Postup : 2016/2891(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : RC-B8-1051/2016

Předložené texty :

RC-B8-1051/2016

Rozpravy :

Hlasování :

PV 05/10/2016 - 8.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0377

SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ
PDF 454kWORD 114k
4.10.2016
PE589.640v01-00}
PE589.641v01-00}
PE589.644v01-00}
PE589.645v01-00}
PE589.647v01-00} RC1
 
B8-1051/2016}
B8-1052/2016}
B8-1055/2016}
B8-1056/2016}
B8-1058/2016} RC1

předložený v souladu s čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu

a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:

PPE (B8-1051/2016)

Verts/ALE (B8-1052/2016)

ECR (B8-1055/2016)

S&D (B8-1056/2016)

ALDE (B8-1058/2016)


o potřebě evropské politiky reindustrializace s ohledem na nedávné případy společností Caterpillar a Alstom (2016/2891(RSP))


David Casa, Seán Kelly, Françoise Grossetête, Ivo Belet, Claude Rolin, Anne Sander za skupinu PPE
Maria Arena, Edouard Martin, Maria João Rodrigues, Kathleen Van Brempt, Martina Werner za skupinu S&D
Zdzisław Krasnodębski, James Nicholson, Helga Stevens za skupinu ECR
Gérard Deprez, Marielle de Sarnez, Nathalie Griesbeck za skupinu ALDE
Karima Delli, Yannick Jadot, Ernest Maragall, Bart Staes za skupinu Verts/ALE

Usnesení Evropského parlamentu o potřebě evropské politiky reindustrializace s ohledem na nedávné případy Caterpillar a Alstom (2016/2891(RSP))  

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 9, 151, čl. 153 odst. 1 a odst. 2 a na článek 173 této smlouvy,

–  s ohledem na články 14, 27 a 30 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na směrnici Rady 98/59/ES ze dne 20. července 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění(1),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 31. března 2005 nazvané „Restrukturalizace a zaměstnanost: předvídání restrukturalizací a doprovodná opatření pro rozvoj zaměstnanosti: úloha Evropské unie“ (COM(2005)0120) a stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. prosince 2005,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2010 nazvané „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa: evropský příspěvek k plné zaměstnanosti“ (COM(2010)0682),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2012 nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu“ (COM(2012)0582),

–  s ohledem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2013 obsahující doporučení Komisi o informovanosti a konzultování pracovníků, předvídání a zvládání restrukturalizace(3),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. prosince 2013 o rámci EU pro zajištění kvality při předjímání změn a restrukturalizaci (COM(2013)0882),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2014 o reindustrializaci Evropy s cílem podpořit konkurenceschopnost a udržitelnost(4),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 18. dubna 2012 nazvaný „Využití potenciálu zeleného růstu pro oblast zaměstnanosti“ (SWD(2012)0092),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. ledna 2014 nazvané „Za obnovu evropského průmyslu“ (COM(2014)0014),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2015 nazvané „Obchod pro všechny – Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2012 nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu“ (COM(2012)0582) a na cíl 20 % reindustrializace,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2015 o rozvoji udržitelného evropského průmyslu základních kovů(5);

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2016 o konkurenceschopnosti evropského dodavatelského železničního průmyslu(6),

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že je nyní zcela nezbytná vzájemná provázanost jednotlivých politik, které Evropská unie schválila za účelem definování moderní průmyslové politiky, zejména s ohledem na nedávné případy společností Caterpillar a Alstom;

B.  vzhledem k tomu, že dne 2. září 2016 oznámil holding Caterpillar rozsáhlý celosvětový plán restrukturalizace; vzhledem k tomu, že se část plánu týká závodu v Gosselies, který byl nucen ukončit provoz, což povede k propuštění 2 500 přímých zaměstnanců a ohrozí pracovní místa asi 4 000 subdodavatelů;

C.  vzhledem k tomu, že díky snížení výrobních nákladů mezi lety 2013 a 2015 se výrobky z tohoto závodu staly atraktivnějšími než výrobky ze zemí mimo EU; vzhledem k tomu, že se společnost Caterpillar přesto rozhodla závod uzavřít a přesunout výrobu do jiných závodů s nižšími normami v oblasti sociální a environmentální ochrany, než jaké platí pro evropský průmysl;

