Postup : 2017/2608(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : RC-B8-0191/2017

Předložené texty :

RC-B8-0191/2017

Rozpravy :

Hlasování :

PV 16/03/2017 - 6.1

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0086

SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ
PDF 157kWORD 54k
15.3.2017
PE598.544v01-00}
PE598.547v01-00}
PE598.553v01-00}
PE598.557v01-00} RC1
 
B8-0191/2017}
B8-0194/2017}
B8-0200/2017}
B8-0224/2017} RC1

předložený v souladu s čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu

a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:

ECR (B8-0191/2017)

S&D (B8-0194/2017)

ALDE (B8-0200/2017)

PPE (B8-0224/2017)


o Zimbabwe, případu pastora Evana Mawarireho a dalších případech omezování svobody projevu (2017/2608(RSP))


Cristian Dan Preda, Bogdan Brunon Wenta, Tomáš Zdechovský, Marijana Petir, Jarosław Wałęsa, Tunne Kelam, Pavel Svoboda, Ivan Štefanec, Lefteris Christoforou, Elisabetta Gardini, Milan Zver, Brian Hayes, David McAllister, Eduard Kukan, Laima Liucija Andrikienė, Michaela Šojdrová, József Nagy, Roberta Metsola, Romana Tomc, Patricija Šulin, Maurice Ponga, Sven Schulze, Csaba Sógor, Željana Zovko, Ivana Maletić, Stanislav Polčák, Deirdre Clune, Giovanni La Via, Claude Rolin, Adam Szejnfeld, Lorenzo Cesa, Jiří Pospíšil, Dubravka Šuica, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Therese Comodini Cachia, Francisco José Millán Mon, Krzysztof Hetman, Anna Záborská, Andrey Kovatchev, Inese Vaidere, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Elmar Brok za skupinu PPE
Victor Boştinaru, Soraya Post, Arne Lietz za skupinu S&D
Charles Tannock, Karol Karski, Ryszard Antoni Legutko, Ryszard Czarnecki, Tomasz Piotr Poręba, Monica Macovei, Notis Marias, Mark Demesmaeker, Anna Elżbieta Fotyga, Geoffrey Van Orden, Branislav Škripek, Raffaele Fitto, Urszula Krupa, Jana Žitňanská, Angel Dzhambazki, Ruža Tomašić, Arne Gericke, Pirkko Ruohonen-Lerner, Valdemar Tomaševski, Jan Zahradil za skupinu ECR
Pavel Telička, Johannes Cornelis van Baalen, Petras Auštrevičius, Beatriz Becerra Basterrechea, Dita Charanzová, Marielle de Sarnez, Gérard Deprez, María Teresa Giménez Barbat, Nathalie Griesbeck, Marian Harkin, Ivan Jakovčić, Petr Ježek, Louis Michel, Javier Nart, Urmas Paet, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Carolina Punset, Jozo Radoš, Frédérique Ries, Marietje Schaake, Hannu Takkula, Ivo Vajgl, Hilde Vautmans, Paavo Väyrynen, Valentinas Mazuronis za skupinu ALDE
Judith Sargentini, Jean Lambert, Maria Heubuch, Heidi Hautala, Bodil Valero, Igor Šoltes, Bronis Ropė za skupinu Verts/ALE
Ignazio Corrao, Fabio Massimo Castaldo, Isabella Adinolfi, Piernicola Pedicini, Laura Ferrara, Laura Agea, Rolandas Paksas, Beatrix von Storch za skupinu EFDD
Mario Borghezio

Usnesení Evropského parlamentu o Zimbabwe, případu pastora Evana Mawarireho a dalších případech omezování svobody projevu (2017/2608(RSP))  

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Zimbabwe,

–  s ohledem na místní prohlášení EU o místní správě ze dne 30. června 2016,

–  s ohledem na místní prohlášení EU o násilí ze dne 12. července 2016,

–  s ohledem na společné místní prohlášení EU o únosu Itaie Dzamary ze dne 9. března 2017,

–  s ohledem na tiskové prohlášení Zimbabwské komise pro lidská práva o veřejných protestech a jednání policie,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/220 ze dne 15. února 2016, kterým se prodlužují omezující opatření vůči Zimbabwe do 20. února 2017(1),

–  s ohledem na prohlášení vysoké představitelky jménem EU ze dne 19. února 2014 o přezkoumání vztahů mezi EU a Zimbabwe,

