Postup : 2017/2647(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : RC-B8-0253/2017

Předložené texty :

RC-B8-0253/2017

Rozpravy :

PV 06/04/2017 - 4.2
CRE 06/04/2017 - 4.2

Hlasování :

PV 06/04/2017 - 7.2

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0126

SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ
PDF 376kWORD 52k
5.4.2017
PE603.681v01-00}
PE603.684v01-00}
PE603.686v01-00}
PE603.689v01-00}
PE603.691v01-00} RC1
 
B8-0253/2017}
B8-0256/2017}
B8-0258/2017}
B8-0261/2017}
B8-0263/2017} RC1

předložený v souladu s čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu

a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:

ECR (B8-0253/2017)

S&D (B8-0256/2017)

Verts/ALE (B8-0258/2017)

ALDE (B8-0261/2017)

PPE (B8-0263/2017)


o situaci v Bělorusku (2017/2647(RSP))


Cristian Dan Preda, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Elmar Brok, Deirdre Clune, Pavel Svoboda, Laima Liucija Andrikienė, Brian Hayes, Jaromír Štětina, Stanislav Polčák, Ivan Štefanec, Therese Comodini Cachia, Jarosław Wałęsa, Tunne Kelam, Tomáš Zdechovský, Sven Schulze, Lefteris Christoforou, Dubravka Šuica, József Nagy, Ivana Maletić, Eduard Kukan, Claude Rolin, Romana Tomc, Giovanni La Via, Patricija Šulin, Csaba Sógor, Marijana Petir, Luděk Niedermayer, David McAllister, Željana Zovko, Adam Szejnfeld, Sandra Kalniete, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Bogdan Brunon Wenta, Michaela Šojdrová, Milan Zver, Krzysztof Hetman, Jerzy Buzek, Michał Boni, Eva Maydell, László Tőkés, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Jiří Pospíšil, Anna Záborská, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Anna Maria Corazza Bildt, Michael Gahler, Andrey Kovatchev za skupinu PPE
Elena Valenciano, Victor Boştinaru, Soraya Post, Josef Weidenholzer za skupinu S&D
Urszula Krupa, Zdzisław Krasnodębski, Ruža Tomašić, Marek Jurek, Monica Macovei, Charles Tannock, Ryszard Antoni Legutko, Tomasz Piotr Poręba, Ryszard Czarnecki, Karol Karski, Anna Elżbieta Fotyga za skupinu ECR
Petras Auštrevičius, Johannes Cornelis van Baalen, Beatriz Becerra Basterrechea, Urmas Paet, Marian Harkin, Louis Michel, Ivan Jakovčić, Marielle de Sarnez, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Dita Charanzová, Jozo Radoš, Hilde Vautmans, Pavel Telička, Frédérique Ries, Marietje Schaake, Gérard Deprez, Carolina Punset, Nathalie Griesbeck, Petr Ježek, Izaskun Bilbao Barandica, Cecilia Wikström, Martina Dlabajová, Ramon Tremosa i Balcells, Valentinas Mazuronis, Ilhan Kyuchyuk, Jasenko Selimovic, Filiz Hyusmenova za skupinu ALDE
Heidi Hautala, Rebecca Harms, Bronis Ropė, Igor Šoltes, Barbara Lochbihler, Davor Škrlec za skupinu Verts/ALE

Usnesení Evropského parlamentu o situaci v Bělorusku (2017/2647(RSP))  

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení a doporučení o Bělorusku, mimo jiné o evropské politice sousedství,

–  s ohledem na prohlášení předsedy delegace EP pro vztahy s Běloruskem ze dne 27. března 2016, mluvčí Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 17. března 2017, zvláštního zpravodaje OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Bělorusku ze dnů 14. a 28. března 2017, Parlamentního shromáždění OBSE ze dne 24. března 2017, ředitele OBSE/ODIHR ze dnů 17. a 26. března 2017, výboru Parlamentního shromáždění OBSE pro lidská práva ze dne 27. března 2017 a Dohlížitelů na ochranu obránců lidských práv Mezinárodní federace pro lidská práva (FIDH) a Světové organizace proti mučení (OMCT) ze dne 29. března 2017 o nedávném zatýkání pokojných demonstrantů a nezákonném zadržování v Bělorusku,

