Čadu staly cílem útoků identických teroristů;

L.  vzhledem k tomu, že v červnu 2015 poskytla EU humanitární pomoc ve výši 21 milionu EUR s cílem pomoci vysídleným osobám v Nigérii a sousedních zemích postižených násilím, jehož se dopouštějí teroristické organizace;

 

M.  vzhledem k tomu, že UNICEF spolu s vládami Nigérie, Kamerunu, Čadu a Nigeru a s partnery v těchto zemích zintenzivňuje své úsilí o pomoc tisícům dětí a jejich rodinám v regionu tím, že jim umožňuje přístup k nezávadné vodě, vzdělání, poradenství a psychologické podpoře, jakož i k očkování a léčbě vážné akutní podvýživy; vzhledem k tomu, že organizace UNICEF obdržela pouze 32 % z 50,3 milionů požadovaných pro tento rok na humanitární opatření v oblasti Čadského jezera;

N.  vzhledem k tomu, že řada unesených žen a dívek, které svým únoscům uprchly nebo byly zachráněny či osvobozeny, je podle organizace HRW při návratu domů těhotných a zoufale potřebuje zdravotní péči při porodu a v poporodním období, přičemž jiné z nich zase nemají přístup k základnímu zdravotnímu vyšetření prováděnému po znásilnění, k post-traumatické péči, sociální podpoře ani k poradenským službám, které by měly být obětem znásilnění poskytovány; vzhledem k tomu, že Komise stanovila, že pokud těhotenství způsobuje nesnesitelné utrpení, musí mít ženy v závislosti na svém zdravotním stavu přístup k veškerým zdravotnickým službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, čímž potvrdila, že v každém případě je v této situaci směrodatné mezinárodní humanitární právo;

1.  ostře odsuzuje zločiny páchané skupinou Boko Haram, včetně teroristických útoků a sebevražedných bombových atentátů v Čadu, Kamerunu a Nigeru; vyjadřuje svou solidaritu s obětmi a svou soustrast se všemi rodinami, které ztratily své blízké; odsuzuje další neuhasínající násilnosti páchané v nigerských oblastech Borno, Yobe a Adamawa a v dalších městech této země;

2.  odsuzuje činy, které vedly k masovému vysídlení nevinných dětí, a vyzývá k okamžité koordinované mezinárodní akci, která by podpořila práci agentur OSN a nevládních organizací, jež se snaží zabránit tomu, aby se vysídlené děti a mládež staly obětí sexuálního zotročování či jiných forem sexuálního násilí a únosů nebo aby byly teroristickými sektami skupiny Boko Haram přinuceny k účasti na ozbrojených zásazích proti civilnímu obyvatelstvu, či vládním a vojenským cílům v Nigérii; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné chránit práva dětí v Nigérii, jejíž celkové obyvatelstvo tvoří z více než čtyřiceti procent osoby ve věku 0 až 14 let;

3.  je přesvědčen, že v případě dětí, které původně pracovaly pro Boko Haram či jiné ozbrojené skupiny, by měla být alternativou jejich stíhání a věznění mimosoudní opatření;

4.  vítá nedávné sdělení Komise o uvolnění dalších finančních prostředků na zintenzivnění naléhavě nutné humanitární pomoci v regionu; vyjadřuje však své vážné obavy ohledně toho, zda mezinárodní komunita jako taková zajistí finanční překlenutí rozdílu mezi finančními závazky, které v souvislosti s operacemi organizace UNICEF v oblasti přijala, a skutečně provedenými platbami; vyzývá dárce, aby bezodkladně své závazky splnili, a vyřešili tak chronické nedostatky v zajišťování základních potřeb, jako je pitná voda, základní zdravotnické služby a vzdělání;

5.  vyzývá nigerijského prezidenta a jeho nově jmenovanou federální vládu k tomu, aby přijali razantní opatření na ochranu civilního obyvatelstva se zvláštním důrazem na ochranu žen a dívek, aby v boji proti extremismu přednostně chránili práva žen a dětí, aby poskytovali pomoc obětem a stíhali zločince a aby zajistili ženám účast na rozhodovacích procesech na všech úrovních;

6.  vyzývá nigerijskou vládu, aby v rámci mezinárodního práva, jak prezident Buhari přislíbil, zahájila bezodkladné, nezávislé a důkladně šetření zločinů a dalších případů vážného porušení lidských práv, ať už k němu došlo ze strany kteréhokoli účastníka konfliktu;

