Postup : 2018/2718(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : RC-B8-0242/2018

Předložené texty :

RC-B8-0242/2018

Rozpravy :

Hlasování :

PV 31/05/2018 - 7.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0237

SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ
PDF 364kWORD 52k
29.5.2018
PE621.626v01-00}
PE621.629v01-00}
PE621.630v01-00} RC1
 
B8-0242/2018}
B8-0245/2018}
B8-0246/2018} RC1

předložený v souladu s čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu

a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:

B8-0242/2018 (PPE)

B8-0245/2018 (ECR)

B8-0246/2018 (S&D)


o dopravním pilíři nástroje pro propojení Evropy po roce 2020 (2018/2718(RSP))


Marian-Jean Marinescu, Wim van de Camp, Ivo Belet, Cláudia Monteiro de Aguiar, Markus Pieper, Dieter-Lebrecht Koch za skupinu PPE
Ismail Ertug, Inés Ayala Sender za skupinu S&D
Roberts Zīle, Zdzisław Krasnodębski za skupinu ECR
Pavel Telička, Dominique Riquet, Gesine Meissner, Izaskun Bilbao Barandica, Matthijs van Miltenburg za skupinu ALDE
POZM. NÁVRHY

European Parliament resolution on the Transport Pillar of the Connecting Europe Facility after 2020 (2018/2718(RSP))  

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 311, 312 a 323 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(1), a jeho následnou změnu nařízením Rady (EU, Euratom) 2017/1123 ze dne 20. června 2017(2),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2016 o přípravě povolební revize VFR na období 2014–2020: náměty Parlamentu předcházející návrhu Komise(4),

–  s ohledem na diskusní dokument Komise ze dne 28. června 2017 o budoucnosti financí EU (COM(2017)0358),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2017 o diskusním dokumentu o budoucnosti financí EU(5),

–  s ohledem na návrh, který Komise předložila dne 14. září 2016 a kterým se mění nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (COM(2016)0604) a k němu připojený dokument (SWD(2016)0299),

–  s ohledem na návrh změny interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení předložený Komisí dne 14. září 2016 (COM(2016)0606),

–  s ohledem na ratifikaci Pařížské dohody Evropským parlamentem dne 4. října 2016 a Radou dne 5. října 2016,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2016 o revizi VFR na období 2014–2020 v polovině období(6),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 15. června 2016 k přezkumu víceletého finančního rámce (VFR) v polovině období(7),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. května 2018 s názvem „Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání. Víceletý finanční rámec na období 2021–2027“ (COM(2018)0321),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 28. března 2018 o akčním plánu o vojenské mobilitě (JOIN(2018)0005),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 14. února 2018 o hodnocení nástroje pro propojení Evropy v polovině období (COM(2018)0066),

–   s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že rozvoj a obnova dopravní infrastruktury v EU jsou dosud spíše roztříštěné a představují významnou výzvu z hlediska kapacit i financování, avšak vzhledem k tomu, že jsou zásadní jak pro zajištění udržitelného růstu, pracovních míst a konkurenceschopnosti, tak sociální a územní soudržnosti v rámci Unie, čímž zmírňují nerovnováhu mezi regiony;

B.  vzhledem k tomu, že nástroj pro propojení Evropy (CEF) je společný, centrálně řízený program financování určený na podporu rozvoje vysoce výkonné, udržitelné a propojené transevropské sítě (TEN) v oblastech dopravy, energetiky a infrastruktury digitálních služeb;

C.  vzhledem k tomu, že brzké dokončení transevropské dopravní sítě (TEN-T) významně přispěje ke splnění cílů EU v oblasti snižování emisí v rámci Pařížské dohody, k dekarbonizaci evropského hospodářství a ke splnění cílů EU „20-20-20“ v oblasti energetiky a klimatu; vzhledem k tomu, že hlavní síť by měla být dokončena do roku 2030 a komplexní síť do roku 2050;

D.  vzhledem k tomu, že každý desátý Evropan pracuje v širším odvětví dopravy, a vzhledem k tomu, že investice do dopravní infrastruktury povedou k tvorbě nových pracovních míst, jelikož se odhaduje, že každá miliarda EUR investovaná do hlavní sítě TEN-T vytvoří až 20 000 nových pracovních míst;