–  s ohledem na závěry Rady o Bělorusku, zejména na závěry ze dne 15. února 2016, které zrušily omezující opatření vůči 170 osobám a třem běloruským společnostem,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/350 ze dne 27. února 2017(1), kterým se prodlužuje platnost omezujících opatření vůči Bělorusku do dne 28. února 2018, jež zahrnují zbrojní embargo a zmrazení majetku a zákaz vstupu na území EU týkající se čtyř osob zařazených na seznam v souvislosti s neobjasněnými zmizeními dvou opozičních politiků, jednoho podnikatele a jednoho novináře v letech 1999 a 2000,

–  s ohledem na parlamentní volby konané dne 11. září 2016 a prezidentské volby konané dne 11. října 2015; s ohledem na řadu prohlášení běloruských orgánů o tom, že některá z doporučení OBSE/ODIHR vydaná po prezidentských volbách v roce 2015 budou realizována před parlamentními volbami v roce 2016, a na závěrečnou zprávu OBSE/ODIHR ze dne 28. ledna 2016 o prezidentských volbách v Bělorusku konaných dne 11. října 2015,

–  s ohledem na zprávu federace FIDH a centra lidských práv „Vjasna“ o nucené práci a všudypřítomném porušování práv pracovníků v Bělorusku,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a Deklaraci OSN o obhájcích lidských práv, Mezinárodní pakt OSN o občanských a politických právech, Evropskou úmluvu o lidských právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech,

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že běloruská vláda přijala prezidentský dekret č. 3 „o prevenci sociální závislosti“ zavádějící tzv. daň na „sociální parazity“, jejž podepsal prezident Alexandr Lukašenko v roce 2015 a který vstoupil v platnost od února 2017 – tento dekret postihuje nezaměstnanost uvalením zvláštní povinnosti financovat veřejné výdaje, a to ve formě sahající od poplatku ve výši přibližně 240 EUR, což v Bělorusku představuje přibližně dvě třetiny průměrné měsíční mzdy, až po nucené práce občanů, kteří pracovali po dobu kratší než 183 dnů v roce; vzhledem k tomu, že dekret byl přijat nehledě na kritické ohlasy občanů, aktivistů a novinářů;

B.  vzhledem k tomu, že od 17. února a v průběhu března 2017 i navzdory tlaku státních sdělovacích prostředků a bezpečnostních sil, včetně ozbrojených policistů nasazených při rozhánění demonstrací, docházelo v mnohých městech Běloruska k hromadným pokojným protestům tisíců občanů, kteří tím reagovali na přijetí prezidentského dekretu č. 3 a výstavbu podnikatelského centra nedaleko lesního komplexu Kurapaty, památníku obětem stalinismu;

C.  vzhledem k tomu, že vládní orgány na tyto demonstrace reagovaly násilně, zejména ve dnech 25. a 26. března 2017; vzhledem k tomu, že dne 25. března se pokojní demonstranti pokusili při příležitosti oslav Dne svobody o pochod hlavní minskou třídou, který byl ale zastaven kordonem policejních pořádkových jednotek; vzhledem k tomu, že bezpečnostní složky zaútočily na demonstranty a bily ženy, děti a starší osoby; vzhledem k tomu, že byly zatčeny stovky demonstrantů, mezi nimiž byli i domácí a zahraniční novináři, kteří o této události informovali; vzhledem k tomu, že v Minsku bylo zadrženo minimálně 700 osob, včetně několika náhodných diváků;

D.  vzhledem k tomu, že byla zadržena velká skupina obránců lidských práv, jež pokojné demonstrace pozorovala; vzhledem k tomu, že podle centra pro lidská práva „Vjasna“ bylo navečer 27. března podáno proti 177 osobám soudní rozhodnutí o správních trestech za jejich účast na protestech uskutečněných dne 25. března, z nichž 74 vyústilo v administrativní zadržení a 93 v udělení pokut; vzhledem k tomu, že preventivně bylo před protesty zatčeno více než sto členů opozice;

E.  vzhledem k tomu, že 27 osob, včetně bývalého politického vězně a vedoucího představitele mládežnické organizace „Malady Front“ Zmicera Daškeviče, bylo zatčeno na základě obvinění ze zosnování vzpoury, kterou údajně připravovaly skupiny vyškolené na Ukrajině, v Polsku a Litvě; vzhledem k tomu, že jsou obviněni z trestného činu, který se trestá odnětím svobody až na tři roky; vzhledem k tomu, že Výbor státní bezpečnosti (KGB) odmítá zveřejnit počet osob, které byly zatčeny v souvislosti s tzv. „masovými nepokoji“;

