Postup : 2016/2695(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : RC-B8-0851/2016

Předložené texty :

RC-B8-0851/2016

Rozpravy :

PV 05/07/2016 - 14
CRE 05/07/2016 - 14

Hlasování :

PV 06/07/2016 - 6.11
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0311

SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ
PDF 370kWORD 100k
4.7.2016
PE585.286v01-00}
PE585.287v01-00}
PE585.294v01-00}
PE585.295v01-00}
PE585.297v01-00} RC1
 
B8-0851/2016}
B8-0852/2016}
B8-0857/2016}
B8-0858/2016}
B8-0860/2016} RC1

předložený v souladu s čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu

a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:

Verts/ALE (B8-0860/2016)

ECR (B8-0851/2016)

EFDD (B8-0852/2016)

ALDE (B8-0857/2016)

PPE, S&D (B8-0858/2016)


o součinnosti pro inovace: evropské strukturální a investiční fondy, program Horizont 2020 a další evropské fondy pro inovace a programy EU (2016/2695(RSP))


Christian Ehler, Lambert van Nistelrooij za skupinu PPE
Constanze Krehl, Soledad Cabezón Ruiz, Derek Vaughan za skupinu S&D
Evžen Tošenovský, Ruža Tomašić, Remo Sernagiotto, RaffaeleFitto, Angel Dzhambazki za skupinu ECR
Matthijs van Miltenburg, Lieve Wierinck, Iskra Mihaylova, Ivan Jakovčić, Fredrick Federley za skupinu ALDE
Bronis Ropė, Davor Škrlec, Ernest Maragall za skupinu Verts/ALE
Rosa D’Amato, David Borrelli, Isabella Adinolfi, Marco Zullo, Rolandas Paksas za skupinu EFDD
Barbara Kappel
POZM. NÁVRHY

Usnesení Evropského parlamentu o součinnosti pro inovace: evropské strukturální a investiční fondy, program Horizont 2020 a další evropské fondy pro inovace a programy EU (2016/2695(RSP))  

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 4, 162, 174 a 190 této smlouvy,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“)(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1082/2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a fungování takovýchto seskupení(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005(7),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES(8),

–  s ohledem na zprávu svého Výboru pro regionální rozvoj o politice soudržnosti a strategii výzkumu a inovací v oblasti inteligentní specializace (RIS3) (A8-0159/2016),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 1. června 2016 s názvem „Obnova investic v Evropě – zhodnocení investičního plánu pro Evropu“ (COM(2016)0359),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 22. února 2016 nazvanou „Investiční plán pro Evropu: nové pokyny ke kombinování strukturálních a investičních fondů s Evropským fondem pro strategické investice“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2013 o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2014 o inteligentní specializaci: vytváření sítí excelence pro řádnou politiku soudržnosti(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2014 o optimalizaci rozvoje potenciálu nejvzdálenějších regionů vytvářením synergií mezi strukturálními fondy a ostatními programy Evropské unie(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 s názvem „Investice pro zaměstnanost a růst: posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie“(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2015 o snaze o zjednodušení a orientaci na výkonnost v politice soudržnosti na období 2014–2020(13),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2014 nazvané „Výzkum a inovace jako zdroj růstu v budoucnu“ (COM(2014)0339),

–  s ohledem na šestou zprávu Komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti nazvané „Investice pro zaměstnanost a růst“ ze dne 23. července 2014,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise z roku 2014 nazvaný „Umožnění součinnosti mezi evropskými strukturálními a investičními fondy, programem Horizont 2020 a dalšími programy Unie v oblasti výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti“ (SWD(2014)0205),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2010 nazvané „Příspěvek regionální politiky k inteligentnímu růstu v rámci strategie Evropa 2020“ (KOM(2010)0553),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 30. července 2013 nazvané „Odstranění inovační nespojitosti“,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 20. listopadu 2014 nazvané „Opatření na podporu vytvoření ekosystémů pro začínající podniky v oblasti vyspělých technologií“,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti představuje i ve finančním programovém období 2014–2020 hlavní nástroj EU zaměřený na přiblížení EU jejím občanů a pokrývá všechny regiony za účelem investic do reálné ekonomiky a zároveň je vyjádřením evropské solidarity tím, že rozšiřuje růst a prosperitu a snižuje ekonomické, sociální a územní nerovnosti, které prohloubila hospodářská a finanční krize;