–  s ohledem na všeobecnou politickou dohodu, kterou v roce 2008 podepsaly všechny tři hlavní politické strany, totiž ZANU PF, MDC-T a MDC,

–  s ohledem na závěry Rady Evropské unie ze dne 23. července 2012 o Zimbabwe a na prováděcí rozhodnutí Rady 2012/124/SZBP ze dne 27. února 2012, kterým se provádí rozhodnutí 2011/101/SZBP o omezujících opatřeních vůči Zimbabwe(2),

–  s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů z června 1981, již Zimbabwe ratifikovalo,

–  s ohledem na pokyny EU týkající se podpory a ochrany svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z prosince 1948,

–  s ohledem na ústavu Zimbabwe,

–  s ohledem na Dohodu z Cotonou,

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že lid Zimbabwe po mnoho let trpí pod autoritářským režimem vedeným prezidentem Mugabem, který svou moc udržuje pomocí korupce, násilí, voleb vyznačujících se nesrovnalostmi a brutálního bezpečnostního aparátu; vzhledem k tomu, že obyvatelé Zimbabwe po celá desetiletí nezažili opravdovou svobodu, a mnoho lidí mladších třiceti let tudíž zná jen život poznamenaný chudobou a násilnými represemi;

B.  vzhledem k tomu, že nezávislé hnutí působící na sociálních sítích pod hashtagem #ThisFlag, které založil pastor a obránce lidských práv z Harare Evan Mawarire, se během loňských protestů proti tomu, že vláda nic nedělá proti korupci, beztrestnosti a chudobě, stalo katalyzátorem frustrací občanů z Mugabeho režimu; vzhledem k tomu, že pastor Mawarire vyzval vládu, aby řešila problém upadajícího hospodářství a dodržovala lidská práva; vzhledem k tomu, že si hnutí #ThisFlag získalo podporu církví a střední třídy, které se doposud snažily pouliční politice vyhýbat;

C.  vzhledem k tomu, že pastor Evan Mawarire byl již dříve zadržen na základě obvinění z podněcování k násilí na veřejnosti a následně v červnu 2016 propuštěn, načež v témže měsíci Zimbabwe ze strachu o svou bezpečnost i bezpečnost své rodiny opustil;

D.  vzhledem k tomu, že dne 1. února 2017 byl pastor Evan Mawarire při svém návratu do Zimbabwe zadržen na letišti v Harare; vzhledem k tomu, že původně byl obviněn z „podvracení ústavní vlády“ podle článku 22 trestního řádu, což je trestný čin, za který hrozí trest odnětí svobody až na 20 let; vzhledem k tomu, že dne 2. února bylo vzneseno další obvinění, a sice obvinění z hanobení vlajky podle článku 6 zákona o zimbabwské vlajce; vzhledem k tomu, že pastor Mawarire byl propuštěn až na kauci, a to poté, co strávil devět dní ve vazbě;

E.  vzhledem k tomu, že Zimbabwská komise pro lidská práva ve svém veřejném prohlášení vyjádřila hluboké znepokojení nad brutalitou a násilným jednáním policie, přičemž uvedla, že byla porušena základní práva demonstrantů, a vyzvala zimbabwské orgány, aby případ vyšetřily a postavily pachatele před soud;

F.  vzhledem k tomu, že dne 9. března 2015 byl z holičství v Harare pěti neznámými muži unesen novinář a politický aktivista Itai Dzamara; vzhledem k tomu, že vrchní soud nařídil vládě, aby po něm zahájila pátrání a každé dva týdny soud informovala o dosaženém pokroku, dokud nebude zjištěno, kde se nachází; vzhledem k tomu, že osud pana Dzamary není dosud znám;

G.  vzhledem k tomu, že Promise Mkwananzi, lídr sociálního hnutí #Tajamuka spojeného s červencovou stávkou, byl před vyhlášením „stávky 3.0“ naplánované na 31. srpna 2016 zatčen a obviněn z podněcování násilí na veřejnosti a propuštěn na kauci; vzhledem k tomu, že jiná aktivistka hnutí #Tajamuka Linda Masarirová, která již byla zadržena v květnu 2015 a poté propuštěna z vazby na kauci, byla během protestů v červenci 2016 opět zatčena;

