Postup : 2018/2927(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : RC-B8-0533/2018

Předložené texty :

RC-B8-0533/2018

Rozpravy :

Hlasování :

PV 15/11/2018 - 5.3

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0461

SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ
PDF 371kWORD 56k
14.11.2018
PE624.242v01-00}
PE631.519v01-00}
PE631.520v01-00}
PE631.522v01-00}
PE631.523v01-00}
PE631.526v01-00}
PE631.528v01-00} RC1
 
B8-0533/2018}
B8-0535/2018}
B8-0536/2018}
B8-0538/2018}
B8-0539/2018}
B8-0542/2018}
B8-0544/2018} RC1

předložený v souladu s čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu

a nahrazující tyto návrhy usnesení:

B8-0533/2018 (ECR)

B8-0535 (EFDD)

B8-0536/2018 (S&D)

B8-0538/2018 (Verts/ALE)

B8-0539/2018 (GUE/NGL)

B8-0542/2018 (ALDE)

B8-0544/2018 (PPE)


o stavu lidských práv v Bangladéši (2018/2927(RSP))


Cristian Dan Preda, Tomáš Zdechovský, Tunne Kelam, Eduard Kukan, Antonio López-Istúriz White, Milan Zver, Elisabetta Gardini, Lorenzo Cesa, Ivan Štefanec, Pavel Svoboda, József Nagy, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Krzysztof Hetman, Csaba Sógor, Patricija Šulin, Romana Tomc, Adam Szejnfeld, David McAllister, Lefteris Christoforou, Michaela Šojdrová, Elmar Brok, Andrey Kovatchev, Deirdre Clune, Seán Kelly, Ivana Maletić, Marijana Petir, Laima Liucija Andrikienė, Stanislav Polčák, László Tőkés, Dubravka Šuica, Anders Sellström, Željana Zovko, Francis Zammit Dimech, Jiří Pospíšil, Inese Vaidere za skupinu PPE
Elena Valenciano, Victor Boştinaru, Soraya Post, Agnes Jongerius za skupinu S&D
Pirkko Ruohonen-Lerner, Charles Tannock, Jana Žitňanská, Valdemar Tomaševski, Ruža Tomašić, Raffaele Fitto, Monica Macovei, Sajjad Karim za skupinu ECR
Marietje Schaake, Nedzhmi Ali, Petras Auštrevičius, Beatriz Becerra Basterrechea, Izaskun Bilbao Barandica, Dita Charanzová, Gérard Deprez, Fredrick Federley, Nadja Hirsch, Filiz Hyusmenova, Ivan Jakovčić, Petr Ježek, Ilhan Kyuchyuk, Louis Michel, Urmas Paet, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Jozo Radoš, Robert Rochefort, Pavel Telička, Ramon Tremosa i Balcells, Johannes Cornelis van Baalen, Hilde Vautmans, Cecilia Wikström za skupinu ALDE
Marie-Christine Vergiat, Miguel Urbán Crespo, Patrick Le Hyaric, Merja Kyllönen, Kateřina Konečná, Luke Ming Flanagan, Lola Sánchez Caldentey, Tania González Peñas, Xabier Benito Ziluaga, Estefanía Torres Martínez, Dimitrios Papadimoulis, Stelios Kouloglou, Kostadinka Kuneva za skupinu GUE/NGL
Jean Lambert, Yannick Jadot, Heidi Hautala, Barbara Lochbihler za skupinu Verts/ALE
Fabio Massimo Castaldo, Isabella Adinolfi, Ignazio Corrao, Rolandas Paksas za skupinu EFDD
POZM. NÁVRHY

Usnesení Evropského parlamentu o stavu lidských práv v Bangladéši (2018/2927(RSP))  

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Bangladéši z 6. dubna 2017(1) a 26. listopadu 2015(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2017 o aktuálním stavu provádění bangladéšského paktu udržitelnosti(3) a na zprávu Komise o technickém stavu ze dne 28. září 2018,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. dubna 2017 o stěžejní iniciativě EU pro oděvní průmysl(4),