B.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti by měla být plně v souladu se strategií Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a stojí na skloubení svých tří fondů – Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF) a Fondu soudržnosti – a také na širší koordinaci v rámci Společného strategického rámce s fondy pro rozvoj venkova, a to zejména s Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV) a pro oblast námořnictví a rybolovu s Evropským námořním a rybářským fondem (ENRF);

C.  vzhledem k tomu, že pro všech pět těchto fondů – evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy) – byla v rámci nařízení o společných ustanoveních zavedena společná ustanovení, zatímco zvláštní předpisy platné pro jednotlivé ESI fondy a pro cíl Evropské územní spolupráce jsou předmětem zvláštních nařízení;

D.  vzhledem k tomu, že nedávná reforma politiky soudržnosti zavedla omezený počet cílů a priorit, a vytvořila tak tematické zaměření a zároveň umožnila určitou míru flexibility a přizpůsobení se určitým charakteristickým jevům; vzhledem k tomu, že navíc zajistila posílení principu partnerství a spolehlivou víceúrovňovou správu, dobře definovaný přístup k územnímu rozvoji, posílenou součinnost mezi dotčenými pěti fondy, ale také dalšími příslušnými programy a iniciativami (např. Horizont 2020, EaSI, COSME, LIFE, Nástroj pro propojení Evropy, Erasmus+ a NER 300), větší zjednodušení prováděcích předpisů, účinný systém sledování a hodnocení, transparentní rámec výkonnosti, jasná pravidla pro využívání finančních nástrojů, spolehlivý systém řízení a kontroly a účinný systém finančního řízení;

E.  vzhledem k tomu, že dne 14. prosince 2015 Komise přijala sdělení o přínosu ESI fondů pro strategii růstu EU, investiční plán a priority Komise během následujících deseti let, které je v podstatě zprávou podle článku 16 nařízení o společných ustanoveních o ESI fondech týkající se jejich dosavadního provádění a zahrnuje i výsledky jednání se všemi členskými státy o dohodách o partnerství, operačních programech a klíčových výzvách pro každou zemi;

F.  vzhledem k tomu, že základním principem posilování součinností mezi programem Horizont 2020 a ESI fondy je vytváření užitečných interakcí mezi investičními strategiemi a intervencemi, neboť je to způsob, jak lze docílit významných účinků na hospodářství, a kombinování investic do inovací v prioritních oblastech inteligentní specializace s iniciativami v oblasti výzkumu a inovací světové úrovně, čímž se zajistí větší účinek těchto fondů;

1.  znovu konstatuje, že společný strategický rámec zavedený nařízením o společných ustanoveních posílil vazby mezi politikou soudržnosti a dalšími politikami EU, programy financování a iniciativami (např. Horizont 2020, Nástroj pro propojení Evropy, jednotný digitální trh, rozvoj venkova, energetická unie a stěžejní iniciativy Evropa 2020), a že tedy prostřednictvím všech svých nástrojů a cílů, včetně městské agendy, územní agendy, investic do MSP, inteligentního růstu a strategií pro inteligentní specializaci, potenciálními veřejnými investicemi pro inovativní řešení mimo jiné v oblasti životního prostředí, energetiky, zdravotnictví, klimatu, digitalizace a dopravy, významným způsobem přispívá k posilování jednotného trhu a plnění cílů strategie Evropa 2020;

2.  podtrhuje skutečnost, že výše uvedené součinnosti jsou začleňovány již od fáze strategického plánování, a vyžadují tedy od samého začátku strategické volby a strategické plánování ze strany regionů a členských států s cílem určit a vytvářet příležitosti, například pro podporu excelence v oblastech inteligentní specializace; poukazuje na to, že v případě programu Horizont 2020 tato součinnost spočívá ve zvyšování povědomí, poskytování informací (zejména o výsledcích projektů výzkumu sedmého rámcového programu a programu Horizont 2020), v zapojování do komunikačních kampaní, otevírání stávajících sítí novým subjektům a co největším propojování vnitrostátních kontaktních míst s vnitrostátními a regionálními tvůrci politik a řídícími orgány v rámci ESI fondů;