D.  vzhledem k významu a evropskému rozměru tohoto případu se Komise rozhodla zřídit pracovní skupinu, která bude seskupovat příslušné útvary a jednat jako prostředník při uzavírání závodu Caterpillar;

E.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí představenstva společnosti Alstom oznámit přesunutí výroby vlaků (400 pracovních míst) ze závodu v Belfortu do závodu v Reichshoffenu bude ve skutečnosti znamenat uzavření prvně jmenovaného závodu (neboť jediná činnost, která by zde zůstala, by neodůvodňovala zachování jeho provozu);

F.  vzhledem k tomu, že podle prohlášení společnosti Alstom dojde v jejích francouzských pobočkách do roku 2018 ke snížení počtu objednávek o 30 %, ale pokud jde o závod v Belfortu, začnou se jeho objednávky snižovat až po roce 2018, přičemž se očekává, že své poslední objednávky dodá v roce 2021;

G.  vzhledem k tomu, že tyto dva výrobní závody nejsou jediné, jichž se týká restrukturalizace; další propouštění se očekává v závodech společnosti Alstom ve Španělsku a v Itálii a také v závodě společnosti Caterpillar v Severním Irsku;

H.  vzhledem k tomu, že páteří evropské industrializace je železniční odvětví s více než 175letou historií; vzhledem k tomu, že do roku 2019 se očekává roční míra růstu trhů, na které má přístup dodavatelský železniční průmysl, ve výši 2,8 %; vzhledem k tomu, že evropský dodavatelský železniční průmysl přímo zaměstnává 400 000 osob v celé EU, z nichž řada pracuje v malých a středních podnicích; vzhledem k tomu, že silný a inovativní evropský dodavatelský železniční průmysl má zásadní význam pro přechod k železniční přepravě, který je nezbytný, má-li EU dosáhnout svých klimatických a energetických cílů;

I.  vzhledem k tomu, že 65 % výdajů podniků na výzkum a vývoj vydává výrobní průmysl, a vzhledem k tomu, že posílení naší průmyslové základny je tudíž zásadní pro zachování odborných znalosti a know-how v EU; vzhledem k tomu, že digitální rozvoj, který je jednou z priorit Junckerova plánu, potřebuje ke své realizaci silnou průmyslovou základnu;

J.  vzhledem k tomu, že evropský průmysl, který představují společnosti Alstom a Caterpillar, má vysokou přidanou hodnotu a je uznáván pro své expertní znalosti; vzhledem k tomu, že v současnosti tento průmysl, jenž je pro EU ústřední a strategický, čelí celosvětové silné konkurenci zemí, které na evropský trh dodávají produkty s nízkými výrobními náklady, neboť uplatňují agresivní a rychle expandující politiku na všech kontinentech, často za politické a finanční podpory svých vlád;

K.  vzhledem k tomu, že s ohledem na poslední případ společnosti Alstom Komise vypracuje studii (2030) o předpokládaném vývoji odvětví železniční dopravy v Evropě v příštích 15 letech slučující různé scénáře týkající se environmentálních cílů členských států EU spolu se studií dopadu různých scénářů na zaměstnanost, profese a dovednosti; vzhledem k tomu, že je nutné, aby Komise urychleně navázala na doporučení obsažená v usnesení Evropského parlamentu o dodavatelském železničním průmyslu EU s cílem poskytovat inkluzivní růst a bezpečná a udržitelná pracovní místa; vzhledem k tomu, že by bylo potřebné usnadnit provádění návazných opatření prostřednictvím průběžného dialogu se zainteresovanými stranami a že tato opatření musí zahrnovat všechny kapitoly uvedeného usnesení;

L.  vzhledem k tomu, že se Komise zavázala v roce 2013 předložit kompletní zprávu o uplatňování rámce kvality; připomíná v tomto ohledu svou žádost, aby Komise po konzultaci se sociálními partnery předložila návrh právního aktu o informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci, předvídání a řízení restrukturalizací;

M.  vzhledem k tomu, že evropský průmysl potřebuje obnovení konkurenceschopnosti a investiční kapacity v Evropě, přičemž se potýká i se sociálními a ekologickými problémy, které musí vyřešit tak, aby i nadále zůstal pro ostatní svět vzorem sociální a environmentální odpovědnosti;