–  s ohledem na Dohodu o spolupráci mezi Evropským společenstvím a Bangladéšskou lidovou republikou o partnerství a rozvoji z roku 2001(5),

–  s ohledem na Úmluvu Mezinárodní organizace práce o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat,

–  s ohledem na Pakt udržitelnosti pro trvalé zlepšování pracovních práv a bezpečnosti v továrnách na konfekční oděvy a pletené zboží v Bangladéši,

–  s ohledem na Bangladéšskou dohodu o požární bezpečnosti a bezpečnosti budov z roku 2013 a její obnovení z roku 2018,

–  s ohledem na společné místní prohlášení ze dne 27. září 2018 o bangladéšském zákoně o digitální bezpečnosti, které vydali vedoucí zastoupení členských států EU, delegace Evropské unie a vedoucí misí Norska a Švýcarska,

–  s ohledem na národní zprávu Bangladéše ze dne 26. února 2018 předanou Radě OSN pro lidská práva poskytla zprávu pro všeobecný pravidelný přezkum,

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu o ochraně všech osob před násilným zmizením, kterou Valné shromáždění OSN přijalo dne 20. prosince 2006 a která vstoupila v platnost dne 23. prosince 2010,

–  s ohledem na hlavní zásady OSN týkající se podnikání a lidských práv, schválené Radou OSN pro lidská práva dne 16. června 2011,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte,

–  s ohledem na bangladéšský národní akční plán pro odstranění dětských sňatků na období 2015–2021,

–  s ohledem na závěry a doporučení 17. zasedání stálého fóra OSN o otázkách původních obyvatel (UNPFII),

–  s ohledem na Světový den svobody tisku 2018,

–  s ohledem na bangladéšský zákon o digitální bezpečnosti z roku 2018,

–  s ohledem na bangladéšský zákon o informačních a komunikačních technologiích (IKT), zejména na jeho paragraf 57,

–  s ohledem na obecné zásady EU pro svobodu projevu online a offline ze dne 12. května 2014,

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že EU udržuje s Bangladéšem dlouhodobé vztahy, založené mimo jiné na dohodě o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje; vzhledem k tomu, že dodržování a podpora lidských práv a demokratických zásad je jedním ze stěžejních bodů domácí a mezinárodní politiky obou stran a musí být klíčovou součástí vnější činnosti EU;

B.  vzhledem k tomu, že v posledních letech se v Bangladéši zesilují represe vůči členům občanské společnosti, včetně politických aktivistů, odborářů, novinářů, studentů, obránců lidských práv a menšin; vzhledem k tomu, že odborníci OSN na lidská práva a mezinárodní skupiny působící v oblasti lidských práv hovoří o tom, že v Bangladéši se rýsuje zřejmý trend mimosoudních poprav, masového protiprávního zatýkání a nucených zmizení, mezi jejichž oběťmi byli Marúf Zaman a Mir Ahmad Bin Kásim;

C.  vzhledem k tomu, že Bangladéš se v žebříčku světového indexu svobody řadí na 146. místo ze 180; vzhledem k tomu, že v Bangladéši jsou nadále běžně porušovány základní svobody a lidská práva a zejména dochází k násilí na novinářích a bloggerech, k jejich obtěžování a zastrašování a cenzuře; vzhledem k tomu, že bangladéšský zákon o informačních a komunikačních technologiích, zejména jeho paragraf 57, se již několik let používá k zatýkání a pronásledování aktivistů a novinářů, kteří kritizují vládu;

D.  vzhledem k tomu, že zákon o digitální bezpečnosti, který bangladéšský parlament přijal dne 19. září 2018, ponechal paragraf 57 zákona o IKT beze změny, a to navzdory kritice, kterou vyjadřuje jak mnoho bangladéšských novinářů a lidskoprávních aktivistů, tak i mezinárodní společenství;