3.  zdůrazňuje, že tvorba strategií inteligentní specializace zapojením vnitrostátních či regionálních řídících orgánů a zúčastněných subjektů, například univerzit a dalších institucí vysokoškolského vzdělávání, průmyslu a sociálních partnerů do procesu objevování podnikatelského potenciálu je povinná pro regiony a členské státy, které chtějí investovat prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj do výzkumu a inovací; připomíná, že metodologie inteligentní specializace by měla zůstat modelem pro politiku soudržnosti po roce 2020, vzhledem k tomu, že strategie inteligentní specializace by měly zahrnovat předcházející akce (budování kapacit a zlepšování vnitrostátních/regionálních systémů výzkumu a inovací) a následné akce (projednání výsledků výzkumů, podpora inovacím a přístup na trh) v rámci programu Horizont 2020, který na oplátku podporuje spolupráci na úrovni EU pro odstranění inovační propasti v Evropě a posílení celosvětové konkurenceschopnosti Unie, přičemž zároveň dochází k investicím do spojení mezi čelními představiteli a těmi, kdo je následují, v kontextu činností na šíření excelence a rozšiřování účasti;

4.  je přesvědčen, že je nezbytné dále posilovat zaměření na výsledky v rámci politiky soudržnosti; zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí zvýšit součinnost s dalšími politikami EU týkajícími se konkurenceschopnosti, zejména v oblasti výzkumu a vývoje, IKT, obnovitelných zdrojů energie a malých a středních podniků, za účelem větší míry využívání výsledků vědy a výzkumu v EU, vytváření nových vysoce kvalitních pracovních míst a udržování pracovních míst stávajících a prosazování zelené ekonomiky;

5.  konstatuje, že politika soudržnosti umožňuje, aby v programovém období 2014–2020 hrály finančním nástroje významnou doplňkovou úlohu, a připomíná, že finanční nástroje, které jsou doplňkem ke grantům, mají velký pákový účinek, což může zvýšit dopad financování na aktualizaci inovací na trhu, například prostřednictvím energetické účinnosti, a může přispět k lepší míře absorpce poskytnutím potřebného spolufinancování, a to zejména v členských státech a regionech s nízkou vnitrostátní kapacitou spolufinancování; podtrhuje však skutečnost, že granty jsou pro některé projekty stále nepostradatelné, například pro projekty v oblasti výzkumu a inovací a projekty významně zaměřené na společenské výzvy; připomíná Komisi, že granty a úvěry nefinancují tentýž typ aktivit a že tyto rozdílné druhy podpory cílí na různé druhy příjemců a projektů; zdůrazňuje, že je důležité pokračovat ve financování prostřednictvím grantů i v budoucích programech EU; podtrhuje skutečnost, že do budoucna je třeba zachovat správnou rovnováhu mezi granty a finančními nástroji; připomíná, že je nezbytné dále posilovat odpovědnost a transparentnost finančních nástrojů a jejich zaměření na výsledky;

6.  vyzývá Komisi a členské státy, aby při zřizování a provádění ESI fondů a programu Horizont 2020 a také součinnosti mezi nimi věnovaly neustálou pozornost potřebám MSP; žádá Komisi, aby vypracovala koordinovanou výzvu k předkládání návrhů s cílem usnadnit přístup k financovaní z vícera fondů; požaduje také důkladné posouzení příslušných programů pro MSP, jako je například COSME, nástroj pro MSP v rámci programu Horizont 2020 a prvek MSP ve fondu EFSI, s ohledem jak na přidělování prostředků z rozpočtu a míru úspěšnosti projektů, tak na administrativní zátěž a snadnost provádění;

7.  konstatuje, že je třeba více prohloubit součinnost s ostatními politikami a nástroji za účelem maximalizace dopadu investic; připomíná v této souvislost pilotní rozpočtový projekt EU s názvem Cesta ke špičkovému výzkumu, který podporuje regiony 13 členských států v rozvoji a využívání součinnosti mezi ESI fondy; požaduje pro členské státy flexibilitu využívání pečetě excelence; dále zdůrazňuje, že je důležité také určit související oblasti specializace v jiných regionech a členských státech s cílem navázat s nimi spolupráci a připravit se na projektové příležitosti se zapojením více zemí a mezinárodní propojení;

