Postup : 2018/2869(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : RC-B8-0481/2018

Předložené texty :

RC-B8-0481/2018

Rozpravy :

Hlasování :

PV 25/10/2018 - 13.12
CRE 25/10/2018 - 13.12
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0428

SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ
PDF 364kWORD 56k
23.10.2018
PE624.172v01-00}
PE624.173v01-00}
PE624.174v01-00} RC1
 
B8-0481/2018}
B8-0482/2018}
B8-0483/2018} RC1

předložený v souladu s čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu

a nahrazující tyto návrhy usnesení:

B8-0481/2018 (PPE)

B8-0482/2018 (S&D, GUE/NGL, Verts/ALE)

B8-0483/2018 (ALDE)


o nárůstu neofašistického násilí v Evropě (2018/2869(RSP))


Róża Gräfin von Thun und Hohenstein za skupinu PPE
Soraya Post, Tanja Fajon za skupinu S&D
Cecilia Wikström za skupinu ALDE
Eleonora Forenza, Miguel Urbán Crespo za skupinu GUE/NGL
Ana Miranda za skupinu Verts/ALE
POZM. NÁVRHY

Usnesení Evropského parlamentu o nárůstu neofašistického násilí v Evropě (2018/2869(RSP))  

Evropský parlament,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN o soudobých formách rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a souvisejících podobách nesnášenlivosti ze dne 9. května 2017,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 71/179 ze dne 19. prosince 2016 o boji proti glorifikaci nacismu, neonacismu a jiných praktik, které přispívají k podněcování soudobých forem rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a související nesnášenlivosti,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech, zejména na článek 14 a protokol č. 12 této úmluvy,

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na články 2, 3, 6 a 7 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000(1), kterou se zakazuje diskriminace na základě rasy a etnického původu (směrnice o rasové rovnosti),

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 ze dne 22. října 2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací(4),

–  s ohledem na zřízení skupiny EU na vysoké úrovni pro boj proti rasismu, xenofobii a jiným formám nesnášenlivosti, k němuž došlo v červnu 2016,

–  s ohledem na usnesení Rady Evropy ze dne 30. září 2014 o boji proti projevům neonacismu a pravicového extremismu,

–  s ohledem na unijní kodex zásad boje proti dezinformacím,

–  s ohledem na kodex chování v oblasti boje proti nezákonným nenávistným projevům online,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v článku 2 SEU je zakotveno, že „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin“; vzhledem k tomu, že tyto hodnoty jsou ve všech členských státech společné;

B.  vzhledem k tomu, že nedostatek důrazných opatření proti neofašistickým a neonacistickým skupinám umožnil výskyt současného nárůstu xenofobie v Evropě;

C.  vzhledem k tomu, že otevřeně neofašistické, neonacistické a xenofobní skupiny a politické strany podněcují nenávist a násilí ve společnosti, přičemž nám připomínají, čeho byly schopné v minulosti;

D.  vzhledem k tomu, že šíření nenávistných projevů online často vede k vzestupu násilí, a to mimo jiné ze strany neofašistických skupin;

E.  vzhledem k tomu, že neofašistické skupiny připravily o život tisíce rozličných lidí, jako jsou uprchlíci a přistěhovalci, etnické a náboženské menšiny, osoby LGBTQI, ochránci lidských práv, aktivisté, politici a příslušníci policie;

F.  vzhledem k tomu, že neofašistické skupiny používají a zneužívají naše demokratické nástroje k šíření nenávisti a násilí;