E.  vzhledem k tomu, že světově proslulý bangladéšský fotoreportér, učitel a aktivista Šahidul Alam, nositel mnoha ocenění, byl dne 5. srpna 2018 unesen ze svého domu a na základě zákona o IKT na něj byla uvalena vazba, přičemž důvodem bylo jeho veřejné vyjádření k nedávným studentským demonstracím v Bangladéši a jeho kritika použití násilí ze strany státu; vzhledem k tomu, že od té doby zůstává ve vazbě a několikrát byla zamítnuta jeho žádost o propuštění na kauci; vzhledem k tomu, že podle některých zpráv mu byla několikrát upřena adekvátní lékařská péče a byl podroben mučení;

F.  vzhledem k tomu, že teroristické útoky vedly k tomu, že vláda začala uplatňovat přístup „nulové tolerance“; vzhledem k tomu, že v Bangladéši byl zastaven provoz mobilních sítí a bangladéšské bezpečnostní složky se údajně snaží nakupovat na mezinárodních trzích zařízení pro elektronické sledování; vzhledem k tomu, že bangladéšská vláda zahájila kampaň intenzivního sledování a monitorování sociálních médií, které značně zasahuje do soukromí uživatelů;

G.  vzhledem k tomu, že dne 30. prosince 2018 se budou v Bangladéši konat volby; vzhledem k tomu, že vůdčí představitelka opozice a bývalá premiérka Chálida Zijáová je v současné době ve vězení, kde si odpykává desetiletý trest za korupci, a nesmí se tedy voleb zúčastnit; vzhledem k tomu, že Chálida Zijáová toto obvinění, které její příznivci označují za politicky motivované, odmítá;

H.  vzhledem k tomu, že ženy a dívky jsou v Bangladéši vystaveny vysoké míře násilí; vzhledem k tomu, že Bangladéš vykazuje nejvyšší míru dětských sňatků v Asii a jednu z nejvyšších ve světovém srovnání; vzhledem k tomu, že v roce 2017 přijala bangladéšská vláda zákon o omezení dětských sňatků, který „ve zvláštních případech“ umožňuje výjimky, avšak nedefinuje příslušná kritéria ani minimální věk;

I.  vzhledem k tomu, že v Bangladéši může být za mnoho trestných činů uložen trest smrti; vzhledem k tomu, že v roce 2017 bylo popraveno šest osob;

J.  vzhledem k tomu, že v letošním roce se množí zprávy o násilí, páchaném zejména na ženách z řad domorodého obyvatelstva, a o obtěžování a zatýkání aktivistů bojujících za práva domorodého obyvatelstva v oblasti Čittágongských hor;

K.  vzhledem k tomu, že Evropská unie je hlavním obchodním parterem Bangladéše a že Bangladéš využívá v rámci všeobecného systému preferencí EU (GSP) nejvýhodnější režim, totiž režim „Vše kromě zbraní“ (EBA);

L.  vzhledem k tomu, že Bangladéš má přestat být řazen mezi nejméně rozvinuté země v roce 2024; vzhledem k tomu, že v mezidobí je zapotřebí zrychlit reformy v oblasti lidských práv a pracovních práv, včetně vymýcení dětské práce; vzhledem k tomu, že přetrvávají obavy, pokud jde o bangladéšský zákoník práce a návrh zákona o vývozních zpracovatelských zónách;

M.  vzhledem k tomu, že v rámci paktu udržitelnosti byla mezi zástupci globálních oděvních značek, maloobchodníky a odbory podepsána dohoda o požární bezpečnosti a bezpečnosti budov v Bangladéši; vzhledem k tomu, že doposud plně zavedla odpovídající bezpečnostní opatření pouze necelá polovina výrobních závodů, na které se dohoda vztahuje; vzhledem k tomu, že platnost dohody skončila v roce 2018, a to přesto, že stále zbývá vykonat značné množství práce k jejímu naplnění; vzhledem k tomu, že na dohodu navázala dohoda o přechodové fázi s platností na tři roky;