N.  vzhledem k tomu, že některé podniky se řídí strategiemi zaměřenými jen na krátkodobou finanční návratnost, která jde na úkor inovací, investic do výzkumu a vývoje, zaměstnanosti a obnovy dovedností;

O.  vzhledem k tomu, že pouze ambiciózní inovační politika vytvářející příznivé podmínky pro výrobu vysoce kvalitních, inovativních a energeticky účinných produktů a prosazující udržitelné postupy umožní EU stát na vlastních nohou ve světě, kde vládne stále silnější konkurence;

P.  vzhledem k tomu, že obchod se stavební technikou v EU se v posledních letech potýká s vážnými problémy kvůli snižování veřejných a soukromých investic, ale také kvůli zvyšování výrobních nákladů v důsledku růstu cen surovin;

Q.  vzhledem k tomu, že spravedlivý obchod s průmyslovými výrobky musí dodržovat práva zaměstnanců a předpisy na ochranu životního prostředí; vzhledem k tomu, že významnou pobídkou k investicím do průmyslových výrobků, které mohou vytvářet pozitivní spirálu, jsou investice do obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti; vzhledem k tomu, že inovace a investice do výzkumu a vývoje a obnovy dovedností jsou zásadní pro udržitelný růst;

R.  vzhledem k tomu, že se prokázalo, že inovace výroby mají příznivý vliv na vytváření pracovních míst ve všech fázích průmyslového hospodářského cyklu; vzhledem k tomu, že hospodářský úspěch může značně zlepšit účast zaměstnanců na inovačních opatřeních a na vytváření strategií;

S.  s ohledem na ztrátu znalostí a dovedností pracovníků zdůrazňuje, že Evropa musí udržovat průmyslovou kapacitu, která bude splňovat její potřeby, aniž by závisela na výrobcích ze třetích zemí;

1.  vyjadřuje svou silnou solidaritu všem pracovníkům společností Caterpillar a Alstom a jejich rodinám i dotčeným subdodavatelům a vyjadřuje lítost nad neblahými dopady, které má takové uzavírání závodů na místní hospodářství a komunity; požaduje přijetí opatření na podporu pracovníků a jejich místních ekonomik a na podporu regionů při překonávání této obtížné ekonomické a sociální situace;

2.  je přesvědčen, že evropský průmysl by měl být považován za strategickou výhodu pro konkurenceschopnost a udržitelnost EU; zdůrazňuje, že pouze silný průmysl EU a průmyslová politika zaměřená na budoucnost umožní EU čelit různým budoucím výzvám včetně její reindustrializace, přechodu k udržitelnosti a vytváření kvalitních pracovních míst; zdůrazňuje, že Komisi a členské státy musí lépe předjímat tyto sociálně–ekonomické situace a zajišťovat konkurenceschopnost naší průmyslové sítě;

3.  připomíná, že Evropa je sociálně tržní hospodářství, jež usiluje o dosažení udržitelného hospodářského a inkluzivního růstu; lituje skutečnosti, že EU nemá opravdovou průmyslovou politiku, která by rovněž chránila pracovníky EU; vyzývá tudíž Komisi, aby připravila skutečnou dlouhodobou evropskou průmyslovou strategii, aby mohl být dosažen cíl stanovený ve strategii Evropa 2020, tedy aby 20 % hrubého domácího produktu pocházelo z průmyslu;

4.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily náležitou sociální ochranu, pracovní podmínky a mzdy, které lidem umožní žít důstojný život, a to prostřednictvím právních předpisů nebo kolektivních dohod, jakož i v případě propouštění pracovníků zajištěním účinné ochrany před nespravedlivým propouštěním;

5.  připomíná, že hospodářská krize v Evropě ukázala, že odvětví, která investují nejvíce, zejména do inovací, výzkumu a vývoje, energetické účinnosti, oběhového hospodářství atd., jsou těmi odvětvími, která odolávají nejvíce; zdůrazňuje v této souvislosti negativní dopad snižování veřejných a soukromých investic a interní spotřeby, které by měly být podporovány, aby stimulovaly růst;

Obchodní politika – klíčový prvek pro rovné podmínky

6.  žádá Komisi, aby zavedla obchodní politiku EU, jež bude v souladu s jejími cíli v oblasti průmyslu, brala v potaz potřebu zajistit v Evropě pracovní místa v průmyslu a nevedla k novým případům přesidlování a dalšímu omezování průmyslové výroby; žádá Komisi, aby zajistila rovné podmínky pro účastníky trhu z Evropy i mimoevropských zemí, a zaručila tak spravedlivou hospodářskou soutěž pro všechny;