G.  vzhledem k tomu, že podle zprávy Europolu komisař pro bezpečnostní unii Sir Julian King při svém projevu na akci dne 22. března 2017 u příležitosti vzpomínky na útoky v Bruselu v roce 2016 poukázal na rostoucí hrozbu pravicového násilného extremismu a uvedl, že neví o jediném členském státu EU, který by tímto jevem nebyl nějakým způsobem zasažen, přičemž zejména jmenoval útoky v Norsku v roce 2011, zavraždění britské poslankyně Jo Coxové a útoky na azylová střediska a mešity v Evropě s cílem zdůraznit to, co sám nazval „méně často uváděnou“ hrozbou pro bezpečnost; vzhledem k tomu, že neofašistické a neonacistické skupiny se projevují v různých podobách; vzhledem k tomu, že většina těchto skupin vylučuje určité jednotlivce či skupiny ze společnosti; vzhledem k tomu, že tyto organizace se často agresivně vyjadřují vůči menšinovým skupinám a své jednání se snaží ospravedlnit dovoláváním se zásady svobody slova; vzhledem k tomu, že právo na svobodu slova není absolutní;

H.  vzhledem k tomu, že článek 30 Všeobecné deklarace lidských práv jasně uvádí, že „nic v této Úmluvě nemůže být vykládáno tak, jako by dávalo státu, skupině nebo jednotlivci jakékoliv právo vyvíjet činnost nebo dopouštět se činů zaměřených na zničení kteréhokoli ze zde přiznaných práv a svobod nebo na omezování těchto práv a svobod ve větším rozsahu, než to Úmluva stanoví“;

I.  vzhledem k tomu, že Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace potvrzuje, že její smluvní státy odsuzují jakoukoli propagandu a všechny organizace, které vycházejí z myšlenek nebo teorií nadřazenosti jedné rasy nebo skupiny osob stejné barvy pleti či etnického původu;

J.  vzhledem k tomu, že propagace fašismu je zakázána v některých členských státech na základě vnitrostátních právních předpisů;

K.  vzhledem k tomu, že zpráva Europolu o stavu a vývoji terorismu v EU (zpráva TESAT) zaznamenala bezmála dvojnásobný počet jednotlivců zatčených v roce 2017 kvůli pravicově extremistickým trestným činům;

L.  vzhledem k tomu, že dne 22. července 2011 bylo při útocích v Norsku zabito 77 osob a 151 jich bylo zraněno;

M.  vzhledem k tomu, že dne 16. června 2016 byla v Birstallu ve Spojeném království brutálně zavražděna členka britského parlamentu Jo Cox;

N.  vzhledem k tomu, že podle zprávy Europolu o stavu a vývoji terorismu v EU (TESAT) za rok 2018 bylo za rok 2017(5) nahlášeno pět zmařených, neúspěšných či provedených teroristických útoků přisuzovaných krajně pravicovým jedincům ve Spojeném království;

O.  vzhledem k tomu, že dne 21. září 2018 došlo k napadení poslankyně Evropského parlamentu Eleonory Forenzy a jejího asistenta Antonia Perilla po protifašistické demonstraci v Bari v Itálii;

P.  vzhledem k tomu, že francouzská zpravodajská služba vyjadřuje znepokojení nad rostoucím počtem členů vojenských sil a donucovacích orgánů, kteří se připojují ke krajně pravicovým násilným skupinám(6);

Q.  vzhledem k tomu, že Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti zřízená Radou Evropy vyjádřila znepokojení nad nárůstem pravicového extremismu a neofašismu v Chorvatsku ve zprávě zveřejněné dne 15. května 2018(7);

1.  důrazně odsuzuje a odmítá teroristické útoky, vraždy, psychologické násilí, násilné fyzické útoky a pochody neofašistických a neonacistických organizací, k nimž dochází v různých členských státech EU;

2.  je hluboce znepokojen zvyšující se standardizací fašismu, rasismu, xenofobie a dalších forem nesnášenlivosti v Evropské unii a je zneklidněn zprávami o tajných dohodách politických představitelů, politických stran a donucovacích orgánů s neofašisty a neonacisty, které v některých členských státech vznikají;

3.  má obavy zejména z neofašistického násilí, které má vliv na celou společnost a je zaměřeno na konkrétní menšiny, jako jsou černí Evropané / osoby afrického původu, Židé, muslimové, Romové, státní příslušníci třetích zemí, osoby LGBTI a osoby se zdravotním postižením;