7.  vítá změnu ve vedení vojenských sil a požaduje, aby veškeré případy porušení lidský práv a zločiny, ať už spáchané teroristy nebo nigerijskými bezpečnostními složkami, byly vyšetřeny a aby jejich pachatelé byly povoláni k odpovědnosti, což se za minulého vedení nedělo; oceňuje slib prezidenta Buhariho, že prošetří důkazy o tom, že nigerijské vojenské síly se dopustily vážného porušování lidských práv, válečných zločinů a činů, které mohou být klasifikovány jako zločiny proti lidskosti;

8.  naléhavě vyzývá prezidenta federativní republiky, aby řešil problémy spojené s plněním všech předvolebních slibů a s jeho posledními prohlášeními, z nichž hlavní je jeho závazek potírat teroristické hrozby, zajistit dodržování lidských práv a humanitárního práva jakožto základního pilíře vojenských operací, zasadit se o to, aby se čibocké dívky a všechny další unesené ženy a děti vrátily živy a zdrávy, řešit stále rostoucí problém podvýživy a bojovat proti korupci a beztrestnosti, a odrazovat tak případné budoucí pachatele, a sjednat spravedlnost pro všechny oběti;

9.  naléhavě vyzývá nigerijské orgány a mezinárodní komunitu, aby úzce spolupracovaly a zintenzivnily své úsilí o zvrácení přetrvávajícího trendu vysídlování obyvatel; vítá odhodlání, které na regionální vrcholné schůzce, jež se konala dne 20. a 21. ledna 2015 v Niamey, vyjádřilo 13 účastnících se zemí, zejména závazek Čadu spolu s Kamerunem a Nigérií zúčastnit se boje proti teroristickým hrozbám skupiny Boko Haram; vyzývá mnohonárodnostní smíšené jednotky (MNJTF), aby při svých operacích proti skupině Boko Haram důsledně dodržovaly mezinárodní lidská práva a humanitární právo; opakuje, že samotný vojenský zásah nebude k potlačení povstání skupiny Boko Haram stačit;

10.  připomíná, že původ skupiny Boko Haram lze hledat v nespokojenosti se špatnou vládou, všudypřítomnou korupcí a značnými nerovnostmi v nigerijské společnosti; naléhavě vyzývá nigerijské orgány k tomu, aby vymýtily korupci a odstranily nedostatky ve správě a efektivnosti veřejných orgánů a armády a aby se zasadily o spravedlivé daně; vyzývá k tomu, aby se ve spolupráci se sousedními zeměmi přijala opatření, kterými se zničí zdroje nezákonných příjmů skupiny Boko Haram, zejména příjmů z pašování a nedovoleného obchodu;

11.  naléhavě vyzývá mezinárodní komunitu, aby Nigérii a jejím sousedním zemím, které přijaly nigerijské uprchlíky (Kamerun, Čad a Niger) pomohla při poskytování veškeré nutné lékařské a psychologické péče těm, kteří ji potřebují; apeluje na orgány tohoto regionu, aby zajistily, že znásilněné ženy a dívky budou mít volný přístup k veškerým zdravotnickým službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, tak jak je stanoveno ve společném článku 3 Ženevských úmluv; poukazuje na nutnost zavést obecně platné normy péče o oběti znásilnění při válečných konfliktech a zajistit nadřazenost mezinárodního humanitárního práva v situacích ozbrojeného konfliktu; vyjadřuje svou naprostou soustrast ženám a dětem, které útoky motivované zaslepeným terorismem skupiny Boko Haram přežily; vyzývá k vytvoření specializovaných vzdělávacích programů zaměřených na ženy a děti, které se staly obětmi války, a na společnost jako takovou, jejichž smyslem bude poskytovat pomoc obětem při překonávání traumat, zajišťovat jim náležité a kompletní informace, bojovat proti stigmatizaci a sociálnímu vyloučení a napomáhat k získání společenské vážnosti;

12.  naléhavě vyzývá Komisi, aby přednostně poskytovala pomoc vykořeněným dětem a mládeži v Nigérii, Kamerunu, Čadu a Nigeru a aby přitom věnovala zvláštní pozornost jejich ochraně před všemi formami ubližování, genderově motivovaného násilí, jakož i jejich přístupu ke vzdělání, zdravotní péči a nezávadné pitné vodě, a to v souladu s Nouzovým svěřeneckým fondem EU pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe;

13.  vyzývá nigerijskou vládu, aby přijala opatření usnadňující návrat vysídlených osob, zejména dětí, aby zajistila jejich bezpečnost a aby v táborech pro osoby vysídlených v důsledku konfliktu pomáhala nevládním organizacím zlepšit podmínky mj. zkvalitněním hygienických a sanitárních zařízení za účelem prevence případného šíření nemocí;

14.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, vládě a parlamentu Nigerijské federativní republiky, zástupcům společenství ECOWAS a Africké unii.