H.  vzhledem k tomu, že omezující opatření EU vůči zimbabwskému režimu byla v únoru 2017 prodloužena do 20. února 2018; vzhledem k tomu, že na prezidenta Mugabeho, Grace Mugabeovou a zimbabwský obranný průmysl se i nadále vztahuje zmrazení majetku a zákaz cestování; vzhledem k tomu, že v platnosti zůstává i zbrojní embargo; vzhledem k tomu, že EU zrušila omezení uvalená na 78 osob a 8 subjektů;

I.  vzhledem k tomu, že Zimbabwe podepsalo Dohodu z Cotonou, v jejímž článku 9 je stanoveno, že dodržování lidských práv a základních svobod je základním prvkem spolupráce AKT-EU;

J.  vzhledem k tomu, částka ve výši 234 milionů EUR přidělená z 11. Evropského rozvojového fondu na národní orientační program pro Zimbabwe na období 2014 až 2020 má být soustředěna do tří hlavních oblastí, kterými jsou zdraví, hospodářský rozvoj založený na zemědělství a správa věcí veřejných a budování institucí;

1.  vyjadřuje politování nad zatčením pastora Evana Mawarireho; zdůrazňuje, že jeho propuštění na kauci není dostatečným řešením a že musí dojít k úplnému stažení politicky motivovaných obvinění, která proti němu byla vznesena;

2.  vyzývá zimbabwské orgány, aby zajistily, aby systém trestního soudnictví nebyl zneužíván k cíleným útokům proti obráncům lidských práv, jako je pastor Evan Mawarire, ani k jejich pronásledování nebo zastrašování;

3.  je přesvědčen, že svoboda shromažďování, svoboda sdružování a svoboda projevu jsou základními prvky každé demokracie; zdůrazňuje, že nenásilné vyjadřování názorů je ústavním právem všech zimbabwských občanů, a připomíná orgánům, že jejich povinností je chránit práva všech občanů;

4.  je hluboce znepokojen zprávami organizací na ochranu lidských práv o politickém násilí, restriktivních opatření vůči obráncům lidských práv a jejich zastrašování; lituje toho, že od posledních voleb a přijetí nové ústavy v roce 2013 došlo pouze k nepatrnému pokroku, pokud jde o zásady právního státu, a zejména o směřování k reformě v oblasti lidských práv;

5.  vyzývá zimbabwské orgány, aby zjistily, kde se nachází pan Dzamara, a aby zajistily, aby stanuly osoby odpovědné za jeho únos před soudem; konstatuje, že nenásilné vyjadřování názorů je ústavním právem všech zimbabwských občanů a je povinností orgánů chránit práva všech občanů;

6.  vyjadřuje také znepokojení nad případem Lindy Masarirové, která byla odsouzena na základě obvinění z násilí na veřejnosti během národní stávky, která se konala dne 6. července 2016; vyzývá vládu Zimbabwe ke zdrženlivosti a k respektování lidských práv všech zimbabwských občanů, mezi něž patří i právo na svobodu projevu a svoboda shromažďování; připomíná vládě, že její povinností je respektovat a dodržovat ústavu, ne ji podrývat, a také nestranně sloužit všem občanům Zimbabwe bez výjimky;

7.  vyzývá delegaci EU v Harare, aby i nadále poskytovala pomoc Zimbabwe s cílem zlepšit situaci v oblasti lidských práv a aby posoudila možnosti usnadnění volební pozorovatelské mise EU;

8.  opět zdůrazňuje, že je důležité, aby EU zahájila politický dialog s orgány Zimbabwe v rámci Dohody z Cotonou, a potvrdila tím své odhodlání podporovat místní obyvatelstvo;

9.  trvá na tom, že EU musí zajistit, aby finanční prostředky přidělené Zimbabwe na jeho národní orientační program skutečně směřovaly do příslušných oblastí, a vyzývá vládu Zimbabwe, aby Komisi umožnila neomezený přístup k projektům financovaným z prostředků EU a aby se více otevřela technické pomoci v případě společně dohodnutých projektů a programů;

10.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, ESVČ, vládě a parlamentu Zimbabwe, vládám Jihoafrického společenství pro rozvoj a Africké unii.

 

(1)

Úř. věst. L 40, 17.2.2016, s. 11.

(2)

Úř. věst. L 54, 28.2.2012, s. 20.

Právní upozornění