F.  vzhledem k tomu, že Mikalaj Statkevič, přední představitel opozice a bývalý kandidát na úřad prezidenta, který měl vést demonstraci v Minsku, byl zatčen a tři dny zadržován ve vazební věznici KGB bez poskytnutí jakýchkoli informací o tom, kde se nachází; vzhledem k tomu, že byl zatčen i Sergej Kulinič a Sergej Kuncevič; vzhledem k tomu, že před demonstrací dne 25. března byl protiprávně zadržen Uladzimir Njakljajev, známý běloruský básník a kandidát na úřad prezidenta v roce 2010, a v důsledku toho musel být hospitalizován kvůli oslabení organizmu; vzhledem k tomu, že Pavel Sevjaryněc, Vitali Rymaševský, Anatol Ljabedzka a Jurij Hubarevič byli společně s několika občanskými aktivisty zatčeni v průběhu března 2017; vzhledem k tomu, že dne 23. března byl v Minsku zatčen Ales Lahvinec, místopředseda Hnutí za svobodu; vzhledem k tomu, že bylo preventivně zadrženo zhruba 60 pozorovatelů v oblasti lidských práv;

G.  vzhledem k tomu, že dne 25. března 2017 policie provedla razii v kancelářských prostorách centra pro lidská práva „Vjasna“ v běloruském hlavním městě, při níž preventivně zadržela nejméně 57 osob zapojených do sledování probíhajících pokojných protestů; vzhledem k tomu, že před touto událostí byli zadrženi a odsouzeni ke krátkým trestům odnětí svobody i jiní obránci lidských práv, např. Oleg Volček, vedoucí střediska pro lidská práva „Právní pomoc obyvatelstvu“, a Anatolij Poplavni, člen pobočky centra pro lidská práva „Vjasna“ ve městě Homel; vzhledem k tomu, že Leonid Sudalenka, člen centra „Vjasna“, byl rovněž zatčen a odsouzen za to, že předložil více než 200 protestů občanů proti ustanovením uvedeného prezidentského dekretu č. 3;

H.  vzhledem k tomu, že podle Běloruské asociace novinářů (BAN) bylo zaznamenáno 120 případů porušování práv novinářů; vzhledem k tomu, že v celé zemi byl odstaven internet a novináři, kteří o událostech psali, byli potrestáni nebo odsouzeni k trestu odnětí svobody na základě obvinění z výtržnictví nebo neuposlechnutí příkazů policie; vzhledem k tomu, že některé z nich ještě čeká soudní proces; vzhledem k tomu, že od 12. března 2017 bylo zaznamenáno více než 20 případů šikanování reportérů televize Belsat a že dne 31. března byly kanceláře televize Belsat podrobeny raziím a prohledávány policií a že některá zařízení byla zabavena a odstraněna;

I.  vzhledem k tomu, že tyto události jsou nejzávažnějšími událostmi, k nimž došlo po tvrdém zákroku proti demonstracím v roce 2010, a lze je považovat za politováníhodný krok zpět; vzhledem k tomu, že tato nová vlna represí probíhá přesně jeden rok poté, co bylo učiněno rozhodnutí EU zahájit politiku tzv. postupného obnovování vztahů s Běloruskem;

J.  vzhledem k tomu, že Bělorusko patří mezi státy zapojené do OBSE a souhlasilo s dodržováním práva na svobodu pokojného shromažďování a sdružování; vzhledem k tomu, že zmíněné hromadné zatýkání, nadměrné používání síly proti demonstrantům a hlášené razie v organizacích občanské společnosti představují jasné porušení těchto závazků;

K.  vzhledem k tomu, že Bělorusko je jedinou zemí v Evropě, která dosud uplatňuje trest smrti; vzhledem k tomu, že první rozsudek smrti v roce 2017 byl vynesen dne 17. března;

L.  vzhledem k tomu, že v únoru 2016 EU zrušila většinu omezujících opatření vůči běloruským představitelům a právním subjektům jako gesto dobré vůle s cílem povzbudit Bělorusko, aby zlepšilo situaci v oblasti lidských práv, demokracie a právního státu; vzhledem k tomu, že Rada ve svých závěrech o Bělorusku ze dne 15. února 2016 zdůraznila, že je třeba posílit spolupráci mezi EU a Běloruskem v řadě oblastí souvisejících s hospodářstvím, obchodem a pomocí, což by Bělorusku otevřelo možnost žádat o financování z prostředků Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj;

M.  vzhledem k tomu, že se obtížná hospodářská situace v Bělorusku může dále zhoršovat, neboť hlavní odvětví stále zůstávají ve vlastnictví státu a podléhají správnímu řídicímu a kontrolnímu systému; vzhledem k tomu, že se závislost Běloruska na ruské hospodářské pomoci neustále zvyšuje;