N.  vzhledem k tomu, že dohodu je třeba podporovat a všechny strany musí mít možnost pokračovat bez komplikací ve své práci, a to i po listopadu 2018; vzhledem k tomu, že pouze jednou prokázala bangladéšská vláda a její útvar pro koordinaci nápravných opatření (RCC) slovy i činy, že splnily podmínky připravenosti a že tyto druhy iniciativ usilující o zodpovědné chování podniků už možná nebudou zapotřebí;

O.  vzhledem k tomu, že v roce 2018 přijal Bangladéš masivní vlnu 700 000 rohinžských uprchlíků, kteří unikli systematickým etnickým čistkám prováděným barmskou armádou a i nadále naprosto zoufale potřebují humanitární pomoc; vzhledem k tomu, že Bangladéš a Myanmar dosáhly 30. října 2018 dohody na zahájení repatriace Rohingů zpět do Myanmaru v půli listopadu, a to bez konzultace s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a bez jeho zapojení;

1.  vyjadřuje vážné znepokojení nad zhoršujícím se stavem lidských práv v Bangladéši, a zejména nad pokračujícími snahami systematicky potírat svobodu projevu a shromažďování namířenými proti sdělovacím prostředkům, studentům, aktivistům a opozici; odsuzuje skutečnost, že dochází k zatýkání lidí a k násilnému zacházení s nimi za to, že uplatňují svobodu projevu a kritizují vládu; je nanejvýš znepokojen zprávami, že se široce rozšířeným jevem stalo používání mučení;

2.  konstatuje, že všeobecný pravidelný přezkum OSN z května 2018 ocenil Bangladéš za jeho „výrazný pokrok“ při zlepšování stavu lidských práv v posledních letech; naléhavě vyzývá bangladéšskou vládu, aby uskutečnila doporučení všeobecného pravidelného přezkumu, zejména v oblastech, jako je nezávislost soudnictví, občanská a politická práva, svoboda sdělovacích prostředků, ekonomická, sociální a kulturní práva a práva žen a dívek;

3.  dále naléhavě vyzývá bangladéšské orgány, aby nezávisle vyšetřily případy mimosoudních poprav, násilných zmizení a nadměrného použití síly a aby osoby odpovědné za tyto případy postavily v souladu s mezinárodními normami před soud; dále žádá Bangladéš, aby ratifikoval Mezinárodní úmluvu na ochranu všech osob před nuceným zmizením a začlenil její ustanovení do vnitrostátního práva;

4.  vyzývá bangladéšské orgány, aby okamžitě a bezpodmínečně propustily Šahidula Alama, stáhly všechna obvinění proti němu a nechaly jej pokračovat v jeho legitimní práci aktivisty hájícího lidská práva; trvá na tom, že bangladéšské orgány musí učinit veškerá nezbytná opatření, aby zaručily, že Šahidul Alam nedojde žádné fyzické ani psychické újmy a bude v bezpečí a stejně tak i jeho rodina, a zajistily, aby bylo při pobytu ve vazbě se Šahidulem Alamem zacházeno způsobem odpovídajícím mezinárodním principům a standardům; vyzývá bangladéšské orgány, aby zahájily okamžité a veřejné vyšetřování zpráv o tom, že byl Šahidul Alam mučen, a aby byli pachatelé tohoto jednání postaveni před soud;

5.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad zákonem o IKT, nejen proto, že se již projevil jeho velmi citelný dopad na práci novinářů, blogerů a komentátorů, ale také proto, že lze na jeho základě trestat jakéhokoli jednotlivce za legitimní výkon práva na svobodu projevu, a to i na sociálních sítích; je toho názoru, že paragraf 57 zákona o IKT není v souladu se základními právy na svobodu projevu a na spravedlivý soudní proces;