E.  vzhledem k tomu, že se CEF zaměřuje na usnadňování přeshraničních propojení, vytváření multimodálních a městských uzlů, řešení tržních selhání a odstraňování úzkých míst; vzhledem k tomu, že CEF zajistil realizaci projektů, které by jinak realizovány nebyly, čímž poskytl jasnou přidanou hodnotu EU při usnadňování nadnárodní spolupráce a koordinace;

F.  vzhledem k tomu, že odvětví dopravy představuje největší část rozpočtu CEF na období 2014–2020; vzhledem k tomu, že podíl určený na dopravu byl rozdělen na obecný příděl pro všechny členské státy a na příděl soudržnosti, který je k dispozici těm členským státům, které jsou způsobilé k čerpání z Fondu soudržnosti, a je je převáděn přímo z Fondu soudržnosti;

G.  vzhledem k tomu, že CEF je jedním z nejúspěšnějších programů EU, jelikož žádosti o financování významně převyšují možnosti; vzhledem k tomu, že do konce roku 2017 bylo z nástroje pro propojení Evropy – doprava již přiděleno 21,3 miliardy EUR ve formě grantů na projekty TEN-T, čímž se aktivovaly investice v celkové výši 41,6 miliardy EUR; vzhledem k tomu, že v průběhu roku 2018 budou podepsány další grantové dohody v rámci výzvy k podávání návrhů kombinující granty CEF se soukromým financováním, včetně Evropského fondu pro strategické investice (EFSI); vzhledem k tomu, že původní rozpočet na tuto výzvu ve výši 1 miliardy EUR byl v listopadu 2017 navýšen o 350 milionů EUR na podporu priority „Inovace a nové technologie“ v souladu s cíli akčního plánu alternativních paliv;

H.  vzhledem k tomu, že zavedení zásady „ztráty prostředků v případě jejich nevyužití“ významně přispělo k úspěchu CEF: vzhledem k tomu, že by však mělo být urychleno zpětné získávání prostředků v případě nerealizovaných projektů;

I.  vzhledem k tomu, že cílem CEF je urychlit investice do dopravní infrastruktury a inovace a stimulovat financování z veřejného i soukromého sektoru a zároveň zvýšit právní jistotu a respektovat zásadu technologické neutrality;

J.  vzhledem k tomu, že se očekává, že Komise v červnu 2018 zveřejní své legislativní návrhy týkající se evropských strategických investic včetně aktualizovaného nástroje pro propojení Evropy (CEF);

1.  zdůrazňuje, že investice do dopravní infrastruktury znamenají investice do dlouhodobého růstu, soudržnosti, konkurenceschopnosti a pracovních míst; zdůrazňuje proto strategický význam programu CEF, pokud jde o integraci vnitřního trhu, inteligentní mobilitu a příležitost pro EU poskytovat prostřednictvím tohoto programu hmatatelnou přidanou hodnotu pro občany;

2.  zdůrazňuje, že CEF byl, je a nadále musí být účinným a cíleným nástrojem pro investice do transevropské infrastruktury (TEN) v odvětví dopravy, energetiky a digitálních služeb, aby mohl přispívat k prioritám EU v oblasti zaměstnanosti, růstu a investic, vnitřního trhu, energetické unie, klimatu a jednotného digitálního trhu;

3.  zdůrazňuje úspěch programu CEF na období 2014–2020 při poskytování vysoké evropské přidané hodnoty díky podpoře projektů v oblasti konektivity s přeshraničním, interoperabilním a multimodálním rozměrem a projektů posilujících konektivitu všech druhů dopravy, včetně námořní dopravy, vnitrozemských přístavů a vnitrozemských vodních cest, se zaměřením na projekty doplňující chybějící spojení a odstraňující úzká místa, s cílem vybudovat jednotný evropský dopravní prostor přístupný pro všechny a inovativní odvětví dopravy; vyzývá Komisi, aby zvýšila přeshraniční přidanou hodnotu uzlů, jako jsou námořní přístavy, a podporovala projekty posilující konektivitu s partnerskými třetími zeměmi;