7.  připomíná, že je třeba urychleně dosáhnout dohody o revizi nařízení o nástrojích na ochranu obchodu, aby byla podstatným způsobem posílena a aby se zvýšila jejich schopnost reagovat a efektivita; žádá Komisi, aby vzala v potaz sociální a hospodářské dopady, které by mohlo mít uznání statusu tržního hospodářství státem ovládaných či jiných netržních ekonomik na konkurenceschopnost průmyslu EU;

8.  žádá Komisi, aby prozkoumala mechanismy kompenzačních opatření s cílem zaručit rovné podmínky při navrhování politik zaměřených na splnění strategického cíle Evropa 2020, tak aby se Evropa stala nejkonkurenceschopnějším regionem světa;

9.  žádá Komisi a členské státy, aby vypracovaly studie týkající se obchodních jednání a uplatňovaly přitom regionální nebo odvětvový přístup, což by mělo přispět i k lepšímu pochopení dopad na zaměstnanost a evropský průmysl;

Politika hospodářské soutěže – klíčový prvek pro průmysl EU

10.  žádá Komisi, aby vytvořila konkurenceschopný evropský regulační rámec zaměřený na okolní svět s cílem přilákat a udržet si soukromé investice, zachovat silné hodnotové řetězce EU a vytvářet kvalitní pracovní místa, tak aby byly občanům EU poskytnuty hmatatelné přínosy;

11.  konstatuje rovněž, že pravidla státní podpory musí být lépe uzpůsobena tak, aby vedla k inovacím a udržitelnosti a aby splnila cíle podpory vysoké míry zaměstnanosti a podpory sociálních politik v souladu s článkem 9 Smlouvy o fungování Evropské unie;

12.  zdůrazňuje, že evropský průmysl čelí globální konkurenci, a proto důrazně vyzývá Komisi, aby bezodkladně začala světový trh používat jako referenci při definování zeměpisných trhů ve své analýze a aby svou analýzu neomezovala pouze na vnitrostátní trhy nebo vnitřní trh, čímž evropskému průmyslu umožní vytvářet partnerství v oblasti výzkumu a vývoje či strategická partnerství; vyzývá v této souvislosti k umožnění restrukturalizace hlavních evropských výrobců, jež by měla umožnit vznik subjektů s dostatečnou kritickou masou na to, aby mohly obstát v mezinárodní konkurenci;

Veřejné zakázky – nástroj vyžadující zlepšení

13.  vyzývá Komisi, aby lépe prováděla pravidla EU týkající se veřejných zakázek; připomíná, že ustanovení EU umožňují odmítnout nabídky, které jsou abnormálně nízké nebo u nichž se více než 50 % hodnoty uskutečňuje mimo EU; připomíná, že je třeba urychleně dosáhnout dohody o „mezinárodních nástrojích pro veřejné zakázky“;

14.  je přesvědčen, že zadávání veřejných zakázek a označování ekoznačkou mohou sehrát zásadní roli při zajišťování odbytu udržitelných produktů, služeb a inovací a na podporu zdravé průmyslové základny v Evropě; vyzývá ke spojenému úsilí členských států a Komise s cílem zajistit, aby orgány jako zadavatelé vycházely při svých rozhodnutích v rámci nabídkových řízení ze zásady volby ekonomicky nejvýhodnější nabídky;

Lepší využívání prostředků EU, výzkum, vývoj a inovace – cesta k nové průmyslové politice

15.  vyzývá Komisi, aby spolu se členskými státy vytvořila strategii Unie pro soudržnou a komplexní průmyslovou politiku zaměřenou na reindustrializaci a založenou mj. na digitalizaci (zejména na integraci inteligentních technologií a robotiky do průmyslových hodnotových řetězců), udržitelnosti, energetické účinnosti a dostatečných zdrojích; za tímto účelem vyzývá k větší spolupráci a sblížení členských států ve fiskálních, sociálních a rozpočtových záležitostech, aby byl usnadněn vznik společných průmyslových projektů; je přesvědčen, že by evropský regulační rámec měl průmyslu umožnit přizpůsobit se těmto změnám a podniknout předjímající kroky s cílem přispět k tvorbě pracovních míst, růstu a regionálnímu sbližování;