6.  hluboce lituje rozhodnutí vlády přijmout zákon o digitální bezpečnosti, který ve svém důsledku rozšiřuje a posiluje pravomoci policie potírat svobodu projevu, a to i na sociálních sítích, před celostátními volbami v roce 2018; vyzývá bangladéšské orgány, aby naléhavě přepracovaly zákon o digitální bezpečnosti a zákon o IKT a uvedly je do souladu s mezinárodními úmluvami o lidských právech, jichž je Bangladéš smluvní stranou;

7.  oceňuje konstruktivní roli, kterou sehrál Bangladéš v obtížné situaci tím, že souhlasil s přijetím rohinžských uprchlíků; naléhavě vyzývá orgány, aby poskytly dostatek půdy a zmírnily tak přelidnění a zlepšily hygienicky neúnosné podmínky v táborech; naléhavě vyzývá orgány, aby zmírnily byrokratická omezení, která ukládají humanitárním organizacím; naléhavě vyzývá vlády Bangladéše a Myanmaru, aby okamžitě přehodnotily rozhodnutí zahájit repatriaci rohinžských uprchlíků, protože ještě nejsou splněny podmínky pro jejich bezpečný, důstojný a dobrovolný návrat;

8.  vyzývá EU a další mezinárodní dárce, aby zvýšili své úsilí při poskytování nezbytné finanční a materiální pomoci táborům rohinžských uprchlíků v Bangladéši;

9.  trvá na tom, aby Bangladéš dostál svým závazkům v rámci režimu „Vše kromě zbraní“, pokud jde o demokracii, lidská práva a právní stát;

10.  znovu opakuje svou výzvu ke zrušení trestu smrti v Bangladéši;

11.  vyjadřuje vážné znepokojení nad zrušení dohody o přechodové fázi, která má nabýt účinku dne 30. listopadu 2018; konstatuje, že útvar RCC zatím nemá kapacitu monitorovat a vymáhat zdravotní a bezpečnostní požadavky, což má závažné důsledky pro bezpečnost a práva pro pracovníky ve výrobních závodech; naléhavě vyzývá vládu Bangladéše, aby okamžitě uznala a uplatňovala dohodu o přechodové fázi a projevila větší připravenost na sebe vzít všechny úkoly podle této dohody; vyzývá dárce, aby podpořili vládu Bangladéše, aby plnění dohody bylo možné; dále vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby pokračovaly ve své práci na budování kapacit v útvaru RCC;

12.  vyzývá vládu Bangladéše, aby přijala legislativní změny v bangladéšském zákoníku práce a v prováděcích pravidlech k němu a uvedla je do souladu s mezinárodními pracovními standardy MOP a aby zachovávala plnou svobodu sdružování; vyzývá vládu Bangladéše, aby učinila kroky potřebné k tomu, aby účinně vyšetřila všechny případy diskriminace odborových svazů, včetně případů násilí a zastrašování;

13.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že zákon o omezení dětských sňatků z roku 2017 sice obsahuje ustanovení o posílení prevence a o stíhání těch, kteří jej poruší, obsahuje nicméně i ustanovení umožňující sňatek snoubenců mladších 18 let za zvláštních okolností se souhlasem rodičů a se soudním povolením; žádá, aby tato mezera byla v zájmu ochrany dětí se vší naléhavostí zacelena;

14.  naléhavě vyzývá bangladéšské orgány, aby se i nadále zabývaly problémy týkajícími se lidských práv; poznamenává, že otázky lidských práv budou podrobněji projednávány na zasedání smíšené komise EU–Bangladéš, které se má konat v Dháce v první polovině roku 2019;

15.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva a vládě a parlamentu Bangladéše.

 

 

(1)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. dubna 2017 o Bangladéši a rovněž o dětských sňatcích, Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 65.

(2)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. listopadu 2015 o svobodě projevu v Bangladéši, Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 135.

(3)

Úř. věst. C 331, 18.9.2018, s. 100.

(4)

Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 100.

(5)

Úř. věst. L 118, 27.4.2001, s. 48.

Poslední aktualizace: 14. listopadu 2018Právní upozornění