4.  uznává, že plný prospěch a potenciál investování EU do sítě TEN-T lze realizovat pouze po dokončení hlavních a globálních sítí; vyzývá Komisi, aby měla na paměti, že dokončení těchto sítí bude vyžadovat významné investice, z nichž část bude záviset na průběžné podpoře EU, jinak hrozí riziko, že se zastaví; trvá na tom, že je třeba nadále vyvíjet tlak s cílem dosáhnout jejich dokončení nejpozději do roku 2030, respektive 2050, a to v souladu se standardy 21. století v průběhu celého procesu;

5.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby program CEF v rámci návrhu VFR na období 2021–2027 navázal na současný program a aby měl dokonce vyšší ambice, pokud jde o cíle politiky a finanční zdroje; zdůrazňuje, že je třeba urychlit investice do digitálních a inovačních projektů a projektů udržitelné dopravy s cílem směřovat k ekologičtějšímu, skutečně integrovanému, modernímu, všem dostupnému, bezpečnějšímu a efektivnímu dopravnímu systému;

6.  uznává, že zásah CEF byl rozhodující pro zahájení většiny projektů, zvláště pro projekty v oblasti konektivity na přeshraniční, celostátní, regionální a místní úrovni; zdůrazňuje, že CEF prokázal, že je hlavním katalyzátorem veřejných a soukromých investic; je však přesvědčen, že by měly být podniknuty další kroky s cílem plně uvolnit jeho potenciál;

7.  vyzývá Komisi, aby zvážila další způsoby prosazování CEF jako nástroje řízeného politikou s konkrétními odvětvovými cíli, který se zabývá složitými projekty s rozměrem přeshraniční nebo celounijní interoperability

8.  je přesvědčen, že v příštím VFR, vypracovaném na základě podrobného přezkumu období 2014–2020 a důsledků komplexního vztahu mezi CEF a dalšími finančními programy a nástroji, jako je program Horizont 2020, fondy ESI a EFSI a zvláště substituční účinek mezi CEF a EFSI, by Komise měla dále posilovat a zajišťovat doplňkovost mezi CEF a dalšími programy, jako je Horizont Evropa a fond InvestEU, s cílem zachovávat a prosazovat jasné cíle programu, zabraňovat překrývání a optimalizovat rozpočtové zdroje;

9.  zdůrazňuje, že jakékoli škrty v příštím CEF ve prospěch jiných programů, jako k tomu došlo v rámci CEF 2014–2020 u EFSI a Evropského program rozvoje obranného průmyslu (EDIDP), by byly považovány za nepřípustné; vyzývá Komisi, aby zachovala integritu finanční kapacity CEF vzhledem k tomu, že financování CEF se z velké většiny týká projektů s širšími regionálními přínosy a přínosy pro EU, pro něž však není k dispozici dostatečné vnitrostátní nebo tržní financování;

10.  uznává povzbudivý úspěch prvních výsledků kombinované výzvy k předkládání návrhů zahájené v rámci stávajícího programu CEF; vybízí proto důrazně Komisi, aby takové výzvy v budoucnu opakovala a aby nadále využívala silnější CEF v podobě grantů, který by se tam, kde je to možné, kombinoval s unijními i mimounijními finančními nástroji; vyzývá také Komisi, aby nalezla způsoby efektivnější podpory účasti soukromých spoluinvestorů, a členské státy k tomu, aby odstranily právní a správní překážky tohoto procesu;

11.  vyzývá Komisi, aby dále podporovala synergie na úrovni projektu mezi všemi třemi odvětvími, které jsou v současnosti limitovány vzhledem k rigidnosti rozpočtového rámce, pokud jde o způsobilost projektů a způsobilost nákladů; naléhavě vyzývá Komisi, aby přizpůsobila infrastrukturu nadcházejícím potřebám čisté a inteligentní mobility; očekává, že budoucí hlavní směry odvětvové politiky a nástroj CEF budou flexibilnější, aby usnadňovaly synergie a mohly rychleji reagovat na nový technologický vývoj a priority, jako je digitalizace, a zároveň urychlovaly vytváření hospodářství s nízkými emisemi a řešily obecné společenské výzvy, jako je kybernetická bezpečnost;