N.  vzhledem k tomu, že jedním z cílů zapojení Běloruska do Východního partnerství a jeho parlamentní odnože Euronest je intenzivnější spolupráce mezi Běloruskem a EU; vzhledem k tomu, že běloruský parlament nemá v Parlamentním shromáždění Euronest žádný oficiální status;

O.  vzhledem k tomu, že Bělorusko je členem Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) a účastní se společně s Ruskem vojenských manévrů pojmenovaných „Západ 2017“, při nichž se mimo jiné nacvičují útoky na jejich západní sousedy, jež zahrnují simulaci nasazení jaderných zbraní, a které mohou mít nepříznivý dopad na bezpečnost a národní svrchovanost Běloruské republiky i celého regionu;

P.  vzhledem k tomu, že se EU zasazuje o stabilní, demokratickou a prosperující budoucnost Běloruska ve prospěch jeho obyvatel; vzhledem k tomu, že mezi nutné předpoklady lepších vztahů mezi EU a Běloruskem patří výrazné zlepšení svobody projevu a svobody sdělovacích prostředků, dodržování politických práv běžných občanů i opozičních aktivistů a dodržování zásad právního státu a základních práv;

1.  odsuzuje tvrdý zákrok proti pokojným demonstrantům i represe, k nimž docházelo před demonstracemi ze dne 25. března 2017 i během nich; zdůrazňuje, že navzdory výzvám mezinárodního společenství ke zdrženlivosti byla reakce bezpečnostních služeb nevybíravá a nepřiměřená; vyjadřuje znepokojení nad nejnovějším vývojem situace v Bělorusku a zdůrazňuje, že je zjevně třeba, aby v zemi proběhl rozsáhlejší demokratizační proces;

2.  odsuzuje neoprávněné omezování práva na pokojné shromažďování, svobody projevu a svobody sdružování, mj. omezování svobody vyjadřování názorů týkajících se sociálních a dalších veřejných otázek, a zejména odsuzuje pronásledování a zadržování nezávislých novinářů, členů opozice, aktivistů bojujících za lidská práva a dalších demonstrantů;

3.  vyzývá běloruské orgány, aby neprodleně a bezpodmínečně propustily všechny pokojné demonstranty, novináře, obránce lidských práv, aktivisty z řad občanské společnosti a členy opozice, kteří byli zadrženi v souvislosti se současnou vlnou demonstrací, a aby stáhly veškerá obvinění, která proti nim byla vznesena; považuje praxi preventivního zatýkání za naprosto nepřijatelnou; naléhavě vyzývá orgány, aby neprodleně poskytly informace o všech zadržených osobách jak jejich rodinám, tak široké veřejnosti;

4.  znovu opakuje, že použití síly proti jakékoli osobě, která uplatňuje své právo na nenásilný protest, nelze za žádných okolností odůvodnit a že represivní opatření, která porušují právo na svobodu projevu a svobodu shromažďování, jsou v rozporu s mezinárodními závazky Běloruska i s ústavou Běloruské republiky; naléhavě vyzývá vládu Běloruska, aby se zapojila do otevřeného dialogu se svými občany, nezávislými organizacemi občanské společnosti a nezávislými sdělovacími prostředky;

5.  naléhavě vyzývá běloruské orgány, aby neprodleně provedly důkladné a nestranné vyšetřování všech případů údajného svévolného zadržování a dalšího porušování práv demonstrantů v souvislosti s nedávnými demonstracemi; upozorňuje, že v případě, že toto vyšetřování nebude provedeno, může EU zavést nová omezující opatření vůči nejvyšším představitelům Běloruska, kteří nesou za nedávné tvrdé zásahy odpovědnost;

6.  naléhavě vyzývá orgány, aby ukončily pronásledování nezávislých médií z politických důvodů a učinily přítrž praxi správního stíhání a svévolného uplatňování čl. 22 odst. 9 bodu 2 správního řádu proti nezávislým novinářům za spolupráci se zahraničními médii bez akreditace, což omezuje právo na svobodu projevu a šíření informací;

7.  naléhavě vyzývá běloruské orgány, aby zastavily pronásledování občanské společnosti, umožnily plné a svobodné zákonné fungování veřejných organizací, neprodleně zrušily čl. 193 odst. 1 trestního zákoníku, který postihuje pořádání akcí neregistrovaných veřejných sdružení a organizací a účast na nich, a aby umožnily plné, svobodné a nezávislé zákonné fungování veřejných sdružení a organizací, a to i pokud jde o národnostní menšiny a jejich nezávislé organizace;