4.  důrazně odsuzuje všechny násilné útoky neofašistických skupin vůči politikům a členům politických stran, jak byly zaznamenány v některých členských státech, a zejména nedávné útoky fašistické skupiny CasaPound vůči poslankyni Evropského parlamentu Eleonoře Forenzové a jejímu asistentovi Antoniovi Perillovi a dalším, kteří se dne 21. září 2018 účastnili protifašistické demonstrace v Bari v Itálii;

5.  je hluboce znepokojen tím, s jakou beztrestností neofašistické a neonacistické skupiny působí v některých členských státech, a zdůrazňuje, že tento pocit beztrestnosti patří k důvodům, které vysvětlují alarmující nárůst násilných činů některých krajně pravicových organizací;

6.  bere na vědomí znepokojivý trend neofašistických a neonacistických skupin využívajících sociální média a internet sdružovat se a vytvářet společné strategie napříč celou Evropskou unií;

7.  lituje skutečnosti, že v některých členských státech se veřejnoprávní vysílání stalo ukázkou propagandy jedné politické strany, která často vylučuje opozici a menšinové skupiny ze společnosti a dokonce podněcuje násilí;

8.  připomíná, že fašistická ideologie a nesnášenlivost jsou vždy spojovány s útokem na demokracii jako takovou;

9.  vyzývá členské státy, aby tvrdě odsuzovaly a postihovaly trestné činy páchané z nenávisti, nenávistné projevy a svalování viny na politiky a veřejné činitele na všech úrovních a ve všech typech sdělovacích prostředků, jelikož přímo normalizují a podněcují nenávist a násilí ve společnosti;

10.  vyzývá členské státy, aby přijaly další opatření, která mají zabránit nenávistným projevům a trestným činům spáchaných z nenávisti, odsoudit je a bojovat proti nim;

11.  vyzývá Komisi, členské státy a společnosti provozující sociální média, aby zasáhly proti šíření rasismu, fašismu a xenofobie na internetu ve spolupráci s příslušnými organizacemi občanské společnosti na vnitrostátní a mezinárodní úrovni;

12.  vyzývá členské státy, aby vyšetřovaly a stíhaly trestné činy spáchané z nenávisti a sdílely osvědčené postupy pro určování a vyšetřování těchto trestných činů, včetně činů přímo motivovaných různými formami xenofobie;

13.  vyzývá členské státy, aby stanovily a zajistily odpovídající podporu pro oběti trestných činů motivovaných rasismem či xenofobií a trestných činů páchaných z nenávisti a ochranu všech svědků před pachateli;

14.  vyzývá členské státy, aby zřídily policejní jednotky zaměřené na boj proti trestné činnosti páchané z nenávisti; vyzývá policejní síly, aby zajistily, že se jejich členové nezapojí do žádné formy rasistického, xenofobního nebo diskriminačního jednání a že každý takový spáchaný čin bude vyšetřován a odpovědné osoby budou postaveny před soud;

15.  vyzývá Komisi, aby vyslala apel směrem k organizacím občanské společnosti, aby monitorovaly a podávaly zprávy o nenávistných verbálních projevech a trestných činech spáchaných z nenávisti v členských státech;

16.  podporuje, doporučuje a požaduje ochranu komunitních skupin a organizací občanské společnosti, které bojují proti fašismu, rasismu, xenofobii a jiným formám nesnášenlivosti;

17.  požaduje konsolidované antidiskriminační právní předpisy EU, mimo jiné i provedení stávajících právních předpisů a schválení nových právních předpisů včetně směrnice o rovném zacházení;

18.  připomíná, že rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva, jehož lhůtou pro provedení byl listopad roku 2010, poskytuje právní základ pro ukládání sankcí právnickým osobám, které veřejně podněcují násilí nebo nenávist vůči menšinové skupině, např. zbavení oprávnění pobírat veřejné výhody, zákaz provozování obchodní činnosti, uložení soudního dohledu a vydání rozhodnutí o zrušení;

19.  naléhavě žádá Komisi, aby aktualizovala svou zprávu z roku 2014 o provádění výše uvedeného rámcového rozhodnutí Rady a aby zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti těm členským státům, které nedodržely ustanovení rozhodnutí;