12.  zdůrazňuje význam přímého řízení s cílem zajistit společné postupy ve všech třech odvětvích, urychlené přidělování finančních prostředků a velmi řádné plnění rozpočtu; poukazuje na to, že se přímé řízení grantů CEF osvědčilo jako velmi efektivní, bylo spojeno s kvalitním seznamem projektů a soutěžním výběrovým řízením, důrazem na cíle politiky EU, koordinovaným prováděním a plným zapojením členských států; uznává klíčovou úlohu Výkonné agentury pro inovace a sítě (INEA) v úspěchu CEF prostřednictvím optimalizace rozpočtu, zejména díky její flexibilitě, se kterou částky nevyužité v rámci některých opatření rychle přesměrovává na financování nových opatření; zdůrazňuje, že je nezbytné agenturu INEA posílit s cílem zajistit náležité vynakládání finančních prostředků EU;

13.  podporuje uplatňování zásady „ztráty prostředků v případě jejich nevyužití“ v přímém řízení CEF; zdůrazňuje zároveň, že je nutné zachovat možnost recyklovat závazky v případech, kdy projekty nevedou k předpokládanému výkonu, a tak zvýšit efektivnost CEF;

14.  uznává, že předložení projektu je komplexní záležitost, zvláště u rozsáhlé dopravní infrastruktury, i význam technické podpory poskytované například pomocí podpůrného opatření programu CEF, zvláště pro členské státy, na které se vztahuje politika soudržnosti, s cílem prosazovat způsobilost vyspělých a vysoce kvalitních projektů; vyzývá Komisi, aby nadále poskytovala tento druh podpory a aby přehodnotila kritéria hodnocení tak, aby podpořila jasnější zjišťování přidané hodnoty projektů; žádá mimoto Komisi, aby učinila další kroky s cílem významně zjednodušit administrativní požadavky nejen u malých grantů, a aby poskytovanou technickou podporu uzpůsobila pro předkladatele menších projektů;

15.  vítá skutečnost, že v rámci programu na období 2014–2020 bylo 11,3 miliardy EUR z Fondu soudržnosti převedeno do finančního krytí pro oblast soudržnosti v rámci dopravního pilíře CEF, a zdůrazňuje mimořádný úspěch výzev v oblasti soudržnosti;

16.  bere na vědomí návrh Komise přidělit 42 265 milionů EUR na program CEF na období 2021–2027, včetně 7 675 milionů EUR na projekty v oblasti energetiky a 2 662 milionů EUR (oboje ve stálých cenách) na telekomunikační a digitální projekty; vyjadřuje však politování nad tím, že ve stálých cenách dosahuje příděl na oblast CEF–Doprava částky 11 384 milionů EUR a příspěvek z Fondu soudržnosti částky 10 000 milionů EUR, což představuje škrty ve výši 12 %, respektive 13 %; konstatuje a nemůže přijmout, že finanční prostředky přidělené na dopravní pilíř jsou jediné, které byly sníženy; zdůrazňuje, že výzvy, jimž odvětví dopravy čelí na vnitřním trhu, a úspěch CEF jsou v rozporu se snížením částky přídělu na dopravu, a žádá Komisi, aby navrhovanou částku opětovně zvážila;

17.  je přesvědčen, že aby se zachovala vysoká důvěryhodnost a atraktivita programu CEF pro investory, měla by se během příštího období VFR zvýšit jeho finanční kapacita; zdůrazňuje, že nedostatečný rozpočet na dopravu by vystavil riziku dokončení sítě TEN-T a že by to ve skutečnosti znehodnotilo již provedené investice z veřejných financí;

18.  zdůrazňuje dále, že finanční krytí pro oblast soudržnosti má výraznou regionální dimenzi, která odpovídá na místní poptávku a je klíčová pro dokončení částí hlavní sítě v členských státech, na něž se vztahuje politika soudržnosti, a tudíž i pro územní soudržnost EU; konstatuje, že investice do dopravní infrastruktury EU, pokud se provádějí s příspěvkem z Fondu soudržnosti, by měly i nadále představovat dobře vyvážený systém centrálně a společně řízených zdrojů; zdůrazňuje, že částka vyčleněná v rámci přímého řízení rámce CEF z Fondu soudržnosti v příštím VFR na období 2010–2027 musí zůstat alespoň na stejné úrovni jako v předchozím VFR na období 2014–2020, a že tato částka musí být dostatečná k tomu, aby byly během příštího VFR na období 2021–2027 dokončeny uvedené projekty financované prostředky vyčleněnými z Fondu soudržnosti v rámci současného CEF;