16.  opakovaně vyzývá Komisi, aby spolupracovala s jednotlivými průmyslovými odvětvími na zajištění co nejlepšího využití evropských strukturálních a investičních fondů, konkrétněji Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), s cílem podporovat projekty výzkumu a vývoje na regionální úrovni;

17.  je přesvědčen, že fondy EU nabízejí významnou příležitost k financování udržitelných investic do infrastruktury v oblasti energetiky a veřejné dopravy a zavádění inteligentních informačních a komunikačních technologií; žádá zlepšení uplatňování jednotlivých kritérií, zejména pokud jde o kritéria týkající se zaměstnanosti, životního prostředí a sociální oblasti, při využívání finančních prostředků EU a všech finančních nástrojů spravovaných EIB;

18.  žádá agendu inteligentní specializace EU a upřednostnění výzkumu a vývoje v těch odvětvích, v nichž může mít EU vůdčí postavení; žádá konkrétní nástroje, které umožní EU a členským státům společně provádět výzkum a vývoj a umožní využití výsledků v místní ekonomice; domnívá se, že propojení výzkumu a průmyslu je stěžejní pro posílení konkurenceschopnosti průmyslu EU; v této souvislosti vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně propagovaly a podporovaly intenzivnější spolupráci mezi výzkumnými centry, univerzitami a podniky; žádá zlepšení v prostředí výzkumu, a to zvýšením rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace, a požaduje lepší propojení různých programů financování na úrovni EU i členských států;

19.  vyzývá Komisi a Evropskou investiční banku, aby se zaměřily zejména na ty regiony, které byly deindustrializací zasaženy nejvíce, a aby neprodleně urychlily podporu projektů v těchto oblastech a zabezpečily přitom podporu udržitelných a vysoce kvalitních projektů; je přesvědčen, že by měl být dále zkoumán potenciál pro zvyšování strategického a cíleného poskytování úvěrů Evropskou investiční bankou na inovační projekty a projekty průmyslové přeměny, zejména v oblasti výroby a v souvisejících službách; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily lepší přístup podniků v EU, zejména mikropodniků a MSP, k financování, a zvýšily tím jejich kapacity pro vypracovávání projektů, a aby jim poskytly lepší konzultační služby a technickou podporu;

20.  žádá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy prozkoumala způsoby, jak umožnit hospodářské využití uzavřených podniků, a vyzývá proto společnosti, aby příslušné areály v přiměřené časové lhůtě vyčistily a umožnily místním orgánům jejich obnovu;

21.  vyzývá Komisi, aby zvážila usnadnění výměny osvědčených postupů mezi členskými státy o tom, jak co nejlépe řešit zavírání podniků, a vybídnout je, aby hledaly příklady v právních ustanoveních s cílem pokusit se pokud možno zorganizovat hledání kupce nebo prodej závodu s cílem zachovat výrobu navzdory ukončení činnosti z rozhodnutí původních majitelů;

22.  domnívá se, že by se mělo předcházet vyhýbání se daňovým povinnostem, například převodem hmotných a nehmotných aktiv nebo služeb mezi společnostmi za nepřiměřené ceny, a že se jedná o výsledek nedostatečné evropské koordinace v daňových a obchodních záležitostech; vyzývá k větší spolupráci a sblížení členských států ve fiskálních, sociálních a rozpočtových záležitostech;

Sociálně odpovědná restrukturalizace a vytváření kvalitních pracovních míst v odvětvích orientovaných na budoucnost

23.  vítá iniciativu některých místních orgánů ve spolupráci se sociálními partnery, například v případě společnosti Alstom, na podporu experimentálních projektů pro pracovníky a podniky v procesu restrukturalizace, a to v zájmu zabezpečení profesní dráhy prostřednictvím odborné přípravy a opatření pro zachování kvalitních pracovních míst;