20.  naléhá na členské státy, aby dodržovaly ustanovení tohoto rámcového rozhodnutí Rady, aby bojovaly proti organizacím šířícím nenávistné projevy a násilí na veřejných prostranstvích a internetu a aby zakázaly neofašistická a neonacistická uskupení a všechny další nadace či sdružení vyzdvihující a oslavující nacismus a fašismus, přičemž musí postupovat v souladu se svým právním řádem a jurisdikcemi;

21.  žádá o řádnou a včasnou spolupráci mezi donucovacími orgány, zpravodajskými službami, justicí a organizacemi občanské společnosti v boji proti fašismu, rasismu, xenofobii a jiným formám nesnášenlivosti;

22.  vyzývá členské státy, aby postupovaly podle doporučení Rady Evropy ohledně boje proti projevům neonacismu a pravicového extremismu;

23.  vyzývá členské státy, aby policejním úředníkům a úředníkům na všech úrovních soudního systému při zaměstnání poskytovaly povinné školení zaměřené na lidská práva a poskytování služeb;

24.  vyzývá členské státy, aby se zaměřily na prevenci pomocí vzdělávání, zvyšování informovanosti a výměny osvědčených postupů;

25.  vyzývá členské státy a národní sportovní federace, zejména fotbalové kluby, aby potíraly rasismus, fašismus a xenofobii na stadionech a ve sportovní kultuře tím, že odsoudí a potrestají odpovědné osoby a podpoří pozitivní vzdělávací aktivity zacílené na mladé fotbalové fanoušky ve spolupráci se školami a s příslušnými organizacemi občanské společnosti;

26.  vybízí členské státy, aby poskytovaly školení osobám pracujícím ve veřejnoprávním vysílání a sdělovacích prostředcích, aby se zvýšilo jejich povědomí o problémech a diskriminaci, jimž čelí oběti neofašistických a neonacistických skupin;

27.  vyzývá členské státy, aby zavedly vnitrostátní „programy pro vystoupení“, které by jednotlivcům pomohly opustit násilné neofašistické a neonacistické skupiny; zdůrazňuje, že tyto programy by měly značně překračovat individuální zásahy a měly by zahrnovat dlouhodobou podporu těch, kteří s obtížemi usilují o získání pracovního místa, a to přemístit se a vytvořit si nové a bezpečné sociální sítě;

28.  zdůrazňuje, že povědomí o historii je jedním z předpokladů prevence těchto zločinů v budoucnu a hraje důležitou roli při vzdělávání mladších generací;

29.  vyzývá členské státy, aby odsoudily a potíraly všechny formy popírání holocaustu, včetně zlehčování zločinů nacistů a jejich napomahačů; zdůrazňuje, že pravda o holocaustu nesmí být zlehčována politiky ani sdělovacími prostředky;

30.  požaduje společnou kulturu paměti, která odmítá fašistické zločiny minulosti; je hluboce znepokojen tím, že mladší generace v Evropě i jinde mají čím dál menší zájem o dějiny fašismu, a mohou se tudíž stát lhostejnými vůči novým hrozbám;

31.  vybízí členské státy, aby prostřednictvím mainstreamové kultury prosazovaly vzdělávání ohledně rozmanitosti naší společnosti a ohledně naší společné historie, a to včetně zvěrstev druhé světové války, jako je holocaust, a dlouholeté systematické dehumanizace jeho obětí;

32.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Organizaci spojených národů.

 

 

(1)

Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22.

(2)

Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 55.

(3)

Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57.

(4)

Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 1.

(5)

https://www.europol.europa.eu/activities-services/main-reports/european-union-terrorism-situation-and-trend-report-2018-tesat-2018

(6)

https://www.mediapart.fr/journal/france/090418/forces-de-l-ordre-liees-l-ultra-droite-violente-la-dgsi-s-inquiete?onglet=full

(7)

https://rm.coe.int/fifth-report-on-croatia/16808b57be

Poslední aktualizace: 24. října 2018Právní upozornění