19.  připomíná, že dokončení hlavní dopravní sítě v EU a plnění politických priorit bude nadále vyžadovat účast občanů a zainteresovaných subjektů v rozhodování, transparentnost při posuzování a monitorování environmentálního a finančního provádění projektů, zlepšování integrace různých druhů dopravy a podporu komodálního provozu;

20.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se i nadále zaměřovaly na hlavní politické cíle CEF v odvětví dopravy: do roku 2030 – dokončit hlavní síť TEN-T, včetně spuštění projektů výzkumu uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR), mořských dálnic (MoS) a evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS), a přechod k čisté, konkurenceschopné, inovativní a propojené mobilitě, včetně vybudování páteřní infrastruktury EU pro dobíjení alternativních paliv do roku 2025; pokročit směrem k dokončení komplexní sítě TEN-T do roku 2050;

21.  podtrhuje, že třeba se výrazněji zaměřit na inteligentní horizontální projekty, žádá proto Komisi, aby zvážila zavedení specifických, konkrétně zaměřených a nadnárodních iniciativ s cílem urychlit a zajistit řádné provádění horizontálních priorit, jako je ERTMS, které budou stimulovat soukromé investice, mj. sdružováním grantů a finančních nástrojů;

22.  připomíná v souvislosti s odvětvím dopravy význam zaměření na multimodální a přeshraniční propojení, digitální řešení, přechod na jiné druhy dopravy a udržitelnější dopravu domnívá se, že by tento modernizovaný nástroj CEF měl také upřednostňovat přímější spojení mezi hlavními a komplexními sítěmi; je přesvědčen, že by se tyto cíle měly odrážet v seznamech předběžně vybraných projektů, které budou obsaženy příštím nařízení o CEF;

23.  uznává, že by odvětví dopravy mělo plně využít příležitostí, které nabízejí digitální a inovativní technologie, a uznává, že nová inovativní dopravní infrastruktura je vždy atraktivnější pro investice, zvláště ze soukromého sektoru; poukazuje však na to, že stávající infrastruktura zůstává páteří sítě EU, a zdůrazňuje, že je naléhavé výrazněji investovat do údržby stávající infrastruktury; vyzývá proto Komisi, aby zajistila atraktivitu dovybavení nebo modernizace existující infrastruktury s vysokými inovačními ambicemi;

24.  vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost nejvzdálenějším regionům, jak je zakotveno v článku 349 SFEU, a to rozšířením hlavní sítě přístavů s cílem zlepšit konektivitu v jejich zeměpisných oblastech, mezi samotnými regiony, s pevninou a se třetími zeměmi; domnívá se, že by nejvzdálenější regiony měly získat až 85 % spolufinancování u všech druhů dopravy, aby tak zlepšily svůj přístup k výzvám k předkládání projektů a vytvářely pravidelná námořní propojení mezi nejvzdálenějšími regiony a pevninskými oblastmi; vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření konkrétní výzvy k předkládání projektů pro nejvzdálenější regiony a aby také zvážila přidělení finančních prostředků na inovativní technologii pro regionální letiště v nejvzdálenějších regionech s cílem zajistit bezpečnost a údržbu letištní infrastruktury;

25.  vítá cíle stanovené ve společném sdělení o akčním plánu o vojenské mobilitě, a to jak pokud jde o zlepšení infrastruktury, tak o umožnění synergií; vyzývá Komisi, aby využívala CEF na podporu rozvoje civilně obranné infrastruktury dvojího užití společně se sítí TEN-T;

26.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a členským státům.

 

 

(1)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.

(2)

Úř. věst. L 163, 24.6.2017, s. 1.

(3)

Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(4)

Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 64.

(5)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0401.

(6)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0412.

(7)

Úř. věst. C 17, 18.1.2017, s. 20.

Poslední aktualizace: 18. září 2018Právní upozornění