8.  naléhavě vyzývá Parlamentní shromáždění OBSE, jehož 26. výroční zasedání by se mělo konat v červenci 2017 v Minsku, aby zohlednilo nedávné události v Bělorusku a zajistilo minimálně zapojení politických demokratických opozičních stran, nezávislých sdělovacích prostředků a organizací občanské společnosti;

9.  vyzývá běloruskou vládu, aby zahájila konstruktivní dialog s opozicí a organizacemi občanské společnosti, plně spolupracovala se zvláštním zpravodajem OSN pro lidská práva v Bělorusku a provedla dlouho odkládané reformy na ochranu lidských práv a posílení demokracie; vyzývá ESVČ a Komisi, aby nadále poskytovaly a rozšiřovaly podporu organizacím občanské společnosti působícím v Bělorusku a v zahraničí; v této souvislosti zdůrazňuje potřebu podporovat všechny nezávislé informační zdroje pro běloruskou společnost, včetně vysílání sdělovacích prostředků v běloruském jazyce a ze zahraničí; kromě toho vyzývá zvláštního zástupce EU pro lidská práva, aby posoudil způsoby a prostředky, jak v Bělorusku podporovat úplnou a účinnou ochranu lidských práv;

10.  doporučuje, aby byl zrušen prezidentský dekret č. 3 coby svévolné, tvrdé a morálně pochybné opatření porušující mezinárodní lidská práva, které má podle odhadů dopad na více než 470 000 Bělorusů;

11.  žádá o prodloužení mandátu zvláštního zpravodaje OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Bělorusku; vyzývá běloruskou vládu, aby tento mandát uznala a plně se zvláštním zpravodajem spolupracovala; vyzývá ESVČ, aby se zvláštním zpravodajem OSN lépe koordinovala politiku EU vůči Bělorusku; vyzývá EU a její členské státy, aby podporovaly a prosazovaly prodloužení mandátu zvláštního zpravodaje OSN, aby mohla být situace v zemi i nadále monitorována;

12.  vyzývá běloruské úřady, aby bez zbytečných průtahů a ve spolupráci s mezinárodními partnery opět pokračovaly v práci na komplexní reformě volebního systému jako součásti širšího demokratizačního procesu; zdůrazňuje, že příslušná doporučení mise OBSE/ODIHR je třeba zavést v dostatečném předstihu před komunálními volbami, které se budou konat v březnu 2018;

13.  naléhavě žádá vládu, aby se připojila k celosvětovému moratoriu na používání trestu smrti, což by bylo prvním krokem na cestě k jeho trvalému zrušení;

14.  vyzývá Komisi, aby dále podporovala vzdělávací programy, které mladým Bělorusům umožňují studovat v EU, a to urychlením procesu vyřizování žádostí o víza a stipendia;

15.  vítá rozhodnutí Rady ze dne 27. února 2017 prodloužit platnost omezujících opatření vůči čtyřem osobám a zbrojního embarga na Bělorusko do 28. února 2018; vyzývá ESVČ, aby i nadále bedlivě sledovala a monitorovala situaci v zemi s cílem posoudit účinnost politiky EU v oblasti konstruktivního obnovení vztahů; domnívá se, že by EU měla stanovit jasná srovnávací kritéria a uplatňovat systematické požadavky na dodržování lidských práv s cílem zajistit provedení reforem za účelem ochrany základních svobod a lidských práv;

16.  vyzývá Komisi, aby posoudila, zda jsou v případě jaderné elektrárny Ostrovec, jejíž výstavba momentálně probíhá, zaručeny nejpřísnější normy jaderné bezpečnosti a zda by případně nemohla být k financování této jaderné elektrárny v Bělorusku použita záruka, kterou EU poskytne Evropské investiční bance, a aby posoudila, zda by tato záruka byla v souladu se sankcemi, které EU uvalila na Ruskou federaci;

17.  znovu opakuje své odhodlání pracovat ve prospěch obyvatel Běloruska, podporovat jejich prodemokratické snahy a iniciativy a přispívat ke stabilní, demokratické a prosperující budoucnosti země; znovu opakuje, že dodržování základních občanských svobod, zásad právního státu a lidských práv bude klíčovým faktorem při utváření další podoby vztahů mezi EU a Běloruskem;

18.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Evropské službě pro vnější činnost, členským státům, OBSE/ODHIR, Radě Evropy, běloruským orgánům a Parlamentnímu shromáždění OBSE.

 

 

 

(1)

Úř. věst. L 50, 28.2.2017, s. 81.

Právní upozornění