8.  připomíná, že vzhledem k rozpočtovým omezením v souvislosti s programem Horizont 2020 hrozí, že projekty hodnocené jako špičkové nebudou financovány; zdůrazňuje, že je třeba umožnit alternativní zdroje financování; za pomoci pečetě excelence by špičkovým projektům programu Horizont 2020 mohly být například přidělovány granty ESI fondů;

9.  poukazuje na skutečnost, že prováděním podstatných částí rozpočtu programu Horizont 2020 budou pověřena partnerství v rámci veřejného sektoru a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, což přinese příležitosti k využití mechanismů správy partnerství v rámci veřejného sektoru k optimalizaci součinnosti s iniciativami a programy inteligentní specializace (RIS3) prostřednictvím utváření ročních pracovních plánů;

10.  zdůrazňuje, že Evropský fond pro strategické investice by měl být doplňkovým a dodatečným fondem k evropským strukturálním a investičním fondům a dalším programům EU, jako je program Horizont 2020, a pravidelným činnostem Evropské investiční banky; konstatuje, že v důsledku toho se EFSI zaměřuje na různé druhy projektů z těch, do nichž by mířily 2,2 miliardy EUR prostřednictvím programu Horizont 2020; zdůrazňuje, že je třeba zajistit plnou soudržnost a součinnost všech nástrojů EU s cílem dosáhnout zastřešujících strategických cílů v oblasti inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a zabránit překrývání nebo rozporům mezi nimi nebo mezi různými úrovněmi provádění politik, a to za současného doplňování vnitrostátních a regionálních fondů a programů; připomíná, že přezkum strategie Evropa 2020 musí určit, které prostředky jsou potřebné, a zároveň účinně využít všech dostupných prostředků a dosáhnout očekávaných výsledků, pokud jde o zastřešující strategické cíle, s ohledem na skutečnost, že objem, kvalita a dopad investic do výzkumu a inovací by měly být navýšeny koordinovaným využíváním nástrojů politiky soudržnosti a programu Horizont 2020;

11.  vyzývá Komisi, aby systematicky sledovala součinnost mezi fondy a vydala o této součinnosti sdělení, zejména o součinnosti mezi programem Horizont 2020 a RIS3, s cílem šířit příklady osvědčených postupů a zvyšovat jejich dopad před přezkumem strategie Evropa 2020; připomíná, že žádný sytém by neměl mít za následek zvýšení administrativní zátěže;

12.  poukazuje na přípravy Komise možného zřízení Evropské rady pro inovace za účelem lepší koordinace iniciativ v oblasti inovací v Evropské unii; konstatuje, že Evropská rada pro inovace by se měla zejména zaměřit na pomoc při omezování překážek, jež brání uvádění na trh v Evropě, a při překonávání inovační propasti; zdůrazňuje, že Evropská rada pro inovace by měla zapojit všechny příslušné zúčastněné subjekty, její konzultace a procesy rozhodování by měly být transparentní a rychlé, a nemělo by docházet k překrývání činností; zdůrazňuje rovněž, že rozpočet programu Horizont 2020 by se měl vrátit zcela na úroveň období před EFSI;

13.  podtrhuje vazbu mezi programem Horizont 2020 a ESI fondy, pokud jde o bezpečnost (potřeba stejné úrovně IKT infrastruktury v celé EU); je zastáncem harmonizace bezpečnostních struktur IKT; požaduje navíc propojení těchto fondů, pokud jde o provádění auditu, a vyzývá Komisi, aby zavedla jasný, sjednocený a koordinovaný přistup pro období po roce 2020 se zvláštním zaměřením na správní a auditní postupy, přiměřenost a odpovědnost;

14.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, jakož i národním a regionálním vládám členských států.

(1)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.

(2)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289.

(3)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470.

(4)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259.

(5)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 303.

(6)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 281.

(7)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487.

(8)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104.

(9)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0036.

(10)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0002.

(11)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0133.

(12)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0308.

(13)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0419.

Právní upozornění