24.  zdůrazňuje, že je nezbytně nutné rozvíjet technické dovednosti, zejména v odvětví výroby; zdůrazňuje, že je potřeba propagovat význam zručných technických pracovníků; domnívá se, že v zájmu maximalizace potenciálu čisté tvorby pracovních míst v zeleném hospodářství je nezbytné, aby byly stávající pracovní síle poskytnuty vhodné příležitosti k získání nových dovedností potřebných v oběhovém hospodářství; připomíná, že zručná pracovní síla je důležitá pro životaschopnost výroby; zdůrazňuje význam podpory lepší součinnosti mezi vzdělávacími systémy, univerzitami a trhem práce, včetně seznámení se s pracovištěm a spolupráce s podniky při vytváření inovativních „klastrů“;

25.  vyzývá všechny příslušné orgány k zajištění toho, aby všechny zúčastněné strany plně dodržovaly vnitrostátní a evropské právní předpisy o informování pracovníků a konzultacích s nimi, zejména během restrukturalizací;

26.  zdůrazňuje, že společnosti musí plnit své právní závazky vyplývající z evropského a vnitrostátního práva, a to zejména informováním pracovníků a konzultacemi s nimi a umožněním posuzovat alternativy, které předloží sociální partneři;

27.  domnívá se, že jakákoli restrukturalizační činnost by měla být podle potřeby vysvětlena a odůvodněna zúčastněným stranám, a to i pokud jde o volbu plánovaných opatření k dosažení stanovených cílů a o to, jaké jsou možné alternativy; vyzývá k místnímu dialogu za účasti všech zainteresovaných stran o nejlepších možných řešeních v případech restrukturalizace;

28.  zdůrazňuje význam nepřetržitého sociálního dialogu na všech úrovních, který bude založen na vzájemné důvěře a sdílené odpovědnosti, neboť představuje jeden z nejlepších nástrojů k nalézání konsensuálních řešení a společných postojů při předjímání, prevenci a řízení procesů restrukturalizace;

29.  upozorňuje na to, že v případě restrukturalizace je třeba chránit dotčené pracovníky, pokud jde o jejich zdraví a pracovní podmínky, sociální zabezpečení, rekvalifikaci a opětovné začlenění na pracovní trh;

30.  konstatuje, že restrukturalizace má mnohem širší dopady než jen na samotnou společnost, s nepředvídanými účinky na komunity a na hospodářský a sociální život členského státu;

31.  žádá Komisi, aby s ohledem na případy Alstom a Caterpillar konzultovala se sociálními partnery o účinnosti právních předpisů o hromadném propouštění;

32.  vyzývá pracovní skupinu Komise, aby prozkoumala způsob, jakým proběhl proces konzultace s evropskou radou zaměstnanců; žádá Komisi, aby vzhledem k tomuto šetření zvážila potřebu zrevidovat směrnici o evropské radě zaměstnanců;

33.  konstatuje, že EFG je v globalizovaném světě důležitým nástrojem EU, jehož cílem je podporovat členské státy v jejich politice odborné rekvalifikace pracovníků a obnovit hospodářské struktury v regionu, pokud jde o pracovníky, kteří trpí negativními dopady globalizace nebo hospodářské krize; připomíná důležitost doporučení, jež Parlament učinil ve svém usnesení ze dne 15. září 2016 o činnostech, dopadu a přidané hodnotě Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v letech 2007–2014(7),

34.  vyzývá Komisi, aby informovala Parlament o své strategii pro hlavní průmyslová odvětví v Evropě, zejména železniční dodavatelské odvětví a odvětví strojírenství, s cílem vytvořit příznivější tržní prostředí a nastínit své další kroky zaměřené na udržení kvalitní zaměstnanosti, know-how a investic v Evropě;

35.  poznamenává, že přechod na zelenou ekonomiku má značný potenciál vytvářet pracovní místa na místní úrovni, které nelze přemístit, a v oblastech, které nelze přemístit do zahraničí; poznamenává, že existují pádné důkazy, že tento přechod bude mít celkově pozitivní vliv na zaměstnanost, což odráží skutečnost, že udržitelné hospodářské činnosti, např. v oblasti úspor energie, vyžaduje větší podíl lidské práce než činnosti, kterou nahrazují, a může regionům umožnit, aby se staly soběstačnějšími;

°

°  °

36.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a připojená podrobná doporučení Komisi a Radě.

 

 

 

 

 

 

(1)

Úř. věst. L 225, 12.8.1998, s. 16.

(2)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855.

(3)

Úř. věst. C 440, 30.12.2015, s. 23.

(4)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0032.

(5)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0460.

(6)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0280.

(7)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0361.

